docwater pages 2011/2012
download 
Stížnost Transkript
water pages 2011/2012
WATER PAGES 2011/2012 www.energieag-wasser.at Inhalt 0 0.1. 0.2. 0.3. 0.4. 1 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 2 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 3 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 4 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 5 Vorwort Wasserpolitik Kostendeckende und nachhaltige Wasserwirtschaft in der Tschechischen Republik Interkommunale Zusammenarbeit – koste es was es wolle? Nachhaltige Infrastrukturerneuerung am Beispiel der VAK Beroun, a.s. Der Regionalpreis – ein Beispiel regionaler Solidarität im Bezirk Rychnov Best Practices WDL-Rohrinspektor - dem Wasserverlust auf der Spur Kanalservice – Innovationen für besondere Fälle Die Energieeffizienz unserer Kläranlagen in der Tschechischen Republik GIS: ein System für 6 Unternehmen Laboratorien: ein System für 6 Unternehmen Wasserzähler: ein System für 6 Unternehmen Qualität und internationales Know How QSU Zertifikate und Akkreditierungen H2OÖ – das Tafelwasser aus der Leitung Expertenteams Fachgremien Österreich Odborná grémia ČR Fachveranstaltungen Forschung, Entwicklung, Innovation Die Budweiser Wasserversorgung im Spiegel der Zeit Regenwürmer veredeln (vererden) unseren Klärschlamm Water Safety Plan (WSP) Březnice Hydrodynamische Kanalnetzberechnung Pharmaka und Suchtmittel im Abwasser der Kläranlage Budweis Kurzdarstellung weiterer FEI Projekte Technische Kennzahlen Wasser und Abwasser – Quantität Wasser und Abwasser – Qualität und Energieeffizienz Personal Fuhrpark Kommunikation Wassertropfen im Kongo - ein (fotografischer) Reisebericht 02-05 06-15 07 10 12 14 16-25 17 18 20 22 24 25 26-33 27 28 29 30 31 32 34-45 35 37 38-39 40 42 44 46-53 47-49 50-51 51-52 53 53 54-57 Předmluva Vodohospodářská politika Náklady na obnovu a udržitelné hospodaření s vodou v České republice Spolupráce měst a obcí – opravdu za každou cenu? Udržitelná obnova vodohospodářského majetku na příkladu společnosti VAK Beroun, a.s. Regionální cena – příklad regionální solidarity v okrese Rychnov nad Kněžnou Best Practices Potrubní inspektor WDL - na stopě ztrátám vody Kanalservis – inovace pro zvláštní případy Energetická efektivita našich čistíren v České republice GIS: Jeden systém pro šest společností Laboratoře: Jeden systém pro šest společností Vodoměry: Jeden systém pro šest společností Kvalita a mezinárodní know-how Certifikáty a akreditace ISM H2OÖ – stolní voda z kohoutku Expertní týmy Fachgremien Österreich Odborná grémia ČR Odborné akce Výzkum, vývoj, inovace Zásobování Českých Budějovic vodou v zrcadle času Žížaly zhodnocují čistírenské kaly Water Safety Plan (WSP) Březnice Hydrodynamické výpočty kanalizačních sítí Výskyt léčiv a drog v odpadní vodě na ČOV České Budějovice Přehled dalších projektů v oblasti vědy, vývoje a inovací Technické ukazatele Množství pitné a odpadní vody Pitná a odpadní voda – kvalita a energetická náročnost Zaměstnanci Vozový park Komunikace Vodní kapky v Kongu – fotografický cestopis 02-05 06-15 08 11 13 15 16-25 17 19 21 23 24 25 26-33 27 28 29 30 31 33 34-45 36 37 38-39 41 43 45 46-53 47-49 50-51 51-52 53 53 54-57 Obsah 0 0.1. 0.2. 0.3. 0.4. 1 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 2 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 3 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 4 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 5 1 Vorwort Předmluva 120 Jahre Energie AG – 12 Jahre Energie AG Wasser Die Energie AG feiert 2012 ihr 120-jähriges Bestehen und ist sich aus der Unternehmensgeschichte der Verantwortung gegenüber den Ländern in denen sie tätig ist und deren Menschen bewusst. Mit dem eingeschlagenen Weg können nachhaltige Akzente für die Zukunft und wichtige Impulse für Wirtschaft und Regionen in unseren Tätigkeitsgebieten gesetzt werden. Beginnend mit den Planungen zu einer ersten öffentlichen Stromversorgung in St. Wolfgang im Jahr 1892 haben sich die Energie AG und ihre Vorgängerunternehmen stets darauf ausgerichtet langfristig, zukunftsorientiert, aber auch wegweisend und innovativ zu handeln. Dies gilt seit nunmehr 12 Jahren auch für die Wassersparte des Konzerns. Hier wurde beginnend im Jahr 2000 mit der Übernahme des Landeswasserversorgungsunternehmens LWU vom Land Oberösterreich eine Unternehmensgruppe aufgebaut, die heute in Tschechien, Österreich und den angrenzenden Ländern in über 1.000 Gemeinden mehr als 1 Million Menschen versorgt. Mit dem internationalen Know How der Wasser-Gruppe liegt der Fokus auf neuen Partnerschaftsmodellen mit Gemeinden und Städten, damit alternative Lösungen für die öffentliche Hand gefunden werden können. Diese bauen auf das Know How, die Qualitätsorientierung und die Innovationskraft eines Unternehmens auf, das heute 268 Wassergewinnungen, 12.400 Kilometer Leitungsnetz und 273 Kläranlagen betreibt. Die Energie AG Wasser stellt in diesem Bericht eine breite Palette interessanter Projekte vor. Sie hat als jüngstes Segment im Energie AG-Konzern eine erfolgreiche Entwicklung genommen und handelt nach unserem Konzerngrundsatz: Wir denken an morgen. Dr. Leo Windtner Generaldirektor der Energie AG Oberösterreich 120 let Energie AG – 12 let Energie AG Wasser V roce 2012 slaví koncern Energie AG 120 let své existence. Jeho dlouhá historie zakládá odpovědnost vůči zemím, ve kterých působí, a lidem, kteří v těchto zemích žijí. Cesta, kterou koncern zvolil, umožňuje stanovovat udržitelné priority pro budoucnost a generovat výrazné podněty pro hospodářství i regiony v oborech naší činnosti. Činnost koncernu, která začala projektem prvního veřejného zásobování elektřinou ve městě St. Wolfgang v roce 1892, byla vždy charakteristická dlouhodobostí, zaměřením na budoucnost a průkopnickým a inovativním přístupem. Již 12 let platí tato charakteristika také pro vodárenský segment koncernu. alternativní řešení pro veřejný sektor. Tato řešení vycházejí z know-how, orientace na kvalitu a inovačních schopností skupiny, která dnes provozuje 268 zdrojů a úpraven vody, 12.400 kilometrů vodovodních a kanalizačních sítí a 273 čistíren odpadních vod. Budování vodárenského segmentu koncernu začalo v roce 2000 převzetím zemské vodárenské společnosti LWU od země Horní Rakousko. Postupem času vznikla skupina společností zásobujících v České republice, Rakousku a dalších sousedních zemích více než 1.000 obcí čítajících v souhrnu více než 1 milión obyvatel. Segment disponuje mezinárodním know-how a zaměřuje se na nové modely partnerství s městy a obcemi s cílem nacházet Společnost Energie AG Wasser představuje v této výroční zprávě celou paletu zajímavých projektů. Jako nejmladší segment koncernu Energie AG se skupina úspěšně rozvíjí, přičemž se řídí principem platným pro celý koncern: „Myslíme na zítřek.“ Dr. Leo Windtner generální ředitel koncernu Energie AG Oberösterreich 3 Stabile Entwicklung - Wachstum bei Umsatz und Ergebnis 1 Mio. versorgte Einwohner Über 1000 versorgte Städte, Gemeinden und Verbände Umfassende QSU-Zertifizierungen Energy Globe Österreich – Kategorie Wasser für den ROHRINSPEKTOR Trinkwasser für über 260.000 Menschen in der DR Kongo durch das Hilfsprojekt WASSERTROPFEN Das letzte Geschäftsjahr war das bisher erfolgreichste der 12-jährigen Geschichte und bestätigt den stabilen Kurs der Gruppe. Über 1.700 Mitarbeiter in Tschechien, Österreich, Ungarn und Slowenien konnten bei einem Umsatz von EUR 134 Mio. ein Ergebnis von EUR 7,3 Mio. (EBIT) erwirtschaften. Dies gelang mit einer motivierten, international gut aufgestellten Mannschaft, die Synergien konsequent nutzt. Es ist auch gelungen, das umfassende technische, betriebliche und wirtschaftliche Know How der Gruppe noch besser zu vernetzen und unseren kommunalen Vertragspartnern zur Verfügung zu stellen. Auch konnten zahlreiche neue kommunale Partner davon überzeugt werden, dass die Auslagerung von Wasser- und Abwasserdienstleistungen einen echten Mehrwert für sie darstellt. Der technische Jahresbericht 2011/12 - die WATERPAGES geben einen Überblick über die weit gespannten Leistungen, die Projekte und Innovationen der Energie AG Wasser-Gruppe, von denen unsere Kunden und Partner profitieren, ohne dass sie auf wichtige Steuerungselemente der Kommunalpolitik verzichten müssen. Auch das laufende Jahr wird durch Optimierungsschritte geprägt sein, die die Gruppe weiter stärken, die Kostenposition absichern und weiter verbessern werden. Die Position unter den TOP 3 am tschechischen Wassermarkt soll weiter gefestigt werden. Auf allen Märkten soll das Dienstleistungsgeschäft weiter ausgebaut werden, was besonders in Zeiten knapper öffentlicher Mittel eine große Herausforderung darstellt. Dies ist gleichzeitig jedoch eine Chance mit neuen und innovativen Konzessions- bzw. Kooperationsmodellen zu punkten. Qualität und Versorgungssicherheit ist dabei die selbstverständliche Grundvoraussetzung, um im Wettbewerb zu bestehen. Dipl.-Ing. Christian Hasenleithner und Mag. Thomas Kriegner Geschäftsführung Poslední hospodářský rok byl zatím nejúspěšnějším rokem 12leté existence společnosti Energie AG Wasser a potvrzuje stabilní kurz skupiny. Více než 1.700 pracovníků ve společnostech v České republice, Rakousku, Maďarsku a ve Slovinsku vytvořilo při obratu 134 mil. EUR hospodářský výsledek (EBIT) ve výši 7,3 mil. EUR. Tohoto úspěchu jsme dosáhli díky motivaci a dobrému mezinárodnímu týmu, který důsledně využívá synergických efektů. Podařilo se nám také ještě lépe propojit technické, provozní a ekonomické know-how skupiny, které nabízíme našim smluvním partnerům z řad měst a obcí. Přesvědčili jsme velký počet nových partnerů o tom, že zadat provozování vodovodů a kanalizací odborné provozovatelské společnosti pro ně znamená skutečnou přidanou hodnotu. Technická výroční zpráva 2011/12 WATERPAGES nabízí přehled rozsáhlých služeb, projektů a inovací skupiny Energie AG Wasser, které přinášejí užitek našim zákazníkům a partnerům bez toho, aby se museli vzdávat důležitých nástrojů pro řízení komunální politiky. Také aktuální hospodářský rok se vyznačuje snahou o další optimalizaci, která má za cíl skupinu dále posílit a zajistit či dále zlepšit její nákladovou pozici. Umístění mezi třemi největšími vodárenskými společnostmi na českém trhu budeme dále posilovat. Na všech trzích bude dále rozšiřována nabídka služeb, což je zvláště v dobách napjatých veřejných rozpočtů velkou výzvou. Tato situace však skýtá příležitost uplatnit se novými a inovativními koncesními a kooperačními modely. Kvalita služeb a spolehlivost dodávky jsou při tom samozřejmě základním východiskem pro udržení pozic v rámci konkurenčního prostředí. Dipl.-Ing. Christian Hasenleithner a Mag. Thomas Kriegner jednatelé společnosti Stabilní vývoj – růst obratu a hospodářského výsledku 1 MiLion zásobovaných obyvatel více než 1000 zásobovaných měst, obcí a svazků měst a obcí komplexní certifikace ISM Energy Globe Österreich – ocenění v Kategorii voda za projekt rohrinspektor Pitná voda pro více než 260.000 lidí v Demokratické republice Kongo prostřednictvím humanitárního projektu VODNÍ KAPKY 4 5 0 Wasserpolitik Vodohospodářská politika 0.1. Kostendeckende und nachhaltige Wasserwirtschaft in der Tschechischen Republik Gastkommentar Ing. František Barák, Vorstandsvorsitzender SOVAK ČR Wie kann der Erhalt der Wasser- und Abwasserinfrastruktur am besten sichergestellt und vor allem finanziert werden? Sind Förderungen für Städte und Gemeinden eine Lösung? Wie werden sich und wie müssen sich die Wasserpreise entwickeln? Das sind die drängenden Fragen, die die Zukunft der Wasserwirtschaft gerade im Zeichen der Schuldenkrise maßgeblich bestimmen werden. In welchen Zeiträumen denkt eine verantwortliche Wasserwirtschaftspolitik? Das Landwirtschaftsministerium der Tschechischen Republik hat eine Konzeption für die Wasserwirtschaftspolitik für den Zeitraum 2011 bis 2015 vorgelegt. Ein Konzept im Wasserwirtschaftsbereich kann man allerdings nicht innerhalb von 5 Jahren umsetzen. Solche Konzepte und Strategien müssen mindesten für 40 Jahre in Verbindung mit einer 5-jährigen operativen Umsetzung ausgelegt sein. Die Planung im Gewässerbereich muss dabei die gesamte Wasserwirtschaft umfassen – der Bereich Wasserversorgung und Abwasserentsorgung ist nur ein kleiner Bestandteil davon. Welche Rolle spielen Förderungen in der Zukunft? Ich vertrete dazu die Meinung, dass sich bei der Finanzierung der Erneuerung von Wasserinfrastruktur und in Zukunft auch deren Ausbau, die Infrastruktureigentümer und Betreiber vor allem auf sich selbst verlassen müssen, da die Haupteinnahmequellen dafür nur der Wasserpreis und die Kanalgebühr sein werden. Dort wo die Infrastruktur große Defizite aufweist, wird eine Erhöhung des Wasserpreises stattfinden müssen. Der Preis sollte sich jedoch nach der Sanierung langfristig wieder stabilisieren. Bei der Finanzierung von Erneuerungen müssen selbstverständlich auch Gemeindebudgets, vorausbezahlte Mieten der Betreiber oder auch Kredite eine Rolle spielen. Ab dem Jahr 2013 muss man in der tschechischen Wasserwirtschaft weitgehend ohne EU-Förderungen auskommen. Weitere Einschränkungen wird es auch bei den innerstaatlichen Förderungen aufgrund der Sparzwänge geben. Natürlich wäre eine einfach zu administrierende, zweckgebundene Förderung eine optimale Lösung. Aus den Erfahrungen der letzten Jahre wissen wir jedoch sehr gut, dass die Abwicklung der Förderung nicht nur lange dauern kann, sondern geförderte Projekte auch dazu tendieren sehr teuer zu werden. Grund dafür ist, dass es kaum Anreize gibt bei geförderten Investitionen zu sparen. Wenn dazu noch die Leistung der zur Erlangung der Förderung nötigen Consulter, Juristen und Revisoren bis zu 20 % der Projektkosten erreicht und sich durch die lange Vorlaufzeit die Baukosten deutlich erhöhen, dann wird sich ein sorgfältiger Kaufmann eindeutig gegen die Förderung entscheiden und das neue Anlagevermögen lieber ordnungsgemäß in den Büchern abschreiben. Dazu muss er keine Bedenken mehr haben, das Fördergeld bei etwaigen eintretenden Projektmängeln zurückzahlen zu müssen. Wasser- und Abwasserpreis Dies sind sachlich regulierte Preise, die wie alle anderen Kommoditäten jährlich steigen. Durch die Mehrwertsteuer-Erhöhung in Tschechien auf diese Preise wird dies für den Endverbraucher noch spürbarer, ohne dass dies der Infrastruktur zu Gute kommt. Dies führt dazu, dass besonders Gemeinden und kleinere Städte bei Investitionen in die Wasserinfrastruktur zurückhaltend agieren um die Preissteigerungen in Grenzen zu halten. Das geht natürlich auf Kosten der Substanz, der Qualität und der Versorgungssicherheit. Das ist ein Risiko, dass die verantwortlichen Kommunalpolitiker tragen müssen. Wenn kleine Gemeinden und Städte, vor allem jene, deren Wasserversorgungsnetze dringend sanierungsbedürftig sind, weiterhin den Wasserpreis und die Kanalgebühr so niedrig halten, werden sie nicht imstande sein, die Wasserwirtschaftsinfrastruktur zu erneuern und müssen über kurz oder lang mit schweren Schäden rechnen. Die nicht vorhandene Bereitschaft, Mittel für die Entwicklung der Wasserinfrastruktur zu generieren, werden manche eines Tages teuer bezahlen. Der tschechische Wasserversorgungssektor muss sich in einigen wenigen Jahren eigenständig finanzieren können, d.h. er muss ohne Subventionen oder Förderungen funktionieren. Die Mittel für die Aufrechterhaltung des Betriebes, dazu gehören die Wassererzeugung und -verteilung, die Sammlung des Abwassers mit der Kanalisation und dessen Klärung, die Mittel für Reparaturen, Erneuerungen und den zukünftigen Ausbau müssen aus dem Wasserpreis und der Kanalgebühr kommen. Dazu gibt es keine andere Alternative. Das Wasser ist für alle eine Selbstverständlichkeit, aber nur wenige wissen, dass die mit Bau und Betrieb der Netze verbundenen Kosten immens hoch sind und meist nicht mit der Menge des erzeugten Trinkwassers oder des geklärten Abwassers zusammenhängen. Das für die Trinkwassererzeugung benötigte Rohwasser ist im Vergleich relativ günstig (etwa 7 CZK je m³). Den größten Teil des Wasserpreises und der Kanalgebühr stellen die Kosten für den Erhalt der Infrastruktur dar. Dabei ist zu betonen, dass die meisten Kunden den Wasserpreis gar nicht kennen, sie beschweren sich nur über dessen Steigerung. Durchschnittlich werden etwa 100 Liter Wasser pro Kopf und Tag verbraucht. Das macht für jede Person heute 2 bis 7 CZK (10 bis 30 Cent) täglich aus. Dort, wo kein Kanalanschluss vorhanden ist, ist das nur die Hälfte. Kein Mensch soll auf qualitativ gutes und ständig verfügbares Wasser verzichten müssen, gleichzeitig kostet dieser Komfort aber auch Geld. Dafür müssen wir als Branche auch werben und die Menschen darüber informieren, welche Leistungen dahinter stehen, wenn sie den Wasserhahn aufdrehen. 7 0.1. Náklady na obnovu a udržitelné hospodaření s vodou v České republice Úvodní komentář Ing. František Barák, předseda představenstva SOVAK ČR Jakým způsobem lze nejlépe zajistit udržování vodárenské infrastruktury, a především, jak ho nejlépe financovat? Jsou dotace pro obce řešením? Jaký bude vývoj cen vodného a stočného a jaký by měl být? Všechny tyto naléhavé otázky určují rozhodujícím způsobem budoucnost vodárenství, zvláště v dobách dluhové krize. V jakých časových horizontech uvažuje odpovědná vodárenská politika? Ministerstvo zemědělství předložilo koncepci vodárenské politiky na období let 2011 až 2015. Během pěti let se žádná koncepce ve vodohospodářství realizovat nedá. Koncepce musí být nejméně na čtyřicet let s pětiletou operativou. Plánování v oblasti vod zastřešuje problematiku všech oborů vodního hospodářství, obor vodovodů a kanalizací je jenom jeho součástí. Jakou roli budou hrát do budoucna dotace? Domnívám se, že při financování obnovy vodárenského majetku - a v budoucnu snad i jeho dalšího rozvoje, musí vlastníci tohoto majetku spoléhat především na sebe. Hlavním zdrojem financování bude cena vodného a stočného. Tam, kde je majetek vybydlen, bude muset nastat skokový nárůst ceny vody pro zajištění zdrojů. Další zvyšování její ceny se však ustálí při řádné obnově po několika letech. Samozřejmě při financování obnovy mohou pomoci obecní rozpočty, předplacené nájemné provozovatelů a měkké půjčky. Po roce 2013 nelze s evropskými dotacemi do českého vodárenství, kromě mimořádných událostí, počítat. K omezení dojde i u státních dotací. Je jasné, že rychle, jednoduše a účelně získaná dotace je optimální cestou. Bude-li však proces získání dotace trvat tři roky, určitě se mezitím podstatně zvýší cena projektu. Bude-li stát práce vnucených konzultantů, právních poradců a revizorů více než 20 % objemu projektu a zdraží-li se v této době rovněž významně cena peněz potřebných na kofinancování, pak se dobrý hospodář jednoznačně rozhodne pro zvýhodněný úvěr. Dílo za něj vybudované bude náležitě odepisovat. Bude žít beze strachu, že v případě nedostatků projektu bude muset dotaci vrátit. 8 Cena za vodné a stočné Výše vodného a stočného, jakkoliv jde o věcně usměrňované ceny, rok od roku roste. S vyšší DPH půjde nahoru ještě rychleji. To může nahrávat tomu, že vlastníci infrastruktury, zejména obce a menší města, budou zdrženlivější k investicím do vodovodů a kanalizací. A to vše ve snaze mírnit růst vodného a stočného, do něhož by se jinak tyto investice určitě výrazně promítly. Budou-li malé obce a města, především ty, které mají sítě na prahu životnosti, nadále za vodné a stočné vybírat nízké částky nedovolující vodárenský majetek obnovovat, mohou taková sídla poměrně velmi brzy zažít havarijní situace. Zdrženlivost při vytváření zdrojů do vodárenství bude velmi draze zaplacena. České vodárenství musí být během několika let samofinancovatelné, to znamená bez dotací. Zdroje na provozování, tedy na výrobu a dodávku pitné vody, její odkanalizování a vyčištění, na opravy, obnovu a v budoucnu i na další rozvoj, se musí generovat z ceny vodného a stočného. Jiné cesty není. Všichni považujeme vodu za samozřejmost, ale jen málokdo z nás vnímá, že náklady spojené s budováním a obnovou sítí a technologií jsou ohromné, přičemž většina z nich nezávisí na množství vyrobené nebo vyčištěné vody. Samotná cena vody potřebná pro výrobu pitné vody je levná, činí zhruba 7 korun za m 3 . Jenže podstatnou část ceny vodného a stočného představují náklady na obnovu a rozvoj vodovodních a kanalizačních sítí. Přitom všem musím zdůraznit, že většina spotřebitelů cenu vody nezná, jenom si stěžuje na její nárůst. Komfortní spotřeba vody je zhruba 100 litrů na člověka za den. To je dnes v průměru 2 až 7 Kč denně, na venkově, kde není stočné, pouze polovina. Člověk by se neměl vzdávat pohodlí mít kdykoliv k dispozici kvalitní pitnou vodu. Ovšem musí zároveň počítat s tím, že za pohodlí musí zaplatit. 