Analýza kreditní karty

UNICORN COLLEGE
Katedra ekonomiky a managementu
Analýza kreditní karty
Autor BP: Marek Pospíšil
Vedoucí BP: Ing. Heřman Kopkáně
Rok 2013
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma Analýza kreditní karty
vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím
výhradně odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci
citovány a jsou také uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů.
Jako autor této bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s jejím
vytvořením jsem neporušil autorská práva třetích osob a jsem si plně vědom
následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona
č. 121/2000 Sb.
V Praze dne 7.1.2013
Marek Pospíšil
Poděkování
2
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Heřmanovi Kopkáněmu za účinnou
metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování
mé bakalářské práce.
Analýza kreditní karty
Credit card analysis
3
Abstrakt
Práce popisuje životní cyklus kreditní karty v České republice, srovnání
bankovních institucí a konkurenceschopnost s ostatními produkty. Práce
objasňuje, kde vzniklo negativní povědomí obyvatel České republiky ve využívání
kreditních karet, když jinde ve světě se využívají hojně a s oblibou. Většina
obyvatel v České republice nechce kreditní kartu používat a má ji spojenou se
zadlužováním a vysokými úroky. Práce dále popisuje vývoj trhu, jeho směřování
a možnosti kopírování světového trendu. Práce je také zaměřena na použití
kreditní karty z pohledu zákazníka a bankovní instituce, z pohledu výše poplatků
spojených s používáním kreditní karty pro zákazníka, banku, tak i obchodníka.
Všechny tyto proměnné mohou naznačit, jakou variantu budou jednotlivé strany
volit. V průběhu práce je provedeno srovnání konkurenčního prostředí z pohledu
zákazníka. Závěr osvětluje zákulisí kreditní karty a přístup jednotlivých stran
k tomuto produktu. V neposlední řadě práce ukazuje přidanou hodnotu pro
všechny zúčastněné.
Abstract
This thesis describes the life cycle of credit cards in the Czech Republic,
compared to banking institutions and competitiveness with other products. Thesis
clarifies which generated negative awareness of the Czech population in the use
of credit cards, though elsewhere in the world, widely used and happily. Most of
the population in the Czech Republic does not want to use a credit card and have
it associated with borrowing and high interest rates. The work describes
the development of the market, its direction and copy options global trend. Work is
also focused on the use of a credit card from a customer perspective and banking
institutions, in terms of the amount of fees associated with the use of credit cards
for the customer, the bank and the merchant. All of these variables can indicate
which option the parties will vote. The work includes a comparison of competition
from the customer's perspective. Conclusion illuminates backstage credit card and
access the individual parties to this product. Finally, the paper shows the added
value for all stakeholders.
4
Obsah
1.11Úvod..................................................................................................................6
1.21Teoretická část..................................................................................................7
2.1Úvod do problematiky......................................................................................7
2.2Základní pojmy z oblasti platebních karet.......................................................7
1.31Vlastní výzkum..................................................................................................9
3.1Historie kreditní karty
.............................................................................................................................9
1.1.1Vznik a historie kreditních karet.......................................................................9
3.2České povědomí o kreditních kartách.............................................................9
3.3Přehled kreditních karet v ČR..........................................................................9
3.4Jak správně kreditní kartu využívat...............................................................10
1.1.2Návod na správné použití..............................................................................10
1.1.3Placení u obchodníků a na internetu.............................................................10
1.1.4Kolik může klient měsíčně čerpat a utratit.....................................................10
1.1.5Nesprávné využívání kreditní karty................................................................11
3.5Počet kreditních karet v ČR a počet poskytovatelů.......................................11
1.1.6Jak banky v České republice prezentují svoje kreditní karty
...............................................................................................................................11
1.1.7Kreditní karta z pohledu banky......................................................................12
1.1.8Kreditní karta z pohledu zákazníka................................................................12
1.1.9Kreditní karta z pozice obchodníků................................................................13
3.6Asociace........................................................................................................13
1.1.10Typy jednotlivých asociací:..........................................................................13
1.1.11Co-branding ................................................................................................14
3.7Trh v České republice....................................................................................15
1.1.12Rozdělení trhu v ČR dle bankovních institucí..............................................15
3.8Kritéria získání kreditní karty.........................................................................15
3.9Všeobecné obchodní podmínky....................................................................16
1.1.13Obsah všeobecných obchodních podmínek................................................16
1.41Závěr...............................................................................................................18
1.51Seznam použitých zdrojů:...............................................................................19
1.61Přílohy.............................................................................................................22
5
1.11 Úvod
Kreditní karta je úvěrový produkt. Umožňuje čerpat finanční prostředky instituce,
která kreditní kartu vydala. Toto téma jsem si zvolil proto, že se v oboru kreditních
karet pohybuji a s názory zákazníků, obchodníků i bank se setkávám na denní
bázi. Finanční prostředí je velmi zajímavé a neustále se měnící názory všech
zúčastněných stran atraktivitu tohoto prostředí jen zvyšuje. Situace v podobném
odvětví není nikdy stejná a každý rok se mění, proto mne též zaujala a rozhodl
jsem se pro dané téma.
Tato bakalářská práce analyzuje současnou problematiku a vývoj kreditních karet
v České republice, jejich povědomí a jejich přínos zákazníkům, obchodníkům
i bankám. Cílem této práce je osvětlit odmítavý přístup občanů v České republice
ke kreditním kartám, ukázat problematiku kreditních karet, jejich vlastnosti, výhody
a nastínit vývoj v blízké budoucnosti. Práce obsahuje návod a rady zákazníkům,
kteří zřízení kreditní karty teprve zvažují či již nějakou disponují. Zároveň se práce
snaží každou problematiku ukázat z pohledu zákazníka, obchodníka i banky.
Práci je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje rešerši
a vymezení základních pojmů z oblasti bankovnictví. V této části je čerpáno
ze zdrojů uvedených v seznamu použité literatury a z praxe.
Následující část je zaměřena na rady a tipy zákazníkům (formou konkrétních
příkladů), jak správně a efektivně využívat kreditní karty a také jaká rizika hrozí při
jejich nesprávném používání. Práce dále prezentuje různé formy konkrétních
produktů (kreditních karet) jednotlivých bank. Jsou zde také popsány situace
a přínosy z pohledu jednotlivých účastníků stran platebního styku (platba kreditní
kartou).
6
1.21 Teoretická část
2.1
Úvod do problematiky
Co je kreditní karta, k čemu slouží a jaké výhody nám přináší? Banky prezentují
svoje produkty (kreditní karty) podobně, kdekoliv jsou k dispozici podobné a takřka
stejné informace o jednotlivých produktech. Účel využití kreditní karty je sloužit
jako platební nástroj zákazníkovi při každodenním používání s možností využít cizí
finanční prostředky, a to finanční prostředky bankovní instituce, která mu
je poskytne formou kreditního limitu na kreditní kartě. Na začátku představování
produktu vždy najdeme informace, že kreditní karta je pro zákazníka výhodná
a dokáže s ní ušetřit značné finanční částky za rok.
Běžný uživatel si podobnou formulaci představí jako další plastovou kartu, která
mu přibude do peněženky a o kterou se bude muset starat. U většiny
potenciálních
zákazníků
v České
republice
převažuje
zakořeněný
strach
z kreditních karet a následných neúměrně vysokých úroků. Tato karta patřila
a patří k nejrozšířenějším v zemích EU, USA nebo i jinde ve světě. Princip
využívání kreditní karty je však dán dopředu a je jasný a srozumitelný, zákazník
je vždy na základě měsíčního vyúčtování informován o výši vyčerpané částky
a je vyzván k její úhradě. Zákazník má na výběr několik způsobů úhrady dlužné
částky a k pravidlům využívání kreditní karty také patří bezúročné období, díky
kterému nehradí žádné úroky či poplatky za používání této služby.
Pohled obchodníka (prodejce určitého zboží či služby) je stále stejný,
a to maximalizace zisku. Obchodník je nejspokojenější, pokud zákazník platí
hotově, protože platba kartou je pro něj spíše nevýhodná. Aby mohl zákazník
využívat bezhotovostní platby, je obchodník donucen pořizovat platební terminály
a za každou platbu kartou odvádět poplatky, tedy část vlastního zisku. Tato
problematika bude detailně rozvedena v dalších kapitolách této práce. Nicméně
trend je takový, že kartami se bude v budoucnu pravděpodobně platit stále častěji.
Na potenciálního zákazníka působí kreditní karta při prvním dojmu a při prvním
seznámení spíše negativně. V následující části práce bude proto objasněno, jak je
7
to ve skutečnosti a zda se zákazníkům karta vyplatí, jaká rizika přináší a na co si
případně dát pozor a čemu se rozhodně vyvarovat.
2.2
Základní pojmy z oblasti platebních karet
Platební karty jsou samostatným nástrojem, prostředek vzdáleného přístupu
k účtu klienta, používaným dnes v rámci moderního elektronického bankovnictví.
Zároveň jsou ale platebním nástrojem, který vznikl poměrně dlouhou dobu před
vznikem prvních forem elektronického bankovnictví. První platební karty
se objevily v USA na začátku 20. století. Jednalo se o to, čemu dnes říkáme
věrnostní karty. Byly to karty bez jakýchkoliv prvků automatizace. Jednalo
se o průkaz opravňující držitele k bezhotovostnímu placení vybraných služeb
a produktů, které byly navíc omezeny na obchodní síť vydávající organizace. První
organizace, jež k výdeji takových karet přistoupila, byla Western Union Telegraph
Company v roce 1914. První bankovní platební kartu vydala v roce 1951 Franklin
National Bank New York. V České republice se platební karty objevily mnohem
později než ve Spojených státech nebo v západní Evropě. Polouček (2006).
