OSECAN 4/2004 Z OBSAHU: Zprávy z radnice Informace z Obecnı

OSECAN 4/2004 Z OBSAHU: Zprávy z radnice Informace z Obecnı

OSEČAN 4/2004
Z OBSAHU:
Zprávy z radnice
Informace z Obecnı́ knihovny
NADĚJE o.p.s.
Jaké byly podzimnı́ burzy?
Z historie Velkého Oseka (1839-1953)
Výsledky krajských voleb ve Velkém Oseku
Třı́děnı́ odpadů - pokračovánı́
Z fotbalové historie - Osečtı́ internacionálové vzpomı́najı́
Stanice pro handicapované živočichy
Zajı́mavosti, kvı́z
1
ZPRÁVY Z RADNICE
9.9.2004 - se konalo X. zasedánı́ obecnı́ho zastupitelstva, na kterém byla mimo jiné
odsouhlasena Změna č.1 územnı́ho plánu sı́delnı́ho útvaru Velký Osek. Oproti zadánı́
této změny byla s ohledem na zamı́tavé stanovisko orgánů státnı́ správy vynechána
lokalita J - rozšı́řenı́ zahrádkářské kolonie u Labe a lokalita I - rozšı́řenı́ zástavby mezi
hřbitovem a Motelem U Jezera. Dále bylo zastupitelstvo seznámeno s návrhem firmy
M.E.P. na řešenı́ pohledávky ve výši 7,37 mil.Kč vzniklé při realizaci plynofikace obce
Velký Osek. Vypořádánı́ pohledávky je navrženo výměnou za pozemek kat.č.594/1
(pole o výměře 88872m2 nezahrnuté do řešenı́ územnı́ho plánu obce).
20.9.2004 - se uskutečnil na Krajském úřadě Středočeského kraje seminář zaměřený na
prevenci kriminality.
21.9.2004 - bylo zahájeno jednánı́ s ČSOB, a.s o poskytnutı́ úvěru na realizaci splaškové
kanalizace v našı́ obci. Jednánı́ s vı́tězem soutěže KB, a.s. bylo neúspěšné, a proto
byla vyzvána k jednánı́ banka, která skončila v hodnocenı́ na druhém mı́stě.
5.10.2004 - za přı́tomnosti zpracovatele Ing.arch. Věry Soukenı́kové proběhl na Obecnı́m
úřadě ve Velkém Oseku odborný výklad ke Změně č.1 územnı́ho plánu sı́delnı́ho
útvaru Velký Osek.
13.10.2004 - se konalo u Krajského soudu v Praze pokračovánı́ sporu mezi ČMP,a.s.
a obcı́ Velký Osek ve věci vydánı́ bezdůvodného obohacenı́ 7 mil.Kč s přı́slušenstvı́m.
Rozsudek dal opětovně za pravdu našı́ Obci, když rozhodl, že nárok žalovaného bude
snı́žen o 2.332.947,-Kč (úroky z prodlenı́ a půjčky od STP, a.s.). Opětovně soud uznal
platnost Smlouvy o budoucı́ kupnı́ smlouvě na nákup technického zařı́zenı́ pro rozvod
plynu a důvodné odstoupenı́ od nı́ pro prodlenı́ ČMP,a.s.
22.10.2004 - se uskutečnilo jednánı́ správnı́ a dozorčı́ rady Svazku obcı́ NY-KO. Schválen
byl mimo jiné rozpočet svazku na rok 2005 s přı́jmy a výdaji ve výši 150 tis.Kč.
Představen byl nový ředitel firmy NYKOS a.s. p.Ivan Hrůza.
26.10.2004 - v reprezentačnı́ch prostorách Černı́nského paláce, sı́dla Ministerstva zahraničnı́ch věcı́ ČR, v Praze se konalo vyhodnocenı́ a slavnostnı́ vyhlášenı́ ”Průmyslová
zóna roku 2003”.
12.11.2004 - do mı́stnı́ sokolovny ve Ždánicı́ch byla svolána porada zástupců obcı́ svazku
NY-KO. Byla diskutována tvorba cen za svoz a třı́děnı́ odpadu na rok 2005. Kritizováno bylo chovánı́ občanů v souvislosti s třı́děnı́m odpadu. Až 40% tohoto odpadu
končı́ na skládce mı́sto v kontejnerech na třı́děnı́ odpadu. V souvislosti se zvýšenı́m
poplatku za uloženı́ na skládce v Radimi (o 200,-Kč) je to opravdu přı́ležitost k zamyšlenı́.
15.-16.11.2004 - na pozvánı́ poslance Evropského parlamentu Mgr. Hynka Fajmona
odjel starosta obce společně se zástupci vybraných samospráv Středočeského kraje
2
do Štrasburku, do mı́sta jednoho ze třı́ sı́del EP. Na mı́stě navštı́vili i budovu Soudu
pro lidská práva.
O čem se hovořı́ ?
Jak je to s pokračovánı́m výstavby podtlakové kanalizace?
Kdy bude konečně zahájen jejı́ provoz? A co výhled pokračovánı́ výstavby?
V poslednı́ době dostávám opravdu hodně otázek na téma výstavby splaškové kanalizace v našı́ obci. A je to celkem přirozené, protože se jedná o velice náročnou, a co se týká
financı́ jednu z největšı́ch investičnı́ch akcı́ v dějinách Velkého Oseka.
V současné době jsme ve fázi třetı́ho roku výstavby s podporou Státnı́ho fondu životnı́ho
prostředı́ ČR. V přı́štı́m roce bude dokončena 1.etapa výstavby (za cca 60 mil.Kč), s 2.etapou (za cca 45 mil.Kč) se bude pokračovat po jejı́m vyhodnocenı́.
Na rok 2005 se připravuje plán postupu výstavby tak, aby v konečném výsledku
byly splněny parametry dané SFŽP ČR, tj. délka kanalizace a odbourané znečištěnı́
(dostatečný počet připojených domácnostı́ a podnikatelských subjektů). Veškeré práce
chceme v přı́štı́m roce soustředit k realizaci podtlakové části ve čtvrti Na Šanghaji.
