zde - AUC.cz

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH
ZPRÁVA O UKONČENÍ PROJEKTU
Projekt
Název projektu: Optimalizace výtěru a hormonálně řízené ovulace jikernaček candáta
obecného (Sander lucioperca, L.)
Rozbor řešení projektu
Candát obecný (Sander lucioperca L.) patří v celé řadě evropských zemí (např. Francie,
Německo, Polsko, Švýcarsko, Česko) z hlediska chutnosti masa a sportovního rybolovu mezi
nejcennější a nejvyhledávanější druhy ryb. V Evropě je ročně vyprodukováno 11 358 tun
candáta odloveného z volných vod (především jezera) a 347 tun z akvakultury (FAO, 2007).
Bohužel jeho produkce v posledních letech z jezer trvale klesá (Ruuhijärvi 1995). Za
posledních dvacet let klesla celková produkce z volných vod o více než 6000 tun (FAO,
2007). Proto se předpokládá, že v následujících letech bude tržní produkce candáta získávána
z větší části intenzivní akvakulturou, čili kontrolovanou reprodukcí a odchovem
v intenzivních podmínkách (Kestemont a Dabrowski 1996; Fontaine 2009). U nás na
tuzemském trhu chybí candát buď úplně, nebo je jeho cena tak vysoká, že si ho běžný
spotřebitel prostě nemůže dovolit. Také úlovky ze sportovních revírů se rapidně snižují
(Brožová, 2005). Částečně je to způsobeno tím, že kontrolovaná reprodukce candáta
obecného je oproti kaprovi v České republice málo známá nebo špatně prováděná, a proto se
v provozních podmínkách řízená reprodukce mnohdy nepovede vůbec nebo jen s nízkou
úspěšností nebo se neprovádí (Kříž, vlastní sdělení).
Cílem projektu bylo najít optimální dávku GnRH ([D-Ala6]GnRHProNhet) a HCG (human
chorionic gonadotropin) u hormonálně stimulovaných jikernaček, zjistit dobu latence,
synchronizaci a porovnat poloumělý a umělý výtěr, aby se zvýšila produkce larev.
Použitá literatura:
Brožová M., 2005. Ryby – situační a výhledová zpráva. MZe ČR, 43s.
FAO, 2007. FAO Fisheries Department, Fishery Information, Data and statistics Unit.,
www.fao.org.
Fontaine P., 2009. Development of European inland fish culture and domestication of new
species. Cahiers Agricultures 18, 144-147.
Kestemont P., Dabrowski K., 1996. Recent advances in the aquaculture of Percid fish. Journal
of Applied Ichtyology 12, 137-200.
Ruuhijiirvi J. and Hyviirinen P.,1996. The status of pike-perch culture in Finland. Journal of
Applied Ichthyology 12, 185-188.
1. Průběh řešení projektu:
1.1. Stanovení optimální dávky GnRH (aplikované v českém preparátu Supergestran) a
hCG (aplikované v holandském preparátu Chorulon) a porovnání parametrů řízené
reprodukce v rámci umělého výtěru candáta obecného (Sander lucioperca, L.).
V experimentu byly využity 3-4 leté generační ryby candáta obecného s průměrnou
hmotností 1230g ± 340g, umístěné v 800 litrových průtočných nádržích v experimentálně
rybochovném objektu Fakulty rybářství a ochrany vod. Jikernačky byly označeny čipy a
rozděleny do 11 experimentálních skupin (po 7 ks) a následně byly injikovány s hCG: 1.- 250
IU.kg-1, 2.- 500 IU.kg-1, 3. - 750 IU.kg-1, 4. - 1000 IU.kg-1 a s Supergestran: 5. – 1 µg.kg-1, 6. 2,5 µg.kg-1, 7. – 5 µg.kg-1, 8. – 10 µg.kg-1, 9. – 25 µg.kg-1, 10. - 50 µg.kg-1. Ve všech
skupinách byla použita jednorázová dávka, která byla aplikována intramasculárně. Kontrolní
skupina byla injikována s 0,9 % NaCl, 0,9 cm3.kg-1. Veškeré úkony s generačními rybami
byly prováděny v anestezii hřebíčkového oleje o dávce 0.03 ml.l-1 (Dr. Kulich Ltd.) a délce
expozice 10 min. Po injikaci byly vpichy ošetřeny roztokem manganistanu draselného.
