standardy kvality spod

Městský úřad Ivančice
odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí
___________________________________________________________________________
STANDARDY
KVALITY SPOD
2015
1
STANDARD Č. 1
MÍSTNÍ A ČASOVÁ DOSTUPNOST
1a
Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování
sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své
spádové oblasti.
Město s rozšířenou působností zajišťuje dle zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně
výkon SPOD na odboru sociálních věcí, který sídlí v budově na Palackého náměstí 5/11
v Ivančicích.
Trojkové město je dostupné ze všech obcí regionu autobusovou dopravou zajišťovanou
převážně IDS JMK, také ČD pro klienty z Moravských Bránic a okolí.
Pracovnice OSV vykonávající SPOD mají pro práci v terénu k dispozici osobní automobil
z vozového parku Městského úřadu Ivančice. Při jeho užívání vycházejí z pravidel
hospodárnosti a účelnosti každého použití vozidla. Jsou vybaveni průkazy pracovníka SPOD,
kterým se při terénní práci prokazují.
2
Správní obvod
SPOD je poskytována pro správní obvod ORP Ivančice, což je těchto 17 obcí: Kupařovice,
Němčičky, Pravlov, Trboušany, Mělčany, Dolní Kounice, Nové Bránice, Moravské Bránice,
Hlína, Neslovice, Oslavany, Nová Ves, Biskoupky, Senorady, Čučice, Ketkovice a Ivančice.
Rozdělení správního obvodu
Ketkovice
Čučice
Neslovice
Padochov
Senorady
Oslavany
Hlína
Nová Ves
Ivančice
Biskoupky
Letkovice
Hrubšice
Řeznovice Alexovice
Němčice
Budkovice
Moravské
Bránice
Nové
Bránice
Dolní
Kounice
Mělčany
Pravlov
Němčičky
Trboušany
Kupařovice
Mgr. Lucie Kratochvílová, DiS.
Jitka Šandová, DiS.
Pavla Fialová, DiS.
Sociální pracovníci oddělení sociálně – právní ochrany dětí
–
–
–
Oddělení péče o děti – úprava rodičovské odpovědnosti (svěření do výchovy a
stanovení výživného), poškozené děti (týrání, zneužívání, zanedbávání…)
Náhradní rodinná péče (osvojení, pěstounská péče, svěření třetí osobě)
a
ústavní péče
Kuratela – kriminalita a poruchy chování nezl. a mladistvých
3
Rozdělení správního obvodu:
Mgr. Lucie Kratochvílová, DiS. (dveře č. 14)
Jitka Šandová, DiS. (dveře č. 14)
- oddělení péče o děti
- oddělení péče o děti
Alexovice
Letkovice
Hlína
Dolní Kounice
Kupařovice
Mělčany
Moravské Bránice
Nové Bránice
Ketkovice
Nová Ves
Čučice
Oslavany
Budkovice
Hrubšice
Řeznovice
Němčice
Neslovice
Němčičky
Senorady
Pravlov
Pavla Fialová, DiS. (dveře č. 11)
Mgr. Zdeněk Geyer (dveře č. 13)
- oddělení péče o děti
- kurátor pro mládež
Ivančice
Padochov
Biskoupky
Trboušany
celý správní obvod
Bc. Šárka Houfková (dveře č. 13)
- náhradní rodinná péče
celý správní obvod
4
SEZNAM OBCÍ SPRÁVNÍHO OBVODU ORP IVANČICE
AKTUALIZACE LEDEN 2015
NÁZEV
OBCE
STAROST
A
MÍSTOSTAR
OSTA
IČO, DIČ,
BANKOVNÍ
SPOJENÍ
ELEKTRONICKÉ
KONTAKTY
BISKOU
PKY
Mgr.
Josef Svatava
Benda
Kopečková
(neuvolněný) (neuvolněná)
724 185 911
IČO: 00637513
DIČ:
CZ
00637513
KB
28425641/0100
obec @biskoupky.cz
E- podatelna:
[email protected]
http://www.biskoupky.cz
ČUČICE
Martin Jacko
(neuvolněný)
602 969 287
Zoja Hanáková
(neuvolněná)
607 528 273
IČO: 00637521
KB
30226641/0100
[email protected]
Epodatelna:
[email protected]
http://www.cucice.cz
DOLNÍ
KOUNIC
E
Ing. Radka
Formánková
(uvolněná)
736 541 019
Lumír Konečný
(uvolněný)
736 541 018
IČO: 00281701
KB
2620641/0100
[email protected]
E- podatelna:
[email protected]
http://www.dolnikounice.cz
Miloš Dostalý
(neuvolněný)
723 095 552
Jana Vašulínová
(neuvolněná)
607 665 625
IČO: 00488135
Ing.
Miroslav KB
Pacholík
14824641/0100
(neuvolněný)
602 565 850
IVANČIC
E
Milan Buček
(uvolněný)
602 528 003
Jaroslav Sojka
(uvolněný)
[email protected]
IČO: 00281859
602 559 177
E- podatelna:
Ing.
Roman DIČ: 0200281859 [email protected]
Sládek
KB 125911/0100
http://www.ivancice.cz
(neuvolněný)
602 200 783
KETKOVI
CE
Josef Obršlík
(uvolněný)
737 436 396
MVDr.
Šárka
Matoušková
(neuvolněná)
724 305 411
HLÍNA
IČO: 00375322
KB
29620641/0100
5
[email protected]
http://www.obec-hlina.cz
ketkovice.starosta@volny
E- podatelna:
[email protected]
http://www.ketkovice.cz
TELEFON
NÍ A
FAXOVÉ
SPOJENÍ
NA ÚŘAD
Tel.:
546 435 0
41
Fax:
546 451
041
Tel.:
533
380
003
Fax:
Tel.:
546 421 3
10
Fax:
546 421
304
Tel.:
546 421 1
29
546 410
205
Fax:
546 410
205
Tel.:
546 419 4
11
546 419 4
12
Fax:
546 419 4
10
Tel.:
546 450 3
00
Fax:
546 450
305
SÍDLO
ÚŘADU,
PSČ,
POŠTA
ÚŘADU
Biskoupky č
40
664
91
Ivančice
Čučice
131
664
Ivančice
č
91
Masarykovo
nám. č. 2
664 64 Doln
Kounice
Hlína č. 19
664
91
Ivančice
Palackého
nám.
č.196/6
664
91
Ivančice
Ketkovice č
87
664
91
Ivančice
KUPAŘOVI
CE
Milan Hamala
(neuvolněný)
777 867 659
MĚLČAN
Y
Jaromír
Vojtěch
(neuvolněný)
724 186 161
602 230 887
NÁZEV
OBCE
STAROST
A
Ivan Špaček
(neuvolněný)
739 085 079
Ludvík Lukeš
(neuvolněný)
733 644 657
MÍSTOSTAR
OSTA
MORAVS
KÉ
BRÁNIC
E
Ing.
Kamil
Ing. Jan Trecha
Ferda
(neuvolněný)
(uvolněný)
721 883 539
728 124 809
NESLOVI
CE
Ing.
Jakub
Jakub Stejskal
Kololia
(neuvolněný)
(uvolněný)
733 535 108
733 535 109
IČO: 00405493
KB
14920641/0100
IČO: 00282081
KB
14728641/0100
IČO, DIČ,
BANKOVNÍ
SPOJENÍ
[email protected]
z
E- podatelna:
podatelna.kuparovice@sezn
am.cz
http://www.kuparovice.cz
[email protected]
http://www.melcany.obec.cz
ELEKTRONICKÉ
KONTAKTY
IČO: 00488208
KB
14525641/0100
starosta@moravskebranice.
cz
mistostarosta@moravskebr
anice.cz
E- podatelna:
podatelna@moravskebranic
e.cz
http://www.moravskebranic
e.cz
IČO: 00282197
ČS
1349108369/080
0
[email protected]
E- podatelna:
[email protected]
http://www.neslovice.cz
NĚMČIČ
KY
Jan Jelínek
(neuvolněný)
724 185 244
Soňa Kutková
(neuvolněná)
777 855 735
IČO: 00488054
ČSOB
102119061/0300
nemcicky@nemcickyubrna.
cz
E- podatelna:
podatelna@nemcickyubrna.
cz
http://www.nemcickyubrna.
cz
NOVÁ
VES
Ladislav
Horák
(uvolněný)
725 111 414
Mgr. Naděžda
Chajmová
(neuvolněná)
724 596 337
IČO: 00637530
DIČ:
29400637530
KB
29823641/0100
[email protected]
E- podatelna: [email protected]
http://www.novaves-bv.cz
IČO: 00488224
KB
13629641/0100
[email protected]
[email protected]
[email protected]
http://www.novebranice.cz
NOVÉ
BRÁNIC
E
Zdeněk Kališ
(neuvolněný)
724 186 552
Marek Šimbera
(neuvolněný)
605 707 777
6
Tel.:
546 421 4
90
Fax:
546 421
490
Tel.:
546 421 4
16
Fax:
546 210 2
67
Kupařovice
č. 44
664 64
Dolní
Kounice
Mělčany
163
664 64
Dolní
Kounice
č
TEL.
SPOJENÍ
NA ÚŘAD
SÍDLO
ÚŘADU,
PSČ,
POŠTA
ÚŘADU
Tel.:
546 421 6
22
Fax:
546 421
130
Moravské
Bránice
č
325
664 64
Dolní
Kounice
Tel.:
546 413 1
72
Fax:
546 413
172
Tel.:
546 421 5
10
Fax:
546 421
510
Tel.:
546 423 2
68
Fax:
546 423
268
Tel.:
546 421 6
21
546 421
988
Fax:
546 421
983
Neslovice
Hlavní č. 14
664
91
Ivančice
Němčičky č
39
664 66
Němčičky
Nová Ves č
67
664
91
Ivančice
Nové
Bránice č. 7,
664 64
Dolní
Kounice
OSLAVA
NY
PRAVLO
V
SENORA
DY
Vít Aldorf
(uvolněný)
603 892 068
IČO: 00282286
Svatopluk Staněk DIČ:
(uvolněný)
CZ00282286
603 578 837
KB
22920641/0100
Ing. Zdeněk
Martin Janíček
Kail
(neuvolněný)
(neuvolněný)
723 289 215
603 849 759
Vladimír
Novák
(neuvolněný)
602 723 829
Vítězslav
Korber
TRBOUŠA (neuvolněný)
NY
602 978 646
IČO: 00488071
ČS
2022962349/080
0
Pavel Jašek
(neuvolněná)
607 583 486
IČO: 00378593
KB
14720711/0100
Ing.
Věra
Chrástová
(neuvolněná)
737 101 640
IČO: 00365726
ČS
2022963309/080
0
[email protected]
E- podatelna:
[email protected]
http://www.oslavanymesto.cz
Tel.:
546 418 4
11
Fax:
546 418
410
Nám.
13. prosince
č. 2/51
664 12
Oslavany
[email protected]
E- podatelna:
[email protected]
http://www.pravlov.cz
Tel.:
546 421 2
24
Fax: -
Pravlov
30
664 64
Dolní
Kounice
[email protected],
[email protected]
E- podatelna:
[email protected]
http://www.senorady.cz
[email protected]
http://www.trbousany.euwe
b.cz
Tel.:
568 642 0
33
Fax:
568 642
033
Tel.:
546 421 5
40
546
420
541
Fax: -
Organizační struktura města Ivančice a organizační řád
městského úřadu Ivančice
Orgány města jsou zastupitelstvo města, rada města, starosta a místostarosta, zvláštní
orgány města a městský úřad. Orgány zastupitelstva města jsou výbory, orgány rady města
jsou komise. Město může k plnění svých úkolů dále zakládat a zřizovat organizační složky
města bez právní subjektivity a právnické osoby.
Město spravuje své záležitosti samostatně, v samostatné působnosti. Při výkonu samostatné
působnosti se město řídí jen zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona.
Město vykonává státní správu v rozsahu stanoveném zákony, v přenesené působnosti. Při
výkonu přenesené působnosti se město řídí zákony, právními předpisy vydanými na základě
zákona, usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů.
Organizační řád Městského úřadu Ivančice
Organizační řád Městského úřadu Ivančice upravuje zásady činnosti a řízení úřadu, dělbu
práce mezi jeho složkami, jejich úkoly, strukturu, vzájemné vztahy a rozsah pravomoci,
povinností a odpovědnosti vedoucích pracovníků městského úřadu (viz web města Ivančice:
Dodatek č. 2 k Organizačnímu řádu Městského úřadu Ivančice, kterým se současně vydává
úplné znění Organizačního řádu)
7
č
Senorady č
120
675 75
Mohelno
Trboušany č
113
664 64
Dolní
Kounice
8
9
1b
Doba výkonu sociálně-právní ochrany je přizpůsobena potřebám osob,
jimž je nebo může být v budoucnu sociálně-právní ochrana poskytována
nebo na něž se zaměřuje, zejména děti (dále jen „cílová skupina“).
Osobní výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn každý všední den;
mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá
pracovní pohotovost.
Provozní doba (viz web města Ivančice: základní informace)
Úřední hodiny
Pondělí
07:30 – 11:30
12:30 – 17:00
úřední den
Úterý
07:30 – 11:30
12:30 – 14:00
PD
Středa
07:30 – 11:30
12:30 – 17:00
úřední den
Čtvrtek
07:30 – 11:30
12:30 – 14:00
PD
Pátek
07:30 – 11:30
12:30 – 13:00
PD
PD - provozní doba pro veřejnost v neodkladných a naléhavých případech nebo po
domluvě s příslušným referentem. V této době pracovníci zejména připravují spisy,
vyřizují své agendy, pořizují doklady, provádí místní šetření a další práce v terénu a
nemusí tak být vždy k zastižení na svém pracovišti.
Pracovní doba je pro pracovníky MěÚ pružná; její volitelná část začíná nejdříve v 6:30
hod. a končí nejpozději v 18:00 hod.
V polední pauze, která je, jak výše uvedeno, stanovena od 11:30 do 12:30 hod., je
zajištěn nepřetržitý provoz tak, že na obědovou pauzu odcházejí pracovnice OSPOD ve
dvou vlnách, tak, aby na pracovišti byl vždy někdo přítomen.
Kontakty
10
Odbor sociálních věcí
Vedoucí a kurátor
Ing. Olga Prokopová
pro dospělé
sociálně-právní
ochrana dětí
Pavla Fialová, DiS.
Mgr.
DiS.
Lucie
546 419 490
[email protected]
546 419 491
[email protected]
Kratochvílová, 546 419 494
Bc. Šárka Houfková
Jitka Šandová, DiS.
[email protected]
546 419 496
[email protected]
546 419 498
[email protected]
546 419 489
geyer@)muiv.cz
Mgr. Zdeněk Geyer
fax 546 419 497
V případě nepřítomnosti některého pracovníka SPOD je vedoucím odboru stanoven zástupce,
který přebírá jeho kompetence.
Pohotovosti SPOD
Pro zajištění nepřetržitého poskytování SPOD je pokynem tajemníka nastaven systém
pohotovostí v době mimo pracovní dobu, který je zajišťován pracovníky splňujícími profesní
kritéria sociálního pracovníka SPOD.
Výkon pohotovosti je zabezpečován v době mimo pracovní dobu týdenními službami šesti
pracovníků odboru sociálních věcí MěÚ Ivančice, kteří mají pověření p. tajemnice k výkonu
pohotovosti mimo pracoviště a splňují kvalifikační požadavky sociálního pracovníka SPOD
(ZOS SPOD). Dohodou o výkonu pracovní pohotovosti je nastaveno vždy celé čtvrtletí
pohotovostí. Tento rozpis je zasílán datovou schránkou na vědomí OS Brno-venkov a OS v
Třebíči a dále Krajskému ředitelství policie ČR v Brně.
Pracovník, který zabezpečuje pohotovost, je vybaven tzv. pohotovostní brašnou, jehož
součástí je pohotovostní mobilní telefon s nabíječkou. Číslo tohoto mobilního telefonu je
známo pouze Policii ČR a OS Brno-venkov a OS v Třebíči. Pohotovostní telefon nosí
pracovník vykonávající pohotovost stále u sebe. Tento se nemůže příliš vzdalovat z místa
bydliště (např. někam odcestovat), aby mohl okamžitě reagovat a řešit situaci ohroženého
dítěte, které se ocitlo bez pomoci. Dále je zde aktuální rozpis služeb strážníků MěP Ivančice,
včetně přehledu mobilních telefonních čísel všech strážníků MěP. Mobilní číslo na hlídku
MěP je uloženo i v pohotovostním telefonu. Dále brašna obsahuje: kontakty na OS Brnovenkov a OS v Třebíči, pověření, dohody o výkonu pracovní pohotovosti, vzory návrhů na
podání k soudu, razítko, seznam obcí regionu s kontakty a potřebné kancelářské potřeby.