Pro zahájenı́ provozu je nezbytná výstavba nové trafostanice v lokalitě Slunečnı́. STE,a.s.
má již vydané stavebnı́ povolenı́ s tı́m, že celá investičnı́ akce (včetně přı́pojek pro novou
výstavbu rodinných domů) bude dokončena k 31.3.2005. Proto byl na poslednı́m kontrolnı́m dni stanoven termı́n spuštěnı́ splaškové kanalizace do provozu, a to na 1.4.2005, kdy
bude zahájen jejı́ provoz. Všechny domácnosti, kterých se to týká, budou do konce roku
2004 o tomto kroku informovány. Je přitom nezbytné reagovat na výzvu k sepsánı́ darovacı́
(přı́padně jiné) smlouvy a zaplatit v dohodnutém termı́nu přı́spěvek ve výši 15.000,-Kč
na připojený rodinný dům (u bytů je to 5.000,-Kč). Vhodné je také připomenout, že dar
na ekologické účely lze odečı́st od základu daně při podávánı́ daňového přiznánı́.
Ing.Jiřı́ Otta - starosta
Přánı́čko
Veselé Vánoce a št’astný Nový rok 2005,
hodně zdravı́, pohody a úspěchů v pracovnı́m i soukromém životě
Vám, občanům Velkého Oseka přeje jménem obecnı́ho zastupitelstva
a pracovnı́ků obecnı́ho úřadu
Ing.Jiřı́ Otta - starosta
3
Obecnı́ knihovna Velký Osek informuje
Roku 2004 zbývá poslednı́ch pár stránek v kalendáři - co přinesl nového v knihovnách?
Největšı́ celostátnı́ akcı́ knihoven byla anketa ”MOJE KNIHA” vyhlášená od března
do řı́jna letošnı́ho roku. Účastnı́ci akce dávali hlas své oblı́bené knize. Ankety se zúčastnily
všechny věkové kategorie, což ukazuje jejı́ výsledek. Nejčtenějšı́mi knihami v současnosti
u nás jsou :
1.
2.
3.
4.
5.
Rowlingová: Harry Potter
Tolkien: Pán prstenů
Bible
Jirotka: Saturnin
Němcová: Babička
7. Waltari: Egypt’an Sinuhet
7. Saint-Exupéry: Malý princ
8. MacDonaldová: Co život dal a vzal
9. MacDonaldová: Vejce a já
10. Lindgrenová: Děti z Bullerbynu
Na dalšı́ch mı́stech do dvacı́tky v pořadı́ se umı́stili češtı́ autoři jako Zd. Miler - Krtkova
dobrodružstvı́, Hašek - Švejk, Sekora - Ferda Mravenec, Foglar - Hoši od Bobřı́ řeky,
Poláček - Bylo nás pět. Výsledky ankety byly vyhlášeny na počátku ”Týdne knihoven”,
který letos probı́hal 4.-10. řı́jna.
Stejně tak, jako již několik let předtı́m, se do tohoto ”Týdne” zapojila i osecká knihovna
- zápis nových čtenářů zdarma, možnost bezplatného vracenı́ na upomı́nky a dlouhodobé
výpůjčky (amnestie), možnost prohlı́dky knihovny pro zájemce i neregistrované čtenáře.
V tomto týdnu navštı́vili společné knihovnu i žáci 2.třı́dy MZŠ Velký Osek s panı́
učitelkou Starou. Pro většinu dětı́ to byla prvnı́ návštěva knihovny, a tedy spousta nových
dojmů. Budoucı́ čtenáři se seznámili nejen s knihovnou, výpůjčnı́m řádem a výpůjčnı́m
procesem, možnostmi půjčovánı́, ale i jak knihy vyhledávat, zacházet s nimi a hlavně si
mohli kteroukoliv knihu prohlédnout. Vyslechli také několik ukázek ze zajı́mavých knih.
Děti také vyprávěly, co samy hezkého četly a co je zaujalo. Některé z nich jistě navštı́vı́
knihovnu znovu a stanou se pravidelnými čtenáři.
Z nových knih
Z románové tvorby - mezi vynikajı́cı́ psychologicky laděná dı́la patřı́ např. ”Madisonské
mosty” (Waller), známé i z úspěšného zfilmovánı́ oceněného Oscarem. Také ”Studna
osaměnı́” (R.Hall) zavádějı́cı́ čtenáře do Evropy za l.světové války, patřı́ do řady psychologických románů a jejı́ čtvrté vydánı́ je důkazem literárnı́ kvality. Mezi zajı́mavosti
ze současné americké literatury patřı́ antologie povı́dek severoamerických Indiánů - ”Vinnetou tady nebydlı́”.
Název knihy ”Před usnutı́m” (R-Lee) navozuje představu něčeho jemného a uklidňujı́cı́ho.
Nenechte se však zmást, je to kriminálnı́ román, stejně tak jako ”Smrt má kola” (P.Haining),
”Vražda potřebuje reklamu” (Sayers), ”Přı́pad spravedlivého vraha” (Šebelka), ”Nebožtı́kům
věnce” (Hejcman).
Milovnı́ky historických přı́běhů potěšı́ ”Střela proti růži” (J.Stibral) z jižnı́ch Čech
14. stoletı́, ”Adventnı́ kletba” (Vondruška) je vlastně detektivkou zasazenou do středověkých
Čech.
Přı́znivce životopisných knih zaujme jistě několik názvů při kterých si vzpomeneme
na nedávno zesnulé herce V. Brodského a H. Růžičkovou : ”To že jsem já?” (V.Brodský),
4
”A tak jsem šla životem” (H.Růžičková), ”Na tragickej život byla pes” (Formáčková).
Z literatury faktu - ”Generálové legionáři” (J.Fidler) - málo známé osobnosti z našı́
historie, o kterých se nesmělo mluvit. ”Kronika 20. stoletı́” - celkový přehled doby, která
přinesla dvě světové války. ”Přežij pilote” (L.Sochor) - letecké nehody v čsl. vojenském
letectvu. ”Naši v poušti” - málo známé informace a fotografie o bojových akcı́ch našich
vojáků za 2. světové války na straně spojenců v severnı́ Africe.
