zde
Transkript
ROZHOVOR Cyklojízda na počest Lidic připravil Milan Krčmář foto autor, Steve Dyster a Mark Dally JE SHODOU OKOLNOSTÍ, ŽE NĚKOLIK DNÍ POTÉ, CO MĚL PREMIÉRU NA KARLOVARSKÉM FILMOVÉM FESTIVALU FILM ANTHROPOID O KUBIŠOVI, GABČÍKOVI A DALŠÍCH PARAŠUTISTECH, KTEŘÍ SPÁCHALI ATENTÁT NA ZASTUPUJÍCÍHO ŘÍŠSKÉHO PROTEKTORA REINHARDA HEYDRICHA, DORAZILI DO DOLNÍCH VILÉMOVIC, KDE SE JAN KUBIŠ NARODIL, DVA ANGLIČANÉ. TI SE SEM VYDALI NA KOLE Z MĚSTA STOKE-ON-TRENT, KTERÉ JE ALE SPOJENO MNOHEM VÍCE S JINÝM MÍSTEM SOUVISEJÍCÍM S OKUPACÍ NACISTY. V TOMTO MĚSTĚ TOTIŽ VZNIKLA HNED PO VYPÁLENÍ LIDIC INICIATIVA „LIDICE SHALL LIVE“ (LIDICE MUSÍ ŽÍT). SVOU JÍZDOU SE STEVE S MARKEM ROZHODLI TUTO INICIATIVU OŽIVIT. Iniciativa vznikla prakticky ihned poté, co byly 10. června 1942 vypáleny Lidice. Její vůdčí osobností byl židovský lékař Barnett Stross, původem Polák, kterého zkáza českého města hluboce zasáhla. Anglické městečko od té doby s Lidicemi pojilo silné pouto, přesto v posledních letech ale ve Stoke-on-Trent vzpomínky na hrůzný příběh Lidic poněkud vybledly. To vše se rozhodl změnit tamní učitel historie Steve Dyster, jenž spolu se svým kamarádem, uměleckým keramikem Markem Dallym, vyrazil začátkem června na cyklojízdu, která oficiálně Památník v Lidicích skončila 18. června právě v Lidicích. Neoficiálně však pokračovala ještě dál, aby 21. června oba cyklisté dorazili do Dolních Vilémovic na Třebíčsku. Vaše cesta vedla z Lidic právě do Kubišova rodného domu v Dolních Vilémovicích. Mark: Tam se mi moc líbilo. Bylo to krásné místo ukazující, kde se narodil, a dýchající historií. Je to velmi malé muzeum, ale zato velmi osobní. Návštěvníkům mnoho dává, je velice informativní. Moc se mi líbilo, že to byl vlastně společenský projekt, lidé ve vesnici se sešli, aby vybudovali památník jednomu ze svých rodáků, který změnil průběh války. Steve: Já s tím plně souhlasím a stejně jako Mark říkám, že to muzeum je velmi osobní. Ukazuje celou Kubišovu rodinu, je myšlenkově velmi čisté. Nesnaží se o bůhvíjakou velkolepost, nekřičí do světa: „Byl to velký muž!“ Je skromné, ukazuje obyčejného moravského kluka. Normálního školáka, ze kterého se stal hrdina. Zapůsobilo na mě opravdu velmi silným dojmem a myslím, Při prohlídce Kubišova rodného domu v Dolních Vilémovicích Začátek cyklojízdy – podél řeky Trent a kanálu Mersey při cestě ze Stone do Stoke-on-Trent „Osobně si myslím, že film Anthropoid přiblíží lidem po celém světě atentát na Heydricha a osud Lidic. Jamie Dornan, který hraje Kubiše, je velmi známý herec, přitáhne diváky do kin,“ zamýšlí se Steve Dyster. že na něm byla odvedena skvělá práce. Mark: Kubiš se postavil tyranii. Heydrich jednoznačně představoval zlo, byl to odporný člověk. A Kubiš s tím chtěl něco udělat. Zemřel velmi mladý, obětoval se. Mark Dally rok narození bydliště vzdělání kolo, na kterém absolvoval cestu do Lidic navštívené země webové stránky 28 Cykloturistika 5/2016 1958 Stone (11 km od Stoke-on-Trent) Staffordshire University (v letech 1977-1980, titul BA Hons. – mnohooborový design, v letech 1980-1982, titul MA – design se zaměřením na keramiku) Shand (odlehčený ocelový cestovní bicykl vyrobený Stephenem Shandem ve skotském závodě Shand Framebuilders). Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Česká republika www.markdallyceramics.co.uk Vy jste vyrazili primárně do Lidic, ale věděli jste něco více o Janu Kubišovi před svou cestou? St.: Ne, neznal jsem ani Kubiše, ani Gabčíka. Ale právě to je na celém tom příběhu fascinující, jak se rozrůstá, jak toho poznáváme čím dál více. M.: Ano, to je pravda. Já před tou cestou věděl jen málo, ale postupně jsem se dozvídal další a další věci. Zvláště poté, co jsem strávil den v Lidicích, věděl jsem toho více a více. Pochopil jsem, co přesně se stalo. Je to velmi silný příběh. Co vlastně s Lidicemi? pojí Stephen Dyster rok narození bydliště vzdělání kolo, na kterém absolvoval cestu do Lidic navštívené země webové stránky 1960 Stone (11 km od Stoke-on-Trent) University of Sheffield, bakalářský titul z historie University College, Swansea, postgraduál Dawes Supergalaxy (turistický bicykl s ocelovou konstrukcí, starý 22 let, ale velmi spolehlivý; vyroben v Birminghamu v Anglii). Anglie, Nizozemsko, Německo, Česká republika (vše během cesty do Lidic); při dalších cestách Wales, Skotsko a Severní Irsko, Francie, Belgie, Lucembursko, Itálie, Španělsko, Irsko. www.sevendaycyclist.com a www.stephendyster.wix.com/ burslemlidicebike Stoke-on-Trent St.: Dá se říct, že hornická minulost. Když zprávy o vypálení Lidic dorazily do Stoke-on-Trent, tamní lékař a zastupitel Barnett Stross se rozhodl, že zahájí kampaň proti Hitlerovi, který prohlásil, že Lidice musí navždy zemřít. S pomocí Arthura Baddeleyho, předáka Federace horníků z North Staffordshire, získal podporu horníků. Stoke-on-Trent a North Staffordshire jsou si podobné – Stoke-on-Trent bylo sice vyhlášené pro svou keramiku, ale také zde byly ocelárny a uhelné doly. Na základě toho vznikla ve Victoria Hall ve stokeské čtvrti Hanley iniciativa Lidice musí žít, která se pak rozšířila do dalších hornických měst a následně i do celého světa. Na konci války se podařilo díky tomu získat značnou finanční částku, která byla věnována na zřízení galerie, památníku a růžové zahrady v Lidicích. Cykloturistika 5/2016 29 ROZHOVOR Horníci ve Stoke-on-Trent se například kvůli tomu vzdali části svého platu. V těch dobách to byla dost velká oběť, lidé byli chudí, zboží bylo na příděl až do 50. let. Stoke-on-Trent se navíc vzpamatovával z důlního neštěstí, které ho postihlo na Nový rok 1942 a při němž zemřelo 57 horníků. Jako učitel jsem působil v několika různých hornických městech. Může to být jen můj názor, ale vždy jsem cítil, že horníci mají mezi sebou pouto, které jim velí pomáhat si, i když jsou z jiných zemí. Opravdu na nich byla vidět snaha zasadit se o to, aby jejich kamarádi z dolů okolo Kladna nebyli nikdy zapomenuti. Proč se téhle iniciativy ujal zrovna Barnett Stross? Stephen Dyster St.: To je dlouhý příběh. Barnett Stross se narodil nedaleko Lodže v Polsku 25. prosince 1899. Pocházel z rodiny polských Židů, kteří se přestěhovali do Anglie v roce 1902. Údajně kvůli pronásledování, což by vysvětlovalo, že tyto