Slossberger (2012) uvádí, že platební karta je platební instrument, jenž umožňuje
vzdálený přístup majitele karty k peněžním prostředkům na účtu a kterým uživatel
platebních služeb dává platební příkaz poskytovateli. Jde v podstatě o elektronický
platební prostředek.
Základní mezníky vývoje platebních karet v České republice
• 1968 – Čedok akceptuje karty Diners Club.
•
1988 – Živnostenská banka vydává dispoziční karty k tuzexovým účelům
(velmi omezený okruh klientů).
•
1989 – Česká a Slovenská spořitelna vydávají první sporožirové karty jako
snahu omezit náklady na hotovostní platební styk a omezit množství klienta
na svých přetížených přepážkách.
•
1990 – American Express otvírá zastoupení v Praze, protože Praha
se stává výraznou turistickou destinací.
•
8
1990 – Živnostenská banka vydává první VISA karty.
•
1992 – Komerční banka vydává Eurocard/Mastercard, vzniká první síť
mezinárodních bankomatů. Ve velmi krátké době ji napodobily i další české
banky Juřík (2003).
V současné době představují platební karty v celosvětovém měřítku jeden
z nejčastěji používaných platebních prostředků. Platební karty můžeme členit
podle celé řady kritérií. Polouček (2006) ve své knize uvádí následující členění.
Charge card – historicky nejstarší druh platebních karet. K placení dochází
na základě čerpání měsíčního limitu podle měsíčního výpisu bankovním převodem
nebo šekem. K této kartě není třeba mít účet v bance, evidence výběrů je vedena
na samostatném evidenčním účtu společností vydávající platební karty.
Credit card – úvěrová karta je v podstatě charge card s možností odkladu
splácení, zpravidla se stanovenou minimální měsíční splátkou. Ani credit card
nepotřebuje ke svému vystavení účet v bance, i když je bankami nabízena.
Debit card – debetní karta se rozšířila až po rozvoji elektronických forem
komunikace. Představuje minimální riziko, protože zúčtování proběhne ihned poté,
co banka obdrží zprávu o transakci. Tyto karty jsou většinou vydávány
k bankovnímu účtu a čerpání na nich je možné právě do povoleného zůstatku
na bankovním účtu.
Elektronická peněženka – předplatní karta (pre-payd card). Její transakce
se ověřují na úrovni čipová karta – platební terminál, záměrem je omezit používání
drobných bankovek a mincí. Nabíjí se proti zatížení účtu klienta a provozovatele
systému.
Dále Polouček (2006) uvádí další způsoby členění například dle způsobů použití
na šekovou záruční, elektronickou a univerzální. Nebo dle teritoria použití
na lokální, regionální, vnitrostátní a mezinárodní. Z hlediska uživatelů lze karty
členit na osobní (privátní karty, které jsou vystaveny na držitele) a služební (pro
úhrady výdajů spojených plněním pracovních povinností).
Schlossberger (2012) uvádí členění platebních karet například dle vydavatele
na bankovní kartu a kartu nebankovních subjektů nebo dle úrovně služeb s kartou
spojených na kartu základní, specializovanou, prestižní, výběrovou a zvláštní.
Pro potřeby této práce postačí členění na debetní a kreditní (úvěrovou) kartu.
9
Debetní karta - platební nástroj v podobě plastové karty, který je vydáván
k běžnému či spořicímu účtu. Při používání debetní karty držitel v případě placení
touto kartou čerpá z účtu své vlastní finanční prostředky Schlossberger (2012).
Karta slouží k placení za výrobky a služby či k výběru z bankomatů, kde jsou
uloženy či naspořeny zákazníkovy finanční prostředky. Limit není nijak určen,
záleží na zákazníkovi a jeho finančních potřebách. Pokud má klient naspořeno
např. 100.000 Kč, tak i stejnou částku můžete utratit.
Kreditní karta - platební nástroj, který nemusí být spojen s účtem v bance
a k placení jsou využívány finanční prostředky instituce, která platební kartu
zřídila. Držitel této karty čerpá spotřebitelský úvěr od vydavatele karty. Peníze jsou
poté posílány zpět z běžného účtu většinou formou bezhotovostního převodu.
Vždy je uvedena minimální měsíční splátka, která musí být splacena, ale většinou
je na klientovi, kolik měsíčně splatí, pokud je splacená částka vyšší než splátka
minimální. Podle podmínek vydavatele karty je z celkové akumulované sumy
platebních operací na úvěrovém účtu třeba zaplatit určitou minimální částku
měsíčně (obvykle 5 až 10 %) a úhrada zbývající části bývá odložena podle
rozhodnutí držitele karty Schlossberger (2012). Úrok na kreditní kartě je úrok,
který banka účtuje klientovi za používání cizích finančních prostředků. Banka
klientovi vždy poskytuje možnost prostředky vrátit zpět v tzv. bezúročném období a
teprve poté zaúčtuje smluvený úrok. Tyto úroky jsou vždy klientovi předem
oznámeny ve smlouvě, kterou zákazník podepisuje, pokud se rozhodne kreditní
kartu využívat. ČNB tuto skutečnost kontroluje a vyžaduje seznámení klienta
se všemi obchodními podmínkami před podpisem smlouvy.
Bezúročné období - je období, které běží od prvního dne zúčtovacího období
do určitého dne zvoleného bankou, do kterého musí být peníze vráceny zpět
bance, aby nedošlo k naúčtování a poté úhradě úroku. Pokud je zúčtovací období
například od 5. 8. 2012 do 4. 9. 2012 a bezúročné období je dle obchodních
podmínek stanoveno až na 55 dní, počítá se těchto 55 dní už od 5. 8. 2012 a nikoli
od 4. 9. 2012. Bezúročné období v tomto případě trvá do 29. 9. 2012. Zde si
zákazník musí hlídat dané lhůty a přesně vědět, jak je výpočet bezúročného
období stanoven a jak se počítá. V praxi se objevuje nemálo případů, kdy
10
zákazník špatně pochopí tento postup výpočtu nebo prodejce nesprávně formuluje
podmínky, a poté nastanou zákazníkovi nepříjemné komplikace (způsobené
nevědomostí) namísto bezproblémového používaní kreditní karty.
Měsíční vyúčtování je vygenerovaný výpis všech klientských transakcí
za předchozí zúčtovací období. Toto období je dlouhé vždy 30 kalendářních dní,
například od 5. 8. 2012 do 4. 9. 2012. Zúčtovací období je variabilní a není nikdy
vázáno pouze k prvnímu dni v měsíci. Těchto období je během kalendářního
měsíce více. Toto období může tedy začínat 1., ale také například 25. dne
v měsíci.
Měsíční poplatek je poplatek za vedení kreditní karty, popřípadě kartového účtu.
Tento poplatek je bankami využíván k vedení kartového účtu, kreditní karty,
vytváření měsíčních výpisů, k vydání nové karty po její expiraci.
11
1.31 Vlastní výzkum
3.1
Historie kreditní karty
1.1.1
Vznik a historie kreditních karet
Kreditní karty vznikly v USA a jejich nejvzdálenějšími předchůdci byly úvěrové
známky, které usnadňovaly identifikaci klientů u obchodníků již v 70. letech
19. století. Roku 1950 vznikla první univerzální platební karta, Diners Club,
a v následujících letech se rozšířila po USA a poté i v zahraničí.
První univerzální kreditní kartu v dnešním pojetí spustila 18. září 1958 banka Bank
of America pod značkou BankAmericard v kalifornském Fresnu. Konkurenční boj
vydavatelů karet v následujících desetiletích vedl ke koncentraci trhu a dnes
se v Americe a Evropě uplatňuje jen několik málo typů platebních karet.
V Československu sice první platba kartou proběhla již v roce 1968, kreditní karty
se však v českých peněženkách masověji objevily až počátkem 21. století. Jejich
průkopníky v Česku byly společnosti Home Credit a Česká spořitelna [1].
3.2
České povědomí o kreditních kartách
V České republice se trh s kreditními kartami začal rozvíjet v roce 2001 až 2002,
tato léta jsou označována jako boom kreditních karet. V tomto období začaly
bankovní ústavy zákazníkům, kteří u nich měli své klientské účty a vyznačovaly
se dobrou platební morálkou, nabízet proaktivně první kreditní karty. Těmto
klientům bankovní instituce sama přiřadila kreditní kartu s předem stanoveným
kreditním limitem a zákazníkům zaslala pouze oznamující dopis do schránky
s již vyrobenou kreditní kartou pro daného klienta.
Limit na této kartě nebyl nijak vysoký, pohyboval se od 15 000 Kč do 40 000 Kč
(vzhledem k současným podmínkám, které dovolují limit až do výše 600 000 Kč),
a podmínky byly na hony vzdálené těm dnešním. První kreditní karty obsahovaly
jen již zmíněný kreditní limit a žádné dodatečné výhody. Ke kartě byl přiložen
dopis, ve kterém banka sdělovala klientovi, že si zákazníka velmi cení, a proto mu
jako výhodu také posílá tuto kreditní kartu, aby mu tak odlehčila od tíživých situací.
Zákazník tak obdržel tuto kreditní kartu a začal první koloběh peněz. Vzhledem
12
k tomu, že podmínky a výhody těchto karet nebyly jasně vysvětleny, nastala
situace, která dnešní době dobré pověsti kreditních karet rozhodně nepomáhá,
tedy utrácení přes kreditní karty, vybírání hotovosti z bankomatů, a to vše se
špatnou platební morálkou co se splácení konkrétních závazků týče.
Nabízí se otázka: „Jak to?" Odpověď je následující. Pokud většina lidí v České
republice dostane do rukou platební nástroj, kde má k dispozici např. 20 000 Kč,
neudělá nic jiného, než dostupné prostředky vyčerpá. Takovéto chování není
samo o sobě nijak špatné, zásadní je vědět, jakým způsobem a v jaké době
utracené finanční prostředky bezúročně splatit. Pokud si klient dostatečně
nepřečetl obchodní podmínky, mohl jít vybrat peníze do bankomatu (za vysoký
poplatek) či je jednorázově bezmyšlenkovitě utratit bez uvědomění si další situace.
