Pobaltské republiky
Transkript
Východní Evropa (Pobaltské republiky) Vypracoval:Jakub Maláč • • • • • - 3 pobalt.rep., státy sdružené v Spol.nezáv.států (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, část Ruska - povrch – roviny (Východoevropská), proláklina Kasp.m. (-28m), pohoří Ural; sever odvodňován do Sev.led.oc.(Pečora, Sev.Dvina), jih a záp.do Atlant.oc. – úmoří Baltu (Něva, Záp.Dvina), úmoří Černého a Azorského m. (Dněstr, Dněpr, Don), východ odvodňován Volhou do bezodtokého Kasp.moře - podnebí – mírné, kontinentál.ráz, S – subarktické a arktické, J – lesostepi, stepi - obyv. – vých.Slované (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové), Moldavané (románské), ugrofinské (Estonci), Litevci a Lotyši (balt.jaz.) - Pobalt.rep.2004 vstoupily do EU • • • • • POBALTSKÉ REPUBLIKY: povrch nížinný, místy zvlněný – pahorkatiny ledov.pův.,jezera podnebí – přímořské – mírné, vlhké podzolové málo úrodné půdy nedostačující paliv.a sur. Základna • • • • • • • • • LITVA (Litevská republika) - hl.město - Vilnius počet obyv. – 3 699 000 jazyky – litevština, ruština, polština, jidiš, běloruština měna – lit členství – CE, EBRD, ECE, EU - pobřeží Balt.m., Litevci 81%, menšiny Rusů a Poláků - hosp. – středně rozvinutý prům. – zem. stát, tržní ek., stroj, elektro., potr., živ.výroba - hustá dopr.síť, nám. přístav Klajpeda • • • • • • • • LOTYŠSKO (Lotyšská republika) - hl.město - Riga počet obyv. – 2 432 000 jazyky – lotyština, ruština, běloruština měna lat členství – CE, EBRD, ECE, EU - obyv. – Lotyši 58%, menšiny Rusů, Ukraj., Poláků, Bělorusů - středně roz.prům. – zem. stát, živ.výroba, stroj., chem., potr., v aglomeraci hl.města – 66% prům.produkce - hustá dopr.síť, přístavy – Riga a Ventspils • • • • • • • • • • ESTONSKO (Estonská republika) - hl.město – Tallinn počet obyv. – 1 412 000 jazyky – estonština, ruština měna – estonská koruna členství – CE, EBRD, ECE, EU - + 1520 ostrovů v Baltu (1/10 plochy) - Estonci 62%, menšiny Rusů, Ukraj., Bělorusů, Finů - hosp. – stejné jako u Litvy a Lotyšska, elektrárenství, dovoz surovin, ropy a plynu • • • • • • • BĚLORUSKO (Běloruská republika) - hl.město - Minsk počet obyv. – 10 159 000 jazyky – běloruština, ruština měna – rubl členství – EBRD, ECE, SNS, SSR - vnitrozemí.stát, převážně nížiny, J roviny a mořály, S zvlněné v pahorkatinu ledovcového pův. (morény) - rozvodí řek – do Baltu – Záp.Dvina - do Černého moře – Dněpr, Pinské močály - podnebí – mírné s kontinent.vlivy -obyv. – Bělorusové 78%, menšiny Rusů, Poláků a Ukrajinců - průměrně rozvinutý prům.