vzpomínky Strosse poznamenaly na celý jeho život. Později vystudoval medicínu na Bradford University a usadil se v Sheltonu, což je část Stoke-on-Trent. Jeho dům a ordinace se nacházely uprostřed keramiček a dolů. Většina města byla pokryta kouřem z továren, a tak se Stoke-on-Trent občas přezdívalo Smoke-on-Trent (Kouř nad Trentem). Stross záhy zjistil, že značná část lidí trpí plicními chorobami, zejména pneumokoniózou (zaprášenými plícemi) a silikózou (usazování oxidu křemičitého v plicích). Tehdy nebyla lékařská péče zdarma, ale Stross si získal věhlas tím, že chudým rodinám často žádné platby za léčení neúčtoval. Místní ho znali jako Doktora Boba a není divu, že byl posléze zvolen za labouristy do městského zastupitelstva. Tento kultivovaný muž se zájmem o umění nechtěl znovu vybudovat Lidice, ale hlavně chtěl vytvořit symbol přátelství a památník všech obětí nacistických zvěrstev. Umělecká galerie v Lidicích byla z velké míry jeho nápad, a proto oslovil umělce z celého světa, zda by se na této práci nechtěli také podílet. Podobně to bylo i s růžovou zahradou. Několikrát navštívil Lidice a spolu s Arthurem Baddeley- osobně em mu bylo uděleno nejvyšší československé vyznamenání, Řád bílého lva. V roce 1945 se Stross stal poslancem a získal také šlechtický titul Sir. Zemřel v roce 1967. Ty jsi Strosse znal osobně, Steve? Osobně jsem Strosse nikdy nepotkal. Nepocházím ze Stoke-on-Trent, přistěhoval jsem se tam v roce 2006 a vlastně jsem o něm ani o Lidicích nikdy neslyšel, dokud jsem před několika lety nezjišťoval informace o dějinách města. Pak jsem se potkal se Alanem a Cheryl Gerrardovými a založili jsme iniciativu Přátelé Barnetta Strosse. Alan a Cheryl dokázali obrovské množství práce, aby oživili vztahy mezi Stoke-on-Trent a Lidicemi. Zdá se, že ve Stoke-on-Trent byl příběh Lidic téměř zapomenut. Ve městě byly totiž zavřeny všechny uhelné doly a ocelárny, drasticky taky klesl počet keramiček. Zatímco v roce 1942 v nich pracovalo 66 % obyvatel, nyní je to jen naprosto zanedbatelné číslo. Město utrpělo značné rány, a i když je život v něm příjemný, jako by opadla důvěra mezi lidmi. Při práci ve školách v našem kraji jsem si uvědomil, že by mladí lidé měli opět znát příběh tohoto mezinárodního přátelství. Myslím, že myšlenka, kterou razil Barnett Stross, má světu stále co říct. Steve Dyster na českoněmeckých hranicích A proto jsi vyrazil na kole do Lidic… St.: Řekl jsem si, že bych do Lidic chtěl jet, protože je to zajímavá myšlenka. A pak jsem si řekl, že kdybych tam jel na kole, mohl bych počítat i s nějakou publicitou a víc bych tak upozornil na sepětí Lidic se Stoke-on-Trent. A tak jsem se zeptal ještě Marka, zda se mnou nechce jet na kole do České republiky, a on řekl: „Proč ne.