historyczny01CZE_Makieta 1

Evropa a svět
podzim 1943 - léto 1944
Události popsané v komiksu „Epizody z Auschwitz. Láska ve stínu smrti” od podzimu 1943 do léta 1944
vyžadují širší historický kontext.
V tomto období nastává významný přelom v dění 2. světové války. Končí se vojenské operace v Severní Africe. Po porážce u El Alamein italská a německá armáda ustupovaly z Libye. Zanedlouho potom nastoupila jejich úplná kapitulace. Porážka německého vojska u Kurska, a zvláště pak u Stalingradu, znamenají
konec německé iniciativy na východní frontě; osudy vojny se obrací a převahu získává sovětská armáda.
Koncem roku 1943 se koná v Teheránu konference, která je setkáním hlavních představitelů USA,
Velké Británie a SSSR – takzvané Velké trojky – v průběhu které było dohodnuto, že konec války je podmíněn úplnou a bezpodmínečnou kapitulací Německa; bylo též rozhodnuto o osudu té země po válce. Německo bylo rozděleno do dvou okupačních zón – sovětská zóna sousedila s Polskem. Byla určena nová
státní hranice Polska na východě podle Curzonové linie, a Polsko se tímto způsobem ocitlo v sovětské okupační zóně.
V Teheránu se rozhoduje o zřízení druhé fronty v Normandii v květnu 1944 a udělení podpory Titovým
partizánům v Jugoslávii. V průběhu konference, jejíž závěry týkající se Polska byly utajněny - na žádost Roosevelta, který počítal s hlasy Poláků žijících v Americe v dalších prezidentských volbách - bylo de facto rozhodnuto o rozdělení evropských zemí na operační zóny jednotlivých spojenců. Stalin kromě toho žádal
vydělení do sovětské zóny země východní Evropy a Pobaltí.
Koncem roku 1943 na východní frontě začíná ofensiva sovětské armády, která dobývá Žytomyr. Na začátku roku 1944 se Rudá armáda dostala až k předválečným státním hranicím II Rzeczpospolitej (II. Polské
republiky). Sovětští vojáci dobyli Lublin v létě 1944. 23. července je osvobozen koncentrační tábor v Majdanku. Sověti zadrželi několik esesmanů z vedení tábora. Konají se už první soudní procesy vojenských zločinců.
Znepokojená vývojem situace na východní frontě polská emigrační vláda dává povel k zahájení akce
pod názvem „Bouře”. 1. srpna 1944 je ve Varšavě zahájeno Varšavské povstání proti německým okupantům.
Povstání trvá dva měsíce. Proti skvěle ozbrojeným a vyškoleným německým vojákům se postavila mizerně
ozbrojená, ale hrdinská a patriotická varšavská mládež. Povstání nemělo naději na dlouhodobý úspěšný boj
bez pomoci zvenčí a bylo rozdrceno. V zoufalých bojích hyne elita polského národa, která tvořila většinu příslušníků bojových jednotek. Hlavní město Polska bylo srovnáno se zemí a civilisté byli vyvezeni do KL Auschwitz a dalších koncentračních táborů v Německu.
Více méně v tomto čase probíhá urputná bitva u Studzianek, ve které jednotky polské 1. Pancéřové brigády Bohaterów Westerplatte a sovětské 8. Armády 1. Běloruské fronty zápasí s 1. německou Pancéřovoparašutistickou divizí „Hermann Göring”.
Mezitím na západní frontě trvá ofensiva spojeneckých vojsk. Po dobytí spojenci města Neapol v říjnu
1943 Itálie vypovídá válku Německu. 18. května 1944 vojáci polského II. Korpusu dobyli klášter Monte Cassino, který bránili němečtí parašutisté. Cesta k hlavnímu městu Itálie byla otevřená. Americké vojsko vstoupilo do Říma začátkem června 1944 r.
Skoro ve stejné době – 6. června 1944 – začíná desant Spojenců v Normandii, který je znám jako operace „Overlord”, největší vyloďovací operace v historii vojenství na světě. Vylodění spojeneckých vojsk předcházelo bombardování severního pobřeží Francie, Belgie a Holandska (D-Day). V tuto dobu, 17. Srpna,
vypukne v Paříži povstání a 25. srpna už je Paříž volná.
Hitlerova Třetí říše je čím dál více trápená masivními útoky spojeneckých sil a mohutným kobercovým
bombardováním. Hitlerem zahájená válka se vrací zpět do Německa. 30. ledna 1943 byl zbombardován Berlín, několik dnů později je vyhlášen třídenní státní smutek po porážce u Stalingradu. Smutek netrvá příliš
dlouho. 18. února 1943 Goebbels vyhlásí „totální válku” a žene tím způsobem Německo do propasti. Útoky
spojenecké armády se stávají čím dále tím více intenzivní a citelné. Žádné německé město už není v bezpečí. 24. července 1943 se koná kobercové bombardování Hamburku.