Pracovník vykonávající pohotovost má k dispozici služební osobní auto, jehož používání a
parkování je upraveno vnitřním organizačním pokynem č. 1/2014 MěÚ Ivančice o Používání
11
a parkování osobních služebních motorových vozidel. Na odboru soc. věcí, v komunikační
místnosti (klíče od této místnosti uloženy v kanceláři vedoucí odboru), v přízemí budovy je
uloženy 2 dětské autosedačky pro případ nutnosti převozu ohroženého dítěte či dětí služebním
vozidlem.
Vlastní výkon pohotovosti je obvykle zahájen telefonátem Policie ČR. Pohotovost konající
sociální pracovník vyhodnotí situaci, zda bude nutný výjezd, nebo situaci lze zvládnout pouze
telefonicky z místa bydliště. Pokud je třeba výjezdu a dopravu nezajistí volající (Policie ČR)
volá sám hlídku MěP, která služebním vozidlem určeným pro pohotovost vyzvedne
pracovníka vykonávajícího pohotovost v místě jeho bydliště. Současně vyplní předpřipravený
cestovní příkaz a také telefonicky informuje vedoucí odboru o tomto výjezdu i o situaci,
kterou bude řešit. Další postup vlastního výkonu pohotovosti upraven ve standardu č. 11.
Po ukončení výkonu pohotovosti, zpravidla druhý den, sepíše podrobný úřední záznam o
průběhu celého zásahu, včetně jmen konkrétních osob a telefonních kontaktů, které byly při
výkonu pohotovosti použity.
Po skončení týdenní pohotovosti vyplní pracovník OSPOD výkaz „Pohotovost“, který slouží
jako podklad pro odměnu za pracovní pohotovost a předá jej ke kontrole vedoucí odboru a ta
již mzdové účetní.
Základním podkladem pro systém pohotovostí je níže uvedená informace MPSV ze dne 27. 3.
2007.
Informace MPSV o úpravě pracovní pohotovosti pracovníků
orgánů sociálně-právní ochrany dětí podle nového zákoníku práce
V návaznosti na stanoviska č. 12/2001, č. 18/2002 a č. 12/2003 vydává Ministerstvo práce a
sociálních věcí informaci k úpravě pracovní pohotovosti pracovníků orgánů sociálně-právní
ochrany dětí podle nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb. účinného od 1. 1. 2007 (dále jen
„zákoník práce“).
K zajištění plnění úkolů orgánů sociálně-právní ochrany dětí zakotvených v § 16 a § 37
zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, je
nezbytné, aby pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností drželi pracovní
pohotovost mimo stanovený rozvrh pracovních směn. Důvodem pracovní pohotovosti je
skutečnost, že v případech bezprostředního ohrožení dítěte, které se ocitlo bez jakékoliv péče
nebo jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy nebo narušeny, musí být
pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností připraveni a schopni podat soudu i v
mimopracovní době návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76a občanského
soudního řádu. Vedle toho může být v mimopracovní době nutné poskytnout také potřebnou
součinnost soudu při bezodkladném výkonu nařízeného předběžného opatření v souladu s §
14 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb. a § 273a občanského soudního řádu nebo potřebnou
součinnost orgánům činným v trestním řízení, kdy se pracovník orgánu sociálně-právní
ochrany dětí např. zúčastní neodkladného výslechu nezletilého dítěte.
12
Úprava pracovní pohotovosti v novém zákoníku práce přináší některé důležité změny oproti
regulaci platné do 31. 12. 2006. Ve smyslu § 78 odst. 1 písm. h) zákoníku práce je pracovní
pohotovostí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní
smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu
pracovních směn.
Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem,
odlišném od pracovišť zaměstnavatele (mimo pracoviště obecního úřadu obce
s rozšířenou působností). V tomto bodě dochází ke změně v porovnání s předchozí úpravou
platnou do 31. 12. 2006, podle které mohla být pracovní pohotovost na pracovišti nebo na
jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. Nyní již nemůže být pracovní pohotovost
dohodnuta na pracovišti, ale pouze na jiném místě, kterým je zpravidla bydliště zaměstnance.
Na základě dřívější úpravy mohl zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem pracovní
pohotovost na pracovišti v rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce. Nový zákoník
práce nestanoví žádný limit nejvýše připuštěného rozsahu pracovní pohotovosti. Základní
zákonnou podmínkou pracovní pohotovosti je, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem
na pracovní pohotovosti dohodnul (§ 95 odst. 1 zákoníku práce).
Za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10%
průměrného výdělku, není-li v kolektivní smlouvě sjednáno jinak (§ 140 zákoníku práce).
Průměrným výdělkem zaměstnance se přitom rozumí průměrný hrubý výdělek zjištěný z
hrubé mzdy nebo platu zúčtovaného zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z
odpracované doby v rozhodném období (§ 352, § 353 zákoníku práce). Rozhodným obdobím
je předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni
kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období (§ 354 zákoníku práce). Průměrný
výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek (§ 356 odst. 1 zákoníku práce).
Pracovníkům obecních úřadů obcí s rozšířenou působností zajišťujícím plnění úkolů na úseku
sociálně-právní ochrany dětí přísluší za výkon práce v době pracovní pohotovosti plat;
odměna za pracovní pohotovost za tuto dobu nepřísluší (§ 95 odst. 2 zákoníku práce). Výkon
práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací
přesčas. Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a
zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním
měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25% průměrného hodinového
výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50% průměrného
hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí
náhradního volna místo platu za práci přesčas (127 odst. 1 zákoníku práce). Jedná se o
obdobnou úpravu, jako platila pro pracovníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
podle zákona č. 143/1992 Sb. do 31. 12. 2006.
Za předpokladu, že je v rámci pracovní pohotovosti konána práce v sobotu nebo v neděli,
náleží zaměstnanci vedle příplatku nebo náhradního volna za práci přesčas podle § 127
zákoníku práce rovněž příplatek za práci v sobotu a v neděli podle § 126 zákoníku práce,
který činí 25 % průměrného hodinového výdělku. To znamená, že zaměstnanec má nárok na
oba příplatky. V situaci, kdy na dobu pracovní pohotovosti připadá svátek ve smyslu zákona
13
č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech
pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, má zaměstnanec v případě výkonu práce v
tento den nárok i na náhradní volno nebo příplatek za práci ve svátek podle § 135 zákoníku
práce. Pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu práce, se do pracovní doby
nezapočítává (§ 95 odst. 2 zákoníku práce). Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých
zaměstnanců zvlášť evidenci odpracované doby v době pracovní pohotovosti a evidenci
pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel (§ 96 odst. 1 zákoníku práce).
Je třeba zopakovat, že v souladu s výkladem podaným v této informaci je sjednání
pracovní pohotovosti předmětem dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, z čeho
vyplývá, že sjednání této dohody nelze vynucovat. I bez sjednání pracovní pohotovosti
může zaměstnavatel ke splnění úkolů vyplývajících ze zákona nařídit zaměstnanci práci
přesčas, avšak ve dnech pracovního klidu pouze při splnění podmínek stanovených v § 91
odst. 2 až 4 zákoníku práce, konkrétně pro účely zajištění sociálně-právní ochrany dětí v
souladu se zákonným důvodem uvedeným v § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce. Toto řešení
je však pro potřeby plnění neodkladných úkolů na úseku sociálně-právní ochrany dětí méně
vhodné než sjednání pracovního pohotovosti, protože v naléhavých případech ohrožení dětí
zpravidla nelze dopředu předvídat nezbytnost přesčasové práce. Při nařízení práce přesčas se
pak zaměstnavatel vystavuje riziku, že zaměstnanec, který čerpá nepřetržitý odpočinek v
týdnu např. mimo místo svého bydliště, se z důvodu jeho vzdálenosti nedostaví na své
pracoviště vůbec nebo s velkou časovou prodlevou. Zaměstnavatel nemůže bez sjednání
pracovní pohotovosti podle § 78 odst. 1 písm. h) a § 95 zákoníku práce nutit zaměstnance,
aby se ve svém volném čase zdržoval v místě bydliště nebo ve městě, kde sídlí obecní úřad
obce s rozšířenou působností. Dále je nutné upozornit, že zaměstnavatel je i při pracovní
pohotovosti a práci přesčas během dní pracovního klidu povinen zajistit zaměstnanci
minimální nepřetržitý odpočinek podle § 92 zákoníku práce.
Na úhradu nákladů spojených se sjednáním pracovní pohotovosti pracovníků orgánu sociálněprávní ochrany dětí (tj. zejména odměna za pracovní pohotovost, příplatek za práci přesčas,
příplatek za práci v sobotu a v neděli) jsou určeny prostředky z dotace na výkon sociálněprávní ochrany dětí, která je Ministerstvem financí poskytována obcím s rozšířenou
působností ze státního rozpočtu z kapitoly Všeobecná pokladní správa (dotační titul „Dotace
na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany
dětí“). Z prostředků dotace lze hradit i provozní a věcné náklady související s držením
pracovní pohotovosti, včetně nákladů na pořízení služebních mobilních telefonů, neboť je
žádoucí, aby pracovníci držící pracovní pohotovost měli pro potřeby plnění neodkladných
úkolů k dispozici služební telefon (především pro komunikaci se soudem a orgány policie v
rámci tzv. „systému vyrozumění“).
Mgr. Kateřina Příhodová v. r.
pověřená zastupováním funkce ředitelky odboru
rodinné politiky a rovnosti žen a mužů
14
STANDARD Č. 2
PROSTŘEDÍ A PODMÍNKY
2a
Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro
komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní
ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které
představují odpovídající zázemí pro výkon sociálně-právní ochrany a
jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním
sociálně-právní ochrany.
OSPOD Ivančice je v rámci odboru sociálních věcí umístěn v samostatné budově na adrese
Ivančice, Palackého nám. 5/11. Zaměstnanci OSPOD sídlí v prvním patře budovy, kde jsou
v kancelářích po jednom až dvou pracovnících. Kanceláře jsou vybaveny potřebným
nábytkem a sestaveny tak, aby vytvářeli bezpečnostní bariéru vůči klientovi. Všichni
pracovníci jsou vybaveny pepřovými spreji a na viditelném místě mají mobilní telefonní číslo
hlídky městské policie, kterou volají v případě jednání s nezvladatelným klientem.
Soukromí a bezpečí při komunikaci s klienty je zajištěno možností využití „komunikační
místnosti“ umístěné v přízemí budovy. Komunikační místnost dále slouží k pořádání
odborových porad, supervizí, případových konferencí apod. Komunikační místnost splňuje
podmínku bezbariérového přístupu. Je vybavena počítačem a tiskárnou pro vytváření
záznamů či protokolů z jednání.
15
Pro čekající klienty je v prostorách chodeb dostatek židlí a také sociální zázemí. V přízemí
budovy je umístěno bezbariérové WC pro vozíčkáře opatřené EURO zámkem. U hlavních
vchodových dveří v přízemí budovy jsou umístěna tlačítka, kterými si handicapovaný klient
přivolá příslušného referenta odboru.
2b
Orgán sociálně-právní ochrany má přiměřené materiální vybavení s
ohledem na výkon sociálně-právní ochrany na pracovišti i mimo něj. K
dispozici je zejména přiměřený počet automobilů, mobilních telefonů,
notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro
práci v terénu.
OSPOD Ivančice využívá při výkonu sociálně-právní ochrany dětí služební automobil Fiat
Panda, RZ 5B3 1688. Požadavky na služební automobil se vyznačují v elektronickém
evidenčním systému, dostupném pro všechny pracovníky OSV. Požadavky na další pracovní
16
týden předává Bc. Houfková hromadně správci vozového parku. Pokud není uvedené služební
vozidlo k dispozici, je správce vozového parku požádán o přidělení jiného vozidla. Používání
a parkování služebních vozidel se řídí Organizačním pokynem č. 1/2014 o používání a
parkování osobních služebních motorových vozidel.
Pro delší služební cesty lze využít služební auto s řidičem, který je organizačně zařazen pod
odbor správních činností MěÚ.
Každý pracovník zařazený pod OSPOD Ivančice má k dispozici pevnou linku a současně
mobilní telefon, telefonní limity nejsou omezeny. Pro výkon pohotovosti je vyčleněn zvláštní
mobilní telefon.
Pokyny pro obsluhu pevného telefonu:


služební volání mimo úřad se uskutečňuje prostřednictvím předvolby 0
přesměrování na klapku jiného telefonu v případě dlouhodobější nepřítomnosti
zaměstnance k zajištění zastupitelnosti: 60 + číslo klapky + #
 přetažení hovoru k sobě z jiného telefonu: 3 + klapka zvonícího telefonu
 přepojení hovoru na jiný telefon: tlačítko transfer + číslo klapky
 smazání přednastavených funkcí: 69
 soukromé telefonní hovory se uskutečňují prostřednictvím předvolby 66.
Každý pracovník, zařazený pod OSPOD Ivančice, má k dispozici osobní počítač s tiskárnou.
Jeden pracovník má pro potřeby celého OSPOD k dispozici multifunkční zařízení s možností
scanování. V kancelářích jsou dále k dispozici kopírky a v kanceláři č. 14 je skartovačka a fax
s tel. číslem 546 419 497. Spotřební materiál do tiskáren a kopírek na žádost zaměstnanců
zajistí p. Světlíková na sekretariátu tajemnice. Závady na těchto zařízeních se nahlašují
vedoucí odboru Ing. Prokopové, která zajistí případnou opravu.
OSPOD Ivančice dále disponuje následujícím technickým vybavením společným pro všechny
zaměstnance zařazené pod OSPOD:
 digitální fotoaparát SONY
 digitální fotoaparát OLYMPUS
 videokamera JVC se stativem
 diktafon
 notebook HP
 přenosná tiskárna CANON
Uvedená technika je uložena v uzamykatelné skříni v kanceláři č. 13 a je opatřena přehledem
výpůjček. Každý pracovník je povinen do přehledu vyznačit své jméno a datum zapůjčení
příslušné techniky a po jejím využití techniku řádně vrátit. V případě závady na některém
z těchto zařízení tuto neprodleně oznámí Bc. Houfkové, která zajistí případnou opravu.
17
2c
Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici přiměřené materiální
vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována
sociálně-právní ochrana (dále jen „klient“), zejména s ohledem na
potřeby dětí.
Pro práci s osobami z cílové skupiny, zejména s ohledem na potřeby dětí, je OSPOD Ivančice
vybavený dětským koutkem, který je umístěný v kanceláři č. 14. Dětský koutek je vybavený
hracím kobercem a hračkami. V případě potřeby na děti v dětském koutku dohlíží
momentálně volný pracovník.
Pořádek v dětském koutku je zajišťován p. uklízečkou, která zde 1x týdně vyluxuje koberec,
dohled nad úklidem a čistotou hraček zajišťuje Šandová Jitka, DiS.
Pro větší děti, čekající na chodbě, je zde k dispozici stolek s potřebami pro malování.
Pro matky s dětmi v přízemí budovy (vedle komunikační místnosti) je prostor s přebalovacím
pultem a kojícím křeslem.
2d
Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici přiměřené hygienické
zázemí a potřebné osobní ochranné pracovní prostředky pro
zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany,
zaměstnance kraje zařazené do krajského úřadu nebo zaměstnance
obce zařazené do obecního úřadu.
Hygienické zázemí je dostačující počtu zaměstnanců OSPOD a přizpůsobeno klientele. Pro
zaměstnance jsou k dispozici 2 WC, další v tomto patře je určeno pro klienty. V přízemí
budovy je WC pro vozíčkáře a ostatní zdravotně postižené, který je osazený eurozámkem.
Taktéž v přízemí je bezbariérově přístupný prostor pro matky s dětmi s přebalovacím pultem a
kojícím křeslem.
Sprchový kout pro zaměstnance je k dispozici v nedaleké hlavní budově (na radnici).
Zaměstnanci OSPOD mají kanceláře v prvním patře budovy, v níž sídlí pouze odbor
sociálních věcí MěÚ Ivančice. Zde jsou v kancelářích po jednom až dvou pracovnících.
Kanceláře jsou vybaveny potřebným nábytkem a sestaveny tak, aby vytvářeli bezpečnostní
bariéru vůči klientovi. Všichni pracovníci jsou vybaveny pepřovými spreji a na viditelném
místě nebo přímo ve služebních mobilních telefonech mají mobilní telefonní číslo hlídky
městské policie, kterou volají v případě jednání s nezvladatelným klientem. Při jednání
18
s takovými klienty jsou přítomni vždy dva zaměstnanci OSPOD, pro snadnější zvládání
jednání s problémovým klientem, tento také přivolává dle potřeby pomoc MěP Ivančice.
Osobní ochranné prostředky: všichni zaměstnanci mají k dispozici pepřové spreje, pro práci
v terénu návleky, rukavice, desinfekční prostředky a lékárničku, také jsou očkováni. Dále mají
k dispozici desinfekční prostředky na hračky a jiné pomůcky při práci s dětmi.
Úklid a desinfekci všech prostor, včetně náslechové místnosti, zabezpečuje svým personálem
Město Ivančice.
19
STANDARD Č. 3
INFORMOVANOST O VÝKONU SOC. - PRÁVNÍ OCHRANY
3a
Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím
vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní
ochrany.




Vytvořené standardy kvality pro sociálně právní ochranu dětí, jako soubor pravidel a
postupů mapující naplňování standardů kvality jsou pro cílovou skupinu uveřejněny
na webových stránkách města Ivančice v dokumentech profilu odboru sociálních věcí,
které naleznete pod odkazem informace odborů.
Zde je také zveřejněn základní informační leták odboru sociálních věcí MěÚ Ivančice,
který představuje oddělení SPOD a mapka rozdělení správního obvodu.
Formuláře podání k soudu či žádosti o pěstounskou péči a adopci jsou zde také
k dispozici, pod odkazem „Formuláře“.
Webové stránky s informacemi musí splňovat podmínku tzv. bezbariérovosti, pro
přístupnost zdravotně postiženým.
3b
Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o výkonu
sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto
informace jsou veřejně dostupné.