“ Osobně miluji jízdu na kole a procházky. Neřídím auto. Ano, možnost publicity v případě, že jedete tak dlouhou cestu na kole, je dobrá, ale kolo je můj běžný dopravní prostředek. Mohu tak potkávat lidi, kteří chtějí vědět, kam jedu a proč, často se také ocitnu v nějaké krásné vesničce, která je mimo turistické trasy. M.: Důvod, proč jsem se rozhodl jet, byl, že mě nejprve zaujala možnost cyklocesty do Prahy. Později jsem se dozvěděl o historii Lidic a zvláštním poutu mezi Lidicemi a Stoke-on-Trent, šlechetnosti horníků ze Stoke a významu Barnetta Strosse při zrodu hnutí Lidice musí žít. Kolik jste najeli kilometrů a kolik dní jste strávili na cestě? St.: Bylo to celkem 13 dní. Vzdálenost činila něco přes tisíc mil, tedy asi 1600 kilometrů. Ale nejeli jsme každý den naplno, měli jsme dva dny s poloviční trasou, například z Münsteru do Drážďan. Nemuseli jste řešit žádné problémy? St.: Ani jeden defekt, ani jednu poruchu. Jen Markova bota se trochu rozpadla a měl na ní „žraloka“. Ale to je asi to nejhorší, co nás potkalo. Co se vám na cestě nejvíce líbilo? St.: Byla toho velká spousta a občas to byly i velmi malé drobnosti. Ale je pravda, že příjezd do Lidic byl pro mě naprosto jedinečný. Velice mě zaujal také starý most přes řeku Střelu a Frauenkirchen v Drážďanech. M.: Pro mě byla nejdůležitější právě myšlenka týkající se Lidic. Bylo to velmi dojemné, plné pohnutek. Uvědomil jsem si, jak je důležité přátelství a soudržnost a jaké je vlastně pouto mezi Lidicemi a Stoke-on-Trent. Den, který jsme v Lidicích strávili, pro mě znamenal hrozně moc a asi na něj budu vzpomínat do konce života. Ale vzpomínat budu i na Českou republiku jako takovou. Byl jsem tu poprvé a moc se mi tady líbilo. St.: Musím říct, že jsem vaši zemi také navštívil poprvé a mám tytéž pocity. Jak se díváte na to, že v České republice můžete jet na rozdíl od Anglie všude? Že zde nejsou ploty a zákazy? St.: Jízda v polích a přes lesy v České republice nám zprvu připadala zvláštní, Steve si v Alternátoru vyzkoušel i tamní energokola úplně něco jiného, než na co jsme zvyklí. Jak jsi řekl, není to jako v Anglii či Walesu, kde platí zvláštní práva k tomu, abyste vůbec mohli použít tamní cesty. Ve Skotsku je to malinko jinak. Na druhou stranu ani svoboda jít, kam se mi zachce, kterou máte v České republice, ještě neznamená, že se tam dostanete s kolem. (úsměv) Co přesně se vám zde líbilo, pomineme-li dojmy z Lidic? St.: Kostely, architektura… Samozřejmě i jazyk. Angličtina, holandština, němčina, to jsou podobné jazyky. Čeština ne, proto je pro mě zajímavá. Pivo je tu vynikající. Cyklistika je tu také skvělá. Mno- hé cyklostezky jsou na opravdu vynikající úrovni. Moc jsme si je užívali, navíc vedou opravdu krásnou krajinou. Něco je hodně odlišné, ale to je právě to, co dělá cestování cestováním. M.: Musím říct, že mně se velmi líbil Alternátor v Třebíči, ten na mě udělal opravdu velký dojem. Ukázka toho, jak lze zábavnou formou přiblížit výrobu energie, je ohromující a opravdu zajímavá. A samozřejmě i ta projekční koule, kterých je v Evropě jen osm… Ve Spojeném království je podobné místo, Centre for Alternative Energy ve Walesu. Ale zde v Třebíči je to opravdu revoluční. Určitě mi jeho návštěva otevřela oči, vidím, že Česká republika se plně Aktivní dovolená Rakousko od 5 650 Kč 7 dní, 3* hotel, all inclusive místo, které se vám zdálo nejkrásnější: Shetlandy a Skotská vysočina oblíbení autoři: Thomas Hardy a Jaroslav Hašek oblíbená hudba: hlavně klasická (Čajkovskij, Elgar, Vaughan Williams, Sibelius) největší sportovní úspěch v životě: Nic společného s cyklistikou. Před mnoha lety jsem zaběhl sto metrů za 11,1 vteřiny (je to velmi dlouho a možná že to bylo ještě před tím, než ke slovu přišly přesné časomíry). 