ZDE - Metropolitní ozvučná deska
Transkript
Metropolitní ozvučná deska |2012−2014| METROPOLITNÍ OZVUČNÁ DESKA (2012−2014) Metropolitní ozvučná deska je odborným poradním orgánem Rady hl. m. Prahy v otázkách rozvoje města. Základním úkolem je poskytovat zpětnou vazbu Radě hl. m. Prahy a podávat doporučení řešení konkrétních otázek souvisejících s rozvojem hlavního města. Metropolitní ozvučná deska zahájila svoji činnost 28. 4. 2012, do konce roku 2014 se uskutečnilo jedenáct setkání na metropolitní úrovni v rezidenci primátora a jedno výjezdní zasedání pod širým nebem v Praze 14. Každého jednání se v průměru zúčastnilo čtyřicet diskutujících. Metropolitní ozvučnou desku organizuje Kancelář komunikace a prezentace IPR Praha. Na organizaci agendy ozvučné desky se v uplynulých letech podílel přípravný výbor ve složení: Tomáš Ctibor, FRICS; Ing. arch. Adam Gebrian, Ing. arch. Petr Hlaváček; MgA. David Kašpar, Mgr. Eugen Liška, Mgr. Vít Masare, MgA. Olga Škochová. Kontakt: Mgr. Eugen Liška – [email protected] – tel: 601 575 913 Web: www.ozvucnadeska.cz Metropolitní ozvučná deska 1.1 |28. 4. 2012| Rezidence primátora hl. m. Prahy Diskutovaná problematika: → Definování činnosti Metropolitní ozvučné desky → Změna paradigmatu v územním plánování: je potřeba? → Vztahy a procesy v plánování a řízení města Ze zápisu: Ozvučná deska by primárně měla být zaměřena na poskytování zpětné vazby politikům. Zároveň by také mohla působit v přesahu směrem k širší veřejnosti. Působení významných osobností a zástupců různých zájmových skupin ve spolupráci s politiky v této nově vznikající instituci a jejích aktivitách by podpořilo důvěru a ochotu širšího spektra lidí pracovat společně či zabývat se otázkami spjatými s budoucím rozvojem města. Do skupiny ozvučné desky by měli být nominováni zástupci různých oborů na dobu dostatečně dlouhou, aby mohli poskytovat k vytvářeným podkladům kvalitní oponenturu. Poslední blok debaty byl věnován vizi – faktu, že město není sjednoceno - politická reprezentace a veřejnost nemají společný cíl. Nepanuje dohoda na tom, jaké město chceme, nemáme jasnou představu, kam směřovat. Přitom Praha potřebuje silnou konsensuálně vytvořenou vizi sdílenou většinou obyvatel a prosazovanou silnými politiky. Teprve z ní pak může vycházet další plánování rozvoje města. „Zaznělo zde, že Praha je trpělivá matka měst. Praha je skutečně „mater urbium“, ale v tom přívlastku „patientia“ můžeme také číst slovo „pacient“. Budeme tedy s Prahou zacházet jako s někým, komu dochází trpělivost, anebo jako s nemocným, koho se máme pokusit uzdravit?“ doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., primátor hl. m. Prahy Metropolitní ozvučná deska 1.2 |6. 10. 2012| Metropolitní ozvučná deska 1.3 |1. 12. 2012| Rezidence primátora hl. m. Prahy Rezidence primátora hl. m. Prahy Diskutovaná problematika: Diskutovaná problematika: → Pražský strategický plán: co s ním? → Jak se máme starat o veřejný prostor? → Jak zlepšit mobilitu v Praze? → Hledání nové vize Prahy: Kudy a jak? → Správa pražských náplavek (zpětná vazba na koncepční materiál radní Aleksandry Udženije) → Metodika pro Metropolitní plán Ze zápisu: Ze zápisu: Příprava Metropolitního plánu podle nové metodiky by měla být provázena revizí Strategického plánu také s revidovanou metodikou. Zadání pro pořízení Metropolitního plánu vychází od odborníků na základě vize politické reprezentace. Toto zadání je klíčové pro obsah plánu. Mělo by respektovat zpracované vyhodnocení revidovaného Strategického plánu. Je třeba stanovit, jak chceme, aby se Praha rozvíjela. Z poslední schválené aktualizace to vypadá, že Praha „chce vše“ a strategický plán pak musí obsahovat všechno. To vytváří zahlcenost obsahem a následnou nepřehlednost. Extrémním dopadem snahy vložit do strategického plánu vše je to, že následné kroky, které toto naplňují, se často vzájemně vylučují. Měly by proto být definovány priority, případně i definovat naopak to, co nechceme dopustit. Na druhou stranu je třeba některé základní věci považované za samozřejmost neustále připomínat, aby na tento povinný základ nebylo zapomínáno. Diskuze byla věnována z velké části tzv. Manuálu užívání pražských náplavek, který byl vytvořen pro potřeby MHMP. Předkládaný dokument kromě návrhů, jak prostory spravovat, přináší