Kateřina Cajthamlová
Transkript
LISTOPAD 2009 Kateřina Cajthamlová „Ve své praxi jsem vyznavačem přístupu, kde jsou direktivní metody považovány za selhání terapeuta. Takže si asi dokážete představit, že věci jako vyhazování jídla z lednic, musely způsobit určité vnitřní konflikty.“ více na straně 8 - 9 „Drsná jsem jen před kamerou“ • aktuálně z regionu inzerce Z redakční pošty Dobrý den přečetla jsem si ve vašich novinách článek Výlet za pohádkou na Jarov a krev se mi vařila v žilách vzteky. Byla jsem na začátku září ve zmiňovaném Pohádkovém království se dvěmi vnučkami. Vstup drahý, postavičky jak z hororu (i ty kladné), za malování na obličej, které je na jejich stránkách inzerováno a vnučky se těšily, navíc 30 kč za dítě, v objektu není šatna, takže vláčíte všechny bundy na ruce, ve výtvarném atelieru nejsou třeba gumičky na masky (ty jsou dost důležité), prý už dávno došly a teď je pouze nit a celková úroveň Pohádkového království je hluboce podprůměrná. Běžte se tam prosím podívat a dáte mi za pravdu. Stěžovala jsem si hned na místě u pokladny, paní mi odpověděla, že nejsem jediná a dala mi anketní lístek na který jsem vše napsala a ještě jsem doma napsala stížnost na jejich internetové stránky a obojí doposud bez odpovědi. Je drzost pana ředitele Balvína za tohle vybírat peníze. Děkuji Kočová Hana Tento měsíc v našem vydavatelství vyšlo: CITY REVUE podzim 2009 Lifestylový časopis nejen o bydlení pro obyvatele Prahy a Středočeského kraje www.cityrevue.cz Region Revue. Vydavatel: Milan Janata, Katusická 13/700, Praha 9, IČ: 87078732. Evidenční číslo MK ČR E 18723. Kontakt redakce: tel./fax: 286 855 560, mobil: 776 115 107, [email protected], Katusická 13/700, Praha 9, 197 00. Vedoucí obchodního týmu: Daniel Květoň, mobil: 737 406 193, [email protected] Šéfredaktor: Roman Peterka, [email protected] Grafické zpracování a sazba: Bílý Tomáš (www.primadesign.cz) Číslo 11 / 2009 vyšlo v Praze v listopadu 2009 v nákladu 50.000 kusů, distribuci zajistila Česká pošta s.p. Názory autorů se nemusí shodovat s názory redakce. Vydavatel neodpovídá za informace, uvedené v komerčních přílohách. WWW.REGIONREVUE.CZ 2 www.regionrevue.cz inzerce • nenechte si ujít • nenechte si ujít • Kam za kulturou Ohmatejte si výstavu Už půl roku je Legerova ulice mezi Nuselským mostem a Rumunskou zúžena„na zkoušku“ o jeden jízdní pruh. Město prodloužilo platnost zkušebního provozu o rok. Radnice Prahy 2 je ráda, radnice Prahy 4 se bouří. Více na str. 12 Reportáž Tři dny v RaJi Výlet proti proudu času do „starých dobrých dob“ reálně socialistického pohostinství, kterému vládl proslulý státní podnik Restaurace a Jídelny, v žižkovské restauraci U dvou hrabalů. Více na str. 10 Historie Muzeum místo mauzolea Po tříleté rekonstrukci byl na Vítkově otevřen Národní památník. Zprofanovaný symbol komunismu, někdejší Mauzoleum K. Gottwalda, se porměnil v muzeum novodobé historie. Více na str. 16 www.regionrevue.cz X 3 • z policejních zápisníků • z policejních zápisníků • z policejních zápisníků • z policejních zápisníků • z policejních zápisníků • Strážníci chytili zloděje přímo při činu Výřečného zloděje zadrželi strážníci 12. října v půl třetí ráno v Domažlické ulici. Před jedním z domů si všimli zaparkovaného automobilu s rozbitým trojúhelníkovým okénkem, uvnitř pak objevili muže, který na jejich dotaz, co ve vozidle dělá, odvětil, že ho tam poslal kamarád. „Ve stejnou chvíli si strážníci všimli i poškozeného zámku u předních dveří. Muž navíc odmítl předložit doklady a sdělit, jak se jmenuje,“ doplnil obvodní ředitel Městské policie v Praze 3 Dušan Machoň. Hlídka u muže našla autorádio, dva panely z autorádií, injekční stříkačku a šroubovák. Muž strážníkům také sdělil, že je narkoman, má všechny typy hepatitidy a zanedlouho má nastoupit na odvykací léčbu. Zloděje si poté převzali k dalšímu vyšetřování policisté. Snažili se zaplatit kradenou platební kartou Pro vychytralou trojici si přijeli 17. října krátce po čtvrté hodině odpoledne strážníci do obchodního domu ve Vinohradské ulici. Muž se společnicí v obchodě nakoupili zboží za více než tři tisíce korun a zaplatili kartou, které chyběl na zadní straně podpis. „Prodavačka je požádala, aby ukázali doklad totožnosti, to ale oba odmítli a z prodejny se snažili utéct,“ ditel Městské poNičil květiny a napadl strážníka ze 3 Du- Ve vestibulu metra Jiřího z Poděbrad obtěžoval c h o ň 27. října vandal kolemjdoucí. Ničil také zařízení místního obchodu s květinami. Výtržník se neuklidnil ani po příchodu strážníků a jednoho z nich napadl. „Hlídce se podařilo muže znehybnit pomocí páky, vyvedli ho před prodejnu a nasadili mu pouta,“ poznamenal obvodní ředitel Městské policie v Praze 3 Dušan Machoň. uvedl obvodní řelicie v Prašan Ma- Straka v ordinaci s tím, že až do příjezdu hlídky musela být kvůli nim prodejna uzamčena. Podvodník nakonec strážníkům sdělil, že kartu dostal od muže, který stál opodál, ten to však popřel a chtěl okamžitě obchod opustit. Po následné kontrole obchodu hlídka navíc našla v odpadkovém koši hnědou peněženku, v níž byly další kreditní karty. Nepravé majitele karty si k dalšímu vyšetřování převzali policisté. Lékařka se svojí asistentkou pronásledovala zlodějku, která jí odcizila peněženku v ordinaci. Podařilo se jim nenechavou „pacientku“ dostihnout a peníze získat zpět. Dvanáctého listopadu, krátce před dvanáctou hodinou, využila sedmatřicetiletá žena nepřítomnosti lékařského personálu a v ordinaci v Rumunské ulici odcizila peněženku lékařky. Během útěku z místa činu si přivlastnila z peněženky hotovost a peněženku odhodila. Lékařka se svou asistentkou podezřelou pronásledovala a podařilo se jim ji dostihnout v Londýnské ulici. Zde ženu přiměly, aby peníze vrátila. Podezřelou ženu zadržela policejní hlídka o několik minut později, při její prohlídce policisté zajistili různé doklady na cizí jména, platební karty a věci pocházející z trestné činnosti. Na policejní služebně bylo také zjištěno, že tato žena vystupuje pod cizím jménem. Po zjištění pravé totožnosti zadržené osoby jí bylo policejním komisařem sděleno podezření ze spáchání trestného činu krádeže. Případ bude zpracován ve zkráceném přípravném řízení. inzerce 4 www.regionrevue.cz • kam za kulturou inzerce Starožitnická poradna • Na Vaše otázky odpovídají experti z ANTIKVY U VINOHRADSKÉ VODÁRNY, Korunní 75: Mgr. Dominika Jakubcová – telefon 608 73 19 23 (knihy, antikvariát) a Ing. Jaroslav Jakubec – telefon 608 86 64 13 (starožitné a sběratelské předměty, obrazy, nábytek) Nabídla jsem k prodeji ve starožitnostech v centru asi 70 let starý naprosto zachovalý jídelní servis z karlovarského porcelánu. Překvapilo mne, že o něj neměli vůbec zájem, řekli, že se teď takovéhle věci nedají prodat. Můžu jej nabídnout