-zem. stát, živ.výr., len, brambory, žito, stroj. (traktory, náklaďáky), výr.hnojiv - velký ekolog.problém Černobyl (24.6.1986) – zamořeno 23% území • • • • • • • • • • • • • • • UKRAJINA (republika) - hl.město - Kyjev počet obyv. – 50 200 000 jazyky – ukrajinština (psaná azbukou), ruština, rumunština, maďarština, polština, běloruština měna – hřivna členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS - přímoř.stát při Čer. a Azor.moři, povrch rovinatý (Východoevr.rovina), střed – Dněperská nížina, J – Černomořská nížina, JZ – pahorkatiny (Volyňsko – podolská ploš.), JV – Doněcká plošina, Karpaty a na Krymu – Krym.hory - řeky – Dunaj → Čer.m. + Dněstr a Dněpr, V – Doněc → Azovské moře, SZ – Bugo → Balt - podnebí – mírné, kontinent., na Krymu subtropické - Ukrajinci 73%, menšiny Rusů 22%, Bělorusů, Moldavců, Poláků, 70% ve městech - středně rozvinutý prům.-zem. stát s ner.bohatstvím - 21% v zem., 37% v prům., převažuje živ.výroba, 57% plochy obdělávané – obilí, tech.plodiny (slunečnice), brambory, len, čer.uhlí, mangan, fosfáty, stroj. (traktory), hutnictví, chem. - Černobyl.katastrofa postihla asi 5% území - hustá dopravní síť – železniční, nám.(Oděsa), říč. (Dněpr, Dunaj), let. (Kyjev, Charkov) • • • • • • • • • • • MOLDAVSKO (Moldavská republika) - hl.město - Kišiněv počet obyv. – 4 380 000 jazyky – moldavština, ruština, ukrajinština měna – moldavský leu členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS - mírně zvlněná plošina s úrodnými černozeměmi, střed – nízká vysočina Kodry - řeky – Prut, Dněstr - podnebí – mírné, vnitrozemské - obyv. – Moldavané 65%, menšiny Ukraj. 14%, Rusů 13%, Židů a Bulharů - agrární stát s méně rozvinut.hosp., ⅔ zem.produkce – rostl.výroba, potr. (vinařství, konzervárenství) • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • RUSKO - hl.město - Moskva počet obyv. – 146 338 000 jazyky – ruština, tatarština, jakutština, čuvaščina, baškirština aj. měna – ruský rubl členství – BSEC, CE, EBRD, ECE, ESCAP, SNS - stát 2 světadílů, rozloha (17 mil km2 – evr. část 430 000 km2) zaujímá 11,5% země – nejrozsáhlejší stát světa, 148 mil obyv. – 6.nejlidnatější - Evrop.část je rovinná – ve Východoevr.rovině převládají nížiny přecházející do Valdajské vrchoviny JV – proláklina Kasp.moře, pohoří Kavkaz, pohoří Ural (2500 km), na vých.je Sibiř, Západosibiř.rovina přechází od řeky Jenisej ve Středosib.plošinu. Pohoří j.Sibiře zahrnuje Altaj, Záp. a Vých.Sajan a Bajkal.pohoří - na Kamčatce – sop.Středokamčatské pohoří s 28 činnými sopkami - pobřeží Ruska omývají vody 12 moří tří oceánů - řeky – úmoří Sev.led.oc. – Sev.Dvina, Pečora, Ob, Jenisej, Lena, Indigirka, Krymy - úmoří Atlant.oc. – Něva, Záp.Dvina, Dněpr, Don - úmoří Tichého – Anur - Kasp.moře – povodí Volhy - max.vod.stav koncem jara; Amur – monzunový režim odtoku (nej.vod.stav koncem léta) – monzun.deště - využití pro dopravu, zavlaž.zem.půdy, bohaté zás.energie (Jenisej, Angara) - jezera – Kasp.moře, Bajkal (1/5 svět.zás.povrchové sladké vody) • • • • • • • • • • • • • • • • • • - podnebí – 4 podnebné pásy – polární (artic), subpolár., mírné, subtrop., převládá vnitrozemí.mír - extrém.kontinent.klima má vých.Sibiř (až -70°C, 30°C) - nejchladnější ostrovy v Sev.led.oc. – polár.podneb.pás - subtrop.- středomoří.podnebí (pobřeží Čer.moře) - srážky od Atlant.oc.k vých.ubývá srážek, na Dál.vých.je množství srážek ovlivňováno monzu.