množství strategických návrhů a vizí na proměnu a využití prostor, které ovšem nejsou podloženy dostatečnou expertízou a odbornou autoritou. Zásadním problémem je skutečnost, že řada konkrétních návrhů v materiálu naznačuje směr ke komercionalizaci a přetížení místa „atrakcemi“. Bylo konstatováno, že je nutné nejprve vytvořit celkovou koncepci pražských náplavek s cílem definování architektonického a urbanistického přístupu k lokalitě a způsobů jejího využití v souladu s širšími souvislostmi koncepce rozvoje města. Účastníci kulatého stolu dále jednoznačně podpořili nutnost komplexního a koncepčního přístupu k problému, který zahrne nejen náplavky, ale i celá nábřeží, ostrovy, přítoky Vltavy a širší územní vztahy. Doporučuje se vytvořit strategii v širším konsensu všech dotčených subjektů a cílových skupin (např. v rámci Kanceláře veřejného prostoru či nějaké pracovní skupiny). „Za celou dobu svého působení v územním plánování jsem se bohužel ani jednou nesetkala s tím, že by představitelé města brali při rozhodování v potaz strategický plán.“ Ing. arch. Kateřina Szentesiová – architektka, Útvar rozvoje hl. m. Prahy „Byl by velký omyl hodnotit náplavky pohledem ekonomické výtěžnosti. Po veřejném prostranství město nemůže chtít, aby mu vydělávalo.“ Ing. arch. Pavla Melková – architektka, Útvar rozvoje hl. m. Prahy Metropolitní ozvučná deska 2.1 |26. 1. 2013| Rezidence primátora hl. m. Prahy Diskutovaná problematika: → Rozvoj Prahy v mezinárodním kontextu → Jaká je role kreativity v rozvoji města? → Změny územního plánu (zpětná vazba na dotaz radního Tomáše Hudečka: Má město dál pokračovat v projednávání změn dosavadního územního plánu?) Ze zápisu: Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že Praha nemusí deklarovat, že chce být kreativním městem, už totiž kreativním městem je. Nicméně zatím neumíme s kreativitou zacházet, vytvářet pro ni podmínky a využívat ji. Je proto třeba dále diskutovat s ohledem na strategický rozvoj města, jak kreativní potenciál uchopit, kultivovat a systémově podpořit a následně lépe využívat pro rozvoj Prahy jako celku. Město by mělo podporovat zejména lidský potenciál, a to na všech úrovních, od komunitních aktivit po kreativní průmysly. Město by mělo vytvářet podmínky a prostředí, které podpoří vznik a aktivitu neformálních sítí a skupin obyvatel, podpoří živou společnost. Kreativita není privilegiem umělců. Je třeba vzbudit a rozvíjet kreativitu v každém, aby se kreativita lidí vrátila zpět do města. Kultura musí být součástí hlavních vizí strategického plánu. Neměla by být jenom součástí image, ale plnohodnotným obsahem města. Účastníci se shodli, že kulturní a tvůrčí milieu je v současnosti spíše „uvnitř“, že Praha je zvykově introvertní, nežije ve veřejném prostoru. Téma aktivizace veřejného prostoru je tedy pro debatu o rozvoji kreativity zcela zásadní, neboť veřejný prostor je klíčovým médiem pro rozvoj tvůrčí energie Prahy. Dlouhodobým cílem by tedy mělo být, aby dění uvnitř budov „prosakovalo“ do veřejného prostoru a veřejný prostor se stal platformou veřejného kulturního života. „Ozvučná deska nám dala klíč k tomu, jakým způsobem má město postupovat při posuzování žádostí o změnu územního plánu.“ RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., náměstek primátora hl. m. Prahy Metropolitní ozvučná deska 2.2 |13. 4. 2013| Metropolitní ozvučná deska 2.3 |22. 6. 2013| Rezidence primátora hl. m. Prahy Rezidence primátora hl. m. Prahy Diskutovaná problematika: Diskutovaná problematika: → Příprava Pražských stavebních předpisů (zpětná vazba na předběžné pracovní výstupy zpracovatelského týmu) → Budoucnost holešovického Výstaviště (reakce na dotaz radního Václava Novotného: Jak má město využívat a spravovat areál Výstaviště?) → Duch plánu (představení a reakce na deset hlavních tezí přípravy Metropolitního plánu) Ze zápisu: Ze zápisu: Určujícím momentem debaty o Výstavišti bylo rozvázání smlouvy se současným nájemcem areálu, společností Incheba. Zástupci města konstatovali, že město nebude schopné financovat ze svých prostředků investici do tohoto areálu, tedy se rozhodli hledat investora. Diskutující poukazovali na to, že hledat investora, když se neví na co, je nesmyslné. Je nutné nejprve stanovit jasně obsah a pak hledat investora (Benedikt Mohelník). Prostor v současné době má charakter brownfieldu. Je důležité udělat dva kroky: revize stavebně-technického stavu objektů v areálu a paralelně s tímto vést co nejširší debatu o tom, co by v tomto místě mohlo být. Otevření tohoto tématu co možná nejširší veřejnosti od samého začátku do transparentní diskuse je nutná od samého začátku. Účastníkem debaty (která pak může mít mnoho forem) mají být: formální instituce kulturní (včetně sportovních), které v lokalitě jsou, pak jsou to neziskovky z lokality, pak aktivní komunita a pak samozřejmě město ve svých správních orgánech a v neposlední řadě umělci jako kreativní lidé se schopností dívat se za horizont, kteří jsou schopni překvapivě a otevřeně uvažovat (David Kašpar). Během debaty proběhlo také na zkoušku troje hlasování. Nikdo si nemyslel, že by budoucnost areálu spočívala především v jeho výstavní funkci. Zhruba polovina diskutujících areál v uplynulém roce navštívila a jasná většina byla přesvědčena, že by se měl areál více otevřít a zmenšit. A minimálně jeho severní a severozápadní část bezbolestně připojit ke Stromovce. „Současná úprava Obecně technických požadavků na výstavbu je myšlenkově spolu s Marxem a Engelsem v Anglii v polovině devatenáctého století.“ Ing. arch. Pavel Hnilička , vedoucí týmu pro nové Pražské stavební předpisy Účastníci diskuze především rozdílně vnímali představení koncepce města. Kromě četných poznámek k “magii” pythagorejského uspořádání témat a zmínky o negativních konotacích slova triáda (čínská mafie) zaznělo celé spektrum názorů na věcnou stránku prezentace. Počínaje ohlasy zmiňujícími silnou autorskou vizi, kterou je třeba dále vysvětlovat v propojení na konkrétní problémy, popřípadě konfrontovat s alternativními studiemi jiných týmů (zmínka Osamu Okamury) až po názory, že se jedná jen o popis stavu bez návrhové části, nezohledňující procesy rozvoje města (Igor Kovačevič). Petr Hlaváček vidí teze jako výslednice ideových i praktických debat, které je třeba dále precizovat pozitivními náměty a připomínkami. Jaromír Hainc jako zástupce zpracovatelského týmu zdůraznil, že se jedná o prvotní návrh tezí k diskuzi, a vyzval k doplňování chybějících témat. Zároveň zdůraznil, že územní plán je pouze jedním z nástrojů správy města a další programové politiky jsou předmětem jiných nástrojů, zastřešovaných strategickým plánem. Primátor Tomáš Hudeček zdůraznil myšlenku z počátku prezentace, podle níž je nutné město směřovat dovnitř, jinak jej společnost nebude schopna ekonomicky udržet. Proveditelnost vizí a odpovědi na reálné, identifikované problémy města musí být hlavním tématem Metropolitního plánu. „Na začátku jsem byl jeden z nejhlasitějších kritiků ozvučné desky, řekl jsem, že to nebude fungovat a nikam to nepovede. Ale dneska po roce musím konstatovat, že jsem se mýlil.“ doc. Ing. arch. Roman Koucký – architekt, Útvar rozvoje hl. m. Prahy Metropolitní ozvučná deska 2.4 |12. 10. 2013| Rezidence primátora hl. m. Prahy Diskutovaná problematika: → Aktualizace Strategického plánu (zpětná vazba na výsledky analýzy stavu města, kterou připravily pracovní skupiny pro aktualizaci Strategického plánu) Ze zápisu: Praha na tom není z ekonomického pohledu tak špatně, ale „žije“ z podstaty. Ve chvíli, kdy se rozvoji pomůže, ať už institucionálně či jinak, pak bude potenciál Prahy využíván více a mohly by se eliminovat i některé slabé stránky. Praha nemá oficiálního zástupce, který by se staral o to, jak se tu podniká, jaké mají firmy potřeby a nesnaží se jim vycházet vstříc. To v době velké globální konkurence, kdy města bojují o pracovní sílu, o firmy a investory, není dlouhodobě udržitelné (Redek Špicar). Praha má historicky nejhorší lobbing v tomto státě, nikdy nikdo za ni neloboval. Praha potřebuje tým lidí, který za ni bude lobovat, a to se pak zákonitě musí projevit ve veřejných financích, v ekonomice (Jiří Nouza). Identita a síla Prahy jsou zřejmé, její instituce ale vystupují jako „české“ - to je potřeba změnit. Město věnuje malé kapacity na inovační strategie, odbornost a nasazení lidí je převážně ze strany externistů, není zde žádný stálý tým, který by se problematice věnoval a který by byl kontinuálně zaměřen na rozvoj v této oblasti. Praha musí dát navenek jasnou zprávu o tom, co chce dělat a na co se chce zaměřit. „Dvacet let nebyly pro Prahu prioritním tématem její obyvatelé, ale komerční využití města. Chceme-li dnes definovat změnu v přístupu, měli bychom jasně říct, že teď jdou dopředu potřeby lidí.