V budově, kde se nachází pracoviště SPOD, jsou v přízemí a v patře umístěny
orientační tabule se základními informacemi o organizační struktuře odboru,
působnosti a náplni činnosti pracovníků jednotlivých agend, včetně místní
příslušnosti. Je zde patrné, jaké záležitosti lze v které kanceláři řešit, v jaké situaci
může sociální pracovník SPOD klientovi pomoci. Současně jsou zde i s kontakty
uvedeny základní spolupracující instituce.
Dále se na chodbě nachází informace o úředních hodinách a hodinách pro veřejnost.
Pro účel základní informovanosti byl distribuován leták Městský úřad Ivančice –
OSPOD.
U vedoucí odboru je k nahlédnutí písemná forma standardů kvality OSPOD.
20
STANDARD Č. 4
PERSONÁLNÍ
ZABEZPEČENÍ
OCHRANY DĚTÍ
VÝKONU
SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ
4a
Orgán sociálně-právní ochrany má písemně stanovenou organizační
strukturu, počet pracovních míst a pracovní profily jednotlivých
zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany,
zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců
obce zařazených do obecního úřadu.
Nastavení systematizace práce OSPOD a aktivity s tím spojené, tzn. zavádění nových metod
práce, jako je vyhodnocování situace dítěte a rodiny, vytváření IPODů, realizace případových
konferencí apod., je podmíněno optimálním počtem zaměstnanců. Pro zajištění kvalitního
výkonu sociálně-právní ochrany dětí v celém regionu působnosti je proto stanoven počet
zaměstnanců tohoto úseku odboru sociálních věcí dle dosud platného „ Doporučení MPSV ke
stanovení počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do orgánů sociálně
právní ochrany“, viz příloha č. 1.
Výkon sociálně-právní ochrany dětí je dle kritérií výše uvedeného doporučení vykonáván pěti
pracovníky s odpovídající kvalifikací dle §§ 110, 111 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách. Viz následující schéma:
ODBOR SOCIÁLNÍCH VĚCÍ MĚÚ IVANČICE
ORGANIZAČNÍ SCHÉMA
Vedoucí odboru a kurátor pro dospělé
Ing. Olga Prokopová
Kritérium 4b se nehodnotí u orgánu sociálně-právní ochrany na úrovni
Oddělení
sociální práce OSP
Oddělení sociálně-právní
ochrany dětí - OSPOD
Mgr. Irena Šancová
Jana Kratochvílová
Eva Ošmerová, DiS.
Náhradní
rodinná péče
Bc. Šárka Houfková
Péče o děti
Kuratela
Mgr. Lucie Kratochvílová
Mgr. Zdeněk Geyer
Jitka Šandová, DiS.
21
Pavla Fialová, DiS.
Pracovní profily, což jsou popisy pracovní pozice vzhledem k požadovanému vzdělání,
kvalifikaci, požadované praxi, osobním předpokladům zaměstnance a výčtu činností
vykonávaných v rámci pracovní pozice, jsou vedeny v souladu se specifikací zaměstnanců pro
výkon SPO a jsou uloženy na personálním oddělení odboru vnitřních věcí Městského úřadu
Ivančice.
Pracovní náplně a profily vychází z příslušných předpisů, jako jsou zákon o obcích, pracovní
právo, zákona o sociálních službách a z vnitřních předpisů úřadu a jsou s nimi v souladu, tzn.,
že jsou aktualizovány při změnách výše uvedených zákonů.
4b
Počet zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do
obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany je přiměřený spádové
oblasti a náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany ve správním obvodu
orgánu sociálně-právní ochrany. Základním výchozím kritériem je
nejméně 1 zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do
obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany na 800 dětí (osob do
18 let věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu
orgánu sociálně-právní ochrany. Vedoucí zaměstnanec obce s
rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálněprávní ochrany se započítává do celkového počtu zaměstnanců obce s
rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu k výkonu
sociálně-právní ochrany na základě rozsahu svého zapojení do práce s
klienty.
Vzhledem k velikosti správního obvodu, ve kterém je 17 obcí a nejsou zde žádné vyloučené
lokality, problémové komunity apod., čili s běžnou mírou náročnosti (I. kategorie náročnosti
dle metodiky) výkonu sociálně-právní ochrany je kritérium nejméně 1 pracovník na 800 dětí
(dle „Doporučení MPSV ke stanovení počtu zaměstnanců obce s rozšířenou působností
zařazených do orgánů sociálně právní ochrany“) v regionu splněno až nyní přijetím jedné
nové pracovnice na oddělení OSPOD v rámci projektu „Standardizace OSPOD v ORP
Ivančice“ financovaného z OP LZZ, ESF v ČR. V našem regionu dle údajů Českého
statistického úřadu za rok 2012 je totiž 4.491 dětí ve věku do 18 let, což znamená minimální
personální standard 5 sociálních pracovníků na oddělení OSPOD včetně kurately mládeže.
Dle výše uvedené metodiky jen v tomto minimálním počtu lze kvalitně poskytovat sociálně
právní ochranu dětí, řešit krizové situace ohrožených dětí v takto velkém správním obvodu.
Vzhledem k velikosti obvodu a počtu ob
22
4c
Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním
předpisem písemně stanovena oprávnění a povinnosti k jednotlivým
pracovním pozicím vztahujícím se pouze k výkonu sociálně-právní
ochrany a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla
vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany. Průkazně jej
uplatňuje v praxi.
Poskytování sociálně právní ochrany se všemi činnostmi a povinnostmi a oprávněními jsou
v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí.
Každý zaměstnanec je vybaven pro práci v terénu oprávněním (dle zákona č. 108/2006 Sb. o
sociálních službách), odpovídající jeho funkčnímu zařazení, které může předkládat na
požádání v místě terénního šetření a prokázat tím svoji příslušnost k pracovišti OSPOD a
svoje oprávnění provádět např. šetření v rodině, být účasten výslechu nezl. apod.
Výkon agendy sociálně-právní ochrany není kumulován s jinými agendami nespadajícími pod
její výkon. Je přesně vymezen v pracovních profilech.
23
STANDARD Č. 5
PŘIJÍMÁNÍ A ZAŠKOLOVÁNÍ
5a
Každý zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo
zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálněprávní ochrany splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání
sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách a disponuje
zvláštní odbornou způsobilost na úseku sociálně-právní ochrany.
Zaměstnanci OSPOD splňují kvalifikační předpoklady pro výkon sociálního pracovníka, tak
jak je definuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění. Personální
oddělení úřadu koordinuje všechny záležitosti vztahující se k plnění všech zákonných
povinností k splnění odbornostních předpokladů všech soc. pracovníků OSPOD a vede o
tomto přesnou evidenci. Vzhledem k odbornému vzdělání pracovnic OSPOD je využívána
vyhl. č. 304/2012 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávních
celků.
5b
Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracována vnitřní pravidla
pro přijímání nových zaměstnanců zařazených v orgánech sociálněprávní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo
zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálněprávní ochrany. Tato pravidla uplatňuje v praxi.
Pravidla pro přijímání nových zaměstnanců pro oddělení SPOD jsou rámcově obdobné jako
přijímání jiných úředníků MěÚ a jsou přesně definovány, včetně časových limitů, §§ 7, 8, 9
zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků, v platném znění. Tato
agenda je plně v kompetenci personálního oddělení, které přijímání nových zaměstnanců
koordinuje (personalista, tajemnice/ starosta, webmaster, příslušný vedoucí odboru).
Požadavky na zájemce o práci na úseku SPOD:
-
odborná způsobilost dle zák. č. 108/2006 Sb. o sociálních službách
bezúhonnost
zdravotní způsobilost
další předpoklady (komunikativnost, samostatnost, řidičský průkaz skupiny B apod.)
24
Výsledky výběrového řízení obdrží zájemci písemně s tím, že v dopise jsou jim navráceny
všechny jejich doklady, které byly součástí žádostí.
5c
Orgán sociálně-právní ochrany přihlásí nového zaměstnance
vykonávajícího sociálně-právní ochranu ve lhůtách, které jsou stanoveny
v jiných právních předpisech, ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti.
Všichni zaměstnanci OSPOD splňují odbornou způsobilost pro výkon sociálního pracovníka,
tak jak je definuje zákon č. 312/2002 Sb. o úřednících samosprávných celků v platném znění.
Velmi často je uplatněna vyhláška č. 304/2012 Sb. o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků
územních správních celků, poněvadž pracovníci OSPOD mají odborné bakalářské či
magisterské vzdělání. Je respektováno i další vzdělávání zaměstnanců, tak je zákon upravuje.
Proces prohlubování a rozšiřování odborných znalostí probíhá průběžně v rámci absolvování
odborných seminářů či konferencí.
5d
Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje zaškolení nového zaměstnance
vykonávajícího sociálně-právní ochranu.
Zaškolování a adaptace nového pracovníka probíhá minimálně po dobu tří měsíců, kdy je
seznamován s organizací, vnitřní strukturou a předpisy úřadu. Se systémem práce, toku
informací, hierarchií organizace i na pracovišti OSV. V tomto období se prověřují schopnosti
nového pracovníka, zda je schopen svěřenou agendu zvládat v potřebné kvalitě.
Vlastní zaškolování v tomto období provádí mentor, který nového pracovníka seznámí
s pracovištěm, technickým zázemím, pracovními postupy a principy, vnitřními předpisy a
manuály a je-li to třeba i speciálními zákony, které jsou při práci na odd. SPOD používány.
Mentor i po uplynutí tří měsíců konzultuje postupy nového zaměstnance v složitějších
případech apod. V tomto období absolvuje nový pracovník vstupní vzdělávání úředníka,
taktéž je intenzivně vysílán na odborné semináře.
Vyhodnocení adaptačního období provede mentor, který rozhodne, kdy je nový pracovník
schopen pracovat samostatně.
Po ukončení adaptačního období se stává nový zaměstnanec plnohodnotným pracovníkem
OSPOD s tím, že již samostatně vede kauzy, účastí se již sám soudních jednání. Současně již
získá písemné oprávnění pro zapojení se do harmonogramu „pohotovostí“ vykonávané
pracovištěm SPOD.
25
5e
Orgán sociálně-právní ochrany dětí určuje, zda umožní studentům a
jiným fyzickým osobám stát se stážisty nebo dobrovolníky na svém
pracovišti. Pokud orgán sociálně- právní ochrany umožňuje stáž nebo
dobrovolnickou práci na svém pracovišti, pak má se stážisty nebo
dobrovolníky uzavřenou smlouvu a zajišťuje jejich náležité proškolení.
Rozhodnutí pro umožnění výkonu praxe na OSV odd. SPOD je v kompetenci vedoucí odboru.
Při prvotním jednání je dohodnut rozsah a způsob vedení praxe tak, aby bylo dosaženo
nastaveného cíle praxe.
Kritéria pro přijetí stážisty:







student střední, vyšší či vysoké školy s odborností vztahující se k sociálně-právní
ochraně
odborné školy se zaměřením na sociální problematiku
student s bydlištěm v regionu Ivančice
student má termín praxe v době, kdy na odboru není jiný stážista
uzavření dohody s vysílající školou, kde je vymezen rozsah činnosti, které má stážista
vykonávat, rozsah praxe a cíle stáže
podpis mlčenlivosti
v případě nezletilého stážisty souhlas zákonného zástupce s výjezdy do terénu na
šetření či do zařízení jako jsou ZDVOP, dětské domovy apod.
Zaškolení stážisty probíhá pod dohledem mentora, který stážistu provází po celou dobu praxe.
Stážista i přes podepsání mlčenlivosti nemá přístup do dokumentace klientů, neúčastní se
náslechů bez jejich výslovného písemného souhlasu.
26
STANDARD Č. 6
PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ
6a
Vedoucí zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně-první ochrany,
vedoucí zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo vedoucí
zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu k výkonu sociálněprávní ochrany pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se
podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Vedoucí zaměstnanec
zařazený v orgánu sociálně-právní ochrany, vedoucí zaměstnanec kraje
zařazený do krajského úřadu nebo vedoucí zaměstnanec obce zařazený
do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany je hodnocen svým
přímým nadřízeným minimálně jednou ročně. Hodnocení je zaměřeno
zejména na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a
potřeb další odborné kvalifikace.
Vedoucí odboru jedenkrát do roka provádí hodnocení svých podřízených. Poněvadž neexistují
žádná celoúřadová
pravidla pro hodnocení, není možno je použít pro hodnocení
zaměstnanců, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany.
Hodnocení je prováděno:





způsobem rozhovoru s vedoucím,
pozorováním zaměstnance při práci,
analýzou náhodně vybraných spisů či problémových kauz,
sebehodnocením klienta,
případně zpětnou vazbou od klientů
Vyhodnocení je ústní s tím, že



