leden 2012
Transkript
černá azurová purpurová žlutá Víme, kam letí. www.podnikatel-info.cz Ročník Roãník 12 16 č. 5/2008 ã. 1/ 2012 Drahá nafta ničí firmy i rozpočet Českou republiku už třetím rokem trápí pátá nejdražší nafta v Evropě. Stojí za tím silný dolar, vysoká cena ropy na světových trzích, ale také v roce 2010 neprozřetelně zvýšená spotřební daň. Leden tak českým dopravcům po opětovném 25procentním zvýšení mýta přinesl další zásadní růst nákladů. Přitom prostřednictvím dražšího mýtného už loni přispěli do státního rozpočtu rekordní částkou. Ta bude po letošním opakovaném zdražení nepochybně znovu překonána. Zato předloňské zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty mělo zcela opačný efekt. Protože je ve většině Evropy cena nafty nižší, řidiči tranzitujících vozidel od tankování v ČR upustili, ale i české kamiony kupují naftu v zahraničí. Smutným výsledkem je, že státní rozpočet přichází ročně o 6–8 miliard korun. Dojezd kamionů je přes dva tisíce kilometrů, takže dopravci nemají žádný důvod nechávat své peníze v České republice, ale bohužel naopak přispívají zahraničním rozpočtům. Je nepochopitelné, že ani v době obrovského tlaku na snižování schodku státního rozpočtu se ministerstvo financí nesnaží tuto chybu napravit, a nechává si pod rukama unikat miliardy do zahraničí. Sdružení ČESMAD BOHEMIA se už rok marně snaží o schůzku s ministrem financí, na níž by mu prezentovalo jasná čísla, o kolik tím český rozpočet přichází. Zdá se ale, že ministr Miroslav Kalousek nemá o miliardy od českých dopravců zájem, což je v dnešní situaci nepochopitelné. Touto nezodpovědností by se měla urychleně zabývat vláda. Martin Felix (Autor je mluvčím sdružení ČESMAD BOHEMIA.) Trocha optimismu Brněnský závod Siemens v roce 2011 vyrobil 53 turbín, rekordní počet ve své porevoluční historii, a investoval téměř 180 mil. Kč. Letos firma očekává mírné zvýšení výroby a hodlá přijmout asi sedmdesát zaměstnanců. Dodává turbíny na všechny kontinenty, v tomto roce to bude např. do tepláren ve Finsku a v Jižní Koreji nebo do papírny v USA. Proto na ni recese v Evropě zatím příliš nedoléhá. Produktivita závodu vzrostla za posledních pět let na téměř dvojnásobek. Jeho vedení spoléhá i na to, že investice do parní turbíny není krátkodobé impulzivní rozhodnutí, ale je odrazem dlouhodobé strategie zákazníka. Zdroj: iBrno (lp) Role Smartphonů Ve střední a východní Evropě (SVE) vlastní smartphone 14,2 % majitelů mobilních telefonů. Nejvyšší podíl mají ve Slovinsku, v Turecku a Litvě, nejmenší naopak na Slovensku, Ukrajině a v Rumunsku. Pro obchodníky je tato progresivní cílová skupina mimořádně zajímavá. Jak dál zjistil průzkum CEE Telco Industry Report 2011, který se uskutečnil v 15 zemích SVE na vzorku víc než 15 000 respondentů, 31 % těch, kteří nakupují přes internet, vlastní smartphone. Expanzí chytrých telefonů se zároveň zvyšuje i trend připojování se k internetu z mobilu. Smartphony nejsou zdaleka výhradně mužskou záležitostí, Byť mezi těmi, co je vlastní, je podíl mužů o něco vyšší (o 3 %). V Litvě, Lotyšsku a Rusku je vyrovnaný, ve Slovinsku a v České republice mezi majiteli mírně převládají muži. Celkem nakupuje v SVE přes internet necelá pětina uživatelů internetu. Nejpopulárnější je tato služba u nás (víc než polovina), ale i na Slovensku a ve Slovinsku. Menší zájem je naopak zatím v Turecku, na Ukrajině a v Kazachstánu. Zdroj: GfK (red) Informace pro / náklad 000 výtisků/ www.podnikatel-info.cz / www.podnikatel-info.cz Informace protop topmanagement management / cílená16 distribuce Témata měsíce: Automobilový průmysl / Letecký Leasing a fleet management Doprava a logistika Obchodprůmysl v âR / /Informaãní technologie lace f g ta e, s ešní z i r e n k se, se ty d . Kdo s e c Re jak enují o neb áky jm znat? š y OSN vyhlásila rok 2012 Mezinárodním rokem družstev stra h má v c v ni vých a hospodářských družstev é t (cílem bylo zabránit zneužití družu stev jednotlivcem). s žl imem á n Nejstarším výrobním družstvem laví S Rad jak u nás bylo KOVO Věšín, jehož pop a Z ny? tom, a čátky sahají až do roku 1892, kdy o n bylo v místním hostinci založeno vag urou o bít se První výrobní družstvo cvočkařské č o pro Věšín a okolí. Působilo až do roJan é je pr . ku 2008, kdy se transformovalo do e j společnosti s ručením omezeným. těžké kole Vznikala však i družstva s netypickou k s . če činností, např. za účelem vybudování o t a a správy objektů, sloužících veřejnéd zl R a mu zájmu, kultuře a vzdělání. n Č u o HK Nejstarším z nich u nás bylo Družstvo s j i Národního divadla v Praze, ustavené nic O a í v roce 1880 a všeobecně označované Tech kt MP ktuáln atelů. jako „Vlastenecká společnost“. Coby je v družstvo ve smyslu společenstevního Pro poval a ěstna zákona bylo zapsáno 8. 3. 1888. Na m zma by za základě smlouvy se Zemským výboře rem Království českého spravovalo pot a provozovalo do roku 1900 Národní eré y. První družstvo bylo na t ně slabým vrstvám, prodej za střed- divadlo. Existovalo však až do roku k , ík ně nízké ceny, kvalitní výrobky, po- 1952 a jeho členem byl svého času opů ákazn území dnešní České repuh díl na hospodářských výsledcích, mj. i Karel Čapek. s z e í bliky založeno už před vytváření rezervního fondu, všech- U zrodu nejznámější české rozhledby uj 165 lety. V roce 1847 vznikl ny prodeje uskutečňovat za hotové ny, inspirované Eiffelovou věží Chy odraz (jistota zdrojů), z každého přebytku v Paříži, stálo od roku 1890 Družstvo o Pražský potravní a úsporčast (zisku) vytvářet fondy pro výchovu rozhledny na Petříně, které se zaslouu ný spolek. Následovala p o r a další vzdělávání vlastních členů, žilo i o stavbu tamní lanovky. v E dlouhá a slavná historie 2 politická a náboženská tolerance. Petřínská rozhledna byla postavena 1 0 . 2 mnoha dalších svépomocPokud jde o země bývalého za pouhých 5 měsíců a družstvo ji a é Rakousko-Uherska, už roku 1845 spravovalo až do roku 1945. ných organizací, zasahujílednDánov d založil v Sobotišti na Slovensku Zajímavým příkladem netypického O ují cích do různých oblastí Samuel Jurkovič Gazdovský spolek družstva bylo také Hospodářské, r í č společenského a hospodářjako úvěrní družstvo. Od roku 1846 nákupní a stavební družstvo ko Družstvo není JZD 2 3 4 7 8 ského života země. 9 ejs Kor ík paš „ ký . líbí e s “ 1 je D e lnic ch. á d ova hvězdá n b O ve e stál . čka tem e r o n vá h rezide o z í p . nš Fra ovor s ichem h m Roz Ivo La ? ČAF etra P o k néh ou ele r e á Č a ber ávy m o Kd sterstv tní spr i á Min zaci st áhu. i v tron hkou e na l 11 17 18 Družstevnictví se u nás zrodilo, podobně jako v okolních zemích, v důsledku rozvoje kapitalistických výrobních vztahů a tržního hospodářství. Coby obrana proti zvyšujícímu se ekonomickému tlaku a s cílem zlepšit zoufalou situaci tehdy nejvíc postižené společenské vrstvy – dělníků ve městech a rolníků na venkově. Zpočátku šlo hlavně o tzv. potravní spolky, poskytující ochranu před lichvářstvím obchodníků. Historicky první družstvo vzniklo z iniciativy Roberta Owena roku 1844 v Anglii. Rochdalská společnost spravedlivých pionýrů sdružila 24 nezaměstnaných tkalců, kteří vytvořili vlastní stanovy. Obsahovaly zásady jako 1 člen – 1 hlas, podíly tak nízké, aby byly dostupné sociál- fungovalo v Rakousku Sdružení pro svépomocné zásobování chlebem a plodinami, které vzniklo z iniciativy Friedricha Wilhelma Raiffeisena a poskytovalo i úvěry. Na tyto první počiny pak navázala řada družstev jako orební, mlékařská, chovatelská, pěstitelská, zpracovatelská, tiskařská, odbytová, spotřební, bytová, stavební a další. Roku 1865 se v Čechách konal sjezd kampeliček a vznikla centrála – Živnobanka. Na vývoj v Rakousko-Uhersku reagovala i tehdejší legislativa. Roku 1867 byl sválen Zákon o spolčovacím a shromažďovacím právu (v Rakousku je s malými změnami platný dodnes), 1873 vyšel Družstevní zákon, který rovněž v Rakousku stále platí (u nás zrušen roku 1953), a 1903 Zákon o revizi výdělko- Zoologická zahrada v Praze. Bylo založeno 21. 5. 1926 a od začátku se potýkalo s finančními problémy, ale přežilo až do roku 1950, kdy byla pražská ZOO převedena pod státní správu. Družstva prosperují i dnes Družstevní forma hospodářské činnosti je ve světě i dnes poměrně častá. Jak v některých evropských státech, tak v USA a Kanadě. Ale také v mnoha rozvojových zemích. Mezinárodní družstevní svaz (ICA), který sdružuje 249 členských organizací z 93 zemí světa, přijal na svém kongresu, konaném v roce 1995 v Manchesteru, deklaraci obsahující principy, kterými by se měla řídit činnost družstevních organizací. Družstvo je v ní charakterizováno Dokončení na str. 2 Průmysl – milé překvapení Průmyslová produkce přinesla v listopadu 2011 příjemné překvapení v podobě meziročního nárůstu reálně o 5,4 %, po vyloučení sezonních vlivů o 2,7 %. Podle údajů ČSÚ zůstaly hlavními tahouny výroba dopravních vozidel a výroba strojů a zařízení. K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +3,2 p. b., růst o 17,7 %), výroba strojů a zařízení (+1,0 p. b., +12,9 %) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, tepla a klimatizace (+0,9 p. b., +10,2 %). „Od našich exportně orientovaných členských firem máme řadu pozitivních signálů. Tyto hodnoty růstu jsou však relativně vysoké a dost nečekané,“ uvedl k tomu Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR, a dodal, že prosincové hodnoty podle něho už tak vysoké nebudou. Průmyslová produkce nejvíc klesla v odvětvích výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,9 p. b., pokles o 21,8 %), výroba potravinářských výrobků (-0,3 p. b., -6,4 %) a výroba chemických látek, chemických přípravků (-0,1 p. b., -4,6 %). Tržby z průmyslové činnosti rostly meziročně (v běžných cenách o 6,6 %, proti říjnovým o 2,1 %) a hodnota nových zakázek (o 4 %, resp. o 2,1 %). Jasně se však ukázalo rozevírání nůžek mezi oslabující domácí a zahraniční poptávkou. Tuzemské nové zakázky klesly o 6,8 %, zatímco nové zakázky ze zahraničí vzrostly o 10,6 %. Podle B. Čížka by proto vláda měla přijímat fiskální opatření podvazující růst domácí poptávky s větší opatrností. Je to velmi důležité i s ohledem na ekonomický vývoj v eurozóně. (sp) ãerná azurová purpurová Ïlutá 2 /leden/ 2 0 1 2 Aktuality Recese, krize, stagflace nebo jak se všechny ty dnešní strašáky jmenují Kdo se v nich má vyznat? Telegraficky Nemravný stát Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová vymáhá podle sdružení ČESMAD BOHEMIA po dopravcích nedoplatky na mýtném, aniž by bylo provozovatelem systému řádně vyúčtováno. Většinou jde o důsledek chyby systému, který pro ŘSD provozuje firma Kapsch, v jednom případě byly dokonce účtovány nedoplatky za mýtnou bránu u Poděbrad, která nikdy nestála. Přitom jde o stokorunové částky z let 2007 a 2008. Okresní soud v Třebíči proto rozhodl, že ŘSD nemá nárok se takto domáhat zaplacení dlužné částky, neboť stát by měl být první, kdo dodržuje pravidla, jež stanovil, a že musí navíc žalovanému dopravci uhradit soudní náklady. (m) Vydává: PROFIL Brno, s. r. o. Redakce a administrace: Rosická 1, 602 00 Brno tel./fax: 543 210 224–225 e-mail: [email protected] www.podnikatel-info.cz Redakce: Petr Ihm (šéfredaktor) Miloš Vávrů (zástupce šéfredaktora) Slova jako recese, krize, stagnace jsou dne v médiích skloňována ve všech pádech i souvislostech. Ne každý se v nich vyzná. Významově jsou si sice podobná, ale určitý rozdíl mezi nimi přece jenom je. Co o nich píše Wikipedie? Celosvětová ekonomická krize Bylo možné ji tušit už v roce 2008. Naznačily ji totiž některé důležité indikátory. Především prohlubující se americká hypoteční krize roku 2007, která postupně přerostla ve světovou finanční krizi v následujícím roce. Důležitou roli sehrála také vysoká cena ropy v první polovině roku 2008, která vedla k poklesu reálného HDP a zvedla spotřebitelské ceny. Hnaly ji vzhůru spekulativní obchody (penzijní a hedgingové fondy nakupovaly komodity, aby snížily riziko portfolia pramenící z akciových trhů), slabý dolar a rostoucí poptávka Číny před olympiádou. Když na podzim 2008 naplno udeřila finanční krize, smetla nejen přední světové banky a akciové trhy, ale i cenu ropy. Ta se z červencového maxima (147 USD za barel) během dvou měsíců propadla o třetinu a na konci roku 2008 prolomila hranici 40 USD za barel. V současné době osciluje kolem 110 USD za barel. Podle OSN čelí světová ekonomika největšímu poklesu od Velké hospodářské krize ve třicátých letech 20. století. Příčinou prohlubování Typografická koncepce: Vítězslav Švalbach Grafická úprava: Martin Kudláček Tisk: CTP tisk, spol. s r. o. Heršpická 6, 639 00 Brno Distribuce: 5P agency, s. r. o. U Sýpky 555, 664 61 Rajhradice . Placená prezentace Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZJM Ředitelství v Brně č.j. P/2 – 1241/98, ze dne 5. 3. 1998 ISSN 1211–815x • MK ČR E 7717 Uzávěrka tohoto čísla: 18. 1. 2012 Tištěný a distribuovaný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Hospodářský (ekonomický) růst Rozumí se jím vzestup hospodářského potenciálu země, k němuž dochází v souvislosti s kvantitativním zvyšováním (růstem) potenciálního hrubého domácího produktu. Stagnace V ekonomii jde o zastavení hospodářského růstu nebo jen některé z makroekonomických proměnných. Recese Slovo pochází z latin. slova recessio – ústup. V makroekonomii je definována jako pokles reálného HDP po dvě nebo víc následujících čtvrtletí v roce (nejméně dvě po sobě jdoucí čtvrtletí s negativním reálným ekonomickým růstem). Recese může zahrnovat souběžný pokles souvisejících měřítek celkové ekonomické aktivity, jako jsou zaměstnanost, investice a zisky společností. Může být provázena klesajícími cenami (deflací), nebo naopak rychle stoupajícími cenami (inflací) v procesu zvaném stagflace. Případy dlouhé recese označujeme jako ekonomickou depresi. Družstvo není JZD Obchodní oddělení: Vlasta Piskačová, Tomáš Kovalčík, Markéta Machanová, Peter Burian, Lucie Hrabálková, Jana Poláčková, Denisa Šťastná, Lucie Podsedníková Redakční rada listu Podnikatel: Ing. Petr Dolina, Svaz českých a moravských výrobních družstev • Ing. Petr Ihm • Zdeněk Kubín (předseda), Hospodářská komora České republiky • Ing. Jiří Kyncl, Sdružení automobilového průmyslu • PhDr. Milan Mostýn, Svaz průmyslu a dopravy ČR • Ing. Robert Toman, Kompass Czech Republic s.r.o. • Ing. Pavel Tunkl, Svaz dovozců automobilů • Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR krize je, že i přes velký rozsah politických rozhodnutí a akcí zůstávají finanční toky pod tlakem, a táhnou reálnou ekonomiku dolů. Stále nedošlo k obnovení důvěry investorů a spotřebitelů v řešení podnikaných kroků na záchranu ekonomik. Nadále klesají ceny aktiv, ubývá bohatství domácností, a tím pádem klesá spotřebitelská poptávka. Dokončení ze str. 1 jako nezávislé sdružení osob, které se na dobrovolném základě spojily s cílem uspokojit své ekonomické, sociální a kulturní potřeby i představy a které k tomu vytvořily demokraticky řízený a ve společném vlastnictví se nacházející podnik. Deklarace vytyčila sedm základních principů: 1. Dobrovolné a otevřené členství. 2. Demokratická kontrola ze strany členů. 3. Podíl členů na ekonomické činnosti. 4. Autonomie a nezávislost. 5. Vzdělávání, profesní příprava a informovanost. 6. Spolupráce mezi družstvy. 7. Starost o společnost. V Anglii vytvořila družstva ústředí, které se zabývá informatikou a poradenstvím. V Itálii se stává družstevní hospodaření nejběžnější formou vlastnictví. Francouzská družstva se zaměřují především na služby spojené s rekreací, výrobou sanitárního zboží, silné je odvětví chemie a strojařské; nejsou zaměřena na zisk, ale především na udržení trhu a sociálního zabezpečení svých členů. Ve Španělsku existuje rozsáhlý řetězec družstev (Montragora): duchovní v Baskicku, které trpělo vysokou nezaměstnaností, založil střední školu, pět jejích studentů absolvovalo vysokou školu, vrátilo se zpět a založilo družstvo, které koupilo skomírající podnik na výrobu parafínu, až postupně vznikla družstva spotřební, výrobní, peněžní a sdružila se do tzv. konference. V Belgii se družstva zaměřují především na oblast lékárenství, výroby léků, pojišťovnictví a bankovnictví. V USA existují družstva elektrifikační, telefonní, dopravní a školní. Ve Švédsku je největší počet bytových družstev na světě. Švýcarské spotřební družstvo COOP zásobuje zdravými potravinami celou zemi. Rakousko má dodnes fungující systém Raiffeisen, spotřební družstvo KONSUM, družstvo Maitreia (odborníků na bezdrátovou techniku). V Izraeli stále existují Kibucy, zemědělská družstva výrobního typu, charakteru komuny. Role družstev v ČR Současná legislativa ČR staví družstva (poněkud nešťastně) na roveň všem ostatním podnikatelským subjektům. Právní forma družstva je jednotně upravena bez ohledu na předmět činnosti Obchodním zákoníkem. Družstvo je chápáno jako podnikatelský subjekt, lišící se od obchodních společností jen specifickou úpravou vnitřních vztahů mezi ním a členy i členy navzájem. Členové se účastní společné podnikatelské činnosti a jejich výsledků obdobně jako společníci obchodních společností. Ve smyslu zákona jde tedy o společenství neuzavřeného počtu osob, založené za účelem podnikání nebo uspokojení hospodářských, sociálních či jiných potřeb svých členů, je právnickou osobou. Za porušení svých závazků ručí celým svým majetkem, členové družstva za závazky zpravidla neručí. Základní jmění tvoří souhrn členských vkladů. Podmínkou vzniku členství je splacení členského vkladu určeného stanovami. Pro založení družstva zákon vyžaduje konání ustavující schůze družstva, základním dokumentem, podle něhož se činnost družstva řídí, jsou stanovy. Ve světě jsou družstva obecně pod- Státy světa v recesi – nejtmavší odstín červené. Hospodářská (ekonomická) krize Nastává pokud je ekonomický růst po dobu čtyř čtvrtletí v recesi. Finanční, nebo hospodářská? Finanční a hospodářská krize nejsou jedno a totéž. Finanční krize přerostla do krize hospodářské. Ta se nás už velmi dotýká. Recese není natolik zlá. Jde o relativně krátký pokles HDP. Krize (nebo též deprese) je horší. Je to dlouhodobá recese. Recese může přinést pokles cen, tj. deflaci. Asi nejhorší je inflace a stagnace ekonomiky současně, tj. stagflace. Stagflace Z angl. stagflation, sloučeného ze porována hlavně proto, že fungují jako forma sociální záchranné sítě; mají schopnost snižovat nezaměstnanost. Jelikož účelem sdružení a cílem hospodaření v nich není jen zisk, ale především hospodářská a sociální podpora členů, je jejich pozice na pomezí ziskového a neziskového (občanského) sektoru národního hospodářství. To neodporuje nezbytnosti hospodařit se ziskem (účetní zisk), dosahování kladného výsledku je podmínkou přežití. Účetní zisk však není rozdělován mezi ty, kdo jej vytvořili (vlastník kapitálu a zaměstnanci), ale je použit pro rozvoj činnosti družstva a do rezervních a dalších fondů. Pokud je pracujícím členům poskytována „dividenda“ jako doplatek mzdy, jde o odměnu za to, že v družstvu z podstaty jeho existence „práce zaměstnává kapitál“. Jádrem českého družstevnictví jsou dnes bytová, spotřební, výrobní a zemědělská družstva, sdružená v Družstevní asociaci ČR. Jejími členy jsou Svaz českých a moravských bytových družstev, Svaz českých a moravských spotřebních družstev, Svaz českých a moravských výrobních družstev a Zemědělský svaz České republiky. Obroda peněžních družstev, tzv. kampeliček, se u nás po roce 1989 v důsledku nepříznivých ekonomických podmínek, nedoko- stagnation a inflation. Je to kombinace vysoké inflace a stagnace ekonomiky. Podle klasické ekonomie k stagflaci dochází, když se vláda snaží snížit míru nezaměstanosti pod její přirozenou úroveň, což má za následek jen zvýšení inflace. Vláda na cíl snížení nezaměstnanosti rezignuje až v době, kdy je vysoká inflace a zároveň vysoká nezaměstnanost, tedy stagflace. Dochází k růstu cenové hladiny a nemění se velikost reálného produktu, nebo se dokonce snižuje – takovému jevu se říká Slumpflace. Ale to by se musel zbláznit stát. Někteří ovšem soudí, že k tomu dnes nemáme daleko. (vam) nalé legislativy a opožděného zřízení dohledu nad záložnami příliš nezdařila. Přesto některé fungují dodnes. Spíš ojedinělé jsou případy lesních či vodních družstev, stejně jako družstev typu kulturních spolků. Mezinárodní rok družstev 2012 Družstva mají také dlouholetou podporu Organizace spojených národů, která oceňuje zejména jejich úlohu při zmírnění nezaměstnanosti a začleňování skupin znevýhodněných osob do společenského a profesního života. Proto 64. valné shromáždění OSN schválilo na svém zasedání už 18. prosince 2009 rezoluci č. A/RES/64/136, kterou vyhlásilo rok 2012 Mezinárodním rokem družstev. Vyzvalo vlády členských zemí, aby pro koordinaci a zajištění aktivit zaměřených k této příležitosti založily národní výbory, a na svých webových stránkách k tomu zveřejnilo směrnici, oficiální slogan „Družstevní podniky budují lepší svět“ a logo. K Mezinárodnímu roku družstev 2012 se připojila i Družstevní asociace ČR, která se zapojí do aktivit naplňujících jeho cíle. Ty by měly mj. přispět k popularizaci družstevního podnikání a pomoci změnit představu velké části naší veřejnosti, že družstvo, to je JZD. Miloš Vávrů Foto: CCA Kresba: Lubomír Vaněk černá azurová purpurová žlutá leden/2012/ 3 Doprava a logistika Zaplaví nás žluté vagony? S Radimem Jančurou o tom, jak těžké je probít se na české koleje Loni v září se poprvé na našich kolejích objevily žluté vlaky firmy RegioJet, dceřiné společnosti StudentAgency, jejíž autobusy ve stejném barevném provedení brázdí české i evropské silnice. Zaplaví žluté vagony v nejbližší době i české koleje? O tom jsme v rozhovoru pro náš list hovořili s majitelem firmy Radimem Jančurou. Ing. Radim Jančura. Kdy se vám v hlavě zrodil nápad rozšířit své žluté autobusové impérium o železnici? Je to už asi pět let, kdy nám bylo jasné, že k autobusům musí přibýt železnice. Nebylo to žádné těžké rozhodování, příklad jsme měli ve vyspělé Evropě. Tam skoro vůbec neexistují meziměstské autobusy; tuto dopravní roli tam plní státní železnice, nebo soukromí dopravci na železnici. U nás je to naopak. V Česku fungují dobře autobusoví dopravci jako my, jezdíme tratě bez dotací, protože státní železnice není bůhvíjaká. Je to trochu paradox, protože je všeobecně známo, že Česko má nejhustší železniční síť v Evropě, ale přesto jsme autobusová velmoc. Vlaky jezdí asi polovina lidí, co nasedá pravidelně do autobusů, a to právě k té hustotě českých železnic nějak nesedí. Na západě je to naopak, tam převažuje počet cestujících, kteří využívají vlakové spoje víc než autobusové. Takže tohle bylo naším motivem při rozhodování, proč jít do vlakové osobní dopravy. Motiv byl tedy jasný, ale co bylo pro rozjezd tak velkého projektu klíčové, peníze? Určitě. Když přijdete do banky a řeknete: chci peníze na provozování vlakových tratí bez dotací – jako první v Česku, tak to pro bankéře moc nezní. V cizině je spousta sou- kromých železničních dopravců, ale většinou jen lokálního významu. Dlouhé tratě provozují státní dráhy a mají tak vysokou kvalitu, že si na ně žádný soukromý dopravce netroufne. Proč by někdo bojoval se státem o nedotované tratě, když může jít do regionálních tendrů o dotované tratě? My jsme začali v bankách argumentovat tím, že chceme jezdit z Prahy do Ostravy a zpět. Jenže tam ČD na Pendolinu prodělávají půl miliardy, na EC/IC další peníze. Ztráty se vyrovnávají dotacemi. A banka vám těžko půjčí na něco, co je ztrátové. Nakonec jsme ale museli složit asi polovinu vlastních zdrojů a další část nám půjčila banka. Pochopení jsme našli u ING, která se v železnicích angažuje a rozumí tomu. Ale dnes to beru tak, že jsme byli první, a ti to mají vždycky těžší, to platí pro každý byznys. Dosud se po českých kolejích proháněl jen státní moloch ČD. Nenarazili jste v legislativě? Když si koupíte drezínu, tak můžete jezdit, kde chcete, jen musí být volná kapacita dopravní cesty. Platíte samozřejmě poplatky státu; jestli je to ČD či RegioJet, je to jedno. Problém tedy není na dlouhých tratích typu Praha–Ostrava. Ten nastává na regionálních tratích, které jsou pro státního dopravce dotované. A kraje, případně ministerstvo dopravy, odmítá vypisovat výběrová řízení na to, kdo by měl danou lokalitu provozovat a s jakými dotacemi. Kdyby tendrovali, jak mají, vyplynulo by na povrch, kdo by dané tratě provozoval za nejmenší dotace. Stát, tedy i kraj, by ušetřil a cestující by získali kvalitnější spoje. I když evropská legislativa jasně hovoří o tom, že tendry se mají vypisovat a má být jasné, kam se dotace dostanou, realita je jiná, hejtmani na to prostě kašlou. Nemluví se ale teď o vypsání tendrů na osobní železniční dopravu? Ano, ministerstvo dopravy slíbilo na leden 2012 vypsat tendr na vlaky mezi Ostravou a Olomoucí přes Opavu a Praha–Děčín–Most. Tak uvidíme. Jak může RegioJet žít, když provozuje tratě, které jsou nedotované, je levnější než České dráhy a ještě nabízí kvalitnější služby? Českým drahám skončila dotace na EC/IC koncem roku na trati z Prahy do Ostravy. Přišli o to tím, že jsme na scénu vstoupili my. Stát prostě nesmí dotovat něco, co může fungovat na komerční úrovni. Jenže ČD mají tzv. překompenzaci, takže ztráty z této trati budou nahrazovat z dotací na jiné tratě. Pro podnikatele je to šílená představa: ČD si vyberou na jízdném šest miliard a jako dotaci dostanou dvanáct miliard! Už máte čísla za rok 2011 a jak RegioJet dopadl? Přesná čísla ještě nemám, ale je jasné, že budeme ve