2 Palivová soustava s řadovým vstřikovacím čerpadlem
Transkript
Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Moderní metody v dopravě a přepravě pro 21. století PALIVOVÉ SOUSTAVY VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Určeno pro potřeby dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků středních odborných škol Autor Ing. Petr Wasserbauer Název a sídlo školy Střední škola automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková organizace Opavská 49, 794 01 Krnov Rok vytvoření vzdělávacího programu 2012 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1 2 3 Účel a rozdělení palivových soustav vznětových motorů .............................................. 7 1.1 Účel .............................................................................................................................. 7 1.2 Druhy ........................................................................................................................... 7 Palivová soustava s řadovým vstřikovacím čerpadlem ................................................. 8 2.1 Činnost ......................................................................................................................... 8 2.2 Jednotlivé části ............................................................................................................ 8 2.2.1 Palivová nádrž ...................................................................................................... 8 2.2.2 Palivové potrubí ................................................................................................... 8 2.2.3 Podávací čerpadlo ................................................................................................ 9 2.2.4 Palivové čističe ................................................................................................... 10 2.2.5 Předehřívací zařízení paliva ............................................................................... 12 2.2.6 Řadové vstřikovací čerpadlo s mechanickým řízením a regulací ...................... 13 2.2.7 Vstřikovač .......................................................................................................... 20 Palivová soustava s jednopístovým vstřikovacím čerpadlem s rozdělovačem paliva25 3.1 4 Konstrukce ................................................................................................................. 25 3.1.1 Lamelové (křídlové) podávací (dopravní) palivové čerpadlo ............................ 26 3.1.2 Redukční ventil .................................................................................................. 26 3.1.3 Škrtící tryska ...................................................................................................... 27 3.1.4 Vysokotlaké čerpadlo (rozdělovač) .................................................................... 27 3.1.5 Všerežimový odstředivý regulátor otáček .......................................................... 28 3.1.6 Kompenzátor přeplňování .................................................................................. 29 3.1.7 Akcelerátor studeného startu .............................................................................. 29 3.1.8 Elektromagnetický uzavírací palivový ventil ..................................................... 29 Elektronické řízení vznětového motoru ........................................................................ 31 4.1 Struktura elektronického řídicího systému EDC ....................................................... 31 4.1.1 Snímače .............................................................................................................. 31 4.1.2 Elektronická řídící jednotka ............................................................................... 31 4.1.3 Akční členy ........................................................................................................ 31 4.2 Regulace pomocí pole charakteristik ......................................................................... 32 4.2.1 Hlavní řídící veličiny .......................................................................................... 32 Studijní opora 4.2.2 Korekční řídící veličiny ...................................................................................... 32 4.2.3 Srovnávání skutečných a požadovaných hodnot ................................................ 32 4.2.4 Další funkce EDC............................................................................................... 32 4.3 Elektronicky řízené jednopístové vstřikovací čerpadlo s rozdělovačem ................... 34 4.3.1 Regulace počátku vstřiku ................................................................................... 34 4.3.2 Zpožďující přestavení......................................................................................... 34 4.3.3 Uspišující přestavení .......................................................................................... 34 4.3.4 Požadovaný počátek vstřiku ............................................................................... 35 4.3.5 Skutečný počátek vstřiku ................................................................................... 35 4.3.6 Výpadek signálu ................................................................................................. 35 4.3.7 Snímač zdvihu jehly vstřikovací trysky ............................................................. 35 4.3.8 Funkce ................................................................................................................ 35 4.3.9 Regulace dávkování paliva................................................................................. 35 4.3.10 Snímač polohy nastavovacího hřídele ................................................................ 36 4.4 Rotační vstřikovací čerpadlo s radiálními písty (Bosch VP44) ................................. 37 4.4.1 Princip činnosti ................................................................................................... 37 4.4.2 Funkce ................................................................................................................ 37 4.5 Sdružené vstřikovače (vstřikovací jednotky) ............................................................ 40 4.5.1 Pohon vstřikovacích jednotek ............................................................................ 41 4.5.2 Dodávka paliva vstřikovacím jednotkám ........................................................... 41 4.5.3 Fáze plnění ......................................................................................................... 41 4.5.4 Počátek předvstřiku ............................................................................................ 42 4.5.5 Konec předvstřiku .............................................................................................. 42 4.5.6 Počátek hlavního vstřiku .................................................................................... 42 4.5.7 Konec hlavního vstřiku ...................................................................................... 42 4.5.8 Řízení dávkování a časování vstřiků .................................................................. 42 4.6 5 Palivové soustavy vznětových motorů Palivová soustava vznětového motoru s tlakovým zásobníkem – Common Rail ..... 43 4.6.1 Složení palivové soustavy .................................................................................. 44 4.6.2 Princip činnosti palivové soustavy – aneb opravdu hodně natlakovaná trubka . 44 4.6.3 Jak šel čas ........................................................................................................... 45 4.6.4 Jednotlivé části ................................................................................................... 46 Přeplňování motorů ........................................................................................................ 54 5.1 Dynamické přeplňování ............................................................................................. 54 Studijní opora 5.1.1 Dynamické pulzní přeplňování .......................................................................... 55 5.1.2 Dynamické rezonanční přeplňování ................................................................... 55 5.2 6 Palivové soustavy vznětových motorů Cizí přeplňování ........................................................................................................ 55 5.2.1 Dmychadlo bez mechanického pohonu.............................................................. 56 5.2.2 Dmychadlo s mechanickým pohonem ............................................................... 60 Tvorba směsi ve vznětových motorech ......................................................................... 61 6.1 Porovnání způsobů vstřikování ................................................................................. 61 6.1.1 Vznětové motory s nepřímým vstřikováním (komůrkové motory) ................... 61 6.1.2 Vznětové motory s přímým vstřikováním .......................................................... 62 6.2 Nastavování vícekanálového sacího potrubí ............................................................. 62 6.3 Pomocný startovací systém ....................................................................................... 63 Seznam literatury ................................................................................................................... 67 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 69 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 71 Posudek odborného garanta .................................................................................................. 72 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Úvod Cílem studijní opory „Automobilní technika – Palivové soustavy vznětových motorů“ je podat čtenáři této publikace ucelený přehled o vývoji palivových soustav vznětových motorů, jejich konstrukci a činnosti jednotlivých částí, ze kterých se soustavy skládají. Obsah je členěn do jednotlivých kapitol a to tak, jak palivové soustavy vznikaly a jak se u motorů automobilů používaly a používají dodnes. Samotná práce by měla posloužit jako pomůcka pro učitele vyučující odborné předměty automobilního a silničního zaměření na středních odborných školách a středních odborných učilištích. Mohou z ní čerpat také autoopraváři a mechanici v praxi. Ing. Petr Wasserbauer 5 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Pro koho je studijní opora určena je určena učitelům odborných předmětů, odborného výcviku a praktického vyučování a vedoucím školních týmů středních odborných škol. Studijní opora se dělí na kapitoly, které odpovídají logickému dělení probírané látky, ale nejsou stejně obsáhlé. Předpokládaná doba studia se může výrazně lišit, proto jsou velké kapitoly dále děleny na očíslované podkapitoly, kterým odpovídá následující struktura. Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat, definovat a vyřešit. Výklad Následuje vlastní výklad probírané látky, zavedení nových pojmů, vše je doprovázeno tabulkami, obrázky. Klíčová slova Zde jsou vybrány výrazy, které se nacházejí v probírané kapitole studijní opory a mají klíčový význam pro širší pochopení problematiky. Kontrolní otázky Pro ověření, zda jste dobře a úplně látku zvládli, je připraveno několik teoretických otázek. Zásada, která platí a vyplývá logicky z činnosti daného zařízení Zásady údržby a seřízení Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví Seznam použité literatury Citovaná literatura s odkazem na stranu citace ve studijní opoře. Seznam obrázků a tabulek Číslovaný seznam obrázků a použitých tabulek je pro přehlednost umístěn na závěr studijní opory. 6 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 1 Účel a rozdělení palivových soustav vznětových motorů Podat přehled o existujících palivových soustavách vznětových motorů, kterými se tato studijní opora zabývá včetně toho, jaké úkoly musí každá tato soustava plnit. Klíčová slova: palivová soustava, vstřikování paliva, čištění paliva 1.1 Účel - doprava paliva do spalovacího prostoru - čištění paliva - vstřikování paliva ve správném okamžiku - vstřikování paliva v přesném množství - vstřikování paliva pod vysokým tlakem a do správného válce (1) 1.2 Druhy - palivová soustava s řadovým vstřikovacím čerpadlem - palivová soustava s jednopístovým vstřikovacím čerpadlem s rozdělovačem - palivová soustava s rotačním vstřikovacím čerpadlem s radiálními písty - samostatné vstřikovací jednotky - soustava s tlakovým zásobníkem – Common Rail (2) Doplňující otázky kapitoly 1: 1. Jaké úkoly musí plnit palivová soustava vznětového motoru? 2. Jaké druhy palivových soustav vznětových motorů znáte? 7 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 2 Palivová soustava s řadovým vstřikovacím čerpadlem Vysvětlit názorně činnost palivové soustavy a jejich jednotlivých částí. Klíčová slova: nízkotlaká část, vysokotlaká část, palivové čističe, podávací čerpadlo, vstřikovací čerpadlo, vstřikovač, tryska 2.1 Činnost (obr. 1) Palivo se nasává podávacím čerpadlem z palivové nádrže a přes palivový čistič se dopravuje ke vstřikovacímu čerpadlu. To tlačí palivo vysokotlakým vstřikovacím potrubím ke vstřikovacím tryskám a jimi do spalovacího prostoru válce. Palivo potřebné pro chlazení vysokotlakého zařízení proudí přes přepouštěcí ventil zpět do palivové nádrže. 2.2 Jednotlivé části Nízkotlaká část Obrázek 1 Palivová soustava vznětového motoru s řadovým vstřikovacím čerpadlem 2.2.1 Palivová nádrž Je svařovaná z ocelového plechu. Plech je z vnitřní strany poolověn z důvodu ochrany proti korozi. Jsou v ní dělící mezistěny, které tlumí výkyvy paliva. Na nejnižším místě je vypouštěcí šroub. Nádrž je uložena měkce na silentblocích. 2.2.2 Palivové potrubí Je vyrobeno z měděných trubek, které jsou spojeny mosaznými spoji. 8 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 2.2.3 Podávací čerpadlo Nasává palivo z palivové nádrže a dopravuje jej přes čistič do vstřikovacího čerpadla pod tlakem asi 0,1 – 0,15 MPa. Konstrukce (obr. 2) Je provedeno jako pístové a přírubou je připojeno na skříň vstřikovacího čerpadla. Poháněno je výstředníkem na vačkové hřídeli vstřikovacího čerpadla. Pro odvzdušnění vstřikovacího zařízení je podávací čerpadlo vybaveno ručním čerpadlem. To lze uvést v činnost po uvolnění rukojeti. Po použití ručního čerpadla je nutné rukojeť opět pevně zajistit. Obrázek 2 Pístové podávací čerpadlo Na podávacím čerpadle může být pomocí příruby připevněn hrubý čistič, který je tvořen sítkem a nádobou, které slouží k zachycení hrubých nečistot a vody. Obrázek 3 Schéma jednočinného dopravního čerpadla Činnost (obr 3) Při mezizdvihu posune výstředník přes zdvihátko s kladkou a tlakový čep píst dopředu. Palivo se tím při zavřeném sacím ventilu dopraví přes výtlačný ventil do tlakového prostoru. Pružina pístu se přitom stlačí a výtlačný ventil zatížený pružinou se na konci zdvihu opět uzavře. Jakmile výstředník proběhne přes svůj největší zdvih, vrátí pružina píst a na něj volně připojené díly, tlakový čep a zdvihátko s kladkou. Přitom je z tlakového prostoru dopravena část paliva přes palivový čistič ke vstřikovacímu čerpadlu. Během tohoto přepravního zdvihu je současně nasáváno palivo z palivové nádrže přes hrubý čistič a sací prostor. Překročí-li tlak v přepravním vedení určitou hodnotu, tak může být pružina pístu roztažena jen částečně. Tím se zmenší přepravní zdvih a přepravované množství. Mluvíme o „elastickém“ čerpání. Vedení a čistič se tak chrání před příliš velkým tlakem. 9 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 2.2.4 Palivové čističe Úkol: - odlučovat vodu z paliva - zbavovat palivo nečistot Druhy - podle stupně čištění: - podle řazení čističů: hrubé (desetiny mm) jemné (tisíciny mm) jednoduché stupňové (sériové) paralelní Sítkový čistič: Je hrubý čistič, je řazen před dopravní čerpadlo. Zbavuje palivo hrubých nečistot a sedimentací vody. Jemné palivové čističe: a) Čistící (filtrační) vložky Skládají se často z jemného filtračního papíru. Ten lze vyrobit s potřebnou velikostí pórů (4 m – 5 m pro rozdělovací vstřikovací čerpadla, 8 m – 10 m pro řadová vstřikovací čerpadla) a rozmístěním pórů. Velkého povrchu papírového filtru se dosahuje skládáním filtračního papíru. To umožňuje dlouhou dobu života. U papírových čistících vložek rozlišujeme tyto výměnné vložky: - vinutá čistící vložka (obr. 4) - hvězdicovitá čistící vložka (obr. 5) U vinuté čistící vložky je filtrační papír navinut kolem trubice. Každý papírový pás je nahoře slepen s dalším vnějším a dole s dalším vnitřním pásem tak, aby směrem ven vznikaly otevřené kapsy. Palivo protéká čističem shora dolů (axiálně). Částečky nečistot zůstávají v kapsách ve tvaru V. Voda se hromadí na dně kapes tvaru V tak dlouho, Obrázek 4 Vinutá čistící vložka dokud se svou hmotností neprotlačí přes filtrační papír. Kapička zůstane vzhledem k povrchovému napětí uzavřená. Kvůli své vysoké hustotě klesá do vodní sběrné nádrže. Vyčištěné palivo vytéká středovou trubkou nahoru. 