Jmenovala se Tormenta

Prolog
Můjgenerále,selhaljsemsnadpřiplněníúkolu,kterýjstemisvěřil?
Neúnavnějsemjelnajihpřestutozemi.Vašipropustkujsemnemohluplatnitu
barbarskýchkmenů,nakteréjsempocestěnarazil.Mluvilinesrozumitelnýmjazykema
ukázalose,žejsounepřátelští.Občasjsemmuseltasitmečaprosekávatsicestu.Po
zbytekcestyjsemserozhodlvyhýbatsekontaktuslidmi.Pakhory,údolíaplaniny
ustoupilyanahradilajeobrovskáplochaslanévody.
Neměljsemjinoumožnost,nežpokračovatnazápadpodélpobřežíadoufat,ženajdu
cestupřesmořeabudumocipokračovatnajih.Našeljsempřístav,kdekotviloněkolik
obchodníchlodí.Pomocígestazlatýchmincí,kteréjstemisvěřil,semipodařilovyjednat
skapitánemjednézlodímístonapalubě.Svéhokonějsemalenaloďvzítnesměl.Slítostí
jsemhopustilnasvobodu.Uplynulomnohomilnašícestypřesmořeajásizrovnazačínal
užívatkolébánívln.Vtomnanászaútočilagaléra.
Pirátibylizuřivíalstiví.Kdyžsejimpodařilopřirazitbokjejichlodiknaší,začalise
naloďovat.Sposádkoujsmestatečněbojovali,alebrzyjsemsiuvědomil,žeútočnícimají
navrcharozhodljsemsezariskovat.Rozřízljsemsistehnoadorányjsemzasunul
předmět,kterýjstemisvěřil.Nohujsemsiovázalkusemroztrhanéplachty.Piráti
pozabíjelivšechny,kteříbylivážnězraněni,ukradlivšechennákladapaknašiloďposlali
kednu.Přeživšískončilipřipoutaníkveslůmpodranaminemilosrdnéhobiče.Atakzačal
můjživototrokanagaléře.
Totomořesestalodějištěmmnohabitevmezibarbary.Každábylaještěkrvavějšínežta
předchozí.Přežívaljsemjakolidskézboží.Hrubásílamidovolilaujmoutseveslabez
fňukáníneboškemrání.Útěkbylnemožný.Ránanastehněsezahojilaneobvyklebrzoa
nikdonemělšanciuhodnout,cosevnískrývá.
Atakubíhalaročníobdobíapakiceléroky.Jakootrokjsemžilstřídavěnamořiina
pevniněaobjevovaljsemvelikostarozmanitosttohotosvěta,kterémuchtělAlexandr
vládnout.Můjživotvotroctvískončilpotom,cobouřeroztrhalaloďméhoposledního
pánanakusy.Proudměodneslspolustroskamikneznámémupobřeží.Řetěz,kterýstále
poutalmékotníky,jsemrozdrtilokameny.Byljsemsámakonečnězasesvobodný.Moře
jsemnechalzasebou.Jehovlnyvsoběmajívícepotuakrvenežbojiště,kterájsme
společněpřekonalipřihonbězaslávouproAlexandraVelikého.Cosesvámistalopo
porážceuřekyHydaspés,generále?Cosestalosnašímkrálem,kterýpadlapakbyl
odnesenzbojištěnanosítkáchnavášrozkaz?
Vzpomínámsinamladého,okázaléhokrále,jaksedávalobkročmonasvémúžasnémkoni
Bukefalovi.Bylfascinujícíaneporazitelnýakaždýzjehomužůbyzanějbezváhánídal
život.Pročmuselajehonezkrotnátouhadobýtsvětpřivéstvšechnykekřivdě,přemířea
šílenstvítakovýchkrveprolití?DozávěrečnébitvyprotiIndůmjsmešlispocitemstrachu
aznechuceníajenproto,žejstenámtopřikázal,generále.Vašimuživěřilipouzevám.A
přestojsmevěděli,žeprovětšinuznástobudeposledníbitva…
Mořeměvyplavilonabřehnakrajisvěta,kdejsemaždozápadusluncenespatřilnicnež
vlny.Upustiljsemtedyodhledánícestynajih.Rozhodljsemproodchoddovnitrozemí.
Jednohodne,kdyžúnavaasamotazvítězilynadodvahouasílou,jsemnarazilna
barbarskouženushrstkouútlýchdětí.Přijaliměadaliminajíst.Naučiljsemsejejířečia
pomáhaljsemjíspracínapoli.Takéjsemlovilzvěř,takžejsemsepostaraliozpestření
jídelníčku.Aždodne,kdyjsempřilovuvyrušilhorskéhomedvěda.Nežjsemhodokázal
porazit,způsobilmitěžkáporanění.
Cítím,jakzeměvyprcháváživot.Snažímsedojítzpětkesvédružce,alepochvílise
dokážuužjenplazit.Užnespatřímtvářsvéhonenarozenéhodítěte,kterévsoběnosí.
Nestihnujívyprávětpříběhotom,coseskrývávmémstehně.Budepohřbenspolusmým
tělemvtétocizízemi,kterájednoumohlabýtmouvlastní.GenerálePtolemaie,donesl
jsemsvěřenýpředměttakdaleko,jakjsemjenmohl.Přestožeseminepodařilodonéstho
kjižníhranici,pocelátalétazůstalukrytýataktomubudeinadále.
Generále,umřubezodpovědinamouotázku.Selhaljsem?
VojákEfcharisto,zhruba310př.n.l.
-1Narodilasepředčasně.Ténociřádilazuřivábouře,kteréříkámeTormenta.Zatímcose
můjdědečekRamundosnažilzachránitjejímatkupředvykrvácením,jáotíralklisničku
slámou,abychodstranilzbytekblányplodovéhovakuasnažiljsemsejizahřát.Bylatak
malinkáasotvasehýbala.Anižbychvědělproč,začaljsemzevšechsilvdechovatdojejích
nozder.Jakobychjísnadvesvýchpětiletechmohldodatsíludýchat.Pakjsemjídáltřel
nahrudi,povzbuzovalji,vdechovaldonozderipřesnaléháníméhodědečka,abych
přestalubohoukobylkutrápit.Propukljsemztohovpláč.Pevnějsemjidržel,kolébaljia
prosilji,aťseprobudí.Pakjsemucítil,jakmědědečkovarukataházaramenoamusel
jsemjipustit.Vtuchvíliseozvalohlušujícíhrom.Hlubokovhrudijsemucítilsilnépálení
anehybnéhříběmiskočilodonáručí.Uvolniljsemsvésevření.Nemohljsemuvěřit
zázraku,kterýseprávěstal.Jejínohysezačalypohybovatvpomalémcvaludíky
vrozenémupudusebezáchovy.Snažilasezvednouthlavuajáslyšelchaotickýtlukotjejího
srdce.
“Maldito!”vykřikldědečeknevěřícně.“Pablo,tysjizachránil.Podívej,snažísepostavitna
nohy!”
Slzyradostimizastřelyzrak.Byltoúžasnýpohled,sledovatnovorozenéhříbě,jaksesnaží
postavit,udělápárkrokůapakvyčerpánímspadnezpátkynazem.Paktozkoušíznovu,
nemotorněstojínanožkáchaipřeszmámenostužhledácecíksvématky.
“Dáljizahřívej,”vykřikldědeček.“Jádojdupromlékoadeku.”
Došlazpátkykemněazkoušelamicucatprsty,ušianos,zatímcojsemjidálintenzivně
masíroval.Kdyžsedědečekvrátildostájí,kapalaznějvoda.Klisničkazatímusnula
opřenáomě.Dorukymistrčilláhevapřesramenamidaldekujakoplášť,abynásoba
zakryla.Bylotopoprvé,codědečekRamundoukázalsvoucitlivoustránku.Kobylkase
třáslavespánku,jejírtyhledalyvevzduchucecík,ažnakonecnašlylahvičku.Začalapít
velkýmidoušky.Dědečekzavrtělhlavouapakzamumlal:
“Statečnýdrobeček.Jakjíbudešříkat?”
“Tormenta.”
Tanoc,kdyseTormentanarodila,jepořádmounejsilnějšívzpomínkou.Vyrůstalijsme
spolu,poznávaliseauklidňovalijedendruhého.Brzynabralanavelikostiisíleastalasez
nípůvabnákobylkašedohnědébarvysčokoládovouhřívouavysokými,bílými
podkolenkami.Vlétějsmesespolučvachtalivbrouzdališti,najařejsmehrálina
schovávanouvevysokétrávěadokoncejsemjinaučilhrátifotbal!Kdybymojebabička
nebylatakneoblomná—“Verdammt,wirsindkeineTiere”(nejsmezvířata!)—spalbych
vestájivedlesvéklisnykaždounoc.Prvnídramaseodehrálo,kdyžmiřekli,žemusímjít
doškoly.VArgentinějepovinnáškolnídocházkaod6do14let.Snažiliseměutěšitatak
midovolilijezditdoškolydosousednívesnicenakoni,jakotodělalydětipracovníkůze
statku.Konějsme“parkovali”napolivedleškoly.Dalšítragédiepřišla,kdyžmibylo14a
museljsemzačítpětiletéstudiumnastředníškolepředBachillerato,maturitnízkouškou,
veměstěSantaRosa.Toužjsemdoškolynemohljezditnakoniamístotohojsemjezdil
autobusem.Nejtěžšíproměbylo,kdyžjsemodcházelnauniverzitudoBuenosAires.
Samozřejmějsemsetěšilnato,ažopustímhnízdoaužijusitrochunezávislostina
kolejíchvhlavnímměstě,alezároveňmitrhalosrdce,žeTormentazůstávátady.Viděl
jsemjijenběhemprázdninmezisemestry.DenpředodjezdemdoBuenosAiressemnou
promluvildědečekRamundo.Vím,žebylvelmismutnýztoho,žesestěhujupryčznašeho
statku,kdejebudoucnosthrdýchgauchoszestarýchčasůužteďstejnájakobudoucnost
paesanos,chudýchrolníků.Mluvilalejenomotom,jakjehrdýnaměanato,žejdu
studovat.Pakukázalnakuskovunaméhrudipověšenýnakoženéšňůrce,kterýpochází
odnašehopředkaEstebana.Nosímhoužodmalička.
“Vždynašírodiněpřinášelštěstí.Mějhovždyusebeabuďsilný.Aneztraťsevhlavním
městě.Adios!”
Teď,kdyžvím,odkudtenproklatýkuskovupochází,užchápu,pročminikdyžádnéštěstí
nepřinesl…
-2“MexičanépocházejízAztéků,PeruáncizInkůaArgentincizlodí.”OctavioPaz,básník,
esejistaamexickýdiplomat(1914—1998)
Vroce1877můjpředekEstebanRuizEscobarMendozazažiltěžkézkouškyosudu:jeho
mladáženazemřelapřiporoduasníijejichprvnídítě.Jehostádazdecimovalaepidemie
slintavkyakulhavkyajehopoleafarmuzpustošillesnípožár.Nezbylomunickromě
tohotokusukovu,nakterémjsouvyrytynerozluštitelnésymboly.Vrodiněsepředáváuž
odnepamětiakdyžhonašlivpopelushořeléfarmy,byljakozázrakembezjakéhokoli
poškození.OsamocenýazchudlýEstebanserozhodlopustitrodnéŠpanělskoavydatse
doNovéhosvěta.Bylodhodlanýzačíttamnovýživotazbohatnout.DoBuenosAiresv
Argentinědorazilvroce1878.