9 0.2. Interkommunale Zusammenarbeit – koste es was es wolle? Gastkommentar Herr Mag. Dr. Thomas Auinger, Pro Audit GmbH In Österreich, wo viele Gemeinden ihre Wasserinfrastruktur selbst betreiben, zwingt die wirtschaftliche Situation und die Schuldenkrise viele Gemeinden zur Überlegung von neuen effizienteren Möglichkeiten der Betriebsführung. Darunter fällt entweder die Auslagerung solcher Leistungen oder aber die regionale Kooperation mit anderen Gemeinden. Letzteres wird von der Politik oft bevorzugt. Es sollten dabei jedoch einige wirtschaftliche Aspekte unbedingt beachtet werden. Ausgangssituation Die regionale Kooperation von Gemeinden ist unter dem Begriff „Interkommunale Zusammenarbeit“ in Österreich zurzeit im Trend. Tatsächlich gibt es bereits viele solcher Beispiele. Bemerkenswert ist, dass vor allem in Bereichen kooperiert wird, die auch problemlos durch private Anbieter erbracht werden können. Wie Untersuchungen zeigen, war bisher der mit Abstand häufigste Kooperationsbereich die Abwasserentsorgung, gefolgt von Winterdienst, Wirtschafts- und Tourismusförderung und Wasserversorgung. (sh. auch Lummerstorfer Anton, Theoretische und empirische Ausführungen zur interkommunalen Zusammenarbeit in Oberösterreich. In: Thomas Auinger (Hrsg.), Kommunales Management, Linde Verlag, 2006.) Darum prüfe wer sich ewig bindet Wird ein möglicher Kooperationsbereich identifiziert, ist im ersten Schritt zu prüfen ob und wie der kommunale Einfluss auf die zu erbringende Aufgabe ausreichend sichergestellt werden kann. Im nächsten Schritt ist eine Wirtschaftlichkeitsrechnung durchzuführen. Diese muss zumindest die folgenden Varianten umfassen, auf einer exakten und einheitlichen Leistungsbeschreibung aufbauen und jedenfalls Betriebskosten, Investitionen UND Finanzierungsaufwand berücksichtigen: »» »» »» Fortführung des bestehenden Systems Gemeindeübergreifende Kooperation Auslagerung an private Leistungserbringer Problematisch in diesem Zusammenhang ist, dass viele österreichische Gemeinden gerade in der Wasserwirtschaft nur über unvollständige Leistungsbeschreibungen, keine vollständige Kostenrechnung und damit über eine sehr mangelhafte Entscheidungsgrundlage verfügen. Die Wirtschaftlichkeitsberechnungen auf Barwertbasis sind jeweils für die gesamte Nutzungsdauer anzusetzen, die bei Infrastrukturinvestitionen mehrere Jahrzehnte betragen kann. Die Investitionen für Gebäude, Fahrzeuge, Maschinen und Geräte sind dabei im Hinblick auf die aktuelle Verschuldungssituation der Gemeinden besonders 10 zu beachten. Wir empfehlen jedenfalls genau zu hinterfragen ob diese Investitionen nicht durch externe Partner getätigt werden können. Bei einer geplanten interner Beschaffung muss geprüft werden, ob die gewünschte Anlage bzw. das Fahrzeuge tatsächlich ausgelastet sein wird. Dies ist oft nicht der Fall, da die damit betreuten Einheiten nicht die erforderliche Mindestgröße aufweisen um Skaleneffekte zu erreichen. Dem gegenüber steht die Möglichkeit die Leistung überhaupt zuzukaufen, womit auch die mit der Investition meist verbundene Schuldenaufnahme entfallen würde und das damit verbundene Risiko an einen Dritten überbunden wird. Der wird dieses wiederum auf eine größere Einheit umlegen und damit verteilen. Nicht zuletzt ist zu berücksichtigen, dass eine Auslagerung im Fall, dass sie die gewünschten Ziele nicht erreicht, wieder zurückgenommen werden kann. Dies ist bei einer Zusammenarbeit über Gemeindegrenzen hinweg, mit eigenen Ressourcen und eigener Ausrüstung wesentlich schwieriger. Sollte eine Amortisation der eigenen Investitionen innerhalb weniger Jahre nicht rechnerisch nachgewiesen werden können, ist von einer Realisierung des Projekts abzusehen. Bei Umsetzung sollte es selbstverständlich sein, dass die Erreichung der prognostizierten Wirtschaftlichkeit regelmäßig überprüft wird. Eine Wirtschaftlichkeitsüberwachung ist allerdings nur dann möglich, wenn entsprechende Daten aufgezeichnet und mit einem dokumentierten Ausgangszustand verglichen werden können. Resümee Um den österreichischen Gemeinden Kooperationen schmackhaft zu machen, werden diese oft großzügig gefördert, was in der Regel den Sparwillen bei Investitionen etwas bremst. Das kann letztendlich dazu führen, dass in Summe bestenfalls sehr langfristig Einsparungen aus der jeweiligen Kooperation lukriert werden können. Eine fundierte und transparente Wirtschaftlichkeitsrechnung muss die Grundlage der Entscheidung über die Durchführung jeder Kooperation oder /Auslagerung sein. Ein begleitendes Controlling dokumentiert und steuert die Einhaltung der Zielvorgaben. 0.2. Spolupráce měst a obcí – opravdu za každou cenu? Komentář Mag. Dr. Thomas Auinger, Pro Audit GmbH V Rakousku, kde si mnoho obcí provozuje vodárenskou infrastrukturu samo, nutí hospodářská situace a dluhová krize obce k tomu, aby se zamyslely nad novými efektivnějšími možnostmi provozování. Takovými možnostmi je buď outsourcing těchto služeb nebo regionální spolupráce s jinými obcemi. Politici dávají často přednost druhé z těchto možností. Při takovém rozhodnutí je však nutno zohlednit několik ekonomických aspektů. Výchozí situace Regionální spolupráce obcí označovaná výrazem „interkomunální spolupráce“ je v dnešní době v Rakousku vyhledávanou možností a existuje pro ni skutečně mnoho příkladů. Pozoruhodné však je, že se týká oblastí, které mohou bez problémů zajišťovat i soukromé obchodní společnosti. Z průzkumů vyplývá, že zdaleka nejčastějším případem je spolupráce v oblasti odvádění a čištění odpadních vod, následovaná zimní údržbou, službami při podpoře hospodářství a turistiky a vodohospodářskými službami (viz mj. Lummerstorfer Anton, Theoretische und empirische Ausführungen zur interkommunalen Zusammenarbeit in Oberösterreich v publikaci: Thomas Auinger (Hrsg.), Kommunales Management, Linde Verlag, 2006). Dlouhodobým závazkům musí předcházet důkladná prověrka Je-li identifikována možná oblast spolupráce, je nutno v prvním kroku prověřit, zda a jakým způsobem lze zajistit dostatečný vliv obce na vykonávanou činnost. V dalším kroku bude vypočtena hospodárnost. Musí zahrnovat alespoň tyto varianty: »» »» »» pokračující existence stávajícího systému spolupráce mezi obcemi outsourcing služeb na soukromé poskytovatele služeb S ohledem na aktuální problém zadluženosti musí obce věnovat investicím do budov, vozidel, strojů a přístrojů zvláštní pozornost. V každém případě doporučujeme obcím, aby si přesně ověřily, zda za ně takové investice nemohou nést externí partneři. Pokud se obec rozhodne pořídit si zařízení sama, musí prověřit, zda bude toto zařízení nebo vozidlo skutečně vytíženo. Často tomu tak není, protože infrastruktura, pro kterou se tato zařízení používají, nedosahuje mezní minimální velikosti pro dosažení potřebné hospodárnosti. Na opačné straně stojí možnost nákupu této služby zvenčí, přičemž odpadá nutnost úvěrování, která je většinou s investicí spojena, a dochází k přenesení souvisejících rizik na třetí osobu. Tento subjekt je schopný přenést rizika na větší jednotku a tím je rozložit. V neposlední řadě je nutno brát v úvahu, že outsourcing, pokud nesplní požadované cíle, lze opět revokovat. Učinit podobný krok při spolupráci mezi obcemi, za použití vlastních zdrojů a vlastního vybavení, je podstatně obtížnější. Není-li možné výpočtem prokázat amortizaci vlastní investice během několika málo let, je žádoucí od projektu ustoupit. Při realizaci projektu by mělo být samozřejmé pravidelné prověřování, zda bylo předpovídané hospodárnosti dosaženo. Sledování hospodárnosti je však možné pouze tehdy, když jsou k dispozici údaje použitelné pro srovnání s řádně zdokumentovaným výchozím stavem. Shrnutí Dále je nutné vycházet z přesného a jednotného popisu služeb a zohlednit provozní náklady, investice a v neposlední řadě náklady financování. V této souvislosti se jako problém ukázalo, že mnoho rakouských obcí, zvláště pak v oblasti vodárenství, nedisponuje úplným výčtem a popisem služeb a vyčerpávajícím propočtem nákladů, což znamená, že východiska pro jejich rozhodování jsou nedostatečná. Výpočty hospodárnosti na bázi čisté současné hodnoty je nutno vztáhnout na celou dobu životnosti zařízení, která může u investic do infrastruktury představovat i několik desítek let. Aby spolupráce mezi obcemi vypadala lákavěji, je v Rakousku často velkoryse dotována, což zpravidla brzdí chuť chovat se vůči investicím úsporně. V konečném důsledku to může vést až k situaci, že je úspor z příslušné spolupráce dosaženo, v nejlepším případě, až ve velmi dlouhodobém horizontu. Základem pro rozhodnutí mezi interkomunální spoluprací a outsourcingem služeb musí být fundovaný a transparentní výpočet hospodárnosti. Doprovodný controlling pak dokumentuje a řídí dodržování výchozích cílů. 11 0.3. Nachhaltige Infrastrukturerneuerung am Beispiel der VAK Beroun, a.s. Mgr. Jiří Paul, technischer Direktor, VAK Beroun, a.s. Die Aktiengesellschaft Vodovody a kanalizace Beroun nimmt in der Energie AG Wasser Gruppe eine besondere Stellung ein. Sie ist eine so genannte „gemischte Gesellschaft“. Dies bedeutet, dass sie die Wasserversorgung, Kanalisation und Kläranlagen im Bezirk Beroun nicht nur betreibt, sondern auch gleichzeitig Eigentümer in dieser Anlagen ist und mehrheitlich im Eigentum der ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. steht. VAK Beroun erhält keine öffentlichen Förderungen und muss daher die anstehenden Reinvestitionen besonders sorgfältig und langfristig planen, um auch ohne Förderungen akzeptable Gebühren darstellen zu können. Ausgangslage Die Infrastruktur der VAK Beroun wurde überwiegend zwischen 1960 und 1980 errichtet. Die älteste in Betrieb befindliche Wasserleitung stammt aus dem Jahre 1933. Die Gesellschaft besitzt 23 Brunnenanlagen, 400 km Wasserleitungsnetz, 130 km Kanalnetz und 8 Kläranlagen. Der Buchwert des Anlagevermögens beläuft sich auf rund 1 Milliarde CZK (40 Mio. EUR), der Wiederbeschaffungswert beträgt rund 3,5 Milliarden CZK (140 Mio. EUR). Dieser Betrag ist gleichzeitig die Basis für die Berechnung der zukünftigen Erneuerung und deren Finanzierung. Im Sinne des Gesetzes Nr. 274/2011 GBl., über Wasserversorgungen und Kanalisationen für den öffentlichen Bedarf, haben die Eigentümer der Wasserinfrastruktur nach § 8 Abs. 11 die Pflicht zur Erstellung und Umsetzung eines Planes zur Finanzierung der Erneuerung der Wasserversorgungen und Kanalisationen und zwar für den Zeitraum von mindestens 10 Jahren. Darauf basierend wurde 2008 ein erster Plan für die Finanzierung der Erneuerung durch den Vorstand der Gesellschaft verabschiedet. Finanzierung der Erneuerungsinvestitionen Zur Finanzierung der Investitionen dienen einerseits die Abschreibungen, die 2011/12 fast 40 Mio. CZK betragen und bis 2015/2016 auf rund 50 Mio. CZK (2 Mio. EUR) ansteigen werden, andererseits ein Teil des Jahresüberschusses des Unternehmens. Der restliche Teil der erforderlichen Mittel wird über Darlehen, prioritär aus dem Cashpooling der Energie AGGruppe zu günstigen Konditionen finanziert. Auch die Preisentwicklung muss auf den Finanzierungsbedarf abgestimmt werden, wobei jedoch im gesamten Betrachtungszeitraum der sozial verträgliche Preis deutlich unterschritten wird. Dies ist aus der graphischen Darstellung ersichtlich. Finanzierung des Erneuerungsplans Ausblick Der Erneuerungsplan basiert auf einer detaillierten Analyse der Infrastruktur. Die Netze wurden dabei nach Dimensionen, Werkstoff, Baujahr und Zustandsbeurteilung klassifiziert. Ergebnis ist eine aus tausenden Positionen bestehende Anlagenliste. Bei der Umsetzung der Reinvestitionen ist es besonders wichtig den Zustand der Infrastruktur laufend zu beobachten und den Erneuerungsplan darauf abgestimmt zu aktualisieren. Basis dafür ist bereits seit längerer Zeit ein Benchmarkingsystem, das auch die Entwicklung von Wasserverlusten, Störungshäufigkeiten, Fremdwassereintrag in Kanäle und Stromverbrauch umfasst. Mit der 2011 neu eingeführten Konzern-GIS Lösung können diese Informationen noch zielgerichteter verarbeitet werden. Darauf basierend wird 2012 eine Aktualisierung des Erneuerungsplans stattfinden. Das voraussichtliche Jahr der Erneuerung wurde auf Grundlage der rechnerischen Restnutzungsdauer, dem Material, dem Anlagentyp, der Störungsanfälligkeit und dem Belastungszustand festgelegt. Ergebnis dieser detaillierten Auswertung war für den Zeitraum 2009 – 2018 ein Finanzbedarf von rund 500 Mio. CZK (20 Mio. EUR). Fazit Die wesentliche Herausforderung war also, einen ausgewogenen langfristigen Investitionsplan mit folgenden Zielen zu entwickeln: »» »» Konzentration auf die Infrastruktur, die für die Aufrechterhaltung von Versorgungssicherheit und Qualität essentiell ist. Unterschreitung des sozial verträglichen Preises für Wasser und Abwasser. Der sozial verträgliche Preis wird aufgrund des durchschnittlichen regionalen Wasserverbrauchs und des durchschnittlichen Haushalts-Nettoeinkommens ermittelt. Sozial veträglicher Preis / Sociálně únosná cena Die VAK Beroun wird durch den Erneuerungsplan und die darauf abgestimmte Finanzierung eine nachhaltige Erneuerung der Infrastruktur sicherstellen. Damit wird gleichzeitig der sozial und kommunal verträgliche Anstieg des Wasser- und Abwasserpreises gewährleistet und langfristig Qualität und Versorgungssicherheit sichergestellt. Wesentlich dabei ist, dass dies ohne öffentliche Förderungen stattfindet und VAK Beroun regional beweist, dass es möglich ist die Wasserwirtschaft auch ohne Förderungen sicher, qualitätsgerecht, sozial verträglich und wirtschaftlich zu betreiben. Tatsächliche Preisentwicklung / Skutečný vývoj cen 100 75 50 25 2009 Kč/m3 12 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 0.3. Udržitelná obnova vodohospodářského majetku na příkladu společnosti VAK Beroun, a.s. Mgr. Jiří Paul, technický ředitel, VAK Beroun, a.s. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Beroun zaujímá ve skupině Energie AG Wasser zvláštní postavení. Je tzv. smíšenou společností, což znamená, že vodovody a kanalizace v okrese Beroun nejen provozuje, ale zároveň i vlastní, přičemž jejím většinovým vlastníkem je ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. Společnost VAK Beroun nedostává žádné veřejné dotace a musí proto nutné investice do obnovy plánovat obzvláště pečlivě a dlouhodobě, aby byla i bez státní podpory schopna dosahovat přijatelných cen za vodné a stočné. Výchozí stav Financování investic do obnovy majetku Vodohospodářská infrastruktura VAK Beroun pochází převážně z doby mezi rokem 1960 až 1980. Nejstarší dosud funkční vodovod je z roku 1933. Společnost vlastní 23 zdrojů pitné vody, 400 km vodovodních sítí, 130 km kanalizačních sítí a 8 čistíren odpadních vod. Účetní hodnota majetku je cca 1 miliarda Kč (40 mil. EUR), jeho reprodukční hodnota činí přibližně 3,5 miliardy Kč. Tato částka je zároveň základnou pro výpočet budoucí obnovy a jejího financování. Ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu je vlastníkům vodohospodářského majetku v §8, odst. (11) uložena povinnost zpracovat a realizovat Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí vyhláška k zákonu. Prvotní Plán financování obnovy musel být zpracován do konce roku 2008. Financování investic slouží na jedné straně odpisy, které činí v roce 2011/12 téměř 40 mil. Kč a do roku 2015/2016 narostou přibližně do výše 50 mil. Kč (2 mil. EUR). Dalším zdrojem financování je část zisku po zdanění. Zbytek potřebných prostředků bude prioritně financován z cashpoolingu skupiny ENERGIE AG s výhodnými podmínkami. Financování plánu obnovy Plán obnovy vychází z podrobné analýzy infrastruktury. Vodovody a kanalizace přitom byly roztříděny podle dimenzí, materiálu, roku pořízení a posouzení stavu. Výsledkem je soupis majetku sestávající z mnoha tisíc položek. Předpokládaný rok obnovy byl stanoven na základě plánované zbývající životnosti, daného typu zařízení, poruchovosti a zatížení. Ve výsledku této podrobné analýzy byla stanovena částka finanční potřeby pro období let 2009 – 2018 ve výši přibližně 500 mil. Kč (20 mil. EUR). Nejvýznamnější výzvou tedy bylo vypracovat vyrovnaný dlouhodobý plán investic, který by umožnil dosažení těchto cílů: »» »» s oustředit se na infrastrukturu, která je podstatná pro zachování bezpečnosti dodávek a kvality dodržet sociálně únosnou cenu za vodné a stočné. Sociálně únosná cena se počítá z místní průměrné spotřeby vody a čistého příjmu průměrné domácnosti v daném kraji. S potřebami financování musí být koordinován také vývoj cen, přičemž během celého období se ceny za vodné a stočné nacházejí výrazně pod hodnotou sociálně únosné ceny. To je zřejmé z uvedeného grafu. Výhled Při realizaci investic do obnovy je obzvláště důležité průběžně monitorovat stav majetku a plán obnovy podle něj aktualizovat. Sem již delší dobu patří benchmarking, sledování vývoje ztrát vody, poruchovosti, vnikání balastních vod do kanalizace a spotřeby elektrické energie. Nové koncernové řešení GISu (geografický informační systém) by mělo umožnit ještě lepší analýzu těchto údajů. Na tomto základě pak bude v roce 2012 provedena revize plánu obnovy a předložena ke schválení představenstvu společnosti. Shrnutí Společnost VAK Beroun zajistí pomocí plánu obnovy a na něm založeném financování udržitelný rozvoj vodárenské infrastruktury. Tento přístup zároveň zaručuje sociálně a komunálně akceptovatelný růst ceny vodného a stočného a dlouhodobě zajišťuje kvalitu a spolehlivost dodávky. Podstatou tohoto přístupu je nezávislost financování obnovy na veřejných dotacích. VAK Beroun realizací plánu obnovy regionálně dokazuje, že je možné působit ve vodárenství i bez dotací spolehlivě, ve vysoké kvalitě a hospodárně. Na tomto základě představenstvo společnosti v roce 2008 schválilo první Plán financování obnovy. 13 0.4. Der Regionalpreis – ein Beispiel regionaler Solidarität im Bezirk Rychnov Ing. Otomar Esner, Generaldirektor AQUA SERVIS, a.s. Die Städte und Gemeinden im Bezirk Rychnov nad Kněžnou deren Wasser- und Abwasserinfrastruktur von AQUA SERVIS, a.s. betrieben wird, haben einen einheitlichen Wasser- und Abwasserpreis. Der sogenannte Regionalpreis ist ein Zeichen regionaler Solidarität und erleichtert die zielgerichtete Instandhaltung und Entwicklung des Wasser- und Kanalnetzes wesentlich. AQUA SERVIS, a.s. betreibt die Wasserinfrastruktur in der Bezirksstadt Rychnov nad Kněžnou und weiteren 40 Städten, Gemeinden und Verbänden und stellt die Trinkwasserversorgung für ca. 54.000 Einwohner sicher. Die AQUA SERVIS ist seit 1994 in der Region tätig und steht seit 2010 im mehrheitlichen Eigentum der ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. Die Städte und Gemeinden der Region halten 33 % der Unternehmensanteile. Normalerweise wird die Zusammenarbeit mit einem Betreiber zwischen jeder Stadt oder Gemeinde getrennt vereinbart. Dies erscheint logisch, da sich die Infrastruktur und deren Zustand je Gemeinde unterscheiden und daraus auch unterschiedliche Kosten für Instandhaltung und Entwicklung resultieren. In den Ausläufern des Adlergebirges sind die Strukturen besonders inhomogen, da es sowohl dichter besiedelte Gebiete, als auch viele Streulagen gibt. Je größer und kompakter aber die betriebene Einheit ist, desto effizienter ist der Betrieb und desto niedriger der Preis pro m³. Genau dies ist auch der Grund dafür, dass die meisten Gemeinden und Städte, den Betrieb an spezialisierte regionale Unternehmen auslagern. In der Region Rychnov nad Kněžnou besteht seit 1994 ein einheitlicher Regionalpreis für Wasser und Abwasser. Grundlage ist der Gesamtaufwand für Verwaltung und Betrieb der gesamten Region. Der Betreiber ist damit bei der laufenden Instandhaltung und der Vorbereitung zur Erweiterung der Infrastruktur wesentlich flexibler, da so auch Investitionen in kleineren Standorten, wenngleich unwirtschaftlich, leichter umsetzbar sind. Besonders kleine Gemeinden müssten die Preise nämlich bei anstehenden Investitionen sonst überdurchschnittlich anheben. So ist es auch gelungen den Anlagenzustand unabhängig von der Gemeindegröße hoch zu halten, da der Betreiber nicht, wie die einzelne Gemeinde, zu allererst bei der Instandhaltungsqualität spart. Dieser einheitliche Preis ist für die Bürger und die regionale Politik auch deshalb sinnvoll, weil damit die Preisvergleiche und –diskussionen, oft auch das Preisdumping zwischen Gemeinden entfallen. Die Miete als zentraler Faktor der Instandhaltung Ein wichtiger Punkt in den Preisverhandlungen zwischen Gemeinden und Betreiber ist die Höhe der Miete, die der Betreiber an die Gemeinden bezahlt. Der vereinbarte Betrag wird in der Regel für die Erneuerung der Wasser- und Abwasserinfrastruktur genutzt. Dabei wird nach den vorgeschriebenen 10-jährigen Erneuerungsplänen vorgegangen und so halten die Gemeinden auch die damit verbundenen gesetzlichen Verpflichtungen ein. Infrastruktur Brunnen / zdrojů 5 Pumpwerke / čerpacích stanic 26 Hochbehälter / vodojemů 31 Gruppenwasserleitungen / skupinových vodovodů 6 öffentliche Wasserversorgungen / veřejných vodovodů 14 Leitungsnetz / vodovodních sítí 520 km Anschlüsse / přípojek 15 000 Kanalnetz / kanalizačních sítí 180 km Kläranlagen / čistíren odpadních vod Infrastruktura 14 31 Wasserwerke / úpraven vody 16 0.4. Regionální cena – příklad regionální solidarity v okrese Rychnov nad Kněžnou Ing. Otomar Esner, ředitel AQUA SERVIS, a.s. Města a obce v okrese Rychnov nad Kněžnou, jejichž vodárenskou infrastrukturu provozuje společnost AQUA SERVIS, a.s., uplatňují jednotnou cenu za vodné a stočné. Takzvaná regionální cena je znamením regionální solidarity a významně usnadňuje cílenou údržbu a rozvoj vodovodních a kanalizačních sítí. AQUA SERVIS, a.s. provozuje vodárenskou infrastrukturu v Rychnově nad Kněžnou a dalších 40 městech, obcích a svazcích obcí, čímž zajišťuje zásobování vodou pro přibližně 54.000 obyvatel. Společnost AQUA SERVIS působí v regionu od roku 1994, od roku 2010 je jejím většinovým vlastníkem společnost ENERGIE AG BOHEMIA. Města a obce vlastní celkem 33 % akcií společnosti. Běžně