10 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů U hvězdicovité vložky je papír složený do hvězdice přiložen kolem děrované středové trubky. Záhyby papíru jsou nahoře a dole uzavřeny krycími víčky. Palivo protéká čističem zvnějšku dovnitř (radiálně). Případné částečky nečistot zůstávají na povrchu čističe a klesají dolů. Voda nemůže proniknout jemnými póry čističe, a protože má vyšší hustotu než nafta, Obrázek 5 Hvězdicovitá filtrační vložka teče po vnější straně filtračního papíru dolů a shromažďuje se v zásobníku vody v krytu čističe. Vyčištěné palivo protéká otvory středové trubky dovnitř a potom dále směrem nahoru. b) Komorový čistič (obr. 6) Je to jednoduchý palivový čistič. U tohoto čističe je na víku čističe našroubována čistící komora, která se skládá z plechové nádoby s integrovanou papírovou filtrační vložkou, čistící vložkou z umělé střiže nebo plstěné trubicové vložky. Čistící komora může mít např. 4 vtokové otvory Obrázek 6 Komorový čistič pro nevyčištěné palivo a jeden odtokový otvor pro vyčištěné palivo. Odtokový otvor je opatřen závitem a slouží zároveň jako šroubové spojení čistící komory na víko čističe. Výměna čističe se provádí tak, že se vymění nepoužitelná čistící komora. Odšroubuje se z víka čističe a nahradí se novou. Ta se našroubuje rukou, dokud nedosedne těsnící kroužek. Poté se dotáhne o čtvrt otáčky. Nakonec je třeba vstřikovací zařízení odvzdušnit a zkontrolovat těsnost těsnícího kroužku čističe. Obrázek 7 Palivový komorový čistič se zásobníkem vody Aby se oddělila voda, která se do palivové nádrže dostala nevhodným skladováním nafty nebo nedostatečnou pečlivostí při tankování, používají se komorové čističe se zásobníkem vody (obr. 7). Odloučenou vodu lze vidět při použití průhledného víka nebo ji rozezná zabudovaný snímač (elektronická sonda vodivosti) a oznámí kontrolkou na palubní 11 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů desce. Výpustný šroub na nádobě čističe umožňuje, aby mohla být nashromážděná voda vypuštěna.1 c) Dvojitý palivový čistič (obr. 8) U tohoto čističe teče palivo po vyčištění v 1. nádobě (hrubý čistič) dále společným víkem obou nádob čističů do jemného čističe. U plstěné trubicové vložky hrubého čističe je středová trubice obklopena síťovitým kovovým pláštěm. Tuto čistící vložku lze několikrát vyprat v naftě nebo petroleji. Při tomto postupu se čistící vložka nechá úplně nasáknout, a poté se stlačeným vzduchem zevnitř ven vyfouká. d) Paralelní palivový čistič Používá se pro větší vznětové motory. Vzhledem se od dvojitého palivového čističe neliší. Ale ve víku čističe je přitékající palivo rozděleno tak, že každá z obou čistících komor vybavených jemnou čistící vložkou obdrží zároveň palivo Obrázek 8 Dvojitý komorový čistič se zásobníkem k vyčištění. Tímto způsobem se vody zdvojnásobí účinná čistící plocha a zvýší se možný průtok paliva. 2.2.5 Předehřívací zařízení paliva Jsou často do palivové soustavy zabudována bezprostředně před palivovým čističem, aby se zabránilo ucpání čistící vložky vylučováním parafínu při nízkých teplotách. Parafíny obsažené v naftě se vylučují od teplot paliva pod cca 4°C jako voskovité šupinky; ty mohou ucpat póry filtru. Aby se tomuto jevu zabránilo, je palivo např. zahříváno. To se provádí tak, že chladicí kapalina protéká výměníkem tepla, který je řízen termostatem (obr. 9). Pro předehřívání paliva se rovněž používají elektrické topné prvky, např. jako Obrázek 9 mezipříruba mezi víkem čističe a filtrační 1 Předehřívání paliva tepelným výměníkem v okruhu chladicí kapaliny Voda z palivového čističe se musí zlikvidovat podle zákona o odpadech jako speciální odpad. 12 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů komorou (obr. 7). Jako topné prvky se používají především samočinně se regulující rezistory s negativním teplotním součinitelem. Elektrické předehřívání se navíc většinou zapíná termospínačem při teplotě pod +5°C a vypíná při teplotě nad +15°C. PRACOVNÍ ZÁSADY 1. Vyčištění nebo výměna čističů při slábnoucím výkonu motoru. 2. Vypouštění zásobníku vody podle potřeby. 3. Odvzdušnění vstřikovacího zařízení při každém čištění krytu čističe a při výměně čističe. 4. Palivový čistič a vodu z palivového čističe shromažďovat s ohledem na životní prostředí a likvidovat jako speciální odpad. 5. Čistící komoru vyměňovat podle údajů výrobce (interval výměny asi 80 000 km). Vysokotlaká část Úkoly - vytvářet potřebný vstřikovací tlak přesně dávkovat vstřikované množství podle polohy akceleračního pedálu přizpůsobovat okamžik vstřikování otáčkám motoru regulovat chod naprázdno a maximální otáčky 2.2.6 Řadové vstřikovací čerpadlo s mechanickým řízením a regulací Obrázek 10 Řadové vstřikovací čerpadlo 13 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Konstrukce Řadové vstřikovací čerpadlo (obr. 10), je pístové čerpadlo s jednou vstřikovací jednotkou pro každý válec motoru. Jednotlivé vstřikovací jednotky jsou poháněny zdvihátkem s kladkou, umístěným ve skříni čerpadla nad vačkovou hřídelí. Každá vstřikovací jednotka (obr. 11) se skládá z válce čerpadla. Píst čerpadla je do válce čerpadla zalícován tak přesně, že těsní i při velmi vysokých tlacích a nízkých otáčkách. Tato velmi malá vůle (2 – 3 m), která je potřebná kvůli vysokým tlakům, umožňuje pouze společnou výměnu celých vstřikovacích jednotek. Píst vstřikovací jednotky má kromě podélné drážky a prstencovité drážky šroubovité vyfrézování, kterým je tvořena regulační hrana. S její pomocí Obrázek 11 Vstřikovací jednotka řadového vstřikovacího čerpadla lze regulovat čerpané množství. Plnicím otvorem se přivádí palivo o tlaku asi (0,1 – 0,15) MPa do vysokotlakého prostoru. Vačka vačkové hřídele pohybuje přes zdvihátko s kladkou pístem vstřikovací jednotky během výtlačného zdvihu nahoru. Sací zdvih se provádí pružinou pístu. Mazání mezi pístem a válcem vstřikovací jednotky provádí motorová nafta. Uzavření směrem nahoru tvoří pružinou zatížený výtlačný ventil. Přes válec vstřikovací jednotky je nasunuta regulační objímka se sevřeným ozubeným prstenem (obr. 12). Dva podélné výřezy ve spodní části regulační objímky slouží jako vedení pro pístový čep. Regulační objímka je neustále v záběru s regulační tyčí. Posunutím regulační tyče se písty vstřikovací jednotky během provozu vstřikovacího čerpadla pootáčejí. Tím lze plynule měnit čerpané množství (dávku). Regulační tyč se ovládá většinou tyčovým ústrojím plynového pedálu a regulátorem počtu otáček. Obrázek 12 Řez vstřikovací jednotkou řadového vstřikovacího čerpadla Odměřování množství čerpaného paliva (obr. 13) se provádí regulační hranou pístu vstřikovací jednotky, která otvírá a zavírá plnicí otvor válce vstřikovací jednotky. 14 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Přítok paliva Z prostoru sání proudí palivo přes plnicí otvor do vysokotlakého prostoru válce vstřikovací jednotky. Jakmile horní hrana pístu uvolní plnicí otvor (obr. 13), proudí palivo, které je pod přepravním tlakem, do vysokotlakého prostoru nad pístem čerpadla. Obrázek 13 Přeprava paliva ve vstřikovací jednotce Začátek vstřiku Při pohybu pístu nahoru uzavře horní hrana pístu plnicí otvor; začíná výtlačný zdvih. Tlak se zvyšuje ve vstřikovací jednotce, přes výtlačný ventil ve vysokotlakém potrubí a v držáku trysky až ke vstřikovací trysce. Pokud se překročí určitá hodnota tlaku, tak se otevře vstřikovací ventil a palivo se pod vysokým tlakem (do asi 120 MPa) tryskou vstřikuje do spalovacího prostoru. Konec vstřiku Toho je dosaženo, jakmile regulační hrana uvolní plnicí otvor. Od tohoto okamžiku je vysokotlaký prostor válce vstřikovací jednotky spojen podélnou a prstencovitou drážkou se sacím prostorem. Tlak poklesne, vstřikovací ventil a výtlačný ventil se uzavřou. Píst pohybující se dále nahoru tlačí palivo přes podélnou a prstencovitou drážku z tlakového prostoru plnicím otvorem zpět do sacího prostoru. Výtlačný zdvih Je to dráha pístu mezi uzavřením plnicího otvoru horní hranou pístu a otevřením plnicího otvoru regulační hranou. Je to tedy část zdvihu, při které se palivo pod vysokým tlakem dopravuje ke vstřikovací trysce. Řídí se podle okamžité polohy regulační hrany vzhledem k plnicímu otvoru. V každé poloze je začátek výtlaku stejný. Konec výtlaku je však, v závislosti na čerpaném množství, různý. Podle polohy regulační hrany vzniká mezi horní hranou pístu a regulační hranou různě dlouhý výtlačný zdvih, a je tedy různé čerpané množství. Pokud je píst přetočen natolik, že plnicí otvor ústí do podélné drážky pláště pístu, tak nemůže ve vysokotlakém prostoru vznikat žádný tlak; to se označuje jako „nulový výkon“, např. při vypínání motoru. Zdvih pístu vstřikovací jednotky zůstává stále stejný. Čerpané množství (dávka paliva) se řídí pootáčením pístu vstřikovací jednotky. Při pohybu pístu dolů nejdříve uzavírá plnicí otvor regulační hrana a v dalším průběhu vzniká ve válci čerpadla podtlak. Teprve když horní hrana pístu opět plnicí otvor uvolní, proudí palivo z prostoru sání do vysokotlakého prostoru. 15 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Používají se i vstřikovací jednotky, u kterých může být druhou, nahoře umístěnou regulační hranou na pístu vstřikovací jednotky (obr. 14) začátek čerpání změněn v závislosti na zatížení. Při nízkém zatížení se začátek čerpání trochu zpožďuje. Dosahují se tím lepší hodnoty emisí. Obrázek 14 Píst vstřikovací jednotky s přidanou regulační hranou Obrázek 15 Výtlačný ventil s odlehčovacím pístkem Výtlačný ventil (obr. 15) Uzavírá vysokotlaké potrubí, které musí být neustále naplněno palivem bez bublinek, proti vstřikovací jednotce, dokud nezačne výtlačný zdvih. Během výtlačného zdvihu je výtlačný ventil otevřený. Na konci vstřikování je vyšším tlakem ve vysokotlakém potrubí a silou pružin ventil uzavřený. Přitom se do vedení ventilu ponoří krátká válcovitá stopka, odlehčovací pístek, nazývaný také odlehčovací váleček, a okamžitě uzavře vysokotlaké potrubí proti vstřikovací jednotce. Pokud přitom klesne kuželka ventilu na své místo, tak se zvětší objem, který je k dispozici palivu ve vysokotlakém potrubí, o objem odlehčovacího pístku. To způsobí rychlý pokles tlaku v potrubí, a tedy rychlé uzavření vstřikovacího ventilu. Výtlačný ventil má následující úkoly: - odlehčit vysokotlaké potrubí na konci vstřiku, aby bylo zaručeno rychlé uzavření vstřikovací trysky - zachování zbytkového tlaku ve vysokotlakém potrubí - zabránit dokapu, popřípadě dostřiku vstřikovací trysky Regulátor otáček (obr. 16): Je proveden jako odstředivý regulátor. Pracuje v závislosti na otáčkách motoru a mění množství paliva vstřikovaného vstřikovacím čerpadlem. (1) Druhy: omezovací omezovací výkonnostní jednočinný dvojčinný Výkonnostní regulátor omezuje otáčky motoru v celém rozsahu otáček, Obrázek 16 Regulátor otáček 16 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů od volnoběžných až po maximální otáčky. Jednočinný omezovací regulátor omezuje v oblasti volnoběžných otáček, dvojčinný v oblasti volnoběžných a maximálních otáček motoru. U řadového vstřikovacího čerpadla pro užitkové automobily se používá většinou dvojčinný regulátor jako regulátor chodu naprázdno a omezovací regulátor maximálních otáček. Dvojčinný omezovací regulátor udržuje konstantní otáčky chodu naprázdno a omezuje maximální otáčky motoru. Otáčky chodu naprázdno se musí udržovat konstantní, aby motor na základě minimálního vstřikovaného množství běžel klidně a spolehlivě. Maximální otáčky musí být omezeny, aby se zabránilo tomu, že by se motor dostal do oblasti nadměrných otáček („přetáčení“), což by mohlo způsobit zničení motoru. V oblasti mezi chodem naprázdno a maximálními otáčkami není regulace potřebná, protože v této oblasti ovládá řidič plynovým pedálem regulační tyč a nastavuje tak zatížení. Tím se určuje množství vstřikovaného paliva a potřebný točivý moment motoru. Tento regulátor je vybaven dvěma odstředivými závažími a je poháněn vačkovou hřídelí vstřikovacího čerpadla. V každém odstředivém závaží je umístěna jedna pružina chodu naprázdno a druhá pružina regulace maximálních otáček (šroubové pružiny). Radiální dráhy odstředivých závaží přeměňují dva páry dvojitých pák na axiální pohyby Obrázek 17 Regulátor při nejvyšších otáčkách (plné zatížení) přestavovacího čepu. Ty se přenáší na vodící kámen. Vodící kámen, ve kterém je uložen dolní konec regulační páky, je veden přímočaře vodícím čepem a vytváří pomocí regulační páky a spojovací páky, spojení s regulační tyčí. Protože regulační páka (obr. 17) má posuvný střed otáčení, může se měnit převodový poměr páky. S tím se při chodu naprázdno (malé odstředivé síly) dosahuje při malé tažné síle na přestavovacím čepu relativně velké přestavovací síly na regulační tyči. Pokud se sešlápne plynový pedál, tak se pohybuje i přestavovací páka a přenáší pohyb přes páku excentru a spojovací posuvný čep na regulační páku a regulační tyč. Se zvyšujícími se otáčkami při částečném zatížení se odstředivá závaží pohybují směrem ven a dosedají na miskách pružin pro regulaci maximálních otáček, ale nestlačují je. Regulátor v této provozní oblasti nepůsobí. 17 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Pokud se překročí přípustné maximální otáčky, např. při plném zatížení, tak se stlačí pružiny pro regulaci maximálních otáček a regulátor táhne tímto pohybem regulační tyč zpět a snižuje vstřikované množství. Doraz regulační tyče Má za úkol omezovat vstřikované množství při plném zatížení tak, aby motor při plném zatížení pracoval bez kouření (mez kouření). Protože množství kyslíku naplněného ve válci postačuje ke spálení pouze určitého množství paliva, musí se zabránit tomu, aby bylo vstříknuto příliš velké množství paliva. Doraz regulační tyče omezuje dráhu Obrázek 18 Pružný doraz regulační tyče regulační tyče. Často je pružný (obr. 18). Pružný doraz regulační tyče se používá tehdy, pokud motor potřebuje ke spouštění větší množství vstřikovaného paliva než při plném zatížení. Pružina se při spouštění může regulační tyčí stlačit plynovým pedálem trochu více (poloha na plný plyn), aby se docílilo vyššího vstřikovaného množství. Pokud překročí počet otáček motoru asi 800 l/min, tak se regulátorem otáček vrátí vstřikované množství na hodnotu pro plné zatížení. Při spouštění se plynový pedál uvede do polohy pro plné zatížení. Korekce Přizpůsobuje množství vstřikovaného paliva vstřikovacím čerpadlem při plném zatížení tak, aby odpovídalo množství paliva, které lze spálit bez kouření. Korekce může být pozitivní negativní Pozitivní korekce Sací motor může při plném zatížení se zvyšujícím se počtem otáček spalovat kvůli sníženému plnění vzduchem, kvůli ztrátám při sání, méně paliva bez kouření. Vstřikované množství (obr. 19) se však se zvyšujícím se počtem otáček zvyšuje, motor by kouřil při otáčkách vyšších než asi 1500 l/min. Musí se proto redukovat Obrázek 19 Pozitivní korekce vstřikované množství, což se označuje jako pozitivní korekce. Dociluje se jí korekční pružinou ze souboru regulačních pružin regulátoru odstředivých sil. 18 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Negativní korekce Přeplňované motory získávají se zvyšujícím se počtem otáček na základě plnícího tlaku vyšší plnění vzduchem. Mohou tak spalovat bez kouření více paliva (obr. 20). Může se proto zvýšit vstřikované množství, aby se docílilo vyššího výkonu při provozu Obrázek 20 Negativní korekce bez kouření. Toho lze dosáhnout i dorazem plného zatížení. Samočinný přesuvník vstřiku (obr. 21) Posouvá začátek vstřiku při zvyšujících se otáčkách na dřívější okamžik, protože zpoždění vznícení je u vznětového motoru se zvyšujícími se otáčkami nevýhodné. Ke vznícení paliva pak dochází ve správném okamžiku. Bez přesuvu začátku vstřiku dochází