Kreditní karta rozhodně není určena pro výběr z bankomatu nebo pro
jednorázovou útratu, pokud nemáte vlastní prostředky na její jednorázové
splacení. Naopak při tomto způsobu používání kreditní karta přijde klienta velmi
draho.
Takto tedy klienti přijdou ke krátkodobému "bohatství", které je vykoupeno
vysokými úroky a starostmi s tím spojenými. Další faktory jako nedostatečná
znalost informací týkající se kreditních karet a nepromyšlené chování zákazníků
způsobilo dnešní negativní povědomí o kreditních kartách v České Republice.
Dříve se měsíčně prodávaly desítky tisíc kreditních karet v každé bance. Dnes
jsou to tisíce, v některých případech i méně. Banky dnes stojí před těžkou situací,
vědí, že produkt je kvalitní, v zahraničí hojně využívaný, ale v Čechách bojují
s nedostatečnou gramotností zákazníků a v dnešní době již nejde jen o prodej.
Banky musí dnešní klienty učit, co je kreditní karta a jak funguje a tento proces
stále opakovat. Pokud by se tímto bankovní instituce zabývaly již dříve při prodeji
prvních kreditních karet, nemuselo by se nyní vkládat tolik úsilí do edukace
občanů.
Díky situaci z let minulých je v České Republice mnoho klientů, kteří disponují
kreditní kartou, ale jen málo z nich tuší, k čemu je určena a jak ji správně využívat.
Proto v dnešní době na otázku „Máte již kreditní kartu, nechtěl/a byste tu od nás?"
13
odvětí „Kartu už mám, nechci další, je to drahé!", což přesně vystihuje povědomí
většiny zákazníků o kreditních kartách v České Republice.
Vývoj počtu platebních karet v České republice znázorňuje graf č.1, kde můžeme
sledovat masivní nárůst platebních karet, včetně karet kreditních, zejména do roku
2004.
Graf č.1 - Počet platebních v České republice
Zdroj: bankovnikarty.cz
3.3
Přehled kreditních karet v ČR
V České republice se kreditní karty vyvíjení a v dnešní době je nabízí všechny
bankovní instituce a nejen ony. Navíc se k nim nyní přidávají společnosti
zabývající se splátkovým prodejem, různé společnosti, které se snaží nalákat
klienty a poskytnout jim něco navíc, ale také obchodní domy, které tímto své
klienty odměňují za loajalitu. Kreditní karty se u bankovních domů liší jen
v několika málo detailech, je ovšem třeba najít, které ukazatele jsou pro zákazníka
nejdůležitější a na které by se zákazníci měli zaměřit.
Tabulka č. 1 - Konkurenční srovnání
14
Počet nabízených kreditních karet
Bezúročné období
Roční úroková sazba
Měsíční poplatek
Minimální měsíční splátka
Výhody
GE Money Bank
7
50 dní
25,08%
49-99 Kč
2%
1 % z každého
nákupu v ČR i
v zahraničí
Česká Spořitelna
5
45-55 dní
19,08% p.a.
38 Kč
3,2% z vycerpane
castky
5-30% Sphere
card
Komerční Banka
2
až 45 dní
19,90% p.a.
19-89 Kč
ČSOB
2
až 55 dní
25,19% p.a.
min 20 Kč
Citibank
5
až 55 dní
23,99% p.a.
50 Kč
1% z
bezhotovostní
transakce se
připisuje na
penzijní pojištění,
sleva u Sphere
programu
5%, Min 500 Kč
3,2%, min 200 Kč
pojištění karty
zdarma
2 % z každého
nákupu v ČR i
v zahraničí, 25%
Citi Club
Zdroj: Vlastní zpracování na základě průzkumu trhu (pobočky bank)
Z tabulky č. 1 - Konkurenční srovnání vyplývá, že každá banka se snaží svoji/své
kreditní karty něčím odlišit. Zároveň je vidět, které finanční instituce se na kreditní
karty specializují. GE Money Bank, Česká Spořitelna a Citibank nabízejí svým
klientům více druhů kreditních karet a mnohem více se na danou problematiku
specializují.
Dále můžeme sledovat, že se banky liší v bezúročném období. Pokud kartu chcete
využívat naplno, zaměřte se na delší bezúročné období, přičemž ovšem není
nutno dávat přednost jednomu typu kreditní karty před druhou, pokud bude tento
rozdíl činit jen jeden den. Rozdíl, který může pro klienta již teoreticky hrát roli, je
třeba 5 až 10 dní navíc. Nezapomeňte vždy na to, že tyto ukazatele jsou
v kalendářních dnech, nikoli v pracovních a počítejte s tímto předpokladem.
Dále je vidět, že úroková sazba je oproti běžným půjčkám či oproti kontokorentu
značně vyšší. Je to díky tomu, že kreditní karta nemusí být vázána na klientův
bankovní účet, peníze máte kdykoli připraveny k použití a můžete je využít kdykoli
bez uvedení účelu čerpání. Opět zde platí, že pokud kartu chcete využívat tím
nejlepším způsobem, nemusíte opět nutně lpět na 1% rozdílu ve výši úroku. Zlaté
pravidlo ovšem samozřejmě říká, že čím je úrok lepší, tím je to i pro zákazníka
výhodnější. Jak bude ale popsáno dále, úrok není to nejpodstatnější,
co u kreditních karet hraje roli ve výhodnosti jejich použití.
Dalším, také velice důležitým ukazatelem, je měsíční poplatek. Poplatek za to,
že zákazník může využívat tuto kreditní kartu a že banka spravuje jeho kreditní
15
účet. Jak je vidět, poplatky se pohybují v řádech desítek korun za měsíc. Většina
bank však nabízí ulehčení tohoto poplatku, pokud budete kartu využívat anebo
ji alespoň do nějakého data zaktivujete. Pokud tedy zákazník bude a chce kartu
využívat ideálním způsobem, opět se dostáváme k tomu, že je tato akce velmi
přínosná, dokáže ušetřit náklady a umožňuje tak využít všech výhod, které její
využívání nabízí. Pokud zákazník kartu pouze sám aktivuje nebo ji aktivuje pod
nátlakem tzv. aktivačního hovoru od společnosti, která mu ji poskytla, bude ho její
nevyužívaní měsíčně stát nemalé a zbytečně vynaložené finanční prostředky.
Minimální měsíční splátka je ukazatel, na který by si zákazník měl dát pozor.
Pokud se klient dostane do situace, kdy má vyčerpanou část svého limitu
a nebudete moci splatit všechny pohledávky, stává se důležitou položkou
minimální měsíční splátka. V některých případech je uvedeno jen procento
z vyčerpané sumy, někde je uvedená i minimální splátka v hodnotě korun.
Je důležité vždy si dobře spočítat, kolik korun vše zhruba dohromady činí a zda
klientovi tato minimální měsíční splátka může v potenciální tíživé finanční situaci
pomoci a ulehčí mu tak před případným trápením či zbytečným stresem.
Posledním
ukazatelem
jsou
výhody.
Ač
se
to
zdá
být
paradoxem,
je to pravděpodobně jeden z nejdůležitějších ukazatelů, který zákazníkovi napoví,
jak je karta kvalitní a v čem mu může ulehčit. Pokud bude mít klient vše nastavené
tak, jak má, a budete kartu využívat plně k tomu, k čemu je určena, tyto výhody
pak teprve ukáží, v čem je kreditní karta výhodná. Pokud kreditní karta dokáže
šetřit 2 % z každé transakce a navíc bude mít klient u některých obchodních
partnerů slevu 15 nebo 25 %, potom tento produkt přinese mnohem více užitku
než 1 % rozdílu v roční úrokové sazbě. Důležité je však mít vždy na paměti,
k čemu je vhodné kreditní kartu využívat a zajisté i jak často. Neméně podstatná
je i částka, kterou bude zákazník s kreditní kartou měsíčně využívat.
3.4
Jak správně kreditní kartu využívat
Kreditní karta je finanční nástroj, který rozhodně potřebuje zvážení klienta
a nutnost nastavení všech parametrů důležitých k jejímu správnému používání.
V následující podkapitole je uveden menší návod, jak správně a praktický využít
kreditní kartu a zefektivnit její použití.
16
1.1.2
Návod na správné použití
Nejdříve je nutné si uvědomit, jak se kreditní karta má či dá používat. Tedy, klient
má svůj běžný a spořicí účet, k tomu je k dispozici platební karta, ovšem debetní.
Zde, jak již víme, jde o čerpání vlastních prostředků a zde je i značně zvýhodněn
výběr z bankomatů. U většiny bank je tato debetní karta k účtu bez jakýchkoliv
dalších poplatků a výběry z bankomatů jsou ve většině případů zdarma nebo jen
v určitém množství u domovských bankomatů dané finanční instituce. Jak je tedy
vidět, tato karta slouží jak k placení, tak k výběrům z bankomatů - karta pro tyto
služby je výhodná a toto by si měl každý uvědomit. Ovšem při placení jakékoli
služby či nějakého produktu klienta nijak nezvýhodňuje. Dále si klient může na
svém účtu šetřit své finanční zdroje a využívat úrok na běžném či spořicím účtu
k vrstvení svého disponibilního důchodu bezstarostnou formou.