Vám? Martina A., Praha 3 Prodej věcí ve starožitnostech se řídí poptávkou zákazníků, nabízíte-li sebehezčí věc, kterou nikdo nepotřebuje ani nesbírá, pravděpodobně neuspějete, navíc obchody se starožitnostmi v centru Prahy mají velice vysoké provozní náklady a prodej celého servisu je pro ně – vzhledem k tomu, kolik je na jeho vystavení potřeba místa – nevýnosný. Naše pozice je v tomto ohledu naštěstí jiná, my můžeme vystavit i obsáhlejší soubory a nemusí se nutně jednat jen o jídelní servisy, úspěšně prodáváme i nápojové sady(ty i nekompletní), čajové a kávové servisy, vlastně věci z výbav našich maminek a babiček. Zajímavé je, že současný zájem je o tvarově i dekorem co nejstřídmější provedení. Ceny nebývají nijak horentní, ale v případě, že servis neužíváte a zabírá Vám místo, stojí za to se u nás na prodej informovat. A jako u všech jiných věcí, které chcete u nás prodat platí, že si na vlastní náklady pro věc přijedeme, zabalíme, odvezeme. Chtěla bych tímto poděkovat paní Magistře Jakubcové z Antikvy za pomoc s prodejem našich knih. Potřebovala jsem se před stěhováním zbavit většiny knížek. Paní Magistra přijela ke mně domů a trpělivě probrala celou knihovnu, knihy ihned odvezli. Příjemné a profesionální jednání. Děkuji. H.S., Praha S NANOHACH 5 let NAPLNO kupina tanečního divadla NANOHACH letos oslaví pět let existence, a to přehlídkou své tvorby NANOHACH 5 let NAPLNO spojenou s doprovodným programem. Festival NANOHACH 5 let NAPLNO proběhne od 23. do 28. listopadu v divadle Ponec, ve studiu Alta a také na Florenci, kde bude v pondělí23. listopadu uvedena ukázka z představení Struktury vratkosti – představení neortodoxního současného tance, v němž má vedle tance místo i slovo. Téměř v každé inscenaci čekají příjemná překvapení. Tak například na skladbu skupiny Clash v Miluj mě do inscenace naráz vstoupí všichni tanečníci, kteří s Nanohach dosud spolupracovali, Resonance bude uvedena s novým světelným designem, první část inscenace Naměkko Naostro uvidíme v mužském podání. Čeká nás týden plný překvapení, který Nanohach oslaví NAPLNO. Zároveň se některé inscenace představí v našem hlavním městě naposledy. Taneční skupina NANOHACH byla založena v roce 2004. Jejími členy jsou umělci, kte- ří se již několik let pohybují v profesionální divadelní oblasti. Během uplynulých pěti let soubor vytvořil osm představení, jež zaujala odbornou kritiku i diváky. Skupina si tak vybudovala v kontextu českého současného tance významnou pozici a s jejími představeními se setkávají diváci v celé republice i v zahraničí. V minulém roce NANOHACH zaujali zejména spoluprací s Nigelem Charnockem, spoluzakladatelem celosvětově významného souboru DV8 physical theatre, jehož výsledkem je stále v yprodávaná inscenace Miluj mě. Členo vé souboru, jenž pracuje na principu spolupráce s přizvanými choreografy ze zahraničí i z Čech, jsou navíc aktivní v rámci současného kulturního dění a spolupracují na řadě jiných projektů (umělecko-vzdělávací projekt Špalíček, projekt Tanec školám, Auto*mat, site-specific projekty, spolupráce s Konzervatoří Duncan centre, spolupráce s Divadlem bratří Formanů atd.) inzerce www.regionrevue.cz 5 • střípky z regionu Novinka v parkovacích zónách P raha chystá novinku v systému tzv. zón placeného stání. V novele schválené městskou radou se zavádí tzv. smíšené zóny. Ty umožní využít volné kapacity modrých zón během dne pro parkování návštěvníků a v nočních hodinách budou zelené a oranžové zóny k dispozici pouze rezidentům. Dosavadní rozsah ani funkce zón placeného stání v jednotlivých městských částech se touto úpravou nijak nemění. „Na základě požadavků a po předchozím projednání s městskými částmi byly vytipovány ulice, které jsou majiteli parkovacích karet během dne málo využívány a naopak v nočních hodinách mají rezidenti v některých lokalitách větší zájem o parkování,“ říká náměstek primátora Rudolf Blažek. Schválené nařízení umožní městským částem určit ty úseky komunikací, kde bude možné tento systém parkování zavést. Do vybraných modrých – rezidentních zón budou proto umístěny parkovací automaty a tam, kde to bude zapotřebí, bude upraveno i dopravní značení. Ve smíšených zónách bude platit následující režim: V době od 8.00 do 18.00 hodin zde mohou parkovat jak stávající vlastníci parkovacích karet, tak i návštěvníci po zakoupení parkovacího lístku v parkovacím automatu. V době od 18.00 do 6.00 hodin je parkování povoleno pouze pro vlastníky parkovacích karet (tedy jako modré zóny). V době od 6.00 do 8.00 hodin je umožněno zcela volné parkování pro kohokoliv. V Praze 3 bude tento režim platit v Husinecké a části ulic Fibichova, Chelčického, Kostnické nám., Krásova, nám. W. Churchilla, Vinohradská, Žižkovo nám. Na Vinohradech pak v Helénské, Kunětické, Lichnické a části ulic Polská, Španělská a Wenzigova. Novela také akceptuje dlouhodobý požadavek městské části Praha 10 na rozšíření oblastí 2 a 3 přes hraniční komunikace s Prahou 2 a 3. K tzv. vymezené oblasti č. 2, kde mohou v modrých zónách parkovat obyvatelé Prahy 2 a přilehlé části Prahy 1 přidává i přilehlou část území Prahy 10 ohraničenou komunikacemi Rybalkova (v úseku Máchova – Charkovská), Máchova, Francouzská a bezejmennými schody a samostatným chodníkem od stanice tramvaje Ruská (ve směru do centra) směrem ke Slovenské. K tzv. vymezené oblasti č. 3 přidává přilehlá částí území Prahy 10 ohraničená komunikacemi Dykova (lichá čísla orientační) a Sobotecká (lichá čísla orientační). Praha 3 dostane Polikliniku Vinohrady R polikliniku v dohledné době také Praze 3 svěříme. Městská část má zájem v zařízení zachovat dosavadní služby, zdravotnická péče tak zůstane občanům dlouhodobě zachována na místě a v podobě jak jsou na ni zvyklí,“ dodává. Svěření polikliniky městské části je trvalé. Pešák uvedl, že odebrání polikliniky by nastalo jen v tom případě, kdyby městská část měla s objektem jiné plány, které se liší od stávajících zdravotnických služeb občanům. ada hlavního města odsouhlasila privatizaci vinohradské polikliniky formou bezúplatného převodu do vlastnictví hlavního města Prahy. Vyslovila také souhlas se svěřením polikliniky městské části. Vše musí posvětit ještě koncem listopadu městské zastupitelstvo. „Poliklinika Vinohrady byla doposud spravována státem prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu Sbírka pro hezčí ve věcech majetkových. Podle usnesení vlády z dubna tohoto roku přechází do vlastnictví hlavního města, dětskou kliniku a to bezúplatně,“ komentuje radní pro oblast zdravotoriginální formou sbírky přichází v předvánočnictví Milan Pešák „O zdravotnické zařízení již dlouních týdnech Rádio City ve spolupráci s Nadací ho projevuje zájem městská část a já předpokládám, že Archa Chantal a Fakultní nemocnicí