k: ▪ tvrdšímu průběhu spalování ▪ zvýšenému podílu škodlivin ve výfukových plynech ▪ zvýšené hlučnosti ▪ zvýšenému zatížení klikového mechanizmu ▪ snížení výkonu Musí však být zaručeno, aby na píst působil maximální spalovací tlak ve správném okamžiku (asi 4° až 6° úhlu kliky za horní úvratí). To se provádí pomocí přesuvníku vstřiku, kterým se může během provozu motoru pootočit hřídel vstřikovacího čerpadla (hnací hřídel oproti klikové hřídeli až o 8° úhlu kliky). Tím se posunuje začátek vstřikování při zvyšujících se otáčkách směrem dopředu a při snižujících se otáčkách směrem dozadu. Obrázek 21 Samočinný přesuvník vstřiku Konstrukce a činnost Samočinný přesuvník vstřiku se skládá ze skříně s odstředivými závažími a z otočně ve skříni uloženého přestavovacího bubnu s přestavovacím kotoučem, se kterým je spojeno jádro. K přesouvání využívá odstředivou sílu, a proto pracuje v závislosti na otáčkách. Pokud se zvýší otáčky, tak se pohybují dvě odstředivá závaží směrem ven a tlačí přitom se svými válečky na zakřivené dráhy přestavovacího kotouče. Tím se přestavovací kotouč a s ním pevně spojené jádro pootáčí ve směru otáčení hřídele čerpadla. Protože jádro přesuvníku 19 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů vstřiku je pevně spojeno s vačkovou hřídelí vstřikovacího čerpadla, přetáčí se ve směru otáčení vačkové hřídele čerpadla. Tak se vačková hřídel vstřikovacího čerpadla přetáčí ve směru „dříve“. To má za následek posunutí začátku vstřiku, a tím i posunutí začátku spalování na dřívější okamžik. Přesuvník vstřiku je poháněn klikovou hřídelí společně se vstřikovacím čerpadlem. Pohon řadových vstřikovacích čerpadel Řadová vstřikovací čerpadla se upevňují šrouby většinou přestavitelně pomocí čelní příruby s podélnými otvory na klikovou skříň. Mohou být ale také připevněna na rovné základní desce nebo na půlkruhové vaně pomocí šroubů nebo přítlačné pásky. Přiřazení polohy vačkové hřídele řadového vstřikovacího čerpadla k poloze klikové hřídele motoru musí probíhat tak, aby byla neustále zaručena shoda odpovídající polohy klikové hřídele motoru s příslušným okamžikem vstřikování. Pořadí vstřikování řadového vstřikovacího čerpadla a pořadí kompresních zdvihů motoru musí být rovněž sladěno. Pro přenos točivého momentu a otáček se proto, podle konstrukce motoru, používají ozubená kola nebo řetězová kola a válečkové řetězy. Otáčky čerpadla u čtyřdobých motorů odpovídají otáčkám vačkové hřídele, u dvoudobých motorů otáčkám klikové hřídele. (3) 2.2.7 Vstřikovač Účel: - vstřikuje palivo do válce motoru Konstrukce Skládá se z držáku a z trysky s ovládacím ústrojím. Držák je sešroubovaný ze dvou dílů a mezikusu. Vstřikovač se vsazuje do hlavy válce. Druhy jednopružinové dvoupružinové Jednopružinový vstřikovač (obr. 22a) Ze vstřikovacího čerpadla se přivádí palivo vysokotlakým vedením do přívodu paliva v držáku ventilu, ve kterém je nalisován bezúdržbový čistič paliva a odtud pak do tlakové komůrky vstřikovací trysky, ve které tlačí na nadzvedací kužel jehly proti Obrázek 22 Jednopružinový a dvoupružinový vstřikovač tlaku pružiny. Je-li zvedací síla vyvolaná tlakem paliva větší než tlak pružiny na tlačný čep, zvedne se jehla trysky z kuželového sedla a z otevřené trysky vytryskne palivo. Při každém zdvihu unikne mezi jehlou a tělesem trysky 20 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů malé množství paliva, potřebné k mazání a chlazení uložení jehly do prostoru s pružinou a pak přes odvod paliva a zpětné vedení do palivové nádrže. Poklesne-li tlak paliva, vtlačí pružina jehlu zpět do sedla a uzavře ústí trysky se vstřikovacími otvory. Dvoupružinový vstřikovač (obr. 22b) Dvoupružinová konstrukce byla vyvinuta pro otvorové trysky motorů s přímým vstřikem. Pružiny mají různé tuhosti a jsou nastaveny tak, že se při rostoucím tlaku nejprve jehla zvedne proti tlaku měkčí pružiny (při tlaku nad 18 MPa), k dorazu tužší pružiny (zdvih H2). Výstup paliva se tím otevře jen málo a dojde k vystříknutí malého množství paliva pod malým tlakem (první stupeň vstřiku, resp. předvstřik nebo pilotní vstřik). Další přicházející palivo stlačí prostřednictvím dorazového pouzdra a talíře pružiny druhou (tužší) pružinu (hlavní vstřik) a zdvih jehly se zvětší (Hcelk = H2 + H1). Při dvoustupňovém vstřikování (pilotní a hlavní dávka) je spalování pomalejší, podobně jako u motorů s nepřímým vstřikem. Z toho plynou tato zlepšení: ● menší hlučnost motoru ● stabilní volnoběžné otáčky ● snížení škodlivých emisí Tepelná ochrana vstřikovacích trysek: Teplota čela trysky může při provozu přesáhnout 250°C. Tím dochází k popouštění a měknutí zakalené oceli a vymačkání sedla trysky. Sedlo ztrácí těsnost a pronikající horké plyny mohou Obrázek 23 Tepelně izolační objímka vést až k zadření jehly. Tepelná ochrana trysky může mít podobu tepelně izolační objímky (obr. 23) nebo tepelně izolačního kroužku před čelem trysky a může snížit teplotu čela trysky až o 50°C. Těsnící kroužek utěsňuje vnitřní prostor vstřikovače od spalovacího prostoru. Vstřikovací tryska Vstřikovací tryska by měla palivo vstřikovat tak, aby při daném tvaru spalovacího prostoru docházelo k optimální tvorbě směsi. Vstřikovací tlak, stupeň rozprášení i tvary vystřikovaných paprsků musí optimálně odpovídat tvaru spalovacího prostoru. Vstřikovací trysky ovlivňují: ● směšovací poměr a průběh spalování ● výkon motoru ● složení výfukových plynů ● hlučnost spalování 21 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Konstrukce Vstřikovací tryska se skládá z tělesa trysky a jehly (obr. 24). Jsou vyrobeny z ušlechtilé oceli a na důležitých plochách jsou lapovány. Tolerance jsou 0,002mm až 0,03 mm. Mohou být proto vyměněny pouze společně. Funkce Jehla trysky je tlačena jednou nebo dvěma pružinami držáku do sedla. Tlakem paliva Obrázek 24 Otvorová a čepová tryska na nadzvedací kužel jehly vzniká zvedací síla FH. Je-li větší než tlačná síla pružiny FD, zvedne se jehla ze sedla a palivo vystříkne. Klesne-li tlak (úbytkem paliva), převáží síla pružiny a tryska se uzavře. Druhy vstřikovacích trysek otvorové čepové Otvorová tryska Používají se výhradně pro přímé vstřikování. Rozlišují se dva druhy otvorových trysek (obr. 25): ▪ otvorové trysky s kanálkem ▪ otvorové trysky se sedlem Tryska má až 8 otvorů, jejichž osy leží na povrchu kužele s vrcholovým úhlem Úhel i směr kužele výstřiku závisí na tvaru spalovacího prostoru. Průměr otvorů je v závislosti na vystřikovaném množství paliva 0,15 mm (u osobních automobilů) až 0,4 mm (u užitkových automobilů a autobusů). Vlastnosti Z hlediska nízkých emisí nespálených uhlovodíků je důležité, aby byl prostor s palivem pod sedlem trysky Obrázek 25 Otvorové vstřikovací trysky co nejmenší. Tomuto požadavku lépe vyhovuje tryska bez kanálku pod sedlem, to je tryska se sedlem, která má sedlo přímo v oblasti otvorů. Otvírací tlak trysky Leží mezi 20 MPa až 30 MPa (podle výrobce). Otevírací tlak však nelze zaměňovat za maximální vstřikovací tlak, který je při vysokých otáčkách a velkém zatížení motoru 22 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů mnohem vyšší. Při maximálním zdvihu pístu rozdělovače palivového čerpadla může tlak dosáhnout až 200 MPa. Čepová tryska (obr. 26) Čepové trysky se používají pro nepřímé vstřikování u komůrkových vznětových motorů. Otevírací tlak těchto trysek leží většinou mezi 8 a 12,5 MPa. Na rozdíl od otvorových trysek prochází jehla jediným vstřikovacím otvorem a tvaruje vystřikující paprsek paliva tvarem čepu na konci jehly. Obrázek 26 Čepová tryska PRACOVNÍ ZÁSADY 1. Tester vstřikovačů (obr. 27) Slouží ke kontrole těsnosti, otevíracího tlaku a tvaru paprsku paliva vymontovaného vstřikovače. 2. Předpoklady kontroly Vstřikovač je třeba očistit a přesvědčit se o volné pohyblivosti jehly. 3. Zkouška pohyblivosti jehly Jehla by se měla v tělese trysky (vymontovaném) posouvat vlastní vahou. Jehly bychom se měli dotýkat kvůli nebezpečí koroze jen na tlačném čepu. 4. Zkouška těsnosti Obrázek 27 Ruční tester vstřikovačů Tryska je těsná, nepropustí-li při tlaku o 2 MPa menším, než je otevírací tlak, během 10 s ani kapku paliva. 5. Nastavení otevíracího tlaku Otevírací tlak určuje tlačná pružina svým předpružením, které je možné měnit nastavovacími podložkami různé tloušťky. 6. Poslechová zkouška Při nastavení otevíracího tlaku udávaného výrobcem se kontroluje pohledem tvar kužele vystřikovaného paliva a také zvuk (cvaknutí) provázející otevření ventilu. Po otevření trysky a vystříknutí paliva klesne tlak a jehla dosedne tlakem pružiny zpět do sedla. S přítokem paliva narůstá tlak a otevření následované zavřením se opakuje za typického cvakavého zvuku. Není-li toto cvakání zřetelně slyšet, je vedení jehly v tělese trysky opotřebované. Bezpečnost a ochrana zdraví 23 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů ■ Zasažení vystřikovaným paprskem paliva je vzhledem k vysokému tlaku při výstřiku nebezpečné, protože palivo může vniknout hluboko do kůže a může dojít k otravě krve. ■ Při testování vstřikovačů je nutné používat ochranné brýle. Je také předepsané odsávací zařízení, protože mlha rozprášeného paliva je při vdechování škodlivá zdraví. (4) Doplňující otázky kapitoly 2: 1. Z jakých částí se skládá nízkotlaká část palivové soustavy? 2. Jaké podávací čerpadlo se používá u vstřikovacích soustav s řadovým vstřikovacím čerpadlem? 3. Proč se u některých palivových soustav provádí předehřev paliva? 4. Na co je třeba dbát při likvidaci palivových čističů a vody vypuštěné z těchto čističů? 5. Čemu se rovná počet vstřikovacích jednotek řadového vstřikovacího čerpadla? 6. Čím se nastavuje objem paliva vytlačeného vstřikovací jednotkou vstřikovacího čerpadla? 7. Jaký je účel výtlačného ventilu vstřikovací jednotky? 8. Jaké znáte regulátory otáček? 9. Co je úkolem přesuvníku vstřiku a jaké znáte druhy trysek vstřikovačů? 24 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 3 Palivová soustava s jednopístovým vstřikovacím čerpadlem s rozdělovačem paliva Provést přehledně rozbor činnosti rotačního vstřikovacího čerpadla a jednotlivých jeho komponentů. Uvést vliv jednotlivých částí na výkon motoru a spotřebu paliva. Klíčová slova: vstřikovací čerpadlo, axiální pohyb, rozdělovač paliva Toto vstřikovací čerpadlo se zvláště hodí pro tříválcové až šestiválcové vznětové motory osobních automobilů. K hlavním vlastnostem patří: - malá váha - možnost nezávislého umístění - nezávislost na mazacím systému vozidla - stačí jediná vysokotlaká jednotka - vhodnost pro elektronickou regulaci - kompaktní konstrukce 3.1 Konstrukce Jednopístové vstřikovací čerpadlo s rozdělovačem paliva má tyto části (obr. 28): ● hnací hřídel ● lamelové podávací čerpadlo ● zařízení pro axiální pohyb pístu (kladkový kruh a axiální vačka) ● vysokotlaká jednotka (píst rozdělovače) ● pákový regulační systém s regulačním šoupátkem k regulaci dávkování paliva ● odstředivý regulátor dávkování paliva ● hydraulicky ovládaný přesuvník vstřiku (časování vstřiku) Obrázek 28 Palivová soustava se vstřikovacím čerpadlem s rozdělovačem paliva 25 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Hnací hřídel jednopístového vstřikovacího čerpadla s rozdělovačem je uložen v čele skříně čerpadla. Na hnacím hřídeli jsou nasazeny postupně rotor lamelového podávacího čerpadla, ozubené kolo pohánějící odstředivý regulátor a křížový kotouč, který unáší v rotačním pohybu souosou čelní vačku, jejíž unášecí hranoly zapadají do obvodových zářezů křížového kotouče (má 4 zářezy do kříže). Čelní vačka je nasazena na vyrovnávací kotouč pístu rozdělovače, kterým otáčí a zároveň jej axiálně posunuje podle toho, jak sleduje její čelně zvlněný povrch pevné kladky kladkového kruhu, na který je přitlačována vratnými pružinami pístu. Těleso rozdělovače tvoří píst rozdělovače s vyrovnávacím kotoučem, můstek s vratnými pružinami, regulační šoupátko a hlava rozdělovače s přírubou. V hlavě rozdělovače je namontován elektromagnetický zastavovací ventil a výtlačný ventil s držákem. 3.1.1 Lamelové (křídlové) podávací (dopravní) palivové čerpadlo (obr. 29) Je umístěno ve skříni vstřikovacího čerpadla. Při každé otáčce dopraví stejné množství paliva z palivové nádrže do vnitřního prostoru skříně čerpadla. Výkon čerpadla (100 l/h až 180 l/h) stačí k zásobování vysokotlakého čerpadla (rozdělovače) i k chlazení a mazání mechanizmů čerpadla. Obrázek 29 Lamelové čerpadlo Funkce Rotor čerpadla, spojený pevně s hnacím hřídelem, je umístěn excentricky ve válcovém vnitřním pouzdru čerpadla. Čtyři výsuvné lamely tvoří při otáčení komory s měnícím se objemem. Při zmenšování objemu se zvyšuje tlak v komoře. Na podtlakové (sací) straně je palivo nasáváno (z palivové nádrže) a na přetlakové (výtlačné) straně je palivo vtlačováno do vnitřního prostoru celého vstřikovacího čerpadla. 3.1.2 Redukční ventil (obr. 30) Obrázek 30 Redukční ventil Zajišťuje, že vnitřní tlak ve vstřikovacím čerpadle narůstá proporcionálně s otáčkami motoru. Zároveň působí jako omezovací tlakový ventil nastavený na 1,2 MPa a při překročení otevře další přepouštěcí otvor na sací stranu dopravního lamelového čerpadla. S rostoucími otáčkami narůstá výkon lamelového čerpadla a tím i tlak uvnitř vstřikovacího čerpadla. Větší průtočné množství vyžaduje větší stlačení pružiny ventilu a tím i větší tlak. 26 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 3.1.3 Škrtící tryska (obr. 31) Přepouští malými otvory v trysce malé množství paliva závislé na tlaku z vnitřního prostoru vstřikovacího čerpadla zpět do palivové nádrže. Pomocí redukčního (tlakového regulačního) ventilu u lamelového čerpadla a škrtící trysky ve víku vstřikovacího čerpadla se nastavují tyto regulační tlaky: - pro volnoběh přibližně 0,3 MPa Obrázek 31 Škrtící - pro jmenovité otáčky přibližně do 0,8 MPa tryska 3.1.4 Vysokotlaké čerpadlo (rozdělovač) Z vnitřního prostoru vstřikovacího čerpadla se dostává palivo přívodním kanálem přes plnící drážku rotujícího pístu rozdělovače do vysokotlakého prostoru. Přivedení paliva (obr. 32a) Z vysokotlakého prostoru před rotujícím pístem se dostává palivo kanálem v ose pístu a rozdělovací drážkou přes výtlačný kanál k odpovídajícímu vstřikovači. Axiální pohyb pístu je závislý na tvaru axiální vačky, která má stejný počet zvýšení jako motor válců a je při otáčení odtlačována pevnými kladkami kladkového kruhu proti síle dvou vratných pružin. Při otáčení rozdělovacího pístu se rozdělovací drážka natáčí postupně proti výtlačným kanálkům ke vstřikovačům jednotlivých válců. Obrázek 32 Princip činnosti rozdělovače paliva Stlačení paliva (obr. 32b) Začíná po uzavření přívodního kanálu axiálním i otočným pohybem pístu. Vytlačení paliva (obr. 32b) Začíná, jakmile se rozdělovací drážka natočí proti výtlačnému kanálu vedoucímu k některému z válců. Tlakem paliva se zvedne ze sedla jehla trysky a palivo vstříkne do válce. Konec vstřiku (obr. 32c) Vysune-li se píst z regulačního šoupátka tak, že se odkryjí otvory příčného přepouštěcího kanálu, vyteče zbývající palivo z vysokotlakého prostoru do vnitřního prostoru čerpadla. Po dosažení horní úvrati se píst vrací zpět do dolní úvrati a tím se opět uzavře přepouštěcí kanál regulačním šoupátkem. Vysokotlaký prostor se opět plní do okamžiku dalšího vstřiku. 