1.1.3
Placení u obchodníků a na internetu
Kreditní karta jako taková slouží k placení u obchodníků či na internetu. Je tedy
dobré si uvědomit, za co nejvíce zákazník utrácí a kde. Určitě je dobré mít
na paměti, jestli se klient pohybuje v oblasti, kde se platební karty dají využívat,
zda obchodníci v blízkém okolí mají platební terminály apod. Nejčastější položkou
jsou potraviny, oblečení a pohonné hmoty. Pokud tedy banka nabízí za každou
transakci např. 2 % úspory, je zřejmé, že při měsíční útratě 10 000 Kč může
zákazník uspořit 200 Kč měsíčně. Zde je vidět, že oproti měsíčnímu poplatku
je částka vyšší, tedy poplatek 38 Kč nebo 45 Kč nehraje roli. Dále jak jsme
si ukázali, některé banky za využívání karty poplatek vracejí či odpouštějí. Zde
je tedy vidět první výhoda, se kterou se může každý zákazník seznámit.
1.1.4
Kolik může klient měsíčně čerpat a utratit
Důležitým propočtem se ovšem stává to, kolik může klient
měsíčně
prostřednictvím kreditní karty čerpat. Toto je jeden z nejdůležitějších bodů,
se kterými se zákazník setká, a je dobré tomuto tématu věnovat dosti času.
Zákazníkovi pomůže představa, jak bude kreditní kartu využívat a která
z nabízených možností je ta nejlepší. Pokud je např. měsíční mzda uživatele
kreditní karty 20 000 Kč a po odečtení všech poplatků spojených s živobytím
zbývá disponibilních 10 000 Kč, je vidět, že pokud bychom jeden měsíc zaplatili
kreditní kartou položku za 20 000 Kč, nejsme tuto částku schopni splatit najednou.
17
V tomto případě přichází na řadu minimální měsíční splátka a úrok z nesplacených
závazků. Proto není nejdůležitější položkou kreditní limit, ale vaše disponibilní
měsíční prostředky.
Je tedy zásadní mít spočítané, kolik může klient měsíčně utratit, aby si mohl
nastavit 100% inkaso a vždy celou utracenou či vyčerpanou částku splatit na konci
zúčtovacího období a zároveň stihnout bezúročné období dané kreditní karty.
Pokud tedy ve výše uvedeném případě klient ví, že může utratit 10 000 Kč, může
bez obav platit kartou do této výšky. Na konci měsíce je stržena tato částka
z běžného účtu a klient neplatí žádný další úrok bance.
Příklad využití kreditní karty
Aby bylo využito všech výhod daného produktu, je tu další příklad. Klient chce
měsíčně utratit 10 000 Kč, z toho chce koupit například nějaké oblečení.
Je možnost se podívat, popř. se u obsluhy dotázat, zda jako držitel oné karty
má nárok na nějakou slevu. V našem případě klient půjde nakoupit během
jednoho měsíce oblečení v hodnotě 4 000 Kč k obchodníkovi, kde má díky kartě
slevu 20 %. Potom tedy ušetří 800 Kč a navíc ještě v našem případě 184 Kč za
2% úsporu, kterou nabízí některá z bank. Protože u obchodníka klient dostal slevu
hned na místě 800 Kč, tedy kartou zaplatil 9.200 Kč za měsíc. 2% z této částky je
184 Kč. Naše celková úspora měsíčně tedy činí 984 Kč. Zároveň díky použití karty
neplatí měsíční poplatek a ze zákazníkova běžného účtu odchází tedy částka
o 984 Kč nižší, než by platil normálně. Navíc díky 100% inkasu neplatí žádné
úroky.
Na tomto příkladu je vidět, že kreditní karta opravdu může ušetřit značnou částku
ročně, je však nutné ji používat správným způsobem a dobře si rozmyslet k čemu
a jak bude kreditní karta používána.
1.1.5
Nesprávné využívání kreditní karty
Na druhou stranu je velmi snadné se dostat do opačné situace. Pokud
u obchodníka klient platí hotově a předtím si vybere z bankomatu, kde se poplatek
pohybuje od 60 Kč a výše, potom nestihne bezúročné období a půjde
k obchodníkovi bez slevy, může naopak třeba 100 Kč za uplynulý měsíc doplácet.
Zde je ta tenká linie mezi správným a nesprávným využitím kreditní karty,
18
na kterou si zákazník musí dát velký pozor. Zde se rozhoduje, kdo na kartě vydělá,
zda zákazník či banka.
Zúčtovací a bezúročné období
K těmto dvou bodům je zapotřebí poskytnout jen pár základních informací, které
mohou pomoci při plném využití kreditní karty. Zúčtovací období je rozmezí 30
kalendářních dnů, ve kterém se počítá vyčerpaný limit, ze kterého se odvíjí splátka
jak celková, tak minimální a samozřejmě i úroky. Toto období není rozhodně fixní,
zákazník si ho může kdykoli posunout dle libosti. Jen tato možnost není nikde
bankami uvedena, ale možnost tu je, stačí být proaktivní. Stačí si prostudovat
obchodní podmínky, dobře si spočítat, kdy je to pro klienta nejvýhodnější čas a dle
toho si zvolit své zúčtovací období zvolit.
Stejně tak bezúročné období má jednu záludnost. Toto období se počítá
od prvního dne zúčtovací období. Pokud je tedy uvedeno a prezentováno
zúčtovací období až 50 dní, je to 50 dní od prvního dne zúčtovacího období a 20
dnů od dne posledního dne v daném zúčtovacím období. Jednoduše řešeno,
od možné první platby období je to 50 dnů a od poslední možné platby v tomto
případě je to jen 20 dní.
Obrázek č.1 - příklad zúčtovacího období
Zdroj: Interní zdroje společnosti Citibank
Například bezúročné období 55 dní - na konci měsíčního vyúčtování (30 dní)
banka vygeneruje výpis, kde klientovi sdělí, jak velkou částku vyčerpal a kolik
má uhradit. Poté má dalších 25 dní k zaplacení vyčerpané částky. Tedy zúčtovací
období může být "AŽ" 55 dní, nikoli "JE" 55 dní. 55 dní je pouze od prvního dne
zúčtovacího období, od posledního je to jen 25 dní. Na konci zúčtovacího období
existují 4 varianty.
Buď zaplatit 100 % dlužné částky, zaplatit jen minimální splátku anebo zaplatit
libovolnou částku, avšak vyšší než je částka minimální. Poslední varianta
je, že klient neuhradí nic, poté ovšem může očekávat hovor od banky, že nebyly
19
splněny povinnosti a klient se stává dlužníkem. Tuto variantu dobrovolně nejspíš
nechce zkoušet nikdo z nás.
3.5
Počet kreditních karet v ČR a počet poskytovatelů
1.1.6 Jak banky v České republice prezentují svoje kreditní karty
Citibank: „Počítejte s námi: za každou platbu kreditní kartou Citi Life Vás
odměníme 2 % z hodnoty každého nákupu zboží či služeb. Vrátíme Vám poplatek
za vedení kreditní karty v prvním roce od vydání karty. Dostanete slevy až 25 %
na zboží či služby u vybraných obchodníků. A kromě toho na Vás čeká vstupní
bonus v podobě 250 Extra Citi Life Prémií. Navíc, pokud zažádáte o kreditní kartu
Citi Life online a zaplatíte s ní během 30 dní od schválení Vaší žádosti
u obchodníků alespoň 3 000 Kč, získáte dalších 500 Citi Life Prémií. Citi Life
je perfektní kreditní karta, se kterou se vyplatí nakupovat!“
Česká Spořitelna: „S Chytrou kartou České spořitelny si můžete být jisti, že vždy
nakoupíte za nejnižší cenu. Pokud do 10 dnů od koupě zboží Chytrou kartou
zjistíte, že se stejné zboží prodává jinde za nižší cenu, Chytrá karta České
spořitelny vám rozdíl v cenách vrátí. Jediný nákup, na kterém neproděláte, je ten,
který zaplatíte Vaší Chytrou kartou České spořitelny. Pouze s ní získáte při
každém nákupu výhody podle Vaší volby. Navíc vždy s garancí nejnižší ceny
a ochrany nákupu při poškození či krádeži.“
Komerční
banka:
“Nulový
poplatek
za
vydání
kreditní
karty
VISA
Electron,bezúročné čerpání po dobu až 45 dní a to pro hotovostní i bezhotovostní
transakce, vztahuje se tedy nejenom na platby u obchodníků, ale i na výběry
hotovosti v bankomatech, na přepážkách bank či bezhotovostní převody. Pojištění
schopnosti splácet v případě ztráty zaměstnání, dlouhodobé nemoci, invalidity,
nebo úmrtí – je zahrnuto zdarma jako součást karty. Povinná měsíční splátka –
1/20 čerpané částky + vyměřené úroky – nižší finanční zatížení rodinného
rozpočtu. Možnost vydání až dvou kreditních karet k jednomu úvěrovému účtu.
Kombinace kreditní karty se službami MojeBanka a Expresní linka pro vyšší
pohodlí a flexibilitu. Možnost požádat o kreditní kartu on-line přes internetové
bankovnictví MojeBanka. Možnost vybrat si, zda budou poplatky hrazeny
20
z úvěrového rámce nebo z běžného účtu (pro klienty s běžným účtem v KB).
Možnost zvýšení úvěrového limitu. Volitelná aktivace kreditní karty pro použití
k platbám na internetu. Možnost změnit si PIN v kterémkoli bankomatu KB.
Možnost vytvořit si vlastní design své karty díky službě MojeKarta. Volitelné
pojištění Patron pro případ úmrtí a Merlin pro případ ztráty či odcizení karty.
Možnost využít služeb Cash back, kdy při placení kartou za nákup můžete
současně
vybrat
hotovost
přímo
na
pokladně
v obchodě.
