OSE_VSK42_Paliativni pece_2
Transkript
Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Paliativní péče Vývoj péče o umírající 13. až 19. století PhDr. H. Kisvetrová, Ph.D. Vlastní opora: 1. Motivační úvod ke kapitole Péče o umírající se v průběhu dějin vyvíjela v kontextu kulturních, filozofických, náboženských i sociálních determinant společnosti. V čele změn stály často ženy, které se významně zapsaly do historie vývoje ošetřovatelské péče o terminálně nemocné a umírající. 2. Studijní cíle, vztahující se k obsahu kapitoly Student bude umět: vysvětlit rozdílnost přístupu k péči o terminálně nemocné v jednotlivých historických epochách Student získá: základní přehled o významných ženách, které se podílely na rozvoji péče o terminálně nemocné od středověku do 19. století Student bude schopen: popsat charitativní aspekt počátků hospicového hnutí 19. století Student bude znát: změny, které ovlivnily počátky hospicové péče v 19. století 3. Vlastní obsah kapitoly STŘEDOVĚK Fenomén ženského léčitelství a péče Ve středověku špitály zajišťovaly péči o pocestné, sirotky, chudé, nemocné, staré a umírající. V této souvislosti se setkáváme tzv. fenoménem ženského léčitelství a péče, který byl definován třemi charakteristikami (Student, 2004, s. 141): • schopnost pozorovat a vnímat i to, co mnozí přehlíželi (v dnešní terminologii bychom to nazvali stanovení diagnózy) • schopnost setrvávat v blízkosti nemocného, i když vzbuzoval strach a odpor (v dnešní terminologii bychom to definovali jako empatie) • znalost tradičních způsobů mírnění obtíží a bolesti (podstata terapie a ošetřovatelských intervencí) Ve středoevropském regionu, kde se ve středověku prolínal politický a kulturní vliv německý, český a polský, byl fenomén ženského léčitelství reprezentován především: Anežkou Českou Alžbětou Durynskou Hedvikou Slezskou Spojovala je nejen obětavá péče o nemocné a chudé, ale také příbuzenské vazby. Anežka Česká byla sestřenicí Alžběty Durynské a neteří Hedviky Slezské. Další českou představitelkou tohoto období je Zdislava z Lemberka. ANEŽKA ČESKÁ (1207/1211? - 1282) • dcera českého krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské • 1231 - zahájila z vlastního rodového majetku výstavbu mužského kláštera minoritů a ženského kláštera klarisek, kam později vstoupila. Tento klášterní komplex nazvaný „Na Františku“ byl tehdy první gotickou stavbou v Čechách. • 1233 - vybudovala v Praze první špitál v českých zemích a založila laické špitální bratrstvo, které zajišťovalo péči o nemocné a umírající. Ve špitále byla nemocnice, chudobinec a útulek pro pocestné. Anežce se tak podařilo založit první síť „sociálních služeb“. • 1237 - povýšil papež Řehoř IX. špitální bratrstvo na řád s řeholními pravidly. Vznikl rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou (jeho hlavním posláním byla špitální činnost). Je to jediný ryze český rytířský řád a jediný výlučně mužský řád založený ženou v celých dějinách katolické církve. • 2. března 1282 - zemřela v Praze. Je považována za zakladatelku organizované péče o nemocné a umírající v českých zemích ve středověku. (Jirásko, 1991; Kybal, 2001) ALŽBĚTA DURYNSKÁ (1207 – 1231) • dcera uherského krále Ondřeje II. a Gertrudy z Andechs-Merano. Od pěti let vychovávána na dvoře durynského lankraběte Hermanna I. • 1221 - provdala se za Ludvíka, syna durynského