č.4 Prosinec

prosinec 2002
SPOLEČNOST PŘÁTEL USA
SOCIETY OF FRIENDS OF THE USA
ČÍSLO 4
ROČNÍK 13
NÁZORY - INFORMACE - DISKUSE - HISTORIE - DOPISY
sms
2002
PF 2003
STASTNY NOVY ROK
HAPPY NEW YEAR
SP USA
Z OBSAHU:
Bláha
● Porada Prezídia SP USA ● Summit NATO - Praha 2002 ● Grant kontra Lee aneb Unie versus
Konfederace ve Vysočanech ● Na frontu ● Nové knihy a filmy ●
Společnost přátel USA
zaslala prezidentu Spojených států Georgi W. Bushovi
do Bílého domu ve Washingtonu
blahopřání “Pour Feliciter”
k roku 2003.
Stejné blahopřání bylo zasláno
velvyslanci Spojených států v Praze, panu Craigu Robertsu Stapletonovi.
-------------------------------------
Pozdravný text telegramu zaslaný SP USA
prezidentu Spojených států G. W. Bushovi
k jeho příjezdu na zasedání summitu NATO v Praze.
His Excellency Ambassador of The United States
Mr. Craig Roberts Stapleton
Tržiště
Praha 1
Prague, November 19. 2002
Dear Mr. Ambassador,
please convay to your Mr. President cordial welcome with best wishes for his mission in Prague.
Sincerely,
Society of Friends of the USA
Ing. Josef Klička
President Prague Branch
Porada Prezídia SP USA 14. 9. 2002
V centrále Společnosti přátel USA v Praze,
v Rytířské ul. č. 10, se v sobotu 14. 9. 2002 sešlo Prezídium SP USA.
bě došlo vinou tiskárny - čtenářům se za ni znovu omlouváme!).
Členové Prezídia se seznámili s rozdělením
části dotací, které se podařilo zachránit ještě
pro rok 2002. Požadavky na dotace pro rok
2003 předloží pobočky do 30. 11. 2002.
Především bylo nutno obsadit funkci výkonného tajemníka (viceprezidenta) za pana Petra
Krischkeho, který požádal o uvolnění z funkce
ze zdravotních důvodů. Novým viceprezidentem
se stal pan Ing. Josef Klička, dosavadní prezident pobočky SP USA Praha - hlavní město.
Prezidentem SP USA zůstává nadále pan Dr.
Stanislav Kalkus. Tím uvádíme na pravou míru
mylnou informaci z Bulletinu č. 3, str. 5 (k chy-
Členové Prezídia se dohodli, že bude zadán
společný tisk novoročenek pro rok 2003.
Jednotlivé pobočky si také upřesní, kolik výtisků Bulletinu si objednají (úměrně k počtu platících členů)!
- li 2
Kdo se mnou prolije svou krev, mým bratrem bude asi je nejprostší...
William Shakespeare - Král Jindřich V.
Celé Evropě by měla být čtena slova amerického prezidenta, která pronesl v Praze 20. listopadu 2002
k pražskému studentském atlantickému summitu.
... Oddanost mého národa Evropě je vidět na pečlivě udržovaných hrobech mladých Američanů, kteří
padli za svobodu tohoto kontinentu. Tuto oddanost stále prokazují tisíce vojáků v uniformách, kteří zde slouží od Balkánu až po Bavorsko a stále jsou ochotni pro budoucnost tohoto světadílu učinit obě nejvyšší.
Georg W. Bush
Georg W. Bush měl letos šastný rok a lze říci zaslouženě, protože jako první republikánský prezident v dějinách Spojených států dovedl republikány
k vítězství v kongresových volbách v polovině svého funkčního období. Celkový výsledek, většina
v obou komorách kongresu. Nezanedbatelný je
však výsledek guvernérských voleb na Floridě, kde
zvítězil a nadále tedy zůstává ve funkci guvernéra
mladší bratr prezidenta John Ellis. Tyto floridské
volby byly, dá se říci, jakýmsi lakmusovým papírkem obliby prezidenta a zde výsledek mluvil jasně
pro něho a nám nezbývá než blahopřát.
Američané disponují 80 % letadel pro doplňování
paliva za letu v rámci NATO a stejný nepoměr je
v oblasti přesné munice. Investice Evropy do obrany jsou poloviční proti americkým, ovšem jejich
efektivita měřená expediční mobilitou a bojeschopností je jen desetinová v poměru k americké.
Západní Evropa má dva miliony vojáků (celkem),
ale není schopna vyčlenit 40 000 mužů pro pořádkové jednotky (!) na Balkáně, naproti tomu Spojené
státy jsou schopny současně vést dvě války na kterémkoliv místě světa, o technické vybavenosti
armád nemluvě. Evropa snižuje své rozpočty na
obranu, Američané je posilují a naopak Američané
daně snižují a kancléř Schröder oznamuje jejich
zvýšení. Prezident Bush dále prohlásil, že předloží
v lednu kongresu návrh ekonomické stimulace a
podpory tvorby pracovních míst, aby zajistil, že
USA budou i nadále hrát roli motoru světové ekonomiky.
Ovšem je tu faktor zvaný antiamerikanismus.