má každé město nebo obec dohodnutou spolupráci s provozovatelem infrastruktury zvlášť. Tento přístup se zdá logický, protože infrastruktura a její stav je obec od obce různá, z čehož vyplývají odlišné náklady na její údržbu a rozvoj. Na úpatí Orlických hor jsou tyto struktury zvláště nehomogenní, protože se zde nacházejí jak hustěji osídlené oblasti, tak mnoho oblastí s rozptýleným osídlením. Platí však, že čím větší a kompaktnější je provozovaná jednotka, tím hospodárnější je její provoz a tím nižší je cena za m³. To je přesně důvodem, proč se většina obcí a měst rozhoduje pro zajištění provozu infrastruktury prostřednictvím odborných regionálních firem. Jednotná cena za vodné a stočné existuje na Rychnovsku od roku 1994. Jejím základem jsou celkové náklady správy a provozu za celou oblast. Provozovatel je tak při zajišťování běžné údržby a při přípravě rozvoje infrastruktury podstatně pružnější a může realizovat investice také v menších lokalitách i přesto, že jsou méně ekonomicky silné. Zvláště malé obce by totiž v případě potřebných investic musely nadprůměrně navýšit ceny za vodné a stočné. Regionální přístup umožňuje také udržovat stav zařízení na vysoké úrovni nezávisle na velikosti obce, protože provozovatel nezačíná v případě úspor tak jako jednotlivá obec šetřit jako první na kvalitě služby. Jednotná cena má pro obyvatelstvo a regionální politiku smysl také proto, že odpadá srovnávání cen a diskuse o cenách, často spojená s dumpingem cen mezi obcemi. Nájemné jako ústřední faktor údržby Důležitým bodem při vyjednávání cen je výše nájemného, které platí provozovatel obcím. Dohodnutá částka se zpravidla použije pro obnovu vodárenské infrastruktury. Základem pro tento postup jsou předepsané desetileté plány financování obnovy a tím obce dodrží své zákonné povinnosti. Vor- und Nachteile des REGIONALPREISES Vorteile Nachteile leicht verständlich / Jednoduše srozumitelná regionale Solidarität / Regionální solidarita kein Preisdumping / Žádný dumping cen schwierigere Preisabstimmung / Obtížnější odsouhlasení ceny Sicherstellung der Reinvestitionen / Zajištění reinvestic Werterhalt / Uchování hodnoty infrastruktury Výhody Nevýhody Výhody a nevýhody REGIONÁLNÍ CENY 15 1 Best Practices Best Practices 1.1. WDL-Rohrinspektor - dem Wasserverlust auf der Spur DI Andreas Pfusterer, Geschäftsführer WDL GmbH Wasserverluste sind die große Herausforderung für alle Wasserversorger. Als Dienstleister für viele Gemeinden beschäftigt sich auch die WDL intensiv mit dieser Frage. Zwei Mitarbeiter haben sich diesem Thema besonders gewidmet und den „WDL-Rohrinspektor“ entwickelt. Mit ihm werden Leitungslecks rascher und unkompliziert aufgespürt. Enorme Wasserverluste durch schadhafte Leitungen Seit dem Eintritt in den Wassermarkt vor zwölf Jahren hat das Thema der Wasserverluste die Spezialisten der Energie AG Wasser-Gruppe laufend beschäftigt – vor allem, weil die Wasserverluste im In- und im Ausland einen immer größeren Kostenfaktor darstellen. Die Bedeutung des Rohrinspektors wird deutlich, wenn man sich das Problem der Wasserverluste in Österreich, aber auch international vor Augen führt: Neben wirtschaftlichen Aspekten - mit den durchschnittlichen Wasserverlusten könnten alleine in Österreich bis zu einer Million Menschen mit Wasser versorgt werden, sind es ökologische, hygienische, versorgungstechnische und nicht zuletzt auch rechtliche Gründe, die für eine Minimierung der Wasserverluste sprechen. Eine Reduzierung der Wasserverluste kann gleichzeitig auch eine deutliche Einsparung beim Energieverbrauch bringen. Das Wasser, das durch undichte Leitungen in den Untergrund versickert, muss nicht mehr gefördert und gepumpt werden, wodurch letztlich wiederum Energiekosten gespart werden können. Dichte Wasserleitungen tragen somit auch wesentlich zur Steigerung der Energieeffizienz bei. Die Vorteile des Rohrinspektors im Detail Der Vorteil der mobilen Anlage besteht darin, dass Verbrauchsmessungen ohne großen Aufwand und für die einzelnen Wasserbezieher nahezu unbemerkt, also ohne Versorgungsunterbrechung durchgeführt werden können. Ein weiterer Vorteil für den Betreiber ist, dass der Aufwand für die Messung deutlich reduziert werden kann, da keine provisorischen Umgehungsleitungen erforderlich sind. Der Anteil der Nachtmessung kann verringert werden, da die Versorgung während der Messungen aufrecht bleibt. Damit können auch die Kosten für die Leckortung gesenkt werden. Ausgerüstet mit weiterem technischen Spezialequipment erfolgt nach der Eingrenzung der schadhaften Stränge die exakte und punktgenaue Ortung der Leckstellen. Abhängig von den Umgebungsbedingungen und dem Rohrmaterial der defekten Wasserleitung erfolgt dies mit Horchgeräten (akustisch), Korrelator oder Gasspürverfahren. Das Engagement der WDL Experten wurde 2011 mit dem Energy Globe Award Austria in der Kategorie Wasser belohnt. Aus insgesamt mehr als 200 Einreichungen setzten sich die beiden Entwickler Franz Stacheneder und Johann Floss aus der Wasserdienstleistungsgesellschaft WDL mit der Eigenentwicklung „Rohrinspektor“ klar durch. Dank der beiden Tüftler kann das Thema Wasserverluste nun rascher und effizienter in Angriff genommen werden. Wasserlecks werden schnell, kostengünstig und weitgehend ohne Störung der Wasserversorgung geortet und mit relativ geringem zusätzlichen Aufwand umgehend repariert. 1.1. Potrubní inspektor WDL - na stopě ztrátám vody DI Andreas Pfusterer, jednatel WDL GmbH Ztráty vody jsou pro všechny dodavatele vody největší výzvou. Také společnost WDL, jako firma poskytující služby mnoha obcím se touto otázkou intenzivně zabývá. Dva pracovníci společnosti si téma vzali na mušku a navrhli „potrubního inspektora“. S jeho pomocí lze úniky vody vystopovat snadno a rychle. Obrovské ztráty vody způsobené poškozením vodovodů Specialisté skupiny Energie AG Wasser se problematice ztrát vody věnují již od vstupu společnosti na vodárenský trh před deseti lety, zvláště proto, že ztráty vody se doma i v zahraničí stávají stále významnějším faktorem ovlivňujícím náklady. Jsou celosvětovým problémem také z hlediska ochrany životního prostředí a zdrojů. Jestliže se ztráty ve vodovodní síti společnosti WDL pohybují výrazně pod hodnotou 5 %, činí průměrné ztráty v Rakousku 15 až 25 % přepravovaného množství vody. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podíl ztrát může být i významně vyšší. Snižování ztrát vody s sebou současně nese výrazné úspory ve spotřebě energie. Voda, která se vytratí do podloží netěsnostmi v potrubí, musela být před únikem čerpána a dopravována až do místa úniku. Tím se zbytečně spotřebovávala elektrická energie. Těsnicí vodovody tak významně přispívají ke zvýšení energetické efektivity vodárenských společností. Odběratel tuto skutečnost takřka nezaregistruje. Další výhodou pro provozovatele je, že náklady na měření jsou výrazně nižší, protože není třeba zřizovat provizorní náhradní vedení. Lze snížit podíl nočních měření, protože zásobování zůstává během měření zachováno. Tím se snižují také náklady na zjišťování úniků vody. Další technické speciální vybavení umožňuje po vytipování poškozených větví vodovodu přesnou lokalizaci místa úniku vody. Podle podmínek okolního prostředí a materiálu potrubí probíhá lokalizace elektroakustickými detektory úniků, případně pomocí sofistikovaných korelátorů nebo za použití stopovacího plynu a detektoru plynů. Zařízení bylo v roce 2011 oceněno cenou Energy Globe Award Austria v kategorii Voda. Autorům zařízení, Franzi Stachenederovi a Johannu Flossovi ze servisní vodárenské společnosti WDL, se podařilo prosadit mezi 200 kandidáty. Výhody potrubního inspektora Výhodou tohoto mobilního zařízení je, že měření spotřeby může probíhat bez velkého úsilí a bez přerušení dodávek vody. Díky oběma pánům mohou být ztráty vody zjištěny mnohem rychleji, levněji a bez omezení zásobování. Odstranění úniku je možné neprodleně s relativně nízkými náklady. 17 1.2. Kanalservice – Innovationen für besondere Fälle Georg Maier, Bereichsleiter Kanalservice, WDL GmbH Wer Wasser liefert, muss auch für dessen Abfluss sorgen. Flächendeckend in ganz Österreich ist die WDL Marktführer in der Kanalinspektion. Dank einer hochwertigen Geräteausstattung und dem gut geschulten Personal entwickelt die WDL immer wieder Speziallösungen für ihre Kunden im kommunalen und industriellen Bereich. UPM Plattling, Bayern Die zum finnischen Papierkonzern UPM gehörende Papierfabrik „UPM Plattling“ in Bayern beauftragte die WDL, eine behördlich vorgeschriebene Bestandsaufnahme durchzuführen. Ziel war es, die Schäden an den Entsorgungsleitungen, in denen das Kühlwasser für die Papiermaschine in die Abscheideanlage geführt wird, zu dokumentieren. Darauf aufbauend wurde ein Gesamtkonzept für die Sanierung entwickelt. Die Arbeiten an dem rund zwei Kilometer langen Gerinne in der Papiermaschinenhalle mussten exakt geplant werden, da diese nur an den wenigen Stillstands-Tagen, wie etwa an Feiertagen oder auch in der Nacht, ausgeführt werden konnten. „Die WDL hat sich auf unsere Anforderungen und die schwierigen Rahmenbedingungen hervorragend eingestellt. So wurde auch der festgelegte Zeitplan eingehalten und das Projekt zu unserer vollsten Zufriedenheit umgesetzt“, betont UPM-Betriebsleiter Gaul. Regionallösung für Wasser- und Kanalkataster in der Buckligen Welt Im süd-östlichen Niederösterreich wurde im Herbst 2011 das regionale Gemeinschaftsprojekt GEORG ins Leben gerufen. Die WDL kümmert sich bei diesem Projekt um sämtliche Kanal- und Aquaservices als wesentliche Grundlage des regionalen digitalen Leitungskatasters. GEORG wurde von einem Firmenkonsortium, bestehend aus WDL, einem lokalen Planungsbüro und der EVN Geoinfo entwickelt. Im Vordergrund steht dabei die digitale Aufnahme teils Jahrzehnte alter Kanal- und Wasserleitungen. Mit dem Kataster soll in weiterer Folge die Wartung im Bereich Wasser und Abwasser optimiert und damit der langfristige Werterhalt der Anlagen gesichert werden. Zu den weiteren Aufgaben der WDL gehören u.a. die Kanal- und Bauwerksinspektion, die Wasserverlustanalyse, Leitungsortung und das Hydrantenservice. OMV Tanklager, St. Valentin/Graz und Lobau Ausbildung und Know How Transfer Ein mit hohen Sicherheitsanforderungen verbundener Kanalservice-Auftrag wurde von der WDL bei den OMV Tanklagern in St. Valentin/Graz und in Lobau abgewickelt. Dabei wurden Kanäle, Schächte und Behälter gereinigt und Dichtheitsprüfungen durchgeführt. Bedingt durch die strengen Sicherheitsanforderungen vor Ort und den laufenden Sicherheitsinspektionen konnten die Arbeiten nicht in der üblichen Geschwindigkeit ausgeführt werden. So mussten beispielsweise die verschraubten Schächte erst geöffnet und vom Großteil der Haltungen die Schieber demontiert werden. Ebenso bedurften Wasserentnahmen aus Hydranten zum Zweck der Schachtüberprüfung einer engen Abstimmung mit der Betriebsfeuerwehr. Eine umfangreiche Sicherheitsschulung für die zuständigen Fachkräfte der WDL wurde in der Raffinerie Schwechat durchgeführt, bevor die Arbeiten aufgenommen werden konnten. Die jährlich stattfindenden „WDL-Kanalinspektionstage“ werden speziell für Ingenieurbüros sowie Kanalservice Mitarbeiter veranstaltet. Dabei wurden heuer die neuesten Entwicklungen im Datenmanagement bei Kanal- und Schachtinspektionen vorgestellt. Darüber hinaus wurden Fachvorträge zu Sanierungsverfahren, Leitungskodierung, Schadenbeschreibung und Dokumentation von Leitungen vorgestellt. Neben der fachlichen Weiterentwicklung bieten die „WDL-Kanalinspektionstage“ den Teilnehmern die Möglichkeit, die Anforderungen ihrer Kooperationspartner noch genauer kennen zu lernen und dadurch die komplexen Abläufe der Datenlieferung und Erfassung im Tagesgeschäft effizienter zu gestalten. Foto 1: WDL-Geschäftsführer Thomas Kriegner, Florian Schediwy (WDL-Vertrieb), Georg Maier (Bereichsleiter Kanalservice), Peter Gaul (UPM Plattling) 1 Foto 1: Jednatel WDL Thomas Kriegner, Florian Schediwy (WDL-Vertrieb), Georg Maier (vedoucí oddělení Kanalservice), Peter Gaul (UPM Plattling) Foto 2: OMV Tanklager St. Valentin (Foto: OMV) 2 18 Foto 2: Zásobníky OMV St. Valentin (Foto: OMV) 1.2. Kanalservis – inovace pro zvláštní případy Georg Meier, vedoucí Kanalservice, WDL GmbH Dodavatel pitné vody, se musí postarat i o její vyčištění. Společnost WDL zaujímá vedoucí pozici v oblasti prohlídek kanalizací v Rakousku. Díky kvalitnímu přístrojovému vybavení a dobře vyškolenému personálu vyvíjí WDL stále nová speciální řešení pro své zákazníky z řad měst a obcí i průmyslových podniků. UPM Plattling, Bavorsko Papírny „UPM Plattling“ patřící k finskému papírenskému koncernu UPM se sídlem v Bavorsku, pověřily WDL, aby provedla úředně předepsanou dokumentaci stavu zařízení s cílem zaznamenat škody na kanalizačním vedení chladící vody papírenských strojů. Tyto podklady by pak měly sloužit jako základ pro vypracování celkové koncepce rekonstrukce zařízení. Práce na zhruba dvoukilometrovém žlabu nacházejícím se v papírenské hale, musely být naplánovány na dobu, kdy je zařízení mimo provoz. „WDL se výborně přizpůsobila našim požadavkům a obtížným podmínkám, proto byla schopna dodržet stanovený harmonogram a realizovat projekt k naší plné spokojenosti,“ zdůraznil vedoucí provozu UPM Gaul. Regionální řešení pro katastr vodovodních a kanalizačních sítí v „zemi 1000 pahorků“ Bucklige Welt V jihovýchodní části Dolního Rakouska byl na podzim roku 2011 zahájen regionální projekt GEORG. Společnost WDL zajišťuje pro tento projekt veškeré kanalizační a vodohospodářské služby, které jsou významným podkladem pro zpracování regionálního digitálního katastru sítí. Autorem projektu GEORG je konsorcium firem sdružující WDL, místní projekční kancelář a EVN Geoinfo. V popředí zájmu je sběr digitálních údajů o stavu kanalizační a vodovodní sítě staré několik desítek let. Katastr má přispět k optimalizaci údržby těchto zařízení a tím k jejich dlouhodobému zhodnocení. WDL se v rámci projektu stará o prohlídky kanalizací a objektů, analýzu ztrát vody, vytyčování sítí a servis hydrantů. Zásobníky OMV, St. Valentin/Štýrský Hradec a Lobau Vzdělávání, přenos know-how V lokalitách St. Valentin/Štýrský Hradec a Lobau zrealizovala WDL pro firmu OMV na zakázku kanalizační služby spojené s vysokými požadavky na bezpečnost. Čistila se kanalizace, šachty a nádrže a prováděly zkoušky těsnosti. Přísné bezpečnostní požadavky a průběžné bezpečnostní inspekce neumožňovaly provádět práce obvyklým tempem. Např. šachty uzavřené šroubovými uzávěry musely být nejprve otevřeny a ve většině rozvodů musela být demontována šoupata. Odběr vody z hydrantu vyžadoval spolupráci se závodním požárním sborem. Před samotným zahájením prací byli odborní pracovníci proškoleni v rafinerii ve Schwechatu. Každoroční „Dny inspekce kanalizace společnosti WDL“ jsou připravovány pro inženýrské kanceláře a pracovníky kanalizačních služeb. Letos byly představeny poslední novinky z oblasti řízení dat při prohlídkách stok a šachet, dalším bodem programu byly odborné přednášky na téma metody rekonstrukcí, kódování kanalizace, popis škod a dokumentace kanalizace. Akce účastníkům nabízí vedle odborného vzdělávání možnost blíže se seznámit s požadavky partnerů a naučit se tak efektivněji organizovat dodávku a sběr dat v denním provozu. Foto 3: Regionsobmann HR DI Trimmel, Labg. Bgm. Ing. Rennhofer, Labg. Hauer und Regionsobmann Bgm. Dr. DI Fuchs mit dem Projektteam GEORG 3 Foto 3: Předseda regionu HR DI Trimmel, poslanec Zemského sněmu a starosta Ing. Rennhofer, poslanec Zemského sněmu Hauer a předseda regionu a starosta Dr. DI Fuchs s projektovým týmem GEORG Foto 4: WDL-Kanalinspektionstage 4 Foto 4: WDL - Dny prohlídek kanalizace 19 1.3. Die Energieeffizienz unserer Kläranlagen in der Tschechischen Republik Mgr. Petr Kavalír PhD., technischer Director, VS Chrudim a.s. Im Rahmen der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe wurde bei den 267 Kläranlagen (ARA), die durch sechs Beteiligungen in der Tschechischen Republik betrieben werden, ein Energie-Benchmarking durchgeführt. Verglichen wurden die spezifischen Stromverbräuche mit energiewirtschaftlichen Benchmarks großer europäischer Kläranlagen. Daraus wurden durchschnittliche Benchmarkwerte für kleine und mittlere Kläranlagen der Gruppe festgelegt und weitere Schritte zur Reduktion der Energieintensität vorgeschlagen. Ziel der Kläranlagenbetreiber ist es, die Energiebilanz ihrer Anlagen laufend zu optimieren. Der Idealzustand wäre die energieautarke Kläranlage. Große Kläranlagen in Europa erreichen bereits heute eine energiewirtschaftliche Selbstständigkeit von 90 %. Die Energieeffizienz ist somit eine der wichtigsten Leistungskennzahlen des Betreibers. Die durchschnittliche elektrische Anschlussleistung pro Einwohner beträgt in der EU ca. 700 W, in der Tschechischen Republik sind es 667 W. Ca. 2 % der Gesamtanschlussleistung in der Tschechischen Republik werden für die zentrale Klärung von Abwasser benötigt. Der Stromverbrauch liegt bei Kläranlagen, in Abhängigkeit von der Anlagentechnologie zwischen 1 MWh bei kleinen biologischen Kläranlagen und 1.000 -en MWh bei mechanisch-biologischen Kläranlagen, die das Abwasser von Kreisstädten reinigen. Mit steigenden Stromkosten nimmt bei der Abwasserreinigung die Bedeutung des Benchmarkings der Energiekennzahlen zu. Jede Kläranlage ist einzigartig. Daher muss der Stromverbrauch immer auf einen Referenzwert bezogen werden – z.B. die hydraulische Belastung und/oder die Schmutzfracht. Daraus wird der spezifische Stromverbrauch ermittelt. Beim Energiebenchmarking der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe wurde der Stromverbrauch auf die Abwasserfracht am Zulauf der Kläranlage sowie auf den Einwohnerwert bezogen. Aus der grafischen Darstellung (siehe Abb.) ist die Abhängigkeit des spezifischen Stromverbrauchs von der Größe der Kläranlage klar ersichtlich. Auch nimmt die Streuung der Werte mit abnehmender Größe der Kläranlage zu. Es kann festgestellt werden, dass der spezifische Stromverbrauch aller untersuchten Kläranlagen größer 12.000 EW mit großen europäischen Kläranlagen vergleichbar ist (Benchmarkwerte siehe Tab. 1). Einige Kläranlagen unter 12.000 EW überschreiten jedoch die Benchmarkwerte zum Teil deutlich. Dies sind jene Anlagen die ein bedeutendes Einsparungspotential aufweisen. Die Hauptaufgabe der Arbeitsgruppe „Abwasserkläranlagen“ des Technikteams der ENERGIE AG BOHEMIA besteht nunmehr in der Ausarbeitung von technologischen und betrieblichen Vorschlägen zur Erhöhung der Energieeffizienz. In der Fachliteratur finden sich nur wenige Daten zur Energiewirtschaft kleinerer und mittlerer Kläranlagen. Viele große Betreiber konzentrieren sich auf Kläranlagen größer 100.000 EW. Dies betrifft in der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe nur die Kläranlage Budweis der CEVAK, a.s. Bei allen anderen kleineren und mittleren Kläranlagen der Gruppe (durchschnittliche Benchmarkwerte siehe Tab.) ist die Energieautarkie nicht möglich. Allerdings bestehen trotzdem Möglichkeiten zur Verbesserung der Energieeffizienz: 1. Erhöhung des Wirkungsgrades von Maschinen und Aggregaten (Ersatz durch effizientere Ausrüstung, optimierte Wartung) 2.Optimierung der Prozesssteuerung (Messung und Regulierung der Belüftung, Rezirkulation von Schlamm, etc.). Zur Vorbereitung von konkreten Massnahmen wurden Arbeitsteams geschaffen. Sie bestehen aus dem Betriebsleiter der Kläranlage, einem Technologen und dem zuständigen Energiewirtschaftler. Diese Teams wurden mit der Ausarbeitung eines Energieausweises für jede Anlage beauftragt. Der Energieausweis umfasst Informationen über die Entwicklung des Gesamtstromverbrauchs, die Darstellung der wesentlichen stromverbrauchenden Komponenten und die Ermittlung der wesentlichen Einflüsse auf den Stromverbrauch. Aufgrund der Ergebnisse dieser Analyse werden Vorschläge zur Reduktion der Energieintensität vorgelegt. Betriebliche Maßnahmen werden umgehend umgesetzt. Bei nötigen Investitionen stellen die Energieausweise die Grundlage für die Erstellung der Investitionspläne dar. Stromverbrauch bezogen auf Schmutzfrachtbelastung der ARA / Spotřeba elektrické energie vztažená na látkové zatížení ČOV 600 400 200 0 1 kWh/EW kWh/EO 20 10 100 1 000 10 000 100 000 1 000 000 1.3. Energetická efektivita našich čistíren v České republice Mgr. Petr Kavalír PhD., technický ředitel, VS Chrudim a.s. V rámci skupiny ENERGIE AG BOHEMIA byl u 267 čistíren odpadních vod (ČOV) provozovaných v České republice prostřednictvím šesti společností proveden benchmarking spotřeby elektrické energie. Byla srovnána specifická spotřeba elektrické energie s energetickými benchmarky velkých evropských ČOV. Na základě toho byly stanoveny průměrné benchmarky pro malé a střední čistírny ve skupině a navrženy další kroky pro snižování energetické náročnosti. Cílem provozovatelů ČOV je neustálá optimalizace energetické bilance. Ideálním stavem by byla energeticky soběstačná čistírna. Velké čistírny v Evropě již dnes dosahují energetické soběstačnosti až z 90 %. Energetická účinnost je tak jedním z nejdůležitějších výkonnostních ukazatelů provozovatele. Průměrný příkon elektrické energie na obyvatele EU je cca 700 W, v ČR je to 667 W. Přibližně 2 % celkového příkonu elektrické energie v České republice jsou zapotřebí pro centrální čištění odpadních vod. Spotřeba elektrické energie činí v závislosti na technologické skladbě čistírny 1 MWh u malých biologických čistíren až po několik tisíc MWh u mechanicko-biologické ČOV, která čistí odpadní vody z krajského města. S rostoucími náklady na elektrickou energii stoupá při čištění odpadních vod význam energetického benchmarkingu. Každá čistírna je jedinečná. Proto je tedy nutno celkovou spotřebu elektrické energie vztáhnout k nějaké referenční hodnotě např. hydraulickému anebo látkovému zatížení – a tak stanovit specifickou spotřebu elektrické energie schopnou dalšího benchmarkingu. V rámci benchmarkingu ČOV ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA byla celková roční spotřeba elektrické energie vztažena na celkové množství čištěných odpadních vod na přítoku a dále na jednoho ekvivalentního obyvatele. Z grafu je zřejmá závislost specifické spotřeby elektrické energie na velikosti čistírny. Také rozptyl těchto hodnot vzrůstá s klesající velikostí čistírny. Lze konstatovat, že specifická spotřeba elektrické energie všech hodnocených čistíren s velikostí nad 12 000 EO je srovnatelná s velkými evropskými ČOV (benchmarky viz tab. 1). Některé čistírny pod touto velikostní hranicí však významně překračují použité energetické benchmarky. Jedná se o čistírny se značným potenciálem energetických úspor. Hlavním úkolem odborné skupiny ČOV Technického týmu ENERGIE AG BOHEMIA je předložit technologické a provozní návrhy vedoucí ke zvýšení energetické efektivity. V odborné literatuře se objevuje jen málo dat týkajících se energetiky malých a středních čistíren. Mnoho velkých provozovatelů se zaměřuje na ČOV s velikostí nad 100 000 EO. Ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA provozuje takovou ČOV pouze společnost ČEVAK a.s. v Českých Budějovicích. U všech ostatních malých až středních ČOV (průměrné benchmarky viz tab. 2) není energetická soběstačnost možná. Přesto existují možnosti pro zlepšení energetické efektivity: 1.zvyšování či stabilizace účinnosti soustrojí a agregátů (výměna za efektivnější, optimalizace údržby) 2.optimalizace řízení procesů (měření a regulace procesu aerace, recirkulace kalů, míchání apod.) Pro využití těchto možností budou v rámci jednotlivých společností skupiny ustanoveny pracovní týmy ve složení vedoucí ČOV – technolog - energetik. Tyto týmy mají za úkol vypracovat ke každé ČOV energetický pasport. Tento pasport obsahuje informace o vývoji celkové spotřeby elektrické energie, o klíčových spotřebičích a stanovení podstatných vlivů na spotřebu elektrické energie. Na základě výsledků této analýzy bude předložen návrh na snížení energetické náročnosti a budou neprodleně realizována provozní opatření. Energetické pasporty jsou v případě nutných investic základem pro sestavení investičních plánů. Tab. 1: Übersicht der Benchmarkwerte großer ARA (EU) Wert Einheit Staat/Firma 0,45 kWh/m3 Veolia 1,68 kWh/kg BSK5 Veolia 42 kWh/EO Švédsko 23 kWh/EO SRN, Rakousko 3,7 kW/1000 EO Velká Británie Hodnota Jednotka Stát/Spol. Tab. 1: Přehled benchmarků velkých ČOV (EU) Tab. 2: Übersicht der Benchmarkwerte kleiner und mittlerer ARA in der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe Belüftung / Typ aerace Pneumatisch / Pneumatická Größe der ARA Spez. Stromverbrauch Spez. Stromverbrauch kWh/EW EW kWh/m < 500 1,22 182 501-2000 0,68 88 2001-10000 0,65 75 3 < 500 0,76 108 501-2000 0,46 59 Velikost ČOV Specif. spotřeba el. energie Specif. spotřeba el. energie Oberflächenbelüftung / Povrchová Tab. 2: Přehled benchmarků malých a středních ČOV ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA 21 1.4. GIS: ein System für 6 Unternehmen Ing. Dana Zídková, Abteilungsleiterin GIS, AQUASERV s.r.o. Geographische Informationssysteme (GIS) gehören heute zum Standard jedes Netzbetreibers. Die ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe hat sich daher zur Einführung einer zentralen Netzdokumentation für alle sechs tschechischen Betreibergesellschaften entschieden. Die Umsetzung erfolgt durch die Tochtergesellschaft AQUASERV s.r.o. die auf die Technologie Autodesk Infrastructure Map Server und AutoCAD Map 3D Enterprise setzt. Das Ende der dezentralen Datenbanken Der GIS Einsatz in den Unternehmen der heutigen ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe begann bereits 1996 als das System LIDS in Südböhmen eingeführt wurde. Damals wurden getrennte dezentrale Datenbanken in Budweis, Tábor, Písek und Jindřichův Hradec eingesetzt. Mit der Entwicklung von modernen Informations- und Kommunikationstechnologien wurden die Daten 2005 in Budweis zentralisiert. Mit dem Wachstum der Gruppe stellte sich jedoch rasch die Frage nach einem einheitlichen System für die ganze Unternehmensgruppe, das auch zukünftige Entwicklungen abdecken kann. Die AQUASERV wurde daher beauftragt eine Ausschreibung mit folgenden Zielen durchzuführen: »» »» »» einheitliche Datenbanklösung mit ausreichender Kapazität Einbindung einer großen Anzahl von dezentralen Systemnutzern, verteilt auf das Gebiet der Tschechischen Republik Integration der bestehenden Daten von fünf Beteiligungen, die in fünf verschiedenen, auf unterschiedlichen Technologien basierenden Systemen, vorhanden sind. Autodesk Technologie überzeugte nach Praxisprüfung Die Angebotsauswertung und Testprojekte zeigten, dass Topobase nicht nur ein leistungsfähiges Instrument für die Übernahme großer Datenmengen, deren Editierung und Veröffentlichung ist, sondern dass auch die Eingabe und Analyse der Datenhistorie möglich ist, es vielfältige thematische Karten erzeugen und mit anderen IT-Systemen der Unternehmen (z.B. Kundeninformationssystem und ERP-System) kommunizieren kann. Eine weitere grundsätzliche Anforderung war die Editierbarkeit der Datenbanken direkt im Web-Client. Die Welt der Geodaten sollte also mit jener von Planern, Betrieb, Kundenzentrum und kaufmännischer Administration verbunden werden. Das achtköpfige Team der Key-User der AQUASERV serviciert derzeit ein System auf das 300 dezentrale User über eine Webschnittstelle zugreifen können. Die zentrale Datenverwaltung stellt folgende Funktionalität sicher: einheitliches Datenmodell; die topologische Vereinheitlichung der Daten; die Erweiterung der Funktionalität entsprechend den Anforderungen der Nutzer und der legislativen Änderungen für alle Beteiligungen und externe Kunden; die digitalen Karten aus dem Grundbuch, die Orthofotos und weitere Quellen. So werden derzeit insgesamt 12.000 Kilometer Wasser- und Kanalnetze abgebildet und verwaltet. GIS als Grundlage für weitere Systementwicklungen Derzeit wird an weiteren GIS-basierten Lösungen bzw. Schnittstellen, wie z.B. der Verbindung mit dem Kundeninformationssystem, dem Instandhaltungssystem und dem Störungsdienst gearbeitet. Auch die Erweiterung des Dienstleistungsportfolios auf die Betreiber von z.B. Wärmenetzen wird geprüft. Der Einsatz dieser modernen Technologien durch die AQUASERV erhöht nicht nur deren Effizienz, sondern erhöht auch die Wettbewerbsfähigkeit der Betreibergesellschaften. Dank der Gruppenlösung steht diese moderne Technologie nunmehr auch den kleineren Beteiligungen der Gruppe kostengünstig zur Verfügung. Foto 1: Wasser- und Kanalnetz in Volyně, Orthofoto und digitaler Kataster 1 Foto 1: Vodovodní a kanalizační síť ve Volyni - současné zobrazení ortofota a digitálního katastru Foto 2: Ausschnitt des Wasser- und Kanalnetzes in Tábor – umfassende Netzdaten mit dem Autodesk Infrastructure Map Server 2 22 Foto 2: Ukázka vodovodní a kanalizační sítě v Táboře - podrobná data sítí v řešení Autodesk Infrastructure Map Server 1.4. GIS: Jeden systém pro šest společností Ing. Dana Zídková, vedoucí oddělení GIS, AQUASERV s.r.o. Geografické informační systémy (GIS) patří dnes ke standardu každého provozovatele sítí. Skupina ENERGIE AG BOHEMIA se proto rozhodla pro zavedení centrální dokumentace sítí pro všech svých šest společností v České republice. Systém realizuje dceřiná společnost AQUASERV s.r.o., která vsadila na technologii Autodesk Infrastructure Map Server a AutoCAD Map 3D Enterprise. Konec decentrálních databází Využití GIS systémů ve společnostech dnešní skupiny ENERGIE AG BOHEMIA sahá až do roku 1996, kdy byl v jižních Čechách zaveden systém LIDS. V této době se používaly oddělené decentrální databáze v Českých Budějovicích, Táboře, Písku a Jindřichově Hradci. Spolu s rozvojem moderních informačních a komunikačních technologií se v roce 2005 data soustředila v Českých Budějovicích. S růstem skupiny však rychle vyvstala otázka zřízení jednoho jednotného systému pro celou skupinu. Společnost AQUASERV s.r.o. byla proto pověřena, aby provedla výběrové řízení s těmito cíli: »» »» »» jednotné databázové řešení s dostatečnou kapacitou velký počet decentrálních uživatelů rozložených na území České republiky integrace stávajících dat pěti společností existujících v pěti různých systémech založených na odlišných technologiích. Technologie Autodesku přesvědčila v praktické zkoušce Vyhodnocení nabídek a zkušební projekty ukázaly, že Topobase je nejen výkonným nástrojem pro přebírání velkého množství dat, jejich editaci, hromadné změny a publikaci, ale umožňuje práci s datovou historií, může generovat rozmanité tematické mapy a může komunikovat s dalšími podnikovými informačními systémy (např. zákaznický a ekonomický informační systém). Dalším zásadním požadavkem byla schopnost editovat databáze přímo v prostředí webového klienta. Svět geografických dat měl tak být propojen se světem projektantů, provozu, zákaznického centra a ekonomické administrativy. Osmičlenný tým klíčových uživatelů společnosti AQUASERV s.r.o. aktuálně zajišťuje servis systému s 80 disponibilními licencemi, které jsou k dispozici třem stovkám decentrálních uživatelů přistupujícím k datům přes webová rozhraní. Centrální správa dat zajišťuje tyto funkcionality: jednotný datový model; topologickou čistotu dat; rozšiřování funkcionalit dle požadavků uživatelů a legislativních změn pro všechny společnosti skupiny a externí zákazníky; digitální mapové podklady z katastru nemovitostí, ortofotomap a dalších datových zdrojů. Firma tak v současné době zachycuje a spravuje celkem 12 tisíc kilometrů vodovodních a kanalizačních sítí. Dodavatel, společnost CAD Studio, zajišťuje školení operátorů, průběžnou technickou podporu a aktualizaci softwaru. GIS jako základ pro vývoj dalších systémů V současné době se pracuje na dalších řešeních zakládajících se na systému GIS a rozhraních, jako např. na systému údržby a poruchové službě v oblasti vodárenství. Prověřována je i možnost rozšíření portfolia těchto služeb na provozovatele např. teplárenských sítí. Společnosti AQUASERV s.r.o. pomáhají tyto technologie nejen zefektivňovat služby poskytované zákazníkům, ale také posilují konkurenceschopnost provozovatelských společností. Díky skupinovému řešení je tato technologie výhodně k dispozici také menším společnostem ve skupině. 3 Foto 3 und 4: Benutzerschnittstelle des Autodesk Infrastructure Map Server – mit dem Auswahlfenster für die Topologie (links), der Übersichtskarte (rechts unten) und den Wasser- und Kanalnetzen in Budweis 4 Foto 3 a 4: Uživatelské rozhraní řešení Autodesk Infrastucture Map Server - se stromem hladin, sokolím okem přehledu a zobrazenými daty v Českých Budějovicích 23 1.5. Laboratorien: ein System für 6 Unternehmen Ing. Karel Janowiak, Abteilungsleiter Labors, AQUASERV s.r.o. Im Oktober 2010 wurde die Zentralisierung aller Laboratorien der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe in Tschechien beschlossen. 2011 wurde diese Maßnahme schrittweise in allen sechs Beteiligungen umgesetzt, so dass mit 01.04.2011 alle Laboratorien durch die AQUASERV s.r.o. effizient, nach einheitlichen Standards betrieben werden. Bis 2010 gab es in der Unternehmensgruppe insgesamt fünf Laboreinheiten mit zahlreichen Standorten: »» eine Laboreinheit (Zentrallabor Budweis) mit 5 Arbeitsstätten »» vier Laboreinheiten in Moravská Třebová, Chrudim, Rychnov nad Kněžnou und Beroun. »» »» »» Diese Labors waren jeweils getrennt akkreditiert, eigenständig geführt und kaufmännisch selbständig. Fünf Laborleiter und Qualitätsmanager waren für fünf unterschiedliche Dokumentations- und Qualitätssicherungssysteme zuständig. Die fachliche Zusammenarbeit war minimal. Nach dem Beschluss die Laboratorien zu bündeln wurde ein Umsetzungsteam eingesetzt, das den Zeitplan für die Bereiche Personalübergang, Anlagenübertragung und gemeinsame Akkreditierung erstellte. Die einzelnen Zentralisierungsetappen wurden mit 31.03.2011 abgeschlossen. Nutzen aus der Zentralisierung »» Vereinheitlichung der strategischen Entwicklung »» gruppenweite Planung von Investitionen in die Labormodernisierung Vereinheitlichung von Labormanagement, Dokumentation, Qualitätssicherung, Laborprozesse (Einführung und Validation von neuen Verfahren) Einführung eines modernen Informationssystems für die Verarbeitung von analytischen Daten (LABSYS) Einsparungen der Akkreditierungskosten und bessere Nutzung des fachlichen Potentials der Mitarbeiter. Mit 1. April 2011 nahm die zentral von Budweis aus geführte Laboreinheit mit Akkreditierung von ČIA bzw. ASL AB Praha die Arbeit auf. Das Labor in Budweis wurde mit einem leistungsfähigen Spektrometer (ICP-MS) für die Analyse von toxischen Metallen und einem modernen Mikroskop für hydrobiologische Analysen ausgestattet. Die weitere Modernisierung ist in Vorbereitung. Derzeit sind in der Analytikabteilung der AQUASERV 70 Mitarbeiter an 9 Arbeitsstätten beschäftigt. Mit einem Jahresumsatz von rund EUR 2 Mio. gehört das Labor der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe zu den größten wasserwirtschaftlichen Laboratorien in der Tschechischen Republik. 1.5. Laboratoře: Jeden systém pro šest společností Ing. Karel Janowiak, vedoucí oddělení laboratoří, AQUASERV s.r.o. V říjnu 2010 byla schválena centralizace laboratoří ve skupině ENERGIE AG BOHEMIA v České republice. V roce 2011 bylo toto opatření postupně realizováno ve všech šesti společnostech skupiny a od 1. 4. 2011 provozuje všechny laboratoře s vysokou efektivností a podle jednotných standardů společnost AQUASERV s.r.o. Do roku 2010 existovalo ve skupině celkem pět laboratorních celků s celou řadou pracovišť: »» »» jedna laboratorní jednotka (centrální laboratoř České Budějovice) s pěti pracovišti čtyři laboratorní jednotky (Moravská Třebová, Chrudim, Rychnov nad Kněžnou a Beroun). Tyto laboratoře měly samostatné akreditace, byly samostatně řízeny a měly svoji ekonomickou samostatnost. Pět vedoucích laboratoří a manažerů kvality bylo odpovědno za pět rozdílných systémů dokumentace a kvality. Po rozhodnutí o spojení laboratoří byl vytvořen realizační tým, který vypracoval harmonogram pro přechod zaměstnanců, převod majetku a společnou akreditaci. Jednotlivé etapy centralizace byly dokončeny k 31. 3. 2011. 24 Přínosy centralizace »» »» »» »» sjednocení strategického rozvoje plánování investic jednotného rozvoje laboratoří na úrovni skupiny sjednocení řízení do laboratoří, dokumentace, systému kvality, laboratorních procesů (zavádění a validace nových postupů), zavedení moderního informačního laboratorního systému zpracování analytických dat (LABSYS) úspora nákladů za akreditaci a využití odborného potenciálu. K 1. dubnu 2011 zahájil svoji činnost jeden centrálně řízený laboratorní celek v rámci společnosti AQUASERV České Budějovice s akreditací ČIA resp. ASL AB Praha. Laboratoř v Českých Budějovicích byla vybavena výkonným spektrometrem (ICP-MS) pro analýzu toxických kovů a moderním mikroskopem pro hydrobiologické analýzy. Připravuje se další modernizace. 1.6. Wasserzähler: ein System für 6 Unternehmen Josef Procházka, Bereichsleiter, AQUASERV s.r.o. Bereits 2009 wurde die Bündelung aller Aktivitäten der Beteiligungen der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe im Zusammenhang mit dem Zählerwesen beschlossen. 2010 erfolgte dazu eine gruppenweite Ausschreibung. Mit 01.01.2011 wurde die Beschaffung und Zählerreparatur bei der AQUASERV s.r.o. zusammengeführt. Als ersten Schritt für die Vereinheitlichung des Einkaufs von Wasserzählern und Wasserzählerzubehör für Unternehmen der ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe wurde 2010 eine zweistufig Lieferantenausschreibung durchgeführt. Ergebnis dieser Ausschreibung war der Abschluss von Rahmenverträgen mit drei Lieferanten. Neben den kaufmännischen Angeboten wurde bei der Wahl der Lieferanten die derzeitigen Messstandards der Beteiligungen, die bestehenden Typenreihen der Wasserzähler und die damit verbundenen Systemlösungen berücksichtigt. Nutzen aus der Zentralisierung »» »» »» »» Vereinheitlichung der strategischen Entwicklung, einheitlicher Marktauftritt Bessere Auslastung der Zählerwerkstätte Bessere Einkaufsbedingungen durch die zentrale Beschaffung Steigerung der Wettbewerbsfähigkeit der Unternehmensgruppe. Wasserzählerservice Seit 2011 kümmert sich die Abteilung Zählerwerkstätte der AQUASERV neben dem Zentraleinkauf der Wasserzähler auch um die mit dem Zählerwesen zusammenhängenden Services (Reparaturen, Prüfung, Eichung usw.) für die ganze Gruppe. 1.6. Vodoměry: Jeden systém pro šest společností Josef Procházka, vedoucí autorizovaného měrného střediska, AQUASERV s.r.o. Již v roce 2009 bylo rozhodnuto o spojení všech aktivit společností skupiny ENERGIE AG BOHEMIA v oblasti vodoměrů. V roce 2010 bylo uspořádáno skupinové výběrové řízení. Nákup a opravy vodoměrů byly spojeny k 1. 1. 2011 do společnosti AQUASERV s.r.o. Jako první krok ke sjednocení nákupu vodoměrů a příslušenství pro společnosti skupiny ENERGIE AG BOHEMIA bylo v roce 2010 vyhlášeno dvoukolové výběrové řízení na dodavatele. Výsledkem tohoto řízení bylo uzavření rámcových smluv se třemi dodavateli. Vedle ekonomiky nabídek byly při výběru dodavatelů brány v úvahu současné standardy společností na měření, jejich stávající typové řady a s nimi spojená systémová řešení. Od května 2010 dodává společnost AQUASERV do skupiny cca. 5.000 nových vodoměrů za rok včetně příslušenství. Servis vodoměrů Od roku 2011 zajišťuje úsek vodoměrny kromě centrálního nákupu měřidel také komplexní servisní služby v oblasti vodoměrů (opravy, ověření, přezkoušení apod.) pro celou skupinu. Přínosy centralizace »» sjednocení strategického rozvoje, jednotné vystupování na trhu »» lepší vytížení vodoměrny »» lepší nákupní podmínky zajištěné centrálním nákupem »» úspory díky centrálnímu nákupu a lépe vytížené vodoměrně zvyšují konkurenceschopnost skupiny. 25 2 Qualität und internationales Know How Kvalita a mezinárodní know-how 2.1. QSU Zertifikate und Akkreditierungen QSU Zertifikate und Akkreditierungen Unternehmen Qualität Umwelt Sicherheit Labor Zähler Energie AG Wasser GmbH 9001:2008 14001:2004 18001:2007 - - WDL GmbH 9001:2008 14001:2004 18001:2007 ČEVAK a.s. ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008 - - AQUASERV s.r.o. ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008 CZ Akkreditierungsinstitut und ASLAB CZ Amt für Eichwesen VAK Beroun, a.s. ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008 - - VODOS Kolín s.r.o. - - - - - VS Chrudim, a.s - - - CIA - VHOS, a.s. - - - 17025:2005 - AQUA SERVIS, a.s. ČSN EN ISO 9001 ČSN EN ISO 14001 ČSN OHSAS 18001 Osvědčení ASLAB - VARINGER VK d.o.o. 9001:2008 - - - - 14001:2004 - - Kvalita Životní prostředí Bezpečnost Energie AG Miskolc kft. Firma - Laboratoř Vodoměry Certifikáty a akreditace ISM 2.1. Certifikáty a akreditace ISM 27 2.2. H2OÖ – das Tafelwasser aus der Leitung Prok. DI Christian Adler, QSU Beauftragter, WDL GmbH Die Qualität steht beim Lebensmittel Nr.1 für die Nutzer und damit auch für die Wasserversorger an oberster Stelle. Daher wird die Trinkwasserqualität in einem engmaschigen Untersuchungsnetz laufend überwacht. Darüber hinaus wurde bei der WDL im abgelaufenen Jahr dem Thema Pestizide besonderes Augenmerk geschenkt – und das mit einem hervorragenden Ergebnis. Neben der laufenden Analyse von einer Vielzahl von Parametern sind gerade in jüngster Zeit wieder die negativen Auswirkungen von Dünge- und Pflanzenschutzmitteln auf die Grundwasserqualität festzustellen. Deren Wirkstoffe und Abbauprodukte (Metaboliten) können dabei eine kritische Rolle spielen. Daher wurde speziell dazu vom österreichischen Bundesministerium für Landund Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW) in Zusammenarbeit mit dem Umweltbundesamt (UBA) ein Sondermessprogramm durchgeführt. An diesem „PestizidscreeningTest“ hat sich auch die WDL beteiligt. In einem einzigartigen und neuen Verfahren wurden 485 Substanzen gescreent, was weit über die routinemäßig untersuchten Substanzen hinausgeht. Das mit Spannung erwartete Ergebnis zeigt das erfreuliche Bild, dass in keiner der Brunnenanlagen der WDL irgendeine dieser 485 Substanzen nachgewiesen werden konnte. Alle Anlagen weisen eine einwandfreie und ausgezeichnete Wasserqualität auf. Dies ist ein weiterer Beleg für das vorausschauende Handeln und Bemühen der Verantwortlichen, in den Einzugs- und Schutzgebieten strengste Maßstäbe an den Umgang mit der Natur und die Nutzung dieser Flächen anzulegen. Als weiteres Gütesiegel wurde auch 2011 wieder ein unabhängiges, externes und zertifiziertes Expertengutachten in Auftrag gegeben, das die TAFELWASSERQUALITÄT für alle Wasserversorgungsanlagen der WDL bestätigte. Die Qualitätsmarke der WDL H2OÖ – das Tafelwasser aus der Leitung garantiert damit auch in Zukunft beste Wasserqualität für 150.000 Menschen in Oberösterreich und Bayern. 