lankraběte Hermanna I. • s podporou manžela zřídila špitál pod hradem Wartburgem, kde pečovala o těžce nemocné • 1227 - ovdověla a byla příbuznými z Wartburgu vyhnána • za pomoci Konráda z Marburku založila v Marburku (Hesensko) chudobinec a špitál sv. Františka. Zde pečovali o nemocné, kteří nebyli jinde přijati. Alžběta sama ošetřovala zejména nemocné, kterých se ostatní štítili nebo je kvůli zápachu odmítali ošetřovat. • zemřela 17. listopadu 1231 • Špitál v Marburku se stal inspirací pro Anežku Českou při stavbě pražského špitálu (Tomáš ze Štítného, ed. Kolář, 2006; Hanzlíková, 2011). HEDVIKA SLEZSKÁ (1174-1243) • dcera bádenského markraběte a meranského knížete Bertholda IV., který pocházel z jihoněmeckého rodu Andechsů. Ve dvanácti letech se provdala za Jindřicha I. Bradatého (1163-1238), vratislavského a opolského knížete z rodu Piastovců. • snažila se organizovat a stabilizovat péči o nemocné; pečovala o nemocné a umírající, které navštěvovala v jejich domovech. • 1241 - společně s manželem založila ve Vratislavi špitál sv. Ducha, první špitál ve Slezsku. • 1243 - zemřela v Třebnici. (Nigg, 1994; Tomáš ze Štítného, ed. Kolář, 2006) ZDISLAVA Z LEMBERKA (1220? – 1250/1252) • dcera Přibyslava z Křižanova a Sibyly ze Sicílie, dvorní dámy královny Kunhuty, manželky krále Václava I. • inspirátorkou zájmu Zdislavy o špitálnickou činnost byla její matka Sibyla • v patnácti letech se Zdislava provdala za Havla z rodu Markvarticů • společně s manželem postavila špitál v Jablonném v Podještědí, kde sama obětavě pečovala o nemocné, chudé a poutníky. • 1250/1252 - zemřela, pravděpodobně na tuberkulózu. (Kalista, 1991) 17. STOLETÍ I v dalších stoletích umírali lidí většinou v domácím prostředí ošetřováni členkami rodiny nebo v církevních zařízeních lokálního nebo regionálního charakteru. Jednou z žen, která se inspirovala aktivitami Alžběty Durynské, a snažila se v 17. století zlepšit péči o umírající v Německu, byla Apolónie Radermecherová. APOLÓNIE RADERMECHEROVÁ • 1622 - spolu s dalšími ženami začala pečovat o nemocné a opuštěné v Cáchách a snažila se zmírňovat jejich utrpení • 1626 - vstoupila do řehole sv. Františka; ve stejném roce zemřela na morovou infekci. • zakladatelka Řádu sv. Alžběty (Alžbětinek), jehož hlavním posláním byla péče o nemocné ve špitálech, které sestry zakládaly u svých klášterů. Řád se i v současné době věnuje péči o nemocné a umírající v mnoha zemích. (Jirásko, 1991; Hanzlíková, 2011) 19. STOLETÍ Charitativní aspekt počátků hospicové péče V Evropě a Severní Americe se až do 19. století pečovalo o umírající v prostředí rodiny (tzv. domácí model umírání, ritualizované umírání). Smrt byla chápána jako přirozený závěr života jedince. V péči o umírající, která vycházela z křesťanských tradic, převažoval charitativní aspekt péče. V důsledku zlepšení hygienických služeb a medicínského pokroku se postupně měnily i dominantní příčiny smrti, což vedlo k následujícím změnám (Stevens et al., 2009): • Snížení počtu smrtelných infekcí s rychlou progresí • Zvýšení počtu chronických chorob s déle trvající a někdy zdlouhavou terminální fází • Identifikace sociální kategorie pacientů označovaných jako „umírající“ • Snaha poskytnout institucionální ošetřování i této skupině pacientů • Snaha vytvořit nový typ institucí, které by pečovaly o nevyléčitelně nemocné • Zaměření