Estebanneúnavněpracovalapodařilosemuvydělatdostpeněznato,abymohlkoupit
několikkusůdobytkaapozemek.VybralsipozemekmeziRioSaladoaRioColoradov
rozlehlých,ponurýchpláníchjihoamerickýchpampnesoucíchjménoindiánskéhokmene,
kterýtudřívežil.Svůjstatekvybudovalvtétoúrodnéoblasti,kdevýživnétrávybyla
hojnostakdesesnadnochovaldobytekikoně.Brzypotřebovalpomocschovemzvířata
taksinajalpasákydobytka,kterýmseříkágaučové.“Gaučo”znamenávdomorodém
jihoamerickémjazycekečuatulák.Vpodstatěsejednáomíšencešpanělůa
jihoamerickýchdomorodců,kteřížijímimospolečnost.Jezdínakoníchplemenecriollo,
cožjeodvážnéargentinsképlemeno.Ukázalose,žegaučovéjsouvelmimlčenlivíastejně
takpracovití.Jednohodne,kdyžprojíždělsvůjpozemek,narazilEstebannajednohoz
gaučů,jaksemyjevřece.Kesvémupřekvapenízjistil,ževeskutečnostitobylamladá
žena,kterátajněžilamezitěmitohrubými,nezávislýmimuži.Bylatoláskanaprvní
pohled.Estebansitutosilnou,tajemnou,bezejmennoumíšenkuvzalzaženu.Porodila
mumnohodětí,kteréhýčkalasvýmvlastnímzpůsobem,aleříkáse,ženejradějijezdila
samavpampách.Vzpomínámsinajehovybledloufotkunadkrbem,nakterémána
noháchguardamontes.Vypadajíjakokoženámotýlíkřídlaachránínohyproti
poškrábání.Jehotvářbylapřísnáaodměřená,připohledunanijsemsiříkal,žebychses
nímnechtělutkatvsouboji.MůjdědečekRamundoRuizEscobarMendozaříkával,že
jsemurčitězdědiljehozkaženoupovahu.Zamou“zkaženoupovahu”částečněnese
zodpovědnosttakémuž,kterémuříkají“ElZorro”,neboliliška.Tenželeznourukouřídí
statek,kterýnámpřenechalinašipředkové.Zřejměnaměpřeneslnadějivto,žeuvidí
vlastníhosynapokračovatvjehošlépějíchjakosprávcestatku.Atojevelkýtlak…
MůjdrahýdědečeksivzalHelguSiegfried,dceruněmeckýchpřistěhovalců.Okouzlilaho
svýmisvětlýmivlasyaindigověmodrýmaočima(kteréjsemponízdědil).Mělijen
jednohosyna,méhootceCesaraRuizeEscobaraMendozu.Tenrychleopustilkravínastal
seprofesionálnímtanečníkemtanga.Ach,taohromujícímelancholietancehorečnatých
těladuší…VzalsimoumatkuMafaldu,kterájetakéúžasnoutanečnicí.Aměpojmenovali
PablopodlemalířePicassa,kteréhomatkazbožňovala.Nechalisealeunésthorečkou
tangaavystupujípocelémsvětě.MouvýchovutedydostalinastarostdědečekRamundoa
babičkaHelga.
Stručněřečeno,pokudopravdujsemtajemnýsamotářsezkaženoupovahou,můžezato
hlavněmojerodina.AlekdyžsedímnahřbetěTormentyaplnourychlostíseproháníme
rozlehlýmipampami,jsemúplnějiný.Štěstímaspokojenostíseusmívámtakdoširoka,že
bysemidozubůmohlychytatmouchy.
Musímpřestatmysletnato,kdyzaseuvidímsvouklisnu,apospíšitsidokonferenční
místnosti.DnesbudepřednášetvědecažzMongolskanadruhéstraněsvěta:Profesor
TemudjinspolečněsestudentynaUniverzitěvUlánbátaruvyvinulrobota,kterýhledá
pohřešovanélidivextrémnímpočasí.Vypadáto,žetentoprojektbylinspirován
skutečnýmpříběhem,kterýsestaljednomuzjehostudentůvledovýchhoráchvpohoří
Altaj…
-3NadesáténarozeninymipřišelpoštoudárekzeŠanghaje.Bylodmýchrodičů,kteříbyli
věčněpryčavtédoběmělizrovnaturnévČíně.Poslalimidálkověovládanévrtulové
letadlo,kterébylopropojenédlouhýmkabelemsněčím,covypadalojakostarověkýGame
Boy.Radostícelýbezsebejsemposkakovalpodoměsletadlemvruceavydávalhlasité
zvukymotoru.Nakonecměbabičkavyhnalavensvýmvelitelským“Raus!”Tahlehračka
přímovyzývalakneobyčejnémudobrodružství.Představovaljsemsisebejakohrdéhoa
svobodnéhopilotaméholetadla.Můžusizaletětzarodičinadruhýkonecsvěta,kdykolise
mizachce.MůžuArgentinunechatzasebouanavštívitneznámézemě.Byljsemhrdina,
dobrodruhazachránce.Shazovánízásobjídlavchudýchzemíchnebobombardování
superpadouchů,dokázaljsemcokoli.StalsezeměAntoinedeSaintExupéry.Doručoval
jsempoštuproAéropostalevdobrémivezlém.NeboCharlesLindbergh,prvníčlověk,
kterýdokázalpřeletětAtlantik.Byljsemneúnavnýmanepřemožitelnýmpilotem.
Nakonecjsempřistál…vevětvíchstoletéžakarandy,kteroumípředkovézasadiliuvjezdu
nastatek.Okázalémodrékvětyjakobynademnoutvořilyoslňujícíoblohuajápřemýšlel,
jaksemipodařívyletětdostvysokonato,abychsvéletadlozískalzpět.Samozřejmějsem
zkusilpořádnězatahatzakabel,alepodařilosemihoakorátutrhnout.PlánBbylvylézt
nastrom.Alenaprvnívětvě,pokterýchbysedalošplhat,bychdosáhljedinězežebříku.A
takjsemserozhodljítnatojinak.
DlouzejsemzapískalnamouvěrnouTormentu,kterásenonšalantněpáslapársetmetrů
odemě.Kdyžzaslechlamévolání,nastražilauši.Šťastnězařehtalaarozběhlasecvalemke
mně.Čumákemmistrkaladokrku,okusovalamivlasyaposkakovalakolemmě,chtělasi
hrát.Dalomizabratvysvětlitjí,žejichcipoužítjenjakostoličku,alenakonecsemi
podařilojiuklidnitapostavitjipodvětvežakarandy.Postaviljsemsenajejímhřbetě,
natáhlruce,chytilsevětvěapřitáhlsenahorujakoopice.Kletadlujsemmuselvyšplhat
ještěokousekvýš.Poněkolikamanévrech,kterýmijsemshodilspoustukvětů,semi
podařilodostatkletadluauvolnitho.Vítěznějsemvykřikl,alevtéchvílimiuklouzla
noha.Padaljsemdolů,odráželjsemseodvětvíjakopřezráléovoce.Nakonecjsemdopadl
nazemvoblakumodrýchokvětníchlístků.Plodyméprácebylyjednoletadloadvě
zlomenéholenníkosti.Byljsempřílišvšokunato,abychvolalopomoc.Naštěstípromě
začalaTormentadělatbouřlivýrámusapřivolalatímpracovníkynastatku.
Následujícítýdnyzotavováníurčilymoubudoucnost.Samozřejmějsemnemohljezditna
koninebochoditdoškoly,alezevšechsiljsemsesnažilopravitsvéletadlo.Použiljsem
součástkyzjinýchelektrickýchhraček,kterémipřineslisoucitníspolužáci,nástroje
zapůjčenéodpracovníka,kterýměnašelpodstromem,atakéradynasbíranéod
modelářůaRCnadšenců.Nakonecsemipodařiloletadloúplněpředělatatentokrát
nepotřebovalokřízeníspojovacíkabel.Běhemdalšíchletpředmaturitou,kdyžbylo
počasípříliššpatnénato,abychomsTormentoudovádělivpampách,jsemsebavil
vylepšovánímletadla:používaljsemlehčíatvrdšímateriály,prodlužovaldélkuletua
dosahdálkovéhoovládání…dokoncejsemnanějnamontovalručníkameruapřišelna
způsob,jakletadloovládatznotebooku.Vposlednímročníkunastředníškolemůjučitel
přesvědčildědečka,abyměpřihlásilnauniverzituvBuenosAires.Řeklmi,žemysltak
zvídaváabystrá,jakojetamoje,můžepřiobjevovánínovýchtechnologiíjenvzkvétat…a
žebychtakymohlzmenšitsvůjlétajícítank!
Takžeprototeďstudujunanotechnologiiatoliksezajímámodrony,aťužlétají,plazíse
nebosekutálí.Nemůžusedočkat,ažsedozvímvšechnootomrobotovi,kteréhovytvořili
studentivdalekémMongolsku…
-4Myslímsi,že“Drobot”,dronarobotvjednomvytvořenýstudentyprofesoraTemudjina,je
geniálnímvýtvorem!Jehotvarpřipomínáněcomezizmutovanouhousenkoualétajícím
švábemaikdyžnaprvnípohlednevypadázrovnapěkně,můžedíkytomufungovatve
všechgeografickýchaklimatickýchpodmínkách.Tentostrojbymohlvyhrátzlatou
medailivdesetiboji—umílétat,skákat,plazitse,běhat,plavat,lyžovat,vystřelovatháky
nalaně,šplhatpohladkýchstěnáchadostatsezkaždésituace.Jetaké“inteligentní”,
přizpůsobujesepodmínkámvokolíadokážesamostatněplnitúkolypřímonamístěnebo
podlepříkazůvysílanýchnadálku.
“VypadájakrobotLukaSkywalkerazeStarWars,jenošklivější!”zasmějesemůjkamarád
Tiagoburácivýmhlasemaplácneměpozádech.
Prostěměvždyckymusíztrapňovathloupýmipoznámkami.AleprofesorTemudjinse
nenechávyvéstzmíryačeká,ažsmíchutichne.
“Který,R2-D2neboC-3PO?Vkaždémpřípadědoufám,žeaťužnáš“Drobot”vypadá
jakkoli,budelidstvupomáhatstejně,jakorobotipomáhaliLukuSkywalkerovi!”
Apakprofesorpokračujevesvémproslovu.“Drobotjevybavencelouřadousenzorů.Má
GPS,sonar,gyroskopyamnohodalšího.Počítačovájednotkazpracovávávšechny
nasbíranéinformace,cožmuumožňujepřizpůsobovatse.Dokáženapříkladzareagovatna
poryvvětrunebooceánskýproudaupravitsvoutrajektorii.Můžetakéodebíratvzorky
materiálu,natáčetje,skenovat,nasvětlovatavytvářetzáznamy.Vezkratcejestímto
robotemmožnéprovádětnadálkuúkoly,kterébytýmzkušených,dobřevybavených
vědcůmuselnormálnědělatpřímonamístě.Atovšelzeprovéstibezpoužitínotebooku,
stačíobyčejnýsmartphone!PotomprofesorTemudjinnavelkémplátněpřednáškového
sálupustíkrátkýfilmzachycujícízpůsoby,jaklzerobotavyužítvmístechnebezpečných
pročlověka.Napříkladpřiposuzovánítoxicityznečištěnépodzemnívodynebopři
kontrolepoškozenéjadernéelektrárny,jakojetřebaFukušima.Můžetaképředávatcenné
informacezáchranářskýmtýmůmvpřípadělesníhopožárunebozávažnýchpřírodních
katastrofjakocyklonnebohurikán.Možnosticivilníhopoužitíjsounekonečné.Na
všechnyznásaleudělaladojemobzvlášťtačástfilmu,kderobotdokázalzjistitpolohulidí
zasypanýchlavinou,čímžurychliljejichzáchranuavýraznězvýšiljejichšancinapřežití.