20. července 1944 ve 12.45 v hlavním sídle Hitlera na území Východního Pruska, v takzvaném Vlčím
doupěti (Wolfschanze), hrabě Claus von Stauffenberg se pokusí zabít Hitlera pumovým atentátem. Přes zkoušky zbraní nové generace, zvláště úspěšný pokus odpálení střely V-1, se nenávratně blíží konec Třetí
říše...
1
www.episodesfromauschwitz.pl
Úvod
Auschwitz – největší německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v okupovaném
Polsku, symbol Holocaustu a pádu civilizace byl založen na jaře roku 1940 na předměstí města Osvětim. Ze začátku byl určen pro Poláky, hlavně pro politické vězně a časem se stal hlavním střediskem
vyhlazování evropských Židů. V táboře umírali rovněž Romové, sovětští váleční zajatci a lidé jiných
národností, společenských a náboženských skupin – duchovní různých náboženství, svědkové Jehovovi a političtí vězni z oblasti celé okupované Evropy.
Komplex jednotlivých částí koncentračního tábora Auschwitz byl zároveň nářadím nátlaku a
teroru v rámci realizace nacistické politiky okupanta v Polsku a namířeným proti polským politickým
elitám a zároveň zásobou levné pracovní síly pro německý zbrojní průmysl.
Od roku 1942 koncentrační tábor Auschwitz sloužil jako místo hromadného vyhlazování Židů
a jako místo pro realizaci rasistické politiky Třetí Říše, co znamenalo zotročení celých národů a eliminace potenciálních odpůrců nacistického režimu v podmaněných evropských zemích.
Auschwitz znamenalo nejen vyhlazení celých národnostních, sociálních a náboženských
skupin, ale rovněž drama jednotlivých lidí, kterých se dotkla tato tragedie. Děj popsaný v komiksu ukazuje osudy lidí, kteří museli zápasit s krutostí války, jejich chování v situaci přímého ohrožení života
v podmínkách tábora, které byly v každém směru extremní. Dá se proto pochopit touha vězňů po
útěku od otřesné, každodenní reality Auschwitz, útěku za každou cenu.
Historie Mali a Edy je vskutku výjimečná a v podstatě neodpovídá situaci většiny obětí Auschwitz. Týkala se totiž takzvaných „táborových prominentů”, čili vězňů, kteří měli určité výhody z titulu
plněných v táboře funkcí. Příběh je též důkazem toho, že žádný vězeň, ani takový, který měl vysoké
postavení v táborové hierarchii, si nemohl být jist tím, že našel způsob, jak si zachránit život.
Příznačné pro realitu Auschwitz bylo, zvláště v roce 1944, že v souvislosti s tím, jaká byla
reálná situace německé armády na jednotlivých frontách, různí lidé měli různé postoje a reakce.
Přesto, že pád nacistické říše se neúprosně blížil, vražedná působnost táborové osádky SS neustávala, naopak – se vší pravděpodobností se stupňovala.
Potvrzují to historická fakta – na toto období je datováno apogeum vyhlazování Židů. V plynových komorách umírají Žide přivážení do Auschwitz z Maďarska, z ghetta z Łodzi, ghett a dočasných táborů likvidovaných v celé okupované Evropě. V noci z 2. na 3. srpna 1944 byl zlikvidován
celý „cikánský tábor”, založený v únoru 1943 v KL Auschwitz II-Birkenau takzvaný „Zigeunerfamilienlager”. Přivezeni jsou účastníci Varšavského povstání.
Zanedlouho začne první etapa evakuace vězňů Auschwitz, přeložených do táborů v Německu, zahlazování stop zločinu a likvidace svědků.
Komiks ukazuje pouze jeden útržek velmi komplikované reality a dějin Auschwitz. Je to jen
jeden kousek skládačky, který bude doplňován dalšími díly série „Epizody z Auschwitz”.
Redakce
27. I. 1945 Osvobození KL Auschwitz
14. VI. 1940 První transport
22. VIII. 1944
Poprava Mali a Edy
2
www.episodesfromauschwitz.pl
Doslov
Jen několik málo útěků z koncentračního tábora Auschwitz končilo úspěchem. K těm neúspěšným patří
útěk Poláka Edwarda Galińskiego a polské židovky, Mali Zimetbaum, deportované do Auschwitz z Belgie.