činností – deštivý letní monzun (až do Zabajkalí), nejvíc srážek při Baltu, nejméně srážek na sever od kasp.moře a v Jakultské dolině - 60% Ruska – permafrost (pozůstatek pleistocénního zalednění) - klimat.poměry podmiňují vznik šířkových veget.pásů: - pás polár.pustin - tundra - lesotundra - pás lesů - lesostepi a stepi (Povolží, Předkavkazsko, již.Ural, JZ Sibiře) - polopouště a pouště (Kaspická nížina) - v hor.obl.uspořádáno ve výškových stupních - nerosty – asijská část Ruska – čer.uhlí na Sibiři – Kuzněcká, Turguská, Lensk - hnědé – Západosib.rov. - zem.plyn (největ.producent na světě) - žel.rudy • • • • • • • • • • • • • - obyv. – více než 100 národů, Rusové (85%), Tataři (4%), Ukrajinci, Čuvaši, Baškirové, Bělorusové, Čečenci, 73% ve městech - Moskva, Sankt Petersburg, Omsk, Volgograd,… - prům. – zem.stát, nevyspěl.stát SNS - 14% zem., 35% prům., těžební, stroj., energ., dřev., chem., text., potr. - elektrárenství – 4.místo – tepelné 75% - hydroel. (11 elektráren) – polžsko – kamská kaskáda - jaderné 11% - zem. – obilí, skot, rybolov - doprava – železnice – magistrála spoj.Střed. a Dál.východu (Moskva, Novosibirsk, Vladivostok) - plynovody, ropovody - nám.velmoc (Novorosijsk, Sk Petersburg, Murmansk, Vladivostok) - let.(Moskva) - 89 administr.jednotek (21 rep.,6 krajů, 49 obl., 1 autonom.obl., 10 auton.okruhů)
Podobné dokumenty
Otevřít
velké střídání teplot v průběhu roku – zimy jsou studené, léta teplá
jihozápad (oblast stepí) – studené zimy, horká léta, v létě málo srážek
černomořské pobřeží – mírné zimy, teplá léta
Sibiř – vel...
Východní Evropa
• Průmyslově – zemědělský stát
• Zemědělství
• Převažuje živočišná výroba nad rostlinnou
• Pěstuje se: brambory, ječmen, žito, cukrová řepa a
len
• Chov: skotu, prasat, drůbeže a koní
Slovenské Národné Divadlo: LOUSKÁČEK
si už víno hoví v sudech, stavy pálenky byly u mnoha lidí ra‑
pidně navýšeny a děti poslušně chodí do školy (nebo za školu).
Já si sedím v Praze v kanceláři a jsem ve finálové fázi mé praxe
na Rako...
Číny, Ruska a USA
zasahuje do podobných šířek, jinak je
podobná Kanadě
• Jen Aljaška je podobná ruskému severu
• Přes podobnost geografické polohy se
USA a Čína dost liší – významnými faktory
jsou míra kontinentalit...
Oteřít přiložený soubor
Volha, Sev. Dvina, Dněpr, Dunaj, Tisa, Dráva, Sáva, Odra, Visla, Rýn, Labe, Seina, Loira, Rhona, Garrona,
Temže, Pád, Ebro, Duero, Tajo, Guadiana, Guadalquivir
Ladožské jezero, Oněžské j., Vänern, ...
Příloha č.1
horami, s nejvyšším vrcholem Roman Koš, který dosahuje 1545 metrů nadmořské výšky.
Karpaty a Krymské hory představují, vedle černomořského pobřeží, značný turistický
potenciál.
Podnebí je mírné kon...
V obležení hvězdné pěchoty
Zde vidíme několik obrázků poukazujících na jeho činnost vědeckého pracovníka.
Vlevo dole je obraz který navazuje na jeho doktorskou práci Logické modely sexuálních deviací v objektu.
Podle čeho ro...