2.2. H2OÖ – stolní voda z kohoutku Prok. DI Christian Adler, zmocněnec pro ISM, WDL GmbH Kvalita potravin je pro spotřebitele prvořadá, a proto je kvalita na prvním místě i pro dodavatele vody. To je důvodem, proč se pečlivě a pravidelně sleduje. Společnost WDL navíc věnovala v minulém roce pozornost sledování pesticidů a dosáhla při tom výborných výsledků. Vedle průběžné analýzy celé řady parametrů je důležitým úkolem poslední doby stanovení negativních dopadů hnojiv a pesticidů na kvalitu podzemní vody. Hnojiva a pesticidy, včetně látek vznikajících jejich rozkladem, při tom hrají rozhodující roli. Rakouské Spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví, životního prostředí a vodárenství ve spolupráci se Spolkovým úřadem pro životní prostředí připravilo zvláštní program měření těchto látek. Na tomto zkušebním screeningu pesticidů se podílela i společnost WDL. Pomocí nově vypracované metody bylo sledováno 485 látek, což je číslo vysoce přesahující počet běžně sledovaných látek. Výsledek screeningu prokázal, že ve zdrojích ani úpravnách 28 společnosti WDL se nenachází žádná z těchto látek. Voda ve všech zdrojích byla nezávadná a vysoce kvalitní. Toto zjištění dokládá předvídavost a snahu všech odpovědných osob společnosti určovat co nejpřísnější kritéria pro nakládání s přírodními zdroji. Jako další potvrzení jakosti bylo také v roce 2011 zadáno vypracování nezávislého, externího a certifikovaného odborného posudku, který u všech zdrojů a úpraven vody WDL potvrdil, že dodávaná voda má KVALITU STOLNÍ VODY. Značka kvality společnosti WDL H2OÖ – stolní voda z kohoutku zaručuje i do budoucna nejlepší kvalitu vody pro 150.000 odběratelů z Rakouska a Bavorska. 2.3. Expertenteams In der Energie AG Wasser Gruppe arbeiten die drei Expertenteams Direktorenkreis Betrieb, Direktorenkreis Dienstleistung und das Technikteam, die jedes Jahr mehrere Workshops zu aktuellen Themen wie Finanzen, Technik, Markt und Produktentwicklung abhalten, eng zusammen. Leistungen des Technikteams »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» Erfahrungsaustausch Kurs „Wassertechnologie I“ WAA und ARA Benchmarking Aufbau der Webplattform „Expertenchat“ und „Expertendatenbank“ Workshop Wasserverluste GIS Workshops – Einführung der einheitlichen GIS Lösung Standards beim Störungsdienst und andere technische Spezialthemen Analyse des nicht fakturierten Trink- und Abwassers Entwicklung der Verbindung zwischen GIS - ZIS (Kundeninformationssystem) Datenbankaufbau von Kläranlagen über 10.000 EW Expertenteams Technikteam Fachgruppen FG Trinkwasser FG Netze FG Kläranlagen FG Technische Adm. Jiří Lipold Jana Hanyková Ondřej Koupal Jiří Stara Jiří Lipold Jiří Paul Jiří Paul Roman Badin Jan Soukup Josef Mareš VODOS Kolin s.r.o. Jiří Štěpán Roman Lang Jiří Štěpán Helena Seifertová Vladimír Tichý Květa Kuberová VS Chrudim, a.s. Petr Kavalír Jiří Novák Václav Kloboučník Petr Kavalír Václav Kloboučník Zdeněk Šunka Milan Novotný Milan Novotný Blažena Kolaříková Dana Mikulková AQUA SERVIS, a.s. Josef Jansa Jarmila Vítová Jiří Luňák Jarmila Vítová Jitka Prudilová AQUASERV s.r.o. Kamil Rucký Jan Jindra - Jan Jindra Dana Zídková PS Pitná voda PS Sítě PS ČOV PS Management dat ENERGIE AG BOHEMIA s.r.o. ČEVAK a.s. VAK Beroun, a.s. VHOS, a.s. Technický tým Petr Hudler Petr Malaník Pracovní skupiny Expertní týmy 2.3. Expertní týmy Ve skupině Energie AG Wasser pracují tři expertní týmy: Ředitelský tým Provoz, Ředitelský tým Služby a Technický tým, které každoročně pořádají několik workshopů k aktuálním tématům, jako jsou finance, technika, trh a vývoj produktů. Činnost technického týmu »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» Výměna zkušeností Seminář „Technologie pitné vody I“ Benchmarking ÚV a ČOV Doplnění webové platformy o „Chat expertů” a “Databáze expertů” Workshop na téma ztrát vody spolu se společností WDL Workshopy GIS – zavádění jednotného GIS řešení Tvorba skupinových standardů pro poruchovou službu a metodiky výkazů u pitné a odpadní vody Analýza nefakturované odpadní vody Vývoj propojení GIS – ZIS Budování databáze ČOV nad 10 000 EO ve skupině 29 2.4. Fachgremien Österreich WDL und Energie AG Wasser sind in den relevanten Interessensvertretungen und Fachgremien wie ÖWAV (Österreichischer Wasser- und Abfallwirtschaftsverband), ÖVGW (Österreichischer Verband des Gas- und Wasserfachs) und in Normungsausschüssen vertreten und beteiligen sich an den fachspezifischen Arbeitskreisen: 30 »» »» »» »» »» ÖWAV Arbeitsgruppe Vergaberecht, Pfusterer ÖWAV Arbeitskreis Finanzierung, Hasenleithner ÖWAV Arbeitskreis Interkommunale Kooperationen, Hasenleithner ÖWAV Arbeitskreis Kanalbetrieb (RB22 – AG4 – Datenmanagement, RB22 – AG5 - Kanalinspektion), Maier »» »» »» »» ÖVGW Koordinierungsausschuss Wasser, Adler ÖVGW Fachausschuss Schulung Wasser, Adler (Vorsitzender) ÖVGW Fachausschuss Wasserversorgungstechnik, Adler ÖVGW Fachausschuss Wirtschaft Wasser (TAK Wasserpreiskalkulation), Kriegner »» Österr. Normungsausschuss, ÖN B 2503 – Druckprüfungen bei bestehenden Kanalanlagen, Hofer 2.5. Odborná grémia ČR Společnosti skupiny ENERGIE AG BOHEMIA jsou zastoupeny v relevantních zájmových seskupeních a odborných grémiích jako je SOVAK, Asociace pro vodu ČR – AČE, ČVTVHS, ČSVH, ČKAIT a Hospodářská komora ČR a účastní se práce oborových pracovních skupin. SOVAK – Sdružení oborů vodovodů a kanalizací »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» Představenstvo Dozorčí rada Právní komise Odborná komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany Odborná komise pro technickou normalizaci Ekonomická komise Komise pro oblast energií Komise pro úpravny vody Odborná komise GIS Odborná komise laboratoří Odborná komise pro rozvoj VAK Odborná komise pro ČOV Komise pro vzdělávání Komise pro provoz vodovodů Komise pro provoz kanalizací Komise metrologie Jiří Heřman, ČEVAK Eva Krocová, VAK Beroun Pavel Rubeš, ČEVAK Blanka Buncová, VS Chrudim Josef Beneš, ČEVAK Pavel Peroutka (předseda) Miloš Trnka, ČEVAK Jan Šimon, VHOS Václav Kundrát, Miroslav Přitasil, ČEVAK Jan Jindra, AQUASERV, Jan Stara, ČEVAK Petr Hlinka, ČEVAK Dagmar Rozvoralová, AQUASERV Daniel Polák, VHOS Karel Janowiak, AQUASERV Martin Kalač, Jan Šauer, Olga Štíchová, ČEVAK Kateřina Tebichová, ČEVAK Zuzana Hanžlová, ČEVAK Olga Štíchová, ČEVAK Lubor Tomanec, ČEVAK Josef Procházka, AQUASERV Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě »» »» »» »» »» »» ČEVAK VS Chrudim AQUASERV VAK Beroun VODOS AQUA SERVIS Lubor Tomanec, Miloš Kotek, Hana Šlechtová Blanka Hlavatá Martin Soudek, Jiří Pudil, Tomáš Kokta, Anna Procházková Roman Badin Jaroslav Fišera, Jiří Štěpán, R. Nešpor, S. Hrstková Jiří Luňák Asociace pro vodu ČR – Asociace čistírenských expertů ČR »» »» VAK Beroun VHOS Jiří Paul Blažena Kolaříková Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost »» VHOS Stanislav Jakubec Hospodářská komora ČR »» VHOS Zdeněk Šunka Česká společnost vodohospodářská »» »» ČEVAK AQUASERV Jiří Heřman, Lubor Tomanec, Ladislav Vondrák, Pavel Peroutka, Jiří Lipold, Radim Farkač, Olga Štíchová, Miloš Kotek, Jiří Stara, Kateřina Tebichová Karel Janowiak, Jiří Pudil, Jan Jindra Česká asociace hydrogeologů »» AQUASERV Libor Paštyka Česká geologická služba »» AQUASERV Libor Paštyka IWA – International Water Association »» VAK Beroun Jiří Paul Český svaz vědeckotechnických společností »» AQUASERV Lumír Staněk, Roman Brom 31 2.6. Fachveranstaltungen Die Energie AG Wasser bzw. ihre Beteiligungen haben sich an folgenden Fachveranstaltungen aktiv als Sponsor, Mitveranstalter, Aussteller oder durch Vorträge beteiligt. Österreich »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» 06.-07. Oktober 2010 28. Oktober 2010 03. März 2011 22. März 2011 28.-30. März 2011 16. Juni 2011 29. Juni 2011 18.-21. September 2011 28.-29. September 2011 05. Oktober 2011 19. Oktober 2011 20. Oktober 2011 ÖVGW Werkleitertagung, Tulln, Vortrag „Neue Regelungen für das Wassermeister-Zertifikat“, Adler/WDL OÖ Infotag Trinkwasser – ÖVGW, OÖ Wasser, WDL, LinzAG, Wels, „Neue Regelungen für das Wassermeister-Zertifikat“, Adler PowerFrühstück der Energie AG, Informationsveranstaltung für Bürgermeister, Linz Water meets Art – Art meets Water, Vernissage zum Weltwassertag im Power Tower, Linz WDL Kanalinspektions-Tage, Mondsee Raiffeisen KommunalService Messe, Linz ÖWAV-Seminar, Wels, Vortrag INTERKOMMUNALE AUSLAGERUNG - Technische und wirtschaftliche Optimierung bei Erhalt der kommunalen Kernkompetenzen, Hasenleithner IRE-Conference of European Regions and Cities, Linz ÖVGW Werkleitertagung, Zell am See, „Verlängerungsprüfungen für zertifizierte Wassermeister: Erfahrungsbericht und Prüfung“, Adler Leitungskataster-Projekt in der Buckligen Welt - „GEORG” – Regionales Gemeinschaftsprojekt für Geodaten und digitale Leitungskataster, Krumbach/Niederösterreich, Kriegner OÖ Infotag Trinkwasser – ÖVGW, OÖ Wasser, WDL, LinzAG, Linz, Vortrag „Suche eines Brunnenstandortes unter Einsatz von Refraktionsseismik und tomographischer Bearbeitung“, Adler ÖWAV-Seminar, Finanzierung von Projekten der Wasser-, Abwasser- und Abfallwirtschaft in der Praxis, Wien, Vortrag „Praxisbericht alternative Finanzierungsmodelle“, Hasenleithner Tschechien »» »» »» 32 09.-10. November 2010 05.-06. April 2011 SOVAK Seminare Pavel Peroutka SOVAK Konferenz in Pilsen: Jiří Lipold, „Pläne der Finanzierung der Erneuerung von Wasserversorgungen und Kanalisationen – praktische Erfahrungen von ČEVAK a.s.“ Konferenz „Neue Methoden und Verfahren bei der Betriebsführung von Kläranlagen“ in Moravská Třebová: Petr Kavalír – „Energetisches Benchmarking der ARA“ Jiří Stara, Karel Sýkora – „Praktische Erfahrungen mit der Reinigung und Revision von Faulbecken in der Kläranlage České Budějovice“ 21. Februar 2011 30. März 2011 06. April 2011 16. Mai 2011 23. Juni 2011 22. Oktober 2011 „Abgabenordnung“ „Reproduktion und Aktivierung von wasserwirtschaftlichen Anlagen“ „Änderungen der Umsatzsteuer“ „Aktuelle Fragen der Wirtschaftlichkeit und der Preisbildung in der Wasserwirtschaft“ „Vertragliche Beziehungen mit den Abnehmern” „Neue Legislative in der Wasserwirtschaft“ 2.6. Odborné akce Energie AG Wasser a její společnosti se aktivně účastní níže uvedených akcí, a to jako sponzoři, spoluorganizátoři, vystavovatelé nebo přednášející Rakousko »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» »» 6.-7. říjen 2010 28. říjen 2010 03. březen 2011 22. březen 2011 28.-30. březen 2011 16. červen 2011 29. červen 2011 18.-21. září 2011 28.-29. září 2011 05. říjen 2011 19. říjen 2011 20. říjen 2011 ÖVGW Werkleitertagung, Tulln, přednáška „Nová úprava certifikátu vodárenského technika“, Adler/WDL OÖ Infotag Trinkwasser – ÖVGW, OÖ Wasser, WDL, LinzAG, Wels, příspěvek „Nová úprava certifikátu vodárenského technika“, Adler PowerFrühstück v Energie AG, informační akce pro starosty, Linec Water meets Art – Art meets Water, vernisáž u příležitosti Světového dne vody v sídle EAG Powertower, Linec WDL Kanalinspektions-Tage, Mondsee veletrh „Raiffeisen KommunalService“ pro starosty, Linec ÖWAV-Seminar, Wels, přednáška „INTERKOMUNÁLNÍ OUTSOURCING SLUŽEB – technická a ekonomická optimalizace při současném udržení klíčových kompetencí obcí“, Hasenleithner IRE-Conference of European Regions and Cities, Linec ÖVGW Werkleitertagung, Zell am See, přednáška „Zkoušky pro prodloužení platnosti certifikátu vodárenského technika: zkušenosti a prověřování“, Adler projekt katastru sítí v Bucklige Welt - „GEORG” – Regionales Gemeinschaftsprojekt für Geodaten und digitale Leitungskataster, Krumbach/Dolní Rakousko, Kriegner OÖ Infotag Trinkwasser – ÖVGW, OÖ Wasser, WDL, LinzAG, Linec, přednáška „Hledání zdrojů vody za použití refrakční techniky a tomografu“, Adler ÖWAV-Seminar, Finanzierung von Projekten der Wasser-, Abwasser- und Abfallwirtschaft in der Praxis, Vídeň, přednáška „Praktické zkušenosti s alternativními modely financování“, Hasenleithner Česká republika »» »» »» 9.-10. listopadu 2010 konference SOVAKu Plzni: Jiří Lipold, přednáška „Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací – praktické zkušenosti společnosti ČEVAK a.s.“ 5.-6. dubna 2011 konference Nové metody a postupy při provozování čistíren odpadních vod v Moravské Třebové: Petr Kavalír, přednáška „Energetický benchmarking ČOV“ Jiří Stara, Karel Sýkora, přednáška „Praktické zkušenosti s čištěním a revizí vyhnívacích nádrží na ČOV České Budějovice“ Semináře SOVAK - Pavel Peroutka 21. února 2011 „Daňový řád“ 30. března 2011 „Reprodukce a zařazování vodohospodářského majetku“ 6. dubna 2011 „Změny v DPH“ 16. května 2011 „Aktuální otázky ekonomiky a cenotvorby v oboru VAK“ 23. června 2011 „Smluvní vztahy s odběrateli“ 22. října 2011 „Nová legislativa v oboru VAK“ 33 3 Forschung, Entwicklung, Innovation Výzkum, vývoj, inovace 3.1. Die Budweiser Wasserversorgung im Spiegel der Zeit Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor, ČEVAK a.s Im September 1892 erschien im Verlag F. Zdarssa, Budweis die deutschsprachige „Geschichte der Trinkwasserversorgung in Budweis“. Der Autor des Buches war Johann Stegmann sen., seinerzeit Referent des Budweiser Stadtbauamtes für die Wasserversorgung. Stegmann selbst war maßgeblich an der Errichtung der am 13. Oktober 1882 in Betrieb genommenen Wasserversorgungsanlage beteiligt. Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor der ČEVAK a.s. hat die historischen Dokumente umfassend aufgearbeitet und der Öffentlichkeit zugänglich gemacht. Die „Geschichte der Trinkwasserversorgung in Budweis“, die ursprünglich nur in deutscher Sprache verfasst wurde, blieb in Form eines einzigen Originals im Bezirksarchiv in Budweis erhalten und überstand dort unbeschädigt sowohl alle stürmischen Wendungen des 20. Jahrhunderts, als auch die verschiedenen administrativen Veränderungen, Reorganisationen und Umzüge des Archivs. Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor der ČEVAK a.s. – Betreiber der städtischen Wasserversorgung – beschloss Ende 2010, die vollständige Übersetzung des Werks in die tschechische Sprache. Damit sollten auch die Leistungen der Wasserwirtschaftler der Vergangenheit gewürdigt werden und dieses Werk zum 130. Jahrestag der Eröffnung der Budweiser Wasserversorgung wieder aufgelegt werden. Das gesamte Werk umfasst rund 50 Seiten. Reproduktionen der ursprünglichen Projektdokumentation, die im April 1881 in Wien durch Karl Freiherr von Schwarz erstellt wurde, komplettieren die Ausgabe. Im Folgenden einige Auszüge aus dem historischen Text. Im Vorwort zu seiner Publikation führt J. Stegmann an: „Die reichliche Versorgung mit gutem, reinem Wasser ist eine Hauptbedingung für das Gedeihen und Emporblühen jeder Stadt, und, wo es nur immer möglich ist, soll der Bevölkerung vor allem gesundes Trinkwasser geboten werden, selbst wenn es die größten Opfer erheischen sollte.“ Dies ist zweifellos auch heute unverändert gültig. Bis zur Eröffnung der Wasserversorgung im Jahr 1882 wurde Budweis immer wieder als „Seuchenherd“ bezeichnet. Nach der Inbetriebnahme wurde Budweis zu einer der gesündesten Städte der Monarchie. Weiters verweist der Autor auf zwei hundertjährige Hochwässer, die in den Jahren 1888 und 1890 aufgetreten sind. Damals überschwemmten die aus den Ufern getretenen Flüsse alle Brunnen des Gebiets Budweis. Der Autor bringt seine Überzeugung zum Ausdruck, dass die erst kurz bestehende Wasserleitung manches Menschenleben gerettet hatte, weil das Trinkwasser aus der durch die Überschwemmung nicht betroffenen Wasserleitung zur Verfügung stand. Es ist bemerkenswert, dass eine absolut identische Situation im August 2002 auftrat, als Budweis zuerst durch das hundertjährige Hochwasser und dann durch das katastrophale fünfhundertjährige Hochwasser betroffen war. Die einzige funktionstüchtige Infrastruktur war auch bei diesen Ereignissen die Wasserversorgung, was für die Menschen in Budweis sowohl während der Überschwemmungen als auch bei den langen Aufräumungsarbeiten nach der Katastrophe überlebenswichtig war. Das Werk von J. Stegmann ist durch seine Komplexität und Ausführlichkeit einzigartig. Es ermöglicht uns einen genauen Blick auf die historischen Verfahren und die Vorbereitung und Entwicklung der städtischen Infrastruktur. Mit Überraschung stellten wir fest, dass vieles in der heutigen Praxis ein getreues Vorbild in der Vergangenheit hat. Eine schöne Leseprobe ist die Schilderung des 13. Oktober 1882, d.h. dem Tage, an welchem den Gästen und den Mitgliedern der Stadtvertretung die neuen Wasserwerke feierlich vorgestellt wurden. Damals gaben Baron Schwarz und Oberingenieur Passini eine technische Erklärung. Den Verantwortlichen, den Bauwerken und Anlagen wurde durch die versammelte Gesellschaft volle und verdiente Anerkennung zum Ausdruck gebracht. Die Mitglieder der freiwilligen Feuerwehr stellten Spritzversuche mit Wasser aus den Hydranten an und im Stadtpark besichtigte die Festgesellschaft einen Brunnen, welchen Baron Schwarz der Stadt schenkte: „Abends versammelte sich dieselbe Gesellschaft in dem festlich decorierten und glänzend erleuchteten Saale des Deutschen Hauses zu einem gemeinschaftlichen Festsouper, bei welchem die Schützenkapelle concertierte und das einen ebenso animierten wie vergnügten Verlauf nahm. Nach beendetem Menu eröffnete der Bürgermeister die Reihe der Toaste mit einem Hoch auf Se. Maj. Den Kaiser, in welches die Versammlung kräftig einstimmte.“ 35 3.1. Zásobování Českých Budějovic vodou v zrcadle času Ing. Jiří Lipold, technický ředitel, ČEVAK a.s V září roku 1892 vydalo nakladatelství F. Zdarssy v Českých Budějovicích publikaci v německém jazyce nazvanou „Dějiny zásobování Budějovic vodou“. Jejím autorem byl Johann Stegmann st., bývalý referent budějovického městského stavebního úřadu pověřený problematikou zásobování města pitnou vodou. Stegmann sám měl aktivní podíl na zřízení prvního městského vodovodu vody pitné, který byl uveden do provozu 13. října 1882. Ing. Jiří Lipold, technický ředitel společnosti ČEVAK a.s., podrobně zpracoval historické dokumenty, které se vážou k tomuto počinu, a zpřístupnil je veřejnosti. Publikace „Dějiny zásobování Budějovic vodou“, která byla původně vydána pouze v německém jazyce, zůstala zachována v podobě jediného originálního výtisku v Okresním archivu v Českých Budějovicích a přečkala tam jak všechny bouřlivé dějinné zvraty 20. století, tak různé administrativní změny, reorganizace, přesuny a stěhování archivních fondů. Ing. Jiří Lipold, technický ředitel společnosti ČEVAK a.s. – soudobého provozovatele městského vodovodu, se na konci roku 2010 rozhodl zajistit kompletní překlad díla do českého jazyka. Chtěl tím vyjádřit uznání práci vodohospodářů v minulosti a vydat publikaci u příležitosti 130. výročí vzniku českobudějovického vodovodu. Celé dílo zahrnuje přibližně padesát stran. Text doplňují reprodukce originální projektové dokumentace, vyhotovené ve Vídni v dubnu 1881 firmou barona Karla von Schwarz. Následuje několik úryvků z historického textu. V předmluvě své publikace J. Stegmann uvádí: „Dostatečné zásobování dobrou, čistou vodou je hlavní podmínkou prosperity a rozkvětu každého města, a kde je to jen možné, má být obyvatelstvu poskytnuta především zdravá voda pitná, byť by to mělo vyžadovat největších obětí.“ Bezesporu jsou tato slova i v dnešní době neměnně platná. Do otevření nových vodáren roku 1882 byly České Budějovice běžně označovány za „morové hnízdo“. Po uvedení vodovodu do provozu bylo město označeno jako jedno z nejzdravějších měst Rakouska. Dále autor připomíná dvě stoleté povodně zaznamenané v letech 1888 a 1890. Tehdy rozvodněné řeky zaplavily všechny studny v oblasti Budějovic. Vyslovuje přesvědčení, že krátce 36 existující vodovod zachránil mnohý lidský život, protože byla k dispozici pitná voda z povodní nezasaženého vodovodu. Je pozoruhodné, že naprosto identická situace nastala v srpnu 2002, kdy byly České Budějovice postiženy nejprve povodní stoletou a vzápětí katastrofální povodní pětisetletou. Jedinou fungující infrastrukturou byl i při těchto událostech vodovod, což se ukázalo jako klíčové pro život obyvatel města během povodní i při dlouhou dobu trvajících odklízecích pracích po katastrofě. Dílo J. Stegmanna je unikátní svou komplexností a podrobností. Umožňuje nám přesně nahlédnout do tehdejších postupů a do přípravy a realizace dotčené městské infrastruktury. S překvapením pak shledáváme, že mnohé v dnešní praxi má svůj věrný předobraz v minulosti. Pěknou ukázkou je líčení událostí 13. října 1882, tj. dne kdy byly hostům a městským zastupitelům slavnostně představeny nové vodárny. Tehdy podali pánové baron Schwarz a vrchní inženýr Passini na místě zevrubná technická vysvětlení. Odpovědným osobám, stavbám a zařízením bylo shromážděnou společností vyjádřeno plné a zasloužené uznání. Členové dobrovolného hasičského sboru předvedli použití vody z hydrantů a v městském parku si slavnostní společnost prohlédla kašnu, kterou městu věnoval baron Schwarz jako dar: „Večer se shromáždila táž společnost ve slavnostně vyzdobeném a skvostně osvětleném sále Německého domu ke společné slavnostní večeři, při které koncertovala střelecká kapela a která probíhala rozjařeně a radostně. Po ukončení menu zahájil pan starosta řadu přípitků oslavou Jeho Výsosti císaře, kterou shromáždění vydatně podpořilo.