Antiamerikanismus převládá v arabském světě, ale
má zajištěnou značnou podporu tradičně u evropských intelektuálů. Ale jsou zde i různé pohledy na
zahraniční politiku mezi Evropou a USA, což opět
vyplývá ze síly, kterou Evropa nemá, ale Amerika
ano. Podle údajů světové banky z roku 2000 převyšovala ekonomická síla USA svou výkonností společnou výkonnost Japonska, Německa, Francie,
Velké Británie a Itálie dohromady. Hrubý domácí
produkt byl v USA čtyřicetkrát vyšší než HDP
Ruska. Paradoxem ovšem zůstává, a to tradičně,
že tento stát vybojovával a vybojovává války jak v
Evropě, tak v Asii a sklízí za to moralizování od
Evropy, která pro svoji bezpečnost dělá mnohem
méně a bojovat se jí nechce již vůbec.
Pokud se týká našeho začlenění do severoatlantické aliance, bylo to zásluhou Američanů a to z velké části a vzniká dojem, jako by to mělo být samozřejmé. Nebo ne? Fenomen zapomínání zřejmě su-
Díky summitu NATO byly dle očitých svědků po
57 letech spatřeny v Mladé Boleslavi americké uniformy. Američané na zemi, F16 a Awacs střeží české nebe! To je splněný sen těch, kteří pamatují padesátá léta armádních politruků a sovětských poradců na posádkách. Pro některé naše občany je to
šok znásobený chimérou vybudování americké vojenské základy v Čechách. Pro někoho zlý sen, pro
jiného jediný způsob garance bezpečného státu.
Pro americkou stranu geostrategická základna pro
obranu a kontrolu raket z Blízkého východu. Od nás
prokázaná ochota vložit svůj podíl na obranu
Evropy. Pokud se týká ekonomiky, je to zabezpečení přílivu zahraničních investic a kapitálu do Čech.
Když se poohlédneme okolo sebe a srovnáme
čísla statistik, vyplývá z toho jediné. Síla Evropy se
nedá měřit se silou Spojených států. A i kdyby se
Evropa v případě svého okamžitého sjednocování a
budování vojenské síly snažila sebevíce, nemá
možnost čelit americké moci v příštích dvaceti letech. Porovnávejme: 80 % kosovských operací provedlo americké letectvo. USA mají 250 těžkých nákladních letounů s dlouhým doletem. Evropa jich
má 11. Spojené státy vlastní 100 % leteckých prostředků pro rušení radarů protivzdušné obrany nepřítele a shromažování informací z terénu.
3
žuje i Německo, což připomíná ve svém zamyšlení
nad německou cestou konfrontace ke vztahu politiky USA k Iráku v časopisu "Los Angeles Times
Sindich" bývalý ministr zahraničí USA Henry A.
Kissinger, z čehož pár vět ocituji:
“Určitý protiamerický postoj se tudíž může stát trvalým rysem německé politiky. To je bolestivé zejména pro ty, kdo aktivně pěstovali jeden z nejvýznamnějších, jak se domníváme, úspěchů poválečné americké zahraniční politiky; návrat Německa do
společenství národů jako rovného, uznávaného
a nepostradatelného člena.
Byla to cesta vyznačená leteckým mostem do
Berlína, Marshallovým plánem, podporou německého členství v NATO a Evropských společenstvích,
úzká spolupráce při dvou dalších berlínských krizích, americká podpora (přes počáteční pochybnosti). Smíření Německa s východem (ostpolitik),
konečná dohoda o přístupu do Berlína vyjednaná
pod vedením Ameriky a konečně nepodmíněná
americká podpora sjednocení Německa navzdory
pochybám spojenců, o Sovětském svazu ani nemluvě.” Tolik citát a třeba jen pro osvěžení mysli dodat, že letecký most do západního Berlína začal
veškerou sovětskou blokádou přístupových cest 26.
června 1948 a odvolán byl pro neúspěch Stalinem
12. května 1949. Ovšem Američané most udržovali
až do 30. září 1949. Dakoty C-47 a C-54
"Skymasters" provedly 277 728 letů, přepravily do
Berlína 2,3 miliony tun materiálu od potravin po
části elektráren. Za jeden den (16. květen 1949) přistálo na západoberlínském letišti neuvěřitelných
1398 strojů a v průběhu celé akce zemřelo 78 vojáků. Vzdušný most zmařil plány stalinské blokády
a 30. září 1949 začala studená válka.
Článek 5 Severoatlantické smlouvy uvádí, že
členské státy budou "ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich považovat za útok proti všem" a že
se v takovém případě budou společně i bránit.
Spojené státy vstoupily po 11. září do války. Evropa
ne! Američané tvrdí, že terorismus ohrožuje celou
západní civilizaci a proto denně věnují jednu miliardu dolarů na obranu. Celé NATO dohromady
400 000 dolarů.
K neochotě našich západních sousedů k podpoře případných vojenských sankcí vůči Iráku zazněla také Bushova kongresová slova: svět potřebuje
národy tohoto světadílu, aby aktivně bránily svobodu, ne aby se zahleděly do sebe nebo se izolovaly
lhostejností. Na začátku byla zmínka o impulsu budování americké vojenské základny u nás. Pokud
by úvahy o vzniku tohoto zařízení byly opravdu
reálné a my se dívali na věc z hlediska vojenskopsychologického mít tuto jedinou existující supervelmoc na své straně, její přítomnost na našem
území by nebyla v rámci naší bezpečnosti vůbec
zanedbatelná. A získání respektu vůči nám ze strany našich sousedů v Evropě by se znatelně posílilo. Pokud se týče otázky nákupu Gripenů bychom
mohli potom uvažovat v jiných dimenzích, protože
a chceme nebo ne, musíme znova nechat mluvit
vojenské odborníky s jejich čísly, Spojené státy se
svojí vojenskou silou přesahují vojenskou sílu celého zbytku světa.