Královské Vi- S inzerce 6 www.regionrevue.cz • střípky z regionu nohrady. V rámci projektu „Rozsviťte s námi Prahu aneb Každý má svou žárovku“ si budou moci lidé prostřednictvím dárcovské sms zprávy symbolicky koupit jednu z žárovek, které se 28. listopadu rozsvítí na vánočním stromě na Staroměstském náměstí. Výtěžek z této akce bude věnován na rekon- lejší léčbě dětí a snížení stresu, kterému jsou při hospitalizaci v nemocnici vystaveny,“ říká primář Kliniky dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Vladimír Volf. Dárcovské sms zprávy je třeba posílat ve tvaru DMS CITY na číslo 87777. Cena této DMS je 30 korun, Nadace Archa Chantal z této částky obdrží 27 korun. Každý, kdo takovou zprávu odešle, si může svoji žárovku rozsvítit na stránkách www.radiocity.cz. Patrony projektu jsou kromě prezidentky Nadace Archa Chantal Chantal Poullain také Jiří Schmitzer, Anna Polívková a Bára Basiková. Dětská klinika FNKV poskytuje komplexní pediatrickou péči dětským pacientům z přilehlých pražských obvodů, ale také superkonziliární péči ve vybraných oborech na regionální i na národní úrovni. Laboratoř novorozeneckého screeningu, která je součástí kliniky, provádí ročně více než 100 000 vyšetření ze suchých krevních kapek. Klinika je rozdělena na ambulantní a lůžkovou část, která disponuje celkem 35 lůžky a provozuje diagnostiku a terapii interních onemocněstrukci interiérů lůžkového oddělení dětské kliniky ní dětí a dorostu ze spádové oblasti Prahy 3, 10, 15, 22. vinohradské nemocnice. Projekt tak naváže na již realizovanou rekonstrukNový přístroj ci z roku 2007, kdy byly z prostředků získaných Nadací Archa Chantal vybaveny interiéry ambulantní čáspro chirurgy ti kliniky. „Spolupráce s Nadací Archa Chantal si velhirurgická klinika Fakultní nemocnice Krámi vážíme a jsme rádi, že i díky ní můžeme pokračolovské Vinohrady získala nový přístroj na podvat ve vybavování interiérů naší kliniky tak, aby se tlakovou léčbu ran, který pomůže především u diu nás naši malí pacienti cítili dobře. Již před dvěma lety abetologických pacientů k rychlejšímu hojení ran. jsme iniciovali úpravy ambulantního příjmu v přízemí, Na nákup přístroje přispěla městská část Praha 10. nyní chceme výtěžek probíhající sbírky věnovat na zú- „Léčba ran lokálně aplikovaných pod tlakem prodětulnění lůžkového oddělení. Asi nemusím zdůrazňovat, lala za posledních deset let dramatický rozvoj a my že příjemné, barevné a hravé prostředí přispívá k rych- jsme rádi, že nový přístroj bude pomáhat a zároveň C i urychlí léčbu našich pacientů,“ říká přednosta Chirurgické kliniky FNKV Robert Gürlich. Podtlaková léčba rány (NPWT) představuje metodu, která využívá k nastolení podmínek příznivých pro hojení rány lokálně působící podtlak. Subatmosférický tlak na povrchu rány je „motorem“ pochodů zlepšujících hojení tkání. Podtlak se na ránu přenáší prostřednictvím materiálu, který vyplňuje spodinu rány – v naprosté většině případů pomocí pěny nebo gázy. V prvních letech klinického použití NPWT se k přenosu podtlaku používala přednostně specifická porózní polyurethanová pěna. Oba materiály gáza i pěna - se v prostředí subatmosférického tlaku dobře přizpůsobují tvaru rány a rovnoměrně přenáše- jí podtlak na spodinu rány. Metoda podtlakové léčby ran patří a jistě i nadále bude patřit v léčbě ran mezi rychle se rozvíjející techniky. Výrazně urychluje hojení ran i v případech, kdy je proces hojení tkáně vážně narušen.. -redakce- inzerce www.regionrevue.cz 7 • rozhovor měsíce Kateřina Cajthamlová: „Drsná jsem jen před kamerou“ T váře lékařů obvykle nepatří mezi ty mediálně známé. „Drsná doktorka z televize“ Kateřina Cajthamlová je výjimkou. Její účinkování v populárně-naučné reality show Jste to co jíte, kde spolu s dietologem Petrem Havlíčkem pomáhá obézním soutěžícím zhubnout, jí vyneslo proslulost srovnatelnou s hvězdami televizních seriálů. Přestože se role „drsné dietoložky“ zhostila skvěle, ve skutečnosti to pro ni byl dost velký protiúkol. Kateřina Cajthamlová není v civilu vůbec drsná, naopak, je to velmi milá paní, a některé postupy, které reality show vyžaduje, jí jdou hodně proti srsti. „Ve své praxi jsem vyznavačem přístupu, kde jsou direktivní metody považovány za selhání terapeuta. Takže si asi dokážete představit, že věci jako vyhazování jídla z lednic, musely způsobit určité vnitřní konflikty,“ říká. „Celý první rok jsem si nadávala, kam jsem to vlezla a co to proboha dělám, než jsem pochopila, že tohle není psychoterapie, ale televizní pořad, který potřebuje trochu jiné postupy.“ V televizi radíte, jak lidem zhubnout, dokon- V pořadu používáte často hodně názorné proTo vidíte ale dost smutné příběhy. ce vás novináři častují titulem „drsná dietolož- středky, jak ukázat např. škodlivost určitých poDocela často. Víte, u obezity, která se skutečně vyka“. Vy ale – kromě toho, že na mě nepůsobíte travin – třeba to pověstné vyhazování jídla z led- mkne, to znamená, že už to není jen prostá nadvápři osobním setkání nijak drsně, nejste ve skuteč- nic. Postupujete tak i u svých pacientů v reálu? ha, ale je to ten monstrozní typ, je vždycky přítomnosti ani žádná dietoložka. Ne, to nepřipadá v úvahu, ale to se odehrává no nějaké těžké psychické trauma. To není samo seTo říkáte naprostou pravdu – s dietologií nemám ve zcela jiném kontextu. Toto není terapie, je to vi- bou, tam už nejde o pouhý nedostatek vůle, o to, nic společného. Jsem internistka. S tou drsnou di- zualizace toho, jak strašně škodlivé některé potravi- že někdo moc jí a málo se hýbe. Tohle už má co etoložkou je to jako s tou krásnou slečnou ve Faus- ny mohou pro konkrétní lidi být. dělat s těžkou poruchou sebeúcty. Představte si, že tovi – kde on jí říká: „Krásná slečno!“ A ona mu A je skutečně nutné vyhazovat jim kvůli tomu byste dovolil, abyste najednou ztloustl na 150 kilo – odpovídá: „Nejsem ani slečna, ani krásná.