“ 3.2. Regenwürmer veredeln (vererden) unseren Klärschlamm Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor, ČEVAK a.s Bei der ČEVAK a.s. wird eine neue Methode zur Verwertung und Veredelung von Klärschlamm getestet. Regenwürmer der Gattung Dendrobaena Veneta „verarbeiten“ den Schlamm mechanisch und durch biochemische Prozesse. Dabei entsteht Biohumus von hoher Qualität, der unter der Schutzmarke „Wormcompost“ registriert ist. Der „Wormcompost“ ist ein neu- und einzigartiges organisches Düngemittel. Es entsteht durch die Verarbeitung von biologisch zerlegbarer organischer Masse durch Regenwürmer, weist einen ausgewogenen Gehalt an Nährstoffen auf und ist bei der zentralen landwirtschaftlichen Anstalt für Kontrollen und Analysen in Prag registriert. Der Einsatz des Komposts ist sehr vielfältig, insbesondere ist er aber für die Düngung im Gartenbau z.B. von Blumen, Gemüse, Obst und Rasenflächen zugelassen. Die Regenwürmer selbst, die die Umwandlung durchführen, werden ebenfalls verwertet und als lebende Köder in der Fischerei eingesetzt. Die Gattung Dendrobaena Veneta ist sehr vital und robust. Die Regenwürmer weisen eine Länge von bis zu 155 mm mit einem Durchmesser von 2– 8 mm auf. Der Temperaturbereich in dem sie ideal leben liegt zwischen 0 und 25°C. Bei genügend Sauerstoff sind aber auch Temperaturen bis 35°C kein Problem. Sie sind sehr beweglich. Die Würmer werden als Köder für Fischer in Schachteln mit Substrat angeboten. Die Technologie wurde vom südböhmischen Unternehmen „Ing. Václav Fuchs – MAGIC FISH“ entwickelt. Die ersten Erfahrungen in der Klärschlammbehandlung zeigen, dass dieses System im Vergleich zur Deponierung, Kompostierung oder Verbrennung durchaus eine interessante Alternative bei der Behandlung von Klärschlamm ist. Die ČEVAK entsorgt, nach der Erprobung des Verfahrens seit Jänner 2011 rund ein Drittel des in der Kläranlage Budweis anfallenden Klärschlamms (3573 t) sowie 37 t Klärschlamm aus anderen Standorten. Der durchschnittliche Trockenmassegehalt beträgt 25,3 %. Während der regelmäßigen Analysen des Klärschlamms werden alle gesetzlichen Kontrollen durchgeführt. Dazu gehören Schwermetalle (As, Cd, Hg, Pb, Zn, Cr, Cu, Ni), die Mikrobiologie (Salmonella sp., koliforme Bakterien, Enterokokken) sowie organische Schadstoffe wie PCB und AOX. Alle gesetzlichen Grenzwerte müssen sowohl im Klärschlamm (Verordnung Nr. 382/2001 GBl.) als auch im Kompost eingehalten werden. Neben der positiven ökologischen Wirkung ist diese Methode wesentlich kostengünstiger als die herkömmlichen Verfahren. Für die Zukunft wird deshalb die Ausweitung dieser neuen Methode der Klärschlammentsorgung geplant. 3.2. Žížaly zhodnocují čistírenské kaly Ing. Jiří Lipold, technický ředitel, ČEVAK a.s ČEVAK a.s. testuje novou metodu pro zhodnocení čistírenských kalů. Žížaly druhu Dendrobaena Veneta přetváří kal mechanickými a biochemickými procesy. Touto cestou vzniká vysoce kvalitní biohumus, který je registrovaný pod ochrannou značkou Wormcompost. Wormcompost je nové a unikátní organické hnojivo, vznikající působením žížal na biologicky rozložitelnou organickou hmotu, které vykazuje vyvážený obsah živin a je registrováno Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským v Praze. Použití kompostu je všestranné, zvláště vhodný je jako hnojivo v zahradnictví, například pro pěstování květin, zeleniny, ovoce i trávníků. Samotné žížaly, které tento kompost vytvářejí, jsou také komerčně využívány jako živé návnady na rybaření. Dendrobaena Veneta je velmi vitální a odolná žížala. Délka těla do 155 mm, průměr 2– 8 mm. Ideální jsou pro ni teploty od 0 do 25 °C. Pokud má dostatek kyslíku, přežívá i při teplotě do 35 °C. Je velmi pohyblivá. Žížaly jsou nabízeny rybářům pro rybaření v krabičkách se substrátem. Technologii vypracovala jihočeská firma Ing. Václav Fuchs – MAGIC FISH. První zkušenosti s touto metodou zpracování kalů ukazují, že je tento systém velmi zajímavou alternativou ke skládkování, kompostování nebo spalování kalů. Společnost ČEVAK a.s. po zkušebním prověření této nové technologie, likviduje od ledna 2011 tímto způsobem přibližně třetinu kalu produkovaného na čistírně odpadních vod České Budějovice (3 573 t) a také 37 t kalu z jiných lokalit. Průměrná sušina kalu byla na čistírně v Českých Budějovicích 25,3 %. Pravidelnými rozbory kalu se provádějí veškeré legislativou vyžadované kontroly jak z hlediska těžkých kovů (As, Cd, Hg, Pb, Zn, Cr, Cu, Ni), mikrobiologických ukazatelů (Salmonella sp., termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky), tak i organických polutantů jako je PCB, AOX. Všechny sledované rizikové látky v kalu musí splnit limitní hodnoty dané příslušnou vyhláškou (č. 382/2001 Sb.). Výrobce kompostu pak musí ve svém produktu rovněž splnit limitní hodnoty pro sledované rizikové látky. Kromě šetrného přístupu k životnímu prostředí má tato metoda také významný ekonomický přínos v podobě úspory finančních nákladů, protože je levnější než stávající způsoby zpracování čistírenských kalů. Do budoucna se proto předpokládá další rozšíření tohoto nového způsobu likvidace čistírenských kalů. 37 3.3. Water Safety Plan (WSP) Březnice Mgr. Jiří Paul, Technischer Direktor, VAK Beroun, a.s. Im Rahmen des EU Projektes TECHNEAU werden Pilotprojekte zur Risikoevaluierung und zur Entwicklung daraus abzuleitender Maßnahmen zur Sicherung der Trinkwasserversorgung durchgeführt. Das Projekt „WATER SAFETY PLAN“ (WSP) soll Grundlagen für eine EU-Richtlinie entwickeln. Die Tschechische Republik nimmt als einer von vier Mitgliedsstaaten mit VAK Beroun an diesem Vorhaben teil. Zielsetzung des WSP ist die Evaluierung von potenziellen Risikoszenarien und Risiken, deren Quantifizierung und der Entwicklung von Gegenstrategien und –maßnahmen die das Entstehen kritischer Situationen bestenfalls verhindern bzw. im Fall einer Krise helfen, diese zu meistern. Projektpartner waren neben VAK Beroun, das Staatliche Institut für Gesundheit, die Abteilung für Hygiene des Mittelböhmischen Kreises, die VUT Brno, die CHALMERS UNIVERSIT Y OF TECHNOLOGY, Gothenburg, Schweden und die Stadt Březnice. Insgesamt wurden 47 Risiken identifiziert und bewertet (siehe Tabelle). Die identifizierten E- und H-Risiken wurden als kurzfristig inakzeptabel eingestuft und Gegenmaßnahmen entwickelt und der Stadt Březnice als Infrastruktureigentümer zur Umsetzung vorgeschlagen. Für jene M- und L-Risiken die technisch oder wirtschaftlich nur schwer umsetzbar sind, wurden Überwachungssysteme entwickelt. Der WSP Březnice ist ein Beispiel für die erfolgreiche Entwicklung einer Risikoanalyse mit Maßnahmenentwicklung für die Wasserversorgungsanlage einer mit rund 3.600 Einwohnern relativ kleinen Gemeinde mit einem akzeptablem Aufwand. Er kann und soll als Muster für den Einsatz bei weiteren Gemeinden dienen. Risk rating Part of the system Extreme (E) High (H) Moderate (M) Low (L) Total Sources / zdroje 1 9 7 7 24 Treatment / úprava vody 0 2 4 4 10 Network / sítě 0 4 5 1 10 Total / celkem 1 15 16 12 44 Druh zařízení Extreme (E) High (H) Moderate (M) Low (L) Celkem Rating rizik 3.3. Water Safety Plan (WSP) Březnice Mgr. Jiří Paul, technický ředitel, VAK Beroun, a.s. V rámci projektu EU TECHNEAU se provádí ve čtyřech členských zemích pilotní projekty pro zajištění bezpečnosti zásobování pitnou vodou. Projekt „WATER SAFETY PLAN“ (WSP) zahrnuje posouzení rizik a z nich odvozená nápravná opatření a má sloužit jako podklad pro vydání nové směrnice EU. Společnost VAK Beroun, která provozuje infrastrukturu města Březnice, se stala spoluřešitelem projektu za Českou republiku. Cílem WSP je posouzení potenciálních technických a hygienických rizik. Stanovením míry těchto rizik a vypracováním strategií a opatření působících proti nim se má v nejlepším případě vzniku krizových situací zabránit, příp. pomoci takovou krizovou situaci co nejlépe zvládnout. Partnery projektu byly vedle společnosti VAK Beroun Státní zdravotní ústav (SZÚ), KHS Středočeského kraje, VUT Brno, CHALMERS UNIVERSIT Y OF TECHNOLOGY, Gothenburg, Švédsko a město Březnice. Celkem bylo identifikováno a posouzeno 47 rizik (viz tabulka). Rizika skupiny E a H byla z krátkodobého hlediska klasifikována 38 jako nepřijatelná a byla k nim vypracována protiopatření, která byla městu Březnice navržena k realizaci. Pro rizivka skupiny M a L, pro která lze případná technická a ekonomická nápravná opatření realizovat pouze obtížně, byl navržen systém sledování a předcházení rizik. WSP Březnice je příkladem úspěšného zpracování analýzy rizik spolu s návrhem opatření pro vodárenská zařízení poměrně malé obce s cca. 3.600 obyvatel, jejichž náklady jsou přijatelné. Může a měl by sloužit jako vzor, který budou moci použít další obce. Wasserversorgung Březnice / Schéma zásobování města Březnice (bez měřítka) Bubovice S1 S2 S3 Rohwasser WHB Stráž I VDJ Stráž I Voda do úpravny Březnice 2 x 100 m3 WAA-Aufbereitung Úpravna vody Akkumulationsbehälter Akumulační nádrž 2 x 210 m3 Legende / legenda: S1 = Brunnen Nr. 1 - Quellengebiet NOUZOV S2 = Brunnen Nr. 2 - Quellengebiet OBORA S3 = Brunnen Nr. 3 - Quellengebiet MARTINICE WHB Stráž II VDJ Stráž II 2 x 650 m3 S1 = Zdroj č. 1 - Prameniště NOUZOV S2 = Zdroj č. 2 - Prameniště OBORA S3 = Zdroj č. 3 - Prameniště MARTINICE 5 vrtů Wasserleitung Březnice Vodovod Březnice Flussdiagramm WAA Březnice / Flow diagram of Březnice water treatment plant Rohwasser aus Brunnen Nr . 2 und 3 Surová voda se čerpá ze zdrojů č. 2 a 3 Druckleitungen in die WAA Výtlačné řady do úpravny Belüftung (Beseitigung von Mangan und Eisen ) Provzdušnění (odmanganování a odželezňování ) Oxidation (KMnO4) Oxidace (KMnO4) Ausflocken Flokulace Filtration mittels offener Sandfilter Filtrace na otevřených pískových filtrech Chlorierung Hygienické zabezpečení vody (Cl2) Akkumulationsbecken für aufbereitetes Wasser ( 2 X 210m ) Akumulační nádrž na upravenou vodu ( 2 X 210m3) WHB Březnice-Stráž II (2 X 650 m3) Čerpání vody do nádrže Březnice-Stráž II (2 X 650 m3) Wasserleitung in die Stadt und zu den Verbrauchern Vodovodní řad do města a ke spotřebitelům 3 39 3.4. Hydrodynamische Kanalnetzberechnung Ing. Martin Soudek, Ph.D., Projektleiter, AQUASERV s.r.o. Mathematische Modelle sind moderne Werkzeuge zur Beurteilung der Auslastung von Kanalsystemen, insbesondere betreffend die Einleitung von Regenwasser. Der Einsatz dieser Modelle hat in der Region Chrudim eine relativ lange Geschichte. Die ersten Teilmodelle wurden bereits 1996 entwickelt und für Teilberechnungen im Stadtgebiet Chrudim, z.B. in den Einzugsgebieten der Straßen Štěpánkova (1996), Široká (1996) und Pod Kopcem (1997) eingesetzt. Dabei kam die Software SWMM (Storm Water Management Model) zum Einsatz. 1998 wurde ein neueres Produkt (SWMM98) erworben, das als Berechnungsgrundlage auf das ursprüngliche SWMM aufbaut, jedoch eine wesentlich komfortablere Dateneingabe und Ergebnispräsentation bietet. Anfangs wurden die Kanalnetzberechnungen vor allem für die Ermittlung und Darstellung von hydraulischen Problemstellen eingesetzt. Ein Beispiel dafür ist das mathematische Modell des Kanalnetzes der Stadt Hlinsko, wo Überschwemmungen der Straßen Wilsonova und Komenského zu lösen waren. Mit Hilfe des mathematischen Modells wurden die Ursachen dieser Schadensfälle rasch lokalisiert. Hydrodynamische Kanalnetzberechnungen wurden auch beim Entwurf des Abwassersammlers in Chrasť erfolgreich eingesetzt. In diesem Bereich gab es besonders bei Starkniederschlägen immer wieder Beschwerden der Grundbesitzer über den Rückstau von Abwasser. In Zusammenarbeit mit der Betriebsabteilung wurde das mathematische Modell des Kanalnetzes der Stadt entwickelt, Maßnahmen zur Sanierung des betroffenen Bereiches entwickelt und umgesetzt. VS Chrudim nutzt mathematische Modelle so weit möglich in den von ihr betriebenen Kanalnetzen. Das größte bisher aufgebaute Modell ist jenes des Kanalnetzes der Stadt Chrudim. Es umfasst auch die Kanalisationen der ebenfalls angeschlossenen Kanalnetze der Gemeinden Slatiňany und Orle. Hydrodynamische Kanalberechnungen werden heute für die gesamte ENERGIE AG BOHEMIA Gruppe und den externen Markt zentral durch die AQUASERV durchgeführt. Derzeit wird ein mathematisches Modell des Kanalnetzes der Gemeinde Prachovice entwickelt. AQUASERV arbeitet aktuell an der weiteren Entwicklung dieses Systems. Insbesondere die Verknüpfung mit dem GIS-System der Gruppe bietet hier neue Anwendungsmöglichkeiten zur Optimierung der Kanalauslastung und des Netzbetriebs. Dynamische Darstellung des Abwasserspiegels im Längenschnitt während eines Niederschlagsereignisses / Dynamické zobrazení podélného profilu během srážky 40 3.4. Hydrodynamické výpočty kanalizačních sítí Ing. Martin Soudek, Ph.D., vedoucí projekce, AQUASERV s.r.o. Matematické modely kanalizačních sítí představují moderní nástroj pro posuzování zatížení kanalizačních soustav, zvláště pak pro odvádění srážkových vod. Použití těchto modelů na Chrudimsku má poměrně dlouhou tradici. První dílčí matematické modely byly zpracovány již v roce 1996 a byly použity pro řešení dílčích částí kanalizačního systému města Chrudim, např. spádová oblast kanalizace v ulicích Štěpánkova (1996), Široká (1996) a Pod Kopcem (1997). Pro tyto modely byl použit software SWMM (Storm Water Management Model). V roce 1998 byl zakoupen novější produkt (PCSWMM98), který využívá jako výpočetní základ původní SWMM a doplňuje ho řadou nadstaveb pro komfortnější zadávání dat a lepší prezentaci výsledků. Zpočátku byly matematické modely kanalizačních sítí používány především pro stanovení a zachycení hydraulicky problematických míst. Takto byl např. vytvořen matematický model kanalizace města Hlinska, kde bylo třeba vyřešit zaplavování ulic Wilsonova a Komenského. Pomocí matematického modelu se podařilo rychle stanovit příčinu. Matematický model kanalizace byl úspěšně použit i při návrhu kanalizačního sběrače v Chrasti. Na této části kanalizace byly zaznamenány opakované stížnosti majitelů přilehlých nemovitostí. Při vydatnějších srážkách se jim totiž vracela voda kanalizační přípojkou a zaplavovala nemovitosti. Ve spolupráci s provozem byl sestaven matematický model kanalizační sítě města, navržena a realizována opatření pro rekonstrukci postižených zařízení. VS Chrudim, a.s. využívá podle možností matematické modely pro všechny kanalizační sítě, které provozuje. Z hlediska velikosti je ze zpracovaných modelů nejvýznamnější matematický model kanalizační sítě města Chrudim. Model zahrnuje také připojené kanalizační sítě obcí Slatiňany a Orel. Matematické modelování kanalizačních sítí dnes centrálně pro celou skupinu ENERGIE AG BOHEMIA a pro externí trh poskytuje společnost AQUASERV s.r.o. Aktuálně se zpracovává matematický model kanalizační sítě Prachovic. Společnost AQUASERV s.r.o. v současné době pracuje na dalším rozvoji tohoto systému. Především propojení se skupinovým GISem nabízí nové možnosti využití s cílem optimalizace zatížení kanalizací a provozu sítí. Kalibrierung des Abflusses (orange - Messwerte, blau - Berechnungswerte) / Ukázka kalibrace průtoků (oranžová - změřené hodnoty, modrá - vypočtené hodnoty) Messwerte (Liter/s) Berechnungswerte (Liter/s) 150 100 0 Fluss průtok 4:33 4:48 Změřené hodnoty (l/s) 5:02 5:16 5:31 5:45 6:00 6:14 Zeit / čas 50 Vypočtené hodnoty (l/s) 41 3.5. Pharmaka und Suchtmittel im Abwasser der Kläranlage Budweis Ing. Jiří Lipold, Technischer Direktor, ČEVAK a.s Im Jahr 2011 wurde die Zusammenarbeit der ČEVAK a.s. mit der Fakultät für Fischerei und Gewässerschutz der Südböhmischen Universität in Budweis, konkret mit dem Labor für Umweltchemie und –biochemie aufgenommen. Das erste Projekt fokussiert auf bisher nicht oder kaum untersuchte xenobiotische Verbindungen im Prozess der Abwasserreinigung. Im Besonderen werden dabei Pharmaka und Suchtmittel untersucht. Im Februar 2011 wurden die Probenehmer POCIS (Polar Organic Chemical Integrative Sampler) kalibriert. Diese Probenehmer wurden für die Sammlung von polaren Verbindungen, insbesondere von Pharmaka und Pestiziden konzipiert und eingesetzt. Um die Konzentration der gesuchten Stoffe berechnen zu können war es erforderlich, für jede Verbindung Kalibrierungsexperimente durchzuführen. Eines dieser Experimente wurde in der ARA Budweis durchgeführt. Die Probenehmer wurden im Ablaufkanal der ARA positioniert und 24-stündig Mischproben genommen. Anschließend wurden die LC/LC-MS/MS Abwasseranalysen und die LC/MS/MS Analysen der Extrakte aus den passiven Probenehmern durchgeführt. Derzeit werden von den so gewonnenen Daten die Probenahmekonstanten für die einzelnen Stoffe ermittelt. Die Grundlage für ihre Berechnung sind die durch den passiven Probenehmer sorbierten Mengen der einzelnen Schadstoffe und deren durchschnittliche Konzentrationen im Abwasser während der Exposition. Ein weiterer Teil der internationalen Studie, die durch das Research Council of Norway a European Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA) koordiniert wird, befasst sich mit der Detektion von Suchtmittel im Abwasser. Im März 2011 wurden über eine Woche ebenfalls in der ARA Budweis kontinuierlich Proben im Zulauf genommen. Die Proben wurden auf 42 Drogen und ihre Metaboliten analysiert – z.B. Metamphetamin (Pervitin), Amphetamin, Kokain und sein Metabolit Benzoylecognin, Heroin, THC-COOH (THC Metabolit aus Marihuana), MDMA (Ecstasy). Diese Studie wurde gleichzeitig in 19 europäischen Städten vorgenommen. Im Zulauf der ARA Budweis wurden sechs Suchtmittel oder deren Metaboliten festgestellt. Die höchste Konzentration gab es bei Metamphetamin, das die Droge Pervitin, und bei THC-COOH (THC Metabolit), das den Genuss von Marihuana indiziert. Auch der Kläranlagenablauf wurde auf die gleichen Parameter analysiert. Der Vergleich von Zu- und Ablauf zeigt, dass die Metaboliten von Marihuana und des Amphetamins bei der Reinigung beseitigt werden. Metamphetamin, Kokain und sein Metabolit sind im Gegensatz dazu relativ stabil und können auch im Ablauf der Kläranlage festgestellt werden. Um auch saisonale Entwicklungen verfolgen zu können wurde das Abwasser im gesamten Jahr auf pharmakologische Parameter untersucht. Die Probenentnahme erfolgt drei Mal pro Woche in Form von kumulativen Tagesproben, sowohl im Zulauf als auch im Ablauf der Kläranlage. Die Probenentnahme wird durch ČEVAK a.s. mit Hilfe von automatischen kontinuierlichen Probenehmern durchgeführt. Der Bericht über die Auswertung dieser Proben und damit über die Abbauleistung bei diesen Parametern im Jahresverlauf wird 2012 erwartet. 