Doc. Dr. Ing. Jan Kyncl
Transkript
Doc. Dr. Ing. Jan Kyncl KANDIDÁT DO AS FEL Kdo jsem? Docent na katedře elektroenergetiky, učím osm předmětů, autor a spoluautor asi 60 publikací. Zabývám se problematikou přenosu tepla a hmoty, elektrickými ohřevy (zejména indukčními a odporovými). Spolupráce s průmyslem mě — snad — udržuje v kontaktu s realitou, takže se snažím kombinovat teorii s aplikacemi: teď například pracuji na nové metodě lokalizace poruch na vedeních, automatickém rozpoznávání typu poruchových stavů v přenosové soustavě, modelech indukčních ohřevů feromagnetik s hysterezí... a podobně. Co se mi povedlo (pochopitelně ve spolupráci s dalšími), co by beze mě pravděpodobně nebylo a z čeho mám radost: ☺ iniciovat vznik STM a zabránit zastavení jeho příprav ☺ zaplavené knihy jsou již vysušené: s pár kamarády jsme navrhli technologii a byly to dva roky zajímavé práce a hrozných nervů ☺ máme anketu hodnocení výuky Hlavní myšlenka: Studenti a zaměstnanci jsou partneři a každý profesor a docent byl kdysi student. Prohlédněte si mou anketu: https://anketa.feld.cvut.cz/anketa05Z/results_15ETZ_11713.html :-). Bez dobrých studentů a uchazečů o studium nebude dobrý FEL. Musíme dobře a zajímavě učit potřebné věci. K tomu jsou dobrá věda a dobrý aplikovaný výzkum s výstupy pro praxi nezbytné. Co také můžu slíbit? Nepodplatí mě (to nezkusili) a nezastraší :-) Co by vás ještě mohlo zajímat? Jsem čestným občanem města Knoxville ve státě Tennessee, členem Vědecké rady Ministerstva dopravy. Jsem požárním preventistou na katedře elektroenergetiky. Hrál jsem na několik hudebních nástrojů (ne moc dobře) v několika (zvláštních) kapelách. Jsem spoluautorem šesti divadelních dost alternativních divadelních her. Kromě horského kola je mým hlavním koníčkem bastlení a programování v sw Mathematica (skvělý sw umožňující 3 programovací paradigmata). Bastlím jen věci, které si sám navrhnu a odsimuluji… a můžu říci, že slaboproud a programování silnoproudaře obohacuje. Co mě štve? Že by k zlepšení FEL stačilo tak málo a nejde to. Například algoritmizace je nezávislá na jazyku, ve kterém jsou algoritmy realizovány. Pro prváky, kteří pokračují na počítačích a obecně oborech, kde budou programovat v Jave, je algoritmizace v Jave samozřejmostí. Nicméně jen málo silnoproudařů programuje v Jave a to, že se současně naučí syntaxi, je jim k ničemu. Základy algoritmizace lze učit skoro plnohodnotně v MATLABU a velmi dobře v Mathematice, kde se mohou naučit i funkcionální a pattern oriented přístupy. Hlavní je ale, že jim znalost syntaxe třeba MATLABU bude moc užitečná při dalším studiu silnoproudé elektrotechniky! A možná by se to líbilo i slaboproudařům. Dále: fakulta otevře detašované pracoviště v Sezimově Ústí pro cca 40 studentů E+I, první ročník. Bylo by zajímavé zkusit co se stane, bude-li cvičit více předmětů jeden učitel (matiku, obvody, algebru apod. by měl zvládnout dobře cvičit snad každý!). Mohl by provázat výuku předmětů a myslím, že by se to osvědčilo, alespoň já jsem vždy lépe chápal matematickou větu ve fyzikálním kontextu, než bez něj. Ale přesvědčte někoho, ať to zkusí… Nebo: kolik hodin diskusí v AS FEL na téma prodloužení úředních hodin PEO je v poměru k tomuto prodloužení. A teď snad něco zajímavějšího: nebudu nic zakrývat, budu uvádět fakta a jména z minulosti. Nebojím se žalob ani toho, že mě někteří jmenovaní nebudou mít rádi. Už mě rádi stejně nemají... a jak jsem mnohé z nich poznal, o jejich náklonnost opravdu nestojím. AS FEL, hlavní témata a problémy, co bylo a co by mělo být: STM, elektrotechnika a informatika a jejich koexistence Ve volebním plakátku před minulými volbami do AS FEL jsem napsal: „Vytrvalým přesvědčováním se mi podařilo, že představa výuky „informatiky bez elektrotechniky“ není tabu.