Představa vzniku základny vzbudí jistě invazi
útoků proti této myšlence, protože již dnes se ozývají první vlaštovky, ale již z historie je známo, že
výhrady měly jak hnědá tak rudá ideologie.
My jsme součástí Evropy a proto by nám mělo
být jasné, tak jako ostatním Evropanům, že Evropa
z vojensko-strategického hlediska je, pokud se týká
světové scény, irelevantní a snaha vyrovnat se
Americe je mrhání časem. Vědí to i naši sousedé
Německo a Francie. Ovšem neradi o tom mluví.
Nás není padesát milionů, ale deset. Ovšem jsme
stále strategický střed a proto by nám slušelo žít
v realitě a pokud budou nabídnuty možnosti, tak je
využít, pro budoucnost státu. A je proto úsměvné,
když k vám z televizní obrazovky nebo rozhlasu plynou “zasvěcené” úvahy zástupců úřadů, vedoucích
sekcí ministerských úředníků či redaktorů médií,
kterým ještě neoschl maturitní či vysokoškolský
diplom, o nevýhodách a nemožnosti takovýchto nabídek. Zvláště potom, když se během pořadu dozvíte, že tento “vojenský odborník” před nedávnem
absolvoval náhradní vojenskou službu nebo byl vojenské služby protekčně zproštěn.
Závěr je jen jeden, pokud bude realizován
úspěšně projekt odvetných sil NATO a ověřen dlouhodobý přínos, bude to úspěch summitu v Praze.
Bude-li opakem, stane se z NATO evropský diskusní klub a Amerika ztratí jakýkoliv zájem.
Je pátek ráno 22. listopadu 10.00 hodin, na plochu ruzyňského letiště přijíždí pancéřovaná limuzína prezidenta Spojených států a zastavuje před
skupinou asi stovky českých veteránů z Kuvajtu
a Afghánistánu. Vystupuje Georg W. Bush a přijímá
hlášení velitele protichemické jednotky z Kuvajtu
Josefa Prokše.
V krátkém projevu prezident děkuje vojákům za
účast v boji proti terorismu. Podáním ruky se prezident s vojáky loučí a odchází s chotí Laurou ke
schodům letadla. Poslední zamávání a pilot hlásí
věži prezidentův volací znak: Prezident je na palubě. "Jsme Air Force One!" Letadlo roluje po ranveji
a
v
10.55
se
obří
modro-červeno-bílý
Boeing 474-200B odpoutává od země směr
Petrohrad.
J. Bláha SP USA Praha
Společnost přátel USA Brno II pořádala
svoji tradiční oslavu svátku "Thanksgiving
Day" v pátek 29. listopadu 2002 v texaské
restauraci "U starého Billa". Dle ohlasu
zúčastněných se Brno II této akce zhostilo
velmi dobře.
Redakce
4
Lidé zestárnou pouze tehdy, když opouštějí své ideje...
Douglas McArthur
Grant kontra Lee
aneb
Unie versus Konfederace ve Vysočanech
Stejně jako před rokem připravila CACWA - Czech
American Civil War Association - Česká asociace americké občanské války na sobotu 19. října velmi zdařilou
rekonstrukci slavné bitvy o strategický ostrov č. 10 na
řece Mississippi, odkud jižanská vojska kontrolovala
řeku. Vysočanský park Podvinní vytvořil dokonalou
atmosféru druhé poloviny 19. století (1861 - 1865) a
snad jen těch 60 000 mužů bojujících před 140 lety chybělo, ale to vynahradila snaha šedesáti účinkujících.
Barvitá pestrost uniforem a dobových jižanských kostýmů dam podporovaná zvukovou kulisou povelů, rozkazů, výstřelů z pušek a děl rozhodně zpestřila šedivost
vysočanského sobotního odpoledne a pro ty, kteří tuto
v bojích koloniálním osadám proti vojskům Velké
Británie.
Občanská válka vnesla ale do řad námořní pěchoty
rozkol. Většina důstojníků zachovala věrnost státu, tedy
Unii, ale z počtu 63 důstojníků 20 odešlo k Jižanům a
založilo "Námořní pěchotu Konfederace". Poslední významnou akci provedla tato složka armády Unie na samotném závěru války 13. ledna 1865, kdy její výsadek
s podporou vojáků Unie v síle 1600 mužů zaútočil z moře na Fort Fisher na poloostrově Federal Point. 9. dubna
na Květnou neděli se generál Lee na vlastní žádost
schází s generálem Grantem v Appomattoxu (VA) a nabízí kapitulaci, kterou Grant přijímá a za tři dny je kapitulace oficiálně zakončena posledním shromážděním
vojsk Konfederace. Vše probíhá bez oslav za hlubokého
mlčení obou stran.
V noci na Velký pátek 1865 je spáchán atentát na
Abrahama Lincolna, kterému prezident podléhá. Při
pohřbu za Lincolnovou rakví pochoduje prapor námořní
pěchoty.
Od začátku 20. století jsou ve svazku námořní pěchoty vedena jména Čechů již pravidelně a myslím, že
není na škodu připomínat si tuto naši historii mnohem
více než jsme to za posledních šedesát let dělali,
protože osudy těch stovek našich krajanů, kteří členství v tomto vysoce exkluzivním klubu absolvovali, si
zaslouží, aby se i u nás o nich vědělo.
J. Bláha
Američané mají skvělou schopnost regenerace
víry ve vlastní schopnosti.
Vědí, že jejich ústavní instituce existují především proto, aby chránily jejich svobodu a právo, na
což dohlížejí prostí občané, kteří jsou sice na hony
vzdáleni úvahám o ústavě, zato ale bezpečně cítí,
když jejich svobodu a právo někdo ohrožuje.
