Sociologie masové komunikace
Transkript
Sociologie masové komunikace
Sociologie masové komunikace Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 10. 2013 Sociologie masové komunikace: přehled témat • 1. Historie masové komunikace (dějiny, typologie, funkce) • 2. Předchůdci vědy o masové komunikaci (Weber, Lippmann, Dewey, Lasswell) • 3. Matematická a systémová teorie komunikace (Shannon, Weaver, Saussure, Jakobson, Lotman, Propp) • 4. Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) • 5. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer) • 6. Příjemci, účinky médií, komunikační modely a Birminghamská škola (Hall, McQuail) • 7. Mediace vs. medializace – pojetí masové komunikace ve 20. století • 8. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce reality (Durkheim, Blumer, Mead, Cooley, Goffman, Berger, Luckmann) • 9. Globální divadlo vs. globální vesnice, postmoderní znaková situace (McLuhan, Barthes, Baudrillard) • 10. Etické a vzdělávací aspekty působení médií na společnost (společenská odpovědnost mediálních korporací) • 11. Sociální média a sociologie mediálního marketingu • 12. Základní teze koncepce mediálních studií Sociologie masové komunikace: doporučená studijní literatura • • • • • • • • • • • • BARTHES, Roland. Mytologie. Praha : Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X. BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California : Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3. ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha : Portál. 2004. DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha : Univerzita Karlova, 1996. HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995. McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha : Odeon, 1991. 348 s. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2007. MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. Praha : Karolinum, 2006. 341 s. MIKULAŠTÍK, Milan. Komunikační dovednosti v praxi. Praha : Grada, 2003. ISBN 80247-0650. SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA : The University of Illinois Press, 1964. 125 s. VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha : Univerzita Karlova, 1991. 120 s. Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Oddělení sociologie na Chicagské univerzitě bylo zřízeno roku 1892. Jeho vedoucím se stal Albion Woodbury Small (18541926). Studoval mimo jiné historiografii v Berlíně a Lipsku. Jeho znalosti německé právní a ekonomické historické školy, shrnuté v knize Origins of Sociology (Small 1924). V prvních fázích vývoje tohoto oddělení, tj. od roku 1910, se stal její vůdčí osobností William Isaac Thomas (1863-1947). Musil, Jiří. Chicagská škola a sociologie. Dostupné elektronicky na: http://lidemesta.cz/index.php?id=877 Definoval pojmy jako sociální postoje (attitudes) a hodnoty (values), sociální původ (origin), sociální změna (change), disorganizace, sociální situace, osobnost... Zkoumal společně s Florianem Znanieckim vznik sociálních vztahů u vesnických a primitivních společenství. Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Teorie 4 potřeb (4 wishes) 1. touha po nové zkušenosti a čerstvých podnětech 2. touha po uznání (od sexuální reakce po všeobecné společenské uznání) 3. touha po ovládnutí, vůle k moc (vlastnictví, domácí tyranie či politický despotizmus) 4. touha po bezpečí (strach, negativní příklad člověka, který odstoupí ze sociální participace a žije v osamění) Po revizi: touha po nových zkušenostech (zvýšení stimulace, fyziologické změny, rozšíření, dobrodružství, vzrušení, senzacionalizmus, lov – hunting game), po bezpečí (opak novýchn zkušeností), po sociální responzi (odpovědi, láska, kamarádství, intimita) a po uznání (recognition, slává=vrchol uznání). Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Sociální kontrola • Thomas a Znaniecki jí připisovali dalekosáhlý význam • kontrolou se dají vyjádřit sociální aktivity, nebo se k ní vztahují • Účelem který vykazuje každý organismus, je mít určitou kontrolu nad svým okolím. • Kontrola prostředí probíhá přes pozornost (attention) a ta je aktivována, když se něco pokazí, když zavedenými způsoby selžou, když nastanou nové zkušenosti. Tento vývoj vytváří „krize“, vzbuzení pozornosti, a výsledek je přizpůsobení se organismu na životní prostředí. Tento proces je hlavní vysvětlení růstu, a to i osobnosti růstu. Lidský ideál je podle Thomase „úplně ovládat prostředí“. Jazyk vytváří víru a přání. • Vzdělání hraje určující roli v míře kontroly nad prostředím. Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Sociální situace • situace je souborem hodnot a postojů, se kterými má jednotlivec nebo skupina jednat v procesu činnostia vzhledem k nimž je tato činnost plánována a její výsledky oceněny • definice situace: jakémukoli úsilí předchází rozhodnutí jednat nebo nejednat podle daného přístupu, kterému předchází definice situace (výklad úhlu pohledu), politika a vzorce chování • situace hraje klíčovou roli v lidském rozhodování zahrnujícím mezilidské vztahy, intelektuální metody kontroly situace=charakter na základech temperamentu • Pelištejec (filištín, chytrák) – praktické, fixované postoje, sociální tradice // Bohémský typ – temperamentní momentální reakce, změny v postojích, neuzavřené možnosti vývoje // Kretaivní typ – určený rozsah osobnosti, reflexe, plány produktivity, změny Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Sociální instituce • pravidla chování a konání vnímané jako vyhovující nebo v rozporu s těmito pravidly vytváří systém sociální instituce • souhrn sociálních institucí v dané sociální skupině představuje sociální organizaci této skupiny • sociální instituce a osobní zkušenost členů sociální skupiny a vliv na jejich životy (zážitek, zkušenost, interpretace Překračují formální organizaci) Sociální dezorganizace • snížení vlivu stávajících sociálních pravidel chování na jednotlivé členy sociální skupiny; je to niverzální fenomén • může vést k rozpadu sociálních skupin • učení se odlišným normám jiné skupiny=zákonitá dezorganizace Bogardus, Emory S. The Sociology of William I. Thomas. Dostupné elektronicky na: http://www.brocku.ca/MeadProject/Bogardus/Bogardus_1949.html Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Robert Ezra Park (1864-1944) také studoval v Německu (Heidelberg), v r. 1915 napsal práci Město: Náměty na zkoumání chování lidí v městském prostředí, r. 1925 se spoluatory vydal publikaci The City, kde se zabývají: • chováním lidí v Méstském prostředí • růstem města a modely koncentrických zón • ekologickým přístupem ke studiu lidských společenství • přirozenými dějinami novin • zločinností mláděže a organizací lokálních společenství • vztahem mezi organizací společnosti a romantickým naladěním („Magika, mentalita a život města“) • studiem městké komunity a jiných komunit (tuláctví), sociálního chování a etnografí města • empirický přístup: výzkum společenské reality Musil, Jiří. Chicagská škola a sociologie. Dostupné elektronicky na: http://lidemesta.cz/index.php?id=877 Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Empirický výzkum zastávající kvantitativní metody zkoumání účinků médií - užití kvantitativní metodologie a analýza tvrdých dat - propojení problémů s nástroji jejich řešení s výsledky podporující nebo nenarušující status quo, spolupráce s jinými směry, zakládání výzkumných institucí, výuka postgraduálních studentů Paul Lazarsfeld - 1940: volební studie z Erie County - první model behaviorálního výzkumu, teorie o dvoustupňovém toku komunikace a názorových vůdčích (opinion leaders) 1935: analýza rozhodování o nákupu, podněty okolí k nákupu, vlivy médií, doporučení reklamy či přátel; charakteristiky nakupovaného produktu; podněty přicházející od samotného nakupujícího, například účel nákupu - reason analysis - latent structure analysis Sociologie masové komunikace: Administrativní výzkum a Chicagská škola (Lazarsfeld, Katz) Empirický výzkum zastávající kvantitativní metody zkoumání účinků médií Elihu Katz – názoroví vůdci selektivně filtrují sdělení z médií, jedno z médií masové komunikace: pokrytí, účinek, obsah vysvětlování a difuze obsahu názorovými vůdcemi názoroví vůdci mají podobnou strukturu jako ti, které ovlivňují: osobnost, zájmy, demografie, socioekonomické faktory Gabriel Tarde: aktivita/pasivita konzumentů, model účinků: média/konverzace/názor/jednání inovativní prvky ve společnosti jsou napodobovány, šíří se z centra inovace Sociologie masové komunikace Děkuji za pozornost! Studijní podklady v elektronické formě: http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/sociologie-mk/ Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 10. 2013
Podobné dokumenty
Sociologie masové komunikace
oslabení společenských hodnot a norem, izolace člověka
Sociologie politiky: média jako nástroj manipulace veřejné
mínky; jako prostředek demokratizace společsnoti; jako faktor
vlivu ve veřejných ka...