“ PhDr. Ivan Gabal , sociolog, GAC Metropolitní ozvučná deska 3.1 |18. 1. 2014| Metropolitní ozvučná deska 3.2 |5. 4. 2014| Rezidence primátora hl. m. Prahy Rezidence primátora hl. m. Prahy Diskutovaná problematika: Diskutovaná problematika: → Koncepce pražských břehů (zpětná vazba na předběžné pracovní výstupy Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha) → Budoucnost holešovického Výstaviště II (zpětná vazba na koncepční materiál Kanceláře strategie a rozvoje) → Možnosti výstavby nového koncertního sálu v Praze → Šest strategických cílů pro Prahu (reakce na koncepční materiál, který připravily pracovní skupiny pro aktualizaci Strategického plánu) Ze zápisu: Ze zápisu: U diskusního stolu na téma výstavby nového koncertního sálu obecně převládal názor, že Praha a potažmo celá republika nový koncertní sál potřebuje hned z několika důvodů. Tím hlavním byla dosavadní nedostatečná kapacita stávajících prostorů, která brání rozšíření repertoáru (nejen) filharmonických těles a tím i zkvalitnění hudebního života Pražanů. Ve srovnání například s Vídní a Berlínem jsou nedostatečné i akustické podmínky stávajících sálů. Zazněl také názor, že nový koncertní sál je právě tím kýženým a chybějícím duchovním symbolem dotvářejícím kulturní identitu Prahy. Tu se Praha paradoxně snaží hledat i 25 let po listopadové revoluci (Miroslav Masák). I přesto, že je hudební dědictví v Češích hluboce zakořeněno a je třeba si jeho hodnotu uvědomovat (Benedikt Mohelník), je vhodné zvážit míru společenské poptávky po existenci dalšího koncertního sálu. Pražany totiž možná daleko více trápí jiné chybějící aspekty ve městě (Václav Novotný). Celou diskusí se prolínaly příspěvky týkající se komunikace s veřejností, a to jak při tvorbě a projednávání aktualizace strategického plánu, tak i ve vztahu k dalším aktivitám města a Institutu plánování a rozvoje. Komunikace jako základní podmínka participace musí být otevřená a chytrá. Nabízí se možnost zapojit do procesu studenty středních škol (Ondřej Šteffl); vtáhnout studenty do uvažování, jak bude město vypadat za 20 let, kdy budou v produktivním věku, je důležité. Kreativitu studentů je vhodné usměrnit do přiměřeně zodpovědné role, například by mohli novinářskými prostředky mapovat dění kolem sebe (Petr Uherka). Jako pozitivní příklady aktivit, které probíhají, byla uvedena platforma Architekti ve škole, která podporuje výuku zodpovědného urbanismu ve školách, nebo pořádání architektonických procházek (Milota Sidorová). Projekt Nábřeží žije! u kázal možnosti kombinace přímých aktivit s průběžným poskytováním informací o pražských reáliích. „Po předchozím vedení města jsme zdědili nevýhodnou, leč platnou smlouvu na rekonstrukci Průmyslového paláce. Zejména díky autoritě Ozvučné desky se nám podařilo od té smlouvy nakonec odstoupit.“ Ing. Václav Novotný, náměstek primátora hl. m. Prahy „Je potřeba nikoliv obnovit, ale získat důvěru lidí. Proto je zejména nutné přenastavit komunikaci mezi správou města a jeho uživateli.“ Tomáš Ctibor, FRICS, CRE, pověřený řízením IPR Praha Metropolitní ozvučná deska 3.3 |7. 6. 2014| Metropolitní ozvučná deska 3.4 |4. 10. 2014| Rezidence primátora hl. m. Prahy Rezidence primátora hl. m. Prahy Diskutovaná problematika: Diskutovaná problematika: → Manuál tvorby veřejných prostranství (zpětná vazba na koncepční materiál Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha) → Strategie incomingového turismu (zpětná vazba na koncepční materiál Pražské informační služby) → Architektonické soutěže jako nástroj rozvoje veřejného prostoru města (zpětná vazba na prezentaci Kanceláře projektů a soutěží IPR Praha) → Možnosti rozvoje Nákladového nádraží Žižkov Ze zápisu: Ze zápisu: Téma turismu v historickém centrum města se ukázalo být propojujícím tématem a rozebíráno bylo i u stolu, který byl zaměřen na Manuál tvorby veřejných prostranství. Byla řešena problematika, jakým způsobem město láká turisty. Bylo poukázáno na dvě možné strategie: Město přistupuje k turismu jako k businessu nebo město přitahuje turisty pouze tím, že je příjemné a