těchto institucí bylo charitativní, neposkytovaly odbornou lékařkou a ošetřovatelskou péči. 1890 - vydání Průvodce po oblasti ošetřovatelství a domácí péče od Dacre Cravenové. Obsahoval i kapitolu o „nejlepších místech pro umírající podle jejich nemoci“ (Payneová a kol., 2007). Hospic - instituce pro umírající Výraz je odvozen z latinského termínu hospitum (přístřeší, ubytovna) a z historické křesťanské tradice xenodochií (domovy pro cizí), které byly budovány v Malé Asii a později ve středověku sloužily jako špitály (Student a kol., 2004; Stevens et al., 2009) • První označení domu pro umírající termínem „hospic“ se připisuje francouzce Jeanne Garnierové • 1842 - založila ve francouzském městě Lyon sdružení „L´Association des Dames du Calvaire“. V roce 1843 zřídily členky sdružení tzv. Dům pro umírající. • Při péči o umírající vycházela Jeanne Garnierová ze svých osobních zkušeností a snažila se určit potřeby umírajících • 1853 - zemřela, ale její idea byla v letech 1874 – 1899 impulsem pro vznik dalších zařízení zaměřených na péči o umírající v Paříži a v New Yorku. (Bruera et al., 2009; Payneová a kol., 2007; Stevens et al., 2009) Průkopnice charitativních počátků hospicové péče v Evropě a USA Průkopnice charitativních začátků hospicové péče v 19. století spojoval zájem o zlepšení situace v ošetřování umírajících, především chudých. Přímo nebo nepřímo se podílely na vzniku institucí pečujících o umírající. Svým dílem inspirovaly zřizování a rozvoj domovů pro umírající a hospiců v dalších desetiletích. Položily tím základy rozvoje paliativní a hospicové péče 20. století, kdy charitativní přístup byl doplněn kvalifikovanou lékařskou a ošetřovatelskou péčí (Payneová a kol., 2007). MARY AIKENHEAD (sestra Mary Augustina) Narodila se v Corku (Irsko) v roce 1787. Celý svůj život se snažila o zlepšení péče o umírající. Založila v Irsku 13 domů, kde se věnovali péči o chudé, nemocné a umírající. (Payneová a kol., 2007; Stevens et al., 2009) • 1815 - založila v Dublinu Kongregaci milosrdných sester (reakce na šířící se chudobu a výskyt tuberkulózy ve městě) • 1834 - založila v Dublinu Nemocnici sv. Vincence (první nemocnice v Irsku vedená a personálně zajištěná ženami) • 1858 - zemřela Dublinu Doplňující materiály - odkazy Our Lady´s Hospice for Dying • Po několika letech Kongregace milosrdných sester začala uvažovat o otevření hospice v Dublinu. • 1879 - byl klášter v Harold´s Cross v Dublinu přeměněn na hospic Panny Marie pro umírající - „Our Lady´s Hospice for Dying“ (v roce 1880 byla kapacita hospice 40 lůžek). • Další informace - http://www.olh.ie/6-about-us/38-our-heritage/# The Mary Aikenhead Heritage Centre • nachází se v areálu hospice Panny Marie, na Harold Cross v Dublinu • představuje místo, kde strávila Mary Aikenhead posledních 27 let života • centrem výstavy je místnost, kde Mary žila od roku 1845 až do své smrti v roce 1858 • Další informace - http://www.rscmaheritage.com/ Hospic sv. Josefa v Hackney • V roce 1890 odešlo pět členek Kongregace do East Endu v Londýně pečovat o terminálně nemocné. • Výsledkem jejich působení bylo otevření hospice sv. Josefa v Hackney, v Londýně v roce 1905. • Další informace - http://www.stjh.org.uk/About-stjosephshospice/ Hostel of God Významnou událostí v počátcích vývoje hospicové péče v 19. století v Anglii bylo založení tzv. Božího útulku (Hostel of God) roku 1891 v Londýně. • O umírající se staraly anglikánské sestry Služebníků chudých sv. Jakuba. • 1900 - rozšíření domova (kapacita 36 nemocných) • V současné době se domov nazývá Hospic Nejsvětější Trojice (Trinity Hospice), má celkovou kapacitu 28 lůžek a je nejdéle působícím zařízením hospicové péče ve Velké Británii. • Další informace - http://www.trinityhospice.org.uk/history ROSE HAWTHORNE LATHROP (sestra Alfonsa) Narodila se v roce 1851 v Lenoxu, ve státě Massachusetts v USA a zemřela v roce 1926. V USA se jí připisuje zřízení prvního domova pro péči o nevyléčitelně nemocné trpící rakovinou. • dětství prožila s rodiči v Evropě. Provdala se za Georga Lathropa, amerického básníka a romanopisce. Po smrti syna Francise (zemřel v pěti letech na záškrt) se Rose vrátila do New Yorku, kde žila odloučeně od svého manžela až do jeho smrti v roce 1898. • Absolvovala tříměsíční ošetřovatelský kurz v New York´s Cancer Hospital a začala pečovat o chudé terminálně nemocné. Otevřela útulek bezplatné péče pro nevyléčitelné oběti rakoviny. • 1900 - vstoupila do duchovního stavu, přijala řeholní jméno sestra Alfonsa a založila kongregaci Dominikánských sester sv. Rosy z Limy, později nazývané Služebnice úlevy od nevyléčitelné rakoviny „Servant for Relief for Incurable Cancer“. • 1901 - otevřela v Hawthorne (New York) lůžkové zařízení pro péči o umírající, tzv. Rosary Hill Home. (Bruera et al., 2009; Payneová a kol., 2007) Doplňující materiály - odkazy Rose Hawthorne Lathrop • Další informace - http://www.gratefulness.org/giftpeople/RoseHawthorne.htm Rosary Hill Home • Další informace - http://rosaryhillhome.org/about.htm 4. Shrnutí kapitoly Kapitola přináší základní informace o vývoji péče o umírající od středověku do 19. století. Stručný přehled zahrnuje období středověku charakterizované tzv. fenoménem ženského léčitelství a péče, které je reprezentováné významnými šlechtičnami středověké Evropy – Anežkou Českou, Alžbětou Duryňskou, Hedvikou Slezskou a Zdislavou z Lemberka. Dále pak přibližuje charitativní aspekt počátků hospicového hnutí 19. století spojený se jmény Mary Aikenhead a Rose Hawthorne Lathrop. 5. Evaluační a autoevaluační a aktivizační prvky Vysvětli, co charakterizovalo fenomén ženského léčitelství ve středověku: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Spoj hesla ze tří sloupců a vytvoř pět pravdivých tvrzení Hedvika Slezská Cáchy Křížovníci s červenou hvězdou Anežka Česká Ondřej II. Špitál v Jablonném v Podještědí Apolónie Radermecherová Přibyslav z Křižanova Špitál v Marburgu Alžběta Durynská Jindřich I. Bradatý Špitál ve Vratislavi Zdislava z Lemberka Přemysl Otakar I. Řád sv. Alžběty 1 2 3 4 5 U každého tvrzení o situaci v 19. století označ, zda je považuješ za pravdivá nebo nepravdivá • Péče o umírající měla pouze charitativní charakter PRAVDA/NEPRAVDA • Změna dominantních příčin smrti vedla ke snaze vytvořit nový typ instituce pro umírající PRAVDA/NEPRAVDA • Mary Aikenhead poprvé použila termín hospic pro označení domu pro umírající PRAVDA/NEPRAVDA • Vznik Kongregace Milosrdných sester v Dublinu iniciovala F. Nightingel po zkušenostech z Krymské války PRAVDA/NEPRAVDA • Rose Hawthorne Lathrop otevřela v New Yorku útulek pro umírající nemocné tuberkulózou PRAVDA/NEPRAVDA 6. Pojmy k zapamatování • Alžběta Duryňská • Anežka Česká • Apolónie Radermecherová • Hedvika Slezská • Hospic • Jeanne Garnierová • Křížovníci s červenou hvězdou • Mary Aidenhead • Rose Hawthorne Lathrop • Špitál • Zdislava z Liberka 7. Literatura BRUERA, E., HIGGINSON, I., RIPAMONTI, C. et al. 2009. Texbook of Palliative Medicine. 