“ (smích) jídlo z lednic? to se vám nestane během týdne nebo pár měsíJak se z internistky stala drsná dietoložka z teČím déle v tomto formátu pracuju, tím víc vi- ců, to trvá několik let. Je to plíživá devastace – ten dím, jak je obezita strašně podceňována. Že ji vět- člověk si postupně zvyká, že se do ničeho nevejde, levize? V podstatě omylem nebo spíš nedorozumě- šina lidí považuje za pouhou kosmetickou záleži- tak si pořídí jedno triko, pak se ani moc nemyje, ním. Celé to zavinil Petr Havlíček. Ten se do účas- tost, takovou veselou kosmetickou vadu, která se dá pak už ani neuklízí...Pokud tyhle typy obézních ti v tomto pořadu hlásil, to on chtěl být drsná dieto- vrátit do normálu jednou hladovkou – asi jako be- pak ještě donutíte, jak to chtějí některé dietní reložka a myslím, že by tuhle roli skutečně velmi dob- ďar, který vymáčknete a je od něj pokoj. To je ta- žimy, aby jedli jen čtvrtinu toho, co jejich tělo poře zvládl. Bohužel, formát chtěl ženu. Havlíček po- ková blbost, tak nebezpečné a hluboké podceně- třebuje – protože pokud budete nosit permanentně řád doufal, že se povede prosadit, aby to nakonec ní, že k tomu, aby byl národ burcován z letargie, pa- šedesátikilový batoh navíc, nemůžete začít jíst pomohl být přece jenom muž. Ale protože je inteli- tří i něco tak násilného, jako je reality show a vše, co lovinu toho, co normálně – a k tomu je ještě nutígentní a zná své limity, uvědomoval si, že potřebu- je s ní spojené. Je to forma adekvátní závažnosti ob- te, aby se pohybovali, když na to neměli šanci získat je k sobě také lékaře. Protože on má obrovské zku- sahu – něco, co má zburcovat lidi, kteří považují své z jídla dostatek energie, vede to šenosti s výživou, pracuje v tom oboru léta, zabý- chronické a často k brzké smrti vedoucí onemocnění jen k prohlubování celévá se výživou sportovců, má všechny potřebné kur- za šaškárnu, kterou lze vyřešit čtením časopiho problému. My jsme zy, učí to – je zkrátka vynikající, ale nemá zázemí sů. Možná to zní legračně, ale skutečně – chcezhruba osmdesámedicínských znalostí. A protože už dlouhá léta me-li někoho přimět k tomu,a by se šel podívat ti procentům účastpři léčbě obezity spolupracujeme, zmínil se, že by do své lednice, musí nejdřív v televizi vidět, níků v soutěži jídlo tam chtěl mít mě. Tak mě z produkce pozvali na ca- jak to z jiné lednice lítá. neubírali, ale naosting a z mé strany došlo k nedorozumění – mysDala vám samotné něco účast v téhle realipak přidávali. lela jsem si, že mě zvou coby jednoho z členů ko- ty show? Ale zní to jako Určitě. Především jsem pochopila, proč mise, která bude vybírat soutěžící. Že tam, protoparadox – chceš že se věnuji kromě interny také psychoterapii, budu je tolik lidí obézních. Mě před tím vůbec nenazhubnout? Tak zasedět jako psycholog a mým úkolem bude posu- padlo, co jedí za odpadky. To pak samozřejmě vede čni pořádně jíst. zovat ty, co procházejí výběrem, zda mají psychic- k chronické podvýživě a obrovské tloušťce, kterou Vysvětlení je ale poky na to zvládnout takto zátěžový typ pořadu, jestli se tělo v podstatě jen brání nedostatku živin, protoměrně jednoduché. u nich není mentální anorexie a další psychická ri- že šetří každou kalorii. Že se k tomu navíc lidi U nás se hubzika. Že je to všechno jinak, mi došlo až ve chvíli, vůbec nehýbou, to jsem tušila už před tím. ne na kdy jsem přišla na casting a viděla tam psycholož- Ale to, jak strašně moc stresů je v rodiku doktorku Mátlovou. Běžela jsem k příteli a ří- nách, s jakými osobními útoky, až psykám mu, že se stal strašný omyl a on mi na to řekl: chickou šikanou se setkávají ti, co se liší „Tak tam běž, to bude dobrý, stejně tě nevyberou.“ od svých nejbližších, to jsem netušiProstě když už jsem tady, ať se předvedu. Tak jsem la – a je to skutečně něco strašnése vrátila a předvedla absurdní etudu naprosto ne- ho. Když vidíte ty pohrdavé způprofesionálně se chovající lékařky – a to bylo přes- soby jednání s některými lidmi a představíte si, že v to žijí odně to, co chtěli. (smích) Nakonec ale fungujete v rámci pořadu v tande- mala...To je na tom to nejstrašnější, že pokud se někdo liší, má mu s Petrem Havlíčkem. Od začátku jsem říkala, že hlavní je Petr, proto- například drobnou metabolicže nejsem dietolog, s Petrem léta spolupracujeme kou odchylku, takže se mu opožjako tým a považuji tuto spolupráci za velmi funkč- ďuje růst, je neobratnější, stane ní, takže nakonec akceptovali, že budeme dva. se obětí svých nejbližších. Ti, A poslední dobou začínáme být vidět na obrazov- co by ho měli podržet – roce v poměrně vyrovnaných pozicích. Což je přesně diče, sourozenci, babičky – se semknou v jednotlitý šik, tak, jak to má být. který to dítě psychicky týrá. 8 www.regionrevue.cz • rozhovor měsíce kila, ale on je rozdíl mezi kilem svalů a kilem tuku jící výživu doplní – což naráží na jeho obrovský šla s ambicí, že chci být slavná – kdybych chtě– v objemu a funkci. Sval je pracující tkáň, takže strach z toho, že jak začne normálně jíst, ztloust- la být v televizi, tak nešla jsem na medicínu, potřebuje určitý energetický příjem pro svůj pro- ne – neprojeví se to samozřejmě hned na kilech, ale na DAMU. Takže já se i v té televizi, jakkoli je voz a nějaký pohyb, aby neatrofoval. Tuková tkáň protože tělo nabere aktivní hmotu a rehydratuje se, to možná málo patrné, snažím pořád dělat předeje zásobní, která brání člověku ve smrti hladem. ale pak už se začne té zásobní tkáně zbavovat velice vším tu medicínu (smích). S nástupem zimy se zvířata obalí tukem a jdou rychle. Protože pokud má pravidelný přísun enerA co vaše děti, nemusí se srovnávat s tím, si někam lehnout k zimnímu spánku – to samé gie, už zásoby na nic nepotřebuje. Myslím, že je to že mají za matku tu doktorku z televize? se děje obézním. Je to biologický mechanismus vidět i v našem pořadu, že metoda krmit a zároveň Tak kamarádi je občas vezmou na hamburger – omezte pohyb, k tomu přidejte omezení jídla a prohánět tlustého funguje. a colu, protože jim je jasné, že to chudáci musí mít tělo automaticky přepne na energeticky výS účastí v pořadu Jste to co jíte doma fakt těžký (smích). Jinak od nějakého mehodnější zdroje potravy, což jsou tučse pojí i mediální popularita – jak na vás diálního zájmu se je snažím chránit a naštěstí ná a sladká jídla. A na jednorázopůsobí? tu nejsme v Americe, takže na ně novináři ani žádvé, rychlé nasycení. Takže on Určitě jsem do toho ne- né hony nepořádají. Samozřejmě – dcera chodí celý den takzvaně vydrží nedo tanečních a už se Kateřina CajthamlovÁ jíst, protože je pod stresem, jí tam nějaký kluk aby ho náhodou někdo neVystudovala Fakultu všeobecného lékařství UK, kde se zamě- ptal: „Hele, ta tvoviděl, jak se cpe, a večer pak řila na terapeutický obor všeobecného směru. Mezi roky 1995 a je máma, to je ta slavpřijde domů a vyluxuje ledni2001 dálkově studovala London School of Homeopathy a účastni- ná?