“Tadymůžetevidět,jakseDrobotodlišujeodvojenskýchdronů,kteříjsouurčenipro
přesněcílenéútoky,kdyjecílzasaženzdálkybeznutnostiriskovatživotútočníka.”
Tiago,věčnýpacifista,vstáváazačínájedenzesvýchoblíbenýchproslovů.
“Jetohanebné!Tytotakzvané“přesněcílenéútoky”způsobujínepřijatelnévedlejšíškody.
Nevinnícivilistéumírajínebojsouraněnia…”
“Zcelasprávně,mladýmuži,”přerušujehoprofesor.PaksDrobotempřeletícelýmsálem,
zastavísepředTiagemaobrazjehoobličejepromítnenavelképlátno.“Protojsemsvým
studentůmdoporučil,abysipodaližádostopatentazabránilitakzneužitítohotovynálezu
pronásilnéúčely.Teďmialedovoltepřejítkhlavnímuboduméřeči,”pokračujea
Drobotapřivolázpětnasvůjstůljedinýmdotykemnatelefonu.“Jelikožsejednáo
zaměřenívašehostudia,chcivámobjasnit,jakneocenitelnýpřínosnanotechnologie
nabízíajakjilzevyužítkdalšímuzefektivněníprácenašehorobota…”
Tiago,uchvácenýtichýmsebevědomímtohotoobdivuhodnéhochlapíka,sebezjediného
slovaposadí.
Nakoncijehoúžasnéhoproslovuvšichnistudentitleskajíapakpomaluzačnouodcházet
zesálu.Všichnisipovídajíovynálezumongolskéhoprofesora.Jájsemsealerozhodljít
přímozanímavyjádřitmusvůjobdivazeptatseho,zdabysenechtělpodívatnamůj
výtvor,můj“Draeroplán”.ProfesorTemudjinsizrovnabalívěci,vzhlédnekeměausměje
se.Potom,jakobyseveměprolomilanějakáhráz,nanějvychrlímpříběhomémletadle.
Alepochvílisiuvědomím,žeužměneposlouchá.Jehoočiseupřenědívajínamouhruď.
Paksevrátízpětkmémuobličeji.Vypadávyjeveně.Ostatnístudentisehosnažíoslovit,
aleprofesorTemudjinjeignorujeahorlivěněcohledávkapsesvéhoobleku.Pakvytáhne
peroamalý,odrbanýbloček,kterýmipodává.
“Napišmisemsvéjménoatelefonapakpošlinae-mailovouadresuulánbátarské
univerzitysvojevýkresyafotky.”
Pakzdruhékapsyvytáhnetelefonazeptásemě:
“Můžusitěvyfotit,abychsitězapamatoval?Každýdenpotkávámspoustulidí,jetěžké
zapamatovatsitvářkaždého…”
Nevímcoříctapřikyvuju.Profesormipokyne,narovnámilímecaudělápárfotek.Cítím
sehroznětrapně,obzvlášťkdyžnaměTiagoapárdalšíchstudentůzačnepokřikovat.
“Úúúúúú!SeňorPablojdenakonkurz?”
Vtuchvílipřijdeředitel,rozptylujedavapřipomínáprofesorovi,žepokudchcestihnout
letadlo,musísipospíšit.Profesorkývne,telefon,bločekaperosistrčízpátkydokapsy,
vezmekufříkatěsněpředodchodemmizašeptádoucha:
“Já…někdoodemětivelmibrzyzavolá.Promiň,rádbychsisteboupromluviloněco
déle.Tomučlověkumůžešzceladůvěřovat…”
“Pospěštesi!”volánetrpělivěředitel.“Vítepřece,jakýjevBuenosAiresprovoz…”
Tiagoměpopadnezarukuatáhnemědavem,kolébásejakoslepiceavysokýmhlasem
kdáká:
“Budeztebehvězda,drrrrrahoušku!Budešmítvlastníseriál,budesetojmenovatHrao
drony!NebosnadDr.Pablo?Můžešsemipodepsaaaat?”
NaTiagovoškádlenízareagujusmíchem,alenemůžuzhlavydostattapodivnáslova,
kterámiprofesorzašeptal:“Někdotizavolá.Věřmu”…
-5Můjmozekběžínaplnéobrátky.Snažímsevymysletnovýzpůsob,jakvylepšitsvůj
“Draeroplán”.Zrovnajsemvešeldouniverzitníkavárny,kdesetohemžíhlučnými
studenty.Dolívámsikalabasuzdávkovačehorkévody.Tady,stejnějakotéměřvcelé
Argentině,můžetepopíjetmaté(povzbuzujícíbylina,kteroupijememístočajeakávy)
kdykolisevámzachce.Nasajutrochuteplého,lehcenahořkléhonálevuhliníkovým
brčkemasnažímseurovnatsimyšlenkyvhlavě.Najednoumůjtelefonzačnenaléhavě
vibrovat…
Neznámémezinárodníčíslo.Žebytobyltendůvěryhodnýčlověk,okterémmluvil
profesorTemudjin?Surčitouobavoupřijmuhovor.
“TadyJohnFitzgeraldHannibalzespolečnostiHannibalCorp.
Kalabasamivypadlazrukynazem.Jesnadnasvětěněkdo,kdobyneznalpana
Hannibala,tohogeniálníhomiliardáře?Jehospolečnostijsouvčelenejvyspělejších
technologickýchinovacíanavícsponzorujevědecképracovníkypocelémsvětě.Kdoby
nesnilotom,žebytřebadostalstipendium,nakterédosáhnoujentinejnadějnější
studenti?Netušímale,pročmivolásamotnýpanHannibal.Vždyťjsemnauniverzitě
právězačalamusímteprveukázat,covemněje.Ledažebyměpřímodoporučilněkterýz
mýchučitelů…nebosnadprofesorTemudjin?Nerozumímtomu.Nákresysvéholetadla
jsemmuzatímneposlal.
“Mladýmuži,”pokračujeHannibalperfektníšpanělštinousjenslabýmnáznakem
americkéhopřízvuku,“nosíšpřívěsek,okterýmámvelkýzájemkvůlijehohistorickému
významu.Bylbychrád,kdybysenanějmohlpodívatodborníkznašínadaceprohistorii
lidstva,kterýprávěpracujevBuenosAires.Uhlavníhovchoduuniverzitynatebečeká
taxík,kterýtěodvezenamístosetkání.Můjodborník,HoracioCortès,sestebouvyrovná.
Samozřejměbudenejlepší,kdyžpřijdešsám.”
Anijsemsenedostalkeslovuaužzavěsil.Mámtakovýhroznýpocit,jakokdyždostanu
příkaz,kterýmusímuposlechnout.Jetohorší,nežkdyžmidědečekRamundoněco
přikázalaneřeklproč.Nesnášímto.ChcizavolatHannibalovizpátkyaříctmu,aťsejde
vycpat.Zvednuprázdnoukalabasuanaštvanějinacpudobatohu.Přeshlukvkavárně
zaslechnuhlasitýsmíchaautomatickyseotočímsměremkjehozdroji.Aha,Tiagosezase
vychloubápředharémemomdlévajícíchobdivovatelek.Jetohračka,pokudmátetělojako
CristianoRonaldo…Jakmilesejednourozjede,nichonezastaví.Anikdyžnanějzačnu
zuřivěgestikulovat,nepodařísemizískatjehopozornost.Chtěljsemmuříctotom
telefonátu,aleteďočividněnenívhodnádoba.Spolknusvůjvztekajdukvýchodu,přitom
tišenadávám.Sotvaprojdudveřmi,všimnusiřidičestojícíhočernožlutéhotaxíku.Díváse
naobrazovkusvéhotelefonuapakmipokyne.Říkámsi,žebychaspoňmohlpotěšitdědu.
Třebasedozvímněcozajímavéhootomproklatémkusukovu,kterýzeŠpanělskapřivezl
nášpředekEsteban…
Řidičtaxíkuzapnerádionaplnépecky,takžesehonemůžunaniczeptat.Jedejako
Fangio,argentinskýpětinásobnýmistrsvětaveFormuli1.BuenosAiresserozprostírána
téměř200čtverečnýchkilometrechaulicejsouuspořádánydošachovnice,kterájakoby
nemělakonec.Kdyžjsempřijeldohlavníhoměsta,proletěljsemsesvým“Draeroplánem”
nadměstem,abychsenatugeometričnostmohlpodívatpěknězvýšky.Řidičjedejako
šílenec.Prohánísepobulvárechve“francouzskémstylu”,kteréjsouplné
haussmannovskýchdomůaalejístromů.Vzatáčkáchnámpískajígumy.Vypadáto,že
jedecestou,kterouznájenonatakúplněztratímpojemotom,kdejsmeamusímbojovat
snevolností,kterásemězačínázmocňovat.Otevřuoknaapověsímsezadržadlona
dveřích.Tořidičepřinutízpomalitaprojíždětdlážděnýmiuličkamioněcopomaleji.Podle
světlemalovanýchfasádnadomechpostavenýchnapilotáchbychřekl,žejsemvoblíbené
čtvrtiLaBoca.ZdejšídomyvycházíznápadumalířeBenitoQuinquelaMartinaz20.let
19.století.Skrzeotevřenáoknaslyšímkolemjdoucí,jakspolumluvíitalsky.Přeszápach
nedalekéřekycítímlahodnouvůnibublajícíchrajčat,smaženéhojídla,česnekuakřupavé
mozzarellylinoucísezrušnýchterasmístníchrestaurací.Taxikářnaštvanětroubína
loudajícísekolemjdoucíaprojíždíuličkami.Nakonecseocitámenamalémnáměstína
koncislepéuličky.Pošleněkomutextovouzprávuaběhemněkolikavteřinseotevřou
dveřezarostlépopínavýmirostlinami.Vnichstojívelkýmužvesvětlémlněnémobleku.
Řidičipodábalíkpenězařeknemi,abychvystoupilztaxíku.Napozdravlehcepřikývnea
paksepředstaví.
“JmenujiseHoracioCortès,jsemobchodníksestarožitnostmiapracujijakoodborníkv
nadaciprohistoriilidstvaspolečnostiHannibal.Pojďteprosímzamnou…”
Polknuapakhoposlechnuajduzaním.Dočehojsemsetozapletl?
-6PanHoracioCortèsměvedebludištěmtmavýchchodebaždovelkémístnostizaplavené
slunečnímsvětlemzprosklenéhoarkýře.Zaoknemvidímpřekrásnénádvoří.Můjpohled
přeskakujezdecentníchorchidejínarůžeshedvábnýmilístkyanazáhony
pestrobarevnýchkvětin.Otočímsezpětdovnitřaméočisimusízvykatnazměnusvětla.
Vevzduchucítímvůnivčelíhovosku.Perfektněnavoskovanézlatéparketyodrážísvětlo
nanábytek:velkývyřezávanýstůlvykládanýperletíaobklopenýměkkýmikoženými
křesly.Stěnylemujíknihovnyodpodlahyažkestropuplnéstarýchknihanejrůznějších
starožitnýchpředmětů.Ztohotoukrytéhomístadýcháluxusavytříbenost,přestožeje
zastrčenéuprostředchudéčtvrti…
“Posaďseprosím,”řekneCortèsapokynemisměremkekřeslunaprotiněmu.
Přisunekemněkřišťálovousklenicislimonádou,vekterécinkajíkostkyledu.Pakse
dlouzenapijezesvéskleniceapřitomsiměsoustředěněprohlíží.Jakmilepostavímsvou
sklenicizpátkynazdobenýpodnos,Cortèsvytáhnezšuplíkuprůhlednoukrabiciz
plexiskla.Obsahujevybaveníhodnézubníholékaře.Pakjehorukasdobřepěstěnými
nehtyukáženakoženoupodložkumezinámi.
“Ukažmitenpředmět.”