přirozené jako např. Kodaň (Dan Merta). Na veřejných prostranstvích se pohybují tři rozdílné skupiny: turisti, obyvatelé města a bezdomovci. Je třeba řešit, že obyvatelé však necítí profit z turismu a vnímají pouze negativa (Zdeněk Uherek). Kromě „objektového smogu“ bylo poukázáno i na „smog vizuální“. Obvykle je způsobován reklamou, která negativně ovlivňuje tvář města. V některých případech je reklama v pořádku, ale bylo by vhodné hledat míru regulace. V první řadě je však nutné rozlišovat různé druhy reklamy. Kulturní reklamu v kultivované formě je například vhodné, na rozdíl od jiných druhů, podporovat i v památkově chráněných oblastech (Pavla Melková). Památka je u nás pojem vnímaný poměrně izolovaně. V zahraničí je památkou komplex zahrnující i okolí. Tudíž i u reklamy je zohledněn vliv na okolí (Miroslav Cikán). V otázkách omezení „vizuálního smogu“ a reklamy lze předpokládat podporu obyvatel Prahy (dle dokumentu Analýza uživatelů a užívání městského veřejného prostoru hl. m. Prahy). Obyvatelé si především veřejná prostranství představují jako klidovou zónu bez rušivých aspektů (Zdeněk Uherek). „Z centra Prahy se stal Disneyland a nedá se tu žít.“ Barbara Šabachová, Komunitní centrum Kampa V Praze chybí koordinátor městských investic ve veřejném prostoru. Domluva jednotlivých aktérů (např. Dopravní podnik hl. m. Prahy, TSK nebo IPR) je v takovém případě velmi složitá. Navíc se zdaleka nejedná jen o koordinaci výše uvedených složek. Důležitá je také komunikace s občany a obchodníky v dotčeném místě. Jsou známy i případy, kdy chybějící diskuze o veřejném prostoru a následující nekoordinované etapizace „úprav“ významně ovlivnily místní podnikatele (Osamu Okamura, Vít Masare). I u tohoto tématu byl zmiňován IPR jako ten, kdo by mohl tento proces koordinovat. Jako jediný totiž ví, která investice je pro město důležitá (Ondřej Rut). Přímo z řad expertů z IPR ale zaznívaly protiargumenty, které se opíraly opět zejména o tvrzení, že je IPR koncepční pracoviště s personálním podhodnocením (Jan Šépka). IPR navíc v rámci přípravy dokumentu „Strategie koncepční přípravy investičních záměrů na veřejných prostranstvích“ navrhuje zřízení městského koordinátora pod Magistrátem hl. m. Prahy (MHMP). „Moc si vážím toho, že jste svými názory přispěli k novému směřování Prahy. Vznik odborných kanceláří a koncepčních dokumentů je snad důkazem, že jsme to tady nebrali na lehkou váhu.“ RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. – primátor hl. m. Prahy Metropolitní ozvučná deska speciál – Černý MOZD |25. 5. 2013| Blackville, Street For Art, Černý Most Diskutovaná problematika: → Identita městské části: Jak ji budovat a posilovat? hudecek Ze zápisu: Diskutovány byly možnosti vybudování zastřešující identity pro obyvatele celé Prahy 14.. Pracovní řešení byla nalezena dvě. Zaprvé vytváření centrálních institucí a symbolů, jež by byly natolik funkční, že by obyvatelům přinesly praktický užitek, který by je mohl osobně, kulturně, sportovně, sociálně a humanitárně rozvíjet. Vyskytly se ovšem pochybnosti, zda není vytváření centrální instituce jen zbytečně megalomanským a odosobnělým projektem, s nímž se budou obyvatelé identifikovat především z politických důvodů, nikoliv občanských. Pro účely vybudování centrálního bodu byla zmíněna oblast na Broumarské ulici pod kostelem svatého Bartoloměje. Realizace této varianty by mohla umocnit image městské části navenek. Druhou definovanou variantou posílení identifikace obyvatel s širším správním a sociálním celkem Prahy 14 bylo posílení existujících, organických komunitních vazeb v lokalitách jednotlivých mikroregionů. A to jak neformálních komunitních sítí, tak formálních občanských sdružení a institucí. U této varianty byl diskutován nepříznivý efekt, kdy intervence města směrem ke konkrétním požadavkům jednotlivých komunitních kolektivů, pevně spojených s jednou lokalitou, povede k posílení lokálních identit bránících se integraci do kvalitativně vyššího identitárního společenského celku Prahy 14. Vyslovena byla také obava, že investované úsilí a finanční prostředky do rozvoje partikulárních komunitních potřeb nepovedou k dostatečnému ztotožnění s prací městské samosprávy, což je nejistá politická investice do dalšího volebního období. „Uvidíme, jak bude Ozvučná deska fungovat, když je namoklá a v zimě.