“ Když jsme to vyla se kurzů České homeopatické společnosti a Indicko-Holandské právěli mému bývaci – to je příznak hladovějícíHomeopatické školy. Svou praxi ve Státním ústavu národního zdraví lému muži, který je ho člověka. Tím rychlým nana Praze 5 na pozici sekundárního lékaře. Později se vypracovala na scénárista a má za sesycením ale nezíská potřebné mostatného internistu. Působila též na Cizineckém oddělení Nemocnice bou několik filmů, tak živiny, takže trpí nedostatkem s a na Homolce a v několika soukromých zdravotnických zařízeních zabývající se péčí se naoko zlobil, že on vitamínů, bílkovinnou podo cizince žijící v Praze. Od roku 2001 vlastní soukromou interní ordinaci se zaměřením na psyvýživou, ale nehubne, protože je přece taky slavný. chosomatické choroby. Veřejnosti je známá z pořadu Jste to, co jíte, který jí vynesl nominaci v anketě TýTý tělo neustále uzavírá všech- na osobnost roku, umístila se na 3. místě. Vyrostla na Žižkově, po dlouhých letech bydlení u magistrály v Le- Tak jsem řekla: Vidíš na vrátka, kterými by moh- gerově ulici se na Žižkov nakonec vrátila. „Bydlívala jsme na Jarově, pak jsem se tam vrátila po dvaceti letech Andulko, oba rodila unikat energie, utlumu- spíš náhodou – když jsme prodávala po smrti babičky její byt, prodávala ve stejné lokalitě městská část nové če jsou slavní, tak buď je se činnost štítné žlázy atd. nástavby,“ říká. S bydlením na Žižkově je docela spokojená, i když... „Dnešní Žižkov přichází o zeleň, což je tak laskavá a příště to A pokud ho nutíme jíst ješ- strašná škoda, to město se šíří jako nádor pořád dál a drtí ten starý Žižkov pod sebou. Ale tam, kde bydlím, je svým tanečníkům řítě míň, tak to jen posilujeme. pořád ještě trochu zeleně, když sednu na tramvaj, jsem za čtvrt hodiny v centru, takže je to fajn,“ říká. kej takhle (smích). Ale pokud člověk tu chybětext: Roman Peterka foto: archiv Kateřiny Cajthamlové, Michael Ancher inzerce www.regionrevue.cz 9 • reportáž měsíce Tři dny v RaJi S edím v žižkovské hospodě U dvou hrabalů u umakartového stolu s ušmudlaným ubrusem, listuju si výtiskem Rudého práva, kde se skoro nepíše o ničem jiném, než o smrti „velkého pokračovatele Leninova díla“ Leonida Iljiče Brežněva. Konečně se přišourá znuděný vrchní a bez pozdravu, bez dotazu mi na stůl hodí ledabylým pohybem jídelní lístek a hned zase odchází. Když na něj zavolám: „Pane vrchní, dal bych si...“ jen za chůze rozmrzele odtuší: „Moment, nemám čas.“ Inu, socialistické pohostinství má své mouchy. Ale zase ty ceny – vývar za dvě padesát, guláš za šest dvacet... Štípu se do ruky, jestli nesním, ale ne. Tohle je realita. Z dob, kdy zítra ještě nějaký čas znamenalo včera. Dokonalá proměna Patří k ní bohužel i to, že mi o něco později znuděný vrchní se strohým „není“ přeškrtne propiskou ten guláš, co jsem si chtěl objednat, i pár dalších jídel, co by mě zajímala a přinese mi pivo, kterému do míry chybí víc než je zdrávo. Inu, „zlaté komunistické časy“ měly své stinné stránky. Do restaurace U dvou hrabalů v Chelčického ulici na Žižkově se naštěstí tyhle časy vrátily jen „na skok“ – na celý víkend od pátku 6. do neděle 8. listopadu. Akce byla součástí happeningu k výstavě 20 let od pádu totality (nejen) v Praze 3. Ta bude zahájena 17. listopadu na žižkovské radnici. Výstava mapuje historii Žižkova a zasazuje ji do kontextu komunistického režimu. Kurátorem výstavy a jejím myšlenkovým otcem je historik Jan Vlk. Nápad na výstavu dostal zhruba před rokem. „Nápad na tenhle doprovodný happening je o něco mladší, asi tři čtvrtě roku, ale nevím to přesně,“ dodává. Vlastně si ani není tak úplně jistý jeho autorstvím. „S majitelem hospody U dvou hrabalů se známe dlouhá léta, ještě z dob bigbítu, kdy jsme spolu hráli v kapele, nějak jsme na to společně přišli. Kdo s tím přišel jako první, nevím,“ vzpomíná Jan Vlk. „Říkal jsem si, co kdybychom do toho tu restauraci zahrnuli taky, ať si lidi uvědomí, co se tenkrát dělo, protože na to strašně rádi zapomínají,“ říká majitel hospody U dvou hrabalů Vladimír Máca, který skvěle zastal roli nabručeného znuděného vedoucího zdejší provozovny RaJ. Přestože pro něj byla hodně těžká. „Je to přesný opak toho, jak funguju normálně,“ krčil rameny rozpačitě, zatímco se šoural od zákazníků k výčepu. Sám znal socialistické pohostinství pouze v roli hosta – a jak říkal, dodnes z něj má hluboké trauma. Restauratér se z něj stal až v době polistopadové, kdy konečně byla možnost rozjet vlastní podnikání. „Děda byl hospodský, ale ten zase měl tu starou dobrou prvorepublikovou školu. Takže jestli mě doma něco naučili, tak chovat se k lidem slušně,“ říká Vladimír Máca, zatímco se šourá zase pomalu k hostům, aby jim přinesl další „podmíráky“. 10 Stejně jako se zhostil své role s historickou věrností pan majitel, je tu věrné všechno. Od ubrusů na umakartových stolech přes závěsy na stěnách a ceny na jídelním lístku až po ceduli „Soutěžíme o titul Brigády socialistické práce“ nad výčepem. „Ve vybavení interiéru, které by odpovídalo době, nám nesmírně pomohl barrandovský filmový fundus, odkud máme většinu věcí zapůjčenou,“ říká Jan Vlk. Snahou byla co největší historická věrnost. „Skutečně jsme nestříleli od boku, hodně jsme pátrali, problém bylo především zjistit přesně dobové ceny,“ říká Vlk. Shánění odpovídajícího vybavení interiéru trvalo asi týden, do nového (či spíše starého) kabátu se hospoda převlékla během jediné noci. „Začalo se v deset večer a skončilo se v půl sedmé ráno,“ říká Vlk. Legrace, při které mrazí Třídenní návrat standardů reálně socialistického pohostinství pod taktovkou všemocného podniku Restaurace a Jídelny (RaJ) byl jen doprovodnou akcí. Byla to sice docela legrace, zavzpomínat na „zlatá osmdesátá“, napít se podměrečného piva a ochutnat vystydlou polévku, přečíst si dobový tisk, vidět mluvčího radnice Jana Sotonu a šéfa oddělení vnějších vztahů a komunikace úřadu MČ Praha 3 Jeronýma Janíčka v rolích „soudruhů z ONV“ a nechat se zkontrolovat a zbuzerovat dvěma příslušníky hlídky Veřejné bezpečnosti, člověka z toho zároveň trochu mrazilo. Člověk v té době vyrůstal, některé věci mu ale z dnešního pohledu už připadají nepochopitelné. Jak jsme v tomhle sakra mohli žít? říkal jsem si toho víkendu U dvou hrabalů, přestože jsem se zároveň velmi dobře bavil. Ani sami organizátoři nepojímali akci jen jako způsob, jak si udělat „prču“ z dob dnes již (naštěstí) dávno minulých. „Není to výsměch komunismu, není to výsměch době minulé, je to jen připomínka – aby se lidi mohli podívat a nasát atmosféru let osmdesátých a uvědomit si, jaké problémy dneska řešíme a jaké jsme řešili předtím,“ říká vedoucí komunikace a vnějších vztahů městské části Praha 3 Jeroným Janíček, který se v pátek, při příležitosti „návratu do minulosti“ proměnil v „soudruha z ONV“. Socialistická láce s kapitalistickou výplatou v kapse „Na jedné straně tu byl seriozní záměr vytvořit výstavu, která bude reflektovat dění na Praze 3 a nejen na ní od roku 1945 až po současnost, zároveň tu ale byla i snaha trochu odlehčit vážnost toho tématu a tak vznikl nápad na tento happening,“ vysvětluje Janíček. Odlehčení ale nemělo být parodií na minulý režim, spíš realistickou připomínkou toho, jak to bylo a v čem jsme žili – připomínkou, která může být z dnešního pohledu 20 let od sametové revoluce celkem úsměvná, zároveň z ní ale může trochu mrazit. „Pro mě osobně, když jsme sem přišel, to byl docela šok, protože jsem sám tu restauraci nepřevlékal. Ledacos se mi z té doby vybavilo a můj pocit