30 Cykloturistika 5/2016 až 2 děti do 12 let ZDARMA* *platí u vybraných zájezdů 800 600 600 | www.dovolena.cz Cykloturistika 5/2016 31 ROZHOVOR ně jiné, tam se kvůli cyklistům všechno zastaví. Ale to je jinde opravdu neobvyklé, jak v Německu, tak ve Spojeném království. Můžete srovnat dálkovou cyklistiku v Evropě a v Británii? St.: Počet dálkových cyklistů v Británii roste, ale ne tolik jako počet závodních cyklistů. Vypadá to, že je zde také více cyklistů z Evropy. Ten večer, co jsem se vrátil z České republiky, jsem šel na procházku se psem podél kanálu, po němž vede jedna z našich cyklo stezek. Potkal jsem cyklistu z Drážďan, takže jsme si popovídali i o Lidicích. Bohužel mířil ještě o několik mil dále, takže nemohl zůstat u nás doma přes noc a bohužel jsme ani nezašli na pivo. Ale vždy rád nabídnu pomoc kamarádům cykloturistům. M.: Souhlasím s tím, že v Anglii lze potkat mnoho dálkových cyklistů. Na druhou stranu někteří z mých přátel absolvovali velmi dlouhé cyklovýpravy po Evropě. Mark Dally Které jiné země jste navštívili s koly? osobně místo, které se vám zdálo nejkrásnější: Nejkrásnější místo, které jsem navštívil, byl ostrov Nias jižně od indonéské Sumatry. Ale mé vysněné místo, které jsem dosud nenavštívil, je Tibet. oblíbení autoři: David Mitchell (kniha Atlas mraků), George Orwell (1984) oblíbená hudba: Severoirská kapela The Divine Comedy největší sportovní úspěch v životě: Pětkrát dvojnásobný vítěz v našem místním badmintonovém klubu otevírá novým technologiím, chce čistou energii. Pak mě stejně jako Stevea zaujalo i vaše pivo, je vynikající. Steve, využiješ získané poznatky ve své profesi učitele dějepisu? St.: Určitě ano. Mohu využít spoustu poznatků, které jsem za tu cestu získal. Mohu srovnávat, jaký byl život za války v Anglii, jaký byl v okupované Evropě, jaký byl na Východě. A do toho mohu přinést celý tento příběh. Lidem tak mohu ukázat širší kontext celé války v Evropě. A to pak pomáhá porozumět i dnešní době. Napíšete o své cestě nějaké články či knihu? 32 Cykloturistika 5/2016 St.: Myslím, že ano. Chtěl bych něco napsat do různých časopisů, možná něco delšího. M.: Psal jsem krátké postřehy na Facebook. Ale rád bych nějak zhmotnil to, co jsem viděl a co mě zaujalo. Chtěl bych proto vytvořit něco z keramiky. Co si myslíte o českých cyklostezkách? Můžete je srovnat s těmi západoevropskými? M.: Některé jejich části jsou vynikající, s velmi dobrým povrchem. Občas se objeví velmi blátivé úseky, které jsou obtížně průjezdné, jinde je špatné značení. Takže jsou zde velmi dobré a ne tak dobré cyklostezky. Ale myslím, že v budoucnosti se to zlepší. Česká republika láká turisty a s nimi samozřejmě přicházejí i peníze, což se pak projeví na ekonomice a potažmo i cyklostezkách. Je to zkrátka proces. St.: Osobně si nemyslím, že jsou zde velké rozdíly oproti Velké Británii. Na řadě míst mi vaše cyklostezky