Pro motoristy - ”Automobily Škoda Fabia a Octavia ” (Cedrych).
Pro naše nejmladšı́ čtenáře - ”Veselé básničky” (Kopecká), ”Krtek a sněhulák” (Z.Miler).
”Pohádky z kouzelné hromádky” (Balı́k), ”Bolek a Lolek sportujı́”, ”Kouzelná chobotnice
Krejzy” (Vostrá), ”Mach a Šebestová na cestách” (Macourek), ”Kouzelný svět Harryho
Pottera” (Colbert), ”Záhadný ostrov” (Troska), ”Klub dobrodruhů” (Hrnčı́ř) a dalšı́.
Staršı́ děvčata jistě zaujmou některé z těchto titulů: ”Martina” (Francková), ”Hanka
u moře” (Šı́mová) ”Postel plná růžı́” a ”Mokrá náruč léta” (Lanczová).
To bylo pouze několik tipů z nových knih našı́ knihovny. Pokud si chcete některou
přečı́st - přijd’te do knihovny. Je otevřeno denně mimo středu.
Pondělı́ a čtvrtek 9 - 11 12 - 15 hod.
Úterý a pátek
12 - 17 hod.
Telefon:
321 795 544
Stránka knihovny: www.sweb.cz/knihovna.velosek
E-mail. adresa:
velosek.knihovna @worldonline.cz
Hezké a klidné vánoce plné svátečnı́ pohody nejen s pěknou knı́žkou
a úspěšný start do nového roku 2005
přeje všem čtenářům i občanům Velkého Oseka
knihovnice J.Dohnalová
5
NADĚJE o.p.s.
Naděje o.p.s. byla založena 7.srpna 1996 podle zákona č.248/1995 Sb. o obecně prospěšných
společnostech (to je to o.p.s. v názvu). Má správnı́ radu - 3 členy a dozorčı́ radu - 3 členy.
Je sdruženı́m občanů, kterým nenı́ lhostejný osud našı́ obce, a která chce být našim spoluobčanům prospěšná.
Hlavnı́ oblasti pomoci:
• Pomoc při živelnı́ch pohromách
• Pomoc ve stářı́ a nemoci
• Podpora vzdělánı́
• Podpora kultury a sportu
Co se za tu dobu podařilo?
Povodně 1997 - Naděje o.p.s. uspořádala sbı́rku a na konto obce Citov poslala částku
90.000,-Kč
Povodně 2002 - Naděje o.p.s. opět pomáhá a 100.000,-Kč jde na konto obce Vojkovice
Mimo tyto nejzávažnějšı́ přı́pady Naděje o.p.s. pořádala:
Dobročinné plesy, zábavy a kulturnı́ vystoupenı́.
Organizovala burzy ošacenı́ a burzy rostlin.
Zajišt’ovala dětské dny a karnevaly, mikulášké nadı́lky, pouštěnı́ draků.
Spolupracovala s Červeným křı́žem.
Bylo toho hodně a hodně je toho před námi. A je třeba dalšı́ch občanů na pomoc.
Nebojte se práce v Naději o.p.s. Uvidı́te, že dobrý pocit z pomoci druhým nemůže nic
nahradit.
Co připravujeme?
Ve spolupráci s Masarykovou základnı́ školou ve Velkém Oseku bude v závěru tohoto
roku při již tradičnı́m zpı́vánı́ na ”minerálce” a v mı́stnı́m kostele zahájena
Sbı́rka na opravu kostelnı́ho zvonu.
O co jde? Jistě si řada z Vás všimla, že zvon na věži mı́stnı́ho kostela již řadu let neplnı́
své poslánı́, nezvonı́. Na vině je chatrná konstrukce, která by tahánı́ lana nevydržela.
Našı́m záměrem je pomoci při rekonstrukci, nahradit tahánı́ elektronikou a přikoupit
zvonu brášku, který by nahradil zvon za II.světové války zabavený na výrobu zbranı́.
Pokud chcete přispět i Vy, můžete. Stačı́ si zakoupit za 100,-Kč zvoneček vyrobený
žáky mı́stnı́ Masarykovy základnı́ školy a nebo zaslat penı́ze přı́mo na účet NADĚJE.
Čı́slo účtu: 110886471/0300, do informace pro přı́jemce napište ZVONY
Bankovnı́ ústav: Československá obchodnı́ banka, a.s.
Za Naději o.p.s. - Ing.Jiřı́ Otta v.r.
6
Burzy v novém kabátě
Od 24.9 do 26.9., tentokrát v prostorách Lidového domu, se konaly současně Burza
oblečenı́ i Burza rostlin. Nový experiment se myslı́m podle účasti podařil. Během jednoho
vı́kendu jste mohli nabı́dnout i vybrat si mnohé dětské ošacenı́, na které byla Burza oděvů
zaměřena, a současně si doplnit svůj byt či zahradu o některý z nabı́zených rostlinných
přebytků, které byly darovány na Burzu rostlin. Velký prostor sálu Lidového domu byl
pro to ideálnı́. Našlo se také mnoho zapálených hlav a šikovných rukou, které celou akci
pomáhaly organizovat. Akce se konala pod záštitou Naděje o.p.s.
Na Burze oděvů bylo prodáno věcı́ odhadem za 6.000 Kč. Takže si myslı́m, že spokojeni
byli kupujı́cı́ i prodávajı́cı́. Na Burze rostlin se vydělalo 2.440 Kč. Společné dobrovolné
vstupné činı́ 820Kč.
Výdělek byl opět dán na konto Naděje o.p.s. Přebývajı́cı́ finance budou použity na některé
dalšı́ dětské akce, také na plánovanou Mikulášskou besı́dku.
Oděvy zanechané na charitu odvezla p.Pavelková a p.starosta na Červený křı́ž do Poděbrad,
a dle informacı́ by měly posloužit dalšı́m potřebným spoluobčanům. V budoucnu se pokusı́me zjistit informace o odběru charitativnı́ch věcı́ pro klienty Diakonie v Libici n.C.