“ Pro ty, kdo dění tenkrát nesledovali (nebo ještě E+I nebo STM na FELu nestudovali), to trochu rozvedu. Ještě před pár lety „informatika bez elektrotechniky“ opravdu tabu byla. Vedení s děkanem prof. Kučerou v čele při mnoha příležitostech uvádělo, že model „E+I a nikdy jinak“ je ten nejlepší a je výhodou FELu, že všichni musejí pro- jít TDO, obvody a podobně. Na námitku, že absolventi „dejvických“ oborů moc informatiky nejsou, odpověděl jednou proděkan pro rozvoj, doc. Mach, že všichni jsme informatici, protože používáme počítač. Mezitím někteří z nás viděli, že nám ujíždí vlak, informatiku je možno studovat už leckde, na FEL bereme studenty se čtyřmi body z dvaceti možných při přijímacím řízení. Že takhle to nemůže jít donekonečna a nabídka čistě informatického studijního programu by mohla zájem o studium na fakultě zvýšit. Přesvědčoval jsem mnoho lidí, že by stálo za to se o přípravu programu pokusit. Tenkrát jsem byl ještě naivní a věřil jsem, že odpůrci informatického programu jeho vznik opravdu odmítají v dobré víře, že E+I je to nejlepší, co může být a to pro všechny. Bylo to ještě před všemi konflikty mezi AS FEL a děkanem FEL. Dnes si myslím, že mnoha odpůrcům šlo o jistý přísun studentů na jejich povinné elektrotechnické předměty a následné peníze za odučené „studentohodiny“. Nakonec se podařilo přesvědčit dost členů AS FEL a tak se myšlenka informatického bakaláře dostala do Dlouhodobého záměru FEL (to by měl být základní koncepční dokument fakulty, tenkrát jej schvaloval senát fakulty, dnes jej navíc musí navrhnout děkan). Podařilo se to jen s mnoha slovy typu „aby neodčerpal studenty E+I“ a jako čistě bakalářský program. Více se tenkrát prosadit nedalo. Pak už se naštěstí nápadu chytla skupina lidí z katedry počítačů a začala přípravu bakalářského programu „Aplikovaná informatika“. Udělali spoustu práce (zejména doc. Müller), sehnali grant od magistrátu a připravili program k akreditaci. Skupina profesorů (tuším (ale paměť se může mýlit)profesoři Šebek, Mařík, Uhlíř, Haasz) pod záminkou definice pojmu „informatika“ však přesvědčila děkana prof. Kučeru, aby práce zastavil a aby program k akreditaci nebyl podán. Že šlo o záminku je zřejmé: předtím jsme byli informatiky všichni, kdo pracujeme občas s počítačem... a najednou je přesná definice pojmu tak důležitá, že stojí za to vrátit 6.5 mil. Kč a přípravu programu zastavit. Myslím si, že u „dejvických“ odpůrců šlo o studentohodiny a u „karláckých“ o to, že ve vidině získání výzkumného záměru se o to, zda budou v novém studijním programu učit, nezajímali. Záměr však nevyšel a bylo třeba studentohodiny získat. Na grémiu děkana, kde se toto probíralo, jsme s Pepou Dobešem nevěřili, že chce prof. Kučera opravdu peníze a práci tolika lidí zahodit do koše (tenkrát jsem tam byl jako předseda AS FEL a Pepa za svou katedru jako zástupce vedoucího). Nicméně se na následujícím zasedání AS FEL ukázalo, že opravdu chce. Je dobře, že na onom gremiu byl také Pepa Dobeš (doc. Dobeš, kandiduje, ale nebudu předstírat, že si vykáme ☺), protože se nám podařilo tenkrát AS FEL aktivizovat. Návrh na odvolání byl opravdu blízko... jenže jsem tenkrát ještě věřil pohádkám o dobrém králi a zlých rádcích, prof. Kučery jsem si jako děkana vážil a tak jsem zorganizoval několik schůzek a