Neochotněsisundávámpřívěsekapokládámhonapodložku.Cortèssipředokodá
zvláštnílupuaotáčípřívěskempomocíjemnépinzetypodobnétěm,jaképoužívají
filatelisté.Jehotvářneprozrazuježádnýnáznakemocí,žádnýzvláštnízájem.Hádám,že
tovšechnojesoučástíjehopráceodborníkanastarožitnosti…Pakpřívěsekpoložíajakoby
mimochodemřekne:
“Tenhlekusšrotunemážádnoutržníhodnotu.Předpokládámale,žetoužvíš.”
Pokrčímrameny.
“Nenítozlato,jenstarákovováslitina.Takjakotaknenínaprodej.Jetorodinné
dědictví.”
“Dobrátedy,řeknimi,cotvojerodinaotompřívěskuví,”pokračujepanCortès.Sundási
zvětšovacíčočkuausadísedokřeslasrukamapoloženýmanaopěrkách.
StručněmupovyprávímovýpravěméhopředkaEstebanazeŠpanělskadoArgentiny,ale
protožemětenpovýšeneckýpřístupdostotravuje,zapomenuzmínit,žetentokousek
kovupřežilipožár…
“TakžetentopředmětbyldovezendoArgentinyvroce1878.”
“Správně.Teďbystemizasemohlněcoříctvy.Vyčetljsteztohopředmětuněco?Aproč
sepanHannibaltolikzajímáomůjpřívěsek?”
Jehortysezkroutídotenkého,chladnéhoúsměvu.
“NadacespolečnostiHannibalsevelmizajímáoHelénistickéobdobí.Předpokládám,že
sesnikdyneučilstarouřečtinu,mladýmuži.Jinakbyspoznalněkterézpísmenstarořecké
abecedyvyrytýchnapřívěsku.”
“TenhlekousekkovupocházízŘecka?TakcoprobohadělalveŠpanělsku?Jakjestarý?
Víte,cojenaněmnapsané?”
“Zpomal,hochu,”řekneCortèsastáleseusmívá.“Prozačátek,nevím,cojenaněm
napsané.Některéztěchvyrytýchsymbolůjsouskutečněvřečtině,alesamyosobě
nedávajísmysl.Tentopřívěsekjejenúlomekzněčehovětšího.Nadacebohuželneví,kde
senacházíostatníčásti.Astejnějakotynemámponětí,odkudpocházínebopročbylna
konci19.stoletíveŠpanělsku.Pokudchcešvědět,kdybylvyrobenazjistitvícojeho
původu,budešnásmusetnechatprozkoumathovnašíspecializovanélaboratoři.”
Náhlýzábleskchamtivostivjehoočíchmivhlavěrozeznípoplašnézvony.Natáhnuse
směremkpodložcepropřívěsek,aleCortèshovezmetěsněpředemnou.Držíhoza
koženoušňůrkuahoupásnímpředemnou,jakobyměchtělzhypnotizovat.Úlisně
zašeptá:
“Poanalýzehosamozřejmědostanešzpátkyspoluspodrobnýmivýsledky.Nadaceje
velmištědráktěm,kdopomáhajívýzkumuhistorie.”
“Tostačí.Vraťtemiho,”řeknuasnažímsezachovatvhlaseklidapřitomnatáhnuruku.
“Copakbysnechtěljezditvkrásnémsportovnímautě?Nebylibysnadtvíprarodičevděční
zazaslouženýdůchodmístotoho,abysemuselitahatdoBuenosAiresaprodávatzvířata
natrhu?Cenamasadnesnenízrovnavysoká…”
Zmocňujeseměnepříjemnýpocit.JakmůžeCortèsvěděttolikomojírodině?Apročse
takzoufalesnažízískattento“bezcennýkousekšrotu”?
Cortèspomalupoložípřívěseknamojidlaňajehoúsměvvystřídávýrazsmutku.
“Jakáztrátaprohistorii…Nicméněnašenadacebysirádaponechala…něcojako
fotokopiioriginálu.Slyšeljsio3Dtisku?No,jepravda,žeodfinančníkrizevArgentiněse
dotaceprouniverzityponěkudomezily.Alemézdrojemiříkají,ževašeškolasinatakové
zařízenídělázálusk.Snadbynadacemohlaudělatmenšígestodobrévůle?Acokdybyses
mohlnavlastníočipodívat,jaktentostrojvytvářípřesnoukopiičehokoliv,codoněj
vložíš?Třebavmístnostihnedvedletétokanceláře…”
Noteda…Myšlenkymivhlavěposkakujíjakgumovémíčky.Mojezvědavostjenahraněa
ikdyžmocnevěřímtomutoažpřílišdobřeinformovanémučlověku,asiměpřecejen
přesvědčil…Alenakonecjetopřeceprodobrouvěc!3Dtiskárnanauniverzitě?Tobybylo
skvělé!Adodrželbychslibmémudědečkovi,žepřívěseknikdynespustímzočí,protože
přikopírováníbuduutoho.Zatraceně,takdobře!
-7Nikdybyměnenapadlo,žezakancelářívybavenouvluxusnímstarožitnémstyluseskrývá
dalšímístnost,kterájenaopakultramoderní,sterilní,bezokenapředejakotechnologické
monstrum.Přístrojjenapojennamnohopočítačůazařízeníazpůsob,jakýmtovšechno
funguje,mězcelafascinuje.Cortèsmiukazujefázetrojrozměrnéhotisku.
“Starožitnépředmětyvkancelářijsoudokonalékopievyrobenézesochařskésádry
pomocímetodyaditivnívýrobyvyvinuténaMassachusettskémtechnologickéminstitutu,
kterýnašenadacesamozřejměsponzoruje.VtomtopřípaděalepoužijumetoduFDM,
FusedDepositionModelling.Kovovýpředmětse‚vytiskne’,alemístoinkoustusloužívosk,
keramika,plastnebojinémateriály.”
Přívěsekbezkoženéšňůrkypoložilnaskleněnoudeskuuprostředjakésiprůsvitnékoule.
“Nejdřívpomocípočítačovéhosoftwaruvymodelujuobjekt,kterýchcivytisknout.Potom
upravímnastavenítisku,jakojerychlost,tloušťkavrstvyapřesnost.Paknastavím
rozloženítiskovýchtrysekpomocíG-kódu.Chcešspustittisk?”
Stisknutlačítko“Enter”ahnedvidím,jaksezatepluvzdornýmsklemzačnepohybovat
tryska.Dojedenakonecrameneazačnepokládatdrobnávláknatekutéhokovu.Začneu
krajůapakvyplňujestřed,vrstvupovrstvě,dokudcelýpředmětneníhotový.Skládáním
vrstevnasebevznikáobjem.Jetofascinující.
Nevím,jakdlouhojsemsledovaltanectiskovétrysky,alekručenívbřišemipřipomíná,že
bychmělněcosníst.Jakobymičetlmyšlenky,nebomámožnájenvýbornýsluch,Cortès
mipodávábalíkbankovek.
“Kamsepodělomévychování?Zajdisenajíst.Doufám,žemášráditalskoukuchyni.Já
zůstanutady.Musímtenprocessledovatkaždouvteřinu.Ještězbýváhodinaačtyři
minuty.”
Nechcitadynechatsvůjpřívěsek.CokdyžCortèszmizíavezmehossebou?Vycítilmé
váhání.Mávámipenězipředočimaaupřeněsenamědívá.
“Podívej,mladýmuži.Byljsempověřenvytvořittutokopiiabuduzatonáležitěodměněn.
Dokončímto.Zaručujuti,ženeopustímtutomístnost.”
Jehoslibměpřesvědčil.Říkámsi,žeminakonecnemůžeuškodittrochuseprotáhnout.
Vezmupenízeastrčímsijedokapsy.Pakseprotáhnu,prokřupusizádaajdusměrem
tam,odkudjsempřišel.Tonenímožné,užjeskoronoc!Lahodnávůnějídladráždímůj
nos.Mojebřichoodpovíhlasitýmkručením.Ne,počkat,tovibrujemůjtelefon.Toje
určitěTiago,chcesesejítnajídlo.Nežhovorpřijmu,všimnusiněkolikadalších
nepřijatýchhovorů.Pročtelefonnezvonilaninevibroval,kdyžjsembylvCortèsově
kanceláři?
“Tiago,běžbezemě,játeďněcomám…”
“Pablo?”ozvesemužskýhlas,kterýznímladě,aleodhodlaněamázvláštnícizípřízvuk.
“Prosím,”pokračujeangličtinou,kterénenímocdobřerozumět,“pozorněměposlouchej.
VolámtijménemprofesoraTemudjina.Jsemjedenzjehostudentů,Battushig.Ten,cose
mustalatanehodavMongolskýchhoráchaokterémprofesormluvilpřiprezentaci
Drobota.Spadljsemdoledovétrhlinyaobjevilkonězamrzléhovledu.Potom,comě
zachránili,našlivědcizmongolskéAkademievědijezdceadalšípředměty,kterénám
umožnilystanovitdobujejichúmrtínakonecčtvrtéhostoletípřednašímletopočtem.Pak
alevšechnopřevzalaspolečnostHannibalCorp.Všechny‚objevy’odvezlivchladících
letadlechdokryogenickéhocentravMassachusettsveSpojenýchstátech.Bývalýstudent
našíuniverzity,kterýtampracuje,miřekl,žetenjezdecusebemělsměnkuavojenskou
propustkupodepsanouPtolemaiem,generálemAlexandraVelikého,vroce326př.n.l.
Tenjezdecmělusebetakékovovýpředmětsvyrytýmisymboly,kterýsevelmipodobá
tomu,comášnakrku.”
“Nerozumímtomu!”
“Poslouchej.Pomocífotek,kterémiposlalprofesorTemudjin,semipodařiloidentifikovat
tvůjpřívěsekjakočástpěticípéhvězdy.Jetotožnýsčástí,kteroumělnasobězamrzlý
jezdecvMongolskuasčástíukradenouvEgyptě.Tytotřifragmentydokonalezapadajído
šablony.TutohvězdunosilAlexandrVeliký,jedenznejvětšíchdobyvatelůvhistoriisvěta.
Doufám,žejsipřívěseknikomunedalnebohoneprodal?”
“Ne,odmítljsem.AlepanCortèszrovnavytváříjeho3Dkopii.Jetoprovýzkumnadace
prolidskouhistoriispolečnostiHannibala—”
Přerušíměsilnýdunivýzvuk.Battushigokamžitěpokračuje.
“Promiň.Nadacejejenzáminka.NatenpřívěseksidělázálusksámJohnFitzgerald
Hannibal.Nesmíhodostatzažádnoucenu!Setkaljsemsesním.Jeopravdunebezpečný,
věřmi.”
“Ale…já…?”
“Tatopěticípáhvězdajepečetímoci,díkykterébylAlexandrneporazitelný.Aletakého
přivedlakšílenství.ProtoPtolemaioshvězdurozlomilajejíkouskydalněkolikaelitním
jezdcům,kterýmpřikázalodvéstjeconejdálodAlexandra.Hannibalužmánejménědva
díly.Pokudvyužijesílusvézpravodajskésítě,ohromnéfinančníprostředkyanavíc
nejvyspělejšítechnologii,takjedokáževšechnynajít,spojitdohromadyahvězduznovu
ukovat.Pakbudetaksilnýaneporazitelnýjakojedenznejvětšíchdobyvatelů—a
diktátorů—nasvětě!”Společněsevšemiznaší‚Sítě’sesnažímemuvtomzabránit,aleje
vždyokrokpřednámi!TenCortèsjeprostředník.Jehoúkoljevzíttitenpřívěsek.Nesmíš
mutodovolit!”
Ztěchtozjištěnísemizačínámotathlava.Zamumlám:
“Ale…můjpřívěsek…ta3Dkopie…panCortès…?”