Možnost
bezhotovostního čerpání na účty vedené jak v KB, tak i v jiných bankách
v ČR (na pobočce KB nebo přes internetové bankovnictví MojeBanka).“
UniCredit Bank: “Platební karta AXA CLUB je první karta v ČR, která Vám spoří
při každém nákupu. Podmínkou získání AXA CLUB karty je členství v AXA
CLUBU. Členem se může stát každá osoba starší 18ti let s kontaktní adresou
na území ČR, která je zároveň klientem finanční skupiny AXA. Pro získání členství
stačí vyplnit žádost o AXA CLUB kartu s finančním zprostředkovatelem.“
ČSOB: „Platit s ČSOB kreditní kartou je výhodné – odložíte si s ní úhradu vašich
nákupů až o 55 dní, zdarma vám pojistí zboží proti poškození a krádeži a ještě
ušetříte díky pojištění prodloužené záruky, které s ní máte také zdarma.“
Raiffeisen Bank: „S kreditními kartami vydávanými Raiffeisenbank si můžete
užívat výhod pohodlného placení či výběrů v hotovosti kdekoliv, jak v ČR, tak
v zahraničí. Splácet můžete dle svých možností s využitím bezúročného období
až 45 dnů (u vybraných typů karet až 55 dnů) možnost opakovaného úvěru. Při
nákupech používáte peníze banky, ne vlastní prostředky. Bezúročné období
trvající až 45 dnů. Jako bonus u vybraných typů karet věrnostní program Sphere
card. Možnost pojištění schopnosti splácet. Možnost pojištění zneužití karty.
Možnost cestovního pojištění pro cestování do zahraničí pro celou rodinu.“
GE Money Bank: „S kreditní kartou máte peníze stále při sobě a přitom nemusíte
hlídat dostatečnou hotovost. Kreditní karta poskytuje peníze navíc na každodenní
i nečekané nákupy . Za nákupy kartou neplatíte žádné poplatky a pokud využíváte
až 50 dní bezúročného období, neplatíte navíc za tyto transakce ani žádné úroky .
Vlastní peníze nechte zhodnocovat na spořicím účtu a každodenní nákupy plaťte
21
kreditní kartou . U vybraných kreditních karet si užívejte odměn věrnostního
programu bene+ ‘
Home Credit: “Vydání Peněženky je zdarma. Vedení Peněženky je v prvním roce
bezplatné. V případě čerpání minimálně 10 000 Kč z karty za posledních
12 měsíců je roční poplatek nulový. Za Peněženku platíte podle toho, kolik peněz
jste utratili, a jak jste využili možností, které vaše peněženka umí. Peněženkou
můžete platit ve všech obchodech označených logem MasterCard (v ČR
i v cizině). Peníze můžete vybírat z každého bankomatu označeného logem
MasterCard: v ČR jich je přibližně 2800, po světě více než 1 milion. Pokud stihnete
utracené peníze vrátit do 48, respektive až 51 dnů od začátku měsíce, ve kterém
jste nakupovali, neplatíte nic navíc (žádné úroky).“
mBank: „Vydání a vedení karty od 0 Kč. Bezúročné období do 54 dnů. Minimální
měsíční splátka pouze 3 % (min. 50 Kč). Nízké úrokové sazby. Možnost pořídit
dodatkové karty. Plný přehled všech transakcí v internetovém bankovnictví.“
Cetelem: „0 Kč poplatek za vydání a aktivaci karty, 0 Kč poplatek na první
3 výběry z bankomatu. 0% úrok až 55 dní na bezhotovostní nákupy. Až 150 Kč
zpět každý měsíc jako odměna za nákupy. Virtuální karta pro bezpečné platby
na internetu. Zajímavé slevy a výhody u našich obchodních partnerů. NONSTOP
přístup k úvěrovému účtu.“
Z výše uvedeného vyplývá, že vyznat se ve všech nabídkách a marketingových
akcích jednotlivých bank či jiných finančních institucí je někdy nadlidský úkon.
Proto je při výběru kreditní karty velmi důležité si vše projít pomalu, pečlivě a poté
si jednu konkrétní nabídku vybrat.
Nyní si ukážeme co vlastně jednotlivé strany či subjekty vede k tomu, aby kreditní
karty vyráběly a používaly.
1.1.7
Kreditní karta z pohledu banky
Na čem vydělávají banky a co vlastně vede jednotlivé subjekty k tomu, aby
kreditní karty vyráběly a používaly, to je jedna z nejpoužívanějších otázek
oslovených potenciálních klientů. Banky nabídnou klientovi určitý obnos peněz
a tím zákazník využívá jednak jejich kreditní kartu a jednak se tak banka se
dostává do povědomí klientům a jejich okolí. Pokud klient kartu využívá a kartou
22
disponuje podle ideálního stavu, tak banka měsíční poplatek za vedení karty
neobdrží.
Vydat kreditní kartu banku nestojí málo peněz. Jen vytvoření plastové karty neboli
platební kreditní karty s konkrétním jménem stojí cca 200 Kč. Dále je třeba vzít
v úvahu mzdové náklady zaměstnanců banky, kteří tuto kreditní kartu zaevidují do
systému, nastaví její čerpání, výši limitu a pošlou ji na konkrétní adresu nebo ji
předají klientovi přímo na pobočce. Kromě toho dále banky alokují množství
lidských zdrojů k tomu, aby bylo o zákazníky řádně postaráno během využívání
poskytnuté kreditní karty.
Prodej kreditních karet při detailním rozboru může poskytnout zhruba následující
obrázek. O kreditní kartu si v České Republice zažádá samo od sebe zhruba 5
až 10 % všech držitelů kreditních karet. Je tedy zřejmé, že prodej kreditních karet
v našich končinách je spíše k zákazníkovi "tlačen". Toto se děje formou zasílání
kreditních karet poštou od mateřské banky, kde má klient již účet, dále pak formou
aktivního telemarketingu, prodejem formou třetích stran (stánkový prodej) nebo
formou "door to door" prodeje ("D2D"), kdy obchodní zástupce, jak vyplývá ze
samotného názvu, dorazí přímo ke klientovi a zaklepe na jeho dveře. Ovšem,
pokud banka kartu vydá, nastává další proces. A to obvolání klientů s nabídkou
dalšího produktu a informování klientů ohledně dalších marketingových akcí
banky. Banky samozřejmě spoléhají na to, že zákazník splácet nebude, popřípadě
vybere z bankomatu, potom na tomto klientovi banka opravdu vydělává.
Zásadní otázka je ovšem ještě jednodušší, jaký je hlavní důvod pro banky, aby
prosazovaly platbu kartou a nikoli platbu hotovostní? Banky totiž dostávají
od asociací tzv. interchange fee (transakční poplatek). Tento mezibankovní
poplatek je procentní poplatek z jakékoli transakce. Tento poplatek je základem
ekonomického modelu platebních karet, který financuje podstatnou část nákladů.
Ony poplatky se pohybují v rozmezí mezi 0,9 % až do cca 1,6 %. Poplatky na
rozdíl od těch předchozích jsou veřejné a dají se snadno najít na stránkách
asociací (VISA, Master Card). Odkazy na internetové stránky jsou přiloženy
v příloze č. 1, kde si je můžete prohlédnout.
23
1.1.8
Kreditní karta z pohledu zákazníka
Základním a prvotním pohledem se stává možnost placení různých položek
financemi jinými než vlastními, nečerpání prostředků klienta. Klient si může své
peníze nechat na svém běžném či spořicím účtu a poslat pouze jednou měsíčně
částku, kterou banka vyžaduje. Tedy úročí se jim kladné úroky v dané bance
a jednou měsíčně se odešle například trvalý příkaz. Lze tedy na svých běžných
či spořicích účtech také něco ušetřit, třeba za poplatky za vedení běžných účtů
zákazníků.
Dále poskytují banky na kreditních kartách různé výhody a tak může klient tyto
výhody čerpat a využívat. Jsou to například slevy u obchodníků, některé banky
také nabízejí klientovi z každé transakce uspořit jistá procenta z utracené částky.
Některé banky v dnešní době nabízejí zákazníkům šetření peněz formou peněz
uspořených z každé provedené transakce touto kreditní kartou. Nejedná se ovšem
o výběr z bankomatu, toto banky nepovažují za platební transakci.
V současné době nabízí například GE Money Bank 1 % a nebo Citibank 2 %
z každé takové transakce. Jak tyto slevy či úspory fungují v realitě? Zákazník
uhradí obchodníkovi smluvenou částku v plné výši. Ovšem banka tuto transakci
zaznamená a z této platby vypočítá konkrétní procenta. Poté klientovi na výpisu
z kreditní karty ukáže, že u obchodníka zaplatil např. 100 Kč, ale na kartovém účtu
se také zobrazí uspořené hodnoty neboli finance, v našem případě tedy 1 Kč resp.
2 Kč z utracených 100 Kč u obchodníka. Tyto "naspořené" peníze může klient
střádat anebo se o tuto částku může snížit pohledávka u bankovní instituce.
Následně tedy z pohledu klienta nemusí bance hradit zpět 100 Kč, ale jen 99 resp.
98 Kč. Pokud si klient nastaví ke kreditní kartě 100% inkaso a ví, kolik může
na kartě utratit, aby vše splatil najednou, může kartu bezstarostně využívat
a může ročně zajímavé částky ušetřit.
Pokud bude kreditní karta používána s rozumem, nebude znamenat "život na
dluh", ale spíše chytré řízení vlastních výdajů. Umožní tak výhodně nakupovat i ve
chvíli, kdy nemáte dostatek finančních prostředků. Uveďme jeden příklad: „V lednu
jsou obchody plné výprodejů, ale kdo z nás je po vánočních nákupech při
penězích?“ Když ale klient nakoupí kreditní kartou a čerpaný úvěr splatí například
24
do půl roku, řekne si banka na úrocích o zhruba šest až dvanáct procent. To je ale
v porovnání se slevami ve výši desítek procent stále velmi výhodné [2].