“ Bc. Radek Vondra, starosta MČ Praha 14 Doprovodný kulturní program (2012-2014) Diskutovaná problematika: → projekce němého avantgardního filmu Alexandra Hackenschmieda Bezúčelná procházka s živým hudebním doprovodem → komentovaná prohlídka výstavy graffiti a street artu Městem posedlí s kurátorem výstavy Radkem Wohlmuthem → komentovaná prohlídka kostela sv. Haštala na Starém Městě s historikem Richardem Bieglem → komentovaná prohlídka výstavy Evropská cena za městský veřejný prostor s ředitelem Galerie Jaroslava Fragnera Danem Mertou → komentovaná prohlídka výstavy PROBLEM IS HERE v Paláci U Stýblů s kurátory výstavy Krištofem Kinterou a Denisou Václavovou → procházka po „korupčních monumentech“ Prahy s Petrem Šourkem a cestovní kanceláří Corrupt Tour Členové přípravného výboru Metropolitní ozvučné desky (2013–2014) Tomáš Ctibor, FRICS, CRE Mgr. BcA. Eugen Liška Developer a konzultant v oblasti nemovitostí, VŠ pedagog (FA ČVUT). Během Sametové revoluce vystupoval jako jeden ze studentských vůdců. V roce 2013 byl pověřen řízením Útvaru rozvoje hl. m. Prahy a přípravou aktualizace Strategického plánu Prahy. Za jeho působení prošel Útvar rozvoje transformací na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Scenárista a režisér. Absolvent FF UK – Komparatistika a FAMU – Scenáristika a dramaturgie. V roce 2009 byl za režii znělky Festivalu otrlého diváka oceněný v Cannes (Young Director´s Award). Kromě první ceny ve scenáristické soutěži České televize „První dobrá“ (2006), získal mj. cenu Filmové nadace RWE&Barrandov Studios za scénář Půlnoční míle (2011). Od roku 2012 externě spolupracuje s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy jako konzultant v oblasti PR a manažer projektu Metropolitní ozvučná deska. Ing. arch. Adam Gebrian MgA. Olga Škochová Bláhová Kritik a propagátor architektury. Moderuje a účastní se četných veřejných diskusí o architektuře a plánování města. Pro Český rozhlas připravuje vlastní pořad Bourání, pro internetovou televizi Stream natáčel pořad Gebrian vs. Externě přispíval do řady tiskových periodik (Lidové noviny, Respekt). Jako pedagog působí na škole Prague Institute spadající pod North Carolina State University. Odborná konzultantka v oblasti kulturní politiky. Vystudovala obory scénografie a divadelní antropologie na Divadelní fakultě AMU. Vede diskuse, workshopy a semináře. V rámci platformy Kvas, o.s. se věnuje kulturní politice a participativnímu kulturnímu plánování pro města v České republice. Spolupracovala a spolupracuje s městy a obcemi Praha, Plzeň, Pardubice, České Budějovice, Písek, MČ Praha 14, Úsilné. Aktuálně se podílí na tvorbě Strategického plánu hl. m. Prahy a Strategie pro kulturu a kreativitu v Pardubicích. Ing. arch. Petr Hlaváček Mgr. Vít Masare Architekt a vysokoškolský pedagog. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT, kde od roku 1990 působí jako pedagog. V roce 2010 se stal proděkanem pro rozvoj. Roku 1993 působil jako hostující profesor na University of Michigan College of Architecture. Založil architektonickou kancelář R. U. A. a Headhand architekti. V současné době je ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Vystudoval bezpečnostní studia na FSV UK. V minulých letech byl členem výkonné rady občanského sdružení Auto*Mat, které prosazuje lepší prostředí pro kvalitní život ve městě. V rámci činnosti sdružení se zabýval PR, watchdogovou činností, mezinárodními projekty a koordinací cyklojízd. V současné době působí na MHMP jako asistent náměstka primátorky pro územní rozvoj PhDr. Matěje Stropnického. MgA. David Kašpar Neziskový producent v oblasti umění a kulturní manažer. Vystudoval katedru produkce na DAMU. Založil a vedl festival umění ve veřejném prostoru Street For Art. Působil jako vedoucí manažer Kulturního centra Zahrada, Chodovské tvrze a Centra pro nový cirkus - CIRQUEON, koordinuje projekty Prádelna Bohnice a festival Babí léto v Psychiatrické léčebně Bohnice. V současné době působí jako ředitel KD Kyje a současně se podílí na tvorbě Strategického plánu hl. m. Prahy. METROPOLITNÍ OZVUČNÁ DESKA Seznam všech účastníků v letech 2012-2014 Ing. Leoš Anderle developer (Sekyra Group) Ing. Jitka Cvetlerová (ex)ředitelka Odboru územního plánu MHMP prof. Miloš