Děkujeme všem dárcům na Burzu rostlin - p.Bajer ADAVO (chryzantémy v květináčı́ch
i nádherné nařezané), p.Dvořák, p.Scholze, p.Drahovzal, p.Balabánová, p.Pacáková, p.Loudová,
p.Drahovzalová, p.Stará, p.Bulı́čková, p.Hrušková, p.Posejpalová, p.Vocásková, p.Řeháčková,
p.Belzová, p.Durdilová, p.Pučelı́ková, p.Jindrová, p.Suchánková, p.Novotná, p.Kubı́čková.
Doufám,že jsem na nikoho nezapomněla, a dı́ky, bylo z čeho vybı́rat!
Všem přeji přı́jemný a spokojený závěr roku 2004.
Za Naději o.p.s. - M.Kubı́čková
7
Vybráno z obecnı́ kroniky
Dřı́ve než budu pokračovat ve výběru zajı́mavých událostı́ z historie obce, musı́m se
vrátit k prvnı́ části tohoto miniseriálu, uvedeném v Osečanu č.3/2004. Jsem rád, že jeho
otištěnı́ vzbudilo zájem oseckých občanů, musı́m však zdůraznit, že vše, co je zde uváděno,
je převzato z obecnı́ kroniky. Nic nenı́ vymyšlené, jen trochu gramaticky a slohově upravené. Panı́ Moravcová totiž na Obecnı́m úřadě upozornila, že je špatně interpretována
událost z 8.května 1945 s uloženı́m nálože v osecké škole. Dodala svou verzi oné události,
která bude vložena jako doplněk do obecnı́ kroniky. Panı́ Moravcová v nı́ uvádı́, že inkriminované události v r.1945 byl přı́tomen jejı́ manžel Miroslav. Ten jı́ vyprávěl, že
výbuchu ve škole zabránil osecký občan Václav Jánský z Jiráskovy ulice č.242. On jediný
z přihlı́žejı́cı́ch občanů (byli tam i naši důstojnı́ci v uniformách) se rozeběhl k bedýnce
s výbušninou a vytrhl zápalnou šňůru. Pan Jánský měl dvě děti a zachoval se jako hrdina,
zdůrazňoval pan Moravec. Už se asi nikdy nedozvı́me, proč osecký kronikář Josef Müller
popsal tuto událost zcela odlišně.
Na dalšı́ omyl jsem byl upozorněn manželi Vilı́mkovými. Mirek upozornil na to, že
student osecké školy, usmrcený granátem, byl jeho spolužák jménem Procházka, nikoliv
Polı́vka. Jeho žena Boženka ještě dodává, že ve výčtu obětı́ květnových dnů 1945 chybı́
jejı́ dědeček, rolnı́k Josef Němec. Byl zasažen střelou jednoho z prchajı́cı́ch německých
vojáků, projı́ždějı́cı́ch na nákladnı́ch autech Velkým Osekem. Tato událost však vůbec
v kronice uvedena nenı́, stejně jako železničnı́ neštěstı́, které se stalo někdy v polovině
50.let v oblouku hradecké trati u bývalého ISOLU, a které stálo několik oseckých občanů
život.
Možná v kronice chybı́ i jiné události z historie obce. Kronikář Josef Müller se mı́sto
toho věnoval jiným činnostem, ve kterých se projevila jeho politická orientace. Použil
kroniku k propagaci socialismu, k vychvalovánı́ KSČ a Sovětského Svazu a po únoru ’48
k obhajobě protilidských a protiprávnı́ch rozhodnutı́ a činů ”vlády pracujı́cı́ch” na mı́stnı́
i státnı́ úrovni. Některé jeho výroky budou pro ilustraci v Osečanu uváděny tučným
pı́smem v plném zněnı́.
A nynı́ dalšı́ zajı́mavé informace z Obecnı́ kroniky.
1939
• okupace ČSR Německem, vznikl protektorát Čechy a Morava
(Böhmen und Mähren)
• na silnicı́ch se okamžitě začalo jezdit vpravo
• československá vlajka s modrým klı́nem byla nahrazena protektorátnı́ s červenomodro-bı́lými vodorovnými pruhy
• všechno zbožı́ bylo na přı́děl - byly zavedeny potravinové lı́stky, šatenky, tabačenky,
uhlenky, mydlenky a pod.