zaměstnanec je s výsledkem seznámen,
společně s nadřízeným stanoví potřebné další vzdělávání,
společně s nadřízeným stanoví reálný cíl a vytvoří osobní vzdělávací plán
27
Hodnocení se takto prolíná do programu dalšího vzdělávání zaměstnanců, které respektuje §
20 a následující (průběžné vzdělávání) zák. č. 312/2002 Sb. o úřednících samosprávných
celků v platném znění a § 110 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v platném znění.
6b
Orgán sociálně-právní ochrany má písemně zpracovány individuální
plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců vykonávajících
sociálně-právní ochranu. Plány uplatňuje v praxi.
Každý zaměstnanec vykonávající SPOD má vypracovaný svůj individuální jednoletý plán
dalšího vzdělávání, v němž je zaměřen na prohlubování znalostí a dovedností dle své
specializace, nebo dle zjištěných nedostatků na základě výsledku hodnocení zaměstnance.
Rastr „Plánu dalšího vzdělávání“:
Plán dalšího vzdělávání úředníka
(podle § 20 zák. č. 312/2002 Sb. a § 111 zákona č. 108/2006 Sb.)
JMÉNO A PŘÍJMENÍ, TITUL:
Název pracovního (funkčního) místa: sociální pracovník SPOD (dle popisu pracovní náplně)
Odbor: sociálních věcí
Charakter práce (správní činnosti): sociálně právní ochrana dětí
Dosažené předcházející vzdělání:
1.
Střední
vzdělání:
………………………………………………………...
28
a)
všeobecné
b) odborné (obor) ………………………..
…………………………
2.
Vyšší
odborné
……………………
3.
(obor
studia):
……………………………………...
Vysokoškolské vzdělání:
a)
bakalářské
…………………………………………………….
b) magisterské
…………………………………....
……………...
c) doktorandské ……………………………………...…………..
4.
Postgraduální – vědecké: ………………….....…………………………………………
5.
Zvláštní odborná způsobilost:
6.
Uznané vzdělání podle § 34 zák. č. 312/2002 Sb. (v souvislosti s prováděcí předpisem
(vyhláška MV č. 304/2012 Sb.):
7.
Další profesní kurzy:
Zaměstnanec je povinen absolvovat vstupní vzdělávání a zkoušku zvláštní odborné
způsobilosti. Tuto povinnost nemá úředník, kterému bylo vydáno osvědčení o uznání
rovnocennosti vzdělání nebo jeho části.
Dohodnutý plán průběžného vzdělávání na období – rok 2015
Průběžné vzdělávání se uskutečňuje formou kurzů.
Zaměstnanec absolvuje dle aktuální potřebnosti kurzy týkající se těchto okruhů: rodinné
právo v praxi a jeho novelizace, SPO v praxi, práce a komunikace s rodinou, správní právo,
medicínské právo pro sociální pracovníky, domácí násilí, detekce násilí na dětech (týrané,
zneužívané a zanedbávané děti), trestní odpovědnost mládeže, trestné činy proti rodině a
dětem, náhradní rodinná péče, etika úředníka, syndrom vyhoření a jeho prevence, apod.
29
Účast na kurzu, jež je součástí průběžného vzdělávání, se prokazuje osvědčením vydaným
vzdělávací institucí, která kurz pořádala.
Plán vzdělávání sestavil:
Plán vzdělávání schválil:
S plánem vzdělávání seznámen:
Dne:
Změny plánu vzdělávání:
6c
Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje průběžné vzdělávání
zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany,
zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců
obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany
v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok, a to formou
účasti zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany,
zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu nebo zaměstnanců
obce zařazených do obecního úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany
na vzdělávacích kurzech akreditovaných Ministerstvem práce a
sociálních věcí. Vzdělávání zaměstnanců zařazených v orgánech
sociálně-právní ochrany, zaměstnanců kraje zařazených do krajského
úřadu nebo zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu k výkonu
sociálně-právní ochrany vychází z individuálních plánů dalšího
vzdělávání a je a změřeno na rozšíření odborné kvalifikace.
Příloha k plánu průběžného vzdělávání:
Absolvovaná vzdělání R. 2015
Název vzdělávací akce:
Nástup školení:
30
Absolvoval dne:
Číslo osvědčení:
Počet dnů vzdělávání:
Cena kurzu:
cestovní náklady:
celkem:
cestovní náklady:
celkem:
cestovní náklady:
celkem:
cestovní náklady:
celkem:
Název vzdělávací akce:
Nástup školení:
Absolvoval dne:
Číslo osvědčení:
Počet dnů vzdělávání:
Cena kurzu:
Název vzdělávací akce:
Nástup školení:
Absolvoval dne:
Číslo osvědčení:
Počet dnů vzdělávání:
Cena kurzu:
Název vzdělávací akce:
Nástup školení:
Absolvoval dne:
Číslo osvědčení:
Počet dnů vzdělávání:
Cena kurzu:
Název vzdělávací akce:
Nástup školení:
Absolvoval dne:
Číslo osvědčení:
Počet dnů vzdělávání:
Cena kurzu:
cestovní náklady:
Název vzdělávací akce:
Nástup školení:
Absolvoval dne:
31
celkem:
Číslo osvědčení:
Počet dnů vzdělávání:
Cena kurzu:
cestovní náklady:
celkem:
6d
Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pro zaměstnance zařazené
v orgánech sociálně-právní ochrany, zaměstnance kraje zařazené do
krajského úřadu nebo zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu
k výkonu sociálně-právní ochrany, kteří vykonávají přímou práci s klienty,
podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka.
Podpora nezávislého kvalifikovaného odborníka, jehož odbornost se vztahuje k výkonu
činnosti orgánu sociálně-právní ochrany, je zabezpečována supervizorem, který je osobou
stojící mimo strukturu organizace a má tedy neutrální pohled na řešenou problematiku, čímž
napomáhá k hledání nových pohledů, způsobů řešení. Podporuje zaměstnance orgánu
sociálně-právní ochrany psychicky a tím napomáhá předcházení syndromu vyhoření.
Podpora externím supervizorem je svým rozsahem a obsahem postavena dle potřeb
zaměstnanců. Je zaměřena případově, ale i týmově, je možné realizovat i individuální
supervizi, pokud o ni některý zaměstnanec požádá.
Finanční zajištění supervizí je plněno z prostředků dotace na výkon sociálně právní ochrany
dětí (bod 11. metodiky MPSV pro čerpání dotace na výkon agendy SPOD).
Nezávislý kvalifikovaný supervizor má uzavřenou dohodu s Městem Ivančice, v níž jsou
nastaveny všechny důležité parametry. Zejména četnost setkání (minimálně 6 supervizí
ročně), délka setkání a charakter výstupů ze supervize. Supervizní setkání se konají
v komunikační místnosti odboru sociální věcí MěÚ Ivančice, která je k tomuto účelu
dostatečně vybavena.
32
STANDARD Č. 7
PREVENCE
7a
Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené
děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní
aktivity ve svém správním obvodu.
Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany v souladu s ustanovením §10 zákona č.
359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů vyhledávají děti
uvedené v §6 tohoto zákona. Tato činnost probíhá aktivně a systematicky. Pracovníci SPO
mají jasně stanoveny kompetence a postupy pro monitorování a vyhledávání ohrožených dětí,
v rámci samotného výkonu sociálně-právní ochrany (šetření, jednání, příp. konferencích,…)
sledují a vyhodnocují možná rizika.
V rámci výkonu sociálně-právní ochrany dětí spolupracují s orgány územní samosprávy,
pověřenými osobami, školami, školskými zařízeními, poskytovateli sociálních služeb, Policií
ČR, městskou policií, Probační a mediační službou, soudy, státními zastupitelstvími,
poskytovateli zdravotních služeb, pedagogicko-psychologickými poradnami apod. V rámci
této spolupráce je mapováno dění v lokalitách města i spádových oblastí. Informace od těchto
subjektů jsou přímo zasílány oddělení sociálně-právní ochrany, či jsou předávány na
společných setkáváních v rámci komisí města, týmů pro mládež, valných hromad zástupců
mikroregionu.
Zaměstnancům orgánu sociálně-právní ochrany jsou známa místa a oblasti vyššího výskytu
ohrožených dětí a na těchto místech uplatňují, ve spolupráci se zainteresovanými subjekty,
adekvátní preventivní aktivity (dohled, realizaci volnočasových aktivit, aktivizační služby).
OSPOD aktivně vyhledává a monitoruje způsobem:
 Spoluprací se školami – řeší aktuální tematické okruhy, deleguje na organizace nabízející
preventivní programy SPONDEA, K-centrum Noe Třebíč
 Spoluprací s neziskovými organizacemi, PPP, SVP, dětští lékaři, nemocnice… u některých
dochází k pravidelným setkáváním, předáváním informací o práci v rodině, v případě že
shledají, že dítě je ohrožené sociálním nebo patologickými jevy, oznámí OSPOD
 Spoluprací s městskou policií
33
 Spoluprací s Policií ČR
 Vlastní prací samotného pracovníka v terénu zaměřená na všímavosti okolí o okolních
jevů, v rámci šetření v rodinách a pohovory s dětmi se dovídáme o nových případech
vyžadující SPOD
 Pravidelně se konající komisí pro sociálně-právní ochranu dětí
7b
Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit
prokazatelně spolupracuje s dalšími fyzickými osobami,
právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány
územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních
služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií ČR, Probační a
mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli
zdravotních služeb, případně dalšími fyzickými osobami,
právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči
o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny výše
uvedené subjekty mohou tak formou spolupráce v rámci výše
uvedeného zvolit tým pro děti a mládež.
Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje v rámci preventivních programů multidisciplinární
přístup. Jedná se o veškerá opatření, která směřují k předcházení nežádoucím jevům v
lokalitách, ve kterých orgán působí. Prokazatelně spolupracuje i s dalšími návaznými
subjekty.
Na preventivní aktivity a opatření směřující k předcházení nežádoucích jevů v oblastech
souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí se zaměřují komise zřízené starostou. Odborem
je zpracován komunitní plán rozvoje soc. služeb. Oddělení sociálně-právní ochrany dětí
zabezpečuje činnost komise pro sociálně-právní ochranu dětí, zřízenou starostou města v
souladu s ustanovením§ 38 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění
pozdějších předpisů a § 106 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších
předpisů.
Činnost komise:
 v zákonem vymezených případech rozhoduje o vydání a odnětí pověření ke zřízení
výchovně rekreačních táborů pro děti
 navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných,
zneužívaných a zanedbávaných dětí
34
 zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v
komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině
 doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před
sociálně patologickými jevy
 připravuje programy péče o problémové skupiny dětí
 na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní
ochrany a vydává k nim stanoviska
 koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu obce Ivančice s
rozšířenou působností
Členové komise jsou jmenováni z řad odborníků, kteří se věnují problematice související se
sociálně-právní ochranou dětí. Tento multidisciplinární tým je složen ze zástupců Policie ČR,
orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školských zařízení, poskytovatelů sociálních služeb a
zdravotnických, možno podle potřeby pozvat dítě spolu rodiči nebo jinými fyzickými
osobami odpovědnými za jeho výchovu a jiné osoby dle zákona.
Zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany:
 minimálně jednou ročně (v rámci společných jednání komise sociálně-právní ochrany dětí a
komise pro školství, výchovu a vzdělávání) informují učitele, výchovné poradce, metodiky
primární prevence, vedení škol o problematice sociálně-právní ochrany dětí
 kurátor pro mládež spolupracuje s poskytovateli preventivních aktivit s pedagogy školy a
metodiky primární prevence
 zúčastňují se společných setkání se subjekty, které pracují s dětmi a jejich rodinami
 mají k dispozici základní informace o službách pro klienty, které jsou zpracovány v
katalogu sociálních služeb Jihomoravského kraje.
¨
35
8. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení
STANDARD Č. 8
PŘIJETÍ OZNÁMENÍ, POSOUZENÍ NALÉHAVOSTI A PŘIDĚLENÍ
PŘÍPADU
8a
Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí
oznámení případu a jeho evidenci.
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, upravuje
oznamovací povinnost ve vztahu k subjektům, které se mohou při své činnosti setkat s
ohroženým dítětem.
Oznámením se rozumí přijetí informace o možném ohrožení dítěte. Orgán sociálně-právní
ochrany postupuje jednotně při přijetí oznámení případu a jeho evidenci.
Celý postup je pečlivě rozfázován na jednotlivé kroky:






přijetí oznámení
evidence případu v elektronické poště (Ginis)
bezodkladné přidělení koordinátorovi případu
posouzení naléhavosti případu včetně vyhodnocení rizik
vyhodnocení případu pracovníkem
odložení podnětu nebo zařazení případu do evidence podle zákona o
sociálně-právní ochraně dětí a instrukce o vedení spisové dokumentace
Orgán sociálně-právní ochrany má tedy jednoznačná pravidla, která určují způsoby přijetí
oznámení, a postupy s ohledem na způsob přijetí podnětu (formou telefonickou, e-mailovou,
písemnou, vlastní depistážní činností ap.) a režim, v jakém je oznámení přijato (v pohotovosti,
v terénu, na pracovišti). Klienti jsou informováni o důvodech pro evidenci případu. Taktéž
jsou informovány státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé
zdravotních služeb popř. další zařízení určená pro děti, která oznámení učinila a to o dalším
postupu a lhůtách pro vyřízení oznámení, pokud o to požádaly.
8b
Každý případ orgánu sociálně-právní
s ohledem na jeho naléhavost.
36
ochrany
je
posouzen
Orgán sociálně-právní ochrany posuzuje každý případ individuálně a s ohledem
na jeho naléhavost. Proces posouzení naléhavosti případu probíhá bezodkladně koordinátorem
případu nebo týmem odborníků, kde se využívá zkušeností členů tohoto týmu. Naléhavou
situací se rozumí situace, kterou je potřeba řešit
bezodkladně v daný moment, tzn., je nutné vyhodnotit míru ohrožení života dítěte, jeho
bezpečí a zdravého vývoje.
8c
Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu.
Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného
případu.
Orgán sociálně-právní ochrany rozděluje každý případ dle specializace a dle lokality podle
rozdělení obvodů.
Každý případ je řešený pracovníkem, kterému byl přidělený. Každý pracovník zná své
povinnosti, vyplývající ze stanovených kompetencí koordinátora případu. Tento pracovník
řídí a zodpovídá za průběh poskytování sociálně-právní ochrany, vykonává přímou sociální
práci a intervence ve prospěch klienta, snaží se klientovi pomoci zorientovat se v systému
sociálně -právní ochrany a dalších doprovodných služeb. Tento pracovník provází klienta
celým procesem pomoci a podpory. Nedílnou součástí tohoto procesu je i zpracování
individuálního plánu ochrany dítěte. Pracovník vytváří plán na základě klientových potřeb a
problémů a zodpovídá za jeho naplňování, vyhodnocování a pravidelnou aktualizaci. Zde
může spolupracovat se sítí služeb a dohlíží na efektivitu poskytované podpory. Na řešení
daného případu může tak spolupracovat i více osob.
Může se stát, že nastane nutnost vyměnit pracovníka případu (např. změna charakteru
případu, změna systému práce s klientem, z důvodu nemoci, dovolené, odchodu pracovníka
ap.).
8d
Každý zaměstnanec zařazený v orgánu sociálně právní ochrany
k výkonu sociálně-právní ochrany pracuje s maximálně 80
rodinami, v případě kurátora pro děti a mládež se 40 rodinami.
V případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci pracuje
maximálně se 40 rodinami.
37
Orgán sociálně-právní ochrany bere na vědomí, že každý jeho pracovník zařazený k výkonu
sociálně-právní ochrany může aktuálně pracovat maximálně s 80 rodinami, v případě klientů
kurátora pro mládež a v případě práce s osobami pečujícími a osobami v evidenci může
pracovat maximálně se 40 rodinami. Touto skutečností tak zajišťuje nejenom řádný a kvalitní
výkon sociálně-právní ochrany, ale taktéž zajišťuje práva rodiny. Ochraňuje tak i pracovníky
před přetížením v situacích, kdy by pracovník měl pracovat s větším počtem rodin, než jsou
jeho reálné kapacity.
Tyto uvedené maximální počty orgán sociálně-právní ochrany nepřekračuje a pro sledování
uvedených hodnot není stanovený žádný časový rámec, jedná se o stav v daný konkrétní
okamžik. V průběhu času se mohou počty rodin, s nimiž pracovníci pracují, měnit, a to
adekvátně změnám náročnosti práce s rodinami či stanovení priorit a intenzity této práce.
Do počtu rodin, s nimiž pracovník pracuje, se započítává každá rodina, to znamená jak rodina
vedená ve spisu Om, tak i rodina vedená ve spisu Nom (tj. i rodina s dětmi, které mají trvalé
bydliště mimo příslušnou obec). Jako jednu rodinu počítá orgán sociálně-právní ochrany také
rodinu, kde je např. vedeno více Om nebo Nom spisů.
38
STANDARD Č. 9
JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY
DÍTĚTE
9a
Při jednání s klienty dodržuje orgán sociálně-právní ochrany
základní principy výkonu sociálně-právní ochrany, zejména
–
–
–
–
–
–
–
–
–
respektuje individuální přístup ke všem klientům,
vychází z individuálních potřeb každého klienta,
podporuje samostatnost klientů,
uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta,
motivuje k péči o dítě,
posiluje sociální začleňování klientů,
důsledně dodržuje lidská práva a základní svobody,
podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím,
informuje klienta o postupech používaných při výkonu
sociálně-právní ochrany.
Orgán sociálně-právní ochrany dodržuje při jednání s klientem základní principy výkonu
sociálně-právní ochrany. Zejména se jedná o uplatňování individuálního přístupu k potřebám
každého klienta, o motivaci k péči o děti, o posilování sociálního začleňování klientů, o
podporu samostatnosti klienta, o podporování kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, o
informování klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany.
V oblasti sociální práce se dále uplatňují principy a zásady, jakými jsou například respekt k
jedinečnosti každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu
pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci,
náboženské a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti,
respekt k právu každého jedince na seberealizaci, ochrana důstojnosti a lidských práv klientů,
ochrana klientova práva na soukromí a důvěrnost jeho sdělení, vedení klientů k vědomí
odpovědnosti. Znalost principů sociálně-právní ochrany a jejich uplatňování v praxi jsou
základním kamenem poskytování sociálně-právní ochrany práv a svobod, a v praxi je
důsledně uplatňují.
Spolupracují s dalšími odborníky a tím zvyšují kvalitu poskytované sociálně-právní ochrany,
sociálně-právní ochrany dětí hájí nejlepší zájem dítěte, přispívají k vytvoření podmínek pro
zdárný fyzický, duševní, duchovní a sociální rozvoj dítěte, snaží se předejít a odklonit
39
jakoukoli formu týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte. Respektuje rodinu jako základní,
přirozené a nezastupitelné prostředí pro plný a harmonický rozvoj osobnosti dítěte, respektují
práva a pokud to není v přímém rozporu s jeho nejlepšími zájmy, dále pomáhají v návratu
dítěte do jeho přirozeného prostředí či náhradního rodinného prostředí.
9b
Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro
jednání s osobami se specifickými potřebami nebo má dojednanou
spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tuto
službu zajistí externě.
Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se
specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci se subjekty, které tyto služby pro
něho zajistí externě. Orgán sociálně-právní ochrany zná specifické potřeby těchto klientů.
Pracovníci umí s klienty se specifickými potřebami komunikovat nebo mají zajištěny externí
spolupracovníky, kteří jim komunikaci zprostředkují. Může se jednat o komunikaci ve
znakové řeči, v cizí řeči, s dítětem/rodičem/klientem s určitým typem postižení či
znevýhodnění.
Základní informace o službách pro klienty se specifickými potřebami má pracoviště orgánu
sociálně-právní ochrany zpracovány srozumitelně pro cílovou skupinu, tj. s ohledem na různé
typy specifických potřeb klientů.
9c
Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména
v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54
zákona, vyhodnocování základních potřeb dítěte a situace rodiny
(dále jen vyhodnocování), zaměřené na skutečnost zda se jedná o
dítě vymezené § 6 a §54 písm. A) zákona, o dítě uvedené v § 54
písm. B) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného
důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o
dítě vymezené v §6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany
podrobné vyhodnocování.
Po obdržení podnětu OSPOD založí spisovou dokumentaci, při které dodržuje Směrnici
MPSV č.j. 2013-26780-21 ze dne 19. 09. 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu
40
spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení
rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče.
OSPOD rozlišuje 3 typy spisů; a to Om, Nom, SPOD.
Pokud nezletilé dítě nemá trvalé bydliště v působnosti obvodu Městského úřadu Ivančice, je
mu založena spisová dokumentace Nom. V případě potřeby je vyhotoveno základní
vyhodnocení v souvislosti na vazbu spisu Om u OSPODu, který je místně příslušný.
Pokud má nezletilé dítě trvalé bydliště v působnosti obvodu Městského úřadu Ivančice, je mu
založena spisová dokumentace Om, příp. SPOD. Kritéria pro založení spisu Om uvádí výše
uvedená směrnice. K tomuto slouží tiskopis „Důvodnost založení a vedení spisové
dokumentace o dítěti a jeho rodině“. Po založení spisové dokumentace Om je vyhodnoceno,
zda se jedná o dítě v § 6 zákona o OSPOD a je mu vyhotoveno základní vyhodnocení situace
dítěte (viz příloha č. 2). Pokud se jedná o dítě v § 6 zákona, provádí OSPOD podrobné
vyhodnocení (viz odkaz).
Jestliže podnět nesplňuje kritérium pro založení spisu Om, je podnět založen do spisu SPOD.
Tomuto spisu je pracovníky vyhotovováno základní vyhodnocení situace dítěte.
Vyhodnocování se provádí pro každé dítě samostatně. V případě sourozenců je prováděno pro
všechny děti současně.
9d
Orgán sociálně-právní ochrany dětí
s rozšířenou působností zpracovává
podrobné vyhodnocování se závěrem, že
v §6 zákona, individuální plán ochrany
přehodnocuje a následně jej uzavírá.
obecního úřadu obce
v případě, kdy provedl
se jedná o dítě vymezené
dítěte, podle potřeby jej
Orgán sociálně-právní ochrany sestavuje individuální plán ochrany dítěte, pravidelně jej
přehodnocuje a následně jej uzavírá s cílem strukturovat proces práce na případu ohroženého
klienta a definovat postup, kdy a jak zpracovávat individuální plán ochrany dítěte.
Individuální plán ochrany dítěte je důležitým dokumentem nejen pro pracovníka
zodpovědného za daný případ, ale také pro samotnou rodinu a dítě. Díky němu se jim dostává
přehledných informací o konkrétních krocích a osobách, které se na jejich plnění podílejí.
Rodiče jsou intenzivně zapojeni do systému pomoci dítěti formou oficiálního dokumentu, což
v řadě případů může působit motivačně.
Individuální plán ochrany dítěte zpracovává pracovník za účasti dítěte a rodiny, s výjimkou
situací, kdy není v zájmu dítěte, aby bylo vystaveno některým náročným situacím, které
41
mohou při zpracování plánu vzniknout. Nezbytné je proto pečlivé posouzení konkrétního
řešeného případu pracovníkem sociálněprávní ochrany. Není-li individuální plán ochrany
dítěte zpracováván za účasti dítěte a rodiny, musí být ze spisové dokumentace zřejmý důvod
(nezájem rodiny, porušení zájmu dítěte aj.)
Individuální plán ochrany dítěte obsahuje popis příčin ohrožení dítěte a důvody zahájení
sociálně-právní ochrany, cíle navržených opatření, prostředky k jejich dosažení a ukazatele
účinnosti jednotlivých opatření, rozsah navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte a
poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, způsob
naplňování navržených opatření, práv a zájmů dítěte v rozsahu sociálně-právní ochrany,
metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám
odpovědným za výchovu dítěte při péči o dítě a při jeho výchově.
Zpracování individuálního plánu ochrany dítěte je jednou z metod sociální práce, která
umožňuje strukturovat proces práce na případu ohroženého dítěte a jeho rodiny. Pracovník ve
spolupráci s dítětem (rodinou) naplánuje jednotlivé kroky směřující k podpoře dítěte a rodiny
a k vyřešení či alespoň zlepšení obtížné situace dítěte (rodiny). Postupné plnění kroků se řídí
časovým harmonogramem.
Individuální plán ochrany dítěte je přehledným dokumentem, z něhož jsou zřejmé dílčí kroky
přijaté k ochraně dítěte, osoby podílející se na pomoci dítěti a rodině a časový rámec, v němž
se jednotlivé úkoly naplňují. Při vypracování individuálního plánu ochrany dítěte je stanoven
termín vyhodnocení realizovaných opatření, na jehož základě je následně plán aktualizován
pro další časový úsek práce na případu spolu s termínem následného vyhodnocení.
Po ukončení poskytování sociálně-právní ochrany je plán uzavřen, přičemž musí být vždy
dostatečně podrobně uvedeno, z jakého důvodu a po té může být uzavřen.
42
STANDARD Č. 10
KONTROLA PŘÍPADU
10a
Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu
případů.
Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů, jejímž cílem je odhalit
chyby a případné nedostatky při práci s nimi.
Kontrolní činností by měl být zajištěn jednotný postup práce orgánu sociálně právní ochrany
dětí s klienty.
Nadřízený pracovník vykonává u sociálního pracovníka pravidelnou kontrolní činnost 1x za
půl roku u 1 spisu. Kontroluje se forma, obsah, proces a zátěž pracovníka. Z provedené
kontroly je proveden zápis. Veškeré zápisy z kontrol se ukládají u vedoucího pracovníka.
S obsahem zápisu je sociální pracovník seznámen.
Na základě stížnosti klienta, podnětu komise sociálně-právní ochrany dětí apod. může být
provedena mimořádná kontrola.
43
STANDARD Č. 11
RIZIKOVÉ A NOUZOVÉ SITUACE
11a
Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu
sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a
nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi,
které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní
ochrany včetně postupů při jejich řešení.
Riziková situace = situace, kdy nastává riziko zranění zaměstnance či klienta, zranění dalších
osob, případně hrozba vzniku škody na majetku.
Příklady rizikové situace:
 agresivní či ozbrojený klient,
 klient pod vlivem drog,
 konflikt mezi klienty,
 agresivní zvíře v domácnosti klienta,
 klient v rizikové lokalitě,
 zranění sociálního pracovníka nebo klienta,
 nevolnost sociálního pracovníka nebo klienta.
Nouzová situace = situace, kdy může dojít k omezení výkonu sociálně-ochrany z důvodu
vzniku nenadálých skutečností, způsobených činností člověka nebo přírodními vlivy.
Příklady nouzové situace:
 z důvodu epidemie většina zaměstnanců v pracovní neschopnosti,
 kumulace mnoha případů najednou,
 výpadek elektrického proudu,
 povodeň v blízkosti pracoviště,
 požár na pracovišti.
Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany
jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se
situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně
44
postupů při jejich řešení, pracovníci si vědí rady, pokud situace nastane. Pravidla pro řešení
rizikových a nouzových situací přinášejí zaměstnancům a klientům větší bezpečí.
Všichni pracovníci jsou proškolováni na pravidelných školeních BOZP a školeních řidičů
motorových vozidel, kde jsou s postupy řešení havarijních a nouzových situací seznamováni,
informováni o změnách. Nouzové a krizové situace při poskytování sociálně-právní ochrany a
jejich řešení jsou diskutovány a osvojovány na společných pracovních poradách nebo na
poradách jednotlivých pracovišť. O vážných havarijních a nouzových situacích jsou sepsány
záznamy, které jsou založeny do spisové dokumentace vedené na oddělením BOZP.
DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA TÍSŇOVÉHO VOLÁNÍ