Američané si své zájmy pečlivě hlídají a jsou za
svoji svobodu a odpovědnost ochotni také platit.
Citát vybral J. Bláha
podívanou sledovali a zvláště rodiče s dětmi, mohli být
spokojeni a o otázky dětí jistě nouze nebyla, jen znát odpově. Přece jen to bylo již 140 let.
Nelze nevzpomenout na účast Čechů v této americké
válce a to zejména na straně Unie, kde se dá počet vyčíslit do stovek mužů, kteří vytvářeli tzv. "České setniny",
ale silná účast byla i v "26. visconsinském pluku", ovšem
asi dvě desítky Čechů bojovaly na straně konfederace
sloučeni v Texaské legii. Ale a bojovali na kterékoliv
straně, rozhodně nejsou záznamy, že by vytvořili "Českou legii náhradní vojenské služby", ale to bude tím rozdílem 140 let, nebo snad historie klame a kronikáři lžou?
Nebo to Češi nebyli? Kdo ví.
Americké velvyslanectví oznámilo, že cena za
udělení víza je 100 US dolarů.
Redakce
Omluva za Bulletin č. 3
Redakce Bulletinu se omlouvá čtenářům za tiskové a gramatické chyby, které vznikly po korektuře v tiskárně.
Děkujeme.
Dále stojí za povšimnutí, že v této válce bojovala
elita americké armády, legendární USMC - námořní pěchota založená 10. listopadu 1775 II. kontinentálním
kongresem ve Filadelfii a tedy o osm měsíců dříve než
Spojené státy. Důvod pro její existenci byla pomoc
Uzávěrka příštího čísla 21. 2. 2003
5
Asi před padesáti lety se mi dostala do ruky nenápadná knížka s názvem "Na frontu" od Billa Mauldina.
Dva pěšáci US army Willi a Joe učarovali snad každému, ale ne každý mohl být této knížky majitel.
Knížka totiž zmizela z knihkupectví, ne vykoupena
čtenáři, kde byl velký zájem, ale byla jednoduše stažena cenzurou v rámci stranické linie. Američané
v Evropě nebyli stejně jako nebyl Patton s 3. US army v Plzni a tak jsem měl prostě smůlu. Objevila se
v roce 1991 a byla během několika málo dnů rozebrána a já jsem se stal jejím majitelem.
Kdo byl Bill Mauldin? Mladý kreslíř, který
získal popularitu již v průběhu války právě díky dvěma postavičkám, které prošly evropská
bojiště od Normandie až po konec války.
Vojenské válečné noviny "Stars and Stripes"
Mauldinovi daly prostor pro satiru a humor zákopového života obyčejného vojáka s jeho tvrdou realitou a který nesl největší břímě války. Mauldin je kreslíř a proto sám říká,
že texty jsou vlastně pozadí k jeho obrázkům. Mauldin ví, co
kreslí a o čem píše ve svých textech. Tři roky strávil u své pětačtyřicáté divize a po ní vystřídal dalších patnáct divizí. Miloval
ty staré otlučené jednotky jako 34., 3., 36., 1., 9., pěší 1. a 2.
obrněnou (Pattonova - peklo na kolečkách) a jak jinak svoji pětačtyřicátou, s kterou prošel tucty tažení a která vybojovala tucty velkých bitev. Ve své knize říká čtenáři, že to není kniha o jeho vojenském životě a že tím jen děkuje těm, o kterých ví a
mnohým, o kterých neví. Mužstvu, důstojníkům, ale i ostatním,
kteří jej nabádali ke kreslení o armádě plné průšvihů a úspěchů,
nedorozumění a kamarádství, ale hlavně plné chlapů, kteří dovedou vybojovat krutou válku proti krutému nepříteli a přece se
na sebe vesele šklebit.
To vše čtenář vypozoruje z Mauldinovy zákopové kreslené
linky, z které je cítit bahno s deštěm od Normandie až po plískanice se sněhem v Ardenách, stejně jako u Anzia a Cassina.
Joea chci jen připomenout několik citací textu s několika obrázky z Mauldinovy knížky, která sice není
literaturou světového klasika, ale ve své kategorii je ojedinělou a výjimečnou výpovědí o válce,
protože stejně jako Willie a Joe byli v Tichomoří,
Evropě a Plzni, byli i v Koreji, Vietnamu a Kuvajtu
a jsou a budou americká pěšácká "ucha" tam, kde
je ohrožena svoboda.
2
Popsal jsem jednoduše některé pocity, které pěšáci měli a abych tyto věci popsal, kreslil
jsem obrázky Willieho a Joea. Willi a Joe nejsou chytří. Nejsou ani dobrými typy pro kreslení obrázků, protože mají podobné rysy, jež
se dají rozpoznat pouze podle různých nosů.
Willie má velký nos a Joe malý. Kruhy pod jejich očima a špína v uších jsou si tak podobné, že jen málokdo
ví, který je Willie a Joe.
WILLI and JOE
A
BILL MAULDIN
“Hele, dej mi pár aspirinů. Medaili za zranění už mám.”
O
Bláto například je prokletí, které si zřejmě počkalo na tuto
válku. Jsem si jist, že v míru Evropa nikdy tak blátivá nebyla.
*Četl jsem někde, že Američan není schopen nenávidět.
Možná, že nemáme tutéž hlubokou, tradiční nenávist
k Němcům jako Francouzi, Češi nebo Jihoslovani, ale člověk
nemůže vidět, jak mu zabíjejí kamarády, aniž nenávidí lidi, kteří je zabili. Pěšákovi se dělá špatně z článků, ve kterých lidé
píší: “To nedělají Němci, to dělají nacisti.”