Následně byly ryby nasazeny do nádržích (700 l, t = 15 °C ± 0.5 °C, nasycení kyslíkem 80.4 ±
3.1 %) Dva dny po injikaci byly ryby každé dvě hodiny kontrolovány. Ovulující jikernačky
byly přeneseny do anestezie a provedl se umělý výtěr. Poté tři malé vzorky jiker byly
odebrány pro stanovení absolutní a relativní plodnosti a líhnivosti jiker. Také se provedlo u
jednotlivých skupin měření jiker pomocí Quick PHOTO CAMERA 2.2 software (Olympus,
Hamburg).
1.2. Porovnání produkce larev u umělého a poloumělého výtěru (tradiční metoda v ČR)
u candáta obecného (Sander lucioperca, L.)
V experimentu byly využity 3-4 leté generační ryby candáta obecného s průměrnou
hmotností 1231 ± 290g. Generační ryby byly označeny značkami a rozděleny do dvou skupin
a injikovány jednorázovou dávkou 500 IU HCG (viz. Metoda 1.1.). U první skupiny se
provedl umělý výtěr (viz. metoda 1.1.). Druhá skupina se vytírala polouměle: do jednotlivé
nádrže se nasadil jeden pár ryb a vložila se sem vytírací podložka „hnízdo“. Poté se hnízdo
pětkrát denně kontrolovalo. Při výskytu jiker se přeneslo do připravených uhelonových
klecích recirkulačního systému, kde se následně po vylíhnutí spočítala produkce larev.
Veškerá data byla vyhodnocena pomocí statistického softwaru STATISTICA program
(verze 8.0 pro Windows, StatSoft). Pro hodnocení rozdílu mezi sledovanými skupinami a
kontrolní skupinou byla použita analýza variace (ANOVA) – Tukeyův test.
2. Dosažené výsledky:
1. Stanovení optimální dávky GnRH (aplikované v českém preparátu Supergestran) a
hCG (aplikované v holandském preparátu Chorulon) a porovnání parametrů řízené
reprodukce v rámci umělého výtěru candáta obecného (Sander lucioperca, L.).
U hCG bylo dosaženo 88 ± 12 % ovulujících jikernaček a u Supergestranu bylo dosaženo
80, 8 ± 10,9 %. Velikost jiker byla u hCG 0,95 ± 0,06 mm a u Supergestranu 0.98 ± 0.06 mm.
Tyto parametry nebyly statisticky rozdílné (P < 0.05). Signifikantně rozdílná byla líhnivost
jiker, která byla u hCG 73.6 ± 14.4 % a u Supergestranu 50.6 ± 17.7 %. Z naší studie vyplývá,
že jednorázová injikace může být úspěšně použita pro hormonální stimulaci jikernaček
candáta obecného. Z tabulky 1. a 2. je patrné, že nejlepších výsledků bylo dosaženo u hCG
(500 IU, 750 IU), ale také velice dobrých výsledků se dosáhlo u českého preparátu
Supergestran o dávce 25 µg.kg-1, který je cenově výhodnější a běžně v České Republice na
trhu dostupný.
Tab 1. Ovulace, doba latence a líhnivost u candáta obecného (Sander lucioperca) ošetřeného
jednorázovou dávkou chorulonem a Supergestranem
Ovulace (%)
Doba latence (h)
Líhnivost (%)
hCG 250 IU
71
84.98 ± 9.89
70.9bc ± 4.1
hCG 500 IU
100
78.05 ± 6.93
84.2c ± 6.2
hCG 750 IU
100
78.59 ± 7.48
86.8c ± 3.8
hCG 1000 IU
83
88.0 ± 12.05
52.5b ± 4.5
mGnRHa 1 µg.kg-1
86
89.29 ± 11.73
52.3b ± 5.5
mGnRHa 2.5 µg.kg-1
71
84.42 ± 11.46
65.5b ± 2.5
mGnRHa 5 µg.kg-1
71
83.90 ± 21.64
51.1b ± 3.6
mGnRHa 10 µg.kg-1
71
79.4 ± 9.24
52.2b ± 4.5
mGnRHa 25 µg.kg-1
100
83.0 ± 9.13
60.5b ± 6.4
mGnRHa 50 µg.kg-1
86
86.46 ± 27.67
22.10a ± 7.2
-
-
-
Skupina (n=7)
control
Tab 2. Relativní hmotnost vytřených jiker (RHVJ), relativní plodnost, absolutní plodnost a
velikost jiker candáta obecného (Sander lucioperca) ošetřeného jednorázovou dávkou
chorulonem a Supergestranem
RHVJ
Relativní plodnost
Absolutní plodnost
Velikost jiker
(%)
(počet jiker × 103/ kg)
(počet jiker × 103)
(mm.10-1)
hCG 250 IU
8.08a ± 1.3
88.7a ± 18
180.7a ± 99
10.10a ± 0.6
hCG 500 IU
7.00a ± 3.0
101.3a ± 23
189.2a ± 64
9.71a ± 0.5
hCG 750 IU
9.21a ± 5.3
116.7a ± 58
181.6a ± 89
9.82a ± 0.5
hCG 1000 IU
6.51a ± 2.6
106.1a ± 45
168.8a ± 50
9.46a ± 0.5
mGnRHa 1 µg.kg-1
9.26a ± 2.8
120.1a ± 64
208.3a ± 86
9.28a ± 0.5
mGnRHa 2.5 µg.kg-1
10.89a ± 1.8
88.0a ± 82
124.5a ± 73
9.49a ± 0.4
mGnRHa 5 µg.kg-1
9.52a ± 6.2
133.9a ± 60
175.0a ± 78
10.12a ± 0.6
Skupina
mGnRHa 10 µg.kg-1
7.93a ± 2.5
142.3a ± 79
168.7a ± 86
9.78a ± 0.2
mGnRHa 25 µg.kg-1
7.58a ± 3.9
144.6a ± 82
196.0a ± 80
9.20a ± 0.5
mGnRHa 50 µg.kg-1
5.22a ± 3.5
127.6a ± 67
164.6a ± 82.6
9.17a ± 0.1
n.d.