“NesmíseHannibalovidostatdorukou!Musíštenpřívěsekconejdřívzískatzpátkya
zmizetodtamtud.Schovejho,schovejisebe,alenejdřívsezbavtelefonu,abytěnemohl
sledovat.Nepoužívejanipočítač.Mášpehyvšudea…‚Síť’je…Krrrr…Chrrr…Blok…
Chrrr…ovaná…H…Štěstí…
Pakhovorvypadne.Srdcemibušíjakozvonazačínámseopravdubát…Jaksemipodaří
získatpřívěsekzpětauniknoutodtud,anižbyměchytili?
-8“Každouchvílitobude!”oznamujeCortèsazavírázamnoudveře.“Pospěšmesi.”
Sotvamustačím,jsemtotižpřecpanýzevšehotohojídlazmístníchpulperias,cožjsou
kavárnyaobchodyvjednom,kdeprodávajívšechno,cosijendokážetepředstavit,hlavně
jídlo.Snažiljsemsezajístúzkost,kterouveměvyvolalaBattushigovaslova.Pořádmámv
rucemastnýpapírovýpytlík.KdyžsihoCortèsvšimne,znechuceněohrnenosaukáže
směremdojehokanceláře.
“Tohlevšechnonechtady.”
Poslechnuhoaspěchámk3Dtiskárně,abychmohlsledovatdokončování3Dkopiemého
přívěsku.
Jetoohromující.Tiskovátryskananeseposledníkousíčekmateriálunahornívrstvua
ukončísvůjhypnotickýtanec.Paksepomaluvrátípomechanickémrameni,kterése
nakonecsloží.Horkýpředmětsepotomochlazujepomocíchladicídesky,abybylo
bezpečnésnímmanipulovat.Posplněnísvéhoúkolusedeskazasunezpátkyaotevřese
ochrannástěna.Tiskjehotový.Tenultrasofistikovanýstrojdokázalvytvořitpřesnoukopii
méhopřívěsku.Vyrytésymbolyjsouneuvěřitelněprecizní,bronzovýmateriáldokonce
vypadástejněopotřebovaně!
PřipozorovánízávěrečnéfázetiskujsemskorozapomnělnaCortèse.Pinzetoudrží
koženoušňůrkuodpřívěskuapodávámiji.Druhourukouvkládákopiidotakového
kosmetickéhokufříku.Otevřehoaukazujemibalíčkybankoveknaskládanéuvnitř.
“Jetoperfektníkopie.Nikdonepoznározdíl.Pořádmůžešodejítskopií…aspenězi.
Univerzitavkaždémpřípaděběhemněkolikadníobdrží3Dkopírku.”
Hlavasemitočí.Jehonabídkajeďábelskylákává.Neumímsipředstavit,cobychdělals
takovouhromadoupeněz,musítobýtceléjmění…AlevušíchmizníBattushigovo
varování,jetojakohlassvědomí,alezdruhéhokoncesvěta.Zhlubokasenadechnua
podívámseCortèsovidoočí.
“Nejdřívchciporovnatkvalitukopiesoriginálem.”
Cortèssiotráveněpovzdychneapakjdeprokoulismýmpřívěskem.Otevřejiapomocí
pinzetyalupyhopoložívedlekopie.Rozhodljsemsepřehánět:
“Jestlidědečekzjistí,žejsemprodalrodinnédědictví,budumítpořádnýmalér.V
pořádku,můžetetulupudátpryč,vypadádostpodobně.Alemusímsijenněco
zkontrolovat,”pokračujuaberuobapředmětydoruky.
Potěžkávámjevdlaních,pochodujupomístnostijakomachoasnažímsevypadatjako
Rambo.PakseotočímzpětkeCortèsovi.
“Dobře,tobyšlo.Buduhrátvašihru.”
JduzpátkykestoluazádykeCortèsovipokládámkopiinastůlazároveňstrkámoriginál
dokapsyukalhot.Berukufříkspeněziaužsechystámodejítzmístnosti,kdyžtunáhle
stojímtvářívtvářautomaticképistolistlumičem.
“Tonebylomocchytré.NikdonemůžepřelstítpanaHannibala.Jdipomaluzpátkyavrať
tenoriginál…Neradbychvymalovalstěnytvýmstupidnímmozkem.Tobybyl
nepořádek.”
Cítím,jaksemiukořínkůvlasůtvoříkapičkypotu.Očimikmitajíkolemdokola,jako
bychbylmyšvpasti.Zoufalesesnažímnajítcestuven.Vtuchvílisivšimnuodlesku
kamerpečlivěukrytýchvestěnách.Neměljsemžádnoušanciprovéstsvůjtrik
nepozorovaně.Pakmůjstupidnímozekuděláněcošíleného:Vrhnusedolevaapraštím
Cortèsedoobličejekufříkem.Zbraňvystřelíavydásotvaslyšitelnýzvuk.Sílanárazumě
donutípustitkufřík,kterýodletínadruhoustranumístnosti.Cortèssezapotácíasnažíse
namězamířit.Nesmímmudátšanci.Podnávalemadrenalinusenanějvrhnuavytrhnu
mupistolizruky.Instinktivněuskočímzpátkyazamířímnaněj.
“Dělášstrašnouchybu,”říkáCortèsponuře.
Jdupozpátkukedveřím,projdunadruhoustranuazabouchnu.Nemajízámek!Popadnu
jednuzkancelářskýchžidlíapodepřusníkliku.Uvědomímsi,žesemirucetřepoujako
blázen,vidímúplněrozmazaněavespáncíchmipulzujekrev.Úplnějsemsezbláznil,
přišeljsemorozum!Bezdalšíhorozmýšleníutíkámoživotpoháněnpudem
sebezáchovy…Naulicinarazímdoskupinkypřihlížejících,kteřímězasypounadávkami.
Ječivýženskýhlasmitrháuši:
“Mázbraň!Zavolejtepolicii!”
Běžím.Divímse,ževtakovésituacidokážubýttakklidný.Pistoliatelefonhodímdo
prvníhokoše,nakterýnarazím.Musímutíkat,schovatse,zmizetzpovrchuzemského.
Teďjezeměuprchlík…
-9KdyžbabičkaHelgapoprvévidělastatek,vykřikla:“Ach,meinRamundo,koněvevašich
pampáchjsoujakobarevnékvětinyvzahradě…”
Nevím,pročseminajednouvhlavěvynořilatahlerodinnálegenda.Přesnocjsemurazil
kuscesty.Autobusem,stopem,náklaďákemapakpěšky.Chcisedostatzpátkynastatek.
Anasbírattamtynejkrásnějšíkvětiny.Každýrozumnýčlověkbyřekl,žejetočiré
šílenství.Jetoprvnímísto,kdebyměhledali.Vdoměseještěsvítí.Dokážusipředstavit,
jakoustarostbyměliprarodiče,kdybypřijelapolicieařeklajim,žejsemzmizel.Cohůř,
kdybypřišliHannibalovimužiavyhrožovalijim.Alepokudmámutíkat,neumímsi
představit,žebychutíkalsám.Tišeseplížímdosedlárnylehcenasvícenéměsíčním
světlem.Berucelýpostroj,poněkudměpřekvapilaneobvykláváhasedla.Pakvyklouznu
venajdukvýběhukoní.NemusímTormentupřivolávatpískáním.Vycítilamou
přítomnostadychtivěřehtá,plnáradostiaočekávání.
“Ticho,Tormento,”říkámjíaněžnějihladím.Poskakujeradostí.“Tohleneníhra.Máme
předsebouopravdudlouhoucestu…”
Přisedlánízjišťuju,žebočnicesedlajsouplnéneočekávanéhonákladu.Měsíczahalily
mrakyatakpracujujenpohmatu.Nadotekpoznávámměchnavoduzjemnékůžea
zásobyjídla.Dědečekasivytušil,žesevrátím…Nastrkámvšechnodobatohuapakzavřu
ohradu.Jednunohuzasunudotřmenuazvednusedosedlazakrytéhotlustouovčíkůží.
Jsemopravdurád,žejsemsinechaldědovostarégaučovskésedlo.Jetoopravdovékřeslo.
Jensipředstavte,jakétomuselobýtprogauče,kdyžtrávilinejméně6až8hodindenně
nakoniapřipřesouvánístádmuselispátpodhvězdami,obzvlášťpřivýpraváchzaletní
pastvou.Stačilosundatsedlozkoně,položithonazemarozmotatovčíkůžisvlnoua
rázemmáteneuvěřitelněpohodlnoupostel.Naposledysepodívámnanášstatekaikdyž
sesnažímvzdorovat,vočíchmězačnoupálitslzyzpomyšlení,žeužnikdyneuvidímsvé
prarodiče.Vzchopímse,představujusi,žejsemtvrdýgaučoaponěkudzahanbensvou
sentimentálnostípobídnuTormentudocvalu.Mířímespolunajihdodivočiny,kdemě
žádnýzHannibalovýchnohsledůnemůženajít.Hvězdámnabídnuněcojakomodlitbua
požádámje,abydávalypozornababičkuadědu.AtakynaBattushiga,profesora
Temudjinaavšechny,kteříchtějízhatitHannibalovyďábelsképlány…
Přicházíúsvitasluncevyháníindigovýinkoustzoblohy.Vysokoutrávunejdřívzaplaví
třpytivěbílá,pakmlhavěoranžováanakonecjejístéblaobléknouplnězelenýodstín.Jak
dlouhoužsTormentouprocházímenekonečnýmmořemtrávy?Vdálceslyšímmotor
traktoru.Brzysekněmupřidávajídalší.Tadyvýchodslunceneoznamujekohout,ale
tyhleobrovskéstroje,kteréobdělávajírozlehlápole.Prérie,kdesepasoutisícekusů
dobytka,postupněustupujíintenzivnímuzemědělství.Pěstujesetuhlavněgeneticky
modifikovanásója,“zelenézlato”,hlavnívývozníartiklnašízemě.Genetickyupravená
pšenice,kukuřiceaslunečnicejeodolnávšemznámýminsekticidům,cožumožňuje
dosáhnoutvyššíchvýnosů.Alejejichsemenajsousterilníanelzejedalšírokzasadit.
Farmářijemusíznovunakupovatodbezohlednýchnadnárodníchspolečností.Ultra
výkonnost,toano,alecokdyžnámvšechnotointenzivní,krátkodobézemědělstvízemě
vrátíisúroky?TomipřipomínáTiaga,kterýkroměpacifismutakébojujezaživotní
prostředíaantiglobalizaci—pokudovšemzrovnasněkýmneflirtuje!Usmívámseipřes
zoufalstvíaosamělost,kterésenamělepí.Ipřesskutečnost,žemojecestadoneznámaje
jednosměrnájízdenkapryčodvšeho,cojemidrahé.JakonaprotestTormentazavrtí
hlavouzestranynastranualehcevykopne,jakobyseměptala“Acojá?Játinejsem
drahá?”Pobízímji,abyseznovudaladopohybuahladímjipokrku.
“Užjsmeskorouřeky,kdesemůžešnapítatrochusiodpočinout.Jábychsiráddal
zastávkuvboxechanějakousvačinku.Comyslíš?”
TentokrátTormentapřikyvujeatakjinechámvolněběžet.Věřímjí.Jásezatímprotáhnu
apromasírujusibolavýkrk.Snažímsesetřáststrachzesvénejistébudoucnosti.
-10Tormentanásdovedlakbublajícímupotůčku,ukteréhorosterohovníkaombùs,
obrovskýlistnatýstrom,kterýpřežívávestepníchoblastechaposkytujevhorkémpočasí
vítanýstín.Odsedlámsvouklisnuavyndámjíuzdečku.Odfrkujeacukáseboujakoštěně,
pakzačnepítzpotoka.Vezmuovčíkůžizesedlaarozvinujinazemimezidvěmaporosty
mesqitu—neuvěřitelnésladkérostliny,kterouspásádobytek.Tormentabudemítradost.