ztrátě. Podobné to bylo s autobusy. První půlrok jsme prodělávali obrovské peníze, než se jednotlivé linky takříkajíc srovnaly. U vlaků je to trochu jiný problém. My už nyní máme na leasing 40 vagonů a devět lokomotiv. Máme tedy všechno, co potřebujeme k provozování železniční dopravy, ale v reálném provozu je zatím polovina. I když samozřejmě musíme platit za všechny lokomotivy a vagony. To je hlavní důvod ztráty. Až uvedeme do provozu celou naši flotilu, tak budeme v zisku. Nebude to dlouho trvat. V únoru naskočí do provozu další soupravy, v březnu pak zbytek a to už pojedeme naplno. Z Prahy do Ostravy pojedeme skoro každou hodinu, vlaky budou dlouhé a budou schopny si na sebe vydělat. Vaše firma sídlí v Brně, ale na zdejším nádraží se to „nežlutí“, proč? Tak, jak se nám podařilo vytlouct dotace Českým drahám na trati z Prahy do Ostravy, tak jsme chtěli postupovat na trati z Prahy do Brna. Dali jsme panu ministru Dobešovi návrh, že převezmeme veškerou dopravu na této ose, tedy od Břeclavi až po Ústí nad Labem, na což mimochodem berou ČD obrovské dotace. Stát by výrazně ušetřil, my bychom zachovali jízdní řád a přidali k tomu vyšší kvalitu cestování. Pan ministr nám odpověděl, že nemá zájem o naše vlaky a že nepůjde proti Českým drahám! To zní až neuvěřitelně. Je vůbec možné, aby tohle vyřkl politik v tak významné pozici, jako je ministr? On se hájil tím, že co kdyby se přihlásil na tuto trasu nějaký jiný dopravce. Tak svolal kulatý stůl dopravců a žádný jiný dopravce se nepřihlásil! Ale nám to nedal. Nám nezbývá nic jiného, než jezdit na trase Praha–Brno i tak, nikoliv místo Českých drah, ale proti Českým drahám! Z toho vyplyne, že ČD tak přijdou o dotace a navíc zhruba o polovinu cestujících. A budou tedy v mínusu. S veřejným souhlasem pana ministra. Láká vás jezdit za hranice, po celé Evropě? Láká. Za rok, dva zprovozníme trasu z Brna do Prahy, rádi bychom přidali Vídeň. Jsme v jednání s Německými drahami, že bychom chtěli místo ČD jezdit přes Berlín do Hamburku. Stále se bavíme o tratích s délkami výrazně nad sto kilometrů. Nehodláte se angažovat v lokální železniční dopravě? Řeknu to takhle: největší kšeft pro dopravce je, když jezdí z díry do díry, z Horní do Dolní. Tam jezdí málo cestujících. A čím míň jich je, tím větší jsou na tuto trať dotace. Když vezete jednu babičku kousek k doktorovi a zpět, víte, kolik vás cesta stojí, kolik musíte investovat a jaké máte dotace. Když jezdíte rychlíkem se stovkami cestujících, tak sice vyberete na jízdném, ale o to jsou menší dotace. Když jsme začínali jezdit z Prahy do Ostravy, ČD se nechaly slyšet, proč jim lezeme na lukrativní tratě. Ale Praha–Ostrava není lukrativní trať, když na ní ČD tolik prodělávají. Lukrativní je ta trať, která vydělává. Jak to tedy zapadá do vaší firemní filozofie, že nejlepší kšeft je na trati z Horní do Dolní? Aby to nebylo špatně pochopeno. Nemůžu provozovat jednu trať v délce pár kilometrů z Horní do Dolní. Musel bych vytvořit regionální síť, kde budu mít depo, zázemí. A to nejde tak rychle. My teď v březnu začneme provozovat trať z Bratislavy do Komárna, slovenská strana totiž akceptovala naši nabídku. Na rozdíl od české. Doma jsme dali nabídku některým hejtmanům, například Michalu Haškovi v Jihomoravském kraji. Ani nevím, jestli ji četl, ale každopádně se s námi odmítl setkat. Nabízeli jsme pokrytí některých tratí na jižní Moravě, vyšší kvalitu cestování. Kraj by ušetřil na 150 milionů korun. Celkově platí kraj na dotacích Českým drahám jednu miliardu, a mohl by ušetřit nejméně patnáct procent. Jaké máte obecně vztahy s politiky? Já myslím, že celkem dobré. Jen s hejtmanem Haškem ne. Já jsem na něj kdysi podal trestní oznámení kvůli jeho výrokům na moji osobu, a zřejmě proto se odmítá se mnou setkat. Je smutné, když politik míchá osobní rovinu s politickou. Už nepracuje tolik pro kraj, asi se vidí někde v Praze, nejlépe ve funkci premiéra. Jan Hrabálek černá azurová purpurová žlutá 4 /leden/2 012 H o s p o d á fi s k á p o l i t i k a Technici jsou nad zlato Projekt MPO a HK ČR zmapoval aktuální potřeby zaměstnavatelů na trhu práce Největší poptávka po pracovnících je v technických oborech, a to především ve strojírenském průmyslu. Z pohledu zaměstnanosti se naopak propadá potravinářský průmysl, doprava a textilní průmysl. Takový je klíčový závěr projektu, který pro Ministerstvo průmyslu a obchodu realizovala Hospodářská komora ČR. Její odborníci loni v průběhu několika měsíců zpracovali důkladnou analýzu potřeb zaměstnavatelů, opřenou o průzkumy mezi firmami a aktuální statistická data. Vyhodnotila situaci samostatně ve všech 14 krajích a po jednotlivých technických oborech. Ukázala např., že prakticky ve všech krajích mají absolventi všech stupňů vzdělání v oboru strojírenství, elektrotechniky, telekomunikací a výpočetní techniky nejlepší možnosti uplatnění. Po technických profesích je přitom velká poptávka jak ze strany velkých firem, tak i malých a středních podniků. Přitom v systému rekvalifikací dnes téměř chybějí rekvalifikace v technických oborech, které jsou na trhu práce výrazně žádané (svářeč, nástrojář, obráběč, elektrotechnik apod.). „Potřebujeme posílit spolupráci zaměstnavatelů a škol, aby absolventi uměli to, co od nich firmy požadují, a aby jich byl dostatek,“ konstatoval na konferenci k tomuto problému ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a dodal: „Je paradoxní, že zatímco statisíce osob marně O spolupráci mezi vzdělávacím systémem a firmami diskutovali zástupci zaměstnavatelů a škol v prosinci loňského roku na konferenci, která navazovala na sérii diskusních seminářů organizovaných ve vybraných regionech – Mostě, Brně a Karlových Varech. Foto: HK ČR hledají uplatnění na pracovním trhu, firmy i přes nedobré ekonomické vyhlídky nemohou ve své lokalitě najít zejména v technických oborech potřebné kvalifikované pracovníky.“ Nezaměstnaných je dost, zato profese chybějí Nedostatek zaměstnanců technických profesí uvedly dvě třetiny z 60 % firem, jež deklarovaly obtíže při shánění vhodné pracovní síly. Jen asi třetina nemá problém najít na pracovním trhu lidi, které potřebuje. „Pokud stát, zaměstnavatelé a zástupci škol a jejich zřizovatelé nerealizují systematické a koordinované kroky k nápravě současné ne- uspokojivé situace, tak se tento nedostatek kvalifikovaných pracovních sil bude dále zhoršovat. Do důchodu totiž postupně odejdou starší silné ročníky, aniž by je měl kvůli demografickému poklesu a mizení některých oborů ze vzdělávacího systému kdo nahradit,“ varoval prezident HK ČR Petr Kužel. Kompetence absolventů českých technických škol často neodpovídají očekáváním a potřebám zaměstnavatelů a ani současná struktura tuzemského vzdělávacího systému nevyhovuje. Školství podle závěrů analýzy nevychovává dostatek odborníků v klíčových průmyslových oblastech. Analýza také potvrdila potřebu víc podporovat a propagovat řemesla a technické obory ve Pro posílení práv zákazníků Devět projektů realizovaných s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu pomůže letos chránit práva zákazníků. Vedle přímé podpory spotřebitelům se zaměří na testování výrobků, vzdělávání a na spolupráci s podnikatelskými asociacemi. O výběru úspěšných projektů rozhodla nezávislá hodnotitelská komise složená ze zástupců MPO, Ministerstva financí, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a Hospodářské komory ČR. Přesnou výši podpory na jednotlivé projekty se organizace v souladu s pravidly dotace dozvědí do konce února 2012. „Vedle poradenství a podpory spotřebitelů, kteří se už dostali do sporů s prodejci, se velká část těchto projektů zaměří na prevenci – tedy na vzdělávání v oblasti spotřebitelských práv, ale třeba i na finanční gramotnost, a to už i na základních školách,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Podpořené projekty získaly dobré hodnocení především za kvalitně navržené cíle. Podmínkou pro poskytnutí dotace je také efektivní využití dotačních prostředků v uplynulém roce, pokud je nestátní nezisková organizace dostala už dřív. Letos podporu získají projekty jako „Komplexní služby SČS – pro spotřebitele a korektní trh“ Sdružení českých spotřebitelů, „Spotřebitelské poradenství“ Asociace občanských poraden, „Rodiče rozumí penězům“ AISIS „Vzdělávání studentů sociální práce v oblasti ochrany spotřebitele a zvyšování finanční gramotnosti obyvatel prostřednictvím internetové aplikace Dluhový labyrint“ REMEDIUM Praha, „Komplexní řešení témat ochrany spotřebitele s přihlédnutím k zvyšování konkurenceschopnosti v podnikatelském sektoru“ Sdružení obrany spotřebitelů Jihomoravského kraje, „Spotřebitelský diář a finanční vzdělávání pro ZŠ a SŠ“ Generation Europe, „Nejste na to sami – proč nepodepsat smlouvu, které nerozumím …“ Informačního centra občanského sektoru Český Krumlov, „Spotřebitelská práva v praxi“ a „Časopis dTEST – více nezávislých informací pro spotřebitele“ Občanského sdružení spotřebitelů TEST. Zdroj: MPO ČR (vam) O titul Exportéra roku 2011 Výsledky sedmnáctého ročníku soutěže o prestižní titul Exportér roku byly oznámeny v polovině loňského prosince. Celkový objem exportu všech zúčastněných firem dosáhl téměř 584,5 bil. Kč. Vítěz kategorie pro exportéra s největším počtem exportních destinací v roce 2010 vyvezl do 136 zemí. Pořadateli soutěže jsou Střední podnikatelský stav a Asociace na podporu podnikání ČR, záštitu nad ní tradičně přebrala Hospodářská komora ČR. Hlavními partnery soutě- že jsou: Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR, EGAP a Česká exportní banka. Partnerem kategorie se pro sedmnáctý ročník stala ČSOB, a.s. Mediálním partnerem je týdeník Ekonom. Soutěž tradičně probíhala v několika kategoriích a zúčastnit se jí mohli všichni exportéři se sídlem v České republice s ročním objemem vývozu nad 100 mil. Kč. „Výsledky sedmnáctého ročníku soutěže potvrdily očekávání, že se na nich projeví zvýšení exportu. Na rozdíl od předchozích dvou let, kdy tempo růstu exportu firem z první desítky největších klesalo, v tomto ročníku rostlo, a to hned o 22 %. Podle oborového složení je stále nejvýznamnější automobilový průmysl, jinak nelze vysle- dovat žádný dominantní obor, uspěli jen ti nejlepší napříč obory,“ komentuje výsledky loňského ročníku soutěže RNDr. Zdeněk Somr, předseda Středního podnikatelského stavu. Soutěž podle něho oceňuje ty, kteří jsou hnacím motorem české ekonomiky. Zdůrazňuje význam exportu pro Českou republiku, a tím i potřebu české vývozce podporovat. Vítězové si odnesli nejen prestižní titul Exportér roku 2011, ale z rukou představitelů ČR převzali i tradiční poháry z českého křišťálu. Slavnostní vyhlášení se už tradičně uskutečnilo v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze. školách a motivovat žáky k jejich studiu, zkvalitňovat výuku technických oborů a praktickou výuku ve spolupráci s firmami. Větší důraz by se měl také klást na další vzdělávání, systémy celoživotního učení a cílené rekvalifikace v požadovaných oborech podle potřeb firem a ve spolupráci s nimi (strojírenství, průmyslové a technické obory v návaznosti na poptávku). Prezident Kužel také varoval před zbrklým rušením či slučováním učilišť a středních odborných škol v regionech: „Řemeslo a technické obory obecně mají dnes zlaté dno. Státu a krajům se vyplatí tyto obory a školy podporovat a mladým lidem věnovat se jim. Česká ekonomika je založena na průmyslu a výrobě, a není tedy únosné, aby tak významnou část středoškoláků jako dosud tvořili mladí, studující všeobecné obory bez konkrétní kvalifikace.“ Co zjistila analýza potřeb zaměstnavatelů: Rozdíl mezi kvalitou absolventů a požadavky zaměstnavatelů se prohlubuje zejména kvůli tomu, že podniky požadují stále vyšší kvalitu znalostí a dovedností. Zvětšuje se především v odvětvích, kde je technologický pokrok rychlý, a školy nestačí upravovat studijní plány a nemají prostředky na to, aby se vybavily nejnovějším zařízením a softwarem. Největší poptávka po pracovnících je v technických oborech, především ve strojírenském průmyslu. Z pohledu zaměstnanosti se naopak snižuje poptávka po zaměstnancích v potravinářském a textilním průmyslu nebo v dopravě. Po technických profesích je velká poptávka jak ze strany velkých firem, tak i malých a středních podniků. Na trhu tyto profese nejsou. Lidé se vzděláním v oblasti strojírenství, elektrotechniky, telekomunikací a výpočetní techniky mají nejmenší problémy najít zaměstnání. Prakticky ve všech krajích mají absolventi všech stupňů vzdělání tohoto oboru nejlepší možnost uplatnění. V systému rekvalifikací v současnosti téměř chybí rekvalifikace v oborech technických, které jsou na trhu práce výrazně nedostatkové (svářeč, nástrojář, obráběč, elektrotechnik apod.). Zaměstnavatelé preferují tyto kompetence: umění jednat s lidmi, praktické dovednosti a znalost praxe, schopnost prezentace a sebeprezentace, komunikační schopnosti, samostatnost, loajalita k zaměstnavateli, schopnost řešit stresové situace, empatie. Kompetence, jejichž význam vzroste: ve všech sledovaných sektorech je na předních místech žebříčku znalost cizích jazyků a používání výpočetní techniky, ochota učit se a rovněž i adaptabilita a flexibilita; pouze v kvartérním sektoru je ještě víc než adaptabilita a flexibilita zdůrazňováno umění zacházet s informacemi, a také komunikační schopnosti. Nejvíc jsou ze strany firem kritizovány jazykové znalosti absolventů; požadována je především střední znalost anglického jazyka, pak střední znalost německého jazyka, ale také ruština. Ani úroveň odborných technických znalostí absolventů škol nevyhovuje tomu, co od nich firmy od očekávají. (hk) Právní poradna Nový výpovědní důvod podle ZP Od 1. 1. 2012 nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která zavádí nový důvod, pro který mohou zaměstnavatelé ukončit se svými zaměstnanci pracovní poměr. Zaměstnavatelé mohou nově dát výpověď těm zaměstnancům, kteří „zvlášť hrubým způsobem“ poruší lékařem stanovený režim při nemocenské a v době dočasné pracovní neschopnosti se nezdržují v místě pobytu či nedodržují dobu a rozsah Výsledky soutěže Exportér roku – velcí exportéři 2011 Objem exportu 1993–2010 1. ŠKODA AUTO a.s. 2. FOXCONN CZ s.r.o. 3. Panasonic AVC Network Czech, s.r.o. 4. SIEMENS GROUP Česká republika 5. Barum Continental spol. s r.o. Objem exportu 2010 1. ŠKODA AUTO a.s. 2. FOXCONN CZ s.r.o. 3. Panasonic AVC Network Czech, s.r.o. 4. Barum Continental spol. s r.o. 5. MORAVIA STEEL a.s. Nárůst exportu 1993–2010 1. MITAS a.s. 2. SIEMENS GROUP Česká republika 3. Barum Continental spol. s r.o. 4. Iveco Czech Republic, a.s. 5. ŠKODA JS a.s. povolených vycházek. Dojde-li na straně zaměstnance k takovému nedovolenému jednání, je nyní zaměstnavatel oprávněn uplatnit tento nový výpovědní důvod a zaměstnance propustit bez nároku na odstupné. Jde však o výpověď se standardní dvouměsíční výpovědní dobou, a nelze tedy se zaměstnancem z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr s okamžitou platností. Tento výpovědní důvod není možné použít, došlo-li k porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance přede dnem 1. 1. 2012. Iva Frömlová, advokát www.advokatCR.cz Nárůst exportu 2009–2010 1. ŠKODA JS a.s. 2. Moravské kovárny a.s. 3. Kovohutě Příbram nástupnická, a.s. 4. Behr Ostrava s.r.o. 5. BorsodChem MCHZ s.r.o. Výsledky soutěže Exportér roku – střední exportéři 2011 Cena České exportní banky. Nárůst exportu 2009–2010 1. Simona Plast-Technik s.r.o. 2. FANS, a.s. 3. KASPER KOVO s.r.o. Kompletní výsledky na: www.exporterroku.com. (pod) Nepřehlédněte: www.mpo.cz www.komora.cz www.exporterroku.com černá azurová purpurová žlutá leden/2012/ 5 PrÛmysl a doprava Aktualizace Státní energetické koncepce byla o půl roku odložena Je obecná a nezávazná Nová státní energetická koncepce, která se připravuje od nástupu Nečasovy vlády a měla být schválena do konce roku, by měla získat svou finální podobu během příštích šesti měsíců. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba požádal totiž premiéra o odložení termínu. Ačkoliv jde o dokument, který má určit směřování české energetiky na dalších padesát let a na nejž odvětví už řadu let čeká, Svaz průmyslu a dopravy ČR upřednostňuje před nedodělkem pozdržené přijetí dokumentu a jeho přepracování. Během přípravy Aktualizované státní energetické koncepce (ASEK) zaměstnavatelé jasně žádali vládu, aby před naplněním termínu upřednostnila kvalitu. Svaz formuloval zejména požadavky metodologického charakteru, které je nezbytné uplatnit proto, aby tento významný doku- ment splnil svůj účel. Mezitím došlo k změně na postu ministra průmyslu a obchodu. Téma ASEK bylo zařazeno na loňské prosincové jednání 95. plenární schůze tripartity. Těsně před ním však ministr Martin Kuba vznesl požadavek, aby bylo staženo z programu. Svaz průmyslu a dopravy ČR však nechtěl promarnit příležitost, aby přítomné členy vlády informoval o svém stanovisku. Jeho základní obsah byl vytvořen už Proč by měly exportovat? České firmy orientované pouze na domácí trhy by měly změnit přístup k obchodu. Mezi nimi a těmi, co působí i do zahraničí, je totiž propastný rozdíl. Vyplynulo to mj. z Globálního průzkumu společnosti Regus, v němž poskytlo svůj názor víc než 12 000 společností z celého světa. Ukázalo se, že 81 % společností orientovaných na mezinárodní trhy zamýšlí v příštích několika letech expandovat ještě víc. Z těch, které působí výhradně ve své zemi, o tom uvažuje pouze 48 %. Jako klíčové bariéry pro mezinárodní expanzi jsou vnímány „nemovitosti“ a „lidské zdroje“: Pro 11 % firem jsou největší překážkou pro expanzi do zahraničí problémy spojené se zřizováním pobočky v zahraničí. Že majetkové závazky při realizaci obchodních operací v zahraničí musejí být pouze krátkodobé, protože není jisté, jak rychle nebo pomalu firma poroste, soudí 51 % společností. Názory se liší i v tom, odkud mají pocházet vedoucí pracovníci zahraničních operací – 42 % preferuje manažera z domovské země, 58 % je spíš pro lokálního manažera. Rozpory jsou také v otázce jazykových dovedností manažerů, kde 53 % respondentů požaduje plynulou znalost místního jazyka. Zjištění, že se českým společnostem působícím v zahraničí v současném ekonomickém klimatu daří lépe než těm, které zůstaly jen na domácím trhu, se týká velkých i malých firem. Měl by posloužit jako budíček všem, co jsou ještě stále orientovány výhradně dovnitř své země. Orientace na export jim může zajistit lepší příjmy a rozložit rizika. „Nemovitosti“ a „lidské zdroje“ jsou sice vnímány jako možné zásadní překážky, ale díky dostupnosti řady flexibilních pracovišť po celém světě už „nemovitosti“ nepředstavují takový problém. „Lidským zdrojům“ je však třeba věnovat větší pozornost. Rozhodnutí, zda využít lokálního manažera nebo manažera z domovské země, je zásadní. Závisí zejména na tom, jestli je prodej řešen prostřednictvím několika hlavních distributorů, nebo je vyžadován osobní kontakt s velkým množstvím zákazníků. (am) na jednání pracovního týmu pro hospodářskou politiku RHSD. Proto bylo přijato usnesení, na kterém se dohodli jak zaměstnavatelé (KZPS, SP ČR), tak také zástupci odborů zaměstnanců (ČMKOS, ASO, OS ECHO). Konstatují v něm, že předložená verze ASEK nepředstavuje dostatečný podklad pro rozhodnutí o opatřeních, zajišťujících rozvoj energetického sektoru. Požadují rozpracovat zejména soubor opatření na období do roku 2025 s konkrétními termíny a gestory. Z těchto důvodů doporučují změnit text navrhovaného usnesení vlády na znění: vláda bere na vědomí ASEK jako jeden z podkladů pro její další dopracování v souladu s připravovanou Surovinovou politikou ČR. Doporučují jako základ pro dopracování scénář A2 z předložené ASEK. V souladu s tímto usnesením tripartity vystoupil se svým prohlášením viceprezident SP ČR pro energetiku, pro životní prostředí a oblast evropských regulací Jan Rafaj: „Koncepce neřeší detailní plán postupu v energetické politice pro nejbližší období do roku 2025 a už dnes k tomu potřebujeme jednoznačná politická rozhodnutí. Návrh neobsahuje věcný a časový harmonogram rozhodujících akcí, definici nástrojů, včetně legislativních, nezahrnuje analýzu ekonomické efektivnosti a bilanci potřebných finančních zdrojů. Na tyto zásadní nedostatky jsme opakovaně upozorňovali. Nepotřebujeme materiál obecné povahy, který není závazný a vymáhatelný. ASEK musí být kotvou pro rozhodování spotřebitelů, investorů i státní administrativy.“ Nový ministr si vyslechl stanovisko Svazu k ASEK s příslibem, že bude tomuto významnému dokumentu, resp. jeho úrovni, věnovat odpovídající pozornost. Přihlásil se tak k upřednostnění kvality před splněním termínů. Také v médiích se objevily názory dalších expertů na oblast energetiky působících mimo SP ČR, kteří se k úrovni dokumentu ASEK vyslovili podobně kriticky. (sp) Foto: archiv Na aktuální téma Zveřejněte analýzu rozšíření mýta! Opět se začaly ozývat požadavky rozšířit mýto na silnice 2. a 3. třídy. Naposledy od hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška. Tvrdil, že „po rozšíření mýta na silnice 1. třídy se kamiony přesunuly na ty, které jsou zadarmo“. To ovšem nekoresponduje ani s logistickou realitou dopravních firem, ani s čísly z dosavadních výzkumů. Jde o mýtus zastánců dalších investic do systému elektronického mýta. Objíždění mýtných úseků se děje pouze v řádu procent. Podle Centra dopravního výzkumu je až třetina nákladních vozidel, „podezřelých z objíždění“, místní obsluha a přítomnost kamionů zvyšuje až o 50 % blízkost logistického centra či průmyslové zóny. Zpoplatnění silnic nižších tříd tedy na dálnice proudy objíždějících náklaďáků nevyžene, protože žádné neexistují. Jen významně zdraží místní dopravu. Pro omezení vjezdu nákladních vozidel do určitých oblastí jsou nejefektivnější a nejlevnější zákazové značky s dodatkovou tabulkou, udělující výjimku zásobování a vozidlům se sídlem firmy v dané lokalitě. MD ČR má údajně analýzu od firmy PricewatehouseCoopers, která hodnotí efektivnost rozšíření mýtného na silnice nižších tříd negativně. Mělo by ji proto zveřejnit, aby vnesla reálná fakta do iracionální debaty. Martin Felix Změny v zákonech k pracovněprávním vztahům V souvislosti se změnami základního pracovněprávního předpisu obsaženými v zák. č 365/2011 Sb., kterým se mění zák. č. 262/2006 Sb. – zákoník práce, byly provedeny změny i v dalších zákonech, které se týkají zejména těchto problematik: • Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – je stanovena povinnost zaměstnavatele uzavřít dohodu o pracovní činnosti a nově i dohodu o provedení práce písemně, jinak jsou neplatné (ustanovení §77, odst. 3 zákoníku práce – změna provedená zák. č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV). Pro úplnost je zapotřebí uvést, že problematika dohod o provedení práce je dále upravena též v novele zákoníku práce (č. 365/2011 Sb.) a v novelách některých dalších zákonů – např. zák. o pojistném a sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (č. 589/1992 Sb.), zák. o důchodovém pojištění ( č. 155/1995 Sb.), zák. o veřejném zdravotním pojištění (č. 98/1997 Sb.), zák. o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.), které jsou obsaženy v zák. č. 365/2011 Sb. • Podpora v nezaměstnanosti – nově stanovené povinnosti uchazečů o zaměstnání, nově stanovené podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě vyplacení odstupného, důvodů ukončení posledního zaměstnání, nově stanovené výše procentní sazby podpory v nezaměstnanosti (změna příslušných ustanovení zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – provedená též výše uvedeným zák. č. 364/2011 Sb., o úsporných opatřeních). • Agentury práce – stanovení podmínek, kdy mohou provádět zprostředkování zaměstnání ve stanovených případech (např. sjednávání pojištění, souhlasné stanovisko MPSV k žádosti generálního ředitelství Úřadu práce ČR), rozhodování o odejmutí povolení agenturám, podmínky pro poskytování překlenovacího příspěvku OSVČ (změny příslušných ustanovení zák. o zaměstnanosti – provedené též zák. č. 364/2011 Sb.). Problematika agentur práce včetně nároků dočasně přidělených zaměstnanců v rámci „pojištění“ je upravena též v novele zák. o zaměstnanosti (č. 367/2011 Sb.). • Rovné zacházení a zákaz diskriminace – povinnost zajišťovat naplňovaní výše uvedených zásad (ustano- vení §4 zák. o zaměstnanosti, změna provedena zák. č. 367/2011 Sb., kterým se mění zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). • Uchazeči o zaměstnání – zejm. nově stanovené podmínky pro evidenci a výkon veřejně prospěšných prací (právní úprava viz výše uvedené zákony). • Ochrana osob se zdravotním postižením – za podmínek stanovených v ustanovení § 67 zák. o zaměstnanosti ve znění výše zmíněného zák. č. 367/20411 Sb., je na trhu práce uvedeným osobám poskytována zvýšená ochrana. • Chráněné pracovní místo – zřizuje zaměstnavatel pro osoby se zdravotním postižením s tím, že jsou současně stanoveny podmínky pro takový postup a pro poskytování příspěvku pro zřízení chráněného pracovního místa a jeho výši (zejm. ustanovení §75 až §78 zák. o zaměstnanosti ve znění zák. č. 367/2011 Sb.). • Sdílené zprostředkování zaměstnání – obsahem nového institutu je úprava problematiky, kdy krajská pobočka Úřadu práce může zprostředkovávat zaměstnání uchazečům o zaměstnání prostřednictvím agentury práce. Právní úprava postupu, včetně stanovení podmínek (zejm. uzavírání dohod, poskytování finanč- ních příspěvků agenturám) je obsažena v nově vloženém ustanovení §119a zák. o zaměstnanosti ve znění zák. č. 367/2011 Sb. • Pracovně lékařské služby a posuzování nemocí z povolání – nově upraveno je posuzování zdravotní způsobilosti v rámci pracovně lékařské služby pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání, kdy je zaměstnavatel povinen je zajistit. Právní úprava stanoví pro zaměstnavatele katalog povinností (zejm. ustanovení §53 až §59 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách). Samostatná část zákona je věnována problematice nemocí z povolání, včetně povinností zaměstnavatelů (zejm. ustanovení §61 až §68 zák. č. 373/2011 Sb.). Ve stanovení příslušných postupů však neupravuje výše uvedený zákon, ale ustanovení §60 předmětného zák. odkazuje na prováděcí právní předpis. Ke dni zpracování této informace však příslušný prováděcí právní předpis (vyhláška) nebyl vydán. Zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, nabývá účinnosti 1. dubna 2012. Doporučujeme věnovat pozornost také zák. č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zák. o zdravotních služ- bách, zák. o specifických zdravotních službách a zák. o zdravotnické záchranné službě. Ten obsahuje dílčí novely 120 zákonů, mezi nimiž je uvedena též novela zákoníku práce a zák. o zaměstnanosti, upravující ustanovení o „zdravotním stavu zaměstnance“ a „poskytování zdravotní péče“. Tyto změny nabývají účinnosti od 1. dubna 2012. • V rámci této informace dále upozorňujeme na vyhlášku č. 379/2011 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2012. Upozorňujeme též na obsah zák. č. 351/2011 Sb., kterým se mění zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. V obsahu tohoto zák. jsou provedeny též změny týkající se tzv. souběhu funkcí, a to zejm. v ustanovení §66, odst. 1 a v nově vloženém ustanovení §66d, o pověření obchodním vedením. Tato novela obchodního zákoníku nabývá účinnosti 1. dubna 2012. Libuše Brádlerová, Sekce zaměstnavatelská SP ČR Zajímavé adresy: www.spcr.cz www.regus.cz www.prodopravce.cz černá azurová purpurová žlutá 6 /leden /2 012 Stavitelství Přehlídka stavebních materiálů a technologií se uskuteční 24.