nakonec jsme jako senát dosáhli toho, že STM běží. Ne- uhádali jsme název „Informatika“, to by šlo údajně jen přes mrtvoly význačných profesorů z kateder Kybernetiky a Řídící techniky. Okamžik, kdy pod opravdu průhlednými záminkami (i když je někteří dodnes nepřiznají) chce někdo zahodit práci mnoha lidí, milióny pro fakultu a hlavně dobrou věc (většina odpůrců STM dnes, když je to v módě, říká, že jde o dobrou věc jen aby nepřišli o studentohodiny), mnoha členům AS FEL otevřela oči. Ukázalo se, že žijeme ve světě zájmů a hrabání pod sebe a svá pracoviště. Že za vznešenými frázemi o excelenci je normální zájem o peníze a vliv. Tak začaly „problémy a krize“ na FEL. Vlastně šlo jen o sejmutí růžových brýlí. Některé voliče získám, některé ztratím: nicméně kdybych se tenkrát nesnažil, program STM dnes nemáme. Podle někoho by to bylo lepší, já myslím, že by to bylo škoda. Jak tedy dále se studijními programy na FEL? Nové studijní programy nebo obory? Nejdůležitější je, aby mohli dobří absolventi programu STM pokračovat v magisterském studiu. Jelikož ne každý se vyzná v legislativě týkající se vysokých škol, uvedu pár informací: Výhodou oborů je, že je možno mezi nimi snadno přestupovat (bez vlivu na matriku studentů, případný nárok na bezplatné studium atd.). Tato výhoda je ale i nevýhodou: fakulta může neumožnit studentovi studium v oboru, který chtěl a lze jej přeřadit na obor, který studovat původně nechtěl a možná stále nechce. Je-li student přijat do studijního programu a plní-li studijní povinnosti, má na studium v tomto programu nárok. Pokud bychom se tedy chovali férově, vystačíme s novými studijními obory (a reakreditujeme stávající program E+I), pokud si však nevěříme, potřebujeme akreditovat nové studijní programy. Programy ale nemusejí znamenat dělení a nové předměty, mohou fakultu i sjednocovat a nových předmětu může být relativně málo: prostě bude jeden předmět akreditován pro více programů, případně s různou rolí. Například by mohl být „Úvod do diskrétní matematiky“ nebo „Úvod do matematiky spojitého světa“ předmět typu Z,S či F pro různé obory programů E,E+I,I... a podobně. Akreditace by byla administrativně méně náročná (akreditační dokumentace stávajících předmětů existuje), výhody spojení E+I vyniknou přirozeně tam, kde jsou. Navíc žádný předmět by nebyl jen typu Z, takže by o zájem části studentů „soutěžil“ a vznikl by přirozený tlak na kvalitu. To samo sebou uvažuje značnou volitelnost předmětů v rámci programu. Pokud se nám rozumná reforma nepovede a některý obor bude chtít vytvořit novou fakultu, nechť je jim pomoženo. Pohodový rozchod je základem příštích přátelství a dobrých vztahů (mám několikanásobnou osobní zkušenost..:-)). Dokonce si myslím, že by to měl být postup „vyvedení lepší části firmy“ a fakulta by jim neměla chtít přidat na cestu odpovídající část učitelů předmětů základního studia a pomocného personálu. Fakulty v dnešní velikosti jsou přežitkem a cesta např. ústavů či mini- ústavů s jedním profesorem, společných pracovišť typu ústav ČVUT-průmyslový podnik, ústav ČVUT – ústav ČSAV, ústav ČVUT EUinstituce, s různou mírou autonomie a vztahu k ČVUT a fakultám ČVUT je také možná. Preferoval bych cestu důvěry a oborů, za uskutečnitelnou považuji cestu programů, jestli se to povede, záleží z největší části na tom, jaký bude zvolen senát, protože ten bude volit nového děkana. Věda a výuka, aplikovaný výzkum a spolupráce s praxí. O něco výše jsem napsal: „Musíme dobře a zajímavě učit potřebné věci. K tomu je dobrá věda a dobrý aplikovaný výzkum s výstupy pro praxi nezbytný.