Pakvyskládámvšechnozbatohuazkapes,abychsimohludělatinventářvšechsvýchvěcí
amohltaklépeposouditsvoušancinapřežitívnadcházejícíchdnech.
Kdyžrozbalímjedenzbalíčků,kteréminechaldědeček,zavanemipodnosemlahodná
vůněchimichurri.Vděčněsezakousnudoobrovskéhogrilovanéhobife,hovězíhomasa
marinovanéhovostréomáčcezčesneku,petržele,rajčat,olivovéhoolejeatymiánu.
Zhltnutojakokromaňonec.Pakschutíolížuobalasvojeprsty,dalekoodnesouhlasného
pohledu,kterýbypoměnepochybněvrhlababičkaHelga…Spocitempříjemnésytostise
vracímzpětkpotoku,abychsiumylruceatvářanaplnilměchnavodu.
Rychlesiprojíždímvšechnysvévěci.Laso.Velkýkrajícchleba.Balíčekyerbamatéa
zápalky.Rozdělávatoheňnavařenívodyjenproto,abychsidaltrochumaté,nepřipadáv
úvahu.Jsempořádpřílišblízkodomovaateďnenídobráchvílenato,abychnasebe
upozorňoval.Tohlejefacón,velkýnůž,kterýgaučovénosilizaširokýmopaskem.
Zasouvámhozpětdopochvyadoufám,žehonebudumusetpoužít.Mámssebouisvůj
Draeroplánanotebook.Zajímavýkontrastmezitradicígaučůasvětemnovétechnologie,
kterýseteďzdábýttakdaleko.Mámhroznénutkánízapnoutpočítač,popovídatsis
TiagemneboseproletětsDraeroplánemazapomenoutnavšechnystarosti.Rozzlobeně
sedívámnakuskovu,jakselesknenaovčíkůži.Příčinaneštěstí,kterámibránívrátitsek
normálnímuživotu.Chcihozničit,hodithododlouhétrávy,nechathonavždyzmizet.
Dlouzesipovzdechnu.Vím,žejetonedospělé,alemusímpřiznat,žetenpředmětvnímám
jakoobrovskébřemeno.Nazádechcítímteplýdech.Nepolevujícívítršustívtrávěave
větvíchkolemmě,takžejsemTormentuneslyšelpřicházet.Pokusímseknípřitulit,ale
onaměhlavouzatlačízpátkyashodíměnaovčíkůži.Musímsenahlaszasmát.
“Mášpravdu.Musímsetrochuvyspat.Pakbudumítvhlavěvícjasno.”
Tormentasespokojeněotočízádykemněaokusujedlouhoutrávu.Cítím,jaksemoje
svalypostupněuvolňujíapomalusepropadámdoříšespánku.
Vnocimětrápípodivnésny:loukazačalahořetaproměnilasevpeklo,kteréještě
rozdmýchávásilnývítr.Sklánísenademnouzlá,rozšklebenátvářsmaskoupokrytou
tmavýmpeřím.Symbolsmrti.Krevmizamrzávžiláchanajednousesleknutím
probudímakřičímakopukolemsebe.Mojeprstynarazínaněcopodivněměkkéhoaz
následnéhokřikumimálemprasknouušníbubínky.Jsemzmatenýabušímisrdce.Paksi
uvědomím,žejsemprávězaútočilnaptákanandu,černéhobratrancepštrosa,kterýje
vysokýjakočlověkakterémuindiániříkajíguaraní—“velkýpavouk”.Vyděšenýpták
mávákřídly,poskakujekolem,klapezobákemapakobrovskýmikrokyutečepryč.
Pouštímpárčernýchpírek,kterájsemmiomylemzůstalameziprsty.Vířívevětruapak
odlétajídodálky.Protřusitvář,abychsepořádněprobral.Sluncejevzenituaječas
vyrazit.Sbalímsisvůjskromnýmajetek,kterýtenzvědavýnandurozházelvšudekolem.
Zatracenýpták,zchlebamizbylyjendrobky.Měchnavodujeroztrhanýnakouskyaje
tímpádemkničemu.Notebookaletadlojehodrápůmazobákunaštěstíunikly.Alepři
skládáníovčíkůžeshrůzouzjistím,žepřívěsekzmizel!
Jsemtoaleblbec!Koženášňůrka,kterámisloužilajakonáhrdelník,jepořádvkanceláři
tohozkorumpovanéhostarožitníkavBuenosAires.Měljsemvymysletjinýzpůsob,jaksi
hopřivázatnakrk,anenechávatholežetvkapsenebonaovčíkůžiuprostředpamp,kdesi
homůžekaždývzít!Zběsileprohledávámzemikolemměnavšechčtyřech.Dívámse
všude,kdetopodupalnandu.Kůžinarukáchmámpoškrábanouodlistnatýchstébeltrsů
pampskétrávy,kterámápřekrásnérůžovobíléchocholky,alelistyostréjakobřitva.Pořád
nic.Zuřivěpopadámfacónasekámvšechenporostkolemsebevesnazenajíttenproklatý
přívěsek,alemarně.Kamjenmohlzmizet?
-11Tenzatracenýpřívěsekbudemůjkonec.Mýmúkolemjeudržethovbezpečíazůstatv
ústraní,zatímcoBattushigova“Síť”budehledatzpůsob,jakhovyzvednoutaměsním,
tedadoufám.Nejenžesemikvůlitomutoproklatémukusukovurozpadlcelýsvět,teď
navíczmizelvnekonečnýchpampách.KdybytadybylprofesorTemudjinsjeho
Drobotem,mohlbyprohledatokolípomocívestavěnéhodetektorukovů!Mohlbych
použítsvojeletadlo,alevsilnémvětrubydlouhonevydrželo.Apokudzapnunotebookna
ovládáníletadla,Hannibalovišpehovéměhnednajdou.Mámjenjednumožnost:podpálit
prériiapakpročesávatpopelazkusithonajít.Pokudpřívěsekpřežilpožárnafarměmého
předkaEstebanaveŠpanělsku,takurčitěpřežijeidalšíostoletípozději!Vezmukrabičku
sirekaužsechystámškrtnout,kdyžvtommězarazíhodnotypřevzatéodmýchprarodičů.
Jakobyměneviditelnárukapopadlazarameno.Všudekolemseprohánívítr,takžebych
jentěžkomohlplamenyzkrotitakdybyseoheňrozšířilnazemědělskoupůdu,zpustošil
byjitaky.Anavícbychriskoval,žemětvrděpracujícífarmáři,kteřítutopůduobdělávají,
rozsekajínakousky.Vzteklezařvuamrsknusirkamiobatoh.Tenbatohmámužod
základníškoly.Jevyrobenýzkůžekravchovanýchnadědečkověstatkuajevpodstatě
nezničitelný.Najednousemivrátívzpomínkazeškoly…
JáaAntonioSuarez,jedenzklukůzetřídy,jsmehrálikuličky.Antonioprohrálazoufale
sesnažilvyhnoutzaplaceníatakserozhodlspolknoutvšechnysvékuličkyamálemse
udusil.Ředitelzakročilapomohlmudostatzesebevětšinuskleněnýchkuliček,alenikdy
jsemnezjistil,jaksemupodařilodostatventyvjehobřiše…Tahleneočekávanámyšlenka
miukázalasprávnýsměranajednoumizačínádocházet,cosemuselostát.Nandu
pravděpodobnězhltnulmůjpřívěsekstejněnenasytně,jakoAntoniospolykalsvékuličky.
Stejnětakspořádalimůjchleba.Apokudnechcistrávitzbytekživotaprohledávánímjeho
výkalůvrozlehlýchpampách,musímhozakaždoucenuchytit!
Kdyžvezmuvúvahu,ženanduběhárychlostízhruba65km/hamůžedosáhnout
rychlostiaž80km/h,jejasné,žehonikdynemůžudohnatpěšky.ZapískámnaTormentu,
kteráseněkdepase,apakzahlédnujejíhlavuvyčnívajícínadvysokoutrávu.Nastražíuši,
zařehtáacválákemně.Hodímsibatohpřesrameno,vezmuuzdečkuasedloajsem
připravenbezmilostidopadnouttohonandu.Doufám,žejichtadynenípřílišmnoho,
opravdunejsemexpertnanelétavéptákyaneměljsemčassizapamatovatjakékoli
výraznérysy,podlekterýchbychmohlptákaodlišitodostatníchvjehohejně.Snažímse
zahnattennegativistickýpřístupavyšplhámsedosedla.Díkyvýšcebychmělmítvětší
šancitohozlodějskéhoptáka—neboptáky—zahlédnout.
Přisvémútěkuzasebounechalstopuvporostu.Zadupaltrávuazlomilněkolikvětví,
protožemělroztaženákřídlaprolepšírovnováhupřiběhu.Vidím,žekličkovalarychlea
náhodněměnilsměr.MusímesTormentouzpomalit,jinaksevtomptačímbludišti
ztratíme.Postavímsenatřmeny,stínímsirukouočiapohledemprojíždímhorizont.Tam!
Něcotmavéhosepohybujevedleporostustromůombús.LehceTormentustisknu
nohamaaonahnedzrychlídotryskuaběžípřímoktomunejasnémustínu.Kdybychtak
teďmělguardamontes,koženákřídlachránícípředškrábánímabodánímodvšeho,cotu
roste.Mojeklisnasenebojácněženekupředu.Brzydoženemenandu,kterýpobíhádokola
podvětvemistromůjakozvířevkleci.Pročsetaksvíjí?Upřímnědoufám,žesesnaží
vyplivnoutmůjpřívěsek,protožetakbychhoaspoňnemusel,abychtakřekl,“sejmout”.
Alekdyžzjistím,zčehojetakrozrušený,stydímsezasvousobeckost…
Tormentasezastavuje.Zkrvavenétělojinéhonandu,pravděpodobnějehodružky,ležína
zemiroztrhanénakusyvedlehnízda.Nezbylonicnežsvětležlutéskořápky.Nandu
poskakujícívžalostnémtransusinásaninevšimne.Opatrněrozvazujulasovisícíze
stranyhruškysedla,berudorukysmotanélanoadruhourukouzačnuroztáčetsmyčkuve
vzduchu.Polknuapak—hop—hodímlaso.Buďmámštěstí,neboseprojevilyhodiny
tréninkusmýmdědou.Zasáhljsemcílasilnětahámzalano,abychutáhlsmyčku.Ale
přesněvtéchvílisenajednouTormentapostavínazadní,řehtáavyhazuje.Nakonec
padámkzemiaonautíkápryč.Celýzmatenýsledujunandu,jakpobíhákolemdokolana
mémlaněamávákřídlyzevšechsil.Utohovříská,jakobybylposedlý.Utáhnulasoještě
vícakuslanasiomotámkolemzápěstí.Snažímsepostavitzpátkynanohy,kdyžnamě
najednouněcospadnezvětvístromuapodtouvahoupadámobličejempřímonazem.Do
zadsemivrývábolest,jakobydoměněkdobodaldýkouavnosecítímsilnýpižmový
zápach…Maldito,tojepuma!
-12Ječaszpanikařit.Jsemrozpláclýnazemiobličejemdolůuprostředpamp.Nazádech
mámpumupřipravenourozdrtitmikrksmrtícímstiskemčelistí,abysipakmohla
vychutnatnejlepšíkouskyméhomasa.Mojeklisnazmizelaabláznivýnandutaházalano,
kteréjepevněomotanékolemméhozápěstí,takžemihoskorovykloubil.Zevšechsilse
snažímsetřástpredátoraasundatjehotlapyzmýchzad,alejedinývýsledekméhoúsilíje,
žezabořídrápyještěhlouběji.Coksakrudělápumatakdalekonasevervpampách?