n.d.
n.d.
n.d.
control
2. Porovnání produkce larev u umělého a poloumělého výtěru (tradiční metoda v ČR) u
candáta obecného (Sander lucioperca, L.)
U umělého výtěru bylo dosaženo 87,5 % ovulujících jikernaček s čehož 37,5% jikernaček
ovulovalo samovolně a 12,5% neovulovalo. Oproti tomu u poloumělého bylo dosaženo 100%
ovulujících jikernaček a 0% samovolně ovulujících či neovulujících jikernaček. Produkce
larev u poloumělého a umělého výtěru candáta obecného byla signifikantně rozdílná (P <
0.05) a je znázorněna v grafu č 1.
Graf č. 1 Produkce larev u poloumělého a umělého výtěru candáta obecného (Sander
lucioperca)
3. Využitelnost dosažených výsledků a navazující práce:
Tato studie byla zaměřena na optimalizaci řízené reprodukce candáta obecného (Sander
lucioperca). Námi vykonané experimenty přinesly velmi důležité poznatky z hlediska
praktické aplikace hormonálních preparátů (přesná specifikace účinné dávky). Lze tedy říci,
že pro candáta obecného je velice důležitá hormonální indukce (zlepšení ovulace a
synchronizace výtěru). U porovnání poloumělého a umělého výtěru je z hlediska ovulace
optimálnější poloumělý výtěr (zamezení samovolné ovulace), ale z hlediska produkce larev je
výhodnější výtěr umělý. Z našich výsledků vyplývá, že je pro tento okounovitý druh
nejvhodnější kombinace poloumělého a umělého výtěru s použitím hormonálního preparátu.
Tyto výsledky byly přijaty ve vědeckém časopise Aquaculture International - Křisťan, J.,
Alavi, S.M.H., Stejskal, V., Policar, T. 2011. Hormonal induction of ovulation in pikeperch
(Sander lucioperca L.) using human chorionic gonadotropin (hCG) and mammalian GnRH
without dopamine inhibitor
Výsledky byly také prezentovány na mezinárodní konferenci - Diversification in Inland
Finfish Aquaculture, Písek, 16.-18. května 2011, p. 105.
4. Stav čerpání finančních prostředků:
Rozpis
Poskytnuté
prostředky v Kč
Skutečně čerpáno v Kč
1. Náklady na pořízení drobného
hmotného a nehmotného majetku
36 000 Kč
31 117 Kč
2. Náklady na publikace
2 000 Kč
0 Kč
3. Doplňkové náklady
0 Kč
0 Kč
38 000 KČ
31 117 KČ
(režijní náklady)
4. Celkem
Na zjištění přesné hmotnosti jikernaček před injikací byla zakoupená váha RADWAG – 19 491 Kč (bez DPH)
Pro zjištění obsahu rozpuštěného kyslíku byl zakoupen digitální oximetr GOX20 – 4 721,45 Kč (bez DPH)
Pro dezinfekci byly zakoupeny chemikálie (manganistan draselný, formaldehyd) – 316,84 Kč (bez DPH)
Pro značkování a odběry vzorků bylo zakoupeno laboratorní náčiní (pinzety,...) – 1529,02 Kč (bez DPH)
Celkem 26 058,31 Kč
Celkem s DPH 31 117,07 Kč