“ Pochopitelně je pro výuku násobení matic důležitější, je-li vyučujícím dobrý pedagog, dobře vysvětluje, ochotně konzultuje atd., než je-li světovým odborníkem na násobení matic. Tak, jak studium pokračuje, důležitost toho, aby byl vyučující vědec v oboru, stoupá, a v rámci doktorátu ocení studenti i velmi svérázné vyučující, když vědí, že jsou u jednoho z nejlepších odborníků na světě. Dobrý pedagog i dobrý vědec si zaslouží ocenění. Koneckonců ve světě se nedávno objevil trend „pedagogických profesorů“ a „vědeckých profesorů“. U nás dnes máme jen „vědecké“ profesory. Že je dnešní způsob hodnocení vědecké činnosti mírně řečeno nedokonalý, přiznají téměř všichni. Nicméně příliš mnoho lidí optimalizovalo svou činnost podle něj a tak změnit v horizontu generací asi nejde. Každopádně nic nespravíme planými řečmi o excelenci, 300 letech, propagandou dovnitř a hledáním nepřátel, co za vše mohou. Ve výuce by se mi líbilo víc propojit předměty (třeba kdyby se pro nějaký obor učila algoritmizace např. v Mathematice či MATLABU, cvičili by lidé z počítačů a studenti by programovali matematické numerické metody, v přednáškách by se střídala teorie algoritmizace a matematici by tam přednášeli numeriku). Ale to je zatím asi jen nedostižný sen: všichni jsme zabarikádovaní a zaškatulkovaní a to je škoda. Co je také důležité: Napsal jsem o něco výše: „Nepodplatí mě (to nezkusili) a nezastraší mě.“ To ale na nikoho nesmí nikdo nejen kvůli činnosti v AS FEL zkoušet! Zastrašit mě profesor Škvor zkusil, když mi na základě pomluvy — že jsem šikanoval studenta u státnic —, aniž by se zeptal nějakých svědků (předsedy a členů komise) chtěl prodloužit smlouvu o dva roky. Na zasedání AS FEL se pak podřekl, že mi nechtěl prodloužit smlouvu více, protože „nechtěl svazovat ruce příštímu děkanovi“. Víte, kdyby to byl aspoň formát, byť zlovolný, tak by mi smlouvu prostě neprodloužil. Bez trapných výmluv. Snad budeme na profesora Škvora vzpomínat jako na skvělého přednášejícího teorie elektromagnetického pole a vědce, kterým bezesporu je, ale ne jako na toho, kdo podobné metody na FELu zavedl. K činnosti minulého AS FEL Jelikož je kolektivní orgán zranitelnější, než jednotlivec a také že ačkoli jsme zřídili fórum, máme zá- znamy zasedání na netu, obraz minulého AS FEL v očích akademické obce je špatný. Tedy i mě, byl jsem členem AS FEL. Nicméně je bláhové si myslet, že senát problémy způsobil, stejně jako si myslet, že atentát v Sarajevu způsobil první světovou válku. Problémy tady byly a AS FEL jen urychlil jejich reflexi. Ale povedlo se nám hodně dobrých věcí: ☺ Zachránili jsme STM, už to je hodně ☺ Hlídali tvorbu metodiky rozdělování financí za výuku ☺ Prosadili jsme vliv ankety na financování výuky ☺ Upravili jsme anketu ☺ Zřídili diskusní fórum ☺ Třídíme odpady ☺ Nájemce buffetu byl vybrán z více uchazečů, nebylo to přiděleno bez výběru ☺ Zastali jsme se šikanovaných učitelů. K tomu uvedu, co napsal Martin Novotný: „“Studuje někdo z Vás 44 hodin týdně? Učí někdo z Vás 44 hodin týdně? Že se Vám to zdá jako nesmysl? Nikoliv, i to je realita FEL, jak se lze přesvědčit na https://www.feld.cvut.cz/education/rozvrhy.2 005.leto/ucitele/01/18/u11809.html. Diskusi k tématu lze nalézt i na https://forum.feld.cvut.cz/viewtopic.php?id= 84. ☺ A nebo jinak: Dokážete si představit, že jste profesor, pracujete na fakultě přes dvacet let, studenti Vás milují a chodí na Vaše přednášky i když jsou v pondělí od 7:30, máte solidní vědecké výsledky, pořádáte expedice, a