připadaly dokonce lepší. A ani nevidím velký rozdíl oproti Německu, kde jsou cyklostezky vynikající. Cestovali jste nejen po cyklostezkách, ale samozřejmě i po normálních silnicích. Jací jsou podle vás čeští řidiči? St.: Myslím, že většina českých řidičů při předjíždění cyklistů nechává poměrně dost místa. Ano, jezdí docela rychle, ale nemíjejí cyklistu v těsné blízkosti. Stalo se tak možná ve třech případech, ale to je stejné jako v Británii. Třeba v Holandsku je to úpl- St.: Absolvoval jsem spoustu dálkových cyklojízd v Anglii a Walesu, ale i ve Francii, Belgii, Lucembursku, Itálii, Španělsku, a to jak na pevnině, tak po Menorce, Mallorce a Tenerife, dále v Severním Irsku a Irské republice, navíc po Skotsku, a to včetně Shetlandského a Orknejského souostroví. A nyní v Nizozemsku, Německu a České republice. Je těžké vyzdvihnout nejoblíbenější místa, zajímavosti k vidění, lidi, se kterými jsem se setkal, různá jídla a pití. Všechno to přináší krásné vzpomínky. Ale pokud bych měl říct svoje oblíbené místo, byla by to Skotská vysočina a skotské ostrovy. Vzdálené, mírumilovné, s lidmi se silným smyslem pro společnost a vždy milými, s krajinou plnou kontrastů, s jezery a mořem a na pozadí s horami a lesy. Se spoustou divoké zvěře a zajímavou kulturou. M.: Já byl na cyklovýpravách po Spojeném království, Francii, Německu, Itálii, Nizozemsku a nyní i po České republice. Nejdelší trasa, jakou jsem kdy na kole ujel, byla tzv. Lands End to John O’Groats (LEJOG), která měřila 1130 mil, tedy 1820 kilometrů. Jedná se o cestu přes celou Velkou Británii. Pak takzvanou C2C, tedy Coast to Coast – od břehu ke břehu přes šířku Velké Británie. A nyní cestu z Anglie do Lidic. Poslední otázka – vypravíte se do České republiky znovu, třeba i se svými dětmi? M.: Myslím, že můžu mluvit za oba, když řeknu, že pro nás je v České republice vše velmi levné. Takže sem rád vezmu rodinu na dovolenou a užijeme si spoustu zábavy a poznáme opravdu krásná místa. Už jsem o tom mluvil se svojí manželkou Susan a ona řekla: „To zní opravdu dobře.“ St.: Já přijedu zcela jistě. Je tu spousta zajímavého. Možná Českou republiku procestujeme na kolech, možná autobusem. n Cykloturistika 5/2016 33
Podobné dokumenty
stáhnout soubor
Sudbury v Kanadě, kde se nalézají na území o rozsahu 100– 200 km Největší žíly dosahují délky 11
km a šířky 400 m. Nepřeměněné, dobře odkryté pseudotachylity Vredefortu poprvé popsané Shandem
(1916...
Tajemství Rosslynské kaple a Svatý grál
Za mnohé výmysly a nepřesnosti je možné jmenovat indigově nalíčené tváře, které se ve skutečnosti takto líčily asi tak
tisíc let před tím, než se vůbec Wallace narodil, kilty (pánské suknice, součá...
Ceník semen - Petr Šmach
Hrách zahradni Zázrak z Kelvedonu
Hrách zahradni Zázrak z Kelvedonu 250 g
Hrachor vonný levandulově modrý
Hvězdnice alpská
Hvozdík čínský BABY DOL
Jahodník měsíční RUJANA
Janeba drsná
Janeba drsná ...
č. 2 únor 2008
farní komunity, která přešla ke sv.Vojtěchu do
seminárního kostela. Kázání bývala delší, tak okolo
20. minut. Ne každý vždy dokázal tak dlouho udržet
pozornost. Bohužel jsem si ani jedno nenahrál.)...