z toho je docela stísněný – můžu vám říct, že moc veselo mi není,“ popsal Jeroným Janíček své pocity krátce po otevření přestrojené restaurace U dvou hrabalů. „Skutečně netoužím po návratu socialistického pohostinství, ani jiných výdobytků socialismu,“ dodává. Na druhé straně, pivo za korunu sedmdesát – byť podměrečné – komu by se taková cena nelíbila? A dát si guláš a pivo a zaplatit to desetikorunou i s dýškem, to nemá chybu. Při porovnání s dnešními cenami by člověk skoro řekl: Zlatý komunisti. Jenže... jenže je potřeba nemíchat hrušky s jablky a nevytrhávat z kontextu doby. „Ty ceny samozřejmě vypadají z dnešního pohledu neuvěřitelně a samozřejmě obrovsky sympaticky, ale musíme si uvědomit, že platily v době, kdy vysokoškolák bral 1700 korun hrubého,“ upozorňuje historik Jan Vlk. text+foto: Roman Peterka www.regionrevue.cz inzerce Zoo Mix Žižkov - Mazlíková karta V Praze je mnoho a mnoho obchodů s chovatelskými potřebami a zvířátky vůbec, proč tedy nakupovat zrovna u nás?? Nejen proto, že nabízíme široký sortiment krmiv, misek, obojků a vodítek, pelíšků, šamponů, dezinfekčních přípravků či přepravek pro psy, kočky, hlodavce či ptáky a jako jediní v okolí terarijní zvířata, širokou nabídku akvarijních ryb a rostlin, ale také hlavně proto, že nákupem u nás můžete šetřit svoje penízky... Našim stálým zákazníkům totiž nabízíme tzv. Mazlíkovu kartu se kterou u nás mají už navždy slevu 6% při jakémkoliv nákupu nad 100,- Kč. Co musíte udělat, aby jste měli také svého "Mazlíka"? Stačí jen nasbírat naše účtenky (za libovolně dlouhé období) v celkové hodnotě 1500,- kč, účtů by mělo být minimálně 5, potom už jen společně vyplníme jednoduchý formulář a kartička je Vaše, čím víc budete nakupovat, tím víc budete vlastně šetřit. :) Kromě této příležitosti jak nakoupit levněji, máme slevy na různém zboží pro kohokoliv z Vás tzv. Akce které fungují na stejné bázi jako např. v supermarketech. Toto levnější zboží je vždy v regále označeno růžovou cenovkou s všeříkajícím nápisem: Akce. Tak přijďte a přesvědčte se sami, že nabízíme trošku jiný sortiment, než naše konkurence. Obslouží Vás zkušený personál, s dlouholetou chovatelskou praxí a samozřejmě potřebným vzděláním. Poradíme s výběrem vhodného krmiva, klece či jiného vybavení pro jakékoli Vaše zvířátko. Jako jedni zmála jsme již proškoleni a můžeme prodávat vyhrazené léčivé přípravky (ektoparazitika proti blechám, klíšťatům, apod.). Jak se k nám dostanete? Tramvají číslo 5, 9, 26 stanice Lipanská anebo autem Seifertova 42. Klidně přijďte i se svým čtyřnohým mazlíčkem, budeme se těšit na Vaši návštěvu. (více inzerce pod článkem) www.regionrevue.cz 11 • kam za kulturou O h m at e j t e si v ý stav u V úterý 3. listopadu byla v hlavní budově Muzea hlavního města Prahy v Karlíně (ulice Na Poříčí 52, v blízkosti stanice metra Florenc) slavnostně otevřena netradiční expozice zaměřená na vnímání hmatem. Expozice, která přiblíží svět architektonických či uměleckých slohů, není určena pouze pro nevidomé a slabozraké, ale i pro běžné návštěvníky, kterým může zážitek z jiného vnímání hmoty otevřít nový pohled. Všichni návštěvníci bez rozdílu tak budou mít jedinečnou možnost doslova si „ohmatat“ románský a gotický sloh. Jedním z prvních návštěvníků, který tak učinil, byl host slavnostního otvření výstavy, radní hl. m. Prahy Milan Pešák, který je sám nevidomý. „„Expozice a výstavy, přístupné, pochopitelně v rámci možností, nevidomým nebo jinak postiženým, by dnes již neměly být žádnou raritou,“ řekl při otevření výstavy. V Muzeu hl. m. Prahy se už nějakou dobu snaží hledat způsoby, jak zprostředkovat bližší kontakt s vystavenými exponáty a vůbec s historií nejen zdravým, ale i handicapovaným návštěvníkům. Průkopnickým počinem v této oblasti byla výstava Šaty dělaj´ pračlověka, která představila archeologické nálezy související s oblečením v pravěku – na všechny vystavené exponáty, včetně tisíce let starých originálů, přitom bylo možné si sáhnout. Loni muzeum na tento typ akcí navázalo hmatovou výstavou o pravěké keramice s názvem Začalo to hrudkou hlíny. V nejnovější expozici s názvem Slabikář návštěvníků památek – sloh románský a gotický se návštěvníci seznámí s typickými sakrálními i světskými stavbami románského a gotického období. Vystaveny jsou modely půdorysů, celých staveb i detailů různých objektů. Některé z nich se zachovaly ve víceméně nezměněné podobě dodnes, jiné byly přestavěny nebo zbořeny, a poznáváme je již jen z fragmentů. To však nemění nic na významu, který měly pro dějiny architektury. Celkem si tu lze ohmatat deset modelů a dvě ukázky typických materiálů. Jsou zde zastoupeny trojrozměrné modely konkrétních pražských sakrálních architektur, trojrozměrné modely jednotlivých typických architektonických prvků, jejichž předlohou byly rovněž konkrétní detaily z pražské architektury, plastické reliéfní modely půdorysů z durafolové fólie, dále ukázky stavebního kamene. Výstavní prostor bude doplněn panely s nákresy románských a gotických architektonických prvků. Jednotlivé exponáty, umístěné v samostatných výstavních stolech s vodicí lištou tak, jak to vyžadují pravidla hmatových výstav, doprovází popisky v Braillově písmu. K jednotlivým exponátům je vydán rozšířený komentář formou zvukového průvodce. -red- , foto: archiv Muzea hl. m. Prahy inzerce 12 Důstojně se rozloučit Když navždy odejde někdo blízký, je to vždy smutná událost, která zasáhne příbuzné, přátele, známé. Pravděpodobně každý z nás již tuto situaci zažil, neboť je nedílnou součástí našich životů. A v této nelehké chvíli se musíme rychle rozhodnout, jak a kde se s blízkým rozloučíme. V tu chvíli jsme zavaleni změtí nabídek firem, nabízejících pohřební služby. Právě o tom jsme si povídali s ředitelem pohřební služby PAX s.r.o., panem Františkem Jaderníkem, který v tomto oboru působí již 36 let a je jedním z mála zástupců poctivé staré školy. Dle jeho mnohaletých zkušeností je z psychologického hlediska obřad pro pozůstalé velmi důležitý. Dává možnost vyjádřit úctu a zároveň nám umožní naposledy se společně s rodinou a přáteli rozloučit a vyprovodit zesnulého na jeho poslední cestu. Než se tak stane, je potřeba udělat mnoho dílčích úkonů, které jsou pro pozůstalé v době největšího smutku často těžké a nepřehledné. Proto je dobré vybrat si spolehlivého partnera, který citlivě, ve spolupráci s pozůstalými, tyto formality zajistí. Pax s.r.o. zajistí kompletně veškeré služby v oblasti pohřebnictví, a to na vyšší úrovni, než je běžný standard. Velký důraz klade na zachování piety a profesionalitu v přístupu k zesnulému i pozůstalým. Může sjednat pohřeb v jakémkoliv pohřebním ústavu, kostele nebo krematoriu. Obřady a zpopelnění nabízí ve vlastním zařízení na Olšanských hřbitovech, kde zcela