O
Když ztratíte kamaráda, máte nepřekonatelnou chu vrátit se
domů a křičet všem do uší: "Ten kluk byl zabit, když bojoval za
vás. Nikdy na něj nezapomeňte. Vzpomeňte si na něho, když
ráno vstáváte a když si jdete večer lehnout. Myslete na něho
jako na mládence, který chtěl žít stejně jako vy."
“Ne, děkuju, Willie. Já půjdu rači hledat čistý bláto,
ve kterym se eště nikdo nekoupal.”
O
Ztratil jsem kamarády, kteří byli obyčejnými lidmi a chtěli jen
žít a vychovávat si rodinu, platit daně a nadávat politikům. Ztratil
jsem také kamarády, kteří před sebou měli skvělou budoucnost.
Gregor Duncan, jeden z nejlepších a nejslibnějších umělců, které jsem kdy znal, byl zabit u Anzia, když si dělal náčrtky pro
"Stars and Stripes". Člověka to kopne do žaludku, když si uvě-
Willi a Joe mají šedesáté narozeniny a Bill Mauldin je stvořil
jako mladý člověk, který zažil velkou porci války a své reakce
vložil do svých linek a jak sám říká, je to hodně hutný humor a
někdy není vůbec k smíchu. K šedesátému výročí Williho a
6
O
Italové mi nedali možnost, abych jim něco dal; ukradli všechno, co jsem měl, až na plomby v zubech.
O
Většina lidí v italských a sicilských městech a městečkách
nás bouřlivě vítala, ale nikde nebylo takové vzrušení jako
v Římě. Dívali jsme se později na to velmi cynicky, protože
všechno nadšení jako by přestalo a stížnosti začaly přicházet
čtyřiadvacet hodin po tom, co se každý s každým objímal a líbal. Kdy že přivezeme boty, jídlo, šaty a gramofonové desky?
Kdo že zaplatí strýčkovi Antonínovi za vybombardovaný obchod s vínem a proč jsme museli střílet do "Ristorantu" tety
Amelie?
O
Americká armáda má nejlepší výstroj a výzbroj na světě ze
všech armád. To si pěšák uvědomí, když vidí jiná vojska. Ale
v jedné jsme sáhli vedle. Každá jiná armáda dostává příděl
kořalky.
“Také bych se moc rád postavil a trochu se vyspal.”
domí, kam se lidé jako Gregor mohli dostat, kdyby byli naživu.
To je jedna z daní války, na kterou často zapomínáme. Podobné
myšlenky jsou hluboko v nás a nemluvíme o nich mnoho.
O
Ti z nás, kteří strávili dlouhou dobu na Sicílii a v Itálii, se každým dnem více pozastavují nad tím, že taková zbídačená země
měla tu odvahu či drzost vyhlásit někomu válku, i když za sebou
měla Němce.
“...až na věky, amen. K zemi!”
O
Starého četaře od dragounů, který chce zastřelit svého
"Jeepa" jsem oživil v Stars and Stripes, kde mám pravidelné
místo přes dva sloupce, které nemůže být zmenšeno. Budu obrázek tak dlouho otiskovat, dokud ho někdo neocení.
Přes všechna roztrpčení je americký voják na svou zemi nesmírně hrdý. Je hrdý na svou skvělou výstroj a výzbroj, kterou
z domova dostává a někdy je proto i trochu domýšlivý.
O
Já mám čtyři metály a neměl jsem tolik trampot jako spousta vojáků, kteří skončili v minulé válce s jedním. Někdy jsem
však na ty proužky trochu pyšný a často si je připíchnu pod svetr a mrknu se na ně, když se nikdo nedívá.
O
Zanedlouho přišel chlapík s hustým vousem a červenýma
vpadlýma očima a stěžoval si na bolest na prsou a těžký kašel.
Byl na předsunutém stanovišti a ležel šest dní a šest nocí v blátě, přičemž se nemohl postavit na nohy nebo si sundat boty. Po
šest dní a šest nocí nepřestalo pršet a neměl žádný kryt. Neměl
žádný spací pytel a nemohl by ho stejně použít, protože ze spacího pytle se nemůžete dost rychle vytáhnout, když se k vám
přiblíží Němčour s granátem nebo bajonetem.
J. Bláha
“Eště jednu takovou poznámku a po válce vás nepřijmu
zpátky k firmě.”
7
Zasláno z USA
Urbánek
8
Ples příšer. Pův. název Monsters' Ball. Rok výr. 2001,
prem. 26. 9. 2002. Režie Marc Forster. Hrají Billy Bob
Thornton, Halle Berryová aj. Psychologické drama dozorce ve
státním vězení v Georgii, název filmu odvozen z názvu starého anglického zvyku uspořádat pitku pro odsouzence před
popravou.
Slez ze stromu. Pův. název Human Nature. Rok výr. 2001,
koprodukce s Francií, prem. 26. 9. 2002. Režie Michel Gondry.
Hrají Tim Robbins, Patricia Arquetteová aj. Fantastická komedie o ochlupené ženě odhalující civilizační zlozvyky.
Dopis do Ameriky. Pův. název Pismo do Amerika. Rok
výr. 2001, produkce Bulharska, Nizozemska a Maarska,
prem. 1. 10. 2002. Režie Iglika Trifonovová. Hrají Filip
Avramov, Ana Papadopuluová aj. Poetický příběh bulharského mladíka a jeho přítele umírajícího po nehodě v New Yorku.