• z osecké školy byl odstraněn nápis Masarykovy národnı́ školy - po kovových
pı́smenech však zůstaly na omı́tce zřetelné obrysy až do konce války
• ze školy byly odstraněny pamětnı́ desky na počest 28.řı́jna a na pamět’ hymny
Kde domov můj - při sundávánı́ byly tak silně poškozeny, že po osvobozenı́ už
nebyly znovu instalovány
1945
• 5.května se v domě Ant. Sochůrka sešli zástupci velkých politických stran,
8
soc. demokraté, nár. socialisté, KSČ, lidovci, a několik dalšı́ch občanů a zvolili
Revolučnı́ národnı́ výbor - předsedou se stal Josef Bečka
• v oseckých závodech byli ustaveni 2-3 pracovnı́ci, kteřı́ dohlı́želi na chod podniku
1946
• prezident Dr. E. Beneš byl na zasedánı́ Obecnı́ rady zvolen Čestným občanem
Velkého Oseka
• Čestnými občany Velkého Oseka byli na návrh KSČ zvoleni K. Gottwald, P. Zenkl,
Zd. Fierlinger, msgr. Šrámek
1947
• v srpnu odstupuje z funkce starosty J.Spálenka, rezignuje i I. náměstek Drahný;
funkci starosty bude zatı́m vykonávat II. náměstek Fr. Musil
1948
• hned v únoru byl ustaven Mı́stnı́ národnı́ výbor (MNV), předsedou se stal
Fr. Hobort, I. mı́stopředsedou Fr. Musil, II. mı́stopředsedou V. Drahný
• byl ustaven Akčnı́ výbor Národnı́ fronty (AV NF), ten oznámil osoby, které
zbavuje všech funkcı́ i členstvı́ ve všech spolcı́ch
• ihned se začalo se socializacı́ obce
• byly zrušeny 4 hospody a 2 vinárny
• začala se organizovat výpomoc ve špičkových pracech v zemědělstvı́ (trvala vlastně
celý rok - jednocenı́ řepy, žně, sklizeň slámy, brambor, řepy - pozn. autora)
• pomáhat v zemědělstvı́ chodili mı́sto vyučovánı́ i žáci mı́stnı́ školy - jednotit
řepu, trhat chmel, vybı́rat brambory, sbı́rat mandelinku bramborovou (tu komunisté překřtili na ”amerického brouka” a prohlašovali, že nám ho sem Američané
shazujı́ z letadel - pozn. autora)
1949
• přes velkou snahu komunistů se nepodařilo v obci založit Jednotné zemědělské
družstvo (JZD)
• na zasedánı́ MNV byla konstatována špatná ideová úroveň občanů - při promı́tánı́
sovětských filmů zeje kino prázdnotou
• přestal pracovat ochotnický divadelnı́ soubor TYL - důvodem je zavedenı́
směn v továrnách, ale hlavně nechut’ a nezájem členů jako reakce
na nastupujı́cı́ poměry ve státě
1950
• Okresnı́ soud v Kolı́ně oznamuje, že Lidový soud bude konat v červnu v Dělnickém
domě veřejné přelı́čenı́ s lékárnı́kem Celestýnem Šimrem pro sabotáž, MNV bude
soud vysı́lat obecnı́m rozhlasem
• byla znárodněna firma Jouza a syn, nový název ČSSZ-SOP
(později Stavokonstrukce - pozn. autora)
• bylo zrušeno soukromé vlastnictvı́ hostinců u Dařı́lků a Semerádů
(staly se z nich komunálnı́ podniky, později RaJ - pozn. autora)
• z moci úřednı́ byly úplně zrušeny hostince u Smutných a u Skopců
• přes velkou snahu a přesvědčovánı́ rolnı́ků opět nebylo založeno JZD
1952
• v obci bylo zřı́zeno zdravotnické středisko - praktický lékař Dr. Dočkal a zubnı́
oddělenı́
• reorganizace MNV - předsedou se stal Vlast. Peřina
9
• jedna žena odmı́tla pomoci při žnı́ch - byla potrestána odebránı́m potravinových
lı́stků na 3 měsı́ce, musı́ proto nakupovati dráže na volném trhu - když má dost
peněz, že odmı́tá výdělek, at’ tedy platı́
• stále se nepodařilo přesvědčit osecké rolnı́ky k založenı́ JZD
• stále je nı́zká návštevnost sovětských filmu
1953
• byla provedena socializace zbývajı́cı́ch oseckých hostinců (už nejsou soukromé
- pozn. autora)
• byl zrušen Sokol -zahnı́zdil v něm reakčnı́ živel
• SVAZARM uspořádal cyklistické a motocyklové závody
• ruské filmy, byt’ sebehodnotnějšı́, jsou bojkotovány
• byla provedena měnová reforma a zrušeny potravinové lı́stky
• Socialistický režim, majı́cı́ na mysli sociálnı́ rozdı́ly na mı́ru co nejmenšı́,
odhodlal se k dalšı́ penežnı́ reformě, nutné k upevněnı́ kupnı́ sı́ly Kčs
a ke zhodnocenı́ práce člověka. Ihned přestal být odpor k práci u těch
živlů, kteřı́ drželi statisı́cové i milionové částky peněz, zaručujı́cı́ jim
bezpracný život. Je přirozené, že touto bezohlednou, ale spravedlivou penežnı́ reformou byli i postiženı́. Režim se však postaral o zabezpečenı́ ve stářı́ důchodem téměř každému jednotlivci.
Ti, co drželi doma tajně a tudı́ž protizákonně penı́ze a nedali je státu
do spořitelen k oběhu, utrpěli nejvı́ce, dostali 50:1. Tı́mto zásahem
byly lehko nabyté haldy tisı́covek kouzla zbavené a staly se kusem
papı́ru, s nimiž pro ostudu mnozı́ nešli ani na směnu a raději jimi
zatopili v kamnech (opravdu svérázný názor na okrádánı́ lidı́ státem - pozn. autora).
• 1.června 1953 byly vydány
– bankovky 100-50-25-10 Kčs
– státovky 5-3-1 Kčs
– mince 50-25-10-5-3-1 haléř
• Výměna peněz
– v hotovosti do 300 Kčs 5:1
nad 300 Kčs 50:1
– vklady na knı́žkách
do 5.000 Kčs 5:1
vyššı́ podle výše vkladu 6,25:1-10:1-25:1-30:1-50:1
Nakonec vzpomı́nka autora:
Ještě v předvečer měnové reformy se v Čs. rozhlase druhý komunistický ”dělnický” prezident Antonı́n Zápotocký rozhořčoval nad ”šuškandou” a obviňoval ”západnı́ imperialisty”
z šı́řenı́ pomluv, falešných informacı́ a ze štvanı́ lidı́ proti politice KSČ. ”Žádná reforma
nebude” prohlásil. Opravdu slova hodná velkého státnı́ka!
Václav Židů
10
volby.jpg
11
Na aktuálnı́ téma - TŘÍDĚNÍ ODPADU
(pokračovánı́ z Osečanu 3/2004)
Třı́děnı́ papı́ru
V našı́ obci jsou pro sběr papı́ru instalovány speciálnı́ kontejnery s hornı́m výsypem.
Jejich barva je modrá. Nádob je po obci rozmı́stěno celkem 13 ks. Odpad svážı́ firma
NYKOS a.s. vozidlem s presem, a to zpravidla třetı́ pátek v měsı́ci. Papı́r je
předáván na třı́dı́cı́ linku ve Ždánicı́ch, kde se dotřid’uje a předává k dalšı́mu zpracovánı́.