3.5. Výskyt léčiv a drog v odpadní vodě na ČOV České Budějovice Ing. Jiří Lipold, technický ředitel, ČEVAK a.s V roce 2011 byla zahájena spolupráce společnosti ČEVAK a.s. s Fakultou rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, konkrétně s Laboratoří environmentální chemie a biochemie. První projekt je zaměřen na sledování dosud vůbec nesledovaných nebo minimálně sledovaných cizorodých sloučenin v procesech čištění odpadních vod. Zvláštní pozornost byla věnována výskytu léčiv a návykových látek. V únoru 2011 byly kalibrovány pasivní vzorkovače POCIS (Polar Organic Chemical Integrative Sampler). Tyto vzorkovače byly konstruovány a využívají se pro zachycování polárních sloučenin, především farmak a pesticidů. Aby bylo možné přepočítat koncentrace hledaných látek, je nutné pro každou sloučeninu provést kalibrační experimenty. Jeden tento experiment byl realizován na ČOV České Budějovice. Sady vzorkovačů byly exponovány v odtokovém kanálu z ČOV a byly odebírány 24hodinové směsné vzorky vody. Následně proběhly LC/LC-MS/MS analýzy vody a LC/MS/MS analýzy extraktů z pasivních vzorkovačů. V současnosti jsou ze získaných dat pro jednotlivé látky počítány vzorkovací konstanty. Podkladem pro jejich výpočet jsou množství jednotlivých polutantů sorbovaná pasivním vzorkovačem a jejich průměrné koncentrace ve vodě během expozice. Další část mezinárodní studie, kterou koordinuje Research Council of Norway a European Centre for Drugs and Drug Addiction (EMCDDA), se zabývá zjišťováním výskytu drog v odpadních vodách. V březnu 2011 bylo po dobu jednoho týdne provedeno rovněž na ČOV České Budějovice kontinuální vzorkování přítokové vody. V odebraných vzorcích byly analyzovány drogy a jejich metabolity - např. metamfetamin (pervitin), Metamphetamin (pervitin) amfetamin, kokain a jeho metabolit benzoylecognin, heroin, THC-COOH (metabolit THC z marihuany), MDMA (extáze). Studie současně probíhala v 19 evropských městech. Ve vstupní vodě na ČOV České Budějovice bylo detekováno šest drog nebo jejich metabolitů. Nejvyšší koncentrace byly nalezeny v případě metamfetaminu, který indikuje užívání drogy pervitin, a THC-COOH (metabolit THC), který indikuje užívání marihuany. Na výskyt stejných parametrů byly analyzovány i vzorky vody odtékající z ČOV. Pokud porovnáme poměry jednotlivých látek v přítoku a odtoku, zjistíme, že při čištění odpadních vod v ČOV dochází k odstranění metabolitů marihuany a amfetaminu z odpadní vody. Metamfetamin, kokain a jeho metabolit jsou však relativně stabilní a můžeme je nalézt i v odtoku. Za účelem sledování sezónního vývoje koncentrací vybraných farmak v odpadní vodě byla odpadní voda analyzována na výskyt léčiv. Vzorkování je realizováno třikrát týdně formou denních slévaných vzorků na přítoku i na odtoku z ČOV. Vzorkování provádí společnost ČEVAK a.s. pomocí automatických kontinuálních vzorkovačů. Zpráva o vyhodnocení vzorků a tím také o účinnosti čistírenské technologie bude k dispozici v roce 2012. MDMA Benzoylecgonin Kokain 50,0 37,5 25,0 12,5 0,0 27.1.2011 28.1.2011 29.1.2011 30.1.2011 31.1.2011 1.2.2012 2.2.2012 ng/l Metamphetamin (pervitin) MDMA Benzoylecgonin Kokain 43 3.6. Kurzdarstellung weiterer FEI Projekte Kurzdarstellung weiterer FEI Projekte 44 Projekt Kurzbeschreibung Projektpartner Kläranlagen-Benchmarking Entwicklung eines technisch, betrieblichen und wirtschaftlichen Leistungsvergleiches für betriebene Kläranlagen in Tschechien und Österreich größer 5.000 EW. Technikteam Fremdwasseranalyse CZ Analyse der Fremdwasserentwicklung in den Kläranlagen der tschechischen Beteiligungen. Entwicklung eines Kriterienkatalogs zur Reduktion des Fremdwassers, Feststellung von potentiellen Schadbereichen und Festlegung weiterführender Schritte zur Verminderung des Fremdwasseranteils. Technikteam Der Abbau nicht prioritärerer Stoffe bei der Abwasserreinigung Es werden vor allem nicht prioritäre Schadstoffe wie Arzneimittel, Pestizide, Drogeriechemikalien und Drogen analysiert und deren Abbau in den einzelnen Reinigungsstufen bei 10 Kläranlagentypen festgestellt. Südböhmische Universität Budweis, Forschungsinstitut für Fischerei und Hydrobiologie Vodňany, ČEVAK Einsatzmöglichkeit erneuerbarer Energie bei der betriebenen Wasserinfrastruktur Im Rahmen des Projektes werden Ausgangslage und Möglichkeiten zur Nutzung erneuerbarer Energien insbesonndere auf den betriebenen Kläranlagen untersucht (z.B. Schlamm-, Gaswirtschaft, KWK, …) Technikteam Die Geschichte der Trinkwasserversorgung und der Abwasserentsorgung in den betriebenen Standorten in Südböhmen Das Projekt umfasst die Erhebung und Auswertung von historischen Dokumenten und Archivmaterialien. Daraus wird die Entwicklung und kulturelle Bedeutung von Trinkwasserversorgung, Kanalisation und Abwasserreinigung in den betriebenen Städten und Gemeinden im Rahmen einer eigenen Schriftenreihe dargestellt. Staatliches Regionalarchiv Třeboň, ČEVAK Grundwasserressourcen und deren Nutzung unter Berücksichtigung des Klimawandels Das Projekt umfasst eine Messkampagne, sowie die Überwachung und Auswertung von Grundwasserdaten im Budweiser und Wittingauer Becken. Anhand von ausgesuchten Modellstandorten soll ein Monitoringsystem entwickelt werden um die Wassernutzungen im Einzugsgebiets auch bei fortschreitendem Klimawandel optimieren zu können. Wasserwirtschaftliches Forschungsinstitut T.G.Masaryk, Tschechische Landwirtschaftsuniversität Prag, ČEVAK Neue Filtermaterialien in der Wasseraufbereitungsanlage WAA Borovany Bei der Modernisierung der WAA Borovany wurden zwei Filtermaterialien getestet. Einerseits wurde ein Standardsandfilter, andererseits das neue Material FILTRALITE erstmals in Tschechien eingesetzt. Während des laufenden Probebetriebs wird die Wirksamkeit beider Filter im Hinblick auf Schlammkapazität, Dauer der Filtrationszyklen (Spülwassereinsparung) und Trennbarkeit der Suspension untersucht. ENVI-PUR, ČEVAK Sanierung Trinkwasserkraftwerk - Projektvorbereitung Ziel ist die Steigerung des Wirkungsgrades des bestehenden TWK in der WAA Monaco im Rahmen der Modernisierung der Anlage, gefördert durch das Programm EKO III. ELZACO und VODEKO, VS Chrudim Hydrodynamische Modellierung von Kanalnetzen Entwicklung eines hydrodynamischen Modelles auf Basis der bestehenden GIS-Daten. Ziel ist es, die Auswirkungen weiterer Kundenanschlüsse an das Kanalnetz beurteilen zu können. AQUASERV Belüftungssteuerung und Denitrifikation in der Kläranlage Hlinsko Erhöhung von Energieeffizienz und Wirkungsgrad des Stickstoffabbaus. Probebetrieb des Gesamtsystems "Messsonden und abgestimmte Steuerungssoftware". Anschließend Entscheidung über die Überführung in den Regelbetrieb. Passavant Intech - Deutschland, VS Chrudim Steigerung der Energieeffizienz von Kläranlagen Das von der tschechischen Technologieagentur geförderte Projekt hat das Ziel die Möglichkeiten zur Senkung der Energieintensität von kleinen und mittleren Kläranlagen darzustellen und ein methodisches Handbuch zur Anwendung in der Gruppe zu entwickeln. VUT Brno, VS Chrudim Projekt Wasserverlustreduktion Entwicklung eines neuen Betriebssystems zur laufenden Überwachung und Reduktion der Wasserverluste durch systematische Tag- und Nachtmessungen, automatisierte Auswertung und anschließende Leckortung und Behebung. Radeton, VODOS Auswirkungen der ARA Vysoký Újezd auf den Vorfluter Im Sinne der Imissionsbetrachtung hat die Behörde bei der Kläranlage Vysoký Újezd den Entfall der 3. Reinigungsstufe genehmigt. Auflage ist, die Wasserqualität im Vorfluter laufend zu überwachen, was im Rahmen dieses Projektes erfolgt. Naturschutzgebiet Č. Kras, Lehrstuhl für Naturwissenschaften der Karlsuniversität Prag, VAK Beroun Optimierung der Chlordioxiddosierung Umstellung der Chlorung auf pulverförmiges Chlordioxid. Die Zugabe erfolgt über eine Pumpe. Die Vorteile von Chlordioxid bestehen vor allem in der unmittelbaren Oxidationswirkung und der langfristigen Wirkungsweise. Ziel ist die Verwendung bei Wasserversorgungen mit geringem Durchsatz und langen Verweilzeiten. Twinoxide, VAK Beroun Einbindung kleiner, dezentraler Bauwerke in das Dispatchingsystem Entwicklung einer kostengünstigen Möglichkeit zum Anschluss von Betriebseinrichtungen kleiner und dezentraler Wasserversorgungen an das Zentraldispatching des Unternehmens. VAE Controls s.r.o., VHOS Webportal Wasserinfrastruktur und Datenshop Entwicklung eines Webportals für die laufende Aktualisierung grundlegender Daten zur Wasserinfrastruktur. Das zentrale GIS-System wird dabei um Daten zur Wasserbilanz, Ergebnisse der Wasseranalysen, sowie gesetzliche vorgeschriebene Berichte ergänzt. Das Portal steht den Infrastruktureigentümern (Gemeinden und Städten) zur Verfügung. In der zweiten Stufe soll das Portal auch für die Erfüllung der INSPIRE Richtlinie genutzt werden. CAD studio, AQUASERV Reduktion Chemikalienverbrauch - Einsparungen bei der Abwasserreinigung Einsatz von Spülwasser aus der Wasseraufbereitungsanlage bei der Phosphorbeseitung in der Kläranlage Rychnov nad Kneznou. AQUA SERVIS Wasserverlustortung Eigenentwicklung des "WDL-ROHRINSPEKTORS" zur raschen Eingrenzung von Schadstellen bei gleichzeitiger Aufrechterhaltung der Wasserversorgung. WDL Neue Möglichkeiten zur Verortung von Kanal-Hausanschlüssen ohne Hausanschlussschacht 3D-Aufnahme zur Darstellung von Haus- und Blindanschlüssen. Erstellung einer digitalen lagerichtigen Einmassskizze und Export in ein Autocad- bzw. GIS-System im SHAPE-Format. WDL Gefährdungsanalyse Karstwassernutzung Aufnahme und Analyse der Auswirkungen eines Kanalsystem auf das Karstwasser-Monitoringsystem der Stadt Miskolc und Umgebung. Mittels Kanal-TV und Druckprüfungen wurde eine Risikoevaluierung im Hinblick auf die Karstwasserversorgung der Stadt Miskolc durchgeführt. Smaragd Kft., Universität Miskolc, MIVIZ, EAG Miskolc Sickerwasserreinigung auf der Deponie Hejöpapi Entwicklung einer optimalen Sickerwasserreinigung inkl. Betriebskonzept und Testanlage auf der Regionaldeponie Hejöpapi/Miskolc. AVE Miskolc, Universität Miskolc, Rotreat, EAG Miskolc 3.6. Přehled dalších projektů v oblasti vědy, vývoje a inovací Stručný přehled dalších projektů Projekt Popis projektu Partner projektu Benchmarking ČOV Technické, provozní a ekonomické srovnání ČOV provozovaných v České republice a v Rakousku s kapacitou nad 5.000 EO. Technický tým Analýza balastních vod ČR Analýza vývoje balastních vod v ČOV vlastněných nebo provozovaných českými společnostmi skupiny. Vypracování katalogu kritérií pro snížení podílu balastních vod, určení potenciálních škod a navržení dalších kroků pro snižování podílu balastních vod. Technický tým Odstraňování cizorodých látek při čištění odpadních vod Stanovení polutantů jako léčiva, pesticidy, drogistické chemikálie a drogy a účinnost jejich odstraňování v jednotlivých fázích čištění odpadních vodu 10 různých typů ČOV. Jihočeská univerzita České Budějovice, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický, Vodňany, ČEVAK Obnovitelné zdroje na provozované vodohospodářské infrastruktuře Projekt zahrnuje rešerši provozované infrastruktury z pohledu možné instalace obnovitelných zdrojů (kalové hospodářství, plynové hospodářství, kogenerace apod.) Technický tým Historický vývoj zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod ve významných provozovaných lokalitách Shromáždění a zpracování historických dokumentů a podkladů o vývoji zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Na základě toho budou připraveny publikace o vývoji a kulturním významu zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod v provozovaných městech a obcích. Státní oblastní archiv v Třeboni, ČEVAK Zdroje podzemních vod a optimalizace jejich využívání v podmínkách klimatické změny Projekt zahrnuje sérii měření, sledování a vyhodnocování podzemních vod v Českobudějovické a Třeboňské pánvi. Na základě vybraných modelových lokalit bude zpracován systém sledování, za účelem optimalizace využívání vody v daném povodí i za podmínek významných klimatických změn. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Česká zemědělská univerzita v Praze, ČEVAK Nové filtrační materiály na úpravně vody Borovany V rámci rekonstrukce ÚV Borovany byly testovány dva druhy filtračních materiálů. Jako jedno filtrační medium byla zvolena standardní písková náplň, jako druhé pak materiál FILTRALITE, který byl v České republice aplikován poprvé. Během zkušebního provozu bude ověřováno, který z obou materiálů má vyšší kalovou kapacitu, delší filtrační cykly (úspora prací vody) a lepší separovatelnost suspenze. ENVI-PUR, ČEVAK Rekonstrukce malé vodní elektrárny - příprava projektu Cílem je zvýšení účinnosti stávající malé vodní elektrárny na ÚV Monaco v rámci modernizace zařízení, při využití dotace z programu EKO III. ELZACO a VODEKO, VS Chrudim Hydrodynamické modely kanalizací Vypracování hydrodynamických modelů kanalizačních systémů ze stávajících údajů GIS. Cílem je posuzování možnosti napojení nových zákazníků na kanalizační systém. AQUASERV s.r.o. Řízení aerace a technologie odstraňování dusíku na ČOV Hlinsko Snížení energetické náročnosti a zvýšení účinnosti nitrifikace a denitrifikace na ČOV Hlinsko. Zkušební provoz systému měřících sond a řídícího SW. Poté bude následovat rozhodnutí o převedení do normálního provozu. Passavant Intech - SR Německo, VS Chrudim Snižování energetické náročnosti ČOV Projekt financovaný Technologickou agenturou ČR s cílem prověřit možnosti pro snížení energetické náročnosti malých a středních ČOV a vypracovat metodickou příručku pro celou skupinu. VUT Brno, VS Chrudim Projekt snižování ztrát vody Vývoj nového operativního systému monitorování a snižování ztrát vody prostřednictvím denních a nočních měření šumů ve vodovodní síti, automatického vyhodnocování a následné detekce a odstranění úniku. Radeton, VODOS Vyhodnocení dopadu čištění odpadních vod v lokalitě Vysoký Újezd na recipient Jednáním s CHKO Český Kras bylo dosaženo podmíněného souhlasu s vynecháním třetího stupně čištění, společně se bude sledovat kvalita vody v recipientu a vyhodnotí se dopad výstavby ČOV na recipient. CHKO Č. Kras, PřFUK, VAK Beroun Optimalizace dávkování chlordioxidu Odzkoušení dávkování chlordioxidu, který se připravuje rozpuštěním pevné reagencie přímo v místě aplikace. Roztok je možno dávkovat stejným čerpadlem, jako chlornan sodný. Výhody chlordioxidu jsou zejména v okamžitém oxidačním účinku i přetrvání v pitné vodě. Cílem je odzkoušet dávkování na vodovodu s malým odběrem a tím dlouhou dobou zdržení vody v potrubí. Twinoxide, VAK Beroun Napojení malých decentrálních vodovodů na centrální dispečink Vývoj nových, cenově výhodných technologií pro napojení malých decentrálních vodovodů na centrální dispečink tak, aby se minimalizovaly pořizovací náklady. VAE Controls s.r.o., VHOS Webový portál vodárenské infrastruktury a datashop Vytvoření webového portálu pro plynulé předávání základních údajů o VH infrastruktuře. Centrální GIS bude doplněn o modul pro sběr a zpracování bilančních údajů a výsledků rozborů kvality vody, pro potřeby měsíčních reportů a ročních hlášení. Portál je k dispozici vlastníkům infrstruktury (města a obce). V dalším kroku bude portál využit pro plnění směrnice INSPIRE. CAD studio, AQUASERV Použití prací vody z úpravy vody na snižování koncentrace fosforu na odtoku z ČOV Rychnov nad Kněžnou. AQUA SERVIS Detekce ztrát vody Vlastní postup WDL POTRUBNÍ ISNPEKTOR pro rychlé vymezení poškozených míst, při kterém není nutno přerušit dodávku vody. WDL Nové možnosti pro detekci kanalizačních a domovních přípojek bez přípojkové šachty Snímkování domovních a slepých přípojek ve 3D. Zpracování digitálního zákresu polohy a rozměrů a export ve formátu SHAPE do systémů Autocad, příp. GIS. WDL Průzkum ohrožení krasových vod ve městě Miskolc a okolí Sledování a analýza dopadů kanalizačního systému na systém sledování krasových vod ve městě Miskolc a okolí. Posouzení rizik pro zásobování z krasových vod na základě kamerových prohlídek a tlakových zkoušek. Smaragd Kft., Univerzita Miskolc, MIVIZ, EAG Miskolc Čištění skládkových vod na skládce Hejöpapi Vypracování optimálního systému čištění skládkových vod vč. koncepce provozu a zkušebního zařízení na regionální skládce Hejöpapi/Miskolc. AVE Miskolc, Univerzita Miskolc, Rotreat, EAG Miskolc Snižování spotřeby chemikálií - úspory při čištění odpadních vod 45 4 Technische Kennzahlen Technické ukazatele 4.1. Wasser und Abwasser - Quantität 4.1. Množství pitné a odpadní vody Absatzentwicklung Vývoj odbytu Die Rückgänge bei Wasserabsatz (08/09) und fakturiertem Abwasser (08/09 und 09/10) trotz organischem und akquisitorischem Wachstum bei den betreuten Einwohnern sind mit krisenund witterungsbedingten Einflüssen verbunden. 2010/11 ist es zu einer Stagnation bei allen Kennzahlen gekommen. Poklesy odbytu pitné (08/09) a fakturované odpadní vody (08/09 a 09/10) jsou, i přes přirozený a akviziční růst počtu zásobovaných obyvatel, spojeny s vlivem hospodářské krize a vývojem počasí. V roce 2010/11 byla zaznamenána stagnace všech těchto ukazatelů. Der Wasserabsatz zeigt regional starke Unterschiede, die von Wachstum in Oberösterreich (+ 3,9 %), über stagnierende Regionen wie z.B. in Südböhmen bis zu deutlichen Rückgängen z.B. in Mähren (- 9 %) reichen. Odbyt pitné vody se regionálně silně liší, od jeho růstu v Horním Rakousku (+ 3,9 %) přes stagnaci např. v jižních Čechách až po poklesy např. na Moravě (- 9 %). Versorgte Einwohner Wasser (in Tsd.) Versorgte Einwohner Abwasser (in Tsd.) Fakturierte Wassermenge (in Tsd. m3) Fakturierte Abwassermenge (in Tsd. m3) 1 200 60 000 900 45 000 600 30 000 300 15 000 0 0 07/08 08/09 09/10 10/11 E/O T m3 Počet zásob. obyvatel - pitná voda (v tis.) Počet zásob. obyvatel - odpadní voda (v tis.) Fakturovaná voda pitná (v tis. m3) Fakturovaná voda odpadní (v tis. m3) Aufbringungsstruktur Wasser Zdroje a výroba pitné vody Die Wasserversorgungsanlagen der Gruppe weisen im Vergleich zum Konsens eine geringe Auslastung und damit einen hohen Reservegrad auf. Der Grundwasseranteil überwiegt mit 65 % gegenüber dem Anteil von Oberflächenwasser mit 35 % (ausschließlich Tschechien). Využití kapacity zdrojů a úpraven vody je ve srovnání s běžnými hodnotami nízké a skrývá tedy značné rezervy. Podzemní voda s podílem 65 % převažuje nad vodou povrchovou s 35 % (s výjimkou České republiky). Die leicht steigende Tendenz beim Anteil der fakturierten an der produzierten Wassermenge (aktuell 81 %) ist der Beleg dafür, dass die Anstrengungen bei der Verlustreduktion erfolgreich sind. Auslastungsgrad Wassergewinnungsanlagen Aufbringungsanteil Grundwasser Mírně stoupající tendence podílu fakturované vody pitné na celkovém vyrobeném množství (aktuálně 81%) je důkazem úspěšnosti úsilí o snižování ztrát vody. Aufbringungsanteil Oberflächenwasser Wirkungsgrad Wasserproduktion 100 75 50 25 0 07/08 08/09 09/10 10/11 % Využití kapacity zdrojů a ÚV Podíl podzemní vody na výrobě Podíl povrchové vody na výrobě Podíl fakturované vody na vodě vyrobené 47 Kapazität und Auslastung Abwasser Kapacita a vytížení ČOV Die Kläranlagen der Gruppe weisen im Vergleich zur Kapazität eine geringe Auslastung und damit einen hohen Reservegrad von rund 40 % auf, der jedoch aufgrund der Steigerung des Anschlussgrades in Tschechien in den letzten Jahren gesunken ist. Čistírny odpadních vod provozované a vlastněné ve skupině vykazují při srovnání s kapacitou nízké vytížení a tím i značné rezervy ve výši ca. 40 %, jež se však v posledních letech v důsledku rozšiřování kanalizační sítě v České republice snížily. Der Anteil der fakturierten Abwassermenge liegt im Mittel der letzten Jahre konstant knapp unter 60 %. Er sinkt aber tendenziell zulasten des nicht fakturierten Anteils. Dies lässt auf steigende Fremdwasseranteile schließen, wogegen im Rahmen der Gruppe gegengesteuert wird. Podíl fakturované odpadní vody v průměru posledních let činí trvale necelých 60 %. Vykazuje však klesající tendenci vůči nefakturované odpadní vodě. Z tohoto vývoje lze usuzovat na rostoucí podíl balastních vod a již byl zahájen projekt s cílem navrhnout nápravná opatření. Auslastungsgrad Abwasserreinigungsanlagen Anteil fakturiertes Abwasser Anteil nicht fakturiertes Abwasser (z.B. Regen-, Fremdwasser…) 100 75 50 25 0 08/09 07/08 09/10 10/11 % Využití kapacity ČOV Podíl fakturované odpadní vody Podíl nefakturované odpadní vody (např. srážková a balastní voda, …) Kunden-Absatzstruktur Wasser und Abwasser Struktura zákazníků Im langjährigen Durchschnitt bleibt die Kundenstruktur im Großen und Ganzen stabil. Der größere Haushaltsanteil von 67 % bei der Wasserversorgung gegenüber 50 % bei der Abwasserentsorgung ist auf den höheren Anschlussgrad bei der Wasserversorgung zurückzuführen. V dlouhodobém průměru zůstává struktura zákazníků víceméně stabilní. Vyšší podíl domácností v hodnotě 67% u zásobování pitnou vodou oproti 50 % u odvádění odpadních vod je dán vyšším stupněm napojení obyvatel na vodovody. Wasser Versorgungsanteil Sonstige (Gewerbe, Industrie...) Wasser Versorgungsanteil Haushalte Abwasser Versorgungsanteil Sonstige (Gewerbe, Industrie...) Abwasser Versorgungsanteil Haushalte 100 75 50 25 0 07/08 08/09 09/10 10/11 % Pitná voda - podíl ostatních (živnostníci, průmysl,…) 48 Pitná voda - podíl domácností Odpadní voda - podíl ostatních (živnostníci, průmysl,…) Opdadní voda - podíl domácností Spezifische Daten Wasser Měrné údaje – voda pitná Die gesamte fakturierte Menge je Einwohner ist seit 2007/08 um 13 % gesunken, jedoch 2010/11 ebenso stabil geblieben wie der Haushaltsverbrauch. Fakturované množství vody pitné na jednoho obyvatele pokleslo od roku 2007/08 o 13 %, v roce 2010/11 však zůstalo stejně jako spotřeba domácností stabilní. Die Zunahme bei den Einwohnern/km ist durch die Abgabe eines überregionalen Verteilernetzes in Tschechien begründet. Nárůst počtu obyvatel na jeden kilometr sítě je způsoben převzetím jedné části nadregionálních distribučních sítí v České republice. Fakturiertes Wasser m³/Einwohner Fakturiertes Wasser Haushalt m³/Einwohner Einwohner/km Anschlüsse/km 160 120 80 40 0 07/08 Fakturovaná pitná voda m³ na 1 obyvatele 08/09 09/10 Fakturovaná pitná voda domácnosti m³ na 1 obyvatele Počet obyvatel na 1 km vodovodní sítě 10/11 Počet přípojek na 1 km vodovodní sítě Spezifische Daten Abwasser Měrné údaje – voda odpadní Die gesamte fakturierte Menge je Einwohner ist seit 2007/08 um 15 % gesunken, jedoch 2010/11 stabil geblieben. Fakturované množství vody odpadní na jednoho obyvatele pokleslo od roku 2007/08 o 15 %, v roce 2010/11 se však stabilizovalo. Die hohen Werte Einwohner/km bzw. Anschlüsse/km begründen sich aus der Konzentration der Infrastruktur auf größere Kommunen und dem unterdurchschnittlichen Anschlussgrad im ländlichen Raum. fakturiertes Abwasser m³/Einwohner Vysoké hodnoty ukazatele počtu obyvatel/km, resp. počtu přípojek /km jsou dány koncentrací infrastruktury ve větších aglomeracích a podprůměrným stupněm odkanalizování ve venkovských oblastech. fakturiertes Abwasser Haushalt m³/Einwohner Einwohner/km Anschlüsse/km 200 150 100 50 0 07/08 Fakturovaná odpadní voda m³ na 1 obyvatele 08/09 Fakturovaná odpadní voda domácnosti m³ na 1 obyvatele 09/10 Počet obyvatel na 1 km kanalizační sítě 10/11 Počet přípojek na 1 km kanalizační sítě 49 4.2. Wasser und Abwasser – Qualität und Energieeffizienz 4.2. Pitná a odpadní voda – kvalita a energetická náročnost Ver- und Entsorgungssicherheit Spolehlivost dodávky Die Verfügbarkeit der Wasserversorgung in der Gruppe liegt beim hervorragenden Wert von konstant über 99,998 %. Disponibilita zásobování činí ve skupině výbornou hodnotu trvale vyšší než 99,998 %. Die Zahl der Netzstörungen in der Wasserversorgung schwankt (überwiegend witterungsbedingt) von Jahr zu Jahr zwischen 0,15 bis 0,46 Schadensfällen je km und Jahr. 2010/11 lag der Wert mit einem Schadensfall auf einer Netzlänge von 3,6 km im langjährigen Mittel. Der Vergleichswert beim Kanalnetz liegt bei einem Schadensfall auf 5 km Netzlänge. Počet poruch sítí kolísá (převážně dle počasí ) rok od roku mezi 0,15 a 0,46 případy na km a rok. V roce 2010/11 se nacházel průměrný výskyt jedné poruchy na úseku sítě v délce 3,6 km na úrovni dlouhodobého průměru. Srovnatelná hodnota u kanalizační sítě činí výskyt jedné poruchy na úseku sítě v délce 5 km. Wasser Netzstörungen/km Kanal Netzstörungen/km Versorgungssicherheit = Verfügbarkeit 1,00 100,00% 0,75 99,97% 0,50 99,95% 0,25 99,92% 0,00 99,90% 08/09 07/08 09/10 Počet poruch na vodovodní síti na 1 km sítě Počet poruch na kanalizační síti na 1 km sítě 10/11 Spolehlivost dodávky = disponibilita Wasser- und Abwasser - Qualität Kvalita pitné a odpadní vody Die Anzahl der Wasser- und Abwasseranalysen ist wachstumsbedingt zwischen 08/09 und 09/10 deutlich gestiegen und seither weitgehend stabil. Počet rozborů pitné a odpadní vody se mezi lety 08/09 a 09/10 na základě růstu skupiny výrazně zvýšil a je od té doby víceméně stabilní. 