garantuje průběh celého pietního aktu a umožňuje i účast při samotném zpopelnění. Na bezplatné lince 800 156 934 se zájemce dozví vše potřebné, nonstop služba, která zajišťuje převozy zesnulých, funguje na telefonu 603 551 038. Důstojný pohřeb je možno zajistit v mnoha cenových relacích, není třeba se ostýchat a o všem se zástupci pohřební služby otevřeně pohovořit. Všechny kontakty a další informace naleznete na www.pax.cz nebo v prezentaci na stránkách těchto novin. www.regionrevue.cz inzerce • IN F O R M A CE P R O Č TEN Á Ř E • IN F O R M A CE P R O Č TEN Á Ř E • Také vás „nadzvedl“ nějaký článek v Region Revue? Nebo byste rádi k některému z témat připojili svůj názor? Sedněte k počítači a směle do nás. Uvítáme jakékoli vaše názory, postřehy či tipy. Vadí vám něco, co se okolo vás děje? Či byste se o něčem rádi dočetli ve svém oblíbeném časopise více? Máte tip na zajímavý výlet po Praze 3 či na Vinohradech? Zajímavé informace či materiály z historie regionu? Napište nám. Do některého z příštích čísel připravujeme článek o záměru radnice postavit podzemní garáže v těsné blízkosti ZŠ Jarov. Uvítáme především postřehy a názory rodičů zdejších školáků, popřípadě lidí z okolí. Žádný z vašich názorů v redakčním koši neskončí – každý z nich je pro nás podnětem k zamyšlení, případně se může stát námětem pro zajímavý článek. Pište nám o všem, co vás zajímá, trápí nebo štve přímo šéfredaktorovi Region Revue na roman@regionrevue. cz. O článcích v Region Revue můžete diskutovat také na našich internetových stránkách www.regionrevue.cz (kde najdete i mnohé další!) . www.regionrevue.cz 13 inzerce Z a v í n y z c e l é ho sv ě ta Z ajímalo by vás, jak chutná víno, které pěstuje na svých vinicích a vyrábí ve svých vinařských sklepích slavný francouzský herec Gérard Depardieu? Nebo to od jeho neméně slavného krajana a kolegy z branže Piérra Richarda? A co takhle lahvinku z produkce slavného amerického filmového režiséra Francise Forda Coppoly? I takové raritky nabízí vinotéka, která patří ve svém oboru k „jedničkám“ – však se také jmenuje Vinotéka No. 1 – v Čajkovského ulici 24, na Žižkově. Kromě zajímavůstek z produkce nadšených milovníků vína z řad filmových celebrit, pro které je pěstování a výroba vína spíše koníčkem provozovaným vedle jejich hlavního povolání, nabízí vinotéka i další zajímavé kousky z produkce menších vinařských společností. Celkem je tu k mání více než 500 druhů vín z celého světa. „Náš obchod nabízí 16 moravských vinařů, vína z těch nejpopulárnějších vinařských destinací, doplňky k vínu, stojany na víno, chladící vinotéky, someliérské potřeby a vůbec všechno co k vínu patří,“ říká Martin Blahovec, jednatel společnosti Wines International, která vinotéku provozuje. Víno z rukou odborníka Jde o vína, na která člověk v běžné distribuční síti nenarazí – v regálech supermarketů je určitě nehledejte, hledali byste marně. Za kvalitu svých dodavatelů jsou ve Vinotéce No. 1 ochotni strčit ruku do ohně. „Své dodavatele známe osobně a vína pečlivě přechutnáváme,“ říká Martin Blahovec. „Jsou to vinařské společnosti pravidelně oceňované na prestižních výstavách po celém světě,“ dodává. V rámci „moravské nabídky“ narazíme i na vyhlášeného Vladi- 14 míra Tetura, jehož vína tu patří k nejprodávanějším – spolu s těmi od Dépardiera či Richarda. Kromě pestré a kvalitní nabídky vín tu dbají i o kvalitu poskytovaných služeb. „Snažíme se se zákazníkem být v přímém kontaktu, aby vždy vybral jen to nejlepší víno,“ říká Martin Blahovec. Vždy je také nachystáno pár vzorků na ochutnání, aby si zákazník sám mohl udělat o zde nabízených vínech představu. Začalo to velkoobchodem Z trojice původních majitelů dva firmu v průběhu jejího vývoje opustili a dnes má firma majitele jediného – Martina Blahovce. A dále se rozvíjí. „Máme spoustu zákazníků po celé České republice a na Slovensku – našimi zákazníky jsou restaurace, firemní zákazníci, kteří využívají vína jako dárkové předměty a mají možnost na něj umístit své logo, i domácnosti, které vína vybírají přímo z našeho e-shopu nebo v našich vinotékách,“ říká Blahovec. Vinotéka No. 1 byla na Žižkově otevřena v roce 2007, předpoklady k její existenci však byly položeny už rok před tím. Tehdy se dali dohromady tři kamarádi, kteří měli každý z předchozího zaměstnání zkušenosti s vínem a jeho prodejem, založili firmu Wines International a vrhli se do společného podnikání. Začínali jako velkoobchod s vínem pro restaurace a firmy. Po roce existence přesídlila firma svůj velkoobchodní sklad na Žižkov do Čajkovského 24, zároveň tu otevřela svou první vinotéku a začala tak mířit i na konečné spotřebitele. O něco později spustila i prodej vín po internetu. A loni přibyla žižkovské „vinotéce č. 1“ i „dvojka „ – Vinotéka No. 2 v Brně, Modřicích. www.regionrevue.cz inzerce www.regionrevue.cz 15 • kam na výlet O Muzeum místo mauzolea bří socha Jana Žižky na koni na samotném vršku Vítkova je jednou z pražských dominant. Za ní se tyčí funkcionalisticky strohá žulová stavba Národního památníku Vítkov. S nadsázkou se dá říct, že v téhle velké žulové kostce jsou zaklety všechny klíčové okamžiky moderních dějin našeho státu. Každá doba pro ni měla poněkud jiné využití. Tím asi nejznámějším je mauzoleum pro nabalzamovaného Klementa Gottwalda. Gottwaldovo tělo už tu není dávno, jeho duch tu však strašil dál. 25. října letošního roku byl památník po tříleté rekonstrukci otevřen veřejnosti. Měl by to být start nové éry téhle památky, už bez Gottwaldova prokletí. Historie památníku na Vítkově sahá do 19. století. V roce 1882 byl z iniciativy několika stovek žižkovských občanů založen spolek, jehož cílem bylo zbudování pomníku Jana Žižky na Vítkově. Až počátkem 20. století ale začalo jejich úsilí spět k nadějím na realizaci – v roce 1913 byla vyhlášena soutěž o architektonický návrh Žižkova pomníku. Přestože se svými návrhy do soutěže vstoupili i tehdejší prestižní architekti jako Štursa nebo Kotěra, skončila neúspěšně – zástupci spolku, který soutěž vyhlásil, nebyli s žádným z návrhů spokojeni a celou soutěž anulovali. Než mohli uspořádat další soutěž, začala 1. světová válka a s ní začaly úplně jiné starosti, na řešení věcí kolem nějakého pomníku, nebyl čas. Po válce a vzniku samostatného Československa bylo rozhodnuto, že na Vítkově vyroste Národní památník, jehož součástí bude i socha Jana Žižky z Trocnova. Byly vypsány dvě soutěže na architektonický návrh, v té druhé, která se konala v roce 1925, byl vybrán návrh architekta Jana Zázvorky. Památník měl být poctou československým legionářům. Místo Masaryka Gottwaldovo mauzoleum Stavět se začalo 8. listopadu 1928 – tedy ve výročí bitvy na Bílé hoře. Výstavba památníku měla být symbolickou tečkou za třistaletou porobou Čechů pod nadvládou