–28. 4. 2012 Stavbaři myslí na Brno Změny v ZP Zákon č. 365/2011 Sb. je dlouho očekávaná rozsáhlá novela zákoníku práce. Změny se dotknou více či méně každého zaměstnance i zaměstnavatele. Nabyly účinnosti už od 1. 1. 2012. Je proto nejvyšší čas, aby se s nimi všichni, koho se týkají, seznámili. Které odlišnosti tedy zmíněný zákon přinesl a jak se nejčastěji projeví praxi: - změna definice závislé práce a potírání švarcsystému, - sjednání zkušební doby po 1. 1. 2012, - zrušení pracovního poměru ve zkušební době, - pracovní poměry na dobu určitou po 1. 1. 2012, - nový institut – dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, - nový výpovědní důvod – § 52, písm. h) zákoníku práce, - problém jménem odstupné, - moderační právo soudu, - „zpojistnění“ dohod o provedení práce. Více na: http://www.sps.cz/legislativa/Novela-zakoniku-prace.pdf. (r) Stavební veletrhy Brno jsou jediným stavebním veletrhem mezinárodního významu, který se koná ve střední a východní Evropě. Této významné akce se pravidelně účastní okolo 1200 firem z celého světa. Stavební veletrhy Brno tvoří: IBF 17. mezinárodní stavební veletrh, který pokrývá prakticky všechny oblasti stavebnictví – realizace staveb, stavební řemesla a technologie, stavební materiály a výrobky, stavební stroje, stavební konstrukce a další obory, jež souvisejí se stavbou. SHK 13. mezinárodní veletrh technických zařízení budov, který představuje nejnovější trendy v oblasti sanitární techniky, interiérů koupelen, vytápěcí techniky, vzduchotechniky, klimatizací a v neposlední řadě také alternativní zdroje vytápění, a obory elektro. Výraznými tématy letošních Stavebních veletrhů Brno jsou nízkoenergetické stavby a bydlení, úspory energií; Sanita, vytápění Lidé na sídlištích Sídliště našich měst poskytují bydlení velké části obyvatel. Považují je v duchu jednoho vyjádření nedávno zesnulého Václava Havla za „králíkárny“, nebo jsou se svým zázemím spokojeni? Na to hledá odpověď dlouhodobé šetření, které si nechává zpracovávat Magistrát města Brna. Dnes už představuje unikátní sérii tří výzkumů brněnských sídlišť. Klade si za cíl přinášet opakovaně odpovědi na otázku, jak se mění sídliště a jejich obyvatelé. První etapa v roce 1988 zahrnovala brněnská sídliště Kohoutovice, Bystrc, Bohunice a Vinohrady. Na sklonku roku 1995 na ni navázala druhá, rozšířená ještě o lokalitu Kamenný Vrch (Městská část Nový Lískovec). Výsledky prvních dvou vln představily brněnská sídliště jako stabilní oblasti bydlení preferované převážně střední třídou a věkově poměrně homogenní. V loňském roce se uskutečnila třetí vlna výzkumu. To nabízí, i v kontextu celonárodním a mezinárodním, uni- kátní možnost srovnání vývoje životních podmínek a jejich hodnocení za posledních víc než 20 let. Cílem třetí vlny výzkumu bylo odpovědět na základní výzkumnou otázku: Kdo jsou obyvatelé vybraných brněnských sídlišť a jaké je jejich vnímání kvality života v těchto lokalitách? Výzkum byl reprezentativní pro obyvatele starší 18 let bez ohledu na to, zda mají, nebo nemají v místě trvalé bydliště. Vybranými sídlišti byly v roce 2011 Vinohrady, Bohunice, Bystrc II, Kamenný Vrch, Lesná a Kamechy. Jedna z klíčových proměnných je spokojenost se sídlištěm. U respondentů šestice sídlišť v Brně v roce 2011 je poměrně vysoká. Asi dvě třetiny jsou spokojeny a pouze asi 5 % deklaruje naopak nespokojenost. Podíl spokojených z poslední vlny brněnského výzkumu (2011) přitom značně převyšuje hodnoty předchozích dvou vln (1995 a 1988), kdy byl také o mnoho vyšší podíl respondentů se sídlištěm nespokojených (18 % v roce 1995 a 10 % v roce 1988). Proč šetření třetí vlny (2011) zaznamenalo lepší výsledky než obě předchozí, a klimatizace a Vše o stavebnictví, technickém zařízení budov a vybavení interiéru. Souběžně s těmito akcemi se koná Mezinárodní veletrh interiéru a bydlení MOBITEX. Nabídku veletrhů, jako už po mnoho let, doplňuje také celoroční přehlídka montovaných domů v Národním stavebním centru EDEN. Loňského ročníku Stavebních veletrhů Brno se na čisté výstavní ploše 48 793 m2 účastnilo 1123 firem z 24 zemí. Branami výstaviště prošlo 66 326 návštěvníků z 37 zemí. Mezi tradiční odborné akce doprovodného programu Stavebních veletrhů Brno patří konference Energie pro budoucnost. V letošním roce bude řešit stále aktuální problematiku efektivního využití energie v budovách a komplexech budov. Spotřeba energie v budovách představuje asi 40 % celkové spotřeby energie v Evropě. To je mnohem víc, než kolik připadá např. na průmysl nebo dopravu. Podle odhadů Evropské komise by bylo možné při provozu budov ušetřit až polovinu spotřebovávané energie implementací řešení, která jsou už v současnosti k dispoto může být výsledkem vlivu tří procesů, které v poslední době brněnská sídliště poznamenaly. Za prvé, privatizace bytů zvýšila podíl vlastníků vůči družstevníkům a nájemníkům (vlastníci jsou obvykle spokojenější). Za druhé, revitalizace sídlišť zkvalitnila parametry obytných objektů. A za třetí, selektivní migrace znamenala odliv domácností se sídlištěm nespokojených, zejména do čtvrtí rodinných domů. Jistý vliv mohla mít i ne zcela shodná struktura srovnávaných sídlišť první, druhé a třetí vlny. K celkově pozitivnímu výsledku té třetí nepochybně přispělo zejména zařazení sídliště Lesná, které je stále oblíbenou lokalitou. Z analýzy výsledků vyplývá, že víc než dvě pětiny (43,2 %) dotázaných se domnívají, že „jejich“ sídliště se bude rozvíjet pozitivně. Pouze 7 % očekává negativní tendenci, třetina setrvalý stav a 17,5 % nedokázalo odpovědět. I přes rozdíly mezi sídlišti se naprosté většině obyvatel v nich žije dobře a míra jejich spokojenosti vzrostla asi o 10 %. Také struktura obyvatel všech sledovaných brněnských sídlišť je pestrá a nic nenasvědčuje tomu, že by docházelo k zásadnímu přílivu sociálně slabších obyvatel a případnému vytváření sociálně vyloučených lokalit, jak lze pozorovat jinde v ČR či Evropě. Zdroj: Magistrát města Brna (vam) Snímkem se vracíme k loňskému veletrhu IBF. zici. Existují čtyři základní cesty, jak toho docílit: instalace efektivnějších zařízení, nasazení zařízení pro využití obnovitelných zdrojů energie, provedení pasivních (zejména stavebních) úsporných opatření na konstrukcích budov a koordinova- nější spolupráce jednotlivých subsystémů v budovách. V pořadí už sedmou konferenci pořádají Veletrhy Brno a. s. a Českomoravská elektrotechnická asociace (ELA), organizátorem je FCC Public s. r. o. (mv) Foto: Veletrhy Brno Tíží je osud oboru Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Odborový svaz Stavba vyjádřily velké znepokojení ze současné situace, kdy se veřejnost na stránkách médií téměř denně dozvídá informace o nepoctivosti a neprůhledných veřejných zakázkách v oblasti stavebnictví. Svazy se obávají, že tím utrpí dobrá pověst desetitisíců poctivých pracovníků, kteří stavebnictví často věnovali celý svůj život. Výkonnost odvětví stále klesá, zvyšuje se nezaměstnanost v oboru. Příčinou je, vedle ekonomické recese, i politika současné vlády, která kromě škrtů v oblasti investic nevytvořila žádná růstová opatření. V oblasti dopravních staveb je paradoxem, že ačkoli máme nedostatek finančních prostředků z národních zdrojů, peníze z evropských fondů zůstávají nedočerpány. Odvětví stavebnictví je vnímáno jako potenciální korupční prostředí, protože asi polovina jeho produkce pochá- zí z veřejných zakázek. Svazy proto apelují na všechny zadavatele veřejných zakázek, aby se striktně drželi zákonných norem a nevytvářeli prostor ke spekulacím o možném nečestném jednání. Veřejné zakázky by měly být vždy zadávány transparentně, aby bylo kdykoli možné prověřit jejich bezproblémový průběh. Jedním z nástrojů, jak zabránit možné korupci, je rychlé schválení novely zákona o veřejných zakázkách a její uvedení do praxe. Svazy vyzvaly všechny subjekty, které se podílejí na projednání a schválení uvedené novely, aby to bezodkladně učinily, a zamezily tak nestandardním postupům při zadávání veřejných zakázek. Svazy požadují, aby do doby účinnosti novely zákona nebyly veřejné zakázky, zejména z oboru dopravních staveb, zadávány mimořádným způsobem, ale vždy řádným výběrovým řízením a v duchu novely zákona. Současně považují za nutné, aby případné problémy v kvalitě staveb byly řešeny standardními postupy, nikoliv prostřednictvím medií, což nemůže vést k racionálnímu řešení sporů. (red) Soutěž o nejlepší investiční záměr v roce 2011 podpořit investiční výstavbu v České republice, ocenit přínos investorů pro rozvoj jejího hospodářství, vyvážený, harmonický rozvoj regionů, měst a obcí. Je vypisována pro investice realizované na území ČR, bez ohledu na státní příslušnost projektanta, architekta či místa registrace realizační firmy, dokončené do konce roku. Vypisovateli jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a Veletrhy Brno, a.s. Svaz podnikatelů ve stavebnictví vyhlásil další ročník soutěže „TOP INVEST“ o nejlepší investiční záměr minulého roku. Zúčastnit se mohou všechny stavby, jejichž přínosem je dobrá ekonomická návratnost investice, nebo společenský význam a obohacení kulturního, sportovního a společenského postavení města či regionu. Vstup do soutěže je bezplatný. Je potřeba poskytnout dokumentaci stavby a v případě, že objekt postoupí do finále, prezentovat je porotě soutěže. Výsledky soutěže a vítězné stavby budou prezentovány na slavnostním večeru mezinárodního stavebního veletrhu IBF v Brně 24. dubna 2012. Soutěž má Nejlepší investiční záměr roku 2009 – – projekt města Židlochovice na Brněnsku „Výhon, turistický okruh s rozhlednou“. Foto: archiv Kriteria hodnocení: 1. Kvalita investičního záměru – význam, komplexnost investice, příspěvek k vyváženému, všestrannému rozvoji regionu či města, obce a dopad na zvyšování kvality života obyvatelstva, zejména na zvyšování dostupnosti území, zkvalitnění životního prostředí a rozvoj inovativního potenciálu území a další celospolečenské přínosy investice. 2. Ekonomické parametry investice – způsob financování, ekonomická a finanční efektivita vložených prostředků, multiplikační efekty, které se promítnou do zvýšení zaměstnanosti, zlepšení sociálního postavení obyvatelstva, vyvolané investice, synergie investice, možnost dalšího investování, zhodnocení území a další přínosy investice. 3. Technické parametry investice – zvládnutí investičního záměru po stránce technického provedení (konstrukční a architektonické řešení), zapojení do krajiny či stávající výstavby, kvalita provedených prací, trvanlivost a spolehlivost, vliv na životní prostředí. Přihlásit se mohou investoři, uživatelé (obce, města, samosprávné orgány v krajích, soukromí investoři, developeři apod.), řídící orgány v rámci evropských fondů, realizátoři (stavební firmy, inženýrské firmy) a autoři architektonických ná- vrhů, projektanti, financující banky, fondy, konsorcia, nadace apod. Komise přihlášky vyhodnotí a případně pozve na audiovizuální prezentaci přihlášené investice před hodnotící porotu složenou ze zástupců vypisovatelů. Představení investice před komisí v délce max. 30 minut zahrnuje nepřerušovaný audiovizuální výklad přihlašovatele a odpovědi na doplňující otázky členů komise. Zasedání hodnotitelské poroty soutěže bude 3. dubna 2012. Uzávěrka přihlášek soutěže je 15. března 2012 v sídle SPS, Národní třída 10, Praha 1, Jana Čičková, tel.: 737 173 550. Přihlášky do tohoto data a na výše uvedenou adresu zasílejte v listinné podobě. (sps) Zkuste si najít: www.ibf.cz www.sps.cz www.brno.cz černá azurová purpurová žlutá leden/2012/ 7 O b c h o d , s l u Ï b y, f i n a n c e Předběžná analýza výsledků ubytovacích a stravovacích služeb v roce 2011 Hotely zvýšily výkonnost Zhodnocení výsledků hotelového byznysu za rok 2011 v ČR nabízí jednu dobrou a druhou nepříliš příznivou zprávu. Hotely, na rozdíl od předchozího roku, dosáhly znatelných přírůstků, zatímco odvětví stravování zůstalo v už tradičním propadu. Lze to předběžně konstatovat, ačkoli v době zpracování této stručné analýzy nebyly ještě známy komplexní celoroční údaje o vývoji cestovního ruchu – konkrétně z ubytování a stravování. Úvodní konstatování však nebude daleko od skutečnosti. Nasvědčují tomu aspoň tržby dosahované v ubytování a využití hotelových kapacit, stejně jako další pokles tržeb ve stravování. Konečné závěry bude možné učinit až na základě celoročních údajů, ale i už dnes dosažitelné údaje výmluvně vypovídají o situaci v tomto oboru. Rozhodně lze usuzovat, že rozdílnost výsledků mezi ubytováním a stravováním mají na svědomí dva významné faktory. V ubytování zřejmě pozitivně zapůsobil vývoj cestovního ruchu – zahraničního i domácího – s významnými přírůstky ve využití hotelových kapacit. Výkony ve stravování byly naopak negativně ovlivněny celkovým přístupem klientů (z domácností i institucí) k spotřebě, když ani maloobchod v potravinách nedosáhl v roce 2011 reálného růstu prodejů. A nutno připomenout, že marketing včetně cenové politiky byl v analyzovaných segmentech rozdílný. Čísla nasvědčují tomu, že ubytovací zařízení přicházela s přitažlivějšími cenami, kdežto ve stravování se zvyšovaly. Co vypovídá statistika Ale pokusme se naznačená fakta blíže doložit údaji ČSÚ, analyzovanými Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR. Podle předběžných výsledků vzrostly tržby hotelového byznysu (v rámci celého odvětví ubytování a stravování dosahují podílu necelých 30 %) za jedenáct měsíců loňského roku meziročně o 4 % a s ohledem na prosincovou poptávku lze s takovým výsledkem počítat i celoročně. Reálně se tržby zvýšily o 5,6 %, k čemuž přispěly i výhod- Využití kapacit v % ČR Praha Hotely 5* Index 2011/2010 Ubytování a stravování leden–září listopad leden–listopad Ubytování b. c. s. c. b. c. 102,3 101,6 98,6 97,1 101,6 100,8 104,0 Stravování s. c. b. c. s. c. 104,3 106,0 101,4 99,2 101,1 102,7 97,6 94,6 105,6 100,5 98,2 Pozn.: b. c. – v běžných cenách; s. c. – ve stálých cenách Tab. 1 – vývoj tržeb v ubytování, stravování a pohostinství v indexech 2011/2010. nější ceny pro klienty ubytování. Úroveň a relace indexů tržeb ve stravování naopak potvrzují to, co už bylo naznačeno – jen velmi mírné zvýšení nominálních tržeb při dalším celoročním poklesu těch reálných a nejméně dvouprocentním zvýšení cen (viz tab. 1). Zvýšení tržeb v ubytovacích zařízeních s sebou samozřejmě nese i lepší výsledky dalších ekonomických parametrů. Za 1.– 3. čtvrtletí se výkony meziročně zvýšily o 4,8 %, výkonová spotřeba (nákladovost) rostla jen o 0,8 %, zato přidaná hodnota dokonce o 12 %. To vše se ale odehrálo při poklesu zaměstnanosti o 3,3 % (okolo 900 zaměstnanců) a též při nižší průměrné mzdě. Hotely 4* Hotely 3* ČVL VP ČVL VP ČVL VP 3. čtvrtl. 2010 56,7 64,1 57,0 61,3 42,0 47,7 3. čtvrtl. 2011 61,9 68,5 60,3 64,3 43,1 49,7 3. čtvrtl. 2010 58,2 65,1 65,2 68,3 57,9 62,7 3. čtvrtl. 2011 65,4 72,0 69,8 72,9 60,6 67,6 Pozn.: ČVL – čisté využití lůžek; VP – využití pokojů Tab. 2 – sezonní využití hotelových kapacit v třetím čtvrtletí 2010 a 2011 v ČR a v Praze. Tržby v ubytování odpovídají trendu v návštěvnosti hotelů, která se v roce 2011 vyvíjela vcelku vyváženě ve struktuře rezidentů a nerezidentů. Za jedenáct měsíců roku 2011 dosáhl celkový přírůstek návštěvnosti hotelů v počtech hostů 10 %, z toho 9,2 % u nerezidentů a 11,4 % u rezidentů. Ze šetření mezi kategoriemi hotelů vyplývá, že za leden až listopad vzrostl meziročně počet hostů nejrychleji ve čtyřhvězdičkových hotelech – o 12,3 %, v pětihvězdičkových o 8,5 % a v ostatních o 8,4 %. Výsledky za leden až listopad 2011 tak překročily v posledních letech zaznamenané nejvyšší výsledky za toto období z ledna až listopadu 2008, a to celkově o 9,1 %, u nerezidentů o 7,7 %. Předchozí údaje lze dát do souvislosti i s celkovým vývojem příjezdového cestovního ruchu. Za tři čtvrtletí roku 2011 se zvýšil sledovaný počet příjezdů hostů všech hromadných ubytovacích zařízení v ČR o 5,9 %, z toho u nerezidentů o 8,5 %; počet přenocování hostů vzrostl o 3,6 %, z toho nerezidentů o 8,9 %. Jiným sledovaným ukazatelem výkonnosti hotelových služeb je využití kapacit, které opět potvrzuje loňské zvýšení. Příkladem mohou být údaje přehledu, zachycující sezonní vytížení hotelových kapa- cit v třetím čtvrtletí 2010 a 2011, a v ČR a v Praze (viz tab. 2). A co lze očekávat letos Vcelku pozitivně vyznívající předběžné hodnocení činnosti ubytovacích kapacit může vybízet k obdobným předpovědím i pro rok 2012. To by však bylo velmi ošidné. Reformní kroky vlády ČR se nepochybně dotknou podstaty podnikání v tomto oboru, ovlivní jeho ekonomiku a prosperitu. S ohledem na očekávaný klesající vývoj spotřeby i domácí poptávky zůstává jistou nadějí v podstatě jen další růst zahraničního příjezdového cestovního ruchu, který v uplynulém roce výsledkům hotelového byznysu v ČR hodně napomohl. Ladislav Šípek Chyby e-shopů, které často odrazují zákazníky „Zde obvykle platí pravidlo, že asi 20 % nabízených produktů se prodává nejčastěji a tvoří i většinu obratu, takže je na prodejci, aby je uměl šikovně zkombinovat, doporučit a aby tyto položky měl v dostatečném množství na skladě,“ říká Pavel Trejbal, analytik společnosti Optimics. Nudná prezentace produktů, nekvalitní předvýběr zboží, chybějící cross-sell a up-sell, nedodržování dodacích termínů, slabá komunikace se zákazníky a nevýrazné odlišení od konkurence jsou nejčastější prohřešky e-shopů. Dospěla k tomu společnost Optimics, která se zaměřuje na obchodní výkonnost webů a vydala přehled nejčastějších chyb v e-shopech, které dokáží odradit nakupující, a provozovatelům internetových obchodů tak zbytečně snižují obrat. Nákupy na internetu jsou v České republice i na Slovensku stále atraktivnější. A právě nedávno vrcholící předvánoční sezona jasně ukázala, které e-shopy dokázaly zákazníka uspokojit, a které naopak v této snaze selhávají. Úkolem prodejce totiž není jen přilákat nakupujícího na své stránky, ale také ho oslovit natolik, aby nakoupil, a navíc se do e-shopu v budoucnu vrátil. Řada provozovatelů internetových obchodů však právě v tom selhává. Přitom odstranění chyb, které odrazují zákazníky, nemusí být náročné. Provozovatelé e-shopů o nich ovšem často ani nic netuší, a zbytečně se tak připravují o potenciální klienty. „Dobře odladěný e-shop může být výkonnější až o stovky procent. Nicméně nejde jen o optimalizaci pro vyhledávače, která je obecně známou nutností, ale také o hlubší analýzu chování návštěvníka na webu, jež odhalí úzká hrdla e-shopu a jejich příčiny. Pokud chceme nakupujícího v určitém segmentu pochopit, musíme se vžít do jeho pozice a porozumět jeho potřebám, abychom mu mohli nabídnout to, co hledá,“ říká Martin Snížek ze společnosti Optimics. Nejčastějších problémů, na které zákazník v e-shopech narazí, a jež ho mohou od nákupu odradit, je podle společnosti Optimics několik. 1. Neatraktivní prezentace produktů Produkty nabízené v e-shopu musejí kupujícího přesvědčit na první pohled. K tomu mohou pomoci kvalitní a velké fotografie, detailní popisy a zvýraznění předností. Někteří provozovatelé svůj e-shop vnímají jako on-line skladiště, ale v zájmu úspěšného prodeje by měl na zákazníky spíš působit jako lákavá výkladní skříň. Nelze zapomínat na to, že středem jejich pozornosti totiž není e-shop, ale především jeho produkty. Atraktivní grafika, dobrá viditelnost klíčových prvků nebo možnost prohlédnout si produkt z různých úhlů dokážou na zákazníka přesvědčivě zapůsobit. Důležitá je také možnost diskuze s prodejcem, který umí kvalifikovaně poradit, případně fórum s hodnocením a názory kupujících. 2. Nekvalitní předvýběr nabízeného zboží Umění nabídnout správné zboží je pro úspěch e-shopu velmi důležité a významnou roli při tom může hrát i předvýběr produktů. Obchodník musí dobře rozumět svému sortimentu a doporučit konkrétnímu zákazníkovi právě to, co by mohl zrovna potřebovat. Řada návštěvníků e-shopů si nechá ráda poradit a uvítají v široké nabídce tipy na zajímavé výrobky, akční nabídky nebo na nejoblíbenější produkty v jednotlivých kategoriích. Díky tomu se prodejce může odpovídajícím způsobem na poptávku připravit tak, že bude mít oblíbené zboží skladem a hned po objednávce je dokáže distribuovat nakupujícím. 