Hollywood Ending. Rok výr. 2002, prem. 3.10. 2002.
Režie Woody Allen. Hrají Woody Allen, Téa Leoniová aj.
Komedie o problémech kdysi slavného filmového režiséra.
Insomnie. Rok výr. 2002, prem. 3. 10. 2002. Režie
Christopher Nolan. Hrají Al Pacino, Robin Williams, Hilary
Swanková aj. Remake norského filmu z roku 1997 o vyšetřování vraždy na Aljašce, kde se vlivem letního nezapadajícího
slunce zhoršuje detektivova chorobná nespavost.
xXx. Rok výr. 2002, prem. 10. 10. 2002. Režie Rob Cohen.
Hrají Vin Diesel, Asia Argentoová aj. Akční thriller o střetu
amerických a ruských agentů v Praze, název filmu podle tetování jednoho agenta.
Agent bez minulosti. Pův. název The Bourne Identity. Rok
výr. 2002, koprodukce s Německem, prem. 17. 10. 2002.
Režie Doug Liman a Alexander Witt. Hrají Matt Damon,
Franka Potenteová aj. Špionážní thriller o agentovi CIA, který
po zranění ztratil pamě a pátrá po své minulosti v Evropě.
Doba ledová. Rok výr. 2002, prem. 17. 10. 2002. Režie
Chris Wedge a Carlos Saldanha. Počítačově animovaný film
o prehistorických zvířatech prchajících před klimatickými
změnami.
Před svatbou ne! Pův. název Heartbreakers. Rok výr.
2001, prem. 17. 10. 2002. Režie David Mirkin. Hrají Sigourney
Weaverová, Jennifer Love Hewittová, Ray Liotta aj. Komedie
o matce a dceři jako úspěšných sňatkových podvodnicích.
Pluto Nash. Pův. název The Adventures of Pluto Nash.
Rok výr. 2002, prem. 24. 10. 2002. Režie Ron Underwood.
Hrají Eddie Murphy, Randy Quaid, Rosario Dawsonová aj.
Akční sci-fi komedie o kasinu na Měsíci.
Červený drak. ( Red Dragon) Rok výr. 2002, koprodukce s
Německem, prem. 31. 10. 2002. Režie Brett Ratner, Conrad
E. Palmisano a Kristi Zeaová. Hrají Anthony Hopkins, Edward
Norton aj. Krimi psychothriller navazující na Mlčení jehňátek
1990 a Hannibal 2001 o kanibalském psychopatovi.
Mr. Deeds - náhodný milionář. Rok výr. 2002, prem.
7. 11. 2002. Režie Steven Brill. Hrají Adam Sandler, Winona
Ryderová aj. Komedie o venkovanovi, který zdědil televizní
společnost.
Road to Perdition ("cesta do záhuby"). Rok výr. 2002,
prem. 14. 11. 2002. Režie Sam Mendes a Doug Coleman.
Hrají Tom Hanks, Paul Newman, Jude Law, Jennifer Jason
Leighová aj. Gangsterské drama podle komiksu o vraždách
v roce 1931.
Planeta pokladů. Rok výr. 2002, prem. 28. 11. 2002.
Český dabing. Režie John Musker a Ron Clements. Kreslená
sci-fi verze Ostrova pokladů Roberta Louise Stevensona se
odehrává v kosmu.
Poslední loupež. Pův. název Heist (slangový výraz pro
loupež). Rok výr. 2001, prem. 28. 11. 2002. Režie David
Mamet. Hrají Gene Hackman, Danny DeVito aj. Krimi o stárnoucím lupiči, který se chystá odejít na odpočinek.
Nové filmy USA v našich kinech (8)
Z Filmového přehledu vybral Jan Helbich
Nejhorší obavy. Pův. název The Sum of All Fears. Rok výr.
2002, koprodukce s Německem, prem. 29. 8. 2002. Režie Phil
Alden Robinson, Terry J. Leonard a Chris Woods. Hrají Ben
Affleck, Morgan Freeman aj. Špionážní thriller o neonacistické
jaderné explozi v Baltimore, MD, která má vyvolat konflikt USA
s Ruskem.
Pavoučí teror. Pův. název Eight Legged Freaks. Rok výr.
2002, koprodukce s Austrálií, prem. 29. 8. 2002. Režie Ellory
Elkayem. Hrají David Arquette, Kari Wuhrerová aj. Komediální
horor o invazi obřích pavouků.
Bouřlivá svatba. Pův. název Monsoon Wedding. Rok výr.
2001, koprodukce s Indií, Itálií, Německem a Francií, prem. 5.
9. 2002. Režie Mira Nairová. Hrají Naseeruddin Shah, Lillete
Dubeyová aj. Hořká komedie o zmatcích kolem jedné indické
svatby.
Don's Plum bar. Pův. název Don's Plum. Rok výr. 2000.,
koprodukce s Dánskem, prem. 5. 9. 2002. Režie RD Robb.
Hrají Amber Bensonová, Scott Bloom aj. Černobílý psychologický film nezávislých tvůrců o problémech čtyř mladíků v jednom baru v Los Angeles, ale promítání v USA bylo 5 let zakázáno pro probíhající soudní řízení.
Znamení. Pův. název Signs. Rok výr. 2002, prem. 5. 9.
2002. Režie M. Night Shyamalan a Brick Mason. Hrají Mel
Gibson, Joaquin Phoenix aj. Sci-fi horor o agresivních mimozemšanech a jejich obrazcích v kukuřičném poli
v Pensylvánii.
Austin Powers - Goldmember. Rok výr. 2002, prem. 12.