Do kontejnerů na papı́r patřı́ noviny, časopisy, papı́rové obaly, lepenka, karton, katalogy,
sešity, knihy, kancelářský papı́r.
Do kontejneru se nesmı́ odkládat papı́r znečištěný potravinami, použité pleny, obvazy,
hygienické potřeby, voskovaný papı́r, kopı́ráky, dehtový papı́r. V kontejnerech musı́ vždy
skončit pouze papı́r čistý, nikdy ne mokrý, mastný, nebo od bláta.
Hmotnost papı́ru v kontejneru o obsahu 1100 litrů je cca 70 kg. Sebraný papı́r se
následně dotřid’uje, bud’ na třı́dı́cı́ lince, nebo ručně. Ze směsi se vybı́rajı́ nečistoty, mastný
a zablácený papı́r, které se musı́ odvézt na skládku, a pak jednotlivé druhy papı́ru zejména lepenkové obaly a kartonáž, noviny, časopisy a přı́padně počı́tačové ’sjetiny’.
Zbylá směs je tvořena nejméně kvalitnı́m papı́rem. V praxi lze vytřı́dit až 23 druhů
papı́ru. Velmi ale záležı́ na momentálnı́ poptávce po jednotlivých druzı́ch papı́ru. Papı́r
se podle druhů lisuje do balı́ků a expeduje do papı́ren. Lepenka a kartonáž, spolu se
směsným papı́rem se použı́vá na výrobu lepenek, novinový papı́r se přidává do výroby
nového novinového papı́ru. Sběrový papı́r se může jednak přidávat k papı́rovině vyrobené
ze dřeva, nebo se použı́vá samostatně na výrobu papı́ru. Vzniká tak 100% recyklovaný
papı́r. Navı́c při použitı́ jedné tuny sběrového papı́ru je možné uspořit až dvě
tuny dřeva a 100 000 litrů vody.
Recyklace papı́ru je omezená, papı́r je možné recyklovat maximálně 6x, poté
je papı́rové vlákno natolik krátké a nekvalitnı́, že se nezachytı́ na papı́renských sı́tech a
odtéká spolu s odpadnı́ vodou do čistı́rny.
Třı́děnı́ plastů
Třı́děnı́ plastů je velmi náročné na kvalitu sběru - zejména znečištěnı́ zbytky potravin, oleji a mechanickými nečistotami může recyklaci plastů úplně znemožnit. Kontejnery na plasty v našı́ obci jsou žluté barvy a patřı́ do nich pouze sešlápnuté a čisté
láhve od nápojů, nebo kosmetiky, čisté fólie, plastové výrobky, kelı́mky od potravin apod.
Sešlapávánı́m plastových láhvı́ 3x ušetřı́te mı́sto v kontejneru. Nádob je po obci umı́stěno
celkem 14 ks. Kontejnery na plasty vyvážı́ také firma NYKOS,a.s. vozidlem
s presem, každý druhý pátek, přičemž hmotnost plastů v 1100 litrovém kontejneru je
cca 23 Kg.
Do kontejnerů rozhodně nepatřı́ plasty znečištěné chemikáliemi, oleji, nebo blátem,
novodurové trubky, linolea a jiné výrobky z PVC.
Plasty se odvážejı́ k dotřı́děnı́ jako celek. Ze směsi plastů se na třı́dı́cı́ lince vybı́rajı́ PET
láhve, PE fólie a lahvičky, přı́padně pěnový polystyren. PET láhve se ručně dotřı́dı́ podle
barev, slisujı́ do balı́ků a pak následně expedujı́ bud’ do Silonu Planá nad Lužnicı́, kde se
z nich vyrábějı́ netkané textilie, vlákna a pásky, nebo do jiných firem, které se zabývajı́
vývozem PETu do Čı́ny, kde se z láhvı́ vyrábı́ totéž. Mezi technologiemi na zpracovánı́
12
PET láhvı́ se objevujı́ ve světě i některé novinky, napřı́klad výroba nových láhvı́ ze starých.
Použité fólie se vytřı́dı́ podle materiálu a barev a předávajı́ se k opětovnému zpracovánı́
na výrobu granulátu pro výrobu fóliı́.
Pěnový polystyren se přidává do betonu při výrobě speciálnı́ch tvárnic s vysokou
izolačnı́ schopnostı́. Ostatnı́ plasty se mohou dále třı́dit dle zájmu zpracovatelů, většinou
se však zbylá směs použı́vá na výrobu zahradnı́ho nábytku, zámkové dlažby, nebo obrubnı́ků. Někdy se směs plastů použı́vá na výrobu tzv. alternativnı́ho paliva pro cementárny, kde sloužı́ k výrobě cementu. Obecně je recyklace vytřı́děných plastů velmi
náročná, zejména na čistotu, a proto je nezbytně nutné dodržovat správné zásady třı́děnı́
a hlavně sešlapovat, sešlapovat, sešlapovat !!!
Třı́děnı́ skla
V našı́ obci se sklo třı́dı́ do celkem 13 ks zelených nádob se spodnı́m výsypem. Do kontejneru lze odkládat veškeré obalové (lahve a sklenice) a tabulové sklo. Pro dalšı́ zpracovánı́
je velmi vhodné, aby sklo v nádobě bylo co nejméně rozbité.
Do kontejneru se nesmı́ ukládat drátosklo (bezpečnostnı́ sklo s drátěnou sı́tı́), autoskla,
zrcadla, keramika, a porcelán. Ideálnı́ je, pokud se lahve zbavı́ kovových uzávěrů.