Obvykleseživíovcemizpatagonskýchstatků,alemožnápumyzrovnatakyprožívají
nějakoukriziamuselyopustitsvéúzemíazkusitštěstídálnaseveru?Nežnajduodpověď
natutohypotetickouotázku,musímnejdřívvymyslet,jaksezbavittébestiedřív,nežze
měbudemletébifestejnějakoztohomrtvéhonandu!
Cítímhorkýdechpumy,jaksepřibližujekmémuzátylku.Pokudněcorychleneudělám,je
semnoukonec.Prohnusevzádechaopřusedokolenapředloktí,abychútočníka
destabilizoval.Zuřivězařveazabořídrápydomýchtrapézů.Hodněšpatnýnápad.Bolest
jenesnesitelná.Můjzoufalýkřiktlumítrsytrávy,dokterémámzabořenýobličej.Stačíjí
trochuzatlačitdolůazlomímivaz.Najednouseozveopravduvzdorovitéržaníacítím,jak
sedrápybestietrochuzatahujíajakpřenášíváhunamojezáda.Rozptýliljiblížícísekůň.
Představujusihlavušelmy,jakseotáčízabojovnýmhlukem,kterývydávámoje
Tormenta.Přišlamězachránitipřessvůjinstinktivnístrachzkočkovitýchšelem.Puma
strašlivězařve,nachvíliměnecháležetavrhnesenanovéhoútočníka.
Osvobozenoddrápůatíhypredátoraseotáčímnastranuasnažímseconejvícnarovnata
dostatsenakolena,alelapámpodechu.BestiesezatímvrhlanaTormentinkrkazarývá
drápyhlubokodomasanajejíhrudiakrku.Máklisnakulíočiakvůlivázeútočícíšelmy
ztrácírovnováhu.Otáčíseasnažísevrhnoutnakmenystromů,abysebestiezbavila.Ale
pumasenepouštíaipřesTormentinozávratnéposkakovánísechystázabořitsvétesáky
dojejíhokrku.Tenstrašnývýjevměvyburcujekakci.Vstanuarozbíhámsekupředu,
násilímotvírámbatohavytahujufacón,velkýgaučovskýnůž.Zařvuválečnýpokřika
běžímpřímonašelmu.Znovuaznovudonízběsilebodám,ažsekonečněpustí.Puma
padábezvládněnazem.Klekámsiadáldoníbodám,dokudměnaříkajícíTormenta
nezataházalímeckošile.Jakobychseprobouzelzezléhosnu,konečněpouštímnůžna
zem.Zabořímobličejdojejíhřívyaobjímámjejíkrk.Pakpropukámvpláč.Najednouse
mihroznězamotáhlava,vidímrozmazaněacítím,jakupadámdobezvědomí.Nezáležína
tom,cobudedál,hlavněžemojeTormentajevbezpečí…
***
“Olà,Senor.Quetal?”
Cože?Kdoseměptá,jestlijsemvpořádku?Zamrkámazkoušímseposadit,alestrašná
bolestměpoložízpátkynazáda.
“Tor…menta,micaballo?Mojeklisna?”
Natvářidívenky,kterástojínademnou,serozzáříširokýúsměv.
“Jevpořádku.Tváklisnajeúžasná.Přišlanastatekpropomoc.Můjtátatěnašelv
bezvědomívedlepumy.Donesltěsem.Jsemtakráda,žejsivzhůru.JájsemIsabel.Jakse
jmenuješ?”
“MellamoPablo.Aleten…tennandu.Utekl?”
Namouotázkumiodpovíveselýmsmíchem.Pakmipodávátácsezakrvácenými
kapesníky,čistýmiobvazyamísouplnoubíléhmoty.
“Tukznandu.Jeléčivý,hahaha!”
Jejísmíchjenakažlivý,alepaksemězmocňujehrůza,protožejakodalšímipodávátalíř
plnýgrilovanéhomasa.
“Masonandu.Skvělénaasado!”
Přikyvuju,alenemámchuťnapštrosígrilovačku.
“Našlijsteuvnitřkousekkovu?”
“Uvnitřčeho?”říkáalehcesezamračí.
“Uvnitřtohonandu!”Skorokřičím.
Jejítvářpotemníaudělákrokzpátky.Váhavěvsouvárukudokapsyavytahujemůj
přívěsek.Povzdechnesiapakmihosesmutnýmúsměvempodává.
“Můžusihonechat?”
Vezmusipřívěsekapozorněsihoprohlížím,jestlijeopravdumůj.Určitějetotenstejný
proklatýpřívěsek.Teďsipovzdychnuzasejá.Strčímsipřívěsekdokapsyařeknu:
“Nemůžutihodát,promiň.Alechtělbychtidátněcojiného.Prohlédnisimévěci,jestli
bysetiněcolíbilo.”
Obsahméhobatohuužasidobřezná,protoževystřelízmístnostiavrátísesvelkým
úsměvemnatváři.
“Tohle.Můžusitonechat?”
Usmějuseapřikývnu.Pakjisleduju,jakpobíhápomístnostismýmDraeroplánemnad
hlavouavydávázvukymotoru.Nakonecvyběhnezmístnosti.
Doufám,žesijednouvyrobímnové,silnějšíamožnátrochupodobnéDrobotoviprofesora
Temudjina.Aledotédobybudužítsvědomím,žemůjDraeroplánsloužímaléholčičcev
pampáchjakohračkaacestakjejímsnům…
-13MeziUSAaMongolskemprobíhábizarnívideokonference:
Massachusetts,USA.
Battushig:
“ProfesoreTemudjine,Salonqo,nazákladěsnímkůtřetíhofragmentu,Pablovapřívěsku,
seminejspíšpodařilorozluštitněkterézgeometrickýchsymbolůvyrytýchvkovu.Dokázal
jsemizolovatzejménatotoslovo:ΑΘΑΝΑΣΙΑ.Salonqo,tyjsiodborníknastarouřečtinu.
Víš,cotoznamená?”
UniverzitavUlánbátaru,Mongolsko.
Salonqanahlaspřečteslovoajejítvářpotemní.
“A-THA-NA-SIA.Jetohorší,nežjsmemysleli.Znamenáto:NESMRTELNOST…”
“Takže,”říkáprofesorTemudjin,“pokudHannibalzískávšechnyčástiAlexandrovy
hvězdyapečeťznovuuková,budenesmrtelný.”
“PouzepokudpojedenaBukefalovi!”odsekneSalonqa.“Apokudvím…”
Salonqunajednoupřerušínaléhávážádostospojení:
Káhira,Egypt.
“Ahojvšichni.Mámdobréašpatnézprávy.”
NaobrazovceseobjevítvářLeyly.Vypadánadšeněaupovídaně.
“Jakézprávy?”
“Nejdřívdobrázpráva:Pablojenaživu.”
Leylaposílávýňatekzčlánkuvsekci“Dalšízprávy”vešpanělskýchnovinách.Načernobílé
fotcejemrtvápumaobklopenádavemhrděaspokojeněsetvářícíchargentinských
farmářů.Pakjetamfotkamladéhomuželežícíhonabřichu.Celýhrudníkmázabalenýv
obvazechseskvrnamiodkrve.
“Včlánkusevpodstatěmluvíomladémmuži,kterýpřežilútokpumydíkysvéstatečné
klisně.Tapakběželapropomocnastatektétorodiny.Našlihoaošetřiliavšichnifarmáři
zokolísepřijelinapumupodívat.Jsouvelmiznepokojenitím,žesepumyzPatagonie
dostalyaždopamp.AmůjJohn,kterýjesrodinounaprázdnináchvSeattluveSpojených
státech,tampořádprší,tak…”
“Díky,Leylo,”přerušíjiBattushig,“chápemetotak,žemístnínovinytutozprávu
zveřejnily.Alešpatnázprávaje,žepokudjsidokázalanajítPabla,takHannibaltakéví,
kdeje.”
“Musíodtamtudrychlepryčanajítsinovýúkryt!”říkázpanikařenáLeyla.“Jaksemuto
podařístakovýmzraněním?Hannibalurčitěužposlalsvémuže,abyhoodvezli.Jenějaká
šance,žebychomsekněmudostalidřívnežHannibaladostalihoodtamtud?”
Pojejíchúzkostnýchslovechnásledujedlouhéticho.ProfesorTemudjindiskrétnězakašle.
“Vypadáto,žezačáteknebudelehký…Zjistím,jestlibynámpomohlněkdozmých
známýchvArgentině.Vyřídímsipártelefonátůapaksevámozvu.”
-14“Isabel,dejeledormir!”
ParadoxněměaleprobudíhlasClary,Isabelinystaršísestry.Claraajejívelké,černéoči,
coselesknoustejnějakojejívlasy.Claraajejíkrásnýúsměv.Claraajejídolíčekvlevé
tváři.Claraajejípůvabnépohyby.Clara,kterámiproštěstíupletlanáramekzhedvábí…Z
jejíhozpěvnéhohlasumisrdcebušíjakoozávod.Netroufámsiotevřítoči,protožese
bojím,žesenašepohledysetkajíajázrudnujakopaprika.Ještěsichvílipospím!Ale
Isabelmě“hladí”potváři,abymědonutilaotevřítočit.
“Jsicelýpoškrábaný,Pablito!Podívejsezokna,překvapení!”
Vtépohodlnépostelimibylotakdobře.Sniljsemotom,ževšechnobudevpořádku,žese
omědálbudestaratClara…ehm,chciříctceláúžasnárodinaOrtegů,takdlouho,dokud
úplněnezapomenunavšechnytytrablesHannibalem…Snažímsezvednoutaopřítseo
loket,pakotočímhlavukoknu.To,covidím,jeopravdudobrýdůvodvstát.
MojesladkáTormentaolizujeoknojakomyčkaaut.UsmějusenaIsabelaClaru,kterémi
pomáhajívstát.PohybujuseasitakelegantnějakočtyřtunovýslonnaleděvTierradel
Fuegoamusímpotlačovatsténáníbolestípřiotáčenínaposteli.Čekám,ažsemipřestane
točithlava.Pakvstanuaujdupárkrokůkotevřenémuoknu.Ateďjesmyčkouřadana
mě,Tormentapodupáváasnažíseproléztoknem.
“Klid,krásko,”řeknuapohladímjipohlavě.“Užjdu.Půjduven,alelepšítobudedveřmi.”
Kdyžvyjduvenzdomuaznovusesetkámsmouklisnou,cítímvsrdcibolest.Rányna
jejímkrkuahrudijsouzakrytéobvazy.Anijedenznásteďnevypadánejlíp.
“Coprobohadělátevydvavenku?”protestujepaníOrtegováautírásiruceodmoukydo
zástěry.“Isabel!”pokračujeazamračíse.“Tysjipustilavenzboxu?”
“Ne,mami!”
“Nezlobtesenani,prosím.Tormentajeneradazamčenáataksenaučilaotvíratdveře.”
NajednouzačnezvonittelefonapaníOrtegováobracíočivsloup.
“Odtvéhoincidentuspumoupořádzvonítelefon!Kdyprobohastihnudodělatty
empanadas!Mužichtějívyrazitnalovspuškami.Jensipředstavte,žebytumohlybýt
dalšípumy.Adětituběhajívpampáchjentak!”
PaníOrtegováodcházízpětdodomu,přitomněcotišenadáváavláčízasebouIsabel.Při
pomyšlenínataštičky,kterémáhostitelkapřipravuje,mizačnekručetbřicho.Najednousi
uvědomímhroznouvěcaúplnězapomenunajídlo.Omémneštěstíužslyšelodoceladost
lidíaobávámse,žesepříběhmohldostatikHannibalovýmmužům.Avesrovnánís
pumoujeHannibalještěhorší.Musímseodtudconejrychlejidostat!Vžádnémpřípaděsi
alenemůžuosedlatTormentu,jezraněná.Dívámsekolem,jestlineuvidímautonebo
dodávku,kteroubychsimohlpůjčit,aledvůristodolajsouprázdné.Nevidímanitraktor.