Kreditní karty a bankomaty
Kreditní karta však slouží primárně hlavně k nákupům, a pokud je využívána
správně, je to prostředek jehož pomocí lez výrazně ušetřit. Jak je vidět ze
sazebníku jakékoli kreditní karty, to, co se výrazně nedoporučuje, je výběr
z bankomatu, ten vyjde klienta velmi draho. Poplatky se v České republice
pohybují okolo 3 % z vybrané částky a navíc je většinou poplatek podmíněn
minimální výškou, například 70 Kč.
Benefity a prémie za využívání kreditní karty
Ideální je používání kreditní karty při jakémkoli placení, v dnešní době nabízí
banky za každou provedenou transakci ušetřenou částku formou bodů, prémií
či rovnou korun. Ty pak mohou být následně směněny na peníze a o tyto peníze
pak bance klient vrátí zpátky méně. Pomocí nastavení 100% inkasa splácení
dojde k eliminaci placení všech úroků. Klient, který využívá všech výhod
platebních karet, má svojí debetní kartu na výběry z bankomatů a svoji kreditní
kartu na placení u obchodníků a přes internet. Jednou měsíčně splatí vše,
co za daný měsíc vyčerpal, na to má bezúročné období a zároveň se opět vyhne
placení poplatků či úroků. Navíc banky v Čechách i jinde v zahraničí nabízejí
partnerský program pro zákazníky. To znamená, že u některých obchodníků
fungují dále slevy, pokud touto kartou platíte. Tedy, pokud vždy klient splatí vše, co
daný měsíc vyčerpal, nevybírá z bankomatu a nakupuje u partnerů, kde má další
slevy, může mít kartu bez poplatku, bez úroků a můžete s ní ušetřit řádově tisíce
korun ročně. Za této situace má kreditní karta z pohledu zákazníka smysl a plno
přidaných výhod.
Bonusy při využití kreditní karty
Bonusy u kreditních karet jsou bezesporu dalším zajímavým tématem. Spojení
kreditní karty s bonusovým programem je velmi výhodné pro všechny zúčastněné
strany. Statistiky ukazují, že zákazník se dá snáze zlákat, aby si požádal o kreditní
kartu, pokud je spojena s nějakými slevami nebo bonusy. Když pak kreditní kartou
25
platí, má tendenci i více utrácet. Přibližně 70 procent majitelů kreditní karty
nedokáže splatit nákupy včas a čerpá drahý úvěr. Zhruba desetina držitelů
kreditních karet v Česku opravdu ví, jak kreditní kartu používat, a spoří s ní
nemalé částky.
Úroky při používání kreditní karty
Klíčové je mít na účtu dostatek vlastních finančních prostředků, ze kterých lze
na konci bezúročného období celou půjčenou částku splatit. V opačném případě
začnou nabíhat úroky, které se u kreditních karet pohybují okolo dvou procent
p. m. A zde je zase třeba dát si pozor! Zkratka "p. m." znamená měsíční nikoli
roční úrok. Toto číslo lze při nepozornosti jednoduše zaměnit s ročním úrokem, se
kterým se každý obvykle setkává (najdeme ho třeba u spotřebitelského úvěru,
hypotéky), a dojít tak k mylnému závěru, že úroky na kreditní kartě jsou úžasně
nízké. Pro převod měsíční sazby na roční je třeba použít vzorec složeného
úročení. Roční úroky na kreditních kartách odpovídají 25 až 30 procentům, a to
tedy málo vůbec není [3].
1.1.9
Kreditní karta z pozice obchodníků
Obchodníci jsou samozřejmě nejraději, pokud zákazník platí hotově, ale dnešní
trend ukazuje, že zákazníci stále raději používají platební karty a stále méně často
u sebe nosí hotovost. Na základě trendu se obchodníci přizpůsobují a umožňují
tak zákazníkům platit platebními kartami. Pokud tak obchodník chce učinit,
domluví se s konkrétní bankou a ta mu za poplatek zřídí platební terminál. Dále
pak obchodník odvádí asociacím (Mastercard, VISA) procenta za každou
povedenou transakci. Například pokud má obchodník domluvené 2 %, poté
se jeho zisky za transakce, které zákazník provede přes platební kartu, logicky
sníží.
Platba debetní, kreditní kartou
Pokud se na obchod podíváme z více stránek, budou nás napadat další základní
otázky, jako jsou: „Je pro obchodníka rozdíl, zda platí zákazník kreditní nebo
debetní kartou?“ Obchodníka ve většině případů nezajímá, zda přijímá platbu
kreditní či debetní kartou. Tedy základní odpověď zní nikoli, pro obchodníka to
rozdíl nepředstavuje. Ovšem jsou případy, většinou v hotelích, u poskytování
26
služeb a auto-půjčovnách, kde platbu obchodník nepřijme, pokud nebude platba
provedena kartou kreditní. Debetní kartu v tomto případě obchodník ani nepřijme.
Tuto službu si obchodník může zvolit sám, je to jeho volba, banka mu jen jeho
přání vyplní. Takto si obchodník kryje platbu, kterou zákazník má uhradit. Jelikož
kreditní karta obsahuje finanční zdroje banky, je to pro obchodníka méně rizikové.
Částku dostane vždy, případné nesrovnalosti si banka vyřídí se zákazníkem
napřímo.
Kolik obchodník odvádí za platbu kartou
Dále nás může napadnout dotaz: „Kolik musí obchodník odvádět za platbu kartou
bance nebo asociaci? Nebo platí jen nějaký fixní poplatek?" Na první část otázky
se dá odpovědět velmi snadno, obchodník platí bance, která mu zřídila platební
terminál a nastavila mu celý platební proces. Částka, kterou obchodník odvádí
bance, není fixní. Jedná se vždy o procento z objemu všech transakcí
provedených za dané období. Velké obchodní řetězce, které mívají velmi vysoké
obraty, mívají poplatky pohybující se okolo 2 %. Menší nebo nezavedení
obchodníci však mohou platit poplatek pohybující se až okolo 3 %, v některých
případech dokonce nad 3 %.
Informace o těchto poplatcích nejsou veřejné a nikde se neuvádějí ani nesdělují.
Poplatky jsou součástí obchodních smluv a závisí na cenové politice jednotlivé
banky. Je tedy zcela zřejmé, že pokud je obchodník silný a banka chce být blíže
svým zákazníkům prostřednictvím těchto populárních obchodníků, je tento
mnohem silnější ve vyjednávání a může si vyjednat lepší a pro něj mnohem
výhodnější podmínky. U bankovních institucí se tyto poplatky zásadně neliší, rozdíl
se pohybuje v řádech setin, maximálně desetin procent. Obchodník si tedy spíše
vybírá podle toho, jaké má u banky další výhody.
3.6
Asociace
Co jsou vůbec asociace? Jsou to společnosti provozující síť elektronických plateb,
správu plateb mezi finančními institucemi, obchodníky, spotřebiteli, podniky
a orgány státní správy.
1.1.10 Typy jednotlivých asociací:
VISA (Visa International Service Association)
27
Obrázek č. 2
-
Zdroj: Visa
Master Card
Obrázek č. 3
Zdroj: Mastercard
American Express
Obrázek č. 4
Zdroj: American Express
JCB
Obrázek č. 5
Zdroj: JCB
Diners Club
Obrázek č. 6.
Zdroj: Diners Club
Jakou má kreditní karta asociaci zákazníkovi může být ve většině případů může
jedno. Co se týče Evropy, jsou zde nejpopulárnější VISA a MasterCard. Je tomu
28
tak z jednoho prostého důvodu, tyto asociace jsou rozšířené po celém světě, dělají
masový prodej a pro banky mají nejvýhodnější podmínky.
Ostatní asociace mají naopak vysoké nároky na spolupráci s bankami a nechtějí
své výhody poskytovat širokému pásmu lidí, raději hledají pro ně ideální klienty
v menším množství. Obchodník tento rozdíl nepozná, ale banky v České
Republice ani ve velkém množství tyto karty nenabízejí, protože s těmito
asociacemi nespolupracují.
1.1.11 Co-branding
Co-brandované karty vydávají společně banka nebo jiná finanční instituce
ve spolupráci s komerčními organizacemi. Jsou zaměřeny z obou stran obchodně.
Zavedeny byly koncem 80. let Juřík (2006).
Ze spojení subjektů plynou oběma zúčastněným subjektům určité výhody. Tyto
výhody lze spatřovat v tom, že banka nabízí držitelům karet jistou přidanou
hodnotu, která je navázána na účast spolupracujícího subjektu. Klienti bank pak
mohou při pořízení karty dát přednost právě co-brandované kartě a při jejím užití
se pak spolupracující subjekt dělí o provize Schlossberger (2012).
Pokud si zákazník pořídí kreditní kartu v České Republice, bude momentálně
ve všech případech VISA a nebo Mastercard při placení touto kreditní kartou, jako
zákazník rozdíl rozhodně nepoznáte. Rozdíl pozná akorát instituce, která kartu
vydává. Proto některé banky mají pouze VISA a jiné MasterCard. Rozdíl
samozřejmě může být viděn i u jednotlivých typů karet. Pokud například banka
spolupracuje s nějakou větší firmou a tato firma se podílí na kreditní kartě, může
se tato kreditní karta lišit asociací i v rámci jedné banky. Těmto kreditním kartám,
které se podílí na obchodu společně s nějakou velkou firmou, říkáme co-brandové
kreditní karty. Na českém trhu můžete vidět banky spolupracovat s Vodafone,
T-Mobile, O2, CSA apod.
Jako příklad je uvedena Co-brandová karta ČSA – Czech Airlines VISA. Karta
klientům nabízí vstupní body do věrnostního programu ČSA OK Plus a jednu míli
za každých utracených 125 Kč za platby zboží a služeb Juřík (2006).
29
Nákupy v zahraničí
Při nákupech v zahraničí může ovšem asociace způsobit drobné komplikace.
