02 - 11 Bulharsko

Vzdělávací materiál vznikl v rámci
projektu „Vzdělávání pro život“,
Zlepšení podmínek pro vzdělávání na
středních školách,
CZ.1.07/1.5.00/34.0774
ANOTACE
Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Obor vzdělání: Hotelnictví a turismus
Ročník: čtvrtý
Předmět: Zeměpis cestovního ruchu
Tematická oblast: Oblasti cestovního ruchu ve vybraných regionech Evropy - 2. část
Téma: 02 - 11 Bulharsko - oblasti cestovního ruchu
Druh vzdělávacího materiálu: prezentace v aplikaci PowerPoint a pracovní list
Ověření ve výuce dne: 7. 11. 2013
Anotace: Prezentace PP a pracovní list jsou určeny pro obor středního vzdělávání Hotelnictví a
turismus. Žáci si zopakují základní zeměpisná data o Bulharsku. Seznámí se s charakteristikou
cestovního ruchu Bulharska. Pro prohloubení a upevnění učiva je přiložen pracovní list
s jednotlivými úkoly.
Klíčová slova: cestovní ruch, Bulharsko, pobřeží Černého moře, Sofie, Rila, Vitoša
Autor: Mgr. Věra Němečková, Střední škola prof. Zdeňka Matějčka, Ostrava - Poruba,
17. listopadu 1123, příspěvková organizace
BULHARSKO
•
•
•
•
•
Rozloha: 110 993 km2
Počet obyvatel: 7,2 milionu (r. 2008)
Hlavní město: Sofie
Státní zřízení: parlamentní republika
Úřední jazyk: bulharština
BULHARSKO
Zeměpisná poloha BULHARSKA ve světě a Evropě
Bulharsko
obr. 1
BULHARSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
 stát v jihovýchodní Evropě, na
Balkánském poloostrově
 velká část povrchu Bulharska je hornatá:
 centrální část tvoří pohoří Stara
Planina
 jižně od hlavního města vystupuje
masiv Vitoša
 jihozápad země vyplňuje mohutný
horský masiv s pohořími Rila, Pirin a
Rodopy
BULHARSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
 podél hranice s Rumunskem se rozkládá
Dolnodunajská nížina
 mezi pohořími Stará planina a Rodopy je
uzavřena Hornotrácká nížina
 největší řeky jsou Dunaj a Marica
 podnebí má na severu ráz kontinentální,
na jihu a východě středomořský
BULHARSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Mapa přírodních podmínek Bulharska
obr. 2
BULHARSKO
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
MUSALA - 2925 m. n. m. - nejvyšší hora Bulharska
obr. 3
BULHARSKO
CESTOVNÍ RUCH
CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO
RUCHU
 dobré přírodní podmínky i příznivé klima
u Černého moře vytvářejí vhodné
prostředí pro CR
 CR byl poznamenám politickým vývojem
v Evropě po druhé světové válce
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
POBŘEŽÍ ČERNÉHO MOŘE
 výborné přírodní podmínky
 dlouhé písečné pláže se středisky ALBENA,
BALČIK, VARNA, SOZOPOL, NESEBAR
 na rozdíl od Rumunska je zde pobřeží
pestřejší, přitažlivější terén v zázemí a
pobřeží se využívá po celé délce
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
Černé moře
- mapa
středisek
obr. 4
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
POBŘEŽÍ ČERNÉHO MOŘE
 v polovině 80. let vrcholil vzestup
cestovního ruchu – Bulharsko patřilo z
hlediska příjmů z CR na jedno z předních
míst v Evropě
 většinu návštěvníků tvořili občané
tehdejší východní a střední Evropy (NDR,
Polsko, Československo)
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
POBŘEŽÍ ČERNÉHO MOŘE
 90. léta znamenají silný pokles příjmů
z CR
 v posledních letech příjmy z CR
rostou, Bulharsko se snaží nalákat
turisty na nižší ceny a zlepšené
služby
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
BALČIK – středisko u Černého moře
obr. 5
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
SOZOPOL – středisko u Černého moře
obr. 6
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
SOFIE
 hlavní město ležící na úpatí pohoří Vitoša
 mezi zajímavosti města patří mnoho
architektonických památek:
 Katedrála svatého Alexandra
Něvského
 Kostel svaté Sofie
 Mešita Banja Baši
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
SOFIE - Katedrála svatého Alexandra Něvského
obr. 7
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
SOFIE - Mešita Banja Baši
obr. 8
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
VITOŠA
 horský masiv v bezprostřední blízkosti
Sofie
 výborné podmínky pro krátkodobou
rekreaci obyvatel metropole
 horstvo má pro svou jedinečnost statut
národního parku - druhého nejstaršího na
Balkáně
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
VITOŠA
obr. 9
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
RILA
 pohoří Rila je ideálním místem pro středně
vyspělé turisty
 přednosti jsou nedotčené lesy, stříbrná
jezera, stáda pasoucích se koní
 centrální část Rily je chráněna jako
Národní park Rila
 zajímavostí je pravoslavný RILSKÝ
KLÁŠTER
BULHARSKO
OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU
RILSKÝ
KLÁŠTER
obr. 10
BULHARSKO
ZDROJE
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Obr. 1 NUCLEARVACCUUM. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 16.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e9/EU-Bulgaria.svg/713px-EU-Bulgaria.svg.png.
Obr. 2 AUTOR NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 16.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://bulharsko.evropou.cz/fotky/velke/bulharsko-mapa-velka.jpg.
Obr. 3 ROCHOVANSKÝ, František. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 16.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/54/Musala-celek.JPG/800px-Musala-celek.JPG.
Obr. 4 AUTOR NEUVEDEN. bulharskodovolena.org [online]. [cit. 16.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://www.bulharskodovolena.org/tipy-na-vylet/zajimava-mista/slunecne-pobrezi/images/mapa-sunny-beach.jpg.
Obr. 5 DIMITROV, Boby. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/72/Balchik_Bulgaria_aerial_photo_from_the_Black_Sea.jpg.
Obr. 6 LAZAROV, Nenko. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Sozopol2.jpg.
Obr. 7 MRPANYGOLF. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ad/AlexanderNevskyCathedral-Sofia-6.jpg/800pxAlexanderNevskyCathedral-Sofia-6.jpg.
Obr. 8 MRPANYGOLF. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/40/Banya_Bashi_Mosque_Sofia.jpg.
Obr. 9 KAPUSTIN, Kiril. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/Golyam-Rezen-east.jpg.
Obr. 10 SENKEL, Stefan. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 17.8.2013]. Dostupný na WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ac/Bulgarien_0907.JPG/452px-Bulgarien_0907.JPG.
BULHARSKO
ZDROJE
•
•
HOLEČEK, Milan; MARIOT, Peter; TŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Nakladatelství České
geografické společnosti, s. r. o, 2001, ISBN 80-86034-39-9.
KLÍMOVÁ, Eva a kol. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2012, ISBN 978-80-7393-074-5.