97 % (100 % in Österreich) der durchgeführten Wasseranalysen haben dabei Parameter im Rahmen der Grenzwerte ergeben. In den Fällen, wo ein Grenzwert überschritten wurde, wurden umgehend und erfolgreich Maßnahmen (meist Leitungsspülungen) gesetzt um die Einhaltung der Grenzwerte sicher zu stellen. Dies wurde bei den vorgesehenen Nachuntersuchungen auch bestätigt. Die bescheidgemäßen Grenzwerte wurden bei der Abwasserreinigung eingehalten. 97 % (v Rakousku 100 %) provedených rozborů pitné vody prokázalo soulad jakosti dodávané vody s hygienickými limity. Při překročení limitů byla okamžitě a úspěšně přijímána opatření (většinou proplachy sítě) s cílem dosáhnout dodržení limitů. Potvrdily to také předpokládané následné zkoušky. Wasseranalysen Abwasseranalysen Limity odpadních vod dané legislativou a vyhláškami byly dodrženy. Einhaltung der Trinkwasserparameter Einhaltung der Ablaufwerte 4 000 100,0 3 000 97,5 2 000 95,0 1 000 92,5 0 90,0 07/08 08/09 09/10 10/11 No./počet % Rozbory pitné vody 50 Rozbory odpadní vody Dodržení parametrů pitné vody Dodržení hodnot na odtoku z ČOV Energieeffizienz Energetická náročnost Die Eigenerzeugung von elektrischem Strom, Gas und Wärme hat in den letzten Jahren aufgrund betrieblicher Optimierungsmaßnahmen zugenommen. Der spezifische Stromverbrauch je m³ Trink- und Abwasser ist damit deutlich gesunken. Na základě opatření optimalizace provozu se v posledních letech zvýšila vlastní výroba elektřiny, plynu a tepla. Měrná spotřeba elektřiny na m³ pitné a odpadní vody se výrazně snížila. Maßnahmen zur energetischen Optimierung umfassen z.B. die verbesserte Nutzung von Faulschlamm bei Kläranlagen und die Modernisierung von Trinkwasserkraftwerken. Anteil Stromeigenerzeugung am Gesamtverbrauch Opatření vedoucí k optimalizaci hospodaření s energiemi zahrnují např. lepší využití vyhnilého kalu v čistírnách odpadních vod a modernizaci vodních elektráren umístěných v úpravnách vody. Anteil Wärmeeigenaufbringung am Wärmegesamtbedarf Anteil Gaseigenaufbringung am Gasgesamtbedarf spez. Stromverbrauch KWh/m³ (Wasser und Abwasser - realisiert) 100 0,70 75 0,65 50 0,60 25 0,55 0 0,50 08/09 07/08 09/10 10/11 % Podíl vlastní výroby elektřiny na celk. spotřebě Podíl vlastní výroby tepla na celk. spotřebě Podíl vlastní výroby plynu na celk. spotřebě Měrná spotřeba elektřiny KWh/m³ (realizovaná pitná a odpadní voda) 4.3. Personal / 4.3. Zaměstnanci Personalstand / Stav zaměstnanců Entwicklung Personalstand (FTE) 2 000 1 500 1 000 500 0 2001 2002 2003 2003/4 2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 2009/10 2010/11 Stav zaměstnanců (FTE) 51 Altersstruktur / Věková struktura zaměstnanců ≤ 30 Jahre 31-40 Jahre ≤ 30 let 27 % 31-40 let 30 % 41-50 Jahre 41-50 let 51-60 Jahre 51-60 let 13 % 22 % 8% ≥ 60 Jahre ≥ 60 let Ausbildungsstruktur / Struktura zaměstnanců podle vzdělání Grundschule ZŠ 10 % 9% Berufsschule Vyučeni v oboru 35 % Hochschule SŠ 48 % Universität VŠ Krankenstände und Unfälle Nemocnost a úrazovost Die Krankenstandstage je FTE sind in den letzten Jahren kontinuierlich gesunken und haben sich 2010/11 auf niedrigem Niveau unter 10 Tage je FTE stabilisiert. Grund dafür könnte die neue gesetzliche Regelung in Tschechien sein, nach der die ersten drei Krankenstandstage nicht mehr vom Unternehmen zu bezahlen sind. Počet dní na nemocenské vztažený na jednoho FTE během posledních let trvale klesal a v roce 2010/11 se stabilizoval na nízké hodnotě méně než 10 dnů na FTE. Důvodem tohoto vývoje by mohla být nová zákonná úprava nemocenské v České republice, kdy zaměstnavatel již nehradí první tři dny nemoci. Die Unfallhäufigkeit (alle Unfälle unabhängig von deren Schwere) liegt konstant unter 2 Unfällen je 100 FTE. ISO Zertifizierungen (18.001) und laufende Schulungen und Unterweisungen sollen dazu beitragen, diese Werte möglichst niedrig zu halten. durchschnittliche Krankenstandstage pro FTE Úrazovost (zahrnuty jsou všechny druhy úrazů nezávisle na závažnosti úrazu) leží na konstantní hodnotě méně než 2 úrazy na 100 FTE. Certifikace ISO (18.001) a průběžná školení a zkoušky mají za cíl udržet tyto hodnoty co možná nejnižší. Unfallhäufigkeit pro 100FTE 20 5,00 15 3,75 10 2,50 5 1,25 0 0,00 07/08 08/09 09/10 Tage/Dny Průměrná nemocnost na 1 FTE 52 Úrazovost na 100 FTE 10/11 4.4. Fuhrpark 4.4. Vozový park Die Zahl der Fahrzeuge, insbesondere der LKW (klein) wurde aufgrund des Ausscheidens alter Fahrzeuge und den Ersatz durch eine geringere Anzahl effizienterer neuer Fahrzeuge laufend reduziert. Dies zeigt sich auch bei den FTE /KFZ wo ein weiterer Anstieg auf 2,29 FTE je Fahrzeug zu verzeichnen war. Počet vozidel, zvláště pak malých nákladních vozidel, se z důvodu nahrazování starých vozidel menším počtem efektivnějších vozidel průběžně snižoval. To dokazuje také vývoj ukazatele počtu FTE /vozidlo, u kterého byl zaznamenán nárůst na 2,29 FTE na jedno vozidlo. Spezialfahrzeuge (S) Anhänger (O) LKW spezial (N3) LKW (N2) LKW klein (N1) PKW (M) FTE je Fahrzeug (M, N1, N2, N3) 1 000 5,00 750 3,75 500 2,50 250 1,25 0,00 0 08/09 07/08 Speciální vozidla (S) Přívěsy (O) 09/10 Spec. nákladní vozidla (N3) Nákladní vozidla (N2) 10/11 Malá nákladní vozidla (N1) Osobní vozidla (M) Počet FTE na 1 vozidlo (M, N1, N2, N3) 4.5. Kommunikation 4.5. Komunikace Die Zahl der negativen und neutralen Berichte in Medien über die Wassergruppe und deren Unternehmen konnte laufend reduziert werden. Im Gegenzug hat der Anteil der positiven Medienberichte deutlich zugenommen. Počet negativních a neutrálních zpráv v médiích o skupině Voda a jejich jednotlivých společnostech se průběžně snižoval. Oproti tomu se výrazně zvýšil počet pozitivních zpráv v médiích. Die Ergebnisse zeigen die Erfolge der über die Jahre kontinuierlich aufgebauten Medienarbeit. Positive Medienberichte Tyto výsledky jsou důkazem úspěšnosti dlouhodobé a trvalé práce s médii. Neutrale Medienberichte Negative Medienberichte 100 75 50 25 0 07/08 08/09 09/10 10/11 % Pozitivní zprávy Neutrální zprávy Negativní zprávy 53 5 Wassertropfen im Kongo – ein (fotografischer) Reisebericht Vodní kapky v Kongu – fotografický cestopis 5. Wassertropfen im Kongo - ein (fotografischer) Reisebericht Mag. Karl Eisenhardt, Caritas Auslandshilfe Austria und DI Christian Hasenleithner, Energie AG Wasser GmbH (Fotos) Mitte Juni 2011 kam ich nach sechs Jahren wieder nach Kashobwe. Im Juli 2005 war es ein ungeplanter Aufenthalt mitten in der Nacht gewesen, der mich in das Dorf am Ufer des Luapula geführt hatte... Ich kann mich beim besten Willen nicht mehr erinnern, was der Grund für die Fahrtunterbrechung gewesen war. Das Schiff war hoffnungslos überladen. Die meisten der rund 120 Passagiere kamen – wie ich – von der Weihe des neuen Bischofs in Kasenga und fuhren zurück nach Kilwa, das zweite größere Dorf der Diözese Kilwa-Kasenga. Die Fahrt mit dem Schiff galt als die schnellste und günstigste Verbindung der zwei Dörfer, obwohl das Schiff von Abenddämmerung bis Morgengrauen unterwegs war. Für eine Fahrt mit dem Geländewagen hatte man für die rund 280km an die zwanzig Stunden Fahrzeit veranschlagen müssen, Pannen nicht mitgerechnet. Auf dem Schiff mussten die Passagiere die Nacht im Freien und im Sitzen verbringen, weil zum Liegen der Platz nicht reichte. Es wurde an Deck viel geredet und gelacht, eine Bischofsweihe ist in einem entlegenen Landstrich, wie jenem im Südosten Katangas ein seltenes Ereignis und liefert in den Dörfern wochenlang Stoff für Erzählungen. Eine Frau hatte in einem Kessel über offenem Feuer Fretins gekocht. Fretins, 1 bis 2 cm große Fische sind eine Spezialität aus der Region. Die Fische werden mit Netzen aus dem Mwero See gefischt, an dem Kilwa liegt und der eine natürliche Grenze zum Nachbarland Sambia bildet. Kashobwe liegt zwischen den zwei Dörfern Kilwa und Kasenga und ist als Heimatdorf des populären Gouverneurs in den letzten Jahren zu einer heimlichen Hauptstadt Katangas mutiert. Dicht neben der Missionsstation, die 2005 einsam und malerisch am Ufer lag, steht jetzt ein Luxushotel mit Yachthafen und Reitstall, das dem Gouverneur gehört. Die Gästeliste des Prestigeobjektes ist überschaubar; die Situation ist aber ein Abbild des Landes im Kleinen: neben einer sehr kleinen sehr vermögenden Oberschicht, lebt die restliche Bevölkerung am Existenzminimum, im wahrsten Sinne des Wortes von der Hand in den Mund. Seit 2006, dem Jahr der ersten freien Wahlen seit über 40 Jahren, gibt es in der Region Frieden und auch einen gewissen wirtschaftlichen Aufschwung – großteils im Bergbau. Die lokale Bevölkerung hat jedoch vom Abbau der Rohstoffe keinen Nutzen. Die Demokratische Republik Kongo ist laut dem jüngsten Entwicklungsbericht der UN Teilorganisation UNHCR an letzter Stelle und nimmt Platz 187 mit einem durchschnittlichen Jahreseinkommen von 280 USD pro Person und einer Lebenserwartung von 48 Jahren ein. Der erste Anblick von Bonaventure im Juni vergangenen Jahres in Kashobwe bleibt unvergesslich. Ich hatte ihn bisher immer im blauen Arbeitsanzug der WDL gesehen, meist in der Nähe einer Wasserpumpe. Bonaventure ist der Cheftechniker des kleinen Teams, das im Auftrag von Caritas und WDL rund 180 defekte Trinkwasserpumpen repariert. Nun steht Bonaventure mit breitem Grinsen und seiner neuen Brille vor mir, im makellosen rosa Hemd mit weitem Flügelkragen, weißer Krawatte und im braunen Anzug. Es ist Sonntag und er ist auf dem Weg zum Gottesdienst. In den letzten zweieinhalb Jahren hat er und seine zwei Mitarbeiter Paul und Michel 130 Pumpen repariert. Bonaventure Kabala ist 47 Jahre alt und Techniker mit Leib und Seele. Er war von Anfang an dabei. Und dieser Anfang des Bohrens und Errichtens von über 200 Pumpen in teils sehr entlegenen Gegenden der Diözese Kilwa-Kasengas, ein Gebiet von 54.000km², war auch der Anfang der Caritas Österreich in der Demokratischen Republik Kongo, die damals noch Zaire hieß. Eine Cholera Epidemie in den 80er Jahren, die hunderte Tote in und um Kasenga zur Folge hatte, führte den Wiener Salesianerpater Johann Kiesling, der in Kasenga lebte, in einem Akt der Verzweiflung zur Caritas. Diese ließ in den folgenden Jahren Pumpen errichten und lokale Wassertechniker wie Bonaventure ausbilden, förderte die Entstehung von sogenannten Wasserkomittees – Vereinigungen auf Gemeindeebene, die für den Betrieb der Pumpen verantwortlich sind – und führte ein Beitragszahlungssystem ein. Dann kam der Krieg, der in dieser Region nahezu 10 Jahre dauerte und dieser Krieg zerstörte nicht nur die Infrastruktur, sondern auch Know How, das Gemeinwesen, menschlichen Zusammenhalt selbst in kleinen Dörfern. Was bedeutet Wasser? In meiner Arbeit als Projektverantwortlicher begleitet mich diese Frage in der Demokratischen Republik Kongo ständig. Zum einen gilt das Land am Äquator, das sich vom Potenzial gerne mit Brasilien vergleicht, als das Land mit den größten Wasserreserven Afrikas. Der Kongo ist nach dem Nil der zweitlängste Strom Afrikas, gemessen an seiner Wasserführung von fast 40.000 m³/s ist er sogar der größte Strom Afrikas und der zweitgrößte der Erde. Er entspringt in Katanga und mündet 4.374 km später im Südatlantik ohne jemals das Land verlassen zu haben. Energie, aus den Wassermassen des Kongos gewonnen, könnte den gesamten Energiebedarf des Kontinents decken, so heißt es. Zum anderen gibt es in Katanga jährliche Trockenzeiten, in denen es vier Monate überhaupt nicht regnet. Die Region wird immer wieder aufgrund verunreinigten Wassers von Choleraepidemien heimgesucht, einer der Ursachen, warum es notwendig wurde, die defekten Pumpen wieder in Betrieb zu setzen. Wasser bedeutet Leben. Jeder Wassertropfen ist ein Lebenszeichen. Sei es durch die Bewässerung der Felder - 95% der Bevölkerung Kilwa-Kasengas lebt von der Landwirtschaft - oder durch die unmittelbare Verwendung als Trinkwasser. Wasserversorgung erfordert aber nicht nur Infrastruktur, sondern auch Organisation. Soll nachhaltig geholfen werden, genügt es nicht, Löcher zu bohren und mechanische Pumpen hinzustellen, sondern auch die Weitergabe von technischem Wissen, die Verankerung von Verantwortung vor Ort und auch die Schaffung eines Beitragssystems für sauberes Wasser sind dafür Voraussetzung. Diese Arbeit „an der Basis“, in einem Staat, der viele Baustellen gleichzeitig vorantreiben muss und seine eigentliche Rolle (noch) nicht wahrnimmt, ist die eigentliche Knochenarbeit. Sie ist zeitintensiv und lässt sich leider nicht so leicht präsentieren, wie die Anzahl reparierter Pumpen, aus denen wieder Wasser fließt. Kein anderes Projekt hat es mir so deutlich vor Augen geführt, wie zerstörerisch Krieg sein kann und wie herausfordernd „Helfen“ ist, weil falsches Helfen Abhängigkeit oder Sorglosigkeit zur Folge haben kann. Deswegen ist ein in meinen Augen wesentlicher Teil dieses Projektes „Wassertropfen“ auch die Befähigung der Dörfer, sich zu organisieren, also für jede Pumpe ein funktionierendes Wasserkomittee zu haben, das sich um die richtige Verwendung der Pumpe und deren Wartung kümmert. Es ist dem langfristigen Engagement der WDL und ihren Partnergemeinden zu verdanken, dass die Arbeit, die vor zwei Jahrzehnten in Kilwa-Kasenga begonnen wurde, nun weitergeführt werden kann und ein Großteil der Bevölkerung nachhaltig Zugang zu sauberem Trinkwasser erhält, ohne jeden Tag einen halben Tag einen Kanister mit zwanzig Liter Wasser nach Hause tragen zu müssen. 55 5. Vodní kapky v Kongu – fotografický cestopis Mag. Karl Eisenhardt, Caritas Auslandshilfe Austria und DI Christian Hasenleithner, Energie AG Wasser GmbH (Foto) V polovině června 2011 jsem po šesti letech opět přicestoval do Kashobwe. V roce 2005 mě do vesnice na břehu řeky Luapuly zavedlo neplánované přerušení cesty uprostřed noci, a já si dnes ani při největší snaze nemohu vzpomenout, jaký byl jeho důvod. Loď je beznadějně přecpaná. Většina z jejích 120 pasažérů se vrací, stejně jako já, ze slavnostního vysvěcení nového biskupa v Kasenze zpátky do Kilwy, která je druhým největším městem celé diecéze Kilwa-Kasenga. Cesta lodí je pokládána za nejrychlejší a nejvýhodnější spojení mezi oběma vesnicemi i přesto, že loď pluje od soumraku do úsvitu. Pro cestu terénním vozem by se muselo na trasu dlouhou v délce 280 km počítat s dvaceti hodinami, o poruchách a jejich opravách nemluvě. Pasažéři musí noční plavbu trávit vsedě na palubě pod širým nebem, protože na ležení není dost místa. Na palubě se hodně mluví, protože vysvěcení biskupa je v tak odlehlém kraji, jako je tento, na jihovýchodě provincie Katanga, vzácným zážitkem a je ve vesnicích po dlouhé týdny námětem k vyprávění. Jakási žena připravuje na otevřeném ohni malé smažené rybičky zvané fretins. Tyto rybičky veliké 1 až 2 cm jsou místní specialitou a rybáři je loví do sítí na jezeře Mwero, kde leží město Kilwa a které tvoří přirozenou hranici se sousední Zambií. Město Kashobwe, ležící mezi Kilwou a Kasengou, se stalo coby rodiště oblíbeného guvernéra neoficiálním hlavním městem Katangy. Těsně vedle misijní stanice, která v roce 2005 ležela osaměle a malebně na břehu řeky, se dnes nachází luxusní hotel s marinou a stájemi patřící guvernérovi. Seznam hostů v tomto prestižním objektu je velmi stručný a vyjadřuje situaci celé země. Vedle velmi malé a bohaté horní vrstvy žije zbytek obyvatelstva na hranici životního minima, doslova z ruky od úst. Od roku 2006, kdy se po více než 40 letech konaly první svobodné volby, vládne v oblasti mír, a došlo k určitému hospodářskému oživení, z velké části v báňském průmyslu. Místní obyvatelé však nemají z těžby surovin žádný užitek. Demokratická republika Kongo zaujímá dle poslední zprávy UNHCR poslední místo mezi rozvojovými zeměmi a podle průměrného ročního příjmu ve výši 280 USD na osobu a průměrné délky života 48 let je na 187. místě seznamu zemí světa. 56 v 80. letech minulého století a způsobila smrt stovek obyvatel v Kasenze a okolí, dovedla vídeňského salesiána Johanna Kieslinga, který tam žil, v aktu zoufalství ke Caritas. Caritas nechala v následujících letech postavit čerpadla a vyškolit techniky jako Bonaventure, podporovala vznik takzvaných komisí pro vodu - spolků na úrovni obcí, které byly odpovědné za provoz studní, a zavedla systém placení příspěvků. Pak přišla válka, která tu zuřila téměř 10 let a zničila nejen infrastrukturu, ale i know-how, společenství a lidskou soudržnost i v té nejmenší z vesnic. Co je voda? Při mé práci na projektu v Demokratické republice Kongo mě tahle otázka provází neustále. Na jedné straně je tahle země na rovníku, jež svůj potenciál ráda srovnává s potenciálem Brazílie, pokládána za zemi s největšími rezervami vody v Africe. Řeka Kongo je po Nilu druhou největší řekou v Africe, pokud bychom ji řadili podle průtoku, který činí 40.000 m³/s, je dokonce největší řekou v Africe a druhou největší na zeměkouli. Pramení v provincii Katanga a ústí po 4 374 km do jižního Atlantiku bez toho, aby území republiky opustila. Energie, kterou by z ní bylo možné získat, by údajně mohla pokrýt veškerou potřebu energie na kontinentu. Na druhé straně vládnou v Katanze každoročně čtyřměsíční období sucha. Kvůli znečištění vody se do oblasti čas od času vrací cholera, jeden z důvodů, proč znovu uvádět do provozu porouchaná čerpadla. Voda je život. Každá vodní kapka je známkou života, ať při zavlažování, 95 % obyvatel Kilwa-Kasengy žije ze zemědělství, nebo bezprostředně jako pitná voda. Zásobování vodou nevyžaduje pouze infrastrukturu, ale také organizaci. Pokud má být pomoc trvalá, nestačí jen vyvrtat studny a nainstalovat mechanická čerpadla. Podmínkou je předávání technických znalostí, zakotvení místní odpovědnosti a vytvoření systému placení příspěvků za čistou vodu. Tato práce „od základů“, a to ve státě, který musí dostat do pohybu mnoho projektů najednou a který svoji skutečnou roli ještě nevnímá, je ta skutečná dřina. Je náročná na čas a její výsledky se dosahují a prezentují mnohem obtížněji, než počet opravených čerpadel. První pohled na přítele a kolegu Bonaventuru v Kashobwe v červnu minulého roku se nedá zapomenout. Dosud jsem ho znal jen v modrých montérkách s logem WDL, většinou u nějakého čerpadla. Bonaventure Kabala působí jako vedoucí technik malého týmu, který v pověření Caritas a WDL opravuje něco kolem 180 nefunkčních studní. Teď přede mnou stojí se širokým úsměvem na tváři a s novými brýlemi na nose, v hnědém obleku s dokonalou růžovou košilí s bílým špičatým límečkem a bílou kravatou. Je neděle a jde na mši. Za poslední rok a půl opravil spolu se svými kolegy Paulem a Michelem 130 čerpadel. Je mu 47 let a je to technik tělem i duší. Byl u toho od samého začátku. A tenhle začátek zřizování vrtů a více než 200 čerpadel v nejrůznějších lokalitách diecéze Kilwa-Kasenga o rozloze 54.000km², často velmi vzdálených, byl také začátkem působení rakouské Caritas v Demokratické republice Kongo, která se tehdy ještě jmenovala Zaire. Epidemie cholery, která propukla Žádný projekt mi tak názorně neukázal, jak ničivou sílu může mít válka a jak obtížné je pomáhat, protože špatná pomoc může způsobit závislost a bezstarostnost. Proto je podle mne významnou součástí projektu „Vodní kapky“ podpora vesnic, aby se samy organizovaly, tedy aby měly pro každou studnu fungující výbor pro vodu, který by se staral o správné využití čerpadel a jejich údržbu. Jen díky dlouhodobému nasazení společnosti WDL a jejích partnerských obcí je možné, že má práce, zahájená před dvěma desítkami let v Kilwě-Kasenze, pokračuje, a že velká část jejích obyvatel tak má trvale k dispozici čistou pitnou vodu, aniž by museli od řeky každý den domů půl dne namáhavě nosit dvacetilitrové kanystry s vodou. Das Technikerteam Bonaventure, Paul und Michel bei der Arbeit Tým techniků Bonaventure, Paul a Michel při práci Kleine Reparatur mit großer Wirkung / Malá oprava s velkým dopadem Wassertechniker Bonaventur Kabala / Technik Bonaventur Kabala Foto 1/2: Ein Land der langen und gefährlichen Wege / Země dlouhých a nebezpečných cest Foto 3/4: Wasserversorgung ist Aufgabe der Frauen und Kinder / Vodu mají na starosti ženy a děti Foto 5: Eine Wasserstelle für 1000 Menschen - Badezimmer, Waschküche, WC und „Brunnen“ / Voda pro 1000 lidí - koupelna, prádelna, toaleta i „studna“ 1 3 2 4 6 5 7 Foto 6: Wasserreichtum und Wasserarmut in Kilwa-Kasenga / Kilwa-Kasenga bohatá a chudá na vodu Foto 7: Schiffahrt am Luapula-Fluss / Plavba po řece Luapula Freude für ein ganzes Dorf / Radost pro celou vesnici 57 Energie AG Oberösterreich Wasser GmbH Böhmerwaldstraße 3 • A-4021 Linz Tel. +43 732 9000 3617 Fax +43 732 9000 53617 E-mail: [email protected] www.energieag-wasser.at Firmenbuch-Nr. 266311i • UID-Nr. ATU61987425
Podobné dokumenty
W A T E R PA G E S 2 0 1 4 /15 www.energieag
Toto nové nasměrování se však nedotklo vodárenského segmentu koncernu. Díky stabilnímu rámci vodárenského podnikání a celé řadě optimalizačních kroků realizovaných během
posledních let na trzích Če...