Například pokud bude klient cestovat po Evropě, tak jestli kreditní kartu má s VISA
či MasterCard, bude nejspíše jedno, Evropa je platebním kartám nakloněna
a asociace nehraje velkou roli. Pokud tedy budou přijímat VISA, pak zcela jistě
bude moci zaplatit i s Mastercard. Ovšem může se stát, že narazí v německém
městě na situaci, kdy nevezmou ani VISA ani MasterCard.
Proč tomu tak je? K této situaci dojde tehdy, pokud se takové menší městečko
dohodne s místními bankami, že bude akceptovat pouze jejich lokální asociace.
Potom bude v obchodech umožněno platit platební kartou jen od daných lokálních
finančních institucí. Na druhou stranu se nemusí klient bát, bankomaty,
ač ne zcela výhodné, klienta na holičkách nenechají, ty přijímají veškeré asociace.
Zcela jiná situace ovšem může zákazníka potkat třeba na východě v Asii.
V některých státech platí třeba jen jedna asociace a druhá nikoliv. Proto je dobré
se nejdříve informovat před podobnou cestou, zda tam bude klientova platební
karta platná. Například ve Vietnamu příliš platit kartou nelze a pokud ano, tak
jedině VISA. V sousedním státu může být
situace s asociací úplně naopak
a pomůže Vám tam jen MasterCard. Obecně platí, že při cestování do cizích krajů
je dobré mít s sebou dvě karty s dvěma různými asociacemi.
3.7
Trh v České republice
V České Republice je nyní v oběhu zhruba 2 milióny kreditních karet. Nyní se trh
v České Republice nerozrůstá žádným závratným způsobem. I když se může zdát,
že kreditní karty se stále prodávají, na druhou stranu se zhruba i více jak polovina
prodaného množství ruší.
Jde hlavně o starší typy kreditních karet a o karty, které zákazníkovi nepřináší
žádné výhody a které například již nějakou dobu nepoužil. V neposlední řadě
za to mohou obchodníci jak po telefonu, tak na stánku, u přepážek finančních
institucí a zajisté i prodejci chodící rovnou po bytech potenciálních zákazníků.
Ti většinou s vidinou zisku či prodané kreditní karty někdy náhodou a někdy
úmyslně zapomenou zákazníkovi sdělit všechny potřebné a důležité informace.
Jakmile si takovýto neinformovaný zákazník prostuduje obchodní podmínky nebo
30
v častějším případě seznámí s měsíčním výpisem a částkou nutnou ke splacení,
kartu sám od sebe ruší a se špatnou zkušeností odchází. V některých případech
si klient, který se cítí být podveden či nalákán, zároveň stěžuje u České Národní
Banky, že ta či ona finanční instituce zákazníka podvedla.
Pokud někdo vlastní kreditní kartu, tak z velké části nejen jednu. Opačný případ
s kreditní kartou je druhá polovina lidí, kartu nemají a nikdy by jí nechtěli. Souvisí
to většinou bohužel s tím, že kartu někdy vlastnili, avšak se špatnými zkušenostmi.
Nebo se jen o kreditní kartě dozvěděli od někoho známého. A jak víme, se
špatnou zkušeností se člověk podělí snáze a rychleji než se zkušeností dobrou.
1.1.12 Rozdělení trhu v ČR dle bankovních institucí
Graf č.2 – Tržní podíl v České republice
Zdroj: Interní zdroj společnosti Citibank
Jak můžeme vidět z grafu, tak žádná Banka nemá výrazný podíl na trhu. Všechny
bankovní instituce mají kolem 10-13 %. Mnohem zajímavější je, jak se k těmto
číslům dostaly. Zatímco ČSOB a Česká Spořitelna jsou spíše reaktivní a využívají
velké báze svých zákazníků, tak UniCredit, Raiffeisen Bank, GE Money Bank
31
a Citibank jsou v tomto směru mnohem proaktivnější a nabízejí kreditní karty
téměř jakýmkoli způsobem.
Kdo se v grafu z bankovních institucí vyjímá, je Komerční banka. Se svými 6 %
má nejmenší podíl na trhu a rozhodně to nevypadá, že by jí to vadilo a snažila
se statistiky změnit. V jejím portfoliu sice kreditní kartu najdete, avšak v porovnání
s ostatními kartami zcela nevyniká.
Ještě mnohem zajímavější je, že největší podíly na trhu mají Cetelem se svými
13 % a Home Credit se 14 %. Ani jedna z těchto společností není banka, jsou to
poskytovatelé spotřebitelského financování v České republice. Tedy úroky,
službami ani zázemím se bankám mnoho nepřiblíží, zato velmi dobře znají český
trh, českou mentalitu a jsou mnohem flexibilnější. V neposlední řadě, jejich
prodejní síť je mnohonásobně větší, než jakákoli síť z výše uvedených bank.
Z tohoto je patrné, jak se lidé ke kreditním kartám dostanou. Přijdou do bankovní
pobočky? Ne, pořídí si ji, při nákupu někde v terénu a rozhodují se na místě, kdy
jim je navíc předvedeno, jak s onou kartou lze ještě ušetřit. Pokud zákazník jde
koupit novou pračku a někdo mu sdělí, že stojí x tisíc Kč, zamyslí se. Pokud
mu ovšem sdělí, že pokud si zde nechá udělat jejich kreditní kartu tak ušetří
zajímavou částku a v neposlední řadě při nákupu dalšího zboží ušetří například
ještě více, je velmi pochopitelné, že si kartu většina lidí opravdu pořídí.
Celkově lze trh v České republice popsat za poslední dva roky jako konstantní.
Do doby kolem roku 2008 až 2010 kreditních karet přibývalo mnohem více, než
je tomu nyní. Po této době se začali lidé více zajímat o své finance a již tak
bezhlavě kreditní karty nepořizovali. Proto se banky na své produkty velmi
zaměřily a upravily je na míru pro zákazníka. V poslední době proto kreditní karty
velmi výrazně měnily své produktové podmínky a výhody. Po finanční krizi také
bankovní instituce zjistily, že je lepší produkt opravdu zlepšit a zároveň ho nabízet
více bonitním klientům a neposkytovat tuto službu každému.
To je důsledek toho, že se nyní neprodávají desetitisíce kreditních karet měsíčně,
ale jen tisíce. Každá banka si snadno spočítá, že raději zpřísní kritéria klientům,
kteří si žádají o kreditní kartu, a zároveň jim nabídne kvalitnější produkt.
3.8
32
Kritéria získání kreditní karty
Podmínky, které musí potenciální zákazník splňovat, se liší u každé banky
či nebankovní instituce. Podle toho, zda banka chce oslovovat masu lidí a nabízet
kreditní kartu každému, se podmínky pro získání kreditní karty buď zmírní, nebo
naopak. V České Republice postačí, pokud budete zaměstnán, v určitém věku
a budete vlastnit platný občanský průkaz nebo PAS. Toto jsou nejzákladnější
kritéria, aby mohl zákazník navštívit konkrétní finanční ústav a požádat o kreditní
kartu.
Mateřská banka
Samozřejmě záleží, pokud budete o kartu žádat u banky, kde máte svůj vlastní
sporožirový účet, nebo pokud se vydáte ke konkurenci, kde účet nemáte. Obecně
platí, že u mateřské banky kreditní kartu klientovi zřídí mnohem snáze a mnohem
rychleji než u banky, kde účet nemá.
Je to z jednoho prostého důvodu. Mateřská banka má o klientovi úplný přehled
a má to nejpodstatnější, finanční historii. Proto banka nemusí uplatňovat
ty nejpřísnější schvalovací kritéria, jako by to musela činit konkurence. Na druhou
stranu nemá zákazník příliš právo volby, bude muset zvolit jednu z kreditních karet
nabízených onou bankou i přes to, že se mu bude kreditní karta od konkurence
zdát mnohem atraktivnější.
Banka, kde klient nemá veden žádný účet
Naopak pokud klient navštíví banku, u které nemá veden žádný učet, může
se připravit na sdělování mnohem více údajů jak finančních, tak osobních. Není to
rozhodně z důvodu, že banka by byla přísnější než ta mateřská, ale z důvodu, že
banka nemá o zákazníkovi vůbec žádné údaje. Proto bude muset sdělovat
například výši příjmu a podobné údaje, aby si banka mohla udělat reálnou
představu o zákaznickém profilu.
Bankovní a nebankovní registry
K tomu, aby banky mohly posuzovat bonitu klienta, slouží i tzv. bankovní
a nebankovní registry. Tyto registry spolupracují s bankami a sdělují bankám
na jejich dotaz, se kterým zákazník samozřejmě musí souhlasit, negativní zprávy
o uchazeči o kreditní kartu. Tyto registry jsou negativní, to znamená, že nesdělují
33
výši konta, příjmů či mezibankovních převodů, to jsou zajisté velmi pečlivě
chráněné údaje. Sdělují pouze to, zda uchazeč někde dluží nějakou částku a zda
je někde po splatnosti. Tyto registry slouží bankám k vyhodnocení profilu
a s následným vyhodnocením profilu interně v bance, banka rozhodne, zda-li
zákazníkovi kreditní kartu poskytne či nikoliv.
Pokud se například rozhodne kreditní kartu obstarat v prodejně s bílou
elektronikou, tak nejspíš postačí občanský průkaz a druhý doklad totožnosti. Tyto
karty jsou mnohem jednodušší, nabízejí méně výhod a jsou velmi často
zvýhodněné v tom daném řetězci a kreditní limit rozhodně není nijak závratný.
Ovšem na druhou stranu je zde jisté kouzlo v okamžité slevě a jednoduchosti. Ale
to už opět vše souvisí s tím, že by se klient měl nejdříve zaměřit na to, jak, kdy
a kde chce kreditní kartu používat.