Habsburků. Hrubá stavba památníku byla dokončena v roce 1931 – bez sochy Žižky na koni. Na té pracoval až do roku 1941 sochař Bohumil Kafka. Mezitím pokračovaly práce na dokončování interiéru a umělecké výzdoby památníku, slavnostně otevřít monu- ment veřejnosti už se nestihlo – začala 2. světová válka a s ní přišla německá okupační vojska. Na konci války budova sloužila dokonce chvíli jako sklad vojenského materiálu. Po válce ale práce na dokončování památníku pokračovaly dál a protože s novou válkou přibyli i noví hrdinové, byla stavba ještě rozšířena, aby upomínala i na hrdiny protifašistického odboje. Než ale byla na Vítkově slavnostně odhalena socha Jana Žižky před dokončeným památníkem (v roce 1950), změnil se opět režim. Komunisté původní účel památníku převzali, jen si ho „lehce“ uzpůsobili pro „své“ hrdiny – legionáři k nim nepatřili, stejně jako ti bojovníci proti fašismu, kteří nebyli komunisty nebo nebojovali ve službách těch správných spojenců (tzn. sovětů). A tak se sem začali ukládat k poslednímu odpočinku zasloužilí soudruzi. Zpopelnění v urnách. Až soudruh nejzasloužilejší, první československý komunistický prezidente Klement Gottwald, se po smrti dočkal podobné pocty, jako jeho velký sovětský vzor V. I. Lenin a nějakou dobu tu ještě strašilo jeho konzervačními roztoky napuštěné, odborně nabalzamované tělo. Pikantní je, že bylo vystaveno zhruba v místech, kde měl být podle původních plánů pohřben prezident Masaryk – ten to však za svého života odmítl. Mumifikovaný Gottwald strašil a fascinoval mezi lety 1953 – 1962. O zachování jeho tělesné schránky se tu staralo kolem sta zaměstnanců, včetně několika sovětských odborníků na mumifikaci lidského těla. V podzemí byla vybudována laboratoř k jeho údržbě. Balzamovaný prezident se ale přes všechnu péči „kazil“, navíc kult osobnosti s koncem 50. let odezněl, takže v roce 1962 bylo Gottwaldovo tělo, či to, co z něj v té době zbylo, v tichosti zpopelněno. Na Vítkově zůstalo Mauzoleum Klementa Gottwalda bez Žižka na koni Gottwalda. Konec Gottwaldova prokletí? Po roce 1989 byly zde uložené ostatky komunistických hrdinů vráceny příbuzným, památník se dostal do správy armády a tak nějak se moc nevědělo, co s ním. Nějakou dobu sloužil jako děvečka pro všechno – natáčela se tu reklama na pivo, proběhlo tu pár house parties. Na podzim roku 2000 dostalo budovu do správy Národní muzeum, aby pro ni vytvořilo nové poslání a zbavilo ji stigmatu „Gottwaldova mauzolea“. Poslední tři roky byl celý areál památníku uzavřen pro veřejnost, protože tu probíhala rozsáhlá rekonstrukce. Jejím cílem bylo očistit budovu od nevhodných stavebních úprav z 50. let 20. století a upravit ji tak, aby ji bylo možné využít pro kulturní akce většího rozsahu. 29. října se památník v nové podobě konečně otevřel veřejnosti. Podle ředitele muzea Michala Lukeše by měl být „živým místem, ne pohřebištěm“. Stalo se z něj nejen muzeum naší novodobé historie, ale také příjemné místo, kam by lidé měli důvod zajít. Současně s otevřením Památníku je od 29. 10. 2009 zpřístupněna stálá expozice s názvem „Křižovatky české a československé státnosti“ a výstava "Hradní fotoarchiv 1918–1933". Pro návštěvníky je připraveno několik novinek. K té nejvýznamnější patří otevření kavárny a zpřístupnění vyhlídky na střeše. Až do konce listopadu bude do Národního památníku na Vítkově vstup volný. text + foto: R. Peterka více fotografií najdete na www.regionrevue.cz inzerce Socha Jana Žižky z Trocnova na koni, která se tyčí před památníkem, je největší jezdeckou sochou v Evropě – váží 16,5 tuny. Na její návrh byly vypsány dvě neúspěšné soutěže, nakonec porotci oslovili vybrané sochaře přímo a v roce 1931 dostal zakázku sochař Bohumil Kafka. Ten pak na monumentu pracoval celých deset let, až do své smrti. Ztvárnění sochy mělo být co nejvěrnější v každém detailu, s historiky se řešil oděv, obuv i palcát, diskutovalo se o tom, zda by Žižka neměl mít v ruce bibli, zda by neměl mít raději napřaženou ruku, jak mu mají vlát vlasy apod. Vše kolem koně konzultoval sochař s hippology, koně vytvářel podle živého modelu vybraného ze státních hřebčinců – po dlouhých diskusích byl zvolen namísto původně uvažovaného jezdeckého plnokrevníka zavalitý tahoun. Přestože památník je po rekonstrukci, socha na opravu ještě čeká – má přijít na řadu příští rok. Už má za sebou restaurátorský průzkum a Národní muzeum má na její opravu nachystáno 30 milionů korun. 16 www.regionrevue.cz inzerce www.regionrevue.cz 17 inzerce 18 www.regionrevue.cz inzerce Křížovka o ceny! Pekařství Vodička v Korunní 85, Vám upeče...(dokončení v tajence). Pekařství Vodička věnuje třem vylosovaným luštitelům poukaz na odběr vánočního cukroví, dle svého výběru. 1. vylosovaný – poukaz na 3kg cukroví, 2. vylosovaný – 2kg, 3. vylosovaný 1kg. Správné znění tajenky, společně se svými kontaktními údaji (jméno, celá adresa, případně telefon), zasílejte na adresu: Milan Janata, Katusická 13/700, 197 00 Praha 9 nebo na [email protected] do 1. 12. 2009. Výherci hodnotných darů od společnosti PROVIDENT FINANCIAL s.r.o. z minulého čísla jsou: Z. Milotová – P3, K. Homolová – P3, J. Libich – P2, J. Bican – P2, M. Kellner – P8. Blahopřejeme! www.regionrevue.cz 19 inzerce • www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz • www.regionrevue.cz •
Podobné dokumenty
Co stojí úsměv - Robinson
Svazarmu, ale toho jsem asi ve třinácti nechal.
Další zastávkou bylo Národní muzeum a výstava
Staré pověsti české. Na začátku si každý vylosoval
jméno a po prohlídce, při které jsme vyplňovali
kříž...
25/13 - New Page 1
který dokázal vytušit, co jsem si potichu tolik přála. Je to radost z toho, že mohu
druhému něco dát, že ho mohu něčím potěšit. A především: obrovská radost z toho, že
se rodina může navzdory všem ...
STAŇ SE TVÁŘÍ MERcuRY - Mercury centrum České Budějovice
Setkala jste se někdy osobně s takovým případem?
Tady nejsou žádné konkrétní příklady třeba, vždyť už jen statistiky jsou alarmující. Pokud Česká republika patří mezi země, kde je
v ústavní péči ne...
Casopis Idea_40 web - Křesťanské společenství, zs
Misie na Šumbarku
Co se vám vybaví, když se řekne Šumbark? Víte, co je to? Kde se nachází?
Takže – Šumbark je částí Havířova. Je
rozdělen do dvou částí. Ve starší části,
která je nazývána Bronxem ž...
Vestnik April 2012
mi vyrazil dech, když se v roce 1989 na zdech nejen v Praze objevily nápisy Havel na
Hrad! To jsem zrovna několik dnů před tím podepsal petici na jeho propuštění
z vězení! Měl jsem to za jarý český...
Vyhodnoceni_zakladnich_ projevu_koni_web
Každý, kdo se chce věnovat chovu koní (nebo jen práci s jediným koněm),
by měl o nich vědět co nejvíce. Pochopit tato zvířata a vžít se do jejich myšlení a
pocitů dokáže jedině ten, kdo využije kaž...