Co zní ve tvém jméně
Transkript
Co zní ve tvém jméně
CO ZNÍ VE TVÉM JMÉNĚ A Ď oproti jiným samohláskám mu dělá jazyk nejvíc místa pro průchod vzduchu ústy ve slově dění je obsaženo, i když háček píšeme až nad písmenem e E Ť Moraváci jej slyší ve středočeském i, když říkají jejich viď I tam, kde píšeme tvrdé y, má čeština ve výslovnosti jen i měkké, např. ve slovech brzy, jazyk nazývat a Ruzyně O používáme jej často, když vytváříme složeniny jako vzducholoď nebo krasosmutnění, má funkci spojovat ve výslovnosti dvě slova do jednoho U jeho nízký tón spoludotváří zaokrouhlení rtů Á má délku trvání až 300 milisekund, a je tak jednou z nejdéle trvajících hlásek É má tendenci mizet z češtiny, když říkáme dýl místo déle a líp místo lépe Í vzniká na tvrdém patře a na konci slova vždy nahrazuje ď, např. ve slovech hleď, teď a zeď Š tvoří se až na zadní části dásní, tam kde přecházejí do tvrdého patra; všechny na tom místě tvořené hlásky mají v psané podobě háček Ž oproti svému neznělému protějšku, hlásce š, má značně nižší rozsah šumu; to platí i pro další znělostní páry Č ve slovech džem, jazz a džentlmen jej ale střídá jeho znělá varianta C zvuk se u něj tvoří průchodem mezi jazykem a zuby; takto vzniklý tón má velmi vysoký šum často přesahující 10 tisíc hertzů V Ó v českých nářečích se vkládá před samohlásky na začátku slova nebo po předponě (Může za to vona; Mohl byste prosím trošku povotevřít vokno); v jiných nářečích je podobně používána např. hláska h (Holomóc), nebo hláska j (jarmara) najdeme jej jen v cizích slovech, jako je dóže, lóže nebo móda M Ú tvoří se rozražením překážky v proudu vzduchu, kterou vytvoří oba rty; ve slově tramvaj jsou ale k jeho vytvoření použity zuby a spodní ret první dva tóny, z nichž se skládá, jsou od sebe v porovnání s dalšími samohláskami nejvíc vzdáleny svou výškou všechna česká ó se v něj dříve přeměnila a zbyl nám z něj proto kroužek nad písmenem u např. ve slově důl, kroužek je tím původním ó OU je jediná česká dvojhláska, zbylé jsou součástí pouze cizích slov H jako jediná souhláska se tvoří přímo v hrdle CH je neznělým protějškem h, ale tvoří se na jiném místě, což je takový jediný případ u znělostních párů K z důvodů historické změny se v českých slovech střídá s č, například ve slovech vlak a vláček nebo hák a háček G objevuje se převážně v cizích slovech (gáza, gril, Gorgona), ve zvukomalebných slovech (grcnutí) a střídá se s hláskou k např. při výslovnosti zájmen kdo a kde N stejně jako při hlásce m při jeho tvoření prochází vzduch nosem; tvoří se na dásních, ale ve slově Willy Wonka, brnkat, hangár se tvoří na zadním měkkém patře F je to mladá hláska, v češtině se objevila jako neznělý oponent nově vzniklé hlásky v, která byla dříve tvořena oběma rty S je označováno jako sykavka Z fonetika jej popisuje jako prealveolární znělou středovou šumovou konstriktivu J najdeme jej mezi samohláskami ve slovech biologie L umí jako samohlásky vytvářet slabiku, např. ve slovech krk, smrk a drncání má velmi krátkou dobu trvání; oproti jiným hláskám, kdy proud vzduchu prochází středem úst, u něj vzduch proudí po obou stranách úst Ř B R jazyk při něm dvakrát až třikrát kmitne, je to česká výjimka mezi hláskami celého světa při přejímání slov byla používána místo hlásky f, proto máme v češtině za latinské frater české bratr D P jako spoustu dalších souhlásek jej nemůžeme vyslovit samostatně, musí za ním vždy následovat hláska obsahující tón (např. hláska e), nebo alespoň tzv. hezitační zvuk bez vyslovení následující hlásky představuje zvuk, jako když praskne bublina T jazyk se při jeho tvoření přitiskne k dásním a vydechovaný proud vzduchu rozrazí tuto překážku, čímž vznikne jeho typický zvuk Mgr. Dan Faltýnek, Ph.D. [email protected] Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami, reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076
Podobné dokumenty
Dýchací soustava (ZML)
Pr dušinky jsou ukon eny plicními sklípky, které tvo í vlastní
hmotu plic – dýchacího orgánu
Zde probíhá vlastní vým na
plyn – mezi alveolami a krví.
Kyslík se naváže na ervené
barvivo (hemoglobin...