3. Chybějící cross-sell a up-sell Zboží v e-shopu by mělo být vzájemně provázáno podle podobnosti a uživateli by měly být nabídnuty jak možné alternativy, tak i další související produkty a doplňky. Šikovně doporučené produkty, které se kupujícím mohou hodit (nebo které koupili v souvislosti s nabízeným produktem zákazníci před nimi), zvýšují nejen obrat e-shopu, ale i spokojenost zákazníků, kteří v jedné objednávce získají vše potřebné. Jak křížový prodej (cross-sell), zaměřený na doporučování souvisejícího zboží, tak i „navyšovaný“ prodej (up-sell), jehož cílem je nabídnout výrobek vyšší kategorie, je vhodné dělat sofistikovaně a personalizovaně, se zacílením na specifický subsegment zákazníků a jejich oblíbené kategorie. Přitom lze využít informace o předchozích nákupech a preferencích konkrétních uživatelů. Pokud tyto informace nejsou k dispozici, například u nového zákazníka, lze vždy alespoň nabídnout to, co společně kupovali jiní. 4. Nedodržování dodacích termínů a nejasná komunikace o stavu objednávky Častou chybou, která zákazníka odradí od dalšího nákupu, je nedodržení dodacího termínu. Kupující by měl mít jasnou představu o průběhu objednávky a přehledně vidět kroky, jimiž v procesu objednávky prochází. Ideálem je detailní tracking stavu každé objednávky, který podporuje důvěryhodnost prodejce. Pokud prodejce není schopen z nějakého důvodu zboží dodat, měl by zákazníkovi vše aspoň srozumitelně vysvětlit, dát mu realistický termín doručení, a nenechávat ho v nejistotě. Klíčová je v takové situaci aktivní komunikace s ním. 5. Slabé odlišení se od konkurence Záplava zejména generických e-shopů na lokálním trhu přinesla problém s jejich vzájemným odlišením, zdůrazněním jejich výhod a jedinečnosti. To pak vede k tomu, že si zákazník ani nepamatuje, v kterém internetovém obchodě nakoupil, a příště si nemusí vzpomenout nejen na své přihlašovací jméno a heslo, ale často ani na URL či název e-shopu. Schopnost zaujmout v rámci existující konkurence se stejným sortimentem něčím specifickým může být klíčovým faktorem k tomu, aby se nakupující vrátil i příště. Každý e-shop by si proto měl budovat důvěrný vztah s nakupujícími. Zákazník musí mít při návštěvě e-shopu pocit jisté exkluzivity a zároveň i dojem, že prodejce rozumí právě jeho potřebám. Kromě personalizované komunikace se může prodejce také odlišit věrnostními programy nebo nadstandardními doplňkovými službami. Zdroj: Optimics (vam) Foto: www.innit.cz Stojí za pozornost: www.socr.cz www.ahrcr.cz www.optimics.cz černá azurová purpurová žlutá 8 /leden /2 012 Evropská unie Země Hanse Christiana Andersena je na půl roku v čele Evropské unie Od ledna kočírují Dánové „Zodpovědná, dynamická, zelená a bezpečná Evropa“ je prioritou dánského předsednictví, které od prvního ledna vystřídalo v čele Rady Evropské unie Polsko. Prioritním a bezpochyby nejtěžším úkolem Dánů bude potřeba řešit krizi eurozóny. Dánské království však není, stejně jako předsednictví předchozí, členem eurozóny. Bude proto muset úzce spolupracovat s jejími členy a snažit se EU vyvést z jedné z největších krizí v její dosavadní historii. Situace v Maďarsku však poukazuje na to, že dluhovou krizí netrpí jen eurozóna, ale i země mimo ni. Vývoj v eurozóně má také nepříznivý dopad na země, které dosud společnou měnu nepřijaly, včetně České republiky. Stejně pak špatný stav maďarské ekonomiky zhoršuje image celého středovýchodního regionu EU. Současná pochmurná situace v eurozóně se jeví jako kulisa jedné z pohádek dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Během vyjednávání v Radě je Dánsko pro Českou republiku jedním z nejčastějších partnerů. S ohledem na neúčast na společné měně a řadě vyjednaných výjimek – neúčast na společné obraně EU, společném občanství a zachování suverenity znamný nástroj pro financování společných politik EU s cílem vytvořit růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, zároveň by však neměl znamenat další zátěž pro národní rozpočty. Ačkoli Dánsko není členem eurozóny, jeho premiérka Helle Thorning-Schmidtová (druhá zprava), která úřad zastává teprve čtvrt roku, prohlásila záchranu eura za svůj hlavní úkol. v právní a policejní oblasti, patří Dánové spíš do skupiny zemí, které zastávají euroskeptický přístup. I přes tyto výjimky vyslalo Dánsko jasný signál, že povede předsednictví zodpovědně a bude se snažit o shodu i v oblastech, které nejsou v souladu s jeho dlouhodobým postojem v EU, včetně návrhu na daň z finančních transakcí. Dánsko bude především klást důraz na podporu spolupráce mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou. Zaměří se na zrychlení legislativního procesu EU formou přijetí návrhů už v prvním čtení. To bude vyžadovat včasné předjednání návrhů mezi Radou a Parlamentem. Pracující Evropa Klíčové, ale zároveň velmi problematické bude pro Dány zejména vyjednávání o implementaci nových pravidel ve fiskálních otázkách stanovených na summitu EU 8–9. prosince 2011 a zajištění ekonomické stability. Dánové chtějí podpořit ekonomický růst a tvorbu pracovních míst. Heslem dánského předsednictví je „Pracující Evropa“ (angl. Europe at work). Jednoduché nebude ani pokračování v diskuzi o budoucí finanční perspektivě na období 2014–2020, tak aby byl nový rozpočet schválen do konce roku 2012. Podle dánského předsednictví představuje rozpočet EU vý- Česko-polská spolupráce Už víc než třem tisícovkám podnikatelům pomohl projekt „Vytvoření sítě Kontaktních center česko-polské hospodářské spolupráce“, který všestranně podporuje byznys podnikatelů obou států v příhraničí po celé délce společné hranice. Realizuje jej Hospodářská komora ČR v rámci Operačního programu „Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013“. Cílem projektu je vytvořit síť Kontaktních center pro podnikatele, organizace i občany u projektových partnerů, standardizovat jejich činnost a přispět k zvýšení hospodářského rozvoje a obchodní výměny mezi oběma zeměmi. Vytvoření sítě Kontaktních center česko-polské hospodářské spolupráce odstartovalo 1. května 2009 a bude trvat do 30. dubna 2012 v pohraničních oblastech po celé víc než 760km délce česko-polské hranice, na pol- ské straně pak v kraji Jeleniogórsko-wałbrzyšském. Díky němu vzniklo sedm Kontaktních center (čtyři na českém a tři na polském území), která od 1. září 2009 slouží k efektivní spolupráci mezi partnery projektu a nabízejí podnikatelům zprostředkování obchodních kontaktů, poptávek a nabídek a jejich evidence, poskytování informací a poradenství (legislativní, dotační, …), pomoc při zakládání firem či poboček, organizaci odborných seminářů, workshopů, konferencí, veletrhů. (vam) Potenciál vnitřního trhu Dánsko bude usilovat o plné využití evropského vnitřního trhu pomocí rozvoje dvanácti klíčových iniciativ obsažených v Aktu pro Jednotný trh. Důraz bude kladen na směrnici o veřejných zakázkách, standardizační balíček, revizi účetních standardů, návrh o rizikovém kapitálu, společný Evropský patentový systém a lepší prosazování směrnice o vysílání pracovníků. Dánsko chce také usilovat o rozvoj digitálního jednotného trhu a vybudování efektivní transevropské infrastruktury nebo o podporu evropského výzkumu a inovací. K dynamické Evropě má přispět i otevření nových obchodních příležitostí s třetími zeměmi, mj. s Japonskem, Indií, Kanadou a Tuniskem. Zelená Evropa Dánové známí svým přátelským vztahem k přírodě se budou snažit Unii rovněž vést k lepší ochraně životního prostředí, např. důrazem na tvorbu „zelených“ pracovních míst. Ve snaze přispět k splnění cíle 20% úspor energie do roku 2020 se dánské předsednictví zaměří na návrh směrnice o energetické účinnosti a na vytvoření dlouhodobé strategie do roku 2050 v oblasti energie a klimatu. Bezpečnost občanů Spolupráce v rámci EU je nezbytná pro řešení přeshraničních problémů globalizovaného světa a zajištění bezpečnosti občanů. Dánsko proto hodlá v oblasti justice a vnitřních věcí pokračovat v implementaci Stockholmského programu. Bude usilovat o dokončení Společného evropského azylového systému (CEAS) a posílení Schengenského systému. Dánské předsednictví podpoří vysokou představitelku pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonovou v naplňování cílů Lisabonské smlouvy a v zajištění většího vlivu EU v mezinárodních vztazích. Vikingové, kteří spolu s Nory a Švédy kolonizovali a napadali mezi 8. a 11. stoletím různé části Evropy, jsou známí vytrvalostí a statečností. Uvidíme, do jaké míry se Dánům podaří využít svých vlastností v boji s krizí a přispět k celistvosti Evropy. Alena Vlačihová eu2012.dk Zachrání euro? Evropští představitelé se na loňském prosincovém summitu v Bruselu dohodli, jak budou řešit krizi eurozóny. Mělo by také dojít k změně Lisabonské smlouvy. Podpořilo ji 23 států EU, odmítla Velká Británie a Maďarsko, Švédsko a Česká republika chtějí nejdřív věc pro jednat ve svých parlamentech (později i Dánsko), což ovšem nakonec budou muset udělat všichni. Většina států EU se tedy dohodla na mezivládních jednáních o vytvoření no- vé dohody. O konkrétních bodech se bude rokovat. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala, aby opatření byla zavedena urychleně. Do března t. r. by podle ní měl být hotov návrh dohody a následovat by měla jeho rychlá ratifikace. Má obsahovat mj. limit deficitu rozpočtů zemí do 0,5 % HDP s automatickými sankcemi, předkládání jejich návrhů Evropské komisi ad. Vyjednavači schválili také 200 mld. eur do správy MMF a urychlení příprav na spuštění stálého záchranného fondu EU, v němž má být letos 500 mld. eur. (am) Opatrnost vůči novému infrastrukturnímu fondu Investovat 50 mld. eur do transevropských dopravních, energetických a digitálních sítí je cílem návrhu Evropské komise z října 2011. Umožní to nový infrastrukturní Nástroj pro propojení Evropy (angl. Connecting Europe Facility (CEF) a nová pravidla pro TEN-T sítě. Centrální správa fondu na evropské úrovni by měla zajistit, že CEF bude financovat projekty, které zaplní chybějící vazby energetické, dopravní a digitální páteře Evropy, a pomůže tak dokončit jednotný trh. Z Kohezního fondu by mělo být uvolněno 10 mld. eur a převedeno do fondu CEF jako okénko pro kohezní země se stejnou mírou spolufinancování ve výši 85 %. Nové členské státy však o efektivitě redistribuce financí a rovněž o respektování principu subsidiarity pochybují. Česká republika obecně podporuje cíle balíčku návrhů (nařízení CEF včetně odvětvových legislativních návrhů). „Pochybujeme však, zda je vzhledem k rozdílnosti všech tří dotčených sektorů vytvoření jednotného fondu skutečně nejefektivnějším řešením,“ říká Jakub Dürr, zástupce stálé představitelky ČR při EU. Europoslanec a zpravodaj k návrhu nařízení TEN-T ve výboru Evropského parlamentu pro regionální rozvoj Oldřich Vlasák má k CEF odmítavý postoj. Domnívá se, že je redistribuce desetimiliardové finanční obálky, převedené do CEF z rozpočtu kohezní politiky na léta 2014-2020, velmi neefektivní: „Na jedné straně jsou tyto zdroje pro posílení evropské infrastruktury nedostačující, a na druhé bude tak velká částka chybět v rozpočtu kohezní politiky.“ Digitální část infrastrukturního fondu je podle něho špatně nastavena, neboť bude podporovat projekty v méně zalidněných oblastech, které nemusejí přinést žádnou přidanou hodnotu. O něco méně odmítavá je k návrhu infrastrukturního fondu členka dopravního výboru Evropského parlamentu Olga Sehnalová. Považuje však za nezbytné ještě mnoho otázek objasnit. A to jak vztah CEF ke kohezní politice nebo proporcionalitu financování, tak definici evropské přidané hodnoty či zahrnutí dalších projektů. „Evropská přidaná hodnota je zakotvena v příslušných pravidlech, která budou identifikovat projekty společného zájmu,“ specifikuje Jean-Eric Paquet, ředitel Sítě evropské mobility Generálního ředitelství pro dopravu. Komise věří, že právě koheze je potřeba pro dokončení vnitřního trhu. CEF jako integrační nástroj má vytvořit efektivní propojení sítí a pomoci realizovat přeshraniční projekty, které jsou pro členské státy méně prioritní. Ačkoliv hledá CEF společné řešení pro všechny sektory, má specifická opatření reflektující rozmanitost každého z odvětví. Pro zajištění efektivní implementace bu- de CEF spravován Komisí centrálně s pomocí výkonné agentury. Michele Bellavite z Telecom Italia a předseda Pracovní skupiny pro digitální společnost ETNO (Evropská asociace operátorů telekomunikačních sítí) nový nástroj vítá, ale domnívá se, že investice by měly přijít ze soukromého sektoru. Rovněž zdůrazňuje, že existuje různá úroveň liberalizace napříč sektory a telekomunikační sektor je charakteristický vysokým stupněm liberalizace. Komise by proto měla objasnit, jakým způsobem identifikovala částku 50 mld. aur jako investiční potenciál evropských soukromých investorů v oblasti digitálních sítí. K tomu Martin Übelhör z Generálního ředitelství pro informační společnost uvádí, že je její výše převzata ze studie Evropské investiční banky: „CEF je důležitý, protože veřejné fondy v oblasti digitálních sítí jsou téměř vyschlé, a soukromý sektor místo investic do nové generace sítí staví jen na už existující infrastruktuře.“ Podle analýzy Lenky Krausové z NET4GAS umožní CEF pouze 3 % (přibližně 3 mld. eur) nezbytných investic do infrastruktury plynu, identifikovaných ENTSOG, což je velmi málo. Prakticky tak mohou být finance využity pouze na studie a analýzy. Navržené včasné konzultace mohou podle ní bez přizpůsobení právního prostředí vést k spekulacím kolem územních plánů a věcného břemena. „Konfederace evropských zaměstnavatelů BUSINESSEUROPE vítá oba návrhy, a to jak CEF, tak i TEN-T pravidla. Čím víc je rozhodování o CEF centralizováno, tím spíš může dosáhnout maximální přidané hodnoty pro evropské sítě,“ míní Anna Constable z BUSINESSEUROPE. (av) Nepřehlédněte: www.cebre.cz ec.europa.eu www.podnikanivpolsku.info ãerná azurová purpurová Ïlutá 9 leden/2012/ Automobily Náš spolupracovník Vojtěch Štajf testoval nový model Hyundai i40 Kombi Korejský „pašík“ se líbí Zcela nový model ambiciózní korejské značky se v Evropě uvedl parádně. Díky atraktivnímu designu a dobrému zpracování se výborně prodává, k silným argumentům patří i dlouhá komplexní pětiletá záruka. Vnější rozměry, téměř identické s Volkswagenem Passat Variant, dávají tušit, jaký automobil stál novému Hyundai modelem. Downsizing, to je zaklínadlo dnešních motorářů ve snaze snížit emise a spotřebu, a tak se zdvihové objemy a počty válců neustále zmenšují. Tento trend sice začal u zážehových motorů, kdy začaly být původní atmosférické dvoulitry nahrazovány přeplňovanými šestnáctistovkami, nový i40 je ale příkladem toho, že se downsizing nevyhne ani dieselům. Které z vývojových oddělení by ještě před pár lety jen uvažovalo o umístění vznětového motoru o objemu 1,7 litru pod kapotu prestižního modelu střední třídy? My jsme zkoušeli vodovce a právě menší kubatuře – víc závislá na způsobu jízdy. Při „ždímání“ motoru a jízdě stylem brzda-plyn se vyšplhá i přes průměr osmi litrů. Hyundai chystá také dvojitě přeplňovanou verzi tohoto motoru s ještě větším výkonem. Zatím je však 1,7 CRDi jediným nafťákem v nabídce – můžeme si pouze vybrat způsob řazení: manuál, nebo automat, obojí s šesti rychlostními stupni. Čtyři a tři čtvrtě metru dlouhé kombi připomíná tvarem kočku ve skoku. provedení s motorem 1,7 CRDi a automatickou převodovkou, a nestačili jsme se divit. Povedený dieselový motor Hned v úvodu můžeme konstatovat, že běžnému řidiči bude sedmnáctistovka v pohodě stačit, byť v tak velkém voze přílišnou výko- novou rezervou neoplývá. Navíc je motor trochu hlučnější, i když do interiéru vibrace díky dobré izolaci neprocházejí. Vzhledem k nižšímu objemu se rozhodně dá jezdit velmi úsporně (i pod 5 litrů nafty na 100 km). V porovnání s objemnějšími agregáty je ale spotřeba – kvůli automatické pře- Korejsky s německým přízvukem Podvozek je hodně komfortní, ale zvolenou stopu i přes výraznější náklony vůz drží. Především na kvalitním povrchu je radost s novým modelem cestovat. Brzdy jsou bez výhrad, umístění všech ovladačů je „asijsky“ ergonomické; tím máme na mysli specifické, byť intuitivní umístění některých tlačítek. Na zadních sedadlech je solidní prostor i pro cestující vyššího vzrůstu, i když zbývá méně místa pro chodidla pod předními sedadly. Na prostornost si cestující tedy stěžovat nemohou, ale na etalon třídy v tomto ohledu – Škodu Superb Kombi – i40 nemá. Typ vozu Motor (cm3) Hyndai i40 1,7 CRDi Kombi A/T Peugeot 508 SW 2,0 HDi aut. VW Passat Variant 2,0 TDi DSG vznět. 4válec turbo 1685 vznět. 4válec turbo 1997 vznět. 4válec turbo 1968 Výkon (kW/k) 100/136 120/163 103/140 Max. toč. moment (Nm/ot. min.-1) 325/2000 340/2000 320/1750 Převodovka 6stup., aut. 6stup., aut. 6stup., aut. Max. rychlost (km/h) 190 223 208 Zrychlení 0–100 km/h (s) 12,0 9,5 10,0 Komb. spotřeba (l/100 km) Délka (mm) Objem zavazadl. prostoru (l) Informační systém s dotykovým displejem je umístěn uprostřed palubní desky. Karosářská verze kombi přišla na trh dřív než alternativní i40 sedan. Inspirace pro design a výbava V čem však určitě směle konkurovat může, to je design, který u Hyundaie prezentují přímo jako „fluidum“. Zásadním klíčem k úspěchu je proti minulosti výrazně vyšší kvalita použitých materiálů i jejich zpracování v interiéru. Je z něj cítit jasná a zdařilá inspirace německými vozy a diktát designérského oddělení značky v Rüsselsheimu. Automobil je nabízen ve dvou verzích výbavy – classic a experience, přičemž automatická převodovka je k mání pouze v té vyšší. Tam najdeme i automatickou dvojzónovou klimatizaci, elektrická zrcátka, mlhovky, LED denní světlomety, rádio s ovládáním na volantu s přehrávačem CD a šesti reproduktory a mnoho dalšího. Bohatá výbava jako devět airbagů včetně kolenního a stabilizační systém VSM je u všech verzí standardem. Nelze se tedy divit ani vynikajícímu hodnocení úrovně bezpečnosti ze strany odborníků. Potvrzením je i zisk nejvyššího počtu pěti hvězd od nezávislé agentury EuroNCAP. Vojtěch Štajf Foto: archiv autora 5,6 5,7 5,2 4770 4810 4771 603–1731 553–1719 618–1823 Emise CO2 (g/km) 149 150 135 Základní cena (Kč) 684 990 734 900 734 700 Hyundai i40 nezapře rozměrovou inspiraci konkurenčním Passatem Variant. „Palivo“ pro elektromobily Kolik jich přibylo? V České republice se pomalu začíná rozšiřovat síť nabíjecích stanic Od loňského prosince mohou majitelé elektromobilů dobíjet vozidla u stanic Skupiny ČEZ. První z nich stojí před centrálou společnosti v Duhové ulici v Praze, další měly být do konce roku k dispozici např. ve Vrchlabí a v Plzni. Všechny další dobíjecí stanice společnost instaluje u svých infrastrukturních partnerů, kterými jsou obchodní centra, supermarkety či provozovatelé vozových parků, a také ve městech a v obcích, s nimiž ČEZ spolupracuje na rozvoji elektromobility v České republice. V letošním a příštím roce by jich měly přibýt desítky. Základem budou stanice normálního dobíjení, které pracují s napětím jako běžná domácí zásuvka (16A/230 V). Na rozdíl od ní však mají několik výhod. Dokážou např. optimalizovat dobíjení elektromobilu, což prodlužuje životnost baterie vozu a brání jejímu poškození. Budou mít různé výkony, podle dostupného příkonu v dané lokalitě. Stanice rychlého dobíjení pracují s vyšším napětím a umožňují dobíjet akumulátory na 100 % kapacity do 50 minut. Vyžadují však speciální připojení na elektrickou síť. Společnost ČEZ zahájila jejich instalaci letos. Majitelé elektromobilů, kteří chtějí využívat služeb obou typů dobíjecích stanic Skupiny ČEZ, musejí se společností uzavřít zákaznickou smlouvu. To jim v následujících dvou letech umožní neomezené dobíjení u všech stanic společnosti ČEZ za paušální symbolický poplatek. V roce 2012 bude 100 korun za měsíc, v roce 2013 pak 150 korun. Každému zákazníkovi bude přidělen speciální čip, který mu mj. umožní na displeji dobíjecí stanice sledovat, kde a jak dlouho dobíjel a kolik kWh načerpal. V rozvoji elektromobility se angažují i další energetické společnosti. Např. Pražská energetika (PRE) už v Praze zprovoznila několik dobíjecích stanic (do konce roku 2011 jich mělo být asi 20). E.ON a RWE v oblasti elektromobilů spolupracují s automobilkami Mercedes-Benz a Citroën. Zatím je však v České republice v provozu jen několik desítek elektromobilů. Svůj první komerční elektromobil hodlá dát na trh také Škoda Auto. V prodeji by se měl objevit v roce 2014. Půjde o menší vůz do města, pravděpodobně na bázi modelu Citigo. (vam) Foto: ČEZ V roce 2011 bylo v České republice poprvé registrováno 173 282 nových osobních automobilů, 13 269 lehkých užitkových automobilů, 837 autobusů, 7962 nákladních vozidel a 16 667 motocyklů. Ve srovnání s rokem 2010 vzrostly loni registrace nových vozidel ve všech kategoriích – OA o 4046 ks, LUV o 1693 ks, BUS o 86 ks, NA o 2517 s výjimkou motocyklů – pokles o 1784 ks. Poněkud vyšší byly i první registrace u traktorů, přívěsů a návěsů i vozidel v kategorii „ostatní“. V CRV nově přibylo rovněž 157 896 ojetých vozidel. Mezi OA si stále udržuje dominantní postavení značka Škoda (loni 53 050 prvních registrací, podíl 30,61 %) před VW (14 921/8,61 %), následují Ford (14 447/8,33 %), Renault (12 370/7,13 %), Hyundai (12 086/6,97 %), Kia (8575/4,94 %) atd. Malé automobily tvořily čtvrtinu, střední a nižší střední třída po pětinách celkového objemu. Téměř třetina vozů byla s karoserií kombi, podíl hatch- a liftbacků dosáhl necelé čtvrtiny. Mezi modely dominovala Škoda Octavia (23 551 ks, podíl 13,65 %), následovaly Fabia, Superb, Ford Focus, VW Golf, Škoda Yeti, Kia Cee’d a další. Podíl vozů s benzinovým motorem byl 57,79 %, s naftovým 39,53 %, elektromobilů bylo regi- strováno 56 (0,03 %). Barvám karoserie vévodila šedá s téměř pětinovým podílem, před bílou, modrou, červenou a hnědou. Z hlediska bezpečnosti provozu doporučovaná oranžová skončila na chvostě s jednoprocentní podílem. V poslední době velmi sledovaný údaj – emise CO2 říká, že se skoro desetina benzinových motorů „vešla“ do nejnižší emisní skupiny pod 121 g/km a téměř polovina do 121–140 g/km, víc než čtvrtina dieselů měla pod 121 g/km a nadpoloviční většina jich nepřekročila 140 g/km. V kategorii LUV dominoval mezi značkami Ford (2495 ks/18,80 %) s nejprodávanějším modelem Transit (2052 ks/15,46 %). Téměř devět z deseti lehkých užitkových vozů mělo naftový motor. Mezi NA se nejlépe vedlo značce MercedesBenz (1660 ks/20,84 %), z domácích výrobců byl podíl Avie 151 ks (1,89 %) a Tatry 92 ks (1,15 %). V registraci nových autobusů dominují domácí značka SOR (409 ks/48,86 %) a Irisbus (183 ks/21,86 %). V kategorii M nad 50 cm3 si nejlépe vedla Hodna s 1048 ks. Poprvé registrováno bylo také 29 723 nových přívěsů a návěsů. (m) Zajímavé adresy: www.futuremotion.cz portal.sda-cia.cz www.mvcr.cz černá azurová purpurová žlutá 1 0 /leden /2012 Vzdûlání, vûda, inovace Reforma vysokých škol je podle zaměstnavatelů zcela nezbytná Dali by i stipendia Dvě třetiny tuzemských firem by využily možnosti poskytovat stipendia pro vysokoškoláky v případě, že by byla daňově odpočitatelnou položkou. Vyplynulo to mj. z šetření mezi členskými firmami Svazu průmyslu a dopravy ČR. Poskytujete v současné době podniková stipendia pro studenty vysokých škol? 8% 53 % Připomínky k Věcnému záměru zákona o vysokých školách představují fascikl o 94 stranách, Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům zabral 92 stran textu. Také Svaz průmyslu a dopravy přispěl k tomuto množství svými návrhy. Podporuje rovněž navrhované změny v současném systému fungování vysokých škol, jako jsou vytvoření skupiny excelentních vysokých škol – univerzit, rámcové smlouvy mezi státem a vysokou školou, funkční místa docentů a profesorů, zavedení školného nebo zjišťování kvality vzdělávání Národní akreditační agenturou. „Usilujeme o zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a je zřejmé, že současný systém a mnohdy i kvalita vysokých škol neodpovídá jejím potřebám,“ uvedl na loňském prosincovém zasedání tripartity při projednávání zmíněných dvou zákonů Pavel Juříček, viceprezident SP ČR. Shrnul také některé požadavky Svazu, jejichž účelem je posílit Senát je proti Návrhem věcného záměru zákona o vysokých školách, vypracovaným MŠMT, se zabýval také Akademický senát Masarykovy univerzity. Senátoři se připojili k stanovisku svých reprezentantů v Radě vysokých škol i k postoji České konference rektorů, a předkládaný návrh odmítli. Vnímají ho jako problematický a pro vysoké školství škodlivý. Vyzvali ministerstvo, aby respektovalo připomínky, které mu předložily RVŠ a ČKR. Nesouhlasí rovněž se záměrem zákona o finanční pomoci studentům. (r) Využili byste v případě platnosti zákona možnosti stipendia jako daňově odpočitatelné položky až do výše 5000 Kč měsíčně, poskytované na základě smluvního vztahu? 18 % 39 % 16 % Ano Ne Bez odpovědi Ano Ne Bez odpovědi orientaci vysokých škol na potřeby uživatelů a zvýšit odpovědnost za kvalitu jejich výstupů. Svaz proto požaduje: • adekvátní zastoupení zaměstnavatelů v radách vysokých škol a Národní akreditační agentuře; • řešení prostupnosti vyššího odborného a bakalářského stupně vzdělání; • posílení spolupráce vysokých škol s aplikační sférou (podniky, výzkumné organizace); • zlepšení manažerského stylu řízení vysokých škol; • lepší podmínky pro realizaci studijních praxí u zaměstnavatelů; • finanční zvýhodnění studia oborů důležitých z hlediska udržení a rozvoje hospodářství ČR; • účelové vázání prostředků na vědu a výzkum na vysokých školách; • možnost jmenování odborníků z praxe akademickými pracovníky všech typů škol; • jasné podmínky a garance při poskytování podnikových stipendií, financování školného budoucím zaměstnavatelem. „Navrhované změny jdou z našeho pohledu správným směrem, nicméně je nezbytné posilovat spolupráci škol se zaměstnavateli a společně upravovat výuku na všech stupních tak, aby respektovala současný prudký tech- Spousta změn NSK Národní soustava povolání II a Národní soustava kvalifikací 2 mají napomoci odstranit disproporci mezi poptávkou trhu práce a nabídkou vzdělávacího systému a zapojit občany do celoživotního vzdělávání. Významným realizátorem těchto veřejných zakázek je v rámci konsorcia s Hospodářskou komorou ČR a spo- lečnosti TREXIMA, spol. s r.o. také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Pokud jde o oblast NSP II, vloni byl dokončen proces ustavování sektorových rad – nyní jich existuje 29 a kompletně pokrývají činnosti pracovního trhu České republiky. Nově ustaveny byly Sektorová rada pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční služby; Sektorová rada pro ozbrojené složky; Sektorová rada pro veřejné služby a správu, Sektorová rada pro kulturu, Sektorová rada pro justici a právo. nicky vývoj,“ uvedl k návrhům Miloš Rathouský, ředitel Sekce rozvoje lidských zdrojů SP ČR. Podle něho Svaz zároveň od státu požaduje, aby finančně zvýhodnil přírodovědné a technické vzdělávání, tedy studium oborů, které jsou pro naši konkurenceschopnost důležité. V souvislosti s projednáváním návrhu zákona o finanční pomoci studentům uspořádal SP ČR v prosinci loňského roku bleskový průzkum mezi členskými firmami. Na výzvu reagovalo 194 z nich. Vzhledem k tomu, že v návrhu je i část věnovaná podnikovým stipendiím pro studenty vysokých škol, jedna z otázek se týkala pravě jich. Pod- niková stipendia pro vysokoškoláky poskytuje asi osm procent dotázaných firem. Dvě pětiny respondentů uvedly, že stipendia neposkytují a poměrně vysoký počet, víc než polovina oslovených, se k otázce nevyjádřila. Na otázku, zda by zástupci podniků využili možnost stipendia jako daňově odpočitatelné položky až do výše 5000 Kč měsíčně, poskytované na základě smluvního vztahu, odpověděl překvapivě vysoký počet respondentů souhlasně. Pouze asi šestina firem o poskytováni stipendií nemá zájem a necelá pětina respondentů se k věci nevyjádřila. Milan Mostýn Do realizace zakázky je tak nyní prostřednictvím sektorových rad zastoupených reprezentanty profesních svazů, střešních organizaci a zaměstnavatelů zapojeno víc jak 1000 osob. Ke konci listopadu loňského roku bylo pracovními skupinami sektorových rad dokončeno 321 nových a 242 revidovaných popisů povolání a typových pozic. Na zbyvajících naplánovaných jednotkách práce se intenzivně pracuje. Připravují se také sektorové dohody v oblastech potravinářství, keramika, doprava, fitness industry, vyhrazená zařízení a bezpečnost a ochrana osob a majetku a bezpečnost práce. V rámci NSK se do poloviny listopadu minulého roku u nově vytvářených dílčích kvalifikací podařilo v sektorových radách schválit 40 dílčích kvalifikací, dalších 15 je v přípravě ke schválení, 29 kvalifikací je ve fázi připomínkování stvrzovateli a u 64 