SezlomenýmsrdcemseobracímnaClaru.
“Musímodejít,aleslibuju,žezatebou…zavámivšemipřijedu.Mohlabysmiprosím
půjčitkoně?”
Tormentarozhořčeněsleduje,jaksiosedlávámstaréhokaštanovéhovalacha,nakterého
mivevýběhuukázalaClara.
“Alberto,tenjenejhodnější.”
SnažímsepředClarouskrývat,jakmocměbolíkaždýpohyb.Musímpřinéstsedlo,
zvednoutho,utáhnoutpodbřišníkavyšplhatseAlbertovinahřbet.NešikovněClaře
poděkujuapakpobídnusvéhoořeaodjíždímpryč.RozzuřenáTormentaměsamozřejmě
následuje.Nicbyjitamneudrželo.Naposledyseohlédnu.Clarastojívevysokétrávěajejí
zářivévlasyvevětruvypadajíjakokoruna.Posílámipusu.Srdcemipřeskočilo.Poprvév
životějsemseopravduzamilovalahnedmusímsvouláskuopustit!Jendoufám,že
HannibalajehomužineublížíClařenebojejírodině…
-15Albertojeopravduhodný.Tormentaměneslapřespampy,přesRioColoradoapak
směremdoPatagonie,alepakjsmenarazilinapumu.AlbertonásvedepřesRioNegro
ještědálnajih.JedemeužceléhodinyaAlbertovůbecneprojevujeznámkyúnavynebo
podráždění.ZatoTormentavypadáutahaně.Uždávnosepřestalasnažitkousnoutsvého
rivalaajáonizačínámmítstarost.Přesobvazyjítotižzačínáprosakovatkrev.Rozhodl
jsemsezastavitudalšíhonapajedlaazačíthledathustšívegetaci.Mžourámočimaana
západěvidímvdálceúpatíAnd,přírodníhranicemeziArgentinouaChile.Pořádještě
nevidím,kdeseklikatépobřežísetkávásAtlantickýmoceánemnavýchodě.Cítímse
ztracenýuprostředpouštěvdivočiněnaseverodPatagonie,neustáleošlehávánvětrem,
kterýnikdyneutuchá.Tahlezemějetakobrovská.Kdyžbudupokračovatrovnědálnajih,
možnásemipodařípřekonatMagellanůvprůlivaběhemněkolikadníbychmohlbýtv
Ohňovézemi.PakzměstaUshuaiavyrazímpřesledovésouostrovíadojduažnamys
Horn,kdesebudumusetpropašovatnapalubunějakélodiaploutbůhvíkam…
Prudcezavrtímhlavou.Asiužbláznímztohovětru.Nebozatomůženekonečná
osamělosttétoopuštěnékrajiny.Ohňovázemějepořádnamíledaleko,musímsesebrata
soustředitsenapřítomnost.Krajinasezměnila.Užtunejsoužádnáobdělávanápole,
žádnéznámkyosídlení.Aniopuštěnézříceninydomů,jenskalnatéhřebenystrnitým
porostem.Albertonásvedepřeskřovinatéloukysměremkmalékotliněsmeandrujícím
potokem.VespěchujsemsianinestihlsbalitvěcinebopůjčitčistoukošiliodpanaOrtegy.
Sluncepálínakaždémkouskuodhalenékůže,takžesevelmirádnachvíliposadímdo
svahu,abychsezchladilanapilsevody.PaksenacpufialovomodrýmibobulemiCalafate.
Legendaříká,žeten,kdosnítyhlebobule,sebezpečněvrátídoPatagonie.Našeljsemi
nějakýPandelindio,indiánskýchléb.Tojedruhhouby,kterérostenaněkterých
stromechavypadájakomaléžlutékuličky.Jejichchuťnenínejlepší,alecítímseosvěžen!
Albertonajednouzačnetišeakrátcepořehtávat.Ušimásklopenéapodupávánamístě.Je
napjatýjaktětivaapaksezničehonicrozběhnepryč.Tormentasiodfrkne.Zvědavostsev
nímísísestrachem,alenarozdílodAlbertanezpanikaří.Určitěmusívědětonebezpečí,
kvůlikterémuAlbertozmizel.Nechápu,odkudsemůžeblížitnějakáhrozba.
Paksivšimnustínunazemiavzápětípoznámbzučivýzvuk.Dobrýchdesetmetrůnad
námizápasísvětremtrojúhelníkovýdron.Prohledáváterénaposílásnímkyzpátky
pilotovi.Naoblozevidímdalšítečky,tomusíbýtdalšídrony.Chystámsepropadnout
stejnépanicejakoAlbertoaběžetpryč,kdyžvtomdronsžuchnutímpřistanepármetrů
odemě.TormentajezvyklánamůjDraeroplánataksepřiblížíaočicháváho.Dron
takovévelikostibyneuneslžádnévýbušniny,takžeserozhodnunásledovatTormentua
podívatsenavetřelcezblízka.Hodněmipřipomínámodel,nakterémpracujína
univerzitě.Dokoncetakmoc,ženejsemskorovůbecpřekvapen,kdyžsezreproduktoru
ozveTiagůvhlas.
“Olà,Amigo!Baterkajeskoroprázdná,takžedobřeposlouchej.Jdisměremnavýchod,až
narazíšnadlážděnoucestupodélpobřežíuzálivuSanMatías.Narazíšnanáklaďáky
Duarte,copřevážísóju—jetofirmaméhotáty—ajezdísematammeziSanAntonio
OesteapoloostrovemValdesahledajítě.Nemůžoupřejetpřesskály.Poděkovatmůžeš
profesoruTemudjinovi,hledátěceláfakultanovýchtechnologií!Takseboupohni…
Bzzz…Chrrr..”
Areproduktorutichne.Náhlýporyvvětrupřevrátídronanazádajakoželvu.Tormenta
vedleměpodupává,jakobychtěla,abychnanivylezl.Alevzhledemkestavujejíchobvazů
budelepšípokračovatpěšky.Pohladímjipočele,přitáhnusiksobějejítvářadámjípusu.
“Ažseuzdravíš,krásko.Zatímbuduběhatpovlastních.Můžešběžetzamnou.”
Sbírámvsoběposlednízbytkysil,nadechnuseavyrazímnavýchod.Přitomsesnažím
nezakopnoutanezvrtnoutsikotník.Pokudbudenáklaďákdostvelký,takbymožná
Tormentamohlajetsemnou.Pakseobakonečnědostanemeztohopekla,dokteréhonás
vtáhlmůjpřívěsek!
-16Pádímzesvahuposetéhokamenyaostružinímaztěžkaoddechuju.Jetojakojetpřes
vlnitouskálu,obřípravěkouškebli,kteráselinenahoruadolůapakzasenahoru.Teďuž
sealesvahnesporněsvažujedolů.NahorizontuvidímvlnyapěnuAtlantickéhooceánu,
jaknarážínapobřeží.Pokudsiudržímtempo,brzosedostanunaasfaltovoucestu.
Podívámsezasebe.Tormentasevleče,hlavaskloněnáajejínohy,obyčejnětakjisté,
chvílemiváhajínazákeřnémštěrku.Užsenemůžudočkat,ažjidostanupryčodtuda
postarámseojejírány…
Chaotickýterénstřídáněcojakoplošina.Jakobyjedenzhřebenůškebleněkdousekl
skalpelem.Přinutímsešplhatposvahunaplošinuapřitomdoufám,žeodtudbudedobrý
výhlednapobřeží.Vytáhnusenahorunaplošinu.Alenamístopříjemnéhovýhledupřed
sebouvidímmaléletadlo.Ne,nenítovrtulovéletadloSaint-Exupéryho,kterýnazačátku
30.letotevřelnovécestyproargentinskouleteckoupoštuvPatagonii.Jetosoukromý
tryskáč.Podnímstojímužvjednoduchémlněnémoblekuspanamskýmkloboukem.
“Konečnějsemsedočkal,mladýmuži.”
Poznávámhlasmuže,kterýmizavolalpopřednášceprofesoraTemudjinavBuenosAires.
Hannibal!Mojesrdcesezastavilo.Rychleprohlížímokolíasnažímsezhodnotitsvou
šancinaútěk.Hlubokopodemnouvidímopuštěnousilnici.Zdásemi,žeodseveruvidím
přijíždětnákladníauto.Kdyžseskočímzplošinyapoběžímjakoguanaco,argentinská
lama,možnásemipodaří…
“Aniotomnepřemýšlej,”přerušíměHanniballedovýmhlasem.“Můjkopilotjezároveň
výbornýmstřelcemajátakynemámšpatnoumušku,”řeknealehceodsunelemsvého
saka.“Položpřívěseknazemajdipomaluzpátky.”
Vokněletadlavidímdlouhou,úzkouhlaveňnamířenoupřímonamě.Pocelénašícestě
měpředstavaodevzdánípřívěskutéhlestvůřenaplňuješílenýmvztekem.
“Čekám,”zabručíHannibal.
Jekonec.Strkámrukudokapsyavytahujukovovýpřívěsek.Najednousenaplošině
objevíTormenta.Hannibalpřekvapeněuskočíaustupuje.Anijájsemvevětruneslyšel
zvukkopyt.Rychlesesebereatasízbraň.
“Okamžitědejpřívěseknazem,nebozabijutvéhokoně!”
Tormentamásklopenéušiacenízuby.Jejísvalyjsounapjatéachystásevyrazitproti
Hannibalovi.RychleházímpřívěseknazemkHannibaloviaběžímkTormentěs
nataženýmarukamaašeptám“klid,holka”,abychjiuklidnil.Vechvíli,kdysemipodaří
chytitjizahřívuaobejmoutjikolemkrku,abychjiudržel,Hannibalužspřívěskemsedí
vesvémletadle.Dveřesezavřoualetadlosepřipravujenaodlet.Přesřevmotorůslyším
zespoduozvěnubláznivéhotroubení.Jdunaopačnoustranuplošiny.Nakrajisilnicestojí
nákladníauto.Pohrozímpěstísměremkletadluakřičímvzteky.Kdybytoautopřijeloo
několikminutdřív,mohljsemznovuzmizetazachránitpřívěsekpředHannibalem!Vtu
chvílizaslechnupronikavézapísknutíazahlédnuodleskslunceodněčehokovovéhov
okněletadla.JakorobotseotočímzasebeavidímTormentu,jaksejípodlamujínohya
padákzemivkalužikrve,kterásekaždouchvílizvětšuje…Neeeee!!!
***
StejnýpocitzoufalstvísezmocňujeiostatníchčlenůSítěpocelémsvětě.
“ProfesoreTemudjine,Hannibalužpřívěsekdostal.NemuselzastřelitPablovakoně!”
“Uchýlitsektakzbytečnékrutosti…Dušetohočlověkajevelmitemnáazvrácená.Jestlise
stanevšemocnýmanesmrtelným,nichonezastaví.Kdoví,jakézléplánymůžespřádat?”
“AteďužmánejménětřizpětiúlomkůAlexandrovyhvězdy!”
“Jetozávodsčasem.Poslednídvěčástimusímenajítdřívnežon.
“Mámevůbecšanci?”
“Můžemesepokusit…”
Pokudsevámtentopříběhlíbil,Tormentaaostatnílegendárníkoněnavásčekajína
www.howrse.cz
Autorkapříběhůlegendárníchkoní:ChristineFrasseto
©2015Owlient.AllRightsReserved.