Havelka, CSc. filozof a sociolog Mgr. Monika McGarell Klimentová manažerka neziskové společnosti Fórum 50% doc. MgA. Petr Babák grafik a VŠ pedagog PhDr. Ondřej Černý konzultant v oblasti kultury Ing. arch. Petr Hlaváček architekt, ředitel IPR Praha MgA. Martin Kloda architekt a publicista PhDr. Kateřina Bečková historička umění (Klub za starou Prahu) Mgr. Pavel Činčera geolog a manažer Ing. arch. Pavel Hnilička architekt, autor Pražských stavebních předpisů MFA Petr Knobloch grafický designér Ing. Roman Bělor ředitel festivalu Pražské jaro PhDr. Nora Dolanská, MBA ředitelka Pražské informační služby Ing. arch. Luděk Hruška architekt a developer (FINEP) Ing. arch. Michal Kohout architekt a urbanista (FA ČVUT) Ing. Hynek Beneš ředitel pražské pobočky Státní plavební správy Ing. arch. Tomáš Drdácký architekt a politik (STAN) MUDr. Martin Hollý ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Mgr. Petra Kolínská politička (SZ) PhDr. Richard Biegel, Ph.D. historik umění, Klub za starou Prahu Ing. Zuzana Drhová politička (SZ) RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D. kartograf a politik (nez.) Martin Kontra novinář, provozovatel Bajkazylu Mgr. Ondřej Boháč kartograf a manažer (IPR Praha) Mgr.A. Lucie Doleželová, PhD. architekta a urbanistka Diplom.-Ing. Jakob Hurrle urbanista (Multikulturní centrum Praha) Ing. arch. Milan Körner, CSc. architekt a urbanista PhDr. Michal Bregant ředitel Národního filmového archívu Slaven Elčić studentská komora Rady vysokých škol PhDr. Mgr. Jana Gutiérrez Chvalkovská ekonomka a právnička Mgr. Jana Kostelecká historička umění a publicistka ak. arch. Šimon Caban architekt a scénograf Ing. arch. Jakub Fišer architekt, člen dozorčí rady Nadace české architektury Ing. arch. Petr Janda architekt, člen představenstva České komory architektů doc. PhDr. Jiří Kotalík, CSc. historik umění Ing. arch. Tomáš Cach dopravní urbanista (IPR Praha) Ing. Jiří Friedel ředitel závodu Dolní Vltava Mgr. Karolína Jirkalová publicistka (Art+Antiques, ČRo-Vltava) doc. Ing. arch. Roman Koucký architekt a urbanista (IPR Praha) Ing. arch. Miroslav Cikán architekt (Management plán UNESCO) PhDr. Ivan Gabal sociolog a poslanec Ing. Jarmila Johnová předsedkyně o. s. Pražské matky Ing. arch. Ivo Koukol architekt MgA. Ondřej Císler, Ph.D. architekt a VŠ pedagog Ing. arch. Adam Gebrian kritik architektury a publicista Ing. arch. Jan Kasl architekt, bývalý primátor hl. m. Prahy Ing. arch. Igor Kovačevič architekt (Centrum pro středoevropskou architekturu) Tomáš Ctibor, FRICS, CRE developer a konzultant v oblasti nemovitostí Bc. Jan Hamza Pražská paroplavební společnost, a. s. MgA. David Kašpar neziskový producent v oblasti umění Ing. Pavel Křeček předseda České komory autorizovaných inženýrů Mgr. Michal Křivohlávek, Ph.D. pracovník pro komunikaci s občanskými sdruženími akad. arch. Vít Máslo architekt a VŠ pedagog (FA ČVUT) RNDr. Michaela Pixová, Ph.D. sociální geografka Ing. arch. Vladimír Sitta krajinný architekt (ateliér Terragram) Ing. arch. Kamil Kubiš architekt (IPR Praha) Ivan Mečl vydavatel a kurátor Ing. arch. Josef Pleskot architekt (AP Atelier) Mgr. Jiří Skalický ředitel Odboru památkové péče MHMP Ing. arch. Petr Kučera architekt, organizátor populárně naučných vycházek prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. ekonom a konzultant Ing. Karel Grabein Procházka podnikatel v cestovních ruchu Ing. Martin Skalický investiční ředitel REICO a. s. Mgr. Dušan Kunovský, LL.M. developer (Central group) Ing. arch. Pavla Melková architektka a urbanistka (IPR Praha) Karim Reda Rachidi architekt a developer Martin Skalský Arnika o. s. Ing. Mgr. Oldřich Kužílek poradce pro otevřenost veřejné správy Mgr. Dan Merta ředitel Galerie Jaroslava Fragnera Jan Rajniš podnikatel v cestovním ruchu Ing. Tomáš Sklenář ředitel Odboru územního plánování na MMR prof. Ing. arch. Ladislav Lábus architekt, děkan FA ČVUT Th.D. Tomáš Benedikt Mohelník, OP kněz a teolog Ing. arch. Boris Redčenkov architekt a VŠ pedagog (FA ČVUT) Mgr. Ivo Slavík kurátor (Avoid Gallery) Ing. arch. Ivan Lejčar dopravní urbanista Petr Nedoma ředitel Galerie Rudolfinum PhDr. Daniela Retková kurátorka (Centrum současného umění DOX) Ing. arch. Martin Stára architekt (IPR Praha) Alexandr Lehmann Pražské forum, o.s. RNDr. Luděk