27 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 3.1.5 Všerežimový odstředivý regulátor otáček Konstrukce (obr. 33) Na hřídeli regulátoru je pevně nasazeno hnací ozubené kolo, hrníčkové těleso a volně regulační pouzdro a čtyři odstředivá závaží. Regulátor je poháněn zrychlujícím ozubeným převodem z hnacího hřídele čerpadla. Úlohy regulátoru otáček ▪ Regulace volnoběhu regulátor zabraňuje poklesu volnoběžných otáček pod požadovanou hodnotu ▪ Horní omezení otáček regulátor zabraňuje překročení maximálních povolených otáček za cenu omezení výkonu motoru ▪ Omezení při provozních otáčkách regulátor udržuje při proměnném zatížení řidičem požadované otáčky motoru změnami dávkování paliva pro vstřikovače Funkce Odstředivá závaží se naklápějí odstředivými silami od osy otáčení a vysouvají axiálně regulační pouzdro proti síle pružiny spouštěcí páky a přesouvají pomocí spouštěcí páky regulační šoupátko na pístu rozdělovače. Tím se zmenšuje doba vstřiku a tedy i množství vstřiknutého paliva. Požadavek řidiče se přenáší z ovládací páky regulační pružinou na napínací páku a ta tlačí na pružinu spouštěcí páky. Tím se snižuje účinek Obrázek 33 Odstředivý regulátor (volnoběh) odstředivého regulátoru na omezení dávkování paliva. Volnoběh Regulační pružina není napnutá a účinek zvýšení otáček na pohyb regulačního šoupátka je maximální. Regulátor udržuje konstantní otáčky. Omezení provozních otáček Regulační pružina je napnutá a snižuje účinek odstředivého regulátoru. Při velkých otáčkách a velkém tlaku regulačního pouzdra je však regulace účinná a zabraňuje překročení maximálních povolených otáček. Přesuvník vstřiku (obr. 34) Nastavuje předstih vstřiku úměrně otáčkám (od 300/min výše), tj. úměrně vnitřnímu tlaku paliva v čerpadle (stlačujícímu píst proti pružině). Přesuvník natáčí kladkový kruh až o 12° 28 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů natočení vačkového hřídele (tj. až o 24° natočení klikového hřídele motoru). Tím se optimalizuje výkon, spotřeba i škodlivé emise. Konstrukce Přesuvník je umístěn v dolní části čerpadla příčně pod kladkovým kruhem. Jeho píst natáčí pomocí otočného smykadla v pístu a čepu kladkový kruh. Princip činnosti V klidovém stavu je píst přesuvníku držen pružinou ve výchozí poloze. S narůstajícími otáčkami narůstá tlak v čerpadle a tím také tlak na píst, který se (nad 300/min) začne Obrázek 34 Přesuvník vstřiku a akcelerátor studeného startu posouvat a natáčet kladkový kruh pomocí radiálního čepu, který prochází otočným smykadlem v pístu. Natáčením při vzrůstajících otáčkách se zvětšuje časový předstih zdvihů axiální vačky a tím i pístu rozdělovače a tím i předstih vstřikování. Přídavná zařízení vstřikovacího čerpadla 3.1.6 Kompenzátor přeplňování Koriguje dávkování paliva v závislosti na plnicím tlaku turbodmychadla u přeplňovaných motorů. Tlak v plnicím potrubí vychyluje membránu proti atmosférickému tlaku a tlačné pružině a posouvá řídící kužel, který přestavuje kolíkem a dorazovou pákou napínací páku odstředivého regulátoru. Napínací páka přesune regulační objímku směrem k většímu dávkování vstřikovaného paliva. Protože s rostoucími otáčkami roste i vstřikovací tlak, může být větší množství vstřikovaného paliva dokonale spalováno a může tak stoupnout výkon motoru. 3.1.7 Akcelerátor studeného startu Nastaví pevný časový předstih vstřiku natočením kladkového kruhu excentrickým čepem na otočném čepu ovládaném ručně nebo automaticky v závislosti na teplotě. Kompenzuje se tím zpoždění vznícení paliva ve studeném motoru. Omezí se tím hlučnost a kouření studeného motoru (obr. 34). 3.1.8 Elektromagnetický uzavírací palivový ventil Je umístěn v hlavě rozdělovače vstřikovacího čerpadla a pod proudem otevírá vstup paliva do vysokotlakého prostoru. Bez proudu je uzavřen tlakem pružiny. Ve spojení se spínací skříňkou zlepšuje komfort obsluhy. 29 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů PRACOVNÍ ZÁSADY 1. Montáž a demontáž vstřikovacího čerpadla s rozdělovačem paliva Před demontáží se musí nastavit motor do horní úvrati pístu prvního válce (při kompresi) a pak se vstřikovací čerpadlo vymontuje. Při zpětné montáži je postup opačný, přičemž je třeba zachovat vzájemnou polohu motoru a čerpadla pomocí značení horní úvrati. Nastavení počátku vstřiku v souladu s polohou pístu (klikového hřídele) je třeba zkontrolovat. 2. Nastavení začátku podávání paliva (cyklu rozdělovače) Spočívá v synchronizaci horní úvrati pístu válce (používá se 1. válec) a dolní úvrati pístu rozdělovače. Akcelerátor studeného startu musí být při tom v základní poloze. Klikovým hřídelem se nastaví píst prvního válce do horní úvrati. Značky horní úvrati na setrvačníku a na skříni spojky se musí krýt. Po vyšroubování uzavíracího šroubu Obrázek 35 Určení dolní úvrati pístu rozdělovače (obr. 28) se namontuje namísto něj úchylkoměr měřící polohu pístu rozdělovače (obr. 35). Zůstane-li při pootočení klikového hřídele proti směru otáčení motoru úchylkoměr beze změny, nachází se píst rozdělovače v dolní úvrati a indikátor je vhodné pro další měření nastavit na nulu. Při otočení motoru ve směru běhu k regenerační značce musí úchylkoměr ukázat hodnotu udávanou výrobcem jako zdvih rozdělovacího pístu čerpadla. Pokud se tak nestane, musí být uvolněno přírubové upevnění čerpadla a skříň čerpadla se musí odpovídajícím způsobem pootočit. 3. Nastavení volnoběžných otáček a maximálních otáček Nastavují se šrouby na odpovídajících dorazech ovládací páky (obr. 33) na zahřátém motoru. Akcelerátor studeného startu nesmí být přitom nastaven v aktivní poloze. (5) Doplňující otázky kapitoly 3: 1. Popište způsob nastavení počátku vstřiku a regulace vstřikovaného množství paliva rozdělovače vstřikovacího čerpadla. 2. Jak pracuje všerežimový regulátor otáček a přesuvník vstřiku? 30 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4 Elektronické řízení vznětového motoru Detailně vysvětlit různé konstrukce palivových soustav řízených centrální procesorovou jednotkou zejména s ohledem na dodržení přísnějších emisních limitů. Klíčová slova: elektronické řízení vznětového motoru, EDC, elektronická řídící jednotka, elektronické řízení, radiální pohyb, předvstřik, sdružený vstřikovač, tlakový zásobník, Common Rail, generace, piezoelektrický vstřikovač, snímače, akční členy Elektronické řízení EDC (Elektronic Diesel Control) používá dat z pole charakteristik v paměti řídící jednotky (nastavených výrobcem i získaných během provozu) k elektronickému řízení a regulaci palivového systému (vstřikovacího čerpadla), recirkulaci výfukových plynů a spouštění (žhavicího zařízení) vznětového motoru. Řídí přesně časování a dávkování. Přednosti elektronického řízení: ● dodržování zpřísněných předpisů pro emisní limity ● snížení spotřeby paliva ● optimalizace točivého momentu a výkonu ● zlepšení odezvy na akcelerační pedál ● snížení hlučnosti motoru ● zklidnění běhu motoru (vibrací) ● snadná instalace tempomatu ● zjednodušení přizpůsobení určitého typu motoru různým vozidlům 4.1 Struktura elektronického řídicího systému EDC 4.1.1 Snímače Snímají provozní data jako např. zatížení, otáčky, teplotu motoru, tlak paliva a údaje o vnějších podmínkách, jako např. o teplotě a tlaku vzduchu. 4.1.2 Elektronická řídící jednotka Je to mikropočítač s pevně uloženým programem, který řídí a reguluje motor na základě polohy akceleračního pedálu a rychlostní páky a také na základě signálů ze všech snímačů provozních i venkovních údajů, jakož i na základě dat z datového pole v přepisovatelné paměti. Regulace je nastavena řídícími hodnotami pro regulaci dávkování a časování vstřikování a pro regulaci recirkulace spalin a tlaku paliva. 4.1.3 Akční členy Jsou to elektromechanické převodníky, umožňující pomocí signálů řídící jednotky měnit mechanické nastavení palivového, vstřikovacího a recirkulačního systému, resp. nastavení odpovídajících pák, ventilů a klapek. 31 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4.2 Regulace pomocí pole charakteristik 4.2.1 Hlavní řídící veličiny Ze dvou hlavních řídících veličin, výkonu (požadovaného řidičem auta) a otáček určuje řídící jednotka s využitím hodnot z pole charakteristik časování vstřikování (počáteční okamžiky) a dávkování paliva (vstřikované množství). Výkon je odvozen ze signálu snímače polohy akceleračního pedálu a otáčky ze signálu snímače polohy (otáček) klikového hřídele. 4.2.2 Korekční řídící veličiny Přizpůsobují časování vstřikování okamžitým podmínkám provozu motoru i atmosférickým podmínkám. Pro výpočet korekcí výstupních signálů (řídících akční členy) má řídící jednotka v datovém poli uložena data spojená s jednotlivými vstupními signály snímačů korekčních veličin, ke kterým např. patří: ▪ teplota motoru ▪ teplota paliva ▪ vstřikovací tlak ▪ teplota nasávaného vzduchu 4.2.3 Srovnávání skutečných a požadovaných hodnot Rozdíl mezi požadovanou a skutečnou hodnotou je tzv. regulační diference, která je vstupem pro výpočet regulačního zásahu, tj. k výpočtu výstupních signálů pro aktory nastavující regulovanou veličinu. 4.2.4 Další funkce EDC Kromě řízení a regulace hlavních veličin motoru je možné podle vybavenosti určitého vozidla využít dalších funkcí EDC: Regulace otáček volnoběhu Kvůli minimalizaci škodlivých emisí i spotřeby paliva je třeba udržovat volnoběžné otáčky co nejnižší, bez ohledu na zatěžování motoru alternátorem a kompresorem klimatizace. Regulace rychlosti otáčení (rovnoměrnosti běhu) motoru Vlivem výrobních nepřesností a různého opotřebení není expanzní tlak na všechny písty při stejných vstřikovaných množstvích paliva stejný a nestejné momenty jednotlivých válců jsou příčinou nerovnoměrnosti běhu motoru a také zvýšených emisí. Na základě měření úhlové rychlosti upravuje řídící jednotka dávkování paliva pro jednotlivé válce tak, aby rychlost otáčení (úhlová rychlost klikového hřídele) nekolísala ani během jedné otáčky. Brzdění motorem V tomto režimu je uzavřen přívod paliva do vstřikovacího čerpadla. Využívá se např. při jízdě z kopce. 32 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Aktivní tlumení torzních kmitů pohonu Požadavek okamžitého zvýšení výkonu může vyvolat tak rychlé zvýšení kroutícího momentu, že dojde k torzním kmitům v řetězci přenosu momentu (z klikového hřídele na kola). Tyto torzní kmity se projeví zvlněním v průběhu úhlové rychlosti a mohou mít u osobního automobilu frekvenci 8 až 12 Hz. Frekvence vstřiků je při průměrných otáčkách čtyřválcového motoru více než 10krát větší, proto je možné kmitání utlumit dávkováním paliva, které reguluje průběh úhlové rychlosti redukcí vstřiku při větší a zvětšením vstřiku při menší úhlové rychlosti oproti požadovanému nezvlněnému průběhu. Torzní rozkmitání celého pohonu může vyvolat i ráz způsobený prokluzem spojky. (Poznámka: torzní kmity samotného klikového hřídele tímto způsobem tlumit nelze). Externí vlivy na moment Funkce hlavní řídící jednotky může být ovlivněna signály spolupracujících řídících jednotek, např. jednotky pro řízení převodovky, ABS nebo ESP, předávanými po datové sběrnici. Nezávisle na vůli řidiče předávají tyto jednotky požadavky na změny kroutícího momentu motoru (např. při řazení rychlostních stupňů nebo prokluzu kol při rozjíždění). Imobilizér Elektronická řídící jednotka je při vypnutí motoru programově zablokována tak, že nemůže řídit běh motoru. Auto je imobilní, tedy nepohyblivé. Po přiložení čipu s odblokovacím kódem k bezkontaktní čtečce při startování vozidla se imobilizér deaktivuje a startérem roztáčený motor se může rozběhnout. Tempomat Udržuje rychlost auta na požadované hodnotě. Odchylka rychlosti je regulována (kompenzována) změnou dávkování vstřikovaného paliva. Možnost diagnostiky K řídící jednotce je možné připojit diagnostické zařízení, umožňující za provozu sledovat vstupní i výstupní signály řídící jednotky a přečíst z paměti data dokumentující dosavadní provoz včetně závad. Nouzový režim Řídící jednotka reaguje na různé typy závad odpovídajícími řídícími nouzovými programy. Rozlišují se tyto typy nouzových režimů: → snížení výkonu motoru o 30% při absenci signálu některé korekční veličiny → zvýšení volnoběžných otáček, např. při absenci signálů hlavních řídících veličin → nouzové vypnutí motoru, např. při nebezpečí poškození motoru (6) 33 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4.3 Elektronicky řízené jednopístové vstřikovací čerpadlo s rozdělovačem (VE-EDEC) Obrázek 36 Jednopístové vstřikovací čerpadlo s rozdělovačem s elektronickou regulací Jedná se o jednopístové vstřikovací čerpadlo s rozdělovačem s elektromagnetickým ovládáním a elektronickou regulací (namísto odstředivého regulátoru) pohybu regulačního šoupátka a s elektromagnetickým ventilem pro korekci hydraulického ovládání přesuvníku vstřiku vnitřním tlakem paliva (obr. 36). 4.3.1 Regulace počátku vstřiku Palivo je ze strany pístu tlačícího proti pružině přepouštěno regulačním ventilem do komůrky s pružinou na opačné straně pístu, ze které uniká škrtícím kanálkem na sací stranu dopravního čerpadla (obr. 37). Elektromagnetický regulační ventil je řízen Obrázek 37 Ventil přesuvníku vstřiku s regulačním šířkově modulovaným pulzním signálem řídící jednotky (PWM signálem), který ventilem otvírá a zavírá ventil. 4.3.2 Zpožďující přestavení Při úplně otevřeném ventilu je tlak na přední stranu pístu vyrovnáván tlakem na opačnou stranu a nastavení předstihu vstřikování vnitřním tlakem není plně účinné. 4.3.3 Uspišující přestavení Při zavřeném ventilu působí přetlak na přední stranu pístu jen proti tlaku pružiny a nastavení předstihu vstřikování vnitřním tlakem je plně účinné. 34 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4.3.4 Požadovaný počátek vstřiku Závisí na okamžitých otáčkách motoru (tj. vnitřním tlaku závislém na otáčkách dopravního čerpadla) a dále na korekčních veličinách, které ovlivňují nastavení regulačního ventilu. 4.3.5 Skutečný počátek vstřiku Je zjišťován podle signálu snímače zdvihu jehly vstřikovače. Liší-li se časy skutečného a požadovaného začátku vstřiku, koriguje Obrázek 38 Signál snímače pohybu jehly trysky řídící jednotka na základě diference těchto časů polohu přesuvníku střídavými změnami signálu nastavujícího polohu regulačního ventilu, který je buď zavřen nebo otevřen. 4.3.6 Výpadek signálu Není-li regulační ventil buzen, je regulační ventil trvale otevřen, závada je zapsána do paměti a výkon motoru je snížen o 30% (nouzový režim). 4.3.7 Snímač zdvihu jehly vstřikovací trysky (obr. 36) Je umístěn ve snímači začátku vstřiku a je většinou umístěn na některém vnitřním vstřikovači. Indikuje otevření a zavření vstřikovací trysky. Řídící jednotka zjistí z tvaru signálu počátek a konec vstřiku. 4.3.8 Funkce Při otevření nebo zavření vstřikovací trysky indukuje jehla v cívce indukčního snímače napěťový impulz. Překročení prahového napětí indukovaným signálem je považováno řídící jednotkou za počátek vstřiku. (obr. 38) 4.3.9 Regulace dávkování paliva Požadovaná hodnota se stanoví z údajů o poloze akceleračního pedálu, otáček motoru a hodnot korekčních veličin z charakteristiky. Elektromagnetický nastavovač regulačního šoupátka (obr. 36) je řízený šířkově modulovaným (PWM) signálem. Magnetické pole natáčí nastavovací hřídel s excentrickým čepem, který posunuje regulační šoupátko na pístu rozdělovače. Tím se otevírá dříve nebo později příčný přepouštěcí kanál pístu a tím se zmenšuje nebo zvětšuje dávka vstřikovaného paliva. Při středních otáčkách je rychlost regulace natolik rychlá, že může změna proběhnout mezi dvěma následnými vstřiky do válce. Poloha regulačního šoupátka (resp. poloha nastavovacího hřídele) je snímačem přenášena do řídící jednotky, srovnávána s požadovanou polohou a regulací korigována. 35 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4.3.10 Snímač polohy nastavovacího hřídele Rozlišují se: Otočný potenciometr (snímač úhlu natočení) Má kluznou odporovou dráhu tvaru mezikruží a otočného jezdce. Úbytek napětí na části dráhy, mezi začátkem a otočným kontaktem jezdce je úměrný odporu a tedy úhlu natočení. Potenciometr se opotřebovává otěrem dráhy. Indukční diferenciální snímač úhlu natočení (obr. 39) Na magneticky měkkém jádře jsou dvě opačně vinuté cívky (referenční a měřící). Jádra cívek jsou obdobou U-jádra s magnetickou zkratující spojkou v podobě tyčky. Magnetické obvody obou cívek uzavírají tyčky z magnetického materiálu. Na poloze tyčky závisí Obrázek 39 Indukční diferenciální snímač úhlu natočení magnetický odpor, tím indukčnost cívky a také její reaktance v obvodu střídavého proudu. Napětí UA na měřící cívce tedy závisí na úhlu natočení φ magnetické zkratovací spojky. Snímač pracuje velmi přesně a bez opotřebení, protože je bezkontaktní. (7) 36 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4.4 Rotační vstřikovací čerpadlo s radiálními písty (Bosch VP44) Jedná se o elektricky regulovatelné vstřikovací čerpadlo (EDC) s řídící jednotkou integrovanou na skříni čerpadla. Je schopno vyvinout vstřikovací tlak až 190 MPa a může pracovat v jakékoliv poloze (obr. 40). Obrázek 40 Rotační vstřikovací čerpadlo s radiálními písty (Bosch VP44) 4.4.1 Princip činnosti Hnací hřídel má otáčky vačkového hřídele motoru a pohání rozdělovací hřídel vysokotlakého čerpadla s radiálními písty. Kladky na zdvihátkách vysokotlakých pístů se odvalují po vnitřním obvodu prstence s vnitřními radiálními vačkami a stlačují písty proti tlaku paliva, vnikajícího do vysokotlakého prostoru nízkotlakým přívodem a kanálkem v rozdělovacím hřídeli z vnitřního prostoru skříně čerpadla. Vysokotlaký elektromagnetický ventil určuje skutečný počátek vstřiku a vstřikované množství. Elektromagnetický regulační ventil přesuvníku vstřiku určuje časování činnosti vysokotlakého radiálního čerpadla, tedy intervalu, ve kterém je k dispozici palivo pod vysokým tlakem. Nastavování se uskutečňuje natáčením vačkového prstence. Pak může vysokotlaký ventil řídit přesně časování a dávkování vstřikování paliva. 