Kontejnery na sklo se obvykle vyvážejı́ jednou za měsı́c, najı́manou firmou a vozidlem s rukou. Hmotnost obsahu 1100 litrového kontejneru se pohybuje
okolo 130 kg. Svozové firmy sklo dále netřı́dı́, pouze z něj vybı́rajı́ největšı́ nečistoty a
skladujı́ ve velkokapacitnı́ch kontejnerech. Sebrané sklo se následně převážı́ na speciálnı́
třı́dı́cı́ linky, které upravujı́ sklo podle potřeb skláren. Na lince se sklo nejprve ručně zbavı́
velkých přı́měsı́. Poté se nadrtı́ a dopravuje se po pásu k laserovým čidlům. Ty každý
střep prosvı́tı́ a pokud střep nelze prosvı́tit nejedná se o sklo a proudem vzduchu se tato
nečistota odfoukne pryč z pásu. Pro sklárny je pak připravena skleněná drt’ požadovaných
parametrů. Z vytřı́děného skla se vyrábějı́ opět vyrábı́ skleněné výrobky. Recyklacı́ skla
se dá ušetřit přes devadesát procent energie oproti výrobě z přı́rodnı́ch zdrojů,
velké množstvı́ pı́sků, živce a dalšı́ch nerostů, jejichž těžba hyzdı́ krajinu. Recyklace skla
je teoreticky neomezená, ale pro speciálnı́ výroby se použı́vá většı́ podı́l primárnı́ch surovin.
Ing.Jiřı́ Otta - starosta
13
Osečtı́ internacionálové vzpomı́najı́
Dalšı́m, kdo bude vzpomı́nat na své začátky i pozdějšı́ kariéru hráče ve Viktorii Velký
Osek, bude Jiřı́ Matějı́ček, přezdı́vaný Dydyk. Tuto přezdı́vku mu dal ”Kakoš” Neumann, který zjistil, že takto v dětstvı́ komolil svoje jméno Jiřı́k.
Narodil se v roce 1929 v Jaroměři, kde také začal chodit do školy. Školnı́ docházku
však dokončil ve Velkém Oseku, kam se v roce 1935 s rodiči přestěhoval. Jeho otec totiž
zı́skal práci v HEŘE (později Dřevařské závody), i bydlenı́ v jednom z domků, které
nechal ing. Vavrouš postavit pro své zaměstnance na Stráži. Po ukončenı́ měšt’anky se
vyučil kovo-obráběčem a potom začal studovat strojnı́ průmyslovku v Kolı́ně. Po maturitě
nastoupil do zaměstnánı́ v Tesle Kolı́n, kde pracoval až do penze. V r. 1951 se oženil a
přestěhoval se ze Stráže ke své ženě Věře do domu v Jiráskově ulici, kde bydlı́ dodnes. Jako
pravý nebo střednı́ záložnı́k nebo pravá spojka hrál za Viktorku do r. 1954, kdy začal s
přestavbou rodinného domu a s pravidelným aktivnı́m fotbalem skončil. Potom už hrál jen
přı́ležitostně podle potřeby, nebo za starou gardu. Nynı́ svůj volný čas dělı́ mezi ryby (stal
se z něho náruživý ”tichý blázen”), zahrádku, práci se dřevem (tu zdědil po svém otci),
svou největšı́ vášeň houbařenı́ a fotbal - nechybı́ na žádném domácı́m zápase Viktorky.
A tady jsou jeho vzpomı́nky.
”Hned, jak jsme se přestěhovali do Oseka, hledal jsem, kde bych si mohl s mı́stnı́mi
kluky zakopat. Takové mı́sto jsem našel blı́zko svého bydliště, v lese vedle HERY. Tam
byla taková mýtinka, vı́ce než na volném prostranstvı́ se hrálo mezi stromy. Tı́m jsme
však zı́skávali obratnost, dobré ovládánı́ mı́če, naučili se kličkovat, hrát oběma nohama.
Hrálo se tam denně, kromě toho se hrálo také u Máčidla, na náměstı́, na Sokolovně,
na Hvězdárně. Hrála se taková mı́stnı́ liga - soupeřili mezi sebou Strážáci, Máčidláci,
Šanghajáci, Náměšt’áci aj. A tak to šlo až do mých 13 let, protože v té době Viktorka
žákovské mužstvo neměla.
Ve 13-ti letech jsem začal trénovat s dorostem. Spolu s Vlád’ou Ottou jsme byli benjamı́nky mezi Jos. Kubı́čkem, Peclem, Davidenkem, Kollářem, Vrkotou, Radošı́nským,
V. Beranem, J.Novákem, Morávkem, bratry Mračkovými, M.Novákem a dalšı́mi. Matně
si vzpomı́nám, že nás jednou týdně jezdil trénovat trenér z Prahy, jako vedoucı́ se u nás
střı́dali p. Davidenko, Baše a Fr. Hošek. Trénink probı́hal ve třech fázı́ch, v té prvnı́ jsme
běhali - delšı́ běhy i spurty, starty na mı́č, potom jsme trénovali s mı́čem - krátké i dlouhé
přihrávky, kopánı́ rohů, trestňáků i desı́tek. Na závěr se hrálo na dvě branky. Trénovalo
se ve vlastnı́m oblečenı́ i obutı́.
Závodně jsem za dorost začal hrát v r. 1942, nejprve nepravidelně, od r.1943 trvale na
pravém halvu. Dresy jsme měli celé černé, na tričku znak Viktorie. Tyto dresy nám daroval
p. Vykydal, majitel velkoobchodu elektro a velký fanda Viktorky. K nim každému z nás
věnoval červený kufřı́k, ve kterém jsme vozili věci na zápasy na hřišti soupeřů. Věnoval
také ceny na různé turnaje, mimo jiné také Střı́brný mı́č. Dresy i kopačky jsme zpočátku
měli doma a sami se o ně starali, později je měl na starost p. Bohuslavický. Na zápasy jsme
jezdili většinou vlakem, jı́zdné platil klub. Hráli jsme I.A tř. PSŽF, většinou jako předzápas
A mužstvu se stejným soupeřem (Poděbrady, Nymburk, Městec Králové, Kostomlaty,
Libice aj.). Jako občerstvenı́ při i po zápase jsme dostali sodovku.