kvalifikací se řeší metodické připomínky NUV. Bylo provedeno už víc než 17 000 zkoušek z dílčích kvalifikací. V rámci zviditelněni tématu NSK se uskutečnily dvě konference, jichž se zúčastnilo víc než 300 zájemců z řad ředitelů a personalistů firem a organizací. Dalších víc než 1500 zájemců konference sledovali on-line na webových stránkách www.nskonline.cz. (red) Pasivní odposlechy mobilních telefonů Mají dosah desítek kilometrů, jsou neodhalitelné a nezákonné, ale jde o běžně dostupné zboží Představa, že se odposlech uskutečňuje nasazením štěnice do mobilního přístroje sledované osoby, je už minulostí. Moderní odposlech telefonů je daleko sofistikovanější. Lze ho uskutečnit na vzdálenost několika desítek kilometrů a objekt nemá prakticky možnost nic zjistit. Umožňují to mobilní odposlechová zařízení, tzv. GSM interceptory, které začaly v zahraničí nabízet už desítky firem. Jejich cena není rozhodně nízká (pohybuje se v rozpětí 2 až 2,5 mil. Kč), ale zas ne příliš vysoká pro ty, pro něž mají podobné informace vysokou hodnotu. Na nedávném veletrhu Milipol v Paříži se prezentovalo několik firem, které nabízejí tzv. pasivní přenosné systémy pro odposlech mobilních telefonů. Jejich existence patřila v okruhu lidí, kteří se zabývají problematikou bezpečnosti, dlouhou dobu do kategorie sci-fi. Výstava však jasně ukázala, že dnes se tato zařízení stala běžně nabízeným produktem. Odposlech mobilních telefonů lze rozdělit na dva druhy. První se uskutečňuje přímo přes telefonního operátora na základě soudního povolení. Jde tedy o legální odposlech ze strany Policie ČR nebo jiného oprávněného orgánu. Ty získávají přístup do sítě všech českých operátorů, kde na základě identifikace uživatele (podle telefonního čísla, IMSI, TMSI apod.) mohou odposlouchávat dané zařízení připojené do sítě. Je to zpravidla tzv. offline odposlech, kdy oprávněný subjekt obvykle nemonitoruje hovory okamžitě, ale získává jejich obsah zpětně. Druhou možností je odposlech mobilních telefonů pomocí GSM inter- 66 % ceptorů. Jde o přenosné zařízení velikosti DVD přehrávače, jež je připojeno k notebooku vybavenému speciálním softwarem a GSM anténami. Uvádí se, že tak lze odposlouchávat až osm mobilních telefonů současně v okruhu do několika desítek kilometrů. Záleží na hustotě sítě – ve městech je dosah stovky metrů až několik kilometrů. Výhodou GSM interceptorů je, že jsou mobilní a schopny provozu do několika minut. Především však není nutné znát o odposlouchávaném subjektu žádné identifikační údaje. GSM interceptory mají aktivní, nebo pasivní mobilní systémy. V případě aktivního odposlechu se zařízení přihlásí do sítě operátora, kde se začne vydávat za jeho základnovou stanici. Po celou dobu tedy aktivně vysílá a simuluje její funkci. Operátor ho v systému může „vidět“, takže je snadno odhalitelné. Pasivní systém se k základnové stanici operátora přihlašovat nemusí, protože dokáže samostatně dešifrovat celou komunikaci (v případě, že je používána šifra A5/2). Dešifrování a poslech hovoru je tak naprosto neviditelný a jeho odhalení se stává téměř nemožným. „Odposlechy telefonních hovorů, které jsou neoprávněné, bude možné většinou kvalifikovat jako trestný čin porušování tajemství dopravovaných zpráv,“ uvádí právník Jan Vobořil z občanského sdružení Iuridicum Remedium, které se věnuje problematice ochrany osobních údajů a ochrany soukromí. Obtížné je však podle něho nejen vypátrat pachatele, ale i jen přijít na to, že k neoprávněnému odposlechu hovoru vůbec došlo. V roce 2010 tak policie evidovala pouze 19 těchto trestných činů, přičemž objasnila pět, za něž stíhala čtyři osoby. Z GSM interceptorů se dnes stává výnosný obchod a je pravděpodobné, že jsou už používány i v ČR. Představují velký společenský problém. „Například ve Spojených státech kvůli častým odposlechům služebních telefonů přistoupili k radikálnímu řešení – jednotky policie ve Washingtonu, v Santa Monice či ve městech Kansasu a Floridy musejí během služební komunikace používat radiové šifrování hovorů,“ říká Jiří Schmidt, specialista na bezpečnost a ochranu soukromí. Podsvětí i novináři byli totiž díky odposlechu policejních telefonů často o krok napřed. Jako nejspolehlivější ochrana před odposlechy mobilů se ukazuje důsledné používání šifrovacích telefonů. (vam) Foto: archiv černá azurová purpurová žlutá leden/2012/ 11 Doprava a logistika Obnova D1 ve hvězdách Vloni se objevily v médiích „zaručené“ zprávy o chystané rekonstrukci největší dopravní tepny v zemi – dálnice D1 z Prahy do Brna. Rok se přehoupl do nového letopočtu a ohledně „déjedničky“ je ticho po pěšině. Jediné, co kompetentní orgány dokážou připustit, je nutnost a nezbytnost této rekonstrukce. A to je hodně málo! Neustálé oddalování se dotkne nás všech. Obyčejných motoristů, kteří po této „hopsaštráse“ jedou třeba jen párkrát do roka, ale i profesionálních řidičů, pro něž je jízda po ní denním chlebem. „Otázka je, zda a kdy se vůbec rekonstrukce D1 uskuteční, jakým způsobem a jak bude zajištěno její financování,“ řekl listu Podnikatel tiskový mluvčí sdružení ČESMAD Bohemia Martin Felix. Na základě jeho podkladů a podnětů vznikl i tento článek. Ticho po pěšině Termín zahájení stále není, ani na počátku tohoto roku, kdy by měla generální oprava začít, jasný. Podle údajů z denního tisku se už loni v září mělo začít nákladem asi 23 mld. Kč s rekonstrukcí pěti úseků D1 v délce 40 km (list Podnikatel o tom informoval v listopadovém čísle 2011). A co se děje nyní? Nic. Když si na webových stránkách ŘSD zadáte heslo Rekonstrukce D1, žádnou odezvu nezískáte. Veškerá vyjádření na toto téma jsou tedy značně hypotetická. Instituce, která má péči o D1 bytostně na starosti, mlčí. R35 v nedohlednu V první řadě se ukázalo, že se zásadně zanedbala výstavba alternativní severní trasy – dnešní R35. O tom, že by tam měla být dálnice, aby všechen provoz nebyl sveden na D1, se uvažovalo už před druhou světovou válkou, kdy byl provoz neporovnatelně menší. To, že je R35 stále v nedohlednu, se při jakémkoliv zásadním omezení provozu na D1 krutě vymstí. Chybí harmonogram uzavírek Není znám přesný harmonogram uzavírek, ani jejich provedení. Aby nedošlo k úplnému kolapsu, je pochopitelně žádoucí provést nejdřív rozšíření komunikace, aby i při uzavírce mohly být vždy v provozu v obou směrech dva pruhy. To bude ovšem těžko uskutečnitelné na mostech a například most Šmejkalka na 24. kilometru je kvůli svému havarijnímu stavu první na řadě. Ať už uzavírky budou jakékoliv, je jas- né, že způsobí zásadní komplikace. Protože objízdné trasy vedou převážně po silnicích nižších tříd, tedy s malou kapacitou a mnohdy procházejících přes zastavěná území, je žádoucí, aby je využívaly především osobní automobily, a kamionová doprava zůstala na dálnici. Úskalí kombinované dopravy Jednou z úvah, jak se vyrovnat s uzavírkami, je i využití kombinované dopravy, tzn. převoz celých kamionů nebo pouze jejich návěsů po železnici. ČESMAD Bohemia má jakožto spoluvlastník tuzemského operátora kombinované dopravy Bohemiakombi s oběma způsoby bohaté zkušenosti. Nasazení vlakových souprav paralelně s rekonstrukcí dálnice D1 je teoreticky možné, přináší však řadu těžko řešitelných úskalí. Především v naší republice nejsou v současné době vlakové soupravy na převoz kamionů nebo jejich návěsů k dispozici. Odhlédneme-li od finanční náročnosti na jejich pořízení, i při okamžitém objednání by dodací lhůta byla nejdříve v polovině roku 2013. Ačkoli profil trati průjezd vlaků kombinované dopravy umožňuje, slabé místo je v nedostatečné kapacitě překladišť umožňujících naložení kamionů na vlaky, a to na obou stranách. I kdyby se hypoteticky během následujících let podařilo všechny nastíněné problémy vyřešit a Česká republika by do tohoto projektu investovala, nasazení pěti vlakových souprav denně by znamenalo převoz 100–200 kamionů. Při současné intenzitě dopravy, která podle loňského měření ŘSD představuje například na Vysočině 10 000 těžkých nákladních vozidel denně, a v Praze na Spořilově dokonce téměř dvakrát tolik, by kombinovaná doprava odvedla z D1 pouhé 1–2 procenta kamionů. Nasazení kombinované dopravy na pomoc při rekonstrukci D1 má podporu Česmadu, ale veřejnost i politici by si měli uvědomit, že v žádném případě nevyřeší dopravní problémy vzniklé při plánované rekonstrukci. Jedinou efektivní cestou tedy může být promyšlená organizace uzavírek, kdy osobní automobily využijí objízdných tras, a proud velkých vozidel zůstane na dálnici, aby nedevastoval a neblokoval objízdné komunikace. (hh) Foto: dalnice-silnice.cz Výhody kombinované kontejnerové přepravy notek či desítek minut na zavolání) apod. Nabízí tak zlepšení kvality služeb i za situace, kdy bude D1plně funkční. V okolí Brna se postavilo, staví a je v plánu množství skladů a logistických center. Všem těmto uzlům má být Terminál Brno výraznou oporou a podporou. ČSKD INTRANS s.r.o. disponuje vlastní sítí kontejnerových terminálů (Praha Žižkov, Přerov, Brno, Bratislava, Žilina, Košice), vlastním železničním vozovým parkem a flotilou smluvních autodopravců. Provozuje vlastní vlaková spojení („container shuttle train service“) do/z evropských přístavů. Poskytuje komplexní paletu služeb kombinované přepravy na evropském vnitrozemském úseku. Pana Lukáše Bernarda, Commercial Managera, jsme se zeptali: Může železniční doprava, na kterou se zaměřujete, suplovat dopravu silniční a jak je to s náklady na překládku? Podle mého názoru železniční přeprava může suplovat silniční zcela jednoznačně na dlouhých a středně dlouhých trasách, u pravidelných objemů a u větších objemů. Překládka na terminálech nemusí být významnou nákladovou položkou, zejména ve chvíli, kdy si stát uvědomí, že kombinovaná přeprava s využitím dlouhého železničního úseku pro něj přináší mnoho výhod – mj. i odlehčení silniční infrastruktuře. Povedlo se nám už zajistit, že železniční přeprava kontejnerů mezi Prahou a Brnem vyjde cenově výhodněji, než přeprava po D1, že probíhá přes noc a může být realizována každý den. Tím prakticky mizejí hlavní nevýhody, které přeprava po železnici vůči silniční mohla v očích příjemců a odesílatelů mít. V racionálně uvažující spo- lečnosti musí být dříve či později silniční doprava, která je realizována na trase paralelní s kapacitní železniční dopravou o podobné kvalitě, nekompromisně a bez výjimky tlumena nebo zpoplatněna. Týká se to např. kontejnerových přeprav mezi severoněmeckými přístavy a Českou republikou, ale i úseku Praha–Brno. Po koridoru ze severoněmeckých přístavů do České republiky je týdně vypravováno asi 50 až 60 vlaků (7–9 vlaků denně s přepravní dobou asi 16 hodin). Při této kvalitě by už měla být přímá silniční přeprava z přístavu realizována jen v případě určitého opodstatnění/odůvodnění, ale i tak by principiálně použití (např. této konkrétní) dopravní cesty mělo být řádně zpoplatněno tak, aby příklon k železnici byl přirozený. Podobná je situace u přepravy po D1. Přesto mezi Hamburkem a Českou republikou pendlují denně desítky tahačů s kontejnery, a díky nízkým ná- kladům za prodejní ceny mnohdy pod náklady železniční přepravy. Otevřeli jste nový terminál Brno, jaké výhody zákazníkům přinese? Terminál v Brně má pomoci všem subjektům na jižní Moravě, v jihovýchodní části Slovenska a případně i v přilehlé části Rakouska, kteří využívají kombinovanou kontejnerovou přepravu, vyrovnat se s rekonstrukcí D1 a z ní vyplývajícími komplikacemi v celé oblasti. Firmy zde působící a navázané na přepravy ve směru na severoněmecké přístavy by mohly kvůli rekonstrukci trpět výrazným zhoršením spolehlivosti přepravy. Díky kontejnerovému terminálu přímo v Brně nemusejí nic pocítit. Terminál má také nabídnout lokálně řešené služby jako například celní služby, uskladnění kontejnerů, „just-in-time“ řešení (terminál poslouží jako shromaždiště zásilek a finální dodávka je realizována například pro oblast Brna v řádu jed- V současné době se plánuje rozsáhlá rekonstrukce nejdůležitější dopravní tepny v ČR, dálnice D1. Co říkáte na její stav a bude modernizace pro autodopravce znamenat omezení? Na aktuální stav D1 musíme pohlížet dvěma způsoby. Jako soukromý uživatel dálnice, a jako firma. Jako uživatel se už dnes snažím pohybu po D1 vyhnout, jak je to jen možné. Jezdím vlakem a jen v případech, kdy to nejde, používám D1 aspoň mimo dopravní špičku. Dálnice je přetížená, plná hazardujících a arogantních řidičů a její technický stav je neúnosný. Jako firma přispíváme k řešení problému přetížení dálnice. Modernizace bude znamenat komplikace pro autodopravce, nicméně zatím bohužel není zcela jasné, jaké přesně a jak budou velké, ani to, k jakým opatřením stát přistoupí. Jak se vyrovnáváte s vysokými cenami pohonných hmot (v souvislosti se zvýšením DPH), které jsou v ČR jedny z nejvyšších v Evropě? Nejsem schopen vystopovat logiku státu v tomto ohledu, nicméně ve výsledku jde o jeden z tlumících efektů. Pro nás jako operátora musí být zvyšující se cena nafty nákladová položka, kterou promítneme do ceny zákazníkovi, u něhož se to pak musí objevit v cenách zboží a služeb. Delší přepravní úsek je v rámci našich služeb realizován pod elektrickou trakcí, nicméně ten kratší, silniční je vnitrostátní, bez možnos- ti natankovat levněji v cizině. Tím sobě i nám stát opět trochu hází klacky pod nohy. Autodopravci na dlouhých trasách tankují tam, kde je to nejvýhodnější. Hlavním hybným mechanismem v tomto ohledu se však podle mne v nejbližší budoucnosti stane cena ropy obecně. Politickým cílem v celoevropském měřítku by z principu měla být výhodnější elektrická trakce a železniční dopravní cesta aspoň na dlouhých a středně dlouhých trasách. Tento směr je ale bohužel vždy pod silnými lobbistickými tlaky, ve výsledku vždy končil slevami i výjimkami, a původní záměr se jaksi vytratil. Je dálniční a silniční infrastruktura v ČR dostatečná? Dostatečná samozřejmě není, ale to víme už dlouho. Místo toho, aby se u nás korumpovalo a projídalo, měli jsme za tyto prostředky v uplynulých dvaceti letech raději stavět. Chybí modernizace železničních koridorů, kvalitní dálnice a obchvaty. Chybí alespoň trochu přijatelná alternativa k páteřní D1. Chybí dokončený obchvat Prahy atd. Máme jen předražené, ale nekvalitní části celků. Nyní víme, že musíme rekonstruovat a budovat, ale také musíme drasticky šetřit. Zaspali jsme a bude to těžké. (mm) . www.intrans.cz černá azurová purpurová žlutá 1 2 /leden/2 012 Doprava a logistika GASCONTROL – výrobce čerpacích stanic CNG se švýcarským srdcem První ze šesti je na světě Společnost GASCONTROL zahájila v loňském roce úspěšnou spolupráci se společností GREENFIELD – výrobcem plnicích stanic a kompresorů na CNG (zemní plyn). Kromě obchodního zastoupení GREENFIELDU u nás a na Slovensku se spolupráce rozvíjí rovněž v oblasti společné realizace plnicích stanic CNG. V první řadě jde o plnicí stanice kompletované v naší společnosti, především z českých komponentů, jako jsou filtry, sušičky, odkalovací nádoby nebo zásobníky plynu. Kompresory jsou samozřejmě originální, švýcarské výroby. Jejich nespornou výhodou je vysoká kvalita, a s tím spojená dlouhá životnost. Např. u kompresorů DM je servisní interval asi 4000 provozních hodin. Servis je řešen výměnou kompletní kompresorové hlavy. Tímto způsobem jsou zkráceny časy, potřebné pro servisní činnost přímo na stanici, a plnicí stanice tak má jen minimální odstávky z provozu, což ocení jak zákazníci, tak i provozovatel. Kromě vysoké technické úrovně a spolehlivosti kompresorů Greenfield bylo dalším důvodem pro naši volbu také ekologické hledisko. Kompresory Greenfield jsou hermeticky těsné a bezolejové, což dělá jejich provoz ekologickým Nová plnicí stanice na CNG v Ostravě-Muglinově. Technologie plnicí stanice. i ekonomickým zároveň. Je vyloučeno, aby došlo k úniku jakýchkoliv maziv, takže stanice plní i ty nejpřísnější ekologické limity. Věříme, že jsme si strategického partnera pro spolupráci v oblasti CNG vybrali dobře, a že zákazníci budou mít možnost ocenit dlouhodobé přínosy této moderní a spolehlivé technologie. Díky spolupráci společností Vemex, Lukoil a Gascontrol mohou nyní řidiči využívat další čerpací stanici produkce GASCONTROL–GREENFIELD na zemní plyn. Slavnostní otevření nové stanice CNG v Ostravě-Muglinově na benzinové stanici Lukoil se konalo 10. 1. 2012. Doda- kompresorem 270 bar. Výkon kompresoru je 85,5 Nm3/h. Čerpací stanice na CNG v OstravěMuglinově je součástí pilotního projektu, v jehož rámci bude v roce 2012 otevřeno 5 dalších stanic na stlačený zemní plyn. Záměrem je vybudovat síť stanic CNG v celé ČR s plným využitím služeb pro motoristy, které společnost Lukoil na svých stanicích nabízí. Investorem celého projektu je společnost Vemex, která patří mezi největší alternativní dodavatele zemního plynu, především velkým a středním konečným zákazníkům, a patří do skupiny GAZPROM. Ing. Milan Slamečka, ředitel marketingu a obchodu vatelem zemního plynu pro tuto stanici je firma VEMEX. Stanice je vybavena jedním bezmazným, bezolejovým kompresorem řady DM. Půdorysné zástavbové rozměry pórobetonového kiosku, v němž je technologie stanice umístěna, jsou 2,8 x 2,2 m. Je v něm vše potřebné pro technologii, tedy uzavírací armatury, filtry, sušička, kompresor, zásobní láhve o objemu 1680 litrů apod. V samostatné, hermeticky oddělené části, je elektrorozváděč a systém řízení. Samotný kompresor zabírá půdorysně plochu pouze 0,9 x 0,74 m! Blow down a sušička plynu je vlastní výroby. Vstupní přetlak plynu pro tuto stanici je 100 kPa, výstupní tlak za . Jak je to s billboardy doopravdy? nění těchto poutačů. Z té však vyplynula skutečnost, že nelze odstranit reklamní zařízení jen na základě nedostatků technickým norem. Z počtu 469 zařízení bylo vyhodnoceno jako skutečně závadných 25, u kterých Ministerstvo dopravy ČR prověřilo vlastníky a vyzvalo je k odstranění v případě, že neměli povolení podle zákona o pozemních komunikacích, popřípadě nedodržovali podmínky platného povolení. V poslední době se šíří mnoho protichůdných informací ohledně reklamních zařízení podél dálnic a rychlostních komunikací. Proto se Ministerstvo dopravy ČR rozhodlo uvést skutečnosti na pravou míru. Obecná právní úprava Reklamní zařízení podél pozemních komunikací řeší zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Povolování či prodloužení těchto zařízení podléhá režimu zvláštního užívání komunikace podle § 25 a stavby v ochranném pásmu komunikace podle § 31. V případě dálnic a rychlostních silnic povoluje taková zařízení Ministerstvo dopravy ČR po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra ČR. Současný stav na dálnici D1 Na dálnicích a rychlostních komu- nikacích se nachází přibližně 2200 reklamních zařízení. V roce 2010 zpracovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) audit, který byl zaměřen na soulad s normami a platnost povolení. Též se zkoumala i možnost ukončení nájemních smluv. V bře- znu téhož roku ŘSD dalo podnět na ministerstvo k odstranění 469 reklamních poutačů. Ty neodpovídaly normám pro dopravní značení. Na základě této skutečnosti si nechalo Ministerstvo dopravy ČR zpracovat analýzu týkající se možnosti odstra- GASCONTROL, společnost s r.o. Nový Svět 59a/1407 735 64 Havířov-Suchá tel.: 596 496 411 fax: 596 412 397 mobil:+420 728 680 976 e-mail: [email protected] www.gascontrol.cz Vypovídání současných nájemních smluv V 90. letech min. stol. docházelo k velkému nárůstu počtu reklamních zařízení. Platnost byla často vydávána na dobu neomezenou. Také převážná část je umístěna na silničních pozemcích, kde je nutné mít uzavřenou smlouvu s vlastníkem dálnice nebo rychlostní komunikace. Vypovídání je tedy mj. závislé na tom, zda ŘSD má, nebo nemá uzavřeny nájemní smlouvy. Úkolem ŘSD je jednoznačně zjis- tit, zda takovými smlouvami disponuje, nebo ne. Ministr Pavel Dobeš jednoznačně říká: „Trvám na svém požadavku, aby podřízená složka už neuzavírala jakékoliv dodatky k dnešním smlouvám. Z pohledu ministerstva jde o nevýhodné smlouvy pro stát.“ Záležet bude tedy především na aktivním přístupu ŘSD. To si musí termíny pohlídat a smlouvy zavčas vypovídat. Budoucnost reklamních zařízení Jelikož je situace s reklamními zařízeními neúnosná, jde ministerstvo dopravy v této oblasti koncepční cestou. Proto také připravilo novelu zákona o pozemních komunikacích. Ta má mimo jiné řešit úplný zákaz umisťování reklamních zařízení podél komunikací mimo zastavěné území obcí (v extravilánu). Tento krok doporučila také Rada vlády pro bezpečnost silničního provozu na svém 14. zasedání. V současné době je tato zásadní novela projednávána na půdě Poslanecké sněmovny. Pokud novela daného zákona projde beze změn, tak během pěti let od přijetí novely bude většina reklamních zařízení podél silnic odstraněna. (pod) Příští vydání listu Podnikatel únor 2012 Víme, kam letí. Hlavní témata: Automatizace, robotika, kybernetika Elektrotechnika Obaly a značení Potravinářské technologie www.podnikatel-info.cz Uzávěrka: 16. 2. 2011 černá azurová purpurová žlutá leden/2012/ 13 Doprava a logistika Dvakrát měř ... Kvalitní projekt skladu dokáže ušetřit firmě nemalé peníze „Na začátku musí být přesně řečeno, co zákazník od skladu očekává, jak jej bude využívat a jaký typ zboží potřebuje skladovat. Kvalitní návrh skladu totiž dokáže ušetřit nemalé finanční prostředky,“ říká Ing. František Korytář, obchodní zástupce společnosti Proman. Co se tedy děje před tím, než připravíte dodávku konkrétních regálů? Jak velká, tak i malá zakázka mají stejný začátek: konzultaci se zákazníkem a přípravu projektové dokumentace. A protože je naše firma dodavatelem skutečně komplexních řešení skladů, zajímáme se už od první chvíle o všechny detaily. Je potřeba zvážit toky materiálů, způsoby manipulace, skladové jednotky, jejich rozměry a váhu. Mnohdy zákazník žádá vysokou nosnost polic, ale neuvědomí si, že tam toto zboží jen stěží obsluha ručně uloží. Snažíme se také přimět zákazníky k zamyšlení o využití skladu v budoucnosti. Dobrý projekt dokáže vzít v úvahu řadu hledisek provozu skladu. Předejde se tak vyšším nákladům, které mohou plynout z příliš drahé manipulační techniky, příliš velkého počtu lidí ve skladu a případně z prostojů, doplňujících doprav, nebo dokonce zastavení linky a čekání. S jakými speciálními požadavky se setkáváte? Potřebuje-li zákazník skladovat velké plechy o rozměru 3 x 1,5 m, jsme schopni dodat regály, které mají vý- gistiky (Moris World), a pak také například obchodní řetězce Globus a Lidl. Kromě velkých zákazníků máme však také řadu menších, kterým věnujeme stejnou péči. Je to například Zahradní centrum nebo firma Elfetex, kteří mají sítě menších poboček po celé republice. Nesmím zapomenout na archivy a muzea, ale ani na regály do sklepa či garáže. Naším cílem je, aby každý sklad byl naším referenčním místem, kam můžeme přivést dalšího zákazníka. suvné šuplíky. Z jedné strany se tak zakládají balíky plechu a z druhé strany je lze vytahovat a manipulovat s nimi pomocí jeřábu a přísavek (vakuový zvedák). Speciální konstrukce jsou vždy kontrolovány statickým výpočtem. Řešili jsme také patrové policové sklady, a to až se třemi nadzemními úrovněmi podlah. Toto uspořádání umožňuje maximálně využít prostor haly a obsluha takového skladu je ergonomicky příjemnější. Jak se vám daří vyvažovat vysokou kvalitu a příznivou cenu? Velký podíl na výši ceny má to, jak efektivně se nám podaří využít prostor – za ten platí zákazník nejvíc. Při návrhu samotných regálů se snažíme kombinovat kvalitu a účelnost. Vysoké kvality dosahujeme tak, že hlavní komponenty odebíráme od zahraničních dodavatelů. Jde především o nosné konstrukce policových i paletových regálů. Naši osvědčení zahraniční dodavatelé mají dlouhodobé zkušenosti a využívají vyspělé technologie. Díky tomu, že jsou to velké výrobní společnosti, udrží vysokou kvalitu za výhodnou cenu. Tyto základní konstrukce pak kombinujeme s drobnými komponenty od českých dodavatelů. Naše dnešní pozice na trhu nám umožňuje jednat s dodavateli o cenách tak, abychom svým zákazníkům dokázali předložit výhodnou nabídku. Kolik času uplyne od schválení návrhu po samotnou realizaci? I velké sklady dnes dokážeme dodávat za 4–5 týdnů. Záleží na rozsahu a komplikovanosti celého projektu. Součástí dodávky jsou samozřejmě předávací protokoly, které zákazník podepíše až tehdy, když si vše důkladně ověří a když odstraníme případné nedostatky. Zákazník od nás také obdrží technickou dokumentaci, která regály podrobně popisuje. Regály jsou označeny bezpečnostními tabulkami a samolepkou s datem příští bezpečnostní prohlídky. Zákon předepisuje jejich kontrolu minimál- ně jednou za rok. U větších dodávek provádíme bezpečnostní prohlídky po dobu záruky zdarma. Poté se zákazník rozhodne, zda si u nás tuto službu objedná i do budoucna. Dochází často k poškození regálů? Poměrně často se stává, že do regálu nabourá obsluha s manipulačním vozíkem. Vzhledem k tomu, že je hmotnost vozíku, příp. palety poměrně vysoká, snadno dojde k poškození regálu, a je potřeba jeho část vyměnit. Zákazník tedy může okamžitě zavolat a my celou situaci co nejrychleji vyřešíme. Okamžitě také upozorníme zákazníka na to, že je nutné danou část regálu vyskladnit, aby nedošlo k jeho destrukci, případně ke zranění. V kterých zemích Proman dnes působí? Na konci roku 1994 vznikl Proman v ČR, po třech letech byla založena pobočka na Slovensku, následně v Polsku, před šesti lety pak v Chorvatsku, Bulharsku, Rumunsku, a před rokem v Maďarsku. Regály dodáváme samozřejmě nejen našim