150 – HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

155 – ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA

156 – MĚSTSKÁ POLICIE

158 – POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

1188 – INFOLINKA TELEFONNÍCH ČÍSEL
V případě volání na linku tísňového volání je třeba sdělit základní informace:



co se stalo,
kde se to stalo,
své jméno a číslo telefonu, odkud voláme.
Po ukončení hovoru je nutné vyčkat na zpětný telefonát, kterým si operační pracovník ověří
pravdivost nahlášené zprávy.
45
STANDARD Č. 12
DOKUMENTACE O VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ
12a
Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování,
vedení evidence a archivace dokumentace, včetně vedení
elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní
ochrany dětí o klientech a dalších osobách.
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, v §§ 54
– 57 (dále jen „zákon o SPOD“) a Směrnice Ministerstva práce a sociálních věcí č.j.
2013/26780-21 ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové
dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu
evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče (dále jen „Směrnice
MPSV“), ukládá obecním úřadům vést evidenci a spisovou dokumentaci dětí, kterým se
poskytuje sociálně-právní ochrana, a dětí, kterým byl obecní úřad ustanoven opatrovníkem
nebo poručníkem.
Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany jsou z důvodu shromažďování a zpracovávání
osobních údajů zavázáni dodržováním zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o
změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Pracovníci SPO jsou povinni dle zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve
znění pozdějších předpisů, zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při
provádění SPO nebo v přímé souvislosti s tím seznámili. Dále jsou povinni zachovávat
mlčenlivost o osobě, která upozornila na závadové chování dětí nebo porušení povinností
vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, dále o místu pobytu rodiče, který se stal obětí
domácího násilí v rodině s dítětem, a rovněž o údajích o osobách, jímž bylo dítě svěřeno do
péče před osvojením, jakož i o místě pobytu takového dítěte.
Každá konzultace s klientem je zaznamenána v jeho spise. Rovněž jsou zaznamenány veškeré
informace vztahující se k případu klienta – telefonická nebo písemná sdělení, informace
sdělené jinou osobou, institucí apod. Do spisu klienta se vkládají veškeré dokumenty a listiny
vztahující se k jeho případu. Do spisu rovněž patří záznamy odborníků - psychologů, spec.
pedagogů, např. z použitých diagnostických metod (např. vyplněné a vyhodnocené
psychologické testy, autentické kresby nebo písemná vyjádření klientů při aplikaci
projektivních technik), sdělení e-mailovou poštou, osobní dopisy či jiná korespondence
vztahující se ke klientovi a k průběhu poradenského nebo terapeutického procesu. Spisová
dokumentace obsahuje zejména osobní údaje dětí, jejich rodičů, údaje o výchovných
poměrech těchto dětí, záznamy o výsledcích šetření v rodině, záznamy o jednání s rodiči nebo
46
jinými osobami, kopie podání k soudům a jiným státním orgánům, písemná vyhotovení
soudů, orgánů činných v trestním řízení a správních orgánů.
Spisovou dokumentaci o dětech vedenou na OSPOD MěÚ Ivančice tvoří:

základní evidence,

pomocná evidence,
evidence v elektronické podobě,

evidence a spisová dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče.
Nahlížení do spisové dokumentace
Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, je oprávněn na základě vlastní písemné
žádosti:

rodič dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost,

jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte,

zástupce rodičů a jiných osob odpovědných za výchovu na základě písemně udělené
plné moci,

nevidomé osobě je obsah spisové dokumentace přečten a OSPOD
požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její doprovod,

do spisové dokumentace týkající se osvojení dítěte je oprávněn nahlížet na základě
písemné žádosti osvojenec, jakmile nabude svéprávnosti.

Rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte nebo jejich zástupce na základě
písemně udělené plné moci mají právo při nahlížení do spisové dokumentace činit si z ní
výpisy, pořizovat si kopie jednotlivých listů (např. vlastním fotoaparátem, mobilním
telefonem), popřípadě požádat zaměstnance OSPOD MěÚ Ivančice o pořízení kopie
spisové dokumentace nebo její části (bez úhrady).


umožní na
Z nahlédnutí do spisové dokumentace je pořízen protokol z jednání.
Nahlédnutí do spisové dokumentace mohou zaměstnanci OSPOD odmítnout v
případě, pokud by to bylo v rozporu se zájmem dítěte, v rozporu s rozhodnutím soudu o
utajení osvojení nebo pokud lze ze spisové dokumentace zjistit, která fyzická osoba
upozornila na skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte.
47

Vydání rozhodnutí o zamítnutí nahlédnutí do spisové dokumentace je v souladu se
zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a vyhotovuje jej
vedoucí OSPOD MěÚ Ivančice.