9. 2002. Režie Jay Roach, Jack Gill a Marco Schnabel. Hrají
Mike Myers, Beyoncé Knowlesová, Michael Caine aj.
Pokračování vulgární parodie o špiónovi rozmrazeném po 30
letech.
Myšák Stuart Little 2. Rok výr. 2002, prem. 12. 9. 2002.
Režie Rob Minkoff a Mark Vargo. Hrají Geena Davisová, Hugh
Laurie aj. Pokračování úspěšné rodinné komedie z roku 1999
o sympatickém digitálním hlodavci adoptovaném manželským
párem v New Yorku.
Teroristka. Rok výr. 1998, koprodukce s Indií, prem. 12.
9.2002. Režie Santosh Sivan. Hrají Ayesha Dharkarová,
Vishnu Vardhan aj. Dívka vychovávaná od dětství v džungli revolučními povstalci má spáchat sebevražedný atentát na významného politika.
Dost. Rok výr. 2002, prem. 19. 9. 2002. Režie Michael
Apted a Simon Crane. Hrají Jennifer Lopezová, Billy Campbell
aj. Psychothriller o ženě prchající s dcerkou z Los Angeles
před násilnickým manželem.
Druhá míza. Pův. název Crush. Rok výr. 2001, koprodukce
s Velkou Británií a Německem, prem. 19. 9. 2002. Režie John
McKay. Hrají Andie MacDowellová, Imelda Stauntonová,
Anna Chancellorová aj. Hořká komedie o třech emancipovaných zralých ženách v anglickém městečku.
Návštěvníci: Cesta do Ameriky. Pův. název Just Visiting.
Rok výr. 2001, koprodukce s Francií, prem. 19. 9. 2002. Režie
Jean-Marie Gaubert, Gary Davis, David Ellis a Peter
MacDonald. Hrají Jean Reno, Christina Applegateová,
Christian Clavier aj. Remake komedie z roku 1992 o příhodách středověkého francouzského rytíře a jeho sluhy v současném Chicagu.
Minority Report ("menšinová zpráva"). Rok výr. 2002,
prem. 26. 9. 2002. Režie Steven Spielberg. Hrají Tom Cruise,
Colin Farrell, Samantha Mortonová aj. Sci-fi thriller o policejním systému ve Washingtonu, který v roce 2054 umožní identifikovat vraha a jeho obě ještě před spácháním zločinu.
9
Knopp, Guido: Hitlerovy obdivovatelky a Marléne. Přel.
Ingeborg Churaňová. Praha: Euromedia Group. 464 s. 209 Kč.
Marléne Dietrichová (1901-1992), herečka německého původu
filmující od 1930(29) v USA, byla aktivní bojovnicí proti nacismu.
Singer, Isaac Bashevis: Další příběhy z otcovy světnice.
Praha: Argo. 150 s. 198 Kč. Druhá část vyprávění amerického
spisovatele polského původu (1904-1991) z vlastního dětství a
mládí, od 1935(31) žil v USA, 1978(74) dostal Nobelovu cenu.
Kerouac, Jack: Na cestě. Praha: Argo. 238 s. 288 Kč.
Dotisk nejnovějšího vydání slavného manifestu "On the Road"
zakladatele beatnického hnutí (1922-1969) z roku 1957, líčící
zá-žitky na trampských cestách mezi New Yorkem a San
Franciskem.
Leamingová, Barbara: Marilyn Monroe. Přel. Dana
Chodilová. Praha: BB art. 408 s. Váz. 249 Kč. Další životopis
herečky (1926-1962) vycházející z desítek rozhovorů a studia
tisíců dokumentů a dopisů a vedoucí ke zcela novému pohledu na její osud.
Kramerová, Jane: Allen Ginsberg v Americe. Přel. K.
Boháčková a P. Holub. Praha: Vol-vox Globator. Edice
Memory, sv. 3. 224 s. 349 Kč. Pronikavý pohled do světa beatnického básníka (1926-1997) a jeho přátel.
Hvězdy NHL 2003 (a Češi a Slováci v NHL v sezóně
2001-2002). Praha: Egmont. 228 s., barevné fotografie a statistiky. Váz. 399 Kč. Kniha mezinárodního magazínu Pro
Hockey.
Lacina, Jiří - Novák, Jirka G.: Dominik Hašek. Cesta za
Stanley Cupem. Praha: Computer Press. 86 s., množství fotografií, tabulek a statistik. Brož. 389 Kč. Cesta hokejového brankáře z Pardubic přes Chicago a Buffalo do Detroitu.
Meyssan, Thierry: Velký podvod. Žádné letadlo na
Pentagon nespadlo! Praha:Motto. 232 s. Váz. 199 Kč.
Francouzský investigativní novinář konfrontuje oficiální verze
událostí 11. 9. 2001 s dokumenty a očitými svědectvími.
Picciotto, Richard - Paisner, Daniel: Poslední, kdo se zachránil. Přel. J. Pacnerová a M. Volný. Praha: Baronet. 240 s.
Váz. 199 Kč. Román velitele útvaru hasičů, který vnikl do hořícího Světového obchodního centra v New Yorku 11. 9. 2001.
Block, Lawrence (edit.): Problém cely č. 13 a jiné povídky.
Povídky současných anglo-amerických autorů a jejich velkých
literárních vzorů. Přel. R. Klekner. Praha: BB art. 278 s. Váz.
189 Kč. Povídky osmi autorů v duchu interakce napětí a
tajemna.