pobočkám, ale i do dalších zemí, kde spolupracujeme s partnerskými firmami. Patří mezi ně Srbsko, Bosna a Hercegovina, Albánie, Německo nebo Rakousko. Zákazníci, s nimiž jsme navázali spolupráci v Česku, od nás často požadují také vybavení svých skladů v zahraničí. Díky síti poboček dokážeme tyto požadavky řešit velmi pružně a s ohledem na místní specifika. (vp) . Jaký typ zákazníků vaše služby nejčastěji vyhledává? Mezi naše zákazníky patří například firmy z oblasti automobilového průmyslu: (Škoda Auto, DURA, Evobus, Iveco), elektrotechnického průmyslu (Schneider Electric Písek), lo- www.proman.cz Phenom 300 – luxusní kancelář v oblacích Společnost ABS Jets rozšířila flotilu letadel o nejnovější přírůstek – letoun typu Phenom 300 brazilského výrobce Embraer. První exemplář dorazil začátkem letošního ledna na pražské Letiště Ruzyně. Je to první letadlo typu Phenom v České republice a na Slovensku, což je důkazem zvýšené poptávky po službách společnosti ABS Jets v regionu střední a východní Evropy. Podle tvrzení odborníků roste v poslední době poptávka po privátní letecké přepravě, jakožto alternativě k cestování business třídou u běžných aerolinek. Ceny jsou totiž díky konkurenčnímu tlaku na snižování nákladů plně srovnatelné. Proti běžným letům ale nabízí cestování business je- tem řadu výhod – například flexibilní časy odletů a příletů, absolutní klid pro práci i ve vzduchu, nebo doprovodný servis šitý doslova „na míru“. Nízké provozní náklady Kompaktní proudový business jet Phenom 300 vyniká především spolehlivostí, houževnatostí a nízkými provozními náklady. Jeho velkou předností je záruka poskytovaná výrobcem na první 3 roky provozu, kdy jsou náklady na údržbu prakticky nulové. Letoun je oblíbený zejména pro velmi dobrý poměr cena/výkon. Pořizovací cena, která začíná na 8,5 mil. USD, a především průměrné náklady na letovou hodinu (přibližně 1400 EUR) dělají z Phenom 300 v očích korporátní klientely zajímavou alternativu ke klasickým letům s aerolinkami. Stejně oblíbené je letadlo i mezi jednotlivci, pro něž je důležité efektivní využití času. Ať už jde o hvězdy showbusinessu, politiky nebo známé sportovce. Komfort a ergonomie V luxusním interiéru vyvinutém ve spolupráci s BMW DesignWorks může cestovat až 9 pasažérů a 2 členové posádky. Vysoká variabilita interiéru a několik různých možností uspořádání kabiny uspokojí i ty nejnáročnější klienty. Samozřejmostí jsou polohovatelná křesla pro pasažéry, samostatné ovládání teploty v kabině a plně izolovaná toaleta. Dokonalý výhled pak zajišťují největší okna ve své třídě. Výjimečný je také objem zavazadlového prostoru. Zatímco konkurenční modely ve stejné třídě nabízejí kapacitu mezi 750 až 1500 litry, Phenom 300 pojme bez problémů až 2237 litrů zavazadel. Cestovní rychlost stroje je 0,78 Mach s doletem 3650 km, což z něj činí ideální volbu pro téměř pětihodinové lety. (tz) Track and Trace pro kamionovou dopravu Dostat nějaký materiál z bodu A do bodu B a sledovat jej vteřinu po vteřině není v době rozvinutého internetu žádný problém. Vědecky by se dalo napsat, že jde o plánovité uspořádání materiálových toků, ať už z hlediska materiálu, informací nebo energií. Nyní se už takto „vědecky“ budou moci hlídat i kamiony. Velmi populárním systémem, zabývajícím se sledováním zásilek, je systém Track and Trace. Zná ho řada uživatelů internetových obchodů. Objednáte si zboží, systém vám přidělí kód a podle něj můžete sledovat, zda váš balík už opustil sklad, je na cestě k distributorovi či co nevidět dojde na vaši adresu. Tohle už je docela běžná praxe v expresní balíkové logistice, ale zatím se velmi málo používá v nákladní kamionové dopravě. Tento handicap se snaží odstranit společnost Yonix – Clever Logistics, která je významným hráčem na poli lean logistického řešení. V minulých dnech spustila tato firma Track and Trace systém rozšířený i na celovozové kamionové zásilky. Společnost si od zavedení nového nástroje slibuje větší spokojenost zákazníků, snížení nákladů na tele- komunikaci a zvýšení efektivity práce vlastních zaměstnanců. Čas jsou peníze Zejména zvýšení efektivity činnosti zaměstnanců může v celé škále úspor zaznamenat nebývale vysoké hodnoty. Společnost Continues Improvement totiž zpracovala pro Yonix studii, která došla k pro mnohé možná překvapivým závěrům. Vyplynulo z ní, že téměř třetina času logistiků je v pracovní době „spotřebována“ na hlídání zásilek v tranzitu. Hlavně v nákladní dopravě se to kvůli nedostupnosti nástrojů děje telefonicky. Převážná část těchto nákladů se dá po zavedení Track and Trace pro kamiony ušetřit, a zároveň se tak logistikům uvolní čas, po který složitě hlídali své zásilky. Nyní, když budou jejich kamiony tzv. on-line, dostane se jim víc času pro jinou práci. „V minulém roce jsme zpracovali studii, která nám mimo jiné napověděla, kterým směrem by se měla naše společnost ubírat. Nyní se nám podařilo spustit první z řady projektů, kterým je Track and Trace systém,“ citovaly internetové stránky firmy Yonix – Clever Logistics výkonného ředitele Mariana Lomňačíka. Na ose Balt-Jadran Velkou výhodou pro okamžité spuštění systému je podle ředitele to, že si IT systémy společnost vyvinula sama. Může tedy systém rychle spustit a dále inovovat programy a veškerý software. Na zvýšení efektivity nákladní dopravy by mohli slyšet mimo jiných i účastníci evropského projektu BATCo, jehož cílem je pomoc hospodářskému rozvoji regionů na trase od Baltu po Jadran. V polovině ledna t. r. se v Ostravě na toto téma konal seminář, jehož hlavním programem byla právě logistika v oblasti dopravy a vzájemná kooperace zúčastněných subjektů. Osa Balt–Jadran je jednou z páteří středoevropské dopravní sítě a součástí transevropské sítě TENT. Spojuje Baltské a Jaderské moře a jejich přístavy s vnitrozemskými průmyslovými centry mezi Polskem a Itálií. (hh) černá azurová purpurová žlutá 1 4 /leden /2 012 Doprava a logistika Praha–Brno za hodinu? Pokud Česká republika nechce zůstat na dopravním chvostu Evropy, musí vybudovat železnice, které umožní rychlost jízdy nad 250 km/h, a zapadnou tak do systému okolních států. Zatím je to však hudba budoucnosti. Ale čím kratší, tím pro nás lepší. Jinak hrozí, že se Česko dostane do dopravní izolace. Výhoda, že je naše země v srdci Evropy, se může rychle změnit v hendikep. Její nevelké území lze totiž lehce objet ze všech světových stran. Jak známo, máme dosud v provozu pouze tzv. vysokorychlostní koridory, které umožňují rychlost do 160 km/h, ale jen v některých úsecích. A to je hodně málo. „Musí co nejdřív dojít k politickému rozhodnutí o vybudování přípojky na Německo,“ je si vědom generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Na konferenci Vysokorychlostní želez- Spojení Doba jízdy (hod.) současná budoucí Praha–Drážďany 2.15 1.00 Praha–Brno 2.35 1.00 Brno–Ostrava 2.24 1.00 Pardubice–Praha 1.40 0.45 Praha–Norimberk asi 5.00 1.30–2.00 Praha–Mnichov asi 6.00 1.30–2.00 Praha –Č. Budějovice 2.40 1.00 Praha–Liberec 2.33 1.00 Za hodinu z Prahy do Brna, za dvě do Mnichova? To zní lákavě! nice 2011 pak ve svém vystoupení dodal: „Německo je pro nás z logických důvodů prioritní jako klíčový obchodní partner, a také jako tranzitní země do dalších států západní Evropy.“ Myšlenka vysokorychlostních železnic není přitom v ČR nijak nová. Do plánu modernizace českých drah byla zahrnuta už v 90. letech min. stol. a dopracována v Koncepci VRT z roku 2003. Realita je nicméně poněkud odlišná. Podle dopravních expertů by měly být první úseky vysokorychlostní železnice zprovozněny kolem roku 2018. Což je relativně za „pár“, ale další časový údaj už tolik optimismu nepřináší: výstavba by měla nabrat tempo až mezi lety 2030–2050. Už zmiňovaná Koncepce z roku 2003 počítá s vybudováním asi 660 km nových tratí, kde budou vlaky dosahovat rychlosti 300–350 km/h. Z Prahy by tyto tratě měly mířit přes Ústí nad Labem k hranici s Německem, přes Plzeň směrem k Mnichovu, dále z hlavního města na Brno, odtud pak na Ostravu. Co by to všechno mělo stát? Uvádí se, že cena vybudování kilometru vysokorychlostní železnice je přibližně stejná jako náklady na kilometr dálnice, tedy 500–600 mil. Kč. I přes nezbytnost vybudovat evropsky konkurenceschopné železnice se objevuje řada dohadů a spekulací, které se snaží nutnost takových tratí v České republice vyvracet. Nejvíc argumentů proti zaznívá ohledně využití tak vysoké rychlosti v tak malé zemi, jakou je Česko. Příklady ze zahraničí ovšem dokazují, že jsou tyto obavy liché. Úsek mezi Norimberkem a Ingolstadtem o délce 81 km je projektován na rychlost 300 km/h, mezi Bernem a Curychem (45 km) se jezdí rychlostí 200 km/h. Francouzské TGV zrychlí na 150 km/h za dvě minuty, na třístovku za dvanáct minut. O průměrné ceně za kilometr VRT už byla řeč, navíc se předpokládá, že vyšší cena v kopcovitých oblastech a městských aglomeracích (tunely) bude kompenzována až pouze třetinovými náklady ve volné přírodě. Neobstojí ani argument vysoké energetické náročnosti VRT. Je spočítáno, že při rychlosti 270 km/h je cena za energii stejná jako při rychlosti 160 km/h. (hh) skytované služby. V praxi to znamená, že se i nadále budeme snažit našim klientům nabídnout komplexní řešení v oblasti logistiky, která jim pomohou uspět na konkurenčním trhu. Současně se stejně jako naši klienti zaměřujeme i na nové trhy, abychom dokázali přinést adekvátní řešení i v méně tradičních oblastech. V loňském roce společnost GEFCO otevřela pobočky v Bulharsku a Kazachstánu, v letošním roce bude následovat otevření dalších v Íránu a Iráku. Na druhé straně i nadále rozvíjíme přepravní toky a ostatní služby v zemích, které jsou považovány za tradiční. V loňském roce šlo například o přímé sběrné linky do Španělska nebo Polska. ších konsolidovaných zásilek, následně pak i o související logistické služby. Službou, která pro společnost GEFCO není nová, ale v České republice ji teprve rozvíjíme, jsou multimodální přepravy, tedy zejména taková řešení, která kombinují silniční a železniční přepravu. Tento způsob optimalizuje přepravní náklady, stejně jako vliv na životní prostředí. Překvapí nás rok 2012? GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o nabízí komplexní řešení v oblasti logistiky. O jejích záměrech pro letošní rok jsme hovořili s panem Wilfriedem Catalanottim, ředitelem obchodu a marketingu společnosti. Co očekáváte od roku 2012? Předpovědi pro rok 2012 nejsou příliš optimistické. Zdá se, že se ekonomové a media předhánějí v katastrofických scénářích, které zahrnují široké spektrum událostí od vystoupení Řecka z eurozóny a souvisejících důsledků až po snižování ratingu zemí, jež byly v této oblasti vždy považovány za nedotknutelné, což už se začátkem roku potvrdilo u Francie. Ekonomové Deutsche Bank však upozorňují na paradoxní riziko roku 2012, jímž je možnost, že by se ekonomice naopak dařilo dobře. Za situace, kdy se všichni připravují na pokles, by pak v důsledku lepšího vývoje mohlo na trzích dojít k nepředloženým reakcím. Jaká bude strategie vaší společnosti v kontextu těchto předpovědí? Musíme být připraveni flexibilně reagovat na změny na trhu a uspokojit potřeby našich klientů, kteří jsou tímto vývojem ovlivněni. Jak jsem uvedl výše, vývoj trhu je pro letošek velmi nepředvídatelný a je úkolem logistických společností, aby dokázaly vždy nabídnout požadované kapacity za současného zachování efektivity po- Připravujete pro vaše klienty nějaké novinky? Nové budou zejména služby související právě s nově otevřenými pobočkami v Bulharsku, Kazachstánu, Íránu a Iráku. V první fázi půjde především o přepravní toky – ať už celovozových, nebo men- Chtěl byste něco uvést závěrem? Rád bych našim klientům popřál, aby byl ekonomický vývoj v letošním roce co nejpříznivější a abychom se setkávali u realizace mnoha nových projektů. (pod) . www.gefco.cz černá azurová purpurová žlutá Informace která přichází včas, je příležitostí která má směr se neztratí, která získá tvář, utkví v pa měti, která přichází včas, je příležitostí, která má směr se neztratí, která získá tvář, utkví v paměti, která při chází včas, je příležitostí, která má směr se ne ztratí, která získá tvář, utkví v paměti, která přichází včas, je příležitostí, která má směr se neztratí, která získá tvář, utkví v paměti, můžete vyslovit va še přání, změníme vaše představy ve skutečnost, vašim informacím dáme křídla, můžete vyslovit vaše přání, změníme vaše představy ve skutečnost, vašim informacím dáme křídla, můžete vyslovit vaše přání, změníme vaše představy ve skuteč nost, vašim informacím dáme křídla, můžete vyslovit vaše přání, změníme představy ještě dnes Víme, kam letí. www.podnikatel-info.cz černá azurová purpurová žlutá 1 6 /leden/2 012 Obchod v âR Zákazník bude náročnější Jaký bude český obchod v horizontu nejbližších let? Tuto vizi už od roku 2000 v pravidelných cyklech zpracovává společnost Incoma GfK. Loni spatřil světlo světa čtvrtý projekt řady – Incoma Retail Vision 2015, který je založen na hloubkové analýze předních českých odborníků. Pod pokličku studie nám v rozhovoru dovolil částečně nahlédnout manažer společnosti Tomáš Drtina. Jakým směrem se podle vás bude ubírat retail v roce 2012 a v příštích letech? Český obchod rozhodně nečeká jednoduché období, ale většině obchodníků i dodavatelů by se mělo podařit je zvládnout. Tak alespoň vidí budoucnost experti – manažeři obchodních i dodavatelských firem, kteří byli osloveni v rámci projektu Incoma Retail Vision 2015. Obtížné by měly být především příští dva roky, pro další období už byli respondenti projektu optimističtější. Pro následující léta bude charakteristická rostoucí náročnost zákazníků, kteří nebudou ochotni slevit ze svých požadavků na kvalitu, či poměr kvalita/cena. Obchod jim bude muset jít naproti, a to jak obrazně, tak i geograficky. Bude se vytvářet prostor pro koncepty, které zákazníkům šetří čas. Dál bude posilovat koncentrace trhu a selekce, na trh ale vstoupí i noví hráči, zejména v kategorii módy. Tématem bude i to, jak vzdorovat klesající loajalitě nakupujících – výhodu budou mít ti, kteří dokážou účinně pracovat se zákaznickými databázemi a individualizovat tak částečně klientský přístup. A samozřejmě poroste vliv internetu a mobilní komunikace. Jak bude české obchodování ovlivněno vývojem v eurozóně a v Evropě vůbec? Nepříznivý ekonomický vývoj eurozóny a současná dluhová krize samozřejmě mají vliv i na českou ekonomiku, což obchod bude pociťovat. Případný nárůst obratu bude zejména v nejbližším období hnán pouze inflací, reálné příjmy populace neporostou, navíc se zvýší procento „obligatorních“ výdajů směřujících mimo retail, zejména do bydlení (energie apod.). Právě ekonomickou stabilizaci EU vidí ma- nažeři jako zásadního předpoklad opětovného nastartování růstu. Posílí, či oslabí se tím role nadnárodních řetězců? Dělicí čára mezi úspěšnými a neúspěšnými nebude ani tak dána národností obchodníka, jako spíš schopností nabídnout koncept, který poskytne zákazníkům to, co chtějí. Zde mají velkou šanci k posílení zejména supermarkety a prodejny convenience, a také diskonty, které se ovšem budou svým pojetím supermarketům postupně trochu přibližovat. V nepotravinářských kategoriích budou růst velcí hráči se širokou nabídkou a malí šikovní specialisté, naopak ztrácet budou ti, kteří nedokážou najít svou konkurenční výhodu. Koncentraci a konsolidaci lze očekávat u nákupních aliancí a také u klasického velkoobchodu – někteří velkoobchodníci se stanou logistickými providery dodavatelů nebo retailerů. Budou lidé tíhnout k nákupu levných, a tím i kvalitativně horších potravin a spotřebního zboží? Sortiment se stane jedním z vůdčích diferenciačních faktorů mezi formáty i řetězci a posílí svou roli v rozhodovacím procesu při výběru prodejny. Samozřejmě, že část domácností vždycky bude hledat nejlevnější nabídku, ale už zmíněný trend k vyšší kvalitě zboží i služeb se bude projevovat. To neznamená, že za tuto zvýšenou kvalitu bude většina Čechů ochotna platit víc než dnes. Zákazník bude zhýčkanější. Obstát v této trochu schizofrenní situaci není pro obchodníky snadné, každopádně to bude znamenat značný tlak na jejich marže. Vytváří se zde prostor pro uplatnění vhodných inovací i cílenější práci s cenovými akcemi, které už rozsahem a extenzivním charakterem dosáhly stupně, který je pro většinu obchodníků i dodavatelů neúnosný. A v kterém segmentu vznikne nejostřejší konkurence? K největšímu boji dojde na poli zboží s omezenou dobou spotřeby – všichni obchodníci si uvědomují jeho rostoucí důležitost a budou se snažit profilovat. Odborníci vidí velký prostor pro růst českých potravin a regionálních produktů, a to i navzdory velkému globalizačnímu tlaku. Jde o zboží, které obchodníkům pomáhá v diferenciaci a zvyšování důvěry nakupujících v řetězec. Respondenti projektu Retail Vision ovšem byli poměrně skeptičtí k centrálně organizovaným iniciativám, ať už nesou jakýkoliv název, a věří spíš aktivitám konkrétních výrobců a obchodníků. Jako pozitivní příklad byl jmenován například koncept Vocílka, s nímž sklízí úspěchy jeden ze supermarketových řetězců. Jakou tendenci bude mít vývoj internetového obchodu? V Česku je dnes internetový prodej rozvinutý víc než ve většině zemí EU; dvouciferná tempa růstu už tedy asi očekávat nemůžeme. To ale určitě neznamená, že by tento segment dál neposiloval – bude se to dařit především díky rozšíření nabídky o nové kategorie, zejména oděvy, a také o vybrané, jasně definovatelné balené potravinové produkty i další druhy spotřebního zboží. Naopak internet se neprosadí tam, kde je třeba zboží „osahat“, kde hraje roli třeba design či impuls nebo u zboží obtížně transportovatelného. Vzroste počet showroomů a výdejních míst, i internet totiž musí blíž zákazníkovi. A pro klasický „kamenný“ obchod se internet stane běžným kanálem – trendem je tzv. multi-channel retailing. Bude tedy docházet k určitému sbližování obou forem prodeje. Jaké budou hlavní priority českého retailu? Manažeři obchodních firem samozřejmě budou při řízení svých firem brát v úvahu široké spektrum oblastí. Naprosto zásadní bude efektivita provozu, klíčovou roli ve strategiích sehraje cenová a sortimentní politika. K dalším často zmiňovaným tématům patří komunikace, personál, naslouchání zákazníkům a budování loajality, kvalita zboží a také inovace a technologie. Budoucnost bude každopádně vyžadovat jak rychlá a správná rozhodnutí, tak i to, aby dosahování krátkodobých cílů nebylo v rozporu s rozvíjením a naplňováním dlouhodobých vizí. Jan Hrabálek Maloobchodní trh 2012 – krize, nebo revoluce? Český maloobchodní trh po krátkém oživení spadl v polovině loňského roku do útlumu. Jde však o daleko víc než jen o další krizi, současně probíhá i nový revoluční skok ve vývoji maloobchodu. Klíčovou otázkou, kterou by si jeho management měl klást, proto není udržet obrat či pokles o co nejméně procent, ale jak se přesunout do vyšší ligy retailového businessu, nebo naopak jak vůbec přežít. Retail Summit 2012, který se bude konat 31. 1. a 1. 2. 2012, je připraven při hledání odpovědí na tyto nelehké otázky pomoci. ukazuje, že jde o daleko víc než jen o další krizi. Bylo by proto obrovskou chybou „nevidět přes krizové křoví obrovský les nových příležitostí, ale též hrozeb“. Po krátkém oživení českého maloobchodního trhu následoval v polovině loňského roku opět útlum a celkový obrat branže klesá. Výhled na letošní rok není nijak optimistický. Poptávka se snižuje zejména v důsledku negativních očekávání (zejména riziko ztráty zaměstnání), svůj vliv má logicky i růst cen v souvislosti se zvyšováním daní a oslabováním české měny. Při podrobnější analýze situace se však Nové nákupní rozhodování O co jde? O nic menšího, než o nový revoluční skok ve vývoji maloobchodu. Vyvolává jej řada faktorů, jeho hlavní hnací silou je však vývoj technologií, vysoká penetrace internetu a prudký nárůst vlastnictví chytrých telefonů. Ekonomické tlaky, generované opakující se krizí, navíc dále posilují profesionalitu spotřebitelů, kteří se stále víc zajímají o to, jak nejvýhodněji nakoupit. Rychle se rozvíjí nový typ nákupního rozhodování, který kombinuje analýzu nabídky klasického i internetové- V EU byla přijata zelená kniha Má podpořit platby kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu Způsob, jakým Evropané nakupují a platí, se radikálně mění. Začíná být běžné mít virtuální jízdenku na vlak, vrátit peníze kamarádovi pomocí mobilního telefonu, nakoupit si potraviny přes internet nebo zaplatit debetní kartou v zahraničí. Bezpečné a transparentní prostředí pro integrované platby v celé EU by mohlo vytvořit účinnější, modernější a bezpečnější formy placení, z čehož by profitovali zákazníci, obchodníci i poskytovatelé plateb. Na základě tzv. zelené knihy, která byla na konci první lednové dekády t. r. přijata, žádá Evropská komise zainteresované strany, aby se vyjádřily k tomu, co stojí v cestě hlubší integraci trhu a jak této integrace dosáhnout. Možnost elektronických plateb je pro každého spotřebitele při nakupování v kamenných obchodech nebo na internetu zásadní. V EU se používá víc než 700 mil. platebních karet, elektronický obchod nabízí obrovské možnosti a počet chytrých telefonů nezadržitelně roste. Zelená kniha analyzuje překážky, které brání integraci evropského trhu v oblasti těchto slibných platebních technologií. Podle komisaře pro vnitřní trh a služby Michela Bariera však v cestě rychlému rozšíření moderních způsobů nakupování a plateb v Evropě stojí v cestě současná fragmentace trhu. Bezpečné, účinné, konkurenceschopné a inovativní elektronické platby, které jsou motorem růstu elektronického obchodu, jsou nezbytné k tomu, aby spotřebitelé, maloobchodníci a společnosti mohli plně využívat výhod jednotného trhu. Jak dodal místopředseda EK Joaquín Almunia, neefektivní systémy plateb v rámci Evropské unie nepřiměřeně zvyšují transakční náklady, narušují globální konkurences- ho obchodu. Nejde jen o situace, kdy nakupující využije „kamennou“ prodejnu jako show-room, nechá si zboží předvést, a pak nakoupí on-line. Roste i opačný typ rozhodování – dokonalá analýza na internetu, a poté nákup v klasickém maloobchodě. Mezi šéfy maloobchodních firem proto sílí přesvědčení, že zvítězit lze jen při současném zastoupení v tradičních i nových distribučních kanálech. Walmart tuto strategii nedávno dokonce podpořil tak, že v obchodních centrech otevřel několik malých prodejen, jejichž hlavním smyslem je přilákat ještě víc zákazníků do firemního internetového obchodu. Další významný hráč, americký BestBuy, ohlásil ještě radikálnější krok – zastavil výstavbu nových velkoprodejen chopnost evropského hospodářství a jeho potenciál k růstu. Co kniha obsahuje Zelená kniha hodnotí současnou situaci ohledně plateb kartou, přes internet a pomocí mobilního telefonu v Evropě, identifikuje rozdíly mezi současným stavem a výhledem trhu s plně integrovanými platbami a poukazuje na překážky způsobující tyto rozdíly. Cílem knihy je nastartovat široký konzultační proces se zainteresovanými stranami, jehož úkolem je potvrdit analýzu Komise, nebo k ní přispět a pomoci najít správný způsob, jak zlepšit integraci trhu. Hlavní otázky uvedené v dokumentu se týkají: • přístupu na trh a vstupu pro současné a nové poskytovatele služeb, • bezpečnosti plateb a ochrany údajů, • transparentního a efektivního stanovení cen platebních služeb, • technické normalizace, v Evropě a investice přesměroval do svých digitálních aktivit. Vstup do vyšší ligy Výše zmíněné trendy se v plné míře projevují i na českém trhu, a to jak na straně poptávky, tak i nabídky. Právě startující internetový obchod Tesco nebo „off-linové“ aktivity alza.cz či mall.cz jsou toho nejlepším důkazem. Dílčí růst cen, vynucený změnou nákladových vstupů a daňových podmínek, navíc nutí spotřebitele razantně přehodnotit své nákupní chování. Na tom mnozí vydělají, řada obchodníků a výrobců ale bude čelit velkému riziku ztráty tržních pozic. Zdá se, že rok 2012 nebude ani tak rokem krize, jako spíš maloobchodní revoluce. Stále víc tedy bude platit, že kdo z maloobchodníků se nezlepší, ten ekonomicky nepřežije. (pod) • interoperability mezi poskytovateli služeb. Dalším důležitým bodem spojujícím všechny výše zmíněné aspekty je otázka řádného řízení. Jinými slovy, jak nejlépe zavést opatření napravující zjištěné problémy, aby se zajistilo dosažení přínosů v přijatelném časovém horizontu. Komise byla na poli plateb kartou aktivní už v minulosti, především v rámci jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) a uplatňováním předpisů o hospodářské soutěži. Naproti tomu platby přes internet a mobilní platby představují na evropské úrovni relativně novou agendu. Při přípravě zelené knihy se tak Komise zabývala velmi širokým spektrem oblastí, které by mohly být relevantní. Reakce na zelenou knihu se přijímají do 11. dubna 2012. Na základě důkladné analýzy zpětné vazby vzešlé z konzultace oznámí EK následné plánované kroky do léta 2012. (so) černá azurová purpurová žlutá leden/2012/ 17 Obchod v âR Franšízová horečka Poskytnutí práva používat obchodní známku a znalosti vlastněné nějakou korporací pro vlastní podnikání, to je stručná definice franchisingu. V České republice ho reprezentují především nadnárodní řetězce v rychlém občerstvení. Obliba franšízy ale stoupá i v jiných oblastech. Potvrdil to v rozhovoru pro list Podnikatel také prezident České asociace franchisingu Ivo Lamich. Jak si vysvětlujete, že se franchising v České republice rozvíjí