Edward Galiński se narodil v roce 1923 v Tuligłowach u Jarosławia. Na jaře roku 1940 byl zatčen spolu se
skupinou středoškolských žáků z města Jaroslaw. Byl uvězněn ve věznici gestapo v Tarnowie a za několik týdnů
– 14. června 1940 – s prvním transportem polských politických vězňů z Tarnowa přivezen do koncentráčního tábora Auschwitz. Měl číslo 531.
Mala Zimetbaum se narodila v Brzesku v roce 1918. Byla nejmladší z pěti dětí Pinkusa a Chai (rozené
Schmelzerové). Její otec byl obchodníkem a v roce 1928 emigroval s celou rodinou do Antverp. Mala ukončila základní školu v Belgii, zajímala se hlavně o matematiku a cizí jazyky.
Byla zatčena 11. září roku 1942 v průběhu zátahu na Židy na Hlavním nádraží v Antverpách, dočasně zavřena v přechodném táboru Malines v Belgii. 15. září roku 1942 se ocitla v transportu 1048 Židů deportovaných
do koncentračního tábora v Auschwitz. O dva dny později transport dorazil na místo. 717 osob šlo přímo z nádražní rampy do plynové komory. Mala Zimetbaum byla ve skupině, kterou uznáno za práceschopnou a zaregistrováno ji v táboře jako vězeň číslo 19880. Díky neobyčejně podmanivému vzhledu a jazykovým schopnostem
(znala několik cizích jazyků) byla zaměstnaná v ženské části tábora jako tlumočnice a kurýrka.
Edward Galiński a Mala Zimetbaum se seznámili v koncentračním táboře Auschwitz II-Birkenau na přelomu
roku 1943 a 1944 , utekli z tábora 24. června 1944.
Mala navrhla, aby utíkali směrem na Slovensko, kde se mohli skrývat u jejich příbuzných. V prvních dnech
července 1944 je potkala německá hlídka v Beskidzie Żywieckim (Živecké Beskydy). Uprchlíky poznala, zajala a
deportovala zpět do tábora Auschwitz. Místní oddíl gestapo se snažil mučením vynutit přiznání, odkud Edek vzal
uniformu SS a pistoli, ale ani on, ani Mala nikoho neprozradili.
Eda a Mala po zatčení po útěku z tábora byli uvězněni v celách táborové vazební věznice v podzemích
místnostech budovy číslo 11. Edward Galiński byl postupně přemisťován do cel číslo: 17, 18, 19, 20, 21 a 23. V
každé cele nechal vyrytý v omítce zdi nebo na vnitřní straně dveří nápis: "Edward Galiński číslo 531, Mally Zimetbaum číslo 19880, 6 VII 1944". Vedle jmen opakoval několikrát datum posledního dne na svobodě po útěku
z tábora, kdy byli pravděpodobně zadrženi, asi chtěl, aby si příští generace pamatovaly na ten, pro ně šťastný den.
Svou lásku k Mali projevoval rovněž tím, že namaloval na zdi cely číslo 20 a 23 její podobu a vedle jmen
vyryl též srdce.
V druhé polovině srpna 1944 r. v mužské části tábora BII d v KL Auschwitz II-Birkenau była pro Edu Galińskiego postavena šibenice, na které byl popraven a poblíž v ženské části tábora – šibenice pro Malu, která - jak
říká Sara Goldberg - "držela se statečně až do konce". Oba umřeli pravděpodobně 22. srpna 1944.
Údálosti zobrazené v komiksu jsou shodné s historickou realitou, představují topografické detaily koncentračního tábora Auschwitz, sled událostí a charakteristiky hlavních hrdinů a dalších účastníků událostí. Zde popsané okolnosti "lásky ve stínu smrti" potvrzují svědectví očitých svědků.
Adam Cyra
BIBLIOGRAFIE
• „Auschwitz. Nacistický koncentrační tábor”, Státní muzeum Auschwitz-Birkenau, Oświęcim 2001
• Wiesław Kielar, „Anus mundi”, Vydavatelství ATUT, Wrocław 2004
• Adam Cyra, „Co po nich zbylo– Životopisy z cely smrti”, Státní muzeum Auschwitz-Birkenau, Oświęcim 2006
• Danuta Czech, „Kalendář událostí v KL Auschwitz”, Státní muzeum Auschwitz-Birkenau, Oświęcim 1992
• Tomasz Sobański, „Utečenci z Osvěti-mi”, Vydavatelství MON, Warszawa 1987
• S. Kłodziński, Z. Jagoda, J. Masłowski, „Neznámá Osvětim”, Vydavatelství - Wydawnictwo Literackie, Kraków 1981
3
www.episodesfromauschwitz.pl