4.4.2 Funkce Vstřikovací čerpadlo VP44 má tyto funkce: ● čerpání paliva z nádrže ● stlačování a rozdělování paliva ● časování vstřiku ● dávkování paliva pro vstřik 37 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Čerpání paliva z nádrže Palivo je čerpáno z palivové nádrže lamelovým čerpadlem, poháněným hnacím hřídelem, do vnitřního prostoru vstřikovacího čerpadla (obr. 41). Na rozdíl od jednopístového axiálního čerpadla s rozdělovačem není vyplněn palivem celý vnitřní prostor čerpadla, ale jen malý prostor, tlakový zásobník paliva, v čele Obrázek 41 Schéma pohybu paliva v čerpadle VP44 hlavy rozdělovače paliva, uzavřený pružnou membránou (obr. 43). Tento zásobník zajišťuje vyšší vstupní tlak pro plnění vysokotlakého čerpadla, které má v závislosti na otáčkách čerpadla tyto hodnoty: volnoběh 0,3 až 0,4 MPa částečná zátěž 0,4 až 1,5 MPa plná zátěž 1,5 až 2,0 MPa Přesuvník vstřiku (obr. 42) Natočení vačkového prstence způsobí dřívější nebo pozdější najíždění kladek (stlačujících písty) na radiální vačky. Je-li vysokotlaký elektromagnetický ventil uzavřen, vytlačuje vysokotlaké radiální čerpadlo palivo do vstřikovačů pod vysokým tlakem, určeným odporem vstřikovacích trysek. Otevřením ventilu je ukončen výtlak paliva do vstřikovačů a palivo Obrázek 42 Přesuvník vstřiku paliva nastavený na větší úhel se přepouští pod nízkým tlakem zpět do předvstřiku tlakového zásobníku paliva. Nastavením (natočením) vačkového prstence je určeno časové okno, ve kterém může být vstřikováno palivo vysokotlakým pístovým čerpadlem. Funkce Větší vstřikovací tlaky u VP44 vyžadují při natáčení vačkového prstence větší síly, než jsou síly při natáčení kladkového kruhu u čerpadla s axiálním pístem. Díky hydraulickému převodníku (řídícího pístu s regulačním šoupátkem) jsou pohyby přesuvníku (řízené elektromagnetickým ventilem přesuvníku) rychlé a umožňují přesnou regulaci. Zvětšení úhlu předstřiku V klidové poloze je píst přesuvníku vstřiku přidržován vratnou pružinou v základní (volnoběžné) poloze. Řídící elektromagnetický ventil řízený PWM signálem se chová při rychlém otvírání a zavírání jako proměnná škrtící tryska. Dokáže trvale měnit řídící tlak tak, aby mohl řídící píst udržovat v jakékoliv poloze mezi polohami malého (základního) a velkého úhlu předvstřiku. Při zavřeném řídícím ventilu stlačuje tlak paliva řídící píst proti 38 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů síle pružiny (doprava) a regulační šoupátko otevře přítok paliva před píst přesuvníku a tlačí jej proti síle (větší) pružiny (na obrázku směrem doprava) do polohy zvětšení úhlu předvstřiku. Zmenšení úhlu předvstřiku Každým otevřením (na krátký okamžik nebo trvale) řídícího ventilu se odpouští palivo z kruhového regulačního prostoru, klesá jeho tlak na řídící píst, regulační šoupátko odpouští palivo z prostoru před pístem přesuvníku, a ten je přesouván vratnou pružinou směrem k menšímu úhlu předvstřiku. Fáze činnosti vysokotlakého pístového čerpadla Fáze plnění (obr. 43) Kladky sjíždějí z vrcholů vnitřních radiálních vaček a písty jsou radiálně vytlačovány tlakem paliva (z tlakového zásobníku s membránou) a odstředivými silami směrem od osy rotace. Vysokotlaký elektromagnetický ventil je otevřený (cívka je bez proudu) a palivo může proudit z tlakového zásobníku do vysokotlakého prostoru. Obrázek 43 Fáze plnění vysokotlakého prostoru čerpadla Výtlačná fáze / počátek vstřiku (obr. 44) Vysokotlaký elektromagnetický dávkovací ventil vysune kotvu elektromagnetu při proudovém impulzu z klidové polohy (spínací proud = 20A, udržovací proud = 13A) a uzavře jehlou ventilu vysokotlaký prostor. Jakmile po náběhu kladek na vačky překročí tlak paliva otevírací tlak vstřikovače, dojde ke vstříknutí paliva. Obrázek 44 Výtlačná fáze / počátek vstřiku Konec vstřiku Po vstříknutí požadované dávky paliva přeruší řídící jednotka budící proud elektromagnetu. Pružina zatlačí jehlu zpět a tím otevře vysokotlaký prostor směrem k tlakovému zásobníku paliva s tlumící membránou pro vyrovnávání rázů v průtoku paliva. Rázy by jinak narušovaly rovnoměrný chod lamelového čerpadla. Napružená membrána pak urychlí začátek plnění vysokotlakého prostoru. 39 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Na obrázku 45 je pak zjednodušené schéma regulačních smyček řídicího systému VP44, týkajících se řízení časování a dávkování vstřiků paliva. Přestane-li fungovat některý snímač, přestane fungovat odpovídající regulační smyčka a řídící jednotka pracuje v nouzovém režimu. (8) Obrázek 45 Řízení a regulační smyčky VP44 4.5 Sdružené vstřikovače (vstřikovací jednotky) Palivová soustava se sdruženými vstřikovacími jednotkami PDE (Pumpe-Düse-Element), nebo UIS (Unit-Injector-System) nemá vstřikovací čerpadlo a vysokotlaké potrubí, protože jednotlivé vstřikovače mají vlastní vysokotlaká jednopístová čerpadla (obr. 46). Tyto sdružené vstřikovací jednotky dosahují vstřikovacího tlaku až 220 MPa. Obrázek 46 Sdružený vstřikovač (vstřikovací jednotka) 40 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4.5.1 Pohon vstřikovacích jednotek Vačkový hřídel motoru má navíc vstřikovací vačky. Zdvih vačky se přenáší na píst čerpadla prostřednictvím vahadla s kladkou. Vstřikovací vačka má strmou náběžnou hranu, která stlačuje píst čerpadla velkou rychlostí. Tím se dosáhne velmi rychle vysokého vstřikovacího tlaku. Sestupná strana vstřikovací vačky je plochá. Píst čerpadla se vrací tlakem pružiny pomalu a plynule zpět nahoru. 4.5.2 Dodávka paliva vstřikovacím jednotkám Vstřikovací jednotky dostávají palivo z palivového čerpadla, poháněného vačkovým hřídelem (obr. 47). Palivo nevyužité ke vstřiku ochlazuje části vstřikovací jednotky. Protéká zpětným vedením z hlavy válce kolem snímače teploty přes chladič Obrázek 47 Dodávka paliva paliva zpět do palivové nádrže. Obrázek 48 Fáze činnosti sdružené vstřikovací jednotky 4.5.3 Fáze plnění (obr. 48a) Píst čerpadla se vysouvá silou zvedací pružiny z vysokotlakého prostoru. Elektromagnetický ventil není vybuzen, jeho jehla je v klidové poloze a neuzavírá přítok paliva do vysokotlakého prostoru, který se plní palivem. 41 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4.5.4 Počátek předvstřiku (obr. 48b) Píst čerpadla je tlačen vahadlem a vytlačuje palivo z vysokotlakého prostoru v režimu předvstřiku, který je řízen řídící jednotkou. Ta vybudí elektromagnetický ventil, jeho jehla je vtlačena do sedla a uzavře cestu z vysokotlakého prostoru k přívodu paliva. Tím začne narůstat tlak. Při tlaku 18 MPa je překonána síla přítlačné pružiny vstřikovací trysky, její jehla se zvedne a začne předvstřik. 4.5.5 Konec předvstřiku (obr. 48c) Předvstřik trvá jen velmi krátce a vstříkne se jen 1,5 mm3 paliva. Rostoucí tlak stlačí odlehčovací píst, tím se zvětší objem vysokotlakého prostoru, na okamžik poklesne tlak a jehla uzavře trysku. Tím předvstřik skončí. Po stlačení pístu je pružina trysky předepnuta větší silou. K dalšímu zvednutí jehly a tím otevření trysky pro hlavní vstřik je proto potřeba větší tlak paliva než při předvstřiku. 4.5.6 Počátek hlavního vstřiku Krátce po uzavření trysky jehlou narůstá ve vysokotlakém prostoru opět tlak. Elektromagnetický ventil zůstává uzavřen a píst čerpadla se pohybuje dolů. Při tlaku 30 MPa překoná tlak paliva sílu předepnuté pružiny trysky a jehla znovu otevře trysku. Tlak stoupá při dalším pohybu pístu až na 220 MPa, protože tryska nestačí odvádět palivo rychlostí odpovídající zmenšování vysokotlakého prostoru (obr. 48d). 4.5.7 Konec hlavního vstřiku Ukončením buzení cívky elektromagnetického ventilu proudem ukončí řídící jednotka vstřik. Jehla elektromagnetického ventilu je zvednuta pružinou ze sedla a otevře cestu pro zpětnou cestu paliva. Tlak paliva poklesne, jehla uzavře trysku a odlehčovací píst je zatlačen pružinou trysky do výchozí polohy. Tím skončí hlavní vstřik (obr. 48e). 4.5.8 Řízení dávkování a časování vstřiků Řídící jednotka řídí dávkování a časování vstřiků pomocí elektromagnetických ventilů sdružených vstřikovacích jednotek. (9) 42 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4.6 Palivová soustava vznětového motoru s tlakovým zásobníkem – Common Rail Obrázek 49 Palivová soustava s tlakovým systémem (Common Rail System) U vstřikování s tlakovým zásobníkem je palivo čerpáno vysokotlakým čerpadlem do společného (common) vysokotlakého zásobníku tvaru trubky (angl. Rail = zábradlí, sběrnice) a z něj je vedeno k jednotlivým vstřikovačům, řízeným elektromagnetickými ventily (obr. 49 ). Vstřikovací tlak v zásobníku je nastavován řídící jednotkou pomocí řízeného regulátoru tlaku v závislosti na otáčkách motoru. Vysokotlaké čerpadlo je poháněno přes ozubený převod klikovým hřídelem. Vidlicové motory mají rozdělovací zásobník a dva zásobníky pro obě řady válců (obr. 50). Řídící jednotka vypočítává v závislosti na provozní a okolní situaci optimální hodnoty vstřikovacích veličin, kterými jsou: ● počátek vstřiku ● vstřikované množství ● průběh vstřikování Obrázek 50 Palivová soustava s tlakovými zásobníky 8válcového vidlicového motoru 43 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 4.6.1 Složení palivové soustavy Soustava s tlakovým zásobníkem má tyto části: Nízkotlaká část: Dělí se na: Obsahuje: část čerpání paliva z nádrže středotlakou dopravní část část zpětného toku paliva do nádrže palivovou nádrž, předehřívač paliva, čistič paliva, palivové dopravní čerpadlo, elektromagnetický uzavírací ventil, chladič navráceného paliva Vysokotlaká část: Obsahuje: vysokotlaké čerpadlo, vysokotlaké palivové potrubí, vysokotlaký zásobník paliva (Rail), vstřikovače na jednotlivých válcích Řídicí systém: Obsahuje: řídící jednotku, snímače, regulační ventil tlaku v zásobníku, elektromagnetické ventily vstřikovačů, elektromagnetický uzavírací ventil (10) 4.6.2 Princip činnosti palivové soustavy – aneb opravdu hodně natlakovaná trubka Common Rail znamená v překladu něco jako společné potrubí. V tom je totiž uloženo celé kouzlo systému CR. Ono zmíněné potrubí funguje jako tlakový zásobník, ve kterém je připravena stlačená nafta. Palivová soustava vznětových motorů se skládá z nízkotlaké a vysokotlaké části. V té s menším tlakem to všechno začíná. Z nádrže nasává palivo takzvané podávací čerpadlo, samozřejmě přes filtr. Množství paliva je řízeno elektromagnetickým taktovacím ventilem a další regulační ventil udržuje konstantní hodnotu tlaku (400 kPa). Takto připravené palivo dále proudí do vysokotlakého čerpadla a přebytečné palivo teče zpět do nádrže. Ve vysokotlakém čerpadle končí nízkotlaká část a začíná ta vysokotlaká. A zde už se dějí zajímavé věci. Čerpadlo stlačí naftu na velmi vysoký tlak. Hodnoty se liší podle provedení a podle generace vstřikovacího systému. Nejnovější systémy pracují s tlakem v okolí 2000 barů i výše. Na rozdíl od ostatních provedení, v případě systému CR proudí palivo do zmíněného tlakového zásobníku. Což je v podstatě trubka opatřena regulačním ventilem, který drží tlak na požadované konstantní úrovni. Z tohoto zásobníku je palivo dále rozváděno 44 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů ke vstřikovačům, které se jen otvírají a pouze uvolňují potřebnou dávku paliva. Přebytečné palivo se opět vrací zpět. Vstřikovačem je opatřen každý válec motoru a v podstatě lze říci, že se jedná o podobný systém, jako je přímé vstřikování paliva u benzinových motorů. Moderní motory CR jsou velmi často také vybaveny turbodmychadlem s proměnlivou geometrií lopatek. Na konci celého procesu tedy stojí vstřikovače, které jsou řízeny řídící jednotkou pomocí elektrických signálů. Zejména tato zařízení odlišují jednotlivé generace vstřikování s tlakovým zásobníkem. Právě oni totiž rozhodují o kvalitě spalování a tudíž také o vlastním chodu motoru, jeho síle a v neposlední řadě o množství vyprodukovaných emisí. Dávno se přišlo na to, že “narvat“ do spalovacího motoru najednou celou dávku není to pravé. U přímého vstřikování nafty to způsobuje tvrdý chod motoru, protože k explozi dojde najednou. 4.6.3 Jak šel čas Hned první generace CR používala dva vstřiky na jeden cyklus. Malý předvstřik, který měl za úkol v podstatě ohřát spalovací prostor, a hlavní vstřik. Na počátku také stálo samotné provedení vstřikovače, který byl ovládán elektromagnetickým ventilem. Jenže tato varianta neposkytovala dostatečně rychlou odezvu na elektrický impuls a neumožňovala tak více vstřiků během jednoho cyklu. Druhá generace CR v podstatě kopírovala tu první. S tím rozdílem, že se pracovalo s vyššími tlaky a hlavně byl přidán ještě jeden vstřik během cyklu. Takzvaný dovstřik má za úkol “doladit“ dávku paliva. To přineslo určité zlepšení a přesnější dávkování. S příchodem třetí generace se objevila zajímavá náhrada za elektromagnetické ovládání. Elektromagnet s pružinou byl nahrazen takzvaným piezoelementem nebo piezo-inline technikou. Největší výhoda a vlastně i důvod aplikace takovéto varianty je snížení emisí. Tento systém totiž umožní plnit normu Euro 4 a to bez další úpravy výfukových plynů. V současnosti se vyrábí už čtvrtá generace CR. Vstřikovač totiž dostává k dobru systém HADI (Hydraulically Amplified Diesel Injector). Za tímto trochu zvláštním názvem se skrývá hydraulicky posilovaný vstřikovač nafty. Oproti předchozím má navíc převodový píst, který ještě zvyšuje tlak v systému. Uváděny jsou hodnoty 2500 barů (obr. 61). Výhody jsou celkem logické. Tím, že je možné zvýšit tlak až ve vstřikovači, lze pracovat v ostatních částech systému s podstatně nižším tlakem. To přináší jednodušší konstrukci, menší nároky na potrubí a tak dále. Lepší rozprášení paliva zase přinese tolik žádané další snížení emisí. Velkou výhodou je také fakt, že palivo není vstřikováno rázem, ale postupně se zvyšujícím tlakem. Vícenásobné vstřiky jsou samozřejmostí. 45 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Systém common rail je v současnosti nejvyužívanější. A protože ho využívá mnoho automobilek, můžeme se setkat s velkým počtem zkratek. Tak například Fiat ho označuje jako JTD, Mercedes CDI, Citroën a Peugeot HDI, Ford TDCi, Hyundai CRDi, Renault dCi, Opel CDTi, Toyota D-4D, koncern Vokswagen TDI CR a tak dále. (11) 4.6.4 Jednotlivé části Nízkotlaká část: Palivová nádrž Palivová nádrž musí být odolná proti korozi a při dvojnásobku provozního přetlaku, ale minimálně přetlaku 0,3 baru, těsná. Vznikající přetlak musí samostatně unikat vhodným otvorem, bezpečnostním nebo podobným ventilem. Palivo nesmí vytékat plnícím uzávěrem nebo zařízením pro vyrovnání tlaku ani na šikmé ploše, při jízdě zatáčkou nebo nárazech. Palivová nádrž musí být oddělena od motoru tak, aby ani při nehodě nedošlo ke vznícení. Palivové potrubí Pro nízkotlakou část mohou být použity vedle ocelových trubek také pružná vedení s výztuží z ocelového pletiva, která jsou těžko hořlavá. Musejí být uspořádány tak, aby byla minimalizována mechanická poškození a aby se odkapávající nebo odpařující palivo ani nehromadilo ani nemohlo vznítit. Palivová vedení nesmějí být při krutu vozidla, pohybu motoru nebo podobném manévru omezena ve své funkci. Všechny díly vedoucí palivo musejí být chráněny proti ohrožení provozním teplem. U autobusů nesmějí palivová vedení ležet v prostoru pro cestující nebo řidiče a palivo se nesmí dopravovat vlivem zemské tíže. (12) Palivové podávací čerpadlo Zásobuje palivem vysokotlaké čerpadlo. V současné době se používají dva druhy těchto čerpadel: elektricky poháněné válečkové komorové čerpadlo zubové čerpadlo poháněné přes mechanický převod vačkovým hřídelem. Dodává v závislosti na otáčkách 40 l – 120 l paliva za hodinu. Je to více, než je potřeba ke vstřikování. Nadbytečné palivo se vrací přes chladič do palivové nádrže. Chlazení je nutné, protože se palivo ve vysokotlakém okruhu silně ohřívá. Musí dodávat palivo při tlaku 0.3 MPa – 0,7 MPa při 50% - 60% jmenovitém napětí akumulátoru. Protože tento požadavek při jmenovitém napětí vede k tomu, že se při volnoběhu a částečném zatížení čerpá několikanásobek potřebného množství paliva, přechází se k tomu, že se stejnosměrné elektromotory pro elektrická palivová čerpadla napájejí přes řídící jednotku šířkově modulovaným pulzním proudem. Změnou šířky pulzů a tím i otáček motoru se může čerpané množství přizpůsobit provozním podmínkám, čímž lze ušetřit hnací výkon, zamezit zbytečnému zahřívání paliva a prodloužit životnost čerpadel. 