Niedermayer ekonom a europoslanec (TOP 09) Mgr. Ondřej Rut politik (SZ) MgA. Lucie Stejskalová architektka a kurátorka (IPR Praha) Bc. Radek Lojda politik (TOP 09) Josef Nosek politik Mgr. Alena Rybníčková Pražské fórum o.s. Marcela Straková kulturní manažerka a kurátorka prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. architekt a urbanista (FA ČVUT) Ing. Jiří Nouza Manažer a politik (TOP 09) RNDr. Tomáš Řehák ředitel Městské knihovny PhDr. Zuzana Strnadová ředitelka Muzea hl. m. Prahy Ing. Václav Malina dopravní inženýr (ateliér DUA) Ing. Václav Novotný politik (TOP 09) RNDr. Jiří Sádlo, CSc. přírodovědec a biolog PhDr. Matěj Stropnický politik (SZ) MgA. Martin Mareček dokumentarista a dramaturg Ing. arch. Osamu Okamura architekt a publicista (Era, reSITE) Ing. arch. Jan Sedlák urbanista a VŠ pedagog (FA ČVUT) MgA. Jiří Sulženko kulturní manažer (Skutr, Plzeň 2015) prof. Ing. arch. Miroslav Masák architekt a VŠ pedagog (FA ČVUT) RNDr. Radim Perlín, Ph.D. sociální geograf a VŠ pedagog Luděk Sekyra developer (Sekyra Group) MSc. Petr Suška odborník na městské plánování (IPR Praha) Vít Masare Auto*mat, o.s. JUDr. PhDr. Jiří Plos právník a VŠ pedagog (FA ČVUT) Ing. Milota Sidorová projektová manažerka festivalu reSITE doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. lékař a politik (ODS) prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. sociální geograf a VŠ pedagog Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt. ředitel Vyšší odborné školy publicistiky Ing. arch. Kateřina Szentesiová architektka (IPR Praha) Ing. Martin Unger developer (Passerinvest Group) Barbara Šabachová ředitelka Komunitního centra Kampa Petr Urbánek, MRICS developer a konzultant v oboru nemovitostí Ing. arch. Miroslav Šajtar architekt (ateliér HeadHand) Ing. arch. Lukáš Vacek architekt a urbanista Ing. akad. arch. Jan Šépka architekt a urbanista (IPR Praha) MgA. Denisa Václavová, Ph.D. nezisková producentka v umění MgA. Olga Škochová Kvas, o.s. (pro strategické plánování a participaci) Mgr. Martin Veselý sociální antropolog (Praguewatch, o.s.) Petr Šourek klasický filolog a divadelní režisér Ing. arch. Tomáš Vích architekt (AA VÍCH) M. Phil. Radek Špicar viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. arch. Michal Volf architekt (fórum CZ/AT) Ondřej Šteffl ředitel společnosti Scio Ing. Eva Vorlíčková podnikatelka a politička (nez.) Ing. Pavel Štěpán prezident Českého svazu stavebních inženýrů Bc. Radek Vondra politik (TOP 09) Ing. arch. Petr Štěpánek, Ph.D. konzultant v oblasti životního prostředí Ing. arch. Václav Vondrášek politik (ODS) Mgr. Adam Švejda mediální odborník (IPR Praha) Mgr. Petr Wija, Ph.D. expert na sociální problematiku doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. ekonomka a VŠ pedagožka prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel architekt, bývalý děkan FA ČVUT Aleksandra Udženija politička (ODS) Ing. Marek Zděradička dopravní inženýr (IPR Praha) doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc. ředitel Etnologického ústavu AV ČR více informací na www.ozvucnadeska.cz
Podobné dokumenty
metropolitní ozvucná deska - Metropolitní ozvučná deska
Obecně technické požadavky na výstavbu, pro něž se vžila zkratka OTP, stanoví obecná
pravidla, jak se má stavět. Definují v mnoha oblastech stavění určité standardy,
které se povinně musí dodržet. ...
Anotace k diskuzním stolům - Praha
způsobem identifikuje neutěšený současný stav areálu Výstaviště i jeho objektů a nachází potenciál včetně
směru budoucího rozvoje a kroků nutných k jeho využití. Je však nezbytné ho chápat jako pře...
Noviny Zažít město jinak 2012
se zástupci organizací nesoucích na první pohled nesrozumitelné zkratky jako ÚRM nebo TSK-ÚDI, příprava studií prokazujících, že to jde, cyklojízd, happeningů, petičních a jiných akcí.
Některé pozi...
Stáhnout Program 2013
konference je obnova a modernizace města. Zaměříme se
na hledání dobrých řešení pro rozdílné potřeby a ambice
obyvatel střední Evropy - touha po růstu, s vědomím
kořenů a vlastní složité minulosti....
Naše Praha 3
radnice na ní bude do konce
roku vybudován nový přechod s dělícím ostrůvkem.
Podobné úpravy čekají také
křižovatku ulic Na Jarově –
Pod lipami.
„Do zvýšení bezpečnosti
investuje městská část kolem
...