1st ed. London: Edward Arnold, 2009. ISBN 978 0 340 810 187. HANZLÍKOVÁ, A.2011. Profesionálne ošetrovateľstvo a jeho regulácia. 1.vyd. Martin: Osveta, 2011. ISBN 978-80-8063-360-8. JIRÁSKO, L. 1991. Církevní řády a kongregace v zemích českých. 1. vyd. Praha: Strahov, 1991. ISBN 80-85245-11-6. KALISTA, Z. 1991. Blahoslavená Zdislava z Lemberka. 1. dopl. vyd. Praha: Zvon, 1991. ISBN 80-7113-042-7 KYBAL, V. 2001. Svatá Anežka Česká. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2001. ISBN 80-86263-14-2. NIGG, W.1994. Svatá Hedvika Slezská. 1. vyd. Český Těšín: Cor Jesu, 1994. PAYNOVÁ, S., SEYMOUROVÁ, J., INGLETONOVÁ, C. 2007. Principy a praxe paliativní péče. Brno: Společnost pro odbornou literaturu, 2007. ISBN 978-80-87029-25-1. STEVENS, E., JACKSON, S., MILIGAN, S. 2009. Palliative Nursing, Across the Spectrum of Care. 1st ed. Oxford: Wiley-Blackwell, 2009. ISBN 978-1-4051-6997-4. STUDENT, J.CH., MÜHLUM, A., STUDENT, U. 2006. Sociální práce v hospici a paliativní péče. 1. vyd. Jinočany: H&H Vyšehradská, 2006. ISBN 80-7319-059-1. TOMÁŠ ZE ŠTÍTNÉHO. (editor Kolár, J.) 2006. Život svaté Alžběty. 1. vyd. Praha: Paseka, 2006. ISBN 80-7185-643-6.
Podobné dokumenty
Sborník životopisů biřmovacích patronů
Atributy: nádobka s mastí, kříž, kniha, lebka; zobrazována bývá také jako kajícnice
v jeskyni nebo s anděly
Pocházela z Magdaly od Genezaretského jezera. Křesťanská tradice se na ni vždy
dívala tak...
dlouhodobá ošetřovatelská péče - FZV
KÜBLER-ROSSOVÁ, E. O smrti a umírání. 1. vyd. Turnov: Arica, 1993. 252 s. ISBN 80900134-6-5.
KÜBLER-ROSSOVÁ, E. Otázky a odpovědi o smrti a umírání. 1.vyd. Turnov: Arica, 1994.
148 s. ISBN 80-8587...
Paidea - Dlouhá cesta
jejího života. Současně daným pojmem označuje unikátní konfiguraci různorodých okolností
života určité rodiny, které jejím členům brání, aby své „životní úkoly“ zvládali bez pomoci
zvenčí, výhradně...
Rozvaha - DSO 2012
5 Pěstilělsks Ěslky trve*ýr}l p*rort*
$ Dr*bný df**h*ď*h1 *ín{í*iý$fiJ€{$k
7 sstétni *Ís*h$s*bý hr**tný {asj*ť*k
s t'i*rj*k***gný d!**bo***irý hťť}*trrý r$*j*{gt{
9 lJ$p*ř*sásit}isti€ťit*i*k6lr*al"...
Z novodobých dějin nemocničního kaplanství ve světě a v ČR
(zdravotníci, příbuzní a přátelé). Plně respektuje
autonomii nemocného a jeho osobní hodnoty
vycházející z jeho přesvědčení a z jím preferované
kultury. V konceptu přístupu k celkovému utrpení
(tot...
příručka pacienta - Všechno je jinak
Pokud jste konzultovali svůj problém s lékařem primární péče a s jedním nebo více specialisty
a oni nejsou schopni dát dohromady řešení nebo když máte diagnostikováno něco, co se
vyskytuje jen vzác...
ke stažení zde - Vysoká škola aplikované psychologie
Jaterní selhání je soubor příznaků způsobených selháním jater. Může být akutní nebo chronické.
S chronickým jaterním selháním se setkáváme nejčastěji u pokročilé jaterní cirhózy. Jedná se většinou
...
první metodika matematiky na gymnáziích
požadavky a námitky jednotlivých provincií řádu pozorně prostudovány, aby,nakolik je to
možné, všem bylo vyhověno, a aby dílo, které má být uvedeno do života,
bylo všemi příznivě přijato.