mnohem rychleji než celé hospodářství? Franchising se ujímá zejména v oblasti služeb a obchodu, kde lze relativně velmi rychle provést změny obchodního modelu a zaměření. Obchodníci, kteří otevřeli vícero poboček, ne vždy mají dostatečně kvalitní management, schopný rychle a efektivně rozvíjet a kontrolovat celou síť. Tento problém je modelem franchisingu v mnoha ohledech eliminován, protože franchisant, člověk, který investuje své peníze, může mnohem efektivněji a agresivněji rozvíjet obchod, zvyšovat tržby a pomáhat rozvoji celé sítě. V kterých oborech je tento nárůst největší, a kde naopak zájem stagnuje či klesá? Největší dynamiku mají služby, a to proto, že jedním z důležitých fakto- franchisovu formu podnikání, jsme jejím odborným garantem a informujeme odbornou i laickou veřejnost doma i v zahraničí o základních pilířích franchisingu. Jako člen European Franchise Federation a World Franchise Council, jsme partnerem pro mnoho zahraničních franchisorů a prvním kontaktem pro mnoho zájemců o vstup na český a středoevropský trh. Skrze tyto kontakty se stejně tak realizuje výměna informací a kontaktů pro naše členy směrem do zahraničí. rů je relativně nižší kapitálová náročnost v porovnání s obchodem nebo výrobou. Velký růst jsme v předminulém a minulém roce zaznamenali v oblasti poskytování bankovních a realitních služeb. Franchising je u nás prezentován zahraničními společnostmi jako McDonald’s nebo OBI. Existují také české firmy, které nabízejí franšízy do ciziny? Samozřejmě, jsou zde české franšízy, kterým je už náš trh malý, nebo se objevily příležitosti v zahraničí, zejména v okolních zemích, kde přece jen máme lepší přehled o ekonomickém prostředí. Většinou jde o „export“ gastronomických konceptů, nicméně obecně lze říci, že druh konceptů, které expandují z Česka do zahraničí, kopíruje jejich tuzemskou strukturu. Z celkového počtu českých franšízových konceptů expandovalo do zahraničí 42 % (Franchising report Česká republika 2010). Stejně tak lze říci, že překážky, s nimiž se potkávají v zahraničí (pokud se bavíme o Evropě, USA a Austrálii) se příliš neliší od těch, s kterými se střetáváme u nás. Oblasti jako je Indie, Čína a Korea tvoří samozřejmě zcela odlišné ekonomicko-kulturně-sociální prostředí, které je nutno pochopit a přizpůsobit svůj záměr místním podmínkám. Co je největší výhodou franšízy, případně její nevýhodou? Velkou výhodou je samozřejmě možnost využít fungující obchodní model, know-how franchisora a jeho velikost, zkušenosti a podporu. Jako určitá nevýhoda se mohou zdát určitá specifická omezení, která jsou dána franchisorem, jako je jednotný design, omezený sortiment apod. Pozitiva však mnohonásobně převažují, což ostatně dokládá celosvětové rozšíření franchisingu jako obchodního modelu. Franšíza může zahrnout v podstatě téměř cokoliv. V březnu t. r. se v Brně v rámci veletrhu Franchise Meeting Point uskuteční mítink s názvem Nepropaste franchisovou horečku. Je opravdu franšízový boom tak velký? A jak se tato skutečnost projeví na zákaznících? Ta se už dávno projevuje, jen si to většina zákazníků ani neuvědomila. A to je dobře, ukazuje to totiž, že způsoby vedení jednotlivých poboček, jednotný design, dobře proškolený personál, kvalitní zboží za přijatelné ceny, pod jednou zastřešující značkou, jsou zárukou pro všechny zákazníky. Jejich očekávání od značek se tím naplňují bez ohledu na to, zda jsou pobočky provozovány franchisantem nebo mateřskou společností, tedy franchisorem. Je třeba však vyzdvihnout i další aspekt, který je důležitý – franchising dává příležitost každému, kdo chce samostatně podnikat a nehodlá být v závislém zaměstnaneckém poměru. Je to také v zájmu státu, protože franchisanti jsou většinou hlavním lokálním zaměstnavatelem lidí, kteří by jinak těžko hledali uplatnění. Jan Hrabálek Jakou roli v této oblasti hraje Česká asociace franchisingu? Česká asociace franchisingu je nezisková, profesní organizace sdružující na národní úrovni poskytovatele franchisingu – franchisory a odborníky zaměřující se na problematiku franchisingu např. v oblasti práva a poradenství. Reprezentujeme Tesco spustilo on-line prodej potravin Možnosti platby Zákazník platí buď předem kartou online, nebo zaplatí kartou při převzetí zboží. V případě on-line platby dojde ke stržení částky až po převzetí nákupu zákazníkem a potvrzení předání nákupu řidičem zpět v obchodě pro případ, že by zákazník některé zboží nechtěl. Strhává se tedy jen částka za zboží reálně převzaté. Poplatek za službu ve výši 99 Kč se účtuje paušálně. Při platbě kartou při převzetí nákupu se účtuje navíc poplatek 20 Kč. Nákup lze případně stornovat, a to až do 23. hodiny v den před plánovaným dodáním. Storno je bez poplatku. Od začátku ledna t. r. mohou zákazníci z Prahy a okolí nakupovat potraviny a další zboží, pro které dosud museli pouze do kamenných obchodů, pohodlně na internetu. Tesco spustilo jako první maloobchodní řetězec v České republice nakupování přes internet Tesco Potraviny on-line. Zákazníci mohou vybírat sedm dní v týdnu ze sortimentu 20 000 druhů zboží, zejména potravin a drogerie. Nabídku ale doplňuje i zboží pro děti, potřeby do domácnosti nebo do kanceláře a pro domácí mazlíčky. Systém fungování on-line obchodu je jednoduchý a maximálně efektivní. Jde o tzv. store pick model. Zboží objednané zákazníky přes on-line obchod je vybíráno a distribuováno přímo z obchodů Tesco, konkrétně ze zličínského a letňanského hypermarketu a z Tesco Extra na Skalce. Zákazník je po zadání adresy do databáze služby Tesco Potraviny online automaticky přiřazen do jednoho z obchodů podle jeho spádové oblasti. Nakupovat on-line mohou zákazníci kterýkoli den v týdnu. Po vybrání zboží si určí datum a čas dodání. K dispozici jsou termíny v nejbližších třech týdnech, zboží rozváží řidiči denně od 10 do 22 hodin. Časy dodání jsou každý den rozdělené na dvouhodinové intervaly, zákazník si tudíž může určit, ve kterých hodinách se mu předání nákupu hodí nejvíc. Dodávka a reklamace zboží Pracovník rozvozu doručí nákup k hlavním dveřím domu nebo bytu. Nákup nemusí převzít přímo objednatel, ale kdokoliv starší 18 let. Při platbě kartou u dveří musí být její vlastník osobně přítomen. Došlé objednávky každý den v šest hodin ráno počítačový systém roztřídí a speciálně vyškolení zaměstnanci začínají s výběrem zboží na ploše obchodů a jeho ukládáním do speciálních vozíků. Platby se provádějí předem kartou on-line nebo po doručení nákupu u řidiče, který má k dispozici přenosný platební terminál. Rozvoz a předání zboží zákazníkovi zajišťují školení řidiči. Řidič předá zákazníkovi nákup u vchodu do domu nebo bytu. Cena za službu je účtována paušálně ve výši 99 Kč za jednu objednávku s platbou předem. V případě platby při dodání zákazník hradí příplatek 20 Kč. Jak můžete nakupovat? Před prvním nákupem se musí zákazník nejprve registrovat. Protože služba je prozatím určena pouze pro zákazníky z Prahy a okolí s dojezdovou vzdáleností asi 40 minut, mohou si zákazníci nejprve ověřit její dostupnost. Poté může zákazník přejít k samotné registraci a následně k nákupu Veškerý nabízený sortiment je na webu přehledně rozdělen do 9 základních oddělení: čerstvé, trvanlivé a mražené potraviny, pečivo, nápoje, drogerie, dítě, domácí mazlíčci a domov a zábava. Celkem mohou zákazníci vybírat z 20 000 položek. Každé oddělení je rozčleněno do srozumitelných a intuitivních sekcí, které umožňují přehledný nákup. Vyhledávat zboží lze také fulltextovým vyhledávačem. Všechny aspoň jednou zakoupené položky uživatelé najdou ve své složce Oblíbené, takže je cesta k pravidelně nakupovaným výrobkům při dalších nákupech mnohem jednodušší. Výrobky může zákazník nakupovat po kusech nebo podle váhy. Ke každému nákupu zákazník obdrží přehlednou účtenku, na níž najde kompletní informace o všech produktech, které si objednal. V případě, že zákazníkem objednané zboží není v obchodě fyzicky dostupné, připraví pracovníci on-line obchodu alternativní produkt ve stejné cenové kategorii. Zboží, které se liší od původně objednaného, řidič zákazníkovi předá odděleně od ostatních výrobků a spolu se zákazníkem projde účtenku i obsah nákupu položku po položce. Zákazník má právo na odmítnutí alternativního i jiného zboží, které mu nebude z jakéhokoli důvodu vyhovovat. Vždy zaplatí pouze za zboží reálně převzaté. Pokud pracovník rozvozu na uvedené adrese nikoho nezastihne, zanechá v poštovní schránce kartu o nezastižení zákazníka s telefonním číslem na zákaznický servis. Prostřednictvím zákaznického servisu se řeší i veškeré připomínky a reklamace. (tis) černá azurová purpurová žlutá 1 8 /leden /2012 Informaãní technologie Kdo má Černého Petra? Ministerstva berou elektronizaci státní a veřejné správy na lehkou váhu Stále to není ono, Česká republika má pořád značné rezervy v zavádění a využívání moderních informačních technologií. Pokud by se systém elektronizace státní správy dokončil, významně by to zvýšilo její efektivitu. Vyplynulo to i z rozhovoru s prezidentem ICT Unie Ing. Svatoslavem Novákem. Ing. Svatoslav Novák. Před dvěma lety jste pro list Podnikatel zdůraznil nutnost provést legislativní úpravy v oblasti elektronické komunikace. Co se povedlo, a co ne? Obecně lze říci, že zejména v nižších ministerských úrovních existuje setrvačná snaha projekty elektronizace státní a veřejné správy, naplánované před více než třemi lety, realizovat. Máme ale vážné obavy, že nejvyšší činitelé klíčových ministerstev berou elektronizaci na lehkou váhu a představuje to pro ně finanční zátěž, které se snaží zbavit. Zapomínají na celkovou koncepci eGovermentu v souvislosti s převedením mnoha agend do automatických režimů, z čehož vyplývá možnost uvolnit zbytečné úředníky, kanceláře atd. Dokončený systém významně zvýší efektivitu vládnutí! V oblasti legislativy proběhlo mnoho novel zákonů. U některých z nich jsou snahy změnit termíny a v podstatě tím prodloužit realizaci elektronizace, což může mít likvidační následky. Proč nejsou manažeři firem spokojeni s úrovní elektronizace státní správy a co jim nejvíc vadí? Vnímají přetrvávající byrokracii a dosud nepříliš efektivní fungování státní správy, která jejich podnikání „nepomáhá“, spíš naopak. Stále existuje mnoho zbytečných povinností předkládat státním úřadům potvrzení, které vydává jiný státní úřad. Úřady si mezi sebou nepředávají data a informace, občané musejí opakovaně prokazovat stejné údaje. Někdy mají nedokončené projekty elektronizace úplně opačný efekt, než se očekávalo. Pokud existují stále dvě verze vedle sebe (papírová a elektronická), nedochází k žádnému pozitivnímu efektu na straně státu, naopak. Nebo malým využíváním služeb datových schránek zůstává cena za zasílání zpráv stále vysoká. Je však třeba brát toto období jako přechodové; nové věci a historicky zaběhnuté procesy se mění velmi těžce. Je to v podstatě digitální revoluce! Zvedla se v poslední době elektronická gramotnost českého národa? Domnívám se, že elektronická gramotnost je v České republice na standardní evropské úrovni. Situace se samozřejmě liší mj. podle generační příslušnosti či vzdělání – je jasné, že mladí lidé ovládají technologie obvykle lépe než ti starší, lidé s vysokoškolským nebo alespoň středoškolským vzděláním lépe než ti se základním vzděláním apod. Každopádně technologie, v mnoha případech velmi pokročilé, jsou už běžnou součástí našich životů. I když v míře vybavenosti českých domácností počítači a připojením k internetu za evropským průměrem stále zaostáváme. Jak vyplývá z aktuálních údajů ČSÚ, ve vybavenosti domácností osobními počítači je naše země v rámci 27 členských zemí Evropské unie na 20. příčce, pokud jde o procento domácností připojených k internetu, nacházíme se na 18. místě. V jakém stadiu je státní informační systém, jehož komplexní zavedení by výrazně usnadnilo komunikaci s úřady? Nový státní informační systém – eGovernment je v realizační fázi, proto lze hodnotit jen dílčí kroky. Postupně budované systémy se musejí propojovat a v souvislosti s jejich nasazováním je třeba měnit i vnitřní i vnější procesy úřadů. A s tím souvisejí i negativní povinnosti vedoucích pracovníků – tj. propouštění přebytečných úředníků. Projekt Czech Point běží a rozšiřuje své funkce. Datové schránky také běží, ale nejsou využívány tak jak by měly. Pokud by se víc využívaly, jak státem, tak soukromým sektorem, mohly by šetřit čas a peníze všech. Základní registry jsou po turbulencích výběrových řízení v realizační fázi, ale vzhledem k poměrně malé prioritě na úrovni vlády hrozí jejich zpoždění a zmatky. Odpovědní úředníci mají asi největší obavu z budoucího financování provozu nového informačního systému státu v důsledku vládních škrtů, které ne vždy respektují koncepci budoucí struktury nákladů státu. Co by se mělo v této oblasti stát, aby konkurensceschopnost ČR rostla tak, jak si vláda představuje? V tomto směru je klíčové naplnění Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, kterou vláda schválila loni na podzim. Cíl zařadit se do roku 2020 mezi dvacítku nejkonkurenceschopnějších zemí světa je ambiciózní, ale nikoli nereálný. Mimochodem na přípravě této strategie ICT Unie spolupracovala a je připravena – zejména v rámci svých aktivit v Radě vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost – aktivně přispět i k její realizaci. venty škol, kteří vymyslí nové věci, jež se vyrobí a prodají do celého světa, pak lze očekávat, že Česká republika se posune mezi nejlepší země planety. To vše se společným jmenovatelem efektivně fungujícího a spolupracujícího státního aparátu. Před dvěma lety jste hovořil také o ID kartách, které by mohly nahradit občanky, řidičáky, karty pojišťoven atd. Je to pořád hudba budoucnosti, nebo se věc posunula dál? Projekt takzvaných elektronických občanek se už realizuje. Prozatím však nejsou v běhu další návazné aplikace, které budou využívat elektronickou identitu občana k usnadnění jeho života. Například na Ministerstvu práce a sociálních věci se prosadila karta sociálních systémů, kterou se lze identifikovat, lze jí autorizovat a také platit. Lidé mají z principu k těmto technologiím odpor, ale budou si muset na nové identifikační elektronické karty v běžném životě zvyknout. Jak vidíte, bankovní karty jsou už běžnou součástí našich životů. Mají absolutní důvěru, která však nesmí být provozujícími institucemi nikdy ohrožena. Jan Hrabálek Jak konkrétně? Jde o tyto zásadní oblasti: 1. Státní rozpočtová odpovědnost a zvyšování efektivnosti vládnutí. Vláda se musí chovat jako jedna ucelená firma. 2. Zásadní změny ve vzdělání od základních škol po vysoké. Potřeba většího počtu absolventů technických oborů. 3. Výsledky vědy snadněji uplatňovat v praxi. 4. Koncepční budování infrastruktury, včetně zásadního rozšiřování vysokorychlostního internetu. Jednoduše řečeno, pokud bude mít republika vynikající absol- Cloud computing potřebuje větší osvětu tudíž riskantní, dokonce 25 % respondentů otevřeně tvrdí, že data nejsou v bezpečí. Představitelé malých a středních firem v České republice jsou přesvědčeni, že cloud computing v brzké době zásadně změní podnikatelské prostředí. Pro mnohé společnosti se stane běžnou součástí jejich podnikání. Tato konstatování vyplývají z prosincového průzkumu společnosti Microsoft mezi malými a středními firmami (MSP). Ze studie ovšem také vyplývá, že představitelé průmyslu informačních technologií činí příliš málo pro to, aby firmám dostatečně vysvětlili hlavní přínosy cloud computingu, včetně toho, že služba je bezpečná a „prověřená“. Přitom by možná stačilo některé zásadní výhody demonstrovat na příkladech podniků, které cloudové služby už po nějaký čas využívají. Zvlášť, když tyto firmy potvrzují, že jejich podnikání je díky cloud computingu flexibilnější (52 % dotázaných), že jim šetří peníze (48 %), a že jim přináší víc pro- duktivity (26 %). Malé a střední firmy tedy vnímají cloudové služby pozitivně, vítají je, nicméně očekávají větší osvětu ze strany IT sektoru. Mnozí z dotázaných mají také obavy o svá firemní data. Zodpovědnost za bezpečí dat a informa- cí musejí nést poskytovatelé služeb; to si myslí drtivá většina respondentů. A 69 % z nich chce navíc vědět, kde jsou jejich data uložena. Přesto se 36 % dotázaných obává, že cloudové služby nejsou dostatečně ověřené, a jsou MSP snad budou úspěšnější Průzkum společnosti Microsoft se také zaměřil na sféru ekonomiky a na perspektivu podnikání. Majitelé malých a středních firem v České republice vidí své podnikání v následujícím roce až roce a půl spíš optimisticky. Pouze 5 % dotazovaných si myslí, že budou méně úspěšní, než dosud. Každý čtvrtý respondent předpokládá, že bude úspěšnější než v letech 2010–2011. Pozitivní názory převažují při ekonomicky zaměřených dotazech: téměř polovina (47 %) souhlasí, že sice následujících 12 až 18 měsíců bude těžkých, ale nakonec to zemi prospěje. Přesto u většiny (58 %) respondentů panují obavy z ekonomické nejistoty. Dotazovaní upozorňují na nízkou poptávku spotřebitelů (36 %) a nedostatek cash-flow (28 %). Představitelé firem by také uvítali větší podporu ze strany zákonodárců a vlády; například snížení firemních daní, podporu v oblasti zaměstnávání nových pracovníků nebo větší množství státních pobídek. ICT hrají klíčovou roli Majitelé dotazovaných firem jsou přesvědčeni, že právě malé a střední podnikání tvoří páteř české ekonomiky. Víc než padesát procent respondentů tvrdí, že právě MSP budou mít velký vliv na vytváření pracovních míst, stejně tak budou hrát důležitou roli při procesech inovací. Téměř polovina dotazovaných dokonce uvádí, že okolnosti jsou příznivé pro to, aby se ekonomika ubírala směrem k menšímu, flexibilnějšímu a inovativnímu podnikání. Na informační a komunikační technologie pohlížejí představitelé malých a středních firem jako na klíčový faktor v podnikání. Přitom 60 % souhlasí, že tyto technologie mají zásadní vliv na to, aby se podniky úspěšně přenesly přes současnou ekonomickou krizi. Není tedy žádným překvapením, když 52 % dotazovaných dospělo k závěru, že využívání informačních technologií bude rozhodovat o tom, zda se firmám bude v následujících měsících dařit, nebo budou pouze přežívat. (rep) černá azurová purpurová žlutá leden/2012/ 19 Informaãní technologie OR-SYSTEM roste spolu se svými zákazníky Komplexní český software Dnes jen stěží najdete firmu, která by neměla zaveden podnikový informační systém, nebo alespoň nevyužívala různé mzdové, ekonomické, výrobní či obchodní aplikace. Jak se v nich ale vyznat, jak trefit správného dodavatele a nešlápnout vedle? Nejen o tom jsme hovořili s Ing. Antonínem Vymětalem, IT manažerem společnosti OR-CZ. Informační systémy, jejich programové nástavby a aplikace nabízí řada firem. Jak se má zákazník v nabídkách orientovat? Základem pro rozhodování, který systém vybrat, je vědět, nač bude používán. Každá firma by si měla stanovit, co hodlá pomocí IT systémů a programů řešit, a jaké firemní procesy budou do systému zahrnuty. Pak je potřeba se obrátit na ty dodavatele, jejichž nabídka obsáhne kompletní požadovanou funkcionalitu. Pokud budu chtít vyřešit jen určitou část firemních procesů, například skladování, fakturaci nebo mzdy, pak nemusím hledat firmu nabízející všechny aplikace. Vyberu si partnera pro dílčí řešení. Já ale tento postup nepovažuji za příliš šťastný. Není totiž horší varianta než ta, kdy podniky zavádějí jednotlivé části systému zvlášť, a každou z nich pořizují od různých dodavatelů. Firmy pak často dojdou ke zjištění, že různé programy spolu nekomunikují, resp. zajištění kompatibility stojí další peníze navíc. Nejsou ojedinělé ani případy, kdy se při řešení vzniklého problému jeden dodavatel vymlouvá na druhého. Zákazník se pak ocitá mezi mlýnskými kameny a neví si rady. Proto naše společnost OR-CZ doporučuje zákazníkům vybírat dodavatele kompletních podnikových řešení u těch IT firem, které dovedou veškeré informační toky řešit systémově – implementací komplexního ERP řešení s následnou garantovanou podporou provozovaného systému. davatel může zákazníkovi vedle standardního řešení nabídnout i případné individuální programové úpravy na míru, a to za solidních termínových i cenových podmínek. Kdo by se měl ve firmách podílet na výběru informačního systému? To je věcí individuálního posouzení. Každá firma k výběru přistupuje jinak. My doporučujeme, aby si zákazník zvolil ze svého středu člověka, který se bude o chod systému starat – nazývejme jej například správce systému. Takový člověk nemusí nutně do detailu rozumět problematice informačních technologií. Jeho největší devizou a přínosem je dokonalá znalost firmy s jejími podnikovými procesy a informačními potřebami. Na základě těchto znalostí by měl řídit vlastní výběr podnikového systému. Z tohoto úhlu pohledu je role správce systému nezastupitelná. V ideálním případě firma už takového člověka má nebo si ho vychová z vlastních řad. Po implementaci a nasazení zvoleného řešení je správce systému tím správným člověkem pro podporu i dohled nad rutinním chodem systému, iniciátorem jeho dalšího rozvoje, a také zajišťuje komunikaci s dodavatelem řešení. Jaká důležitá kritéria bychom neměli při volbě ERP řešení pominout? Myslím, že existují parametry, které by zákazník neměl v žádném případě podcenit. Tím prvním je definice, co od systému očekává- me. Musíme znát dobře současný stav firmy, mít jasnou budoucí strategii. Potřebujeme vědět, jaké firemní procesy je třeba zkvalitnit či prohloubit, v jakých oblastech hodláme inovovat, kde potřebujeme být efektivnější apod. To je jeden z nejdůležitějších prvků v celém procesu výběru informačního systému. Teprve poté vybíráme nabídku, která nám bude co do funkčnosti nejlépe vyhovovat. Na trhu je dostatek propracovaných řešení, které požadavky firem splní přibližně na stejné úrovni. Proto přicházejí v úvahu další důležité parametry, v nichž se už dodavatelé ERP řešení výrazně liší. Například jméno a ekonomická stabilita potencionálního dodavatele, doba působení na českém trhu, oborové reference – tedy počet spokojených uživatelů systému ve firmách obdobné velikosti a podobného výrobního zaměření, chování dodavatele po zavedení systému, servisní podmínky. Dalším kritériem pro výběr systému je také cena. Ta je měřitelná, dá se aspoň částečně porovnat. Je jasné, že čím víc produktů a aplikací dodavatel poskytne v rámci základní nabídky, tím lépe. Výhodu má v tomto případě dodavatel, který je současně i tvůrcem a vývojářem systému, a není tedy závislý na externím subdodavateli. Takový do- Největší zájem byl o CeBIT lativně malými náklady,“ konstatoval Michal Zálešák, ředitel Czech ICT Alliance. Víc než čtyři desítky českých firem z oblasti informačních technologií získaly díky Czech ICT Alliance za poslední dva roky z programu Specializované veletrhy a výstavy agentury CzechTrade bezmála 6 mil. Kč na prestižní zahraniční veletrhy. V uplynulých dvou letech se zúčastnilo čtyř veletrhů 43 firem: největší zájem byl tradičně o německý CeBIT (2010, 2011), své příznivce našel i specializovaný švýcarský veletrh Finance Forum (IT pro bankovnictví) a Interop v Las Vegas (významný technologický veletrh). Velká většina vystavovatelů hodnotila svou účast na těchto akcích kladně. Na CeBITu, jehož se firmy pod záštitou aliance účastní nejdéle, se některé představily opakovaně. Až 120 tisíc korun na stánek Podpora ze strany Czech ICT Alliance byla realizována v rámci projektu Společná účast na specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí ve spolupráci s Hospodářkou komorou ČR a agenturou CzechTrade. Jejím prostřednictvím byly vystavujícím firmám hrazeny náklady na stánek a doprovodné aktivity spojené s veletrhem. Každá společnost tak získala max. 120 tis. korun na stánek. Dalších 600 tis. korun bylo investováno do propagace firem právě na výše zmíněných veletrzích. „Pro mnohé začínající malé IT společnosti je účast na podobných akcích ideálním způsobem, jak se představit na zahraničním trhu s re- Sledovat nové trendy i konkurenci Podporu využily např. společnosti 2N Telekomunikace, CN Recources International, Level, Invea-Tech, Triton, JavliNet nebo AdvaICT. „Vystavování v zahraničí nás nejen prezentuje, ale máme i příležitost poznat konkurenci a sledovat nejnovější trendy. A to je v oblasti informačních a komunikačních technologií, které se tak rychle vyvíjejí, klíčové. Navíc poznat zahraniční konkurenci je z ČR nemožné,“ říká o vystavování na světových veletrzích RNDr. Pavel Minařík, CEO společnosti AdvaICT. Možnost využít podpory pro vystavování mají také další firmy. Případní zájemci mohou jimi preferované veletrhy navrhnout Czech ICT Allianci prostřednictvím e-mailové adresy [email protected]. Pokud bude o akci v oblasti ICT zájem i ze strany dalších podniků, lze ji zařadit mezi podporované akce. Pro letošní rok se kromě německého CeBIT chystá účast na několika dalších veletrzích v zahraničí. (pod) Kdy a jak poznáme, zda jsme nakonec vybrali dobře? Existuje samozřejmě řada měřitelných hodnot – od stavu zásob přes průběžnou dobu výroby daného výrobku, vybrané ekonomické ukazatele po efektivitu práce zaměstnanců atd. Všechna tato kritéria se dají změřit a vypočítat před zavedením systému i po jeho zavedení, a lze tak prostým výpočtem zjistit úspěšnost (případně neúspěšnost) celého procesu implementace nového řešení. Na druhé straně ale přínosy informačního systému nejsou vždy přesně změřitelné. Existuje velmi mnoho faktorů, jejichž posouzení je čistě subjektivní. Jak chcete například změřit