přesto dostanete smlouvu na dobu určitou na jeden rok? I to je realita FEL. ☺ Toto jsou dva případy, kterými se akademický senát zabýval. Smutné je na tom to, že se tím měly zabývat odbory; ty se však na to vykašlaly a místo toho plánovaly za zákona protiprávní stávku proti akademickému senátu – na podporu děkana. A tak senát zaskakoval za odbory a fungoval jako jakýsi ombudsman. V prvním případě jsme 11.11.2005 přijali usnesení „AS FEL žádá děkana FEL, aby byl stanoven horní limit kontaktní výuky nebo takové podmínky započítávání hodin výuky včetně její přípravy a konzultací se studenty, aby z toho tento limit jednoznačně vyplýval.“ A ve druhém případě jsme 10.11.2006 přijali usnesení „AS FEL nesouhlasí s postupem vedoucího Katedry fyziky a děkana FEL ve věci prodloužení pracovní smlouvy prof. Kulhánka.“ Víc jsme s tím udělat nemohli, nejsme odborová organizace. ☺ Upravili jsme vnitřní předpisy FEL ☺ Vytrvalými apely na vedení dosáhli zřízení pobočky PEO na KN ☺ Vytrvalými apely na vedení dosáhli prodloužení úředních hodin PEO (i když jenom málo) ☺ Studenti s dobrými výsledky z předchozího studia se budou moci přihlásit na obory o rok dříve, než teď ☺ Hlídali jsme tvorbu metodiky přidělování prostor (ale z 90% to dělal Martin Novotný, ne celý senát) ☺ Máme veřejné tiskárny na chodbách ☺ Senát začal být maximálně transparentní (webové stránky, přímé přenosy ze senátu) ☺ Studentští senátoři byli opravdovými partnery. Poprvé v novodobé historii FEL byl jedním z předsedů senátu student. Čtyřikrát byl předsedajícím některý ze studentů. Spousta věcí se nepovedla, ale snažili jsme se. Kdoví, zda další senáty dokáží aspoň tolik. Co jsem dělal v minulém funkčním období? Legislativu. Nejde říci, co jsem udělal: AS FEL je kolektivní orgán a snad o žádné věci nelze říci, že ji způsobil jeden konkrétní člověk. Myslím, že jsem pomáhal tomu, aby předpisy, které AS FEL tvoří a schvaluje, měly hlavu a patu a bylo možno podle nich víceméně hladce fungovat. Navíc se podařilo zabránit některým prof. Škvorem navrženým změnám vnitřních předpisů, které byly přinejmenším podezřelé (například vedoucího oddělení katedry by nově jmenoval děkan a ne jako dnes vedoucí katedry, omezení práva na informace podle článku 3 Statutu FEL a podobně). Co bych chtěl v případě zvolení dělat? Legislativu :-) Proč jsem tyhle nápady neprosadil dřív? Inu, jednak je AS FEL demokratický orgán, tedy „jednou vyhraješ, jednou prohraješ“. Něco mě napadlo až přednedávnem. A leccos se povedlo. /materiál je částečně Copy+Paste minulých textů... jak už to chodí/
Podobné dokumenty
Bohuslav Martinů jako skladatel filmové (reklamní) hudby?
hudby. Uvedli jsme, že Martinů nebyl populárním skladatelem filmové hudby, možná i díky
tomu není této problematice v dopisech ani v dobových periodikách věnována pozornost.
Můžeme se jen domnívat,...
Univerzita Mateja Bela Smrt
běd a velkého soužení; pláč nad Jeruzalémem; události v Getsemane. Na
druhou stranu jsou zde i zcela na pohled „maličkáÿ témata, jako dar vdovy.
Psycholog by asi za příčinu označil Ježíšovo prožívá...
Výroční zpráva 2012 - „DAR“ os
pro své dospívající děti dobré místo, kde by aktivně trávily část dne. Jsme moc rádi,
že se DC Paprsek podařilo v roce 2012 zahájit přestavbu v objektu Střediska DAR a
během roku 2013 bude moci nab...
Výroční zpráva 2013 - „DAR“ os
Díky obrovské vstřícnosti a pochopení všech Vašich kolegů ze
střediska Dar se však nakonec podařilo vše vyřešit.
Chtěla bych všem moc a moc poděkovat za to, že se Kubík
mohl účastnit zářijového res...