46 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Obrázek 51 Elektrické palivové podávací čerpadlo Podle způsobu montáže rozlišujeme čerpadla: Tato čerpadla se skládají z (obr. 51): uzavíracího víka s elektrickými konektory, zpětným ventilem a výstupní přípojkou čerpadla elektromotoru s vinutou kotvou a buzením s permanentními magnety vlastního čerpadla in line – samostatná čerpadla in tank – čerpadla instalovaná v nádrži Válečkové výstředníkové čerpadlo (obr. 52) je čerpadlo objemové. V objemových čerpadlech se nasává palivo do rotujících komůrek zvětšujících svůj objem, který se pak zmenšuje při pohybu k vysokotlaké straně. Objemová čerpadla dosahují výstupního tlaku více než 0,4 MPa a mají při poklesu napětí dostatečně vysoký čerpací výkon. Jsou relativně hlučná a vydávají silné pulzační zvuky. (13) Obrázek 52 Válečkové výstředníkové podávací čerpadlo Palivový filtr (obr. 53) Nečistoty v palivu mohou vést ke škodám na součástech čerpadla, tlakových ventilech a vstřikovacích tryskách. Použití speciálních, pro požadavky vstřikovacích zařízení přizpůsobených filtrů je proto předpokladem pro bezporuchový provoz a dlouhou životnost. Palivo může obsahovat vodu ve formě: ■ vázané (emulze) ■ nevázané (např. tvoření kondenzátu následkem změny teplot) Když se tato voda dostane do vstřikovacího systému, mohou na základě koroze vzniknout poškození. Obrázek 53 Palivový filtr Systém vstřikování s tlakovým zásobníkem potřebuje stejně jako jiné vstřikovací systémy palivový filtr se sběrnou nádobkou na vodu. Voda musí být v příslušných intervalech odpuštěna. Se vzrůstajícím počtem vznětových motorů 47 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů v osobních vozidlech vychází najevo potřeba automatického hlásiče vody. Ukazuje prostřednictvím varovné kontrolky, že musí být vypuštěna voda (povinnost v zemích, ve kterých se vyskytuje vysoký podíl vody v palivu). (14) Vysokotlaká část: Vysokotlaké čerpadlo (obr. 54) Čerpá palivo pod vysokým tlakem až 185 MPa do tlakového zásobníku. Většinou se používá trojpístové radiálně uspořádané čerpadlo s centrální výstředníkovou vačkou, poháněnou přímo nebo přes ozubený převod vačkovým hřídelem motoru. Vačka zvedá písty čerpadla proti síle vratných pružin. Obrázek 54 Vysokotlaké palivové čerpadlo první generace Sací zdvih Překročí-li podávací tlak otvírací tlak vstupního podávacího ventilu (50 – 150 kPa) vstupuje palivo přes sací ventil do válce, ve kterém se píst pohybuje směrem k dolní úvrati (tedy nasává). Výtlačný zdvih Po přechodu pístu přes dolní úvrať se uzavře sací ventil, palivo přes něj nemůže unikat a jeho tlak stoupá, až překročí tlak ve vysokotlakém zásobníku a začne do něj proudit přes výtlačný ventil. Odpojení jednotky čerpadla Každá jednotka čerpadla (každý ze tří válců) má v hlavě elektromagnetický odpojovací ventil. Protože je palivové čerpadlo dimenzováno pro velké čerpané množství, vzniká při volnoběhu a částečném zatížení přebytek stlačeného paliva, které se odvádí přes regulátor tlaku nevyužité a zbytečně ohřáté zpět do nádrže. Tyto ztráty lze odstranit odpojením jedné nebo dvou pístových jednotek. Tím klesne výkon odebíraný čerpadlem při jmenovitých otáčkách (3,5 – 5 kW). Odpojovací ventil otevře sací ventil jednotky a nasávané palivo není stlačováno na vysoký tlak. Vysokotlaký zásobník Je tvořen silnostěnnou ocelovou trubkou s přípojkami vysokotlakých vedení ke vstřikovačům a přípojkami pro snímač tlaku a regulátor tlaku. Vysokotlaký zásobník (Rail) uchovává palivo pod vysokým tlakem a vyrovnává výkyvy tlaku. 48 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Protože je objem zásobníku mnohem větší než jednotlivé odebírané dávky pro vstřik nebo vstupující dávky při přetlaku v pístových jednotkách čerpadla, zůstává tlak v zásobníku přibližně konstantní. Snímač tlaku paliva v zásobníku (obr. 55) Obrázek 55 Snímač tlaku paliva a tlakový regulační ventil na vysokotlakém zásobníku paliva Je umístěný přímo na zásobníku a předává signál řídící jednotce. Elektronický převodník tlak/napětí snímače je napájen napětím 5 V. S rostoucím tlakem na membránu snímače roste její průhyb a tím elektrický odpor na ní nanesené piezoodporové vrstvy. Při tlaku 150 MPa udává firma Bosch průhyb membrány až 1 mm a úbytek napětí 4,5 V, při nízkém tlaku pak signál jen 0,5 V. Při absenci signálu počítá řídící jednotka s náhradní hodnotou a v nouzovém režimu nastaví vyšší volnoběžné otáčky. Tlakový regulační ventil (obr. 55) Může být namontován přímo na vysokotlakém zásobníku nebo na vysokotlakém čerpadle. Tlakovým regulačním ventilem nastavuje řídící jednotka mezní tlak pro vysokotlaký zásobník v závislosti na provozním stavu a ventil udržuje tento tlak konstantní. Funkce V bezproudovém stavu je do sedla vtlačována uzavírací kulička kotvou elektromagnetu tlačenou pružinou. Tlak je regulován průtočným množstvím, na principu proměnného škrtícího ventilu. Samotná pružina udrží tlak 10 MPa. Tlak se zvýší, přidá-li se k síle pružiny síla elektromagnetu, buzeného šířkově modulovaným pulzním signálem. Tlak lze zvýšit při volnoběhu na 40 MPa a při plné zátěži až na 185 MPa. Vysokotlaké čerpadlo 2. generace (obr. 56) Na regulaci tlaku v zásobníku se dále podílí při běhu teplého motoru měření množství dodávaného paliva (regulace přítoku). Při volnoběhu propouští vstupní dávkovací proporcionální ventil do vysokotlakého čerpadla jen malé množství paliva a při plné zátěži přiměřeně více. Regulací množství paliva vpouštěného Obrázek 56 Vysokotlaké čerpadlo druhé generace 49 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů do vysokotlakého čerpadla je možné snížit teplotu paliva i výkon potřebný k pohonu čerpadla. Při běhu studeného motoru je tlak ve vysokotlakém zásobníku dále regulován přepouštěním paliva přes tlakový regulační ventil zpět do nádrže. Vstřikovač (obr. 57) Elektromagneticky řízený vstřikovač umožňuje přesné řízení časování i dávkování vstřiků včetně předvstřiků a dodatečných vstřiků. Konstrukce Vstřikovač má tyto části: ● elektromagnetický ventil ● ovládací píst ventilu ● vysokotlaký ovládací prostor ● vstřikovací tryska Obrázek 57 Elektromagneticky ovládaný vstřikovač Funkce Vstřikovač uzavřen (klidový stav) Přívodem proudí palivo jednak přes přívodní škrtící trysku do vysokotlakého ovládacího prostoru nad pístem a také pod nadzvedávací kuželovou plochu jehly. Kulička pod kotvou ventilu je tlačena silou tlačné pružiny do sedla a uzavírá odtokovou škrtící trysku. Tlak na čelní plochu ovládacího pístku společně se silou pružiny převažují nad nadzvedávacím tlakem a vstřikovací tryska zůstává uzavřena jehlou stlačovanou pístkem, bez ohledu na tlak přiváděného paliva. Vstřikovač otevírá (počátek vstřiku) Při vybuzení elektromagnetického ventilu přitáhne cívka kotvu z klidové polohy mezi dvěma tlačnými pružinami a uvolní tlak na kuličku. Přes odtokovou škrtící trysku pak odtéká z ovládacího prostoru nad pístem více paliva, než do něj přitéká přes přívodovou škrtící trysku, tlak na čelní plochu pístu poklesne a píst se nadzvedne tlakem paliva na nadzvedávací kužel jehly proti síle pružiny. Jehla otevře vstřikovací trysku a začne vstřik. Vstřikovač zavírá (konec vstřiku) Přestane-li být buzena cívka ventilu řídící jednotkou, přesune se kotva působením obou pružin do klidové polohy a zatlačí kuličku do sedla. Tím uzavře odtok přes odtokovou škrtící trysku a v prostoru nad pístem se obnoví vysoký tlak. Píst stlačí jehlu trysky a tím se ukončí vstřik. Rychlost uzavření závisí na průtoku paliva přívodní škrtící tryskou. 50 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Vícefázové vstřikování (obr. 58) Při vstřikování s předvstřikem, hlavním vstřikem a dodatečným vstřikem jsou potřeba rychlé elektromagneticky řízené vstřikovače, buzené velkým proudem. Používá se proud až 20 A při napětí přibližně 100 V. K získání okamžité energie pro velký proudový impulz při zapínání elektromagnetu se využívá kondenzátor Obrázek 58 Průběh třífázového vstřiku velké kapacity v ovládacím obvodu. Při velkém vybíjecím proudu se předá energie z elektrického pole kondenzátoru do vznikajícího magnetického pole cívky. Piezoelektricky řízený vstřikovač (obr. 59) Elektromagnetické ovládání škrtícího ventilu je možné nahradit piezoelektrickým ovládáním, které je přibližně čtyřikrát rychlejší a umožňuje rozfázování vstřiku až na sedm samostatných vstříknutí. Lze tím dosáhnout změkčení chodu motoru a snížení škodlivých emisí. (15) Zmíněná náhražka za magnet je jakási věc, která je v případě výrobku Siemens složena ze 300 plátků křemene o celkové výšce tří centimetrů. Fór je v tom, že pokud do této věci přivedete napětí 140 V, Obrázek 59 Piezoelektrický vstřikovač věc se prodlouží o 0,8 mm. Tento zdvih je zvětšen dvojnásobně pomocí páky, jinak princip celého vstřikovače je stejný, jako v případě ovládání elektromagnetem. Obrázek 60 Vstřik u piezoelektrického vstřikovače 51 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Obrázek 61 Piezoelektrický vstřikovač u CR 4. generace Díky piezoelementu trvá proces otevření a uzavření vstřikovací trysky přibližně jednu desetitisícinu vteřiny. Během jednoho cyklu tak lze vstříknout palivo pět a vícekrát (obr. 60). (16) Obrázek 62 Komponenty řídícího systému EDC s řízením vstřikovacího systému Common Rail (17) 52 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Doplňující otázky kapitoly 4: 1. Co u palivových soustav vznětových motorů znamená zkratka EDC? 2. Jaké provedení palivových soustav vznětových motorů s EDC znáte? 3. Charakterizujte a popište palivovou soustavu vznětového motoru se sdruženými vstřikovači 4. Charakterizujte a popište palivovou soustavu vznětového motoru s tlakovým zásobníkem 53 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 5 Přeplňování motorů Zdůraznit význam přeplňování vznětových motorů na výkonu motoru. Vysvětlit způsoby regulace otáček dmýchadla v závislosti na provozních podmínkách motoru. Klíčová slova: přeplňování motoru, dmychadlo, turbína, regulace tlaku Obecně je výkon motoru při daném spalovacím prostoru dán: zdvihovým objemem, otáčkami klikové hřídele, středním indikovaným tlakem v motoru. Střední indikovaný tlak v motoru je dán množstvím nasátého vzduchu a tomu odpovídající dodávkou paliva, nebo množstvím nasáté směsi u zážehových motorů. Množství vzduchu se dá měnit přeplňováním. Množství vzduchu vyjadřuje tzv. součinitel plnění. Součinitel plnění udává poměr mezi skutečnou náplní čerstvého plynu ve válci a teoreticky možnou náplní válce na jeden pracovní oběh (tab. 1). Přeplňování motorů znamená přeplňování válců, to je doprava většího množství vzduchu do stejného objemu válců a tomu odpovídající zvýšená dodávka paliva. Tím se zvýší výkon motoru. (18) Tabulka 1 Součinitel plnění u motorů bez přeplňování a s přeplňováním dynamické Způsoby přeplňování: cizí pulzní rezonanční s pohonem od výfukových plynů – turbo s pohonem mechanickým – od klikové hřídele dmychadlo s komorovým prostorem – Comprex 5.1 Dynamické přeplňování Princip: Čerstvé plyny proudící v sacím potrubí mají určitou pohybovou energii. Otevřením sacího ventilu se vyvolá zpětná tlaková vlna. Tlaková vlna se pohybuje proudem plynů zpět rychlostí zvuku a naráží na otevřeném konci sacího potrubí na klidné prostředí. Zde se tlaková vlna opět odráží a pohybuje se zpět směrem k sacímu ventilu. Pokud tato zpětná tlaková vlna zasáhne sací ventil, když je právě otevřený, způsobí zlepšení plnění válce. Vzniká efekt přeplňování. Frekvence kmitání (vlnění) závisí na délce sacího potrubí a rychlosti proudění v potrubí, dané otáčkami motoru. 54 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 5.1.1 Dynamické pulzní přeplňování Každý válec má samostatné sací potrubí určité délky. Vhodnou volbou délky sacího potrubí se kmity ovlivňují tak, aby se tlaková vlna pohybovala otevřeným sacím ventilem dovnitř motoru a způsobila tím lepší naplnění válce. Obrázek 63 Souvislost mezi délkou sacího potrubí s využitím kmitů a otáčkami Platí: V nižších otáčkách motoru je vhodné dlouhé a tenké sací potrubí motoru, ve vyšších otáčkách naopak krátké a široké (obr. 63). Splnění tohoto požadavku se konstrukčně řeší sacím potrubím s proměnnou délkou (obr. 64). Zde se kombinují krátká a dlouhá sací potrubí. V dolní oblasti otáček proudí vzduch dlouhým, tenkým sacím potrubím. Zkrácené větve potrubí se uzavírají klapkami nebo rotačním šoupátkem. Při horní oblasti otáček se šoupátko či klapky elektropneumaticky nebo elektricky otevřou a všechny válce nasávají přímo krátkým širokým sacím potrubím. Obrázek 64 Laděná sací soustava s využitím kmitů 5.1.2 Dynamické rezonanční přeplňování Pokud se frekvence sání daná otáčkami shoduje s frekvencí kmitů vln ve sloupci plynu, dochází k rezonanci. Rezonance způsobuje další dynamické zvýšení tlaku plnění. Rezonanční sací potrubí (obr.65) Obrázek 65 Soustava rezonančních sacích potrubí U tohoto systému rezonančního potrubí se například připojením druhého potrubí B k prvnímu potrubí A otevřením nebo zavřením klapky mění vlastní frekvence sací soustavy. To způsobí optimální plnění válců v široké oblasti provozních otáček a zlepšení průběhu točivého momentu motoru. (19) 5.2 Cizí přeplňování Princip: V průběhu sacího zdvihu se vnějším dmychadlem dopravuje větší množství čerstvého plynu, než by se do válce dostalo přirozeným sáním. Na konci sání je náplň již předběžně stlačena. 55 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 5.2.1 Dmychadlo bez mechanického pohonu Turbodmychadlo poháněné výfukovými plyny (obr. 66, obr. 67) Dmychadlo je poháněno turbínou, využívající tepelné energie výfukových plynů. Zřejmého účinku přeplňování je dosaženo až ve středních nebo vyšších otáčkách. Kromě toho mají tato dmychadla určité zpoždění reakce na rychlé změny, protože výfukové plyny na základě setrvačnosti nemohou sledovat rychlé změny zatížení. Dmychadla pracují s malými ztrátami a neodebírají pro svůj pohon užitečný výkon. Obrázek 66 Konstrukce turbodmychadla poháněného výfukovými plyny Obrázek 67 Schéma motoru s turbodmychadlem poháněným výfukovými plyny Obrázek 68 Rotor turbodmychadla Rotor (obr. 68) tvoří turbínové kolo s hřídelí a dmychadlové (kompresorové) kolo. Turbodmychadla dosahují otáček 50 000 až 240 000 ot.min-1. Výfukové plyny motoru pohánějí v turbíně turbínové kolo a to společnou hřídelí kompresorové kolo. Kompresor (dmychadlo) nasává čerstvý vzduch (směs) a po stlačení plní motor. Stlačením v dmychadle se plnící vzduch zahřeje na teplotu až 180°C. Chlazení plnícího vzduchu a plnící tlaky Tabulka 2 Dmychadlem stlačený, zahřátý vzduch může být před vstupem do válců ochlazen. Zvýší se hustota vzduchu pro plnění válců. Větší hmotnost vzduchu při stejném objemu umožňuje použití většího množství paliva. K chlazení vzduchu se používají takzvané mezichladiče (angl. Intercooler), to je Plnicí tlak v závislosti na chlazení plnicího vzduchu 56 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů výměníky tepla typu vzduch-vzduch, nebo kapalina-vzduch (tab. 2). Tlaky plnění motoru přeplňovaného dmychadlem nesmí překročit tlaky stanovené výrobcem, jinak by se mohl motor zničit. Regulace tlaku přeplňování Vedle nebezpečí zničení motoru vysokými tlaky plnění je velikost turbodmychadla dimenzována tak, aby se docílilo efektu přeplňování i při středních otáčkách a malých rychlostech proudění výfukových plynů. Důsledkem toho je, že při vysokých otáčkách motoru a velkých množstvích výfukových plynů je plnící tlak dmychadla buď nepřípustně vysoký, nebo jsou jeho otáčky nepřípustně vysoké. Proto se musí plnící tlak regulovat, obvykle změnou výkonu turbíny. Způsoby regulace plnícího tlaku: mechanicko-pneumatická regulace elektronická regulace regulace změnou průtočného průřezu (např. nastavitelnými rozváděcími lopatkami turbíny) Mechanicko-pneumatická regulace plnícího tlaku (obr. 69) Obrázek 70 Řídící ventil plnicího tlaku Obrázek 69 Mechanicko-pneumatická regulace plnicího tlaku Snížení výkonu turbíny se dosahuje vedením části výfukových plynů obtokem do výfukového potrubí (by-pass). Obtok je řízen regulačním ventilem, ovládaným plnícím tlakem dmychadla (obr. 70). Plnící