spokojenost koncových uživatelů se způsobem nové práce, která velmi úzce souvisí s jejich pracovní výkonností? Jak se dá správně vyčíslit podíl nového ERP řešení na zkvalitnění řízení, plánování a evidence výroby, zkvalitnění technické dokumentace, dodržování smluvních termínů dodávek? Je zřejmé, že pro komplexní posouzení vhodnosti zvoleného informačního systému by měla v závěru sloužit ta nejjednodušší poučka – firma musí být schopna posoudit, jak fungovala před zavedením systému, a jak po něm. Můžete představit řešení ORSYSTEM a připomenout jeho hlavní výhody? My jsme OR-SYSTEM vyvíjeli od počátku jako systém pro výrobu. To říkám proto, že existují řešení, která vznikají na bázi původně pouze ekonomických programových balíků. Teprve časem se k takovému softwaru začaly „nabalovat“ ostatní moduly. V takovém případě je možno hovořit o informačním systému vybudovaném na ekonomické základně. U nás tomu bylo naopak. My jsme od samého začátku řešili nejdříve výrobní a logistickou část. Tedy tu složitější a náročnější. Teprve v okamžiku, kdy byly moduly pro tyto oblasti vytvořeny, odladěny v reálném provozu a v naprostém pořádku, integrovali jsme i řešení ekonomických modulů. Že tato strategie tvorby a vývoje celopodnikového systému je správná, můžeme doložit i ziskem významného ocenění. Projekt „Řízení výrobní linky daty z konfigurace výrobku“ pro firmu SAPELI byl vyhlášen absolutním vítězem soutěže IT projekt roku 2009, která byla organizována pod záštitou předsedy vlády ČR. Další předností řešení OR-SYSTEM je skutečnost, že jde o český software, který zvládá v některých ohledech specifické české prostředí a požadavky. Jednotlivé moduly systému vytváříme individuálně podle požadavků a potřeb zákazníků. Naši klienti se také částečně na vývoji podílejí – v průběhu roku se s nimi setkáváme na pravidelných seminářích. Na společných setkáních získáváme cenné náměty a zkušenosti, které pak uplatňujeme při rozvoji funkcionality jednotlivých modulů a při novém vývoji programů. Dá se tak bez uzardění říci, že náš systém roste společně s našimi zákazníky na jejich cestě k úspěchu. Pro jaké firmy je OR-SYSTEM vhodný? Náš systém není omezen ani velikostí, ani oborovým určením. Na trhu působíme už 20 let a máme kolem stovky zákazníků. V převážné většině případů jde o výrobní podniky s hromadnou, zakázkovou i sériovou produkcí. Mezi spokojenými klienty jsou podniky o dvaceti zaměstnancích i společnosti s víc než tisícem pracovníků. Petr Ihm . www.orcz.cz Je třeba ochrany Ochranou průmyslového vlastnictví a transferem technologií, ale nejen tím se zabývali na společném setkání představitelé Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), agentur CzechInvest a CzechTrade, Technologické agentury ČR i reprezentanti podnikatelských inkubátorů a inovačních center. Akce pod názvem Služby pro inovační podnikání se konala začátkem letošního ledna. Na setkání se řešily především přínosy ochrany průmyslového vlastnictví a využívání patentových databází, poradenství a asistence při formulování průmyslově právní strategie či nacházení cest k snadnějšímu patentování v zahraničí. Hlavním záměrem akce bylo propojit všechny zainteresované účastníky, vyměnit si aktuální informace a posílit vzájemné kontakty. Služby, které jednotlivé organizace veřejnosti poskytují, by tak měly být do budoucna srozumitelnější a komplexnější. To vše v rámci Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020. Prodloužená druhá výzva Ochranu průmyslového vlastnictví podporuje Operační program Podnikání a inovace, který administruje agentura CzechInvest. V rámci programu Inovace – Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví už získalo podporu 324 projektů. Na účty žadatelů o dotaci dorazilo víc než 5 mil. Kč. V této době běží prodloužení druhé výzvy k předkládání žádostí o dotaci s celkovou alokací 50 mil. Kč. „Pro podnikatele, kteří budují svou konkurenční výhodu na výsledcích vědy a výzkumu, je ochrana jejich vlastních inovativních řešení před konkurenty stěžejní,“ sdělil generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek. „Teprve pak mohou bezpečně zveřejnit své poznatky a pracovat na dalším vývoji“. ÚPV usiluje především o zvýšení povědomí o patentovém systému mezi podnikateli, kteří o patentech a jejich výhodách pro efektivní podnikání zatím mnoho nevědí. Podle předsedy ÚPV Josefa Kratochvíla je klíčovým úkolem účinněji informovat veřejnost o způsobech využití systému ochrany průmyslového vlastnictví a poskytovat zejména lehce dosažitelné a srozumitelné průmyslově právní informace. (tis) černá azurová purpurová žlutá 2 0 /leden /2 012 ManaÏer roku Soutěž doplní konference V závěru letošního dubna budou vyhlášeny výsledky prestižní soutěže Manažer roku Den úspěšných manažerů a firem, jehož součástí je i slavnostní vyhlášení výsledků nejprestižnější manažerské soutěže Manažer roku, doprovodí 26. dubna t. r. mezinárodní konference i panelová diskuse s politiky. Prezident ČMA Pavel Kafka. Slavnostní vyhlášení 19. ročníku soutěže Manažer roku bude poprvé ve své historii doplněno o intelektuální náboj v podobě mezinárodní konference s velmi silným obsazením. Stěžejním tématem manažerského dne se stane Kultivace tržního prostředí a postavení manažera v něm. Jedním z hlavních řečníků bude prezident Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Peter Bakker. Českou líheň světově uznávaných manažerů na konferenci za- stoupí např. Jan Mühlfeit z Microsoft Corporation, Jiří Ciencala z Třineckých železáren, Zbyněk Frolík z Linetu nebo Senta Čermáková z firmy Hewlett-Packard (všichni laureáti ceny Manažer roku). Hodně také napoví následná panelová diskuse s politiky, která je koncipována jako tematické i pragmatické vyústění předchozí konference. Právě na ní se bude hovořit o důležitých tématech v kontextu konkrétních českých podmínek. Kultivace tržní ekonomiky v Čechách Dopolední mezinárodní konference přinese dvě hlavní témata: Kultivace tržního prostředí a postavení manažera v něm a Manažer ve svém sociálním prostředí. Oba bloky nám přibližuje prezident České manažerské asociace (ČMA) Pavel Kafka: „Manažer se dnes nachází v pivotální roli, v trojúhelníku složitých vztahů: zaměstnanci-zákazníci-vlastníci. Jeho úkolem je dosahovat co nejvyšší efektivity v těchto vztazích, což je v současných ekonomických podmínkách opravdu složité. Chce-li manažer uspět, musí spolupracovat na mnoha úrovních a napříč různými spektry. My chceme také diskutovat o kvalitě našeho institucionálního prostředí, ve kterém musí manažer svou náročnou roli realizovat. Na celou problematiku nahlížíme v kontextu strategie konkurenceschopnosti nejen v českém, ale i v evropském měřítku. Chceme odpovědět na otázky, jak se manažerům v nastaveném institucionálním prostředí pracuje. Zarážející je totiž fakt, že v nedávném mezinárodním srovnání je celková pozice České re- publiky v konkurenceschopnosti na 38. místě, ale pozice našich institucí sklouzla až do osmé desítky. Naši manažeři firem už snesou mezinárodní srovnání. O těch, kteří uspěli v soutěži Manažer roku, není třeba pochybovat. Nyní bychom se měli zaměřit na management státní správy – hlavně proto, aby přestala být brzdou dalšího rozvoje ekonomiky. Velkým nedostatkem státní správy je silný resortismus, ovšem nejzávažnější problémy dneška jsou průřezové, nadresortní. V tomto směru má management státní správy systematicky a strategicky ještě co řešit. Podmínkou úspěchu jsou také manažerské techniky a zvládnutí sociálních rolí. Proto představíme společenskou a sociální roli manažerů na konkrétních příkladech, ve společenském kontextu. Firmy jsou totiž silné společenské organismy a jejich lídři na sebe berou velkou společenskou odpovědnost.“ Jeden den nestačí Zájem o témata, která ovlivňují směr a rozvoj budoucnosti, je obrovský. V minulosti bylo vyhlášení výsledků soutěže Manažer roku součástí Dne úspěšných manažerů a firem. Nyní se ukazuje, že jeden manažerský den nestačí. Témat a impulsů je tolik, že by vydaly na celý týden. „Ukazuje se,“ hodnotí Pavel Kafka, „že bude účelné spojit síly s dalšími partnery a vytvořit koncentrovanou akci k rozvoji managementu. Řekl bych, že jsme letos v tomto směru zdárně vykročili. V předvečer našeho Dne úspěšných manažerů a firem se koná 4. mezinárodní konference o podnikání a vzdělávání Proměny Evropy 2012, kterou na Novotného Lávce tradičně organizuje Dům techniky Ostrava ve spolupráci s Radou kvality ČR. Prestižní česká manažerská škola CMC Graduate School of Business Čelákovice připravuje v tomto termínu společenský večer s mezinárodní účastí odborníků v oblasti vzdělání, managementu i marketingu. V souvislosti s návštěvou prezidenta Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Petera Bekkera, je také na 26. dubna plánováno založení české pobočky této uznávané organizace. Společně s Dnem úspěšných manažerů a firem tak bude mít česká manažerská obec k dispozici v jednom městě v rozmezí dvou, tří dnů ty nejlepší a nejuznávanější kapacity.“ O soutěži Manažer roku Soutěž Manažer roku je dnes nejprestižnější a systematicky nejpropracovanější manažerská soutěž v ČR. Jejím cílem je vyhledat, objektivně a nezávisle vybrat a zviditelnit nejlep- ší a nejvýznamnější osobnosti managementu, jejich metody a přínos pro rozvoj firem a celé ekonomiky. Vyhlašovateli soutěže jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace. Do soutěže mohou být nominováni manažeři a manažerky, včetně zahraničních, kteří pracují na manažerské pozici ve firmách na území ČR nejméně po dobu tří let. (pod) www.manazerroku.cz černá azurová purpurová žlutá leden/2012/ 21 Infospektrum Nová dimenze studia Mezinárodní program MBA v anglickém i německém jazyce v ČR Zájem o studium MBA v České republice dlouhodobě roste. Přibližně dvě desítky škol nabízí programy MBA, vyučované v českém nebo anglickém jazyce, a to v různých kvalitách, formách i odlišně akreditované. Institut pro průmyslový a finanční management (IPFM) je už řadu let jedinou institucí v ČR, která nabízí program MBA nejen v tradičním anglickém, ale také v německém jazyce. Významným měřítkem kvality nabízených programů MBA jsou akreditace, a také dlouhodobá spolupráce s nadnárodními společnostmi, která prohlubuje praktické uplatnění získaných vědomostí v praxi. IPFM je International Business School, která byla založena významnými nadnárodními společnostmi v roce 1998. Mezinárodní akreditace zaručuje vysokou úroveň studia Programy MBA, které IPFM nabízí, jsou sestaveny tak, aby co nejvíc odpovídaly rostoucím požadavkům firem v neustále se měnícím tržním prostředí. Nabízejí tak cílenou přípravu pro budoucí exponované řídicí pozice s cílem obstát v narůstající konkurenci. Hlavním cílem IPFM je přispět k rozvoji podniků v oblasti lidských zdrojů, analytických schopností studentů, uplatnění v budoucí kariéře. Doporučuji je však lidem s aspoň několika lety praxe, protože mnohé souvislosti a postupy jsou poté srozumitelnější a víc vystupují i vazby na realitu,“ říká další student, Ing. Petr Horák. Proto je průměrná pracovní zkušenost studentů 8 let a jejich věkové složení velmi pestré. navázat přátelství a obchodní kontakty, a tím je ještě lépe připravit na jejich další úspěšnou kariéru. IPFM navazuje na úspěch z předešlých let a v roce 2012 nabídne vedoucím pracovníkům mezinárodních společností programy MBA vyučované v německém i anglickém jazyce. Vybraní perspektivní vedoucí pracovníci získají titul MBA v oblasti General Management. IPFM je členem asociace MBA škol v České republice CAMBAS a samotný program je akreditován mezinárodní akreditací FIBAA. Rozšiřte své obzory Celé studium probíhá v cizím jazyce – tedy v angličtině či němčině. Díky vyučujícím ze zahraničí mohou studenti poznat jiný pohled než z domácí perspektivy. Zkušení za- hraniční lektoři učí jiným způsobem, než jakým se učí na některých českých vysokých školách. „Fascinuje mě způsob, jakým vyučují zahraniční lektoři z německých či amerických univerzit. Jejich velmi názorná prezentace při výuce, zapojení všech studentů do ní, anebo třeba jednoduché vysvětlení na první pohled složitých principů jsou pro mě příslibem, že čas a peníze mého zaměstnavatele nebudou investovány zbytečně,“ oceňuje výuku vedenou zahraničními profesory Ing. Luděk Mašek. „Studium MBA mohu jednoznačně doporučit každému, kdo se chce dál vzdělávat nad rámec českého vysokého školství a má chuť rozšířit si obzory i za cenu určitých obětí. Úspěšné ukončení programu MBA rozhodně může zvýšit šance na lepší Zapomeňte na velké přednáškové sály IPFM nabízí individuální přístup ke studiu. To je také jedním z důvodů, proč firmy svým zaměstnancům na obecně finančně nákladnější studium často přispívají. Počet studentů v programech je omezen na 25. Je to zejména proto, že se od nich očekává aktivita, zapojení do diskuze a sdílení názorů a zkušeností. IPFM si velmi dobře uvědomuje náročnost programu nejen z hlediska financí, ale také času, který studenti musejí věnovat přípravě a účasti na seminářích. Zapojení se do náročného studia jim přináší i dočasná omezení v osobním a rodinném životě. Proto se IPFM snaží pro studium vytvořit výborné podmínky, ať už zázemím – výuka probíhá v atraktivních prostorách v centru Prahy, s vlastním WiFi pokrytím, možnostmi kopírování, tisku, jednoduchým občerstvením během výuky – nebo vždy patrným individuálním přístupem ke studentovi. Part-time studium při zaměstnání IPFM díky svým dlouholetým zkušenostem s mezinárodními programy MBA rozumí potřebám a situaci studentů – zaměstnanců firem – a snaží se uzpůsobit výuku tak, aby byla časově zvladatelná. Tematicky seřazené bloky probíhají zpravidla jednou za 3–4 týdny od pátku do neděle. Standardní doba trvání výukového programu je zhruba osmnáct měsíců, ale v případě potřeby ji lze prodloužit. „Může se stát, že je pracovník vyslán na delší pracovní cestu nebo je pověřen vedením náročného projektu. Pokud by některý ze studentů nemohl z těchto důvodů navštívit jeden či dva kurzy v programu, nebo musel studium dokonce na určitou dobu přerušit, nabízí Institut možnost bezplatného návratu ke studiu a jeho prodloužení bez nároku na další poplatky,“ sděluje prof. Dr. Horst Günter, děkan IPFM. Plné pracovní nasazení a vedle něj úspěšné zvládnutí studia bezesporu udělá dojem na každého zaměstnavatele. Takový absolvent u něj potom často získá lepší postavení než ostatní. Navíc se tento způsob tzv. part-time studia při zaměstnání výborně doplňuje: Pracovní zkušenosti dodávají novou dimenzi tomu, co se učíte, a nové poznatky z programu si lze bezprostředně ověřit v praxi. www.ipfm.cz černá azurová purpurová žlutá 2 2 /leden/2 012 Infospektrum Šmídl hlásí úspěšný rok Česká logistická společnost Šmídl řadí uplynulých dvanáct měsíců mezi ty úspěšné. Rozšiřování vozového parku, otevření nové pobočky v Brně, posílení zastoupení v Hořovicích, nábor nových zaměstnanců – to je jen krátký výčet toho, co se ve Šmídlu událo. Rozšiřování poboček Logistický trh zaznamenal v roce 2011 po době poznamenané ekonomickou krizí značné oživení. Logickou reakcí firmy Šmídl na chybějící přepravní kapacity bylo posilování vozového parku a rozšiřování sítě poboček. V říjnu byla po Žamberku, Vysokém Mýtě, Hořovicích a Kutné Hoře v Brně slavnostně otevřena už pátá pobočka Šmídlu, který tak naplňuje svou vizi dosáhnout celorepublikového pokrytí. Nákup nových vozidel Společnost Šmídl nakoupila v uplynulém roce 57 nových vozidel, a ještě víc tak omladila svůj vozový park, který patří s průměrným stářím 2 roky k nejmladším v České republice. Nové vozy splňují nejpřísnější emisní normu EEV (Enhanced Environmentally friendly Vehicle – vozidlo šetřící životní prostředí). „Naším cílem je zejména nabízet zákazníkům spolehlivé a kvalitní služby, ale také co nejvíc podpořit bezpečnost na silnicích a snižovat emise,“ vysvětluje důvody nákupu Martina Šmídlová, jednatelka společnosti a dodává: „Už nyní splňuje 75 % našich vozidel normu EURO 5 nebo vyšší EEV. Vozový park průběžně obnovujeme a očekáváme, že do roku 2014 budeme provozovat pouze vozidla s normou EURO 5 a vyšší.“ Investice v roce 2012 Navzdory všeobecně pesimistickému obrazu nadcházející ekonomické situace se firma Šmídl rozhodla investovat do rozvoje svých kapacit i v tomto roce. Rozšíření se dočká Logistické centrum Šmídl Vysoké Mýto. Je v provozu od začátku roku 2009 s kapacitou 17 000 paletových míst, ta je však vzhledem ke stále rostoucímu počtu zakázek už nedostačující. „Všechny skladovací prostory jsou dnes prakticky vyčerpány. Abychom nemuseli odmítat nové zakázky, rozhodli jsme se zvýšit kapacitu o dalších 6000 m2,“ říká Radek Voříšek, manažer logistiky společnosti Šmídl. Logistické centrum Šmídl Na vysokou kvalitu skladování ve svém logistickém centru se společnost Šmídl zaměřuje dlouhodobě; její skladovací služby splňují přísné normy ISO 9001 a ISO 14 001. Technické podmínky prostor navíc umožňují poskytnout skladování podle speciálních podmínek zákazníka (např. sledování teplot). Naskladňování a vyskladňování zboží zde probíhá prostřednictvím on-line systému, který zákazníkům nabízí možnost sledování jejich zboží i přes we- bovou aplikaci. Veškeré zboží je pojištěno a o jeho bezpečí se navíc stará důmyslný kamerový systém. „Pro naše zákazníky je důležitá dobrá lokalita a nepřetržitý provoz centra. Ti zahraniční pak oceňují schopnost našich zaměstnanců komunikovat v anglickém, německém a italském jazyce,“ uzavírá Radek Voříšek. (red) www.smidl.cz CTP dokončila energetický audit víc než 150 budov V roce 2011 zaznamenala společnost CTP mimořádné úspěchy na poli energetické spotřeby svých obchodních parků a administrativních budov. Výsledky energetického auditu bude CTP společně s nejnovějšími poznatky z oblasti úsporného provozu budov aplikovat do výstavby nových budov a údržby těch současných. Například dva administrativní projekty ve výstavbě, IQ Ostrava a Spielberk Tower B v Brně, budou splňovat mezinárodně uznávanou certifikaci BREEAM. převážně v brněnském regionu. Celková instalovaná kapacita na 12 budovách představuje 6,2 MWp a celkový výkon v roce 2011 dosáhl 6 mil. kWh, tedy o 9 % víc než byl původní předpoklad. Pro srovnání je to roční spotřeba energie pro asi 2700 rodinných domů za rok s omezením CO2 (oxid uhličitý) o 8,6 mil. kg. Solární energie Na začátku prosince 2010 CTP zahájila instalaci solárních panelů na střechy budov nacházejících se Energetický audit budov Od roku 2009 musejí mít všechny nové stavby v České republice Průkaz energetické náročnosti budovy. Společnost CTP se ale rozhodla provést audit také u budov, které byly postaveny před tímto datem. „Zajímavým výsledkem provedeného auditu je zjištění, že budovy, Digitální prototypování Společnost Škoda Electric, která je známá jako dodavatel trakčních elektrických pohonů, trolejbusů a trakčních motorů, využívá digitálního prototypování za pomocí řešení Autodesk Inventor ke zkrácení dodacích lhůt. Autodesk Inventor podpořil i nedávný projekt společnosti Škoda Electric, kterým byl vývoj trakčního motoru pro jednopodlažní jednotku Škoda RegioPanter. Trakční motor s názvem ML 3942 K/4 je určen pro individuální pohon dvojkolí příměstské elektrické jednotky typu 7Ev. Motor je vystaven různým vnějším vlivům jako prach, písek, drobné kamínky, části elektrického vedení, voda, sůl nebo sníh. Dále je podroben také vibracím, a to ve vertikálním, horizontálním i axiálním směru. Největší důraz při jeho vývoji byl kladen na významné snížení úrovně hluku motoru. Přínosy Autodesk Inventor Ke konstrukci motoru byly použity digitální prototypy vytvořené v prostředí Autodesk Inventor. Systém 3D práce umožnil už v rané fázi projektu, kdy se ještě řešily návrhy některých součástí, připravit podklady pro nákup dílů s dlouhými dodacími lhůtami. To významně zefektivnilo návrh produktu a přípravu jeho výroby. K zakázkám vytvořeným v řešení Inventor se například řadí vývoj mo- toru pro meziměstskou jednotku ŠKODA 671 pro Slovenské dráhy nebo motoru pro meziměstskou jednotku Škoda 675 pro Ukrajinu. „Autodesk Inventor je velmi účinný v 3D modelování a v tvorbě výkresů,“ podotkl Martin Vlček, vedoucí technického úseku divize Trakční motory firmy Škoda Electric. „Naše společnost původně používala systém CATIA. Výhodou řešení Autodesk Inventor je proti němu podpora obrábění v sestavě a práce se svařenci, což je klíčová funkcionalita pro výrobní podnik našeho typu. Díky pokročilé integraci se struktura sestavy přenáší z Inventoru přímo do kusovníků v PLM systému, čímž se zefektivňuje a urychluje kompletní návrh výrobku.“ (r) které jsme stavěli před 10 lety, nemají významně vyšší spotřebu než budovy nové. Je to pozitivní důsledek vysoké kvality materiálů, které byly v minulosti na stavbách použity,“ uvedl Remon Vos, generální ředitel společnosti CTP. Převážná většina auditovaných budov dosáhla známky mezi B a C. Konkrétně jde o tyto CTParky: Brno – fáze 1, Brno – South, České Velenice, Divišov, Hranice na Moravě, Humpolec, Jihlava, Liberec, Okříšky, Ostrava, Pardubice, Písek, Plzeň, Pohořelice a Teplice. V CTParku Bor a CTParku Modřice dosáhly této známky všechny budovy kromě jedné. Stejnou známkou byl ohodnocen také kancelářský komplex v Brně Spielberk Office Centre. Za úspornější provoz Výsledky auditu a nejnovější poznatky z oblasti šetrného přístupu k budovám hodlá CTP aplikovat u nově stavěných budov. Každá budova bude navrhována s ještě větším důrazem na energetickou šetrnost a už od prvních studií pečlivě kontrolována odborníky. CTP si cení pozitivního přístupu svých nájemců. Řada z nich si od CTP vyžádala podrobné výsledky auditu, aby na jejich základě mohla přijmout konkrétní opatření vedoucí k úspornějšímu provozu. „CTP standardně klientům poskytuje přehled veškerých provozních nákladů a nabízí případné alternativy, které vedou k výrazným úsporám provozních nákladů,“ dodal Remon Vos. (rep) A/B testování v praxi Web Analytics Wednesday (WAW) je neformální setkání lidí zabývajících se webovou analytikou a optimalizací. V USA a západní Evropě se koná pravidelně už několik let. V Praze se uskutečnilo první setkání webových analytiků před třemi lety. Nyní se můžete bezplatně zúčastnit dalšího. Web Analytics Wednesday se tentokrát zaměří na A/B testování. Možná si někteří účastníci vzpomenou, že spíše v rovině teoretické se o podobném tématu hovoři- lo při setkání v roce 2010. Od té doby se ledy pohnuly, a tak se v České republice objevují firmy, které se začaly testováním webových stránek aktivně zabývat. Ty odvážnější zaměstnávají vlastní specialisty a testování u nich není jen nahodilé, ale stalo se pravidelným procesem. Na WAW se dozvíte víc o A/B testování v praxi, včetně ukázek a zajímavých příkladů ze světa i ČR. Web Analytics Wednesday se koná v restauraci Austria v Praze na Smíchově 22. února 2012 v 18.00 hodin. Aktuální počet účastníků a registrační formulář najdete na www.webanalyticswednesday.cz. (tis) černá azurová purpurová žlutá Buderus – dodavatel systémových řešení nástěnné konvenční a kondenzační kotle stacionární litinové a ocelové kotle všech výkonů na zemní plyn, tuhá paliva, propan a ex. LT ■ zásobníky teplé vody ■ regulační technika ■ tepelná čerpadla ■ solární technika ■ kogenerační jednotky ■ otopná tělesa a další topenářské zboží ■ ■ Teplo je náš živel REVOLUČNÍ ŘEŠENÍ v oblasti výtahové techniky Jílkova 124, 615 32 Brno e-mail: [email protected] www.embrno.cz Cenově dostupné a jednoduše implementovatelné ERP řešení, navržené s cílem splnit specifické požadavky malých a středních firem, které plně vyhovuje současným, ale především také budoucím trendům v oblasti ERP systémů. Pomáháme Vám měnit se, růst... www.abia.cz ● šetrné k památkám ● v každém zdivu hluku a špíny ● ekologicky ● výhodná cena ● bez Feel the difference RAŠINO a.s. autorizovaný partner FORD - prodej nových osobních a užitkových vozů FORD - kompletní diagnostické a servisní služby - karosářské a lakýrnické opravy podle norem ISO - provozovny po celé jižní Moravě Brno, Kuřim, Hodonín, Olomouc [email protected] www.rasino.cz NÁŠ SYSTÉM ROSTE S VÁMI viz str. 19 Nový bezpřevodový výtahový stroj řady NL 24 s vyměnitelnou lanovnicí ø 240 mm, ø 180 mm, ø 160 mm, nosnost 320–1000 kg. Výrazně menší hmotnost Malé zástavbové rozměry Bezhlučný provoz Ruční vyproštˇování Bezkonkurenční cena černá azurová purpurová žlutá
Podobné dokumenty
Zde - Elit
dluhu prodat. Zákon to neřeší, a proto je namístě,
aby buď přímo v zakázkovém listu, nebo v obchodních podmínkách servisu toto bylo uvedeno.
Pokud jde o nezaplacené faktury obchodních
partnerů nebo...
Výroční zpráva 2008 - ZOO Ústí nad Labem
a použití nejmodernějších diagnostických a léčebných metod
muselo být nakonec v letošním roce přistoupeno k milosrdnému ukončení její bolesti.
Amyloidóza, chronické trávicí
problémy, kolikové stavy...
Radniční listy 1/2016
předsevzetí opět vnímáme svět realisticky. Většinou už i tušíme, co nás v tom
roce čeká. Rád bych k tomu dodal, proč
má smysl se do toho pustit s chutí.
V médiích se dozvídáme třeba o tom, že
Olomo...
OR COMPUTER SYSTEMS INTERNATIONAL 2006 - OR-CZ
na střechách chatek našeho ubytování, a některé
z nich nebylo pod jeho příkrovem ani vidět.
Hlavním tématem letošního setkání bylo workflow. Jednalo se
již o finalizaci analytického pohledu, který ...
červenec–srpen 2011
automobilovéhoprůmyslu • Zdeněk
Kubín, tiskové oddělení, Hospodářská komora České republiky
• PhDr. Milan Mostýn, manažer PR
a tiskový mluvčí, Svaz průmyslu
a dopravy ČR • Ing. Robert Toman,
výkonn...