3.9
Všeobecné obchodní podmínky
Při pořízení kreditní karty je důležité, stejně jako u ostatních finančních produktů
a nejen jich, prostudovat si obchodní podmínky. Ty lze najít u všech finančních
ústavů, jako všechny podstatné dokumenty. Banky dále musí uvádět tzv.
reprezentativní příklad, který klientovi pomůže se zorientovat a lépe si představit,
jak vše funguje. Toto nařízení vydává ČNB a všechny bankovní instituce jsou
povinny ho zveřejňovat. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že banky nikdy
nebudou
zveřejňovat
více
informací,
než
kolik
jsou
povinné,
a
proto
reprezentativní příklad berte s nadhledem, nikdy nesdělí vše. K tomu, aby se klient
plně orientoval, je třeba si opravdu přečíst obchodní podmínky, najít a přečíst
si pár článků a popřípadě si vše nechat vysvětlit od zaměstnance banky.
1.1.13
Obsah všeobecných obchodních podmínek
Všeobecné podmínky musí vždy obsahovat
Společná ustanovení - ty obsahuji Obecné zásady a informace, že banka
se zavazuje ke svým závazkům, že podléhá ČNB apod. Toto obsahují všechny
obchodní podmínky a není třeba v tomto odstavci hledat nic pro vás závažného.
Výklad pojmů nebo definice - tento odstavec je důležitý, zde je vysvětleo,
co jaké spojení znamená a co jaké slovo označuje, opět je tento odstavec u všech
bank, liší se jen délkou a počtem pojmů.
34
Identifikace a kontrola klienta předložení dokumentů - zde banka vypisuje, jak
a čím je prokazuje klient. Je dobré vědět, co je nutné mít při sobě, když si chce
zákazník o kartu požádat nebo pokud chce provést nějaké změny. V neposlední
řadě se zde může dozvědět, co stačí nežádané třetí osobě k tomu, aby za klienta
uzavřela smlouvu.
Smlouva o vydání kreditní karty - podstatné informace říkající, jaké všechny
náležitosti musí Smlouva obsahovat. Tedy řekne i vše, co má mít zákazník u sebe
a který z dokumentů je nejdůležitější.
Úvěrový limit - zmiňuje, jak se kreditní limit může pohybovat během její životnosti
a jak může klient toto sám ovlivnit.
Vydání karty - komu a jak je karta vydaná a jakým způsobem.
Bezpečnost a ochrana karty, blokace karty.
Úroky a poplatky, RPSN - toto je pro zákazníka opravdu důležité a je opravdu
dobré vědět, z čeho se úroky skládají a z čeho se počítají.
Odpovědnost banky a držitele karty - zde jsou také podstatné informace, zde
se zákazník dozví, za co je odpovědný a za co je odpovědná banka. Tady třeba
zjistí, že za vzniklou škodu díky klientově neopatrnosti banka neodpovídá.
Reklamace - rozhodně stojí za přečtení, je dobré vědět co, jak s jakou lhůtou
může reklamovat.
Porušení smlouvy o vydání kreditní karty a její zánik - důležité upozornění pro
zákazníka. Obsahuje informace, kdy a za jakých podmínek lze kartu ukončit.
Distribuce karty a PIN, aktivace karty – tyto informace neřeknou nic zásadního,
jen užitečného, ale tyto instrukce dostane zákazník dopisem při obdržení karty.
Používání karty - jen určuje, k čemu lze kartu použít a k čemu nikoli. Toto
si je dobré prostudovat, aby se zákazník nedostal zbytečně do potíží.
Automatická obnova karty - sdělí, že karta má jistou životnost a pokud ji do té
doby klient nezruší, bude smlouva pokračovat a bude mu poslána nová karta s
novou životností. Životnost kary je u VISA 4 roky u MasterCard 3 roky.
Splácení - popisuje, že je klient povinen splácet aspoň minimální splátku, popř.
bude veden jako dlužník.
35
Zúčtování transakcí - říká, kdy se jaké transakce budou účtovat, včetně doby
bankou potřebné k jejich zaúčtování.
Výpisy - zde banka sděluje, kdy a jakým způsobem se budou generovat výpisy
za platby a kde je bude moci spatřit.
Doplňkové služby - ukazují, co všechno si můžete ke kreditní kartě pořídit.
Ovšem všechny informace o doplňkových produktech neobsahují, ty jsou uvedené
v obchodních podmínkách daného produktu
Závěrečná ustanovení - informují o tom, že pokud dojde k nějakým rozporům,
která ustanovení či podmínky jsou nadřazenější a jejich účinnost.
36
1.41 Závěr
Cílem této práce bylo analyzovat současný stav kreditních karet v České
republice, jejich povědomí a jejich přínos zákazníkům, obchodníkům i bankám.
Pro zmíněnou analýzu jsem použil veřejné i mezibankovní data a články. Díky
svému působení v bankovním odvětví jsem měl možnost se setkat s lidmi, kteří
úvěrové produkty vymýšlejí, propagují i prodávají a zároveň použít i komunikaci,
která chodí mezi bankami a Českou Národní Bankou o směrnicích a nařízeních.
I díky těmto informacím práce obsahuje mnoho užitečných informací pro
zákazníky, které jsou při pořizování kreditní karty zásadní a je potřeba jim věnovat
nemalou pozornost. Samozřejmě k dokonalé analýze a poskytnutí všech
dostupných informaci by bylo zapotřebí získat veškeré informace, strategii
a finanční produktové zhodnocení všech bankovních a nebankovních institucí.
K porovnání trendu v České republice a Evropy jsem bohužel neměl dostatečné
informace a tak práce toto detailní srovnání neobsahuje.
Práce ukazuje, že kreditní karty mohou být hojně využívány, mohou být velmi
platným a používaným platebním nástrojem. Trh ve Spojených Státech však
ukazuje, že každý zákazník by měl disponovat pouze tolika kreditními kartami
s finančním limitem takovým, který dokáže úspěšně splácet a efektivně využívat.
Velké množství kreditních karet s nesplacenými závazky zkrátka navozuje pocit
relativního bohatství, a pokud není schopen své závazky zákazník splácet, vede
tato situace až k osobnímu bankrotu.
V poslední době se všechny instituce i díky České Národní Bance snaží
zákazníkům vše podrobně vysvětlovat a uvádět i representativní příklady, kde
je možno vidět přesnou funkcionalitu oné kreditní karty. Zákazníci u nás si stejně
jako zákazníci v Evropě kreditní karty zanedlouho osvojí, obchodníci objeví jejich
výhody a banky se naučí poskytovat veškeré informace v přehledné formě říkající
vše i naprostému laikovi. Pokud půjde trend stejným směrem i nadále, kreditních
karet bude přibývat, budou se více využívat a stanou se součástí platebních
nástrojů, které bude využívat každý z nás.
37
1.51 Seznam použitých zdrojů:
Literatura
JUŘÍK, P., Svět platebních karet. Praha: Radix, 1995
JUŘÍK, P., Platební karty: 1870-2006: Velká encyklopedie. Praha: Grada 2006
JUŘÍK, P., Svět platebních a identifikačních karet. Praha: Grada 2001
JUŘÍK, P., Encyklopedie platebních karet: historie, současnost a budoucnost
peněz a platebních karet. Praha: Grada 2003
JUŘÍK, P. Platební karty: velká encyklopedie 1870 – 2006. Praha: Grada 2006
JUŘÍK, P., Platební karty: ilustrovaná historie placení. Praha: Libri 2012
JUŘÍK, P., Historie bank a spořitelen v Čechách a na Moravě. Praha: Libri 2012
MÁČE, M. Platební styk: klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing a. s.
2006
POLOUČEK, P. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck 2006
SCHLOSSEBERGER, O. Platební služby. Praha: Management press 2012.
ŠENKÝŘOVÁ, B., Bankovnictví I. Praha: Vysoká škola finanční a správní 2005
DRDLA, M., Bankovnictví a pojišťovnictví. Brno: Brno International Business
School 2005
Elektronické zdroje
[1]
Kreditní karta. Wikipedia [online]. ©2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné na WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Kreditn%C3%AD_karta>
[2]
Jak funguje kreditní a charge karta. Peníze [online]. ©2012 [cit. 2012-11-12].
Dostupné na WWW: <http://www.penize.cz/15815-jak-funguje-kreditni-a-chargekarta >
[3]
Peníze (a slasti) kreditních karet. Peníze [online]. ©2012 [cit. 2012-11-12].
Dostupné na WWW: <http://www.penize.cz/kreditni-karty/237432-pasti-a-slastikreditnich-karet>
Další internetové zdroje
Internetové stránky Raiffeisenbank
Dostupné na WWW: <http://www.rb.cz/>
Internetové stránky České Spořitelny
Dostupné na WWW: <http://www.csas.cz/>
Internetové stránky Citibank
Dostupné na WWW: <http://www.citibank.cz/>
Internetové stránky ČSOB
Dostupné na WWW: <http://www.csob.cz/>
Internetové stránky Home Credit
Dostupné na WWW: <http://www.homecredit.cz/>
Internetové stránky GE Money Bank
Dostupné na WWW: <http://www.gemoney.cz/>
38
Internetové stránky UniCredit Bank
Dostupné na WWW: <http://www.unicreditbank.cz/>
Internetové stránky Komerční Banka
Dostupné na WWW: <http://www.kb.cz/>
Internetové stránky Master Card
Dostupné na WWW: <http://www.mastercard.com/>
Internetové stránky VISA
Dostupné na WWW: <http://www.visaeurope.com/>
39
1.61 Přílohy
Příloha č. 1
http://www.mastercard.com/us/company/en/whatwedo/interchange/Country.html
40
http://www.visaeurope.com/en/about_us/our_business/fees_and_interchange.aspx
41
Příloha č. 2 – ukázka prvních platebních karet
Zdroj: Juřík P. Encyklopedie platebních karet
42
Příloha č. 3 – Ukázky kreditních karet
43
Zdroj: www.google.com
44