tlak působí na membránu tlakového snímače proti síle pružiny. Jakmile se předepnutí pružiny plnícím tlakem překoná, ventil se otevře a odpustí část výfukových plynů do obtoku. Obrázek 71 Regulace plnicího tlaku s obtokovou klapkou 57 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Regulační ventil tlaku plnění může být umístěn na libovolném místě výfukové soustavy před turbínou výfukových plynů. Místo ventilu se může použít řídící klapka (obr. 71). Přitom je klapka, otvírající a zavírající obtok, spojena s řídícím prvkem, tj. tlakovým snímačem, umístěným většinou ve skříni dmychadla, jednoduchým mechanizmem, obvykle jen táhlem. Dostatečnou vzdáleností tlakového snímače od horkých částí turbodmychadla s regulační klapkou není tepelné zatížení membrány snímače příliš velké a celé regulační zařízení je provozně spolehlivé. U zážehových motorů při uzavřené škrtící klapce (brzdění motorem), vytlačuje dmychadlo do velkého protitlaku, který brání proudění a rotor s kolem dmychadla je brzděn tak, že při náhlých změnách zatížení dochází ke zpoždění reakce dmychadla. Aby se tento nežádoucí jev omezil a dmychadlo při prudkém přechodu na plné zatížení otevřením škrtící klapky se mohlo roztáčet bez omezení, používá se v sací soustavě pojistný obtokový ventil, řízený tlakem v sací soustavě (obr. 72). Tento obtokový ventil (angl.Wastegate) se nárůstem tlaku ve výtlaku dmychadla, při uzavřené škrtící klapce otvírá a z větší části přepouští stlačený vzduch zpět do sání dmychadla. Obrázek 72 Obtokový ventil Elektronická regulace plnícího tlaku (obr. 73) Optimální plnící tlak určuje řídící jednotka z okamžité polohy škrtící klapky a signálu snímače klepání. Jako korekční veličiny slouží teplota nasávaného vzduchu, teplota motoru a otáčky motoru. Činnost: Tlakový snímač sleduje plnící tlak a řídící jednotka ovládá taktovací ventil. Taktovací poměr (tzv. střída), řídí časový průtokový průřez ventilu. Obrázek 73 Elektronická regulace plnicího tlaku 58 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Příliš nízký plnící tlak: Taktovací ventil otevře spojení mezi výtlakem a sáním dmychadla (obr. 74). Na regulační ventil působí malý plnící tlak. Zůstane uzavřen. Turbína je poháněna celým proudem výfukových plynů. Příliš vysoký plnící tlak: Snímač plnícího tlaku ohlásí řídící jednotce pro regulaci tlaku plnění příliš vysoký plnící tlak. Taktovací ventil uzavře spojení mezi výtlakem a sáním dmychadla. Plnící tlak v řídícím vedení vzroste a působí na regulační ventil. Ten se otevře a proud Obrázek 74 Taktovací ventil plynů v turbíně se zmenší. „Overboost“- (angl. přeplnění): Jde o krátkodobé zvýšení plnícího tlaku, například při akceleraci. Jestliže se plynový pedál rychle sešlápne, signál koncového spínače jeho polohy (angl. kick-down), prostřednictvím řídící jednotky a taktovacího ventilu uzavře regulační ventil. Celý proud výfukových plynů je veden přes turbínu, její výkon vzroste a plnící tlak dmychadla rovněž vzroste. Po dosažení požadované rychlosti jízdy se opět obnoví původní rovnováha. Regulace plnícího tlaku změnou průřezu turbíny (obr. 75) Turbodmychadlo, kde plnící tlak je regulován změnou geometrických rozměrů průtočného průřezu turbíny (angl. Variable Turbine Geometry – VTG), musí mít zařízení zaručující změnu průřezu, např. nastavitelné rozváděcí lopatky. Regulace probíhá nezávisle na rychlosti proudění výfukových plynů, dané otáčkami motoru. Obrázek 75 Regulace plnicího tlaku (VTG) Činnost: Nízké otáčky motoru: Aby byl k dispozici velký točivý moment i při nízkých otáčkách motoru, musí být plnící tlak vysoký. K dosažení potřebného vysokého výkonu turbíny se její rozváděcí lopatky nastaví tak, aby vstupní průřez byl malý (úzký). Zúžení způsobí vysokou rychlost proudu výfukových plynů Obrázek 76 Poloha rozdělovacích klapek 59 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů a současně působí dynamický tlak proudu výfukových plynů na vnější oblast lopatek turbíny (velké rameno – velký moment). Otáčky turbíny se zvětší a tím se zvětší i plnící tlak (obr. 76). Vysoké otáčky motoru: Rozváděcí lopatky turbíny uvolní velký vstupní průřez, aby bylo možno zachytit velké množství výfukových plynů i při vysokých otáčkách. Tím se dosáhne požadovaného tlaku plnění, ale nepřekročí se (obr. 76). Protože pro každý provozní stav lze polohou rozváděcích lopatek turbíny nastavit optimální plnící tlak, odpadá obtokové vedení turbíny (by-pass). Ovládání rozváděcích lopatek: mechanické elektropneumatické 5.2.2 Dmychadlo s mechanickým pohonem Rootsovo dmychadlo (obr. 77) Dmychadlo je poháněno přímo od klikové hřídele motoru přes elektromagneticky ovládanou spojku. Spojka dmychadlo odpojuje například při chodu naprázdno a naopak připojuje například při akceleraci s plným zatížením. K pohonu dmychadla se však musí Obrázek 77 Rootsovo dmychadlo s elektromagnetickou spojkou vynaložit část užitečného výkonu motoru, jejíž velikost závisí na aktuálním plnícím tlaku a otáčkách motoru. (20) Doplňující otázky kapitoly 5: 1. K čemu slouží a v čem spočívá přeplňování motorů? 2. K čemu slouží mezichladiče plnícího vzduchu? 3. Jaké znáte způsoby regulace plnícího tlaku? 60 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 6 Tvorba směsi ve vznětových motorech Objasnit princip činnosti soupravy žhavení, jakožto dnes běžně používaného pomocného startovacího zařízení, které napomáhá studenému startu vznětových motorů a rovněž se podílí na snižování emisí ve výfukových plynech krátce po startu, kdy ještě není motor zahřátý na provozní teplotu. Klíčová slova: přímé vstřikování, nepřímé vstřikování, žhavení, žhavicí svíčky 6.1 Porovnání způsobů vstřikování U vznětových motorů se používají dva odlišné typy vstřikování: ● přímé vstřikování DI (direct injection) – vstřikování do neděleného spalovacího prostoru ● nepřímé vstřikování IDI ( indirect injection) – vstřikování do vstřikovací komůrky děleného spalovacího prostoru, oddělené kanálem od prostoru válce 6.1.1 Vznětové motory s nepřímým vstřikováním (komůrkové motory) (obr. 78) Podle tvaru dělíme vedlejší komůrky vznětových motorů na tlakové komůrky a virové komůrky. Ke vstřikování se používají čepové trysky (obr. 26). Komůrka je vytvořena v hlavě válce a do komůrky ústí vstřikovací tryska i žhavicí svíčka. Komůrka je spojena s hlavním spalovacím Obrázek 78 Nepřímé vstřikování prostorem radiálním kanálem (tlaková komůrka) resp. tangenciálním kanálem (virová komůrka nebo též předkomůrka), který zlepšuje víření vstupujícího vzduchu při kompresi. Během komprese proudí vzduch do komůrky, víří a stlačuje se. Do vířícího vzduchu rozprašuje čepová tryska vstřikovače palivo pod tlakem 18 až 45 MPa. Velká část paliva se přitom usadí nejprve na stěnách komůrky (nepřímé vstřikování na stěny komůrky). Palivo rozprášené ve vzduchu se vznítí. Vzniklým teplem se vypaří palivo usazené na stěnách komůrky, zahřeje se a začne hořet. Hořící směs je tlakem vyfukována z komůrky do hlavního spalovacího prostoru, kde pak úplně shoří. Probíhá tak zpožděné a tím měkké dvojstupňové spalování. 61 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Povrch spalovacího prostoru je u komůrkových motorů poměrně velký a je příčinou větších tepelných ztrát. Komůrkové motory proto mají horší účinnost než vznětové motory s přímým vstřikováním. Při studeném startu způsobují tepelné ztráty nedostatečnou přípravu směsi a velké zpoždění zážehu. Kvůli obtížnému startování při nízkých venkovních teplotách se vybavují vznětové motory pomocným zařízením pro studený start. 6.1.2 Vznětové motory s přímým vstřikováním (obr. 79) Palivo je vstřikováno přímo do válců otvorovými tryskami tlakem až 220 MPa do horkého vzduchu (přímý vstřik do vzduchu). Spalovací prostor je tvořen zahloubením ve dně pístu ( pístu) a plochou horní stěnou válce včetně ventilů. Víření vzduchu potřebné k mísení paliva při nasávání je možné dosáhnout vhodným tvarem sacího kanálu a tvarem dna pístu. Měkčího nárůstu tlaku ve válcích a tím klidnějšího chodu motoru je možné dosáhnout vstřikem menšího množství paliva ještě před hlavním vstřikem, tzv. předvstřikem. Obrázek 79 Přímé vstřikování Ve srovnání s komůrkovými motory mají vznětové motory s přímým vstřikováním díky menšímu povrchu spalovacího prostoru menší tepelné ztráty a tím lepší účinnost (při využití energie paliva). Tyto motory potřebují zařízení pro studený start jen při velmi nízkých teplotách okolí. Tato zařízení jsou však běžnou součástí motorů kvůli omezení škodlivých emisí při studeném startu a při zahřívání motoru. Hlavní předností vznětových motorů s přímým vstřikováním oproti komůrkovým motorům je menší spotřeba palivové směsi (až o 20%). Hlučný běh dřívějších vznětových motorů se daří odstranit předvstřikem. Z uvedených důvodů již dnes vznětové motory s přímým vstřikováním vytlačily téměř úplně komůrkové motory. (21) 6.2 Nastavování vícekanálového sacího potrubí (obr. 80) Má-li každý z válců dva sací ventily, má ve více ventilovém rozvodu každé sací potrubí dva kanály, a to šroubovitý sací kanál a plnicí kanál, uzavíraný klapkou. Uzavírací klapky plnicích kanálů jsou nastavované řídící jednotkou. Klapky v sacích potrubích všech válců jsou nastavovány jedním Obrázek 80 Nastavování vícekanálového sacího potrubí 62 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů motorem, ovládaným pulzním šířkově modulovaným signálem řídící jednotky. Činnost: Nízké otáčky a částečné zatížení: Všechny klapky jsou uzavřeny. Do válců proudí prudce určité množství vzduchu jen šroubovitými kanály a spirálovitě víří ve válcích, což zajistí i při chudé směsi dobré promísení a tím dokonalé spálení bez vzniku pevných zplodin. Vysoké otáčky a plné zatížení: Klapky plnicích kanálů jsou stále otevřeny a motor má ve všech režimech nejlepší poměr paliva a vzduchu ve směsi, má tedy optimální výkon i složení spalin. (22) 6.3 Pomocný startovací systém Úlohou je usnadnit rozběh studeného vznětového motoru, zajistit plynulý a stabilní volnoběh a snížit škodlivé emise. S klesající teplotou klesá schopnost vznětového motoru nastartovat. Menší kompresní tlaky a větší tepelné odvody studenými stěnami spalovacího motoru snižují teplotu stlačené směsi. Za těchto okolností není bez pomocného systému start možný. Dále hrozí nebezpečí zvýšených emisí (vzniku bílého a černého kouře). K usnadnění startu vznětových motorů osobních automobilů se používají žhavicí svíčky. U motoru s přímým vstřikováním může být v sacím potrubí umístěna žhavicí spirála nebo vyhřívací objímka. Tyčinkové (kolíkové, tužkové) žhavicí svíčky (obr. 81) Rozlišují se dva typy tyčinkových žhavicích svíček: samoregulační tyčinkové žhavicí svíčky elektronicky regulované tyčinkové žhavicí svíčky Samoregulační tyčinkové žhavicí svíčky Konstrukce Obsahují žhavicí a regulační spirálu z niklového drátu zapojené v sérii. Materiály obou spirál mají kladné teplotní součinitele odporu (PTC), avšak různých hodnot. Obrázek 81 Konstrukce tyčinkových žhavicích svíček 63 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Samoregulace Po zapnutí žhavicí svíčky protéká velký proud, který silně zahřívá žhavicí spirálu a jejím teplem se ohřívá kromě okolí i regulační spirála, která po zahřátí zvětší svůj elektrický odpor. Tím poklesne společný proud a také počáteční velký výkon žhavicí spirály, který se stabilizuje. Samoregulační tyčinkové žhavicí svíčky mají většinou jmenovité napětí 11,5 V. Po zapnutí dosáhnou potřebné žhavicí teploty 850°C za 2 až 7 sekund. Po ohřátí regulační spirály se vyhřívací výkon stabilizuje na hodnotě 100 až 120 W. Regulační spirála má větší PTC (kladný teplotní součinitel odporu) než topná spirála a menší tepelnou setrvačnost, proto je účinným regulátorem. Reléová ovládací jednotka žhavení (obr. 82) Ovládací jednotka spíná paralelně zapojené žhavicí svíčky tak, aby podpořily optimálně tvorbu palivové směsi. Konstrukce ovládací jednotky Ovládací jednotka se skládá z elektronického časového spínače s kontrolkou připravenosti a výkonového Obrázek 82 relé pro spínání napájení žhavicích svíček. Zapojení reléové ovládací jednotky žhavení Funkce žhavicího systému (obr. 83) Systém má tři po sobě následující provozní režimy: ▪ předžhavení ▪ startovací žhavení ▪ provozní žhavení Obrázek 83 Průběh teploty žhavicích svíček Předžhavení Je-li klíček zapalování otočen v poloze 1 (svorka 15), nastaví ovládací jednotka na základě signálu snímače teploty chladicí kapaliny dobu předžhavení. Při teplotě chladicí kapaliny nad 60°C se předžhavení nezapíná. Startovací žhavení Po zhasnutí indikace předžhavení pokračuje ještě 5 s žhavení. V této době by měl být motor nastartován. Připojení přes svorku 50 zaručuje žhavení po celou dobu startování. 64 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Provozní žhavení Po studeném startu následuje provozní žhavení. Je-li spínač volnoběhu rozpojen a tím indikováno zatížení motoru, je provozní žhavení přerušeno. Při návratu do volnoběhu se provozní žhavení opět zapíná. Provozní žhavení se při teplotě nad 60°C, nebo po 3 minutách provozu vypne. Elektronicky řízené žhavení Pro minimalizaci doby rozžhavení je zkrácena regulační spirála žhavících svíček představující pro žhavící vlákno předřadný odpor. Žhavící svíčky na jmenovité napětí 5 až 8 V jsou při napětí 11 V žhaveny šířkově modulovaným pulzním proudem. Při počátečním zvýšeném výkonu dosáhnou žhavící svíčky během jedné až dvou sekund teploty 1000°C. To umožní start klíčkem (bez nažhavovací prodlevy) i při extrémně nízkých teplotách. Elektronická řídící jednotka je vybavena polovodičovými výkonovými spínacími prvky pro spínání žhavícího proudu, které nahrazují relé používaná dříve a umožňují řídit výkon (střední hodnotu) šířkovou modulací pulzního proudu. Každá svíčka může být samostatně řízena, kontrolována a testována. Žhavící spirála a vyhřívací objímka Jsou jako topné jednotky montovány do společné sběrné části sacího potrubí. Samoregulační PTC topné jednotky dosahují při výkonu přibližně 600W povrchové teploty přibližně 900 až 1100°C a předehřívají nasávaný vzduch. PRACOVNÍ ZÁSADY Demontáž tyčinkových žhavicích svíček ● Je třeba brát v úvahu předepsané povolovací a utahovací momenty a používat momentový klíč. Protože se mezi vyhřívací tyčinkou a hlavou válce usazují a zapékají pevné spaliny, může se při vytáčení svíčky vykroutit tyčinka z držáku a zůstat zapečená v hlavě válce. ● Pokud se žhavicí svíčky nedají uvolnit předepsaným momentem, je třeba motor spustit a ohřát a zkusit svíčky uvolnit na teplém motoru. Montáž tyčinkových žhavicích svíček ● Před montáží nových žhavicích svíček je nutné vyčistit kanál v hlavě válce speciálním výstružníkem Test funkce ● Žhavící svíčky je možné připojit jenom na jmenovité napětí. Vymontovanou svíčku je možné připojit na napětí jen na 1 až 3 sekundy, protože by se bez odvodu tepla hlavou válce přehřála a zničila. (23) 65 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Doplňující otázky kapitoly 6: 1. Jaké jsou rozdíly v činnosti a konstrukci vznětových motorů s přímým a nepřímým vstřikem? 2. Jaký je účel žhavení vznětových motorů? 3. Jaké provozní režimy má systém žhavení a co se v nich děje? 4. Uveďte zásady montáže a demontáže žhavicích svíček motoru a podmínky testu jejich funkce 66 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Seznam literatury 1. kolektiv, Rolf Gscheidle a. Příručka pro automechanika. [překl.] Iva Michňová a Zdeněk Michňa. Praha : Sobotáles, 2001. str. 535. ISBN 80-85920-76-X. 2. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř,CSc. Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. str. 294. ISBN 978-80-86706-17-7. 3. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Iva Michňová a Zdeněk Michňa. Praha : Sobotáles, 2001. stránky 535 - 543. ISBN 80-85920-76-X. 4. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc. Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. stránky 292 - 294. ISBN 978-80-86706-17-7. 5. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc. Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. stránky 294 - 297. ISBN 978-80-86706-17-7. 6. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr Jiří Handlíř, CSc Iva Michňová. Praha : EUROPA SOBOTÁLES cz., 2007. stránky 298 - 299. ISBN 978-80-86706-17-7. 7. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc. Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. stránky 299 - 300. ISBN 978-80-86706-17-7. 8. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc. Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. stránky 300 - 302. ISBN 978-80-86706-17-7. 9. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc. Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. stránky 302 - 303. ISBN 978-80-86706-17-7. 10. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc. Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. str. 304. ISBN 978-80-86706-17-7. 11. Dittrich, Lukáš. Common Rail: systému čerpadlo-tryska odzvonilo. ZaVolantem.cz. [Online] 09. 09 2008. [Citace: 16. 01 2012.] http://www.zavolantem.cz/clanky/common-rail-systemu-cerpadlotryska-odzvonilo. ISSN 1803-0084. 12. Dr.-Ing. Ralf Isenburg, Dipl.-Ing. (FH) Micha Münzrnmay. Systém vstřikování nafty s tlakovým zásobníkem Common Rail. [překl.] Ing. Radan Staněk Ing. Miloš Chlup. Praha : Robert Bosch GmbH, 1999. stránky 12 - 13. ISBN 80-902585-6-5. 13. kolektiv, Rolf Gscheidle a. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc. Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. str. 248. ISBN 978-80-86706-177. 14. Dr.-Ing. Ralf Isenburg, Dipl.-Ing. (FH) Micha Münzrnmay. Systém vstřikování nafty s tlakovým zásobníkem Common Rail. [překl.] Ing. Radan Staněk Ing. Miloš Chlup. Praha : Robert Bosch GmbH, 1999. str. 16. ISBN 80-902585. 67 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů 15. kolektiv, Rolf Gscheidle a. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. stránky 305 - 306. ISBN 978-80-86706-17-7. 16. Dittrich, Lukáš. Common Rail: systému čerpadlo-tryska odzvonilo. ZaVolantem.cz. [Online] 09. 09 2008. [Citace: 16. 01 2012.] http://www.zavolantem.cz/clanky/common-rail-systemu-cerpadlotryska-odzvonilo. ISSN 1803-0084. 17. kolektiv, Rolf Gscheidle a. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc., Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES cz., 2007. str. 307. ISBN 978-80-86706-177. 18. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa Iva Michňová. Praha : Sobotáles, 2001. str. 371. ISBN 80-85920-76-X. 19. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa Iva Michňová. Praha : Sobotáles, 2001. stránky 371 - 372. ISBN 80-85920-76-X. 20. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa Iva Michňová. Praha : Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-76-X. 21. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc., Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES, 2007. stránky 289 - 290. ISBN 978-80-86706-17-7. 22. —. Příručka pro automechanika. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES, 2007. ISBN 978-80-86706-17-7. 23. —. Příručka pro automechanika. [překl.] Zdeněk Michňa, RNDr. Jiří Handlíř, CSc., Iva Michňová. Praha : EUROPA - SOBOTÁLES, 2007. stránky 290 - 292. ISBN 978-80-86706-17-7. 68 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Seznam obrázků Obrázek 1 Obrázek 2 Obrázek 3 Obrázek 4 Obrázek 5 Obrázek 6 Obrázek 7 Obrázek 8 Obrázek 9 Obrázek 10 Obrázek 11 Obrázek 12 Obrázek 13 Obrázek 14 Obrázek 15 Obrázek 16 Obrázek 17 Obrázek 18 Obrázek 19 Obrázek 20 Obrázek 21 Obrázek 22 Obrázek 23 Obrázek 24 Obrázek 25 Obrázek 26 Obrázek 27 Obrázek 28 Obrázek 29 Obrázek 30 Obrázek 31 Obrázek 32 Obrázek 33 Obrázek 34 Obrázek 35 Obrázek 36 Obrázek 37 Obrázek 38 Obrázek 39 Obrázek 40 Obrázek 41 Obrázek 42 Palivová soustava vznětového motoru s řadovým vstřikovacím čerpadlem .................. 8 Pístové podávací čerpadlo ............................................................................................... 9 Schéma jednočinného dopravního čerpadla ................................................................... 9 Vinutá čistící vložka ....................................................................................................... 10 Hvězdicovitá filtrační vložka .......................................................................................... 11 Komorový čistič ............................................................................................................. 11 Palivový komorový čistič se zásobníkem vody .............................................................. 11 Dvojitý komorový čistič se zásobníkem vody ................................................................ 12 Předehřívání paliva tepelným výměníkem v okruhu chladicí kapaliny ......................... 12 Řadové vstřikovací čerpadlo .......................................................................................... 13 Vstřikovací jednotka řadového vstřikovacího čerpadla ................................................ 14 Řez vstřikovací jednotkou řadového vstřikovacího čerpadla ........................................ 14 Přeprava paliva ve vstřikovací jednotce ........................................................................ 15 Píst vstřikovací jednotky s přidanou regulační hranou................................................. 16 Výtlačný ventil s odlehčovacím pístkem ...................................................................... 16 Regulátor otáček ........................................................................................................... 16 Regulátor při nejvyšších otáčkách (plné zatížení)......................................................... 17 Pružný doraz regulační tyče .......................................................................................... 18 Pozitivní korekce............................................................................................................ 18 Negativní korekce .......................................................................................................... 19 Samočinný přesuvník vstřiku ......................................................................................... 19 Jednopružinový a dvoupružinový vstřikovač................................................................. 20 Tepelně izolační objímka ............................................................................................... 21 Otvorová a čepová tryska .............................................................................................. 22 Otvorové vstřikovací trysky ........................................................................................... 22 Čepová tryska ................................................................................................................ 23 Ruční tester vstřikovačů ................................................................................................ 23 Palivová soustava se vstřikovacím čerpadlem s rozdělovačem paliva .......................... 25 Lamelové čerpadlo ........................................................................................................ 26 Redukční ventil .............................................................................................................. 26 Škrtící tryska .................................................................................................................. 27 Princip činnosti rozdělovače paliva ............................................................................... 27 Odstředivý regulátor (volnoběh) ................................................................................... 28 Přesuvník vstřiku a akcelerátor studeného startu......................................................... 29 Určení dolní úvrati pístu rozdělovače............................................................................ 30 Jednopístové vstřikovací čerpadlo s rozdělovačem s elektronickou regulací ............... 34 Ventil přesuvníku vstřiku s regulačním ventilem .......................................................... 34 Signál snímače pohybu jehly trysky ............................................................................... 35 Indukční diferenciální snímač úhlu natočení ................................................................. 36 Rotační vstřikovací čerpadlo s radiálními písty (Bosch VP44) ....................................... 37 Schéma pohybu paliva v čerpadle VP44 ........................................................................ 38 Přesuvník vstřiku paliva nastavený na větší úhel předvstřiku ....................................... 38 69 Studijní opora Obrázek 43 Obrázek 44 Obrázek 45 Obrázek 46 Obrázek 47 Obrázek 48 Obrázek 49 Obrázek 50 Obrázek 51 Obrázek 52 Obrázek 53 Obrázek 54 Obrázek 55 Obrázek 56 Obrázek 57 Obrázek 58 Obrázek 59 Obrázek 60 Obrázek 61 Obrázek 62 Obrázek 63 Obrázek 64 Obrázek 65 Obrázek 66 Obrázek 67 Obrázek 68 Obrázek 69 Obrázek 70 Obrázek 71 Obrázek 72 Obrázek 73 Obrázek 74 Obrázek 75 Obrázek 76 Obrázek 77 Obrázek 78 Obrázek 79 Obrázek 80 Obrázek 81 Obrázek 82 Obrázek 83 Palivové soustavy vznětových motorů Fáze plnění vysokotlakého prostoru čerpadla............................................................... 39 Výtlačná fáze / počátek vstřiku ..................................................................................... 39 Řízení a regulační smyčky VP44 ..................................................................................... 40 Sdružený vstřikovač (vstřikovací jednotka) ................................................................... 40 Dodávka paliva .............................................................................................................. 41 Fáze činnosti sdružené vstřikovací jednotky ................................................................. 41 Palivová soustava s tlakovým systémem (Common Rail System) ................................. 43 Palivová soustava s tlakovými zásobníky 8válcového vidlicového motoru ................... 43 Elektrické palivové podávací čerpadlo .......................................................................... 47 Válečkové výstředníkové podávací čerpadlo................................................................ 47 Palivový filtr ................................................................................................................... 47 Vysokotlaké palivové čerpadlo první generace ............................................................. 48 Snímač tlaku paliva a tlakový regulační ventil na vysokotlakém zásobníku paliva ....... 49 Vysokotlaké čerpadlo druhé generace .......................................................................... 49 Elektromagneticky ovládaný vstřikovač ........................................................................ 50 Průběh třífázového vstřiku ............................................................................................ 51 Piezoelektrický vstřikovač ............................................................................................. 51 Vstřik u piezoelektrického vstřikovače .......................................................................... 51 Piezoelektrický vstřikovač u CR 4. generace.................................................................. 52 Komponenty řídícího systému EDC s řízením vstřikovacího systému Common Rail..... 52 Souvislost mezi délkou sacího potrubí s využitím kmitů a otáčkami ............................ 55 Laděná sací soustava s využitím kmitů .......................................................................... 55 Soustava rezonančních sacích potrubí .......................................................................... 55 Konstrukce turbodmychadla poháněného výfukovými plyny ....................................... 56 Schéma motoru s turbodmychadlem poháněným výfukovými plyny........................... 56 Rotor turbodmychadla .................................................................................................. 56 Mechanicko-pneumatická regulace plnicího tlaku........................................................ 57 Řídící ventil plnicího tlaku.............................................................................................. 57 Regulace plnicího tlaku s obtokovou klapkou ............................................................... 57 Obtokový ventil ............................................................................................................. 58 Elektronická regulace plnicího tlaku.............................................................................. 58 Taktovací ventil.............................................................................................................. 59 Regulace plnicího tlaku (VTG)........................................................................................ 59 Poloha rozdělovacích klapek ......................................................................................... 59 Rootsovo dmychadlo s elektromagnetickou spojkou ................................................... 60 Nepřímé vstřikování ...................................................................................................... 61 Přímé vstřikování ........................................................................................................... 62 Nastavování vícekanálového sacího potrubí ................................................................. 62 Konstrukce tyčinkových žhavicích svíček....................................................................... 63 Zapojení reléové ovládací jednotky žhavení ................................................................. 64 Průběh teploty žhavicích svíček..................................................................................... 64 70 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Seznam tabulek Tabulka 1 Tabulka 2 Součinitel plnění u motorů bez přeplňování a s přeplňováním ........................................ 54 Plnicí tlak v závislosti na chlazení plnicího vzduchu .......................................................... 56 71 Studijní opora Palivové soustavy vznětových motorů Posudek odborného garanta 72 Projekt Moravskoslezského kraje TIME je zaměřen na podporu odborného vzdělávání a návrh podmínek a nástrojů k nastavení krajského systému specifického odborně a profesně orientovaného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v Moravskoslezském kraji pro potřeby vybraných kategorií pedagogických pracovníků středních odborných škol. Vzdělávací programy byly vytvořeny školními týmy metodiků odborného vzdělávání z partnerských škol, které zapojily do realizačních týmů významné odborníky z praxe a zástupce zaměstnavatelů s cílem zajistit co nejtěsnější vazby na potřeby praxe i vývojových tendencí v příslušném oboru. Tyto týmy zajišťují celý proces přípravy i realizace vzdělávacích programů od tvorby, pilotního ověření, inovace na základě zpětné vazby a získaných poznatků, následnou realizaci v rámci vzdělávání pedagogů jiných škol i akreditaci těchto programů pro potřeby DVPP. Takto mohou být výstupy projektu dále šířeny prostřednictvím pilotních partnerských škol, které v roli regionálního oborového centra zajistí specifické DVPP pro potřeby učitelů odborných předmětů, učitelů odborného výcviku a praktického vyučování z vybraných oblastí i po ukončení tohoto krajského projektu. ) 73
Podobné dokumenty
ZDE - k622 - analýza dopravních nehod
poprvé světlo světa již před mnoha lety. Jízdní kola od té doby prošla mohutným vývojem a
s dnešními jízdními koly mají společného jen velice málo. Ovšem základní poslání jízdního
kola zůstalo stej...
handmuster aussen RevB offen.indd
Opotřebovaný těsnící kroužek se vyjme a jednoduše
se nahradí novým. Tuto opravu lze provést na místě,
je jednoduchá, rychlá a nenákladná, protože se jedná
pouze o výměnu těsnění při kterém není nut...
Libor Hadrava
například na „Master Studies“ byl totožný s autorem. V průběhu hodiny dostal každý šanci si daný materiál vyzkoušet. Rozumělo se samo sebou,
že veškerou látku bude každý žák příští týden
zvládat a ...
Řízené vznětové systémy
Odvětrání klikové skříně je zdrojem falešného (neměřeného) vzduchu. Při zátěžových režimech u
přeplňovaných motorů může být zdrojem velkého podílu falešného vzduchu (např. při netěsných
kroužcích),...
merged_document_2
venku na delší dobu, bude možná nutné si s sebou vzít odsávačku
nebo přístroj na asistované vykašlávání. Také si s sebou vezměte
jakékoli další vybavení, které byste mohli potřebovat, např.
náhradn...
Biosférická rezervace - Biosphärenreservat Oberlausitzer Heide
Tak se na „polích s divokými bylinami“ zříkají použití chemických
přípravků na ochranu rostlin. Cílem je etablovat osevem starých
původních druhů obilí a jiných kulturních rostlin pro naši kulturní...