Zaměstnanci OSPOD jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se
kterými se při provádění sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím
seznámili,
a to i po skončení pracovněprávního vztahu. Jejich povinností je respektovat práva klientů
OSPOD a chránit jejich osobní údaje.
12b
Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým
způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta.
Důležitým aspektem kvalitního vedení případu je vedení spisové dokumentace. Každý
pracovník je přímo zodpovědný za ochranu všech údajů o klientovi, které shromáždil a
zpracoval ve spisové dokumentaci, kterou o něm vede. Spisová dokumentace musí být vedena
řádně, přehledně a pravidelně.
Vedení spisové dokumentace je nedílnou součástí pracovní náplně zaměstnanců OSPOD MěÚ
Ivančice. Spisová dokumentace obsahuje jen údaje nezbytné pro kvalitní poskytování ochrany
dětí.
Součástí spisové dokumentace na OSPOD MěÚ Ivančice jsou i písemnosti tvořící podklad
pro zpracování spisové dokumentace (tzv. důvěrné informace). Tyto písemnosti se vedou
odděleně v samostatné složce, která není součástí spisu Om a nevydávají se žádnému orgánu,
fyzické nebo právnické osobě. Lze je předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v případě,
že se údaje v nich obsažené týkají trestního stíhání.
48
STANDARD Č. 13
VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A PODÁVÁNÍ STÍŽNOSTÍ
13a
Orgán sociálně právní ochrany zpracovává pravidla pro podávání,
vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelné pro všechny
klienty.
Každý klient nebo osoby dotčené činností OSPOD mají právo stěžovat si. Stížnost je podání
poukazující na nevhodné chování úřední osoby nebo na nesprávný úřední postup. Odbor
řádně prošetří všechny skutečnosti, může provést místní šetření, vyžádat si dokumenty
související s obsahem stížnosti, vyslechne osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další
osoby, které mohou přispět k objasnění věci, postupuje tak, jak řešení stížností nastavuje
vnitřní předpis Městského úřadu Ivančice, čím je organizační směrnice č. 4/2007
„Vyřizování stížností občanů“, viz příloha č. 3.
13b
Orgán sociálně právní ochrany informuje klienty a další osoby o
možnosti podat stížnost, a to způsobem srozumitelným klientům a
dalším osobám.
Stížnosti vztahující se k poskytovaným službám orgánu sociálně-právní ochrany dětí přijímá
vedoucí odboru sociálních věcí: Ing. Olga Prokopová, Palackého náměstí 11, 664 91 Ivančice.
Stížnost je také možné podat na podatelnu úřadu na adrese Palackého náměstí 196/6, Ivančice
49
(přízemí radnice), popř. do datové schránky města, nebo i prostřednictvím elektronické
podatelny s elektronickým podpisem stěžovatele. Další oprávněné osoby jsou pro příjem
stížností starosta města a tajemník MěÚ Ivančice.
Formy stížností:
 písemná,
 ústní – v případě, že ústní projednání stížnosti nevedlo k objasnění či vysvětlení věci, je se
stěžovatelem sepsán protokol o podání stížnosti, která je dále zaevidována a řešena,
 telefonická – řešena obdobně jako ústní stížnost, v případě, že není vyřízena ihned, je třeba
se stěžovatelem sepsat protokol. V případě vyřizování telefonické stížnosti je bezpodmínečně
nutné identifikovat stěžovatele.
 e-mailová či podaná telefaxem - do 5 dnů by měla být tato stížnost potvrzena osobně (do
protokolu), písemně či doplněna zaručeným elektronickým podpisem
 anonymní - jedná se o stížnost, která neobsahuje dostatek údajů potřebných k identifikaci
stěžovatele. Anonymní stížnost bude posouzena s přihlédnutím k obsahu a předána odboru k
řešení jako ostatní stížnosti.
Pokud nelze ze stížnosti zjistit, čeho se stěžovatel domáhá, stížnost se bez dalšího odloží.
50
STANDARD Č. 14
NÁVAZNOST VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ NA
DALŠÍ SUBJEKTY
14a
Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje
klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich
potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním
plánu ochrany dítěte.
Orgán sociálně-právní ochrany seznamuje klienty s dostupnými službami, dále klienty
motivuje k využívání dalších služeb.
K tomu pracovníci využívají na internetu volně dostupný Registr poskytovatelů sociálních
služeb a disponují Adresáři sociálních služeb Jihomoravského kraje, ze kterých čerpají
informace o dostupných službách.
Orgán sociálně právní ochrany má vytvořen Seznam vybraných spolupracujících organizací a
odborníků. Všichni pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany mají přehled o činnostech
dostupných organizací, které klientům nabízí, o jejich kapacitách a o podmínkách, za nichž je
možné jejich služby využít. Klientům mohou nabídnout kontakty na konkrétní zaměstnance
organizací.
Přehled o nabídce služeb pro rodiny s dětmi mohou získávat pracovníci v rámci komunitního
plánování sociálních služeb města Ivančice.
51
14b
Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti
přípravy na samostatný život u dětí starších 16 let, které se
nacházejí v ústavní
výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči kurátorů.
Orgán sociálně-právní ochrany se intenzivně věnuje oblasti přípravy na samostatný život u
dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči nebo v péči
kurátorů z hlediska zajištění včasné přípravy na život dítěte po dosažení jeho zletilosti a s
cílem, aby dětem vyrůstajícím ve složitých podmínkách orgán sociálně-právní ochrany
zpřístupnil základní informace a dovednosti, jak začít samostatně žít po dosažení zletilosti.
Orgán sociálně-právní ochrany má definovaná témata přípravy na samostatný život.
Systematická příprava dítěte na samostatný život je vždy zahájena nejpozději v 16 letech věku
dítěte. Děti vyrůstající v ústavní výchově, v náhradní rodinné péči či děti v péči kurátorů se
nachází v obtížnější situaci, jelikož fungující rodinné zázemí buď nepoznaly, nebo vyrůstaly v
rodinách náhradních. Právě u těchto dětí se tématu přípravy na samostatný život orgán
sociálně-právní ochrany věnuje systematicky a pojímá je jako součást práce s dítětem, kterou
dítě s pomáhajícím pracovníkem prochází. Témata jsou specifikována také v individuálním
plánu ochrany dítěte, a to vždy s ohledem na individuální potřeby každého dítěte jednotlivě.
Pro naplnění tohoto standardu spolupracuje orgán sociálně-právní ochrany s nestátními
neziskovými organizacemi v regionu, které se intenzivně zabývají oblastí přípravy na
samostatný život u dětí starších 16 let, které se nacházejí v ústavní výchově, v náhradní
rodinné péči nebo v péči kurátorů. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany tak průběžně
mapují a monitorují průběh přípravy dítěte vyrůstajícího v ústavní výchově nebo v náhradní
rodinné péči, nebo dítěte v péči kurátora. V případě dětí vyrůstajících v ústavní výchově orgán
SPOD spolupracuje s dětskými domovy, kde jsou děti umístěny, zejména pak s jejich
klíčovými pracovníky, kteří s dítětem tráví nejvíce času a mají přehled o jeho potřebách,
schopnostech a dovednostech. U dětí v náhradní rodinné péči jsou pro pracovníky SPOD
partnery přímo pěstouni, kteří jsou odpovědni za jejich výchovu. Mohou tak vhodným
způsobem dětem zpřístupnit informace týkající se témat, jako je např. volba povolání,
zajištění bydlení, vedení domácnosti atd.
Pracovníci pak sledují průběh této přípravy, komunikují o průběhu procesu a ověřují, zda si
děti osvojují potřebné kompetence. Pokud se taková příprava z jakýchkoliv důvodů nedaří
zajišťovat jinými subjekty, věnuje se potřebným tématům s dítětem přímo koordinátor
případu. Potom je samozřejmě nezbytné zintenzivnit kontakt s dítětem.
Související odkazy:
Registr poskytovatelů sociálních služeb
52
http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=0D8355B7F42693D4D69C75D2125FB
1A3.node1?SUBSESSION_ID=1437564229167_1
Adresář sociálních služeb Jihomoravského kraje
http://www.socialnisluzby-jmk.cz/Folders/933-1-Adresar+socialnich+sluzeb.aspx
Seznam vybraných spolupracujících organizací a odborníků:

Středisko výchovné péče
Veslařská 252, 637 00 Brno

SVP HELP ME
Bořetická 2, 629 00 Brno-Vinohrady

Středisko výchovné péče-odloučené pracoviště DDÚ, SVP a ŠJ Brno, Hlinky 140
Kamenomlýnská 2, Brno – Pisárky

Středisko výchovné péče Moravský Krumlov – ŠANCE
Zámecká 2, Moravský Krumlov, 672 01

Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno
Žerotínovo náměstí 533/6, Brno-Veveří, 602 00 Brno

Mgr. Milan Tělupil
Tumaňanova 1/6, 62100, Brno, Mokrá Hora

SPONDEA, o.p.s.
Sýpka 1351/25, 61300, Brno, Černá Pole

PERSEFONA, o.s.
Jiráskova 216/8, 60200, Brno, Veveří, pobočka Ivančice - ve Středisku volného času,
Zemědělská 2.

Pedagogicko-psychologická poradna, pracoviště Ivančice- odloučené pracoviště
pro region Brno-venkov
Komenského nám. 12, 664 91 Ivančice

Úřad práce, kontaktní pracoviště Ivančice
Široká 401/16, 664 91 Ivančice
53

Občanská poradna
Anenská 10 602 Brno
Přílohy:
Příloha č. 1
Doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí ke stanovení počtu zaměstnanců obce s
rozšířenou působností zařazených do orgánu sociálně-právní ochrany
Dle vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní
ochraně dětí, je počet zaměstnanců orgánu sociálně-právní ochrany přiměřený spádovému
obvodu tohoto orgánu. Při výpočtu přiměřeného počtu zaměstnanců orgánu sociálně-právní
ochrany se vychází ze základního kritéria nejméně 1 pracovník na 800 dětí (osob do 18 let
věku), které jsou hlášeny k trvalému pobytu ve správním obvodu orgánu sociálně-právní
ochrany. Zároveň se zohledňuje náročnost výkonu sociálně-právní ochrany v tomto správním
obvodu.
Na základě dostupných statistických dat a údajů z výkazů sociálně-právní ochrany provedlo
Ministerstvo práce a sociálních věcí rozdělení obcí s rozšířenou působností do tří základních
kategorií dle míry náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany:
I. Běžná míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany
II. Zvýšená míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany
III. Vysoká míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany
Obec s rozšířenou působnosti byla zařazena do jedné z kategorií zejména na základě
následujících kritérií:





Úhrnná rozvodovost
Počet neúplných rodin se závislými dětmi
Kriminalita dětí
Děti jako oběti trestné činnosti
Počty dosavadních případů evidovaných orgány sociálně-právní ochrany
54





Umístění dětí do náhradní rodinné péče
Počty dohledů stanovených soudem
Počet týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí
Počet dětí s nařízenou ústavní výchovou
Počet klientů kurátorů pro děti a mládež
Při stanovení optimálního počtu pracovníků vychází příslušný obecní úřad obce s rozšířenou
působností z počtu dětí hlášených k trvalému pobytu ke dni 31. prosince 2012. Při stanovení
počtu pracovníků vychází následujícího rozmezí:
Kategorie obce s rozšířenou působností
Počet dětí na jednoho pracovníka
Běžná míra náročnosti výkonu sociálně800 – 1000
právní ochrany
Zvýšená míra náročnosti výkonu sociálně700 – 900
právní ochrany
Vysoká míra náročnosti výkonu sociálně600 – 800
právní ochrany
I. Běžná míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany
Blatná, Blovice, Bučovice, Bystřice nad Perštejnem, Bystřice pod Hostýnem, Česká Třebová,
Chotěboř, Dačice, Dobříš, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Hlinsko, Hlučín,
Holešov, Holice, Horažďovice, Hořice, Humpolec, Hustopeče, Ivančice, Jablunkov,
Jilemnice, Konice, Králíky, Kralovice, Kravaře, Kuřim, Lanškroun, Lipník nad Bečvou,
Litomyšl, Litovel, Luhačovice, Mikulov, Milevsko, Mnichovo Hradiště, Mohelnice,
Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Náměšť nad Oslavou, Nepomuk, Nová Paka,
Nové Město na Moravě, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Odry, Pacov, Pohořelice,
Polička, Přelouč, Přeštice, Rožnov pod Radhoštěm, Sedlčany, Slavkov u Brna, Soběslav,
Sušice, Stříbro, Světlá nad Sázavou, Telč, Tišnov, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Valašské
Klobouky, Velké Meziříčí, Veselí nad Moravou, Vimperk, Vizovice, Vlašim, Vodňany, Votice,
Železný Brod
II. Zvýšená míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany
Aš, Benešov, Beroun, Bílovec, Blansko, Boskovice, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav,
Broumov, Břeclav, Čáslav, Český Brod, Český Těšín, Dobruška, Domažlice, Dvůr Králové
nad Labem, Frýdlant, Havlíčkův Brod, Horšovský Týn, Hořovice, Hranice, Jaroměř, Jičín,
Kaplice, Kostelec nad Orlicí, Kralupy nad Vltavou, Kraslice, Krnov, Kroměříž, Kyjov,
Lovosice, Lysá nad Labem, Mariánské Lázně, Moravská Třebová, Neratovice, Nový Bor,
Nový Jičín, Nymburk, Otrokovice, Pelhřimov, Podbořany, Poděbrady, Prachatice, Rakovník,
Rokycany, Rosice, Roudnice nad Labem, Rychnov nad Kněžnou, Rýmařov, Říčany, Semily,
Slaný, Stod, Strakonice, Svitavy, Šlapanice, Šternberk, Tachov, Tanvald, Třeboň, Turnov,
Třebíč, Třinec, Uherský Brod, Uničov, Ústí nad Orlicí, Valašské Meziříčí, Varnsdorf, Vítkov,
Vrchlabí, Vsetín, Vysoké Mýto, Vyškov, Zábřeh, Žamberk, Žďár nad Sázavou, Židlochovice
55
III. Vysoká míra náročnosti výkonu sociálně-právní ochrany
Bílina, Bohumín, Brno, Bruntál, Černošice, Česká Lípa, České Budějovice, Český Krumlov,
Děčín, Frýdek-Místek, Havířov, Hodonín, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Chrudim,
Jablonec nad Nisou, Jeseník, Jihlava, Jindřichův Hradec, Kadaň, Karlovy Vary, Karviná,
Kladno, Klatovy, Kolín, Kopřivnice, Kutná Hora, Liberec, Litoměřice, Litvínov, Louny,
Mělník, Mladá Boleslav, Most, Náchod, Nýřany, Olomouc, Opava, Orlová, Ostrava, Ostrov,
Pardubice, Písek, Plzeň, Prostějov, Přerov, Příbram, Rumburk, Sokolov, Šumperk, Tábor,
Teplice, Trutnov, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Zlín, Znojmo, Žatec.
56
Příloha č. 2
57
58
59
Příloha č. 3
60
61
62
63
64