Clancy, Tom: Jasné nebezpečí. Přel. J. Špalek. Praha: BB
art. 2. vyd. 594 s. Váz. 299 Kč. Zfilmovaný thriller z prostředí
nejvyšších politických kruhů USA o zradě v řadách CIA.
Coonts, Stephen: Amerika. Praha: BB art. 344 s. Váz. 199
Kč. Thriller o únosu jaderné ponorky Amerika.
Coonts, Stephen (edit.): Bojová akce. Přel. Karel Šmejkal.
Praha: BB art. 628 s. Váz. 299 Kč. Soubor povídek nejlepších
autorů vojenské fikce vyjadřujících své představy o perspektivách akcí amerických ozbrojených sil v novém století.
Ellroy, James: L. A. přísně tajné. Přel. T. Bicek. Ostrava:
Domino. 480 s. Váz. 249 Kč. Detektivka z Los Angeles padesátých let zpracovaná do kultovního filmu.
0-Grahamová, Heather: Podlehnutí. Přel. M. Káňová.
Praha: Euromedia Group. 368 s. Váz. 199 Kč. Dramatický milostný příběh v průběhu americké občanské války.
Nové čtení o USA (8)
Z časopisů o knižních novinkách vybral Jan Helbich
Dvořáková, V.: Spojené státy - společnost a politika.
Praha: Libri. 304 s. Brož.. 290 Kč. Docentka VŠE vysvětluje
principy amerického systému z evropského pohledu.
Český obchodník sbírá ve světě také zajímavé příběhy.
Krejčí, Miloš: Nejkrásnější pohádky Severní Ameriky.
Praha: Adonai. 200 s. Váz. 199 Kč.
Kašpar, Oldřich: Předkolumbovská Amerika z antropologické perspektivy. Brno: Masarykova univerzita. Panoráma
biologické a sociokulturní antropologie, sv. 8. Brož. Modulové
učební texty pro studenty antropologie a příbuzných oborů.
Sweney, M. - Peprník, M. (edit.): Spirituality and Religion
in American Culture. Olomouc: Univerzita Palackého. 168 s.
Brož. 135 Kč. Pohled na duchovní tradice v americké kultuře.
Černík, J.: Divoký západ II. - Muži víry. Praha: Libri. 128 s.
Brož. 120 Kč. Českoamerický autor podává obraz amerického
náboženského života v 18. - 20. století.
Wanner, Jan: Zápas o Evropu. Spojené státy a evropská
válka 1939-1945 III. Praha: Dokořán. 364 s., 32 s. obr. příloh.
Váz. 380 Kč. Závěrečný díl trilogie pracovníka Historického
ústavu AV ČR.
Bernstein, Carl - Woodward, Bob: Všichni prezidentovi
muži. Přel. Miroslav Košál. Praha: BB art. 316 s. Váz. 199 Kč.
Dokument dvou investigativních novinářů, kteří přispěli k rezignaci prezidenta Richarda Nixona v důsledku aféry
Watergate vzniklé v roce 1972.
Kissinger, Henry: Roky obnovy. Přel. Václav Viták. Praha:
BB art. 930 s., 48 s. fotografických příloh. Váz. 690 Kč. Třetí díl
memoárů (od aféry Watergate) bývalého ministra zahraničí
USA (v letech 1973-1977, nar. 1923 v Německu).
Kissinger, Henry: Umění diplomacie. Praha: Prostor. 952 s.
799 Kč. Studie o mezinárodní politice v posledních 350 letech
s těžištěm v období studené války.
Couperfield, David Š.: Deníky amerického krumpáče.
Příběhy nelegálů pracujících v USA. Praha: Naše vojsko. 292
s. Brož. 179 Kč. Autentické příběhy mladých lidí v rukou nelegál-ních zaměstnavatelských gangů na základě internetových
stránek "Americký krumpáč".
National Geographic. Fotografie. Praha: Slovart. 316 s.
270 x 310 mm. Váz. 999 Kč. Nové vydání snímků nejlepších fotografů světa pro významný americký časopis.
National Geographic Česká republika. 100 nejlepších fotografií. Přel. P. Hácová a J. Flajšar. Praha: Sanoma
Magazines. 138 s. Brož. 249 Kč. Komentované fotografie.
Lensveld, Jim: Harley-Davidson. Americká legenda. 251
70 Dobřejovice: Rebo Productions. 160 s., barevné fotografie.
Váz. 395 Kč. Historie slavného motocyklu.
Lensveld, Jim: Indian. Indian ze železa. 251 70
Dobřejovice: Rebo Productions. 160 s., barevné fotografie.
Váz. 499 Kč. Historie další proslulé značky motocyklů.
Sýkora, Michal: Vladimír Nabokov od Mášeňky k Daru.
Brno: Host. 216 s. Brož. 199 Kč. Monografie o prvním tvůrčím
období rusko-amerického spisovatele (1899-1977), žijícího od
1940(41) v USA, 1955(56) autora slavného románu Lolita.
Vzdělávací středisko SP USA vyhlašuje desátý ročník literární soutěže. Letošní téma zní: “When no-one was looking”
Slohové práce je nutno odeslat do 15. března 2003 na adresu
Rytířská 10, 110 00 Praha 1, telefon: 224 210 813, e-mail: [email protected]
SPOLEČNOST PŘÁTEL USA
SOCIETY OF FRIENDS OF THE USA
Rytířská 10, Praha 1, 110 00 Czech Republic
Tel.: +420 224 210 813, fax: +420 224 215 561
e-mail: [email protected], www.czechia.com/spusa
REDAKCE: J. Bláha, SP USA - BULLETIN
Rytířská 10, Praha 1, 110 00 CZECH REPUBLIC
10