K mým dorosteneckým letům se vážou tyto dvě vzpomı́nky: Ještě za války jsme jeli
hrát do Nového Bydžova vlakem přes Chlumec. Čekáme v Oseku na nádražı́ na vlak,
14
když přijdou Božan Vrkota a Vlasta Kotlář ve smokincı́ch, cylindrech, s hůlkami v rukou. Za nimi jako lokaj v tvrd’áku Tonı́k Mraček, který jim nese červené kufřı́ky. Vlasta
s Božanem si nás nevšı́majı́, procházejı́ se, točı́ hůlčičkami a oslovujı́ se pane hrabě, pane
knı́že. To vše na nástupišti plném Němců. Mezi námi to vyvolalo plno veselı́ a smı́chu,
ale také zděšenı́, jak zareagujı́ Němci. A to vše pokračovalo i ve vlaku. Žehuňský rybnı́k
pana hraběte, obora a chlumecký zámek pana knı́žete, a tak dál až na hřiště v Novém
Bydžově.
Druhá moje vzpomı́nka se váže k události, které si velmi cenı́m a jsem na ni hrdý.
V r. 1947 jsem byl jako jediný z Oseka nominován do vybraného mužstva dorostenců
PSFŽ pro utkánı́ s výběrem Prahy. Hrálo se na hřišti Sparty před 52 tisı́ci diváky. Hrál
jsem centrhalva a v jedné chvı́li se mi podařilo proniknout s mı́čem až do velkého vápna
soupeře. Tam na mě Frant. Tomáš z Poděbrad, který stál na desı́tce, zavolal ’Jirko, hod’!’,
já jsem mu přihrál, a on z vyložené pozice přestřelil branku. Ještě dnes slyšı́m to zklamané
zahučenı́ zaplněných tribun.
Sen každého fotbalisty, zahrát si alespoň jednou před tolika diváky, se Jiřı́mu Matějı́čkovi splnil
- stojı́ prvnı́ zleva ve výběru dorostenců PSFŽ
Prohráli jsme 2:1, ale smutek z porážky vyvážilo to, co se odehrálo potom. Nejdřı́ve
jsme stáli špalı́r mužstvům Prahy a Pařı́že, která vybı́hala z kabin ke svému zápasu. Ten
zápas jsme potom sledovali z čestné prvnı́ řady na tribuně, kde jsem seděl vedle Ladislava
Ženı́ška, střı́brného medailisty z MS 1934 v Itálii. Byl to nejlepšı́ fotbal, jaký jsem v životě
viděl. Doslova v něm koncertoval Pepi Bican ze Slavie, podporovaný na spojce dalšı́m
slávistou Vlastou Kopeckým a na halvu Ludlem ze Sparty. Na levém křı́dle exceloval
veltrubák ve službách Slávie Lád’a Hlaváček, ve středu zálohy potom Jı́ra z Bohemky a
15
všechno to jistil v brance spart’an Horák. Borci z Prahy rozdrtili Pařı́ž 6:1. Po zápase byla
společná večeře, na které jsem seděl mezi Honzou Řı́hou ze Sparty a slavným Francouzem
Ben Barkem. Asi jsem v dorosteneckém předzápase nehrál špatně, protože se u mne
zastavil již zmiňovaný Václav Jı́ra (později významný funkcionář FIFA), pochválil mě a
zeptal se, jestli bych nepřijel na trénink Bohemky. Já jsem tenkrát studoval průmyslovku
a chtěl jsem ji dokončit, tak jsem s dı́ky odmı́tl. Kdyby to bylo dnes, asi bych se zachoval
jinak!
Za dospělé jsem začal hrát v 17 letech, musel jsem však mı́t lékařské povolenı́. Stalo
se také, že jsem odehrál zápas za dorost a hned jsem nastoupil za A mužstvo. Trenéra
A mužstvo nemělo, na hřišti jsme byli každý den, hrálo se většinou ”na dvě”. O dresy,
kopačky i mı́če se staral p. Davidenko. Na zápasy se jezdilo většinou autobusem, někdy
vlakem, jelo asi 15 hráčů, 2-3 funkcionáři a zdravotnı́k Čeněk Englic. Jezdilo s námi i
hodně fanoušků, autobus byl plný. Jako občerstvenı́ jsme měli sodovku nebo limonádu.
Penı́ze jsme nikdy žádné nedostali, nejvýš se někdy stalo, že osečtı́ živnostnı́ci a naši velcı́
fandové, řeznı́ci Bukač a Zach a pekař Rak nám po domácı́m zápase připravili malou
svačinku.
Hráli jsme tenkrát populárnı́m systémem WM se staženými spojkami a centralhalvem.
Kabiny, umývárny, sociálnı́ zařı́zenı́ na hřišti popsal dostatečně již můj spoluhráč Zdeněk
Novák, právě tak jako zı́skávánı́ prostředků na činnost.
A ted’ několik vzpomı́nek, které mi uvı́zly v paměti.
Při jednom domácı́m zápase si přišly na své naše fanynky, kterých na každý zápas
chodilo hodně. Stalo se, že Karlovi Kozděrovi praskla tkanička u trenýrek, takže mu
spadly. Karel byl takový bojovnı́k, že i když pod nimi nic neměl (tenkrát žádné slipy
nebyly), nepřestal hrát, dokud nebyl mı́č v bezpečı́. To bylo hurá!
Naše fanynky se však nechodily na fotbal jen dı́vat. Jednou z nejoblı́benějšı́ch zábav
v Oseku byl Sportovnı́ karneval. Na jednom z nich se v ’Lid’áku’ uskutečnil fotbalový
zápas viktoriánských fanynek. To byla podı́vaná k popukánı́! A také ukázka toho, jak se
lidé dokázali tenkrát bavit.
Hráli jsme v Dobrovicı́ch a náš nejlepšı́ střelec ”Sirotek” Kubı́ček vystřelil svou pověstnou
”pumelici” na branku, tentokrát však minul. Zato však terfil fotografujı́cı́ho domácı́ho fanouška. Odnesl to fot’ák i obličej.
Při zápase v Kouřimi lilo jako z konve, hřiště zatopené, hráli jsme po kotnı́ky ve vodě.
Přesto se hrálo. Soudce silně nadržoval domácı́m, prohráli jsme 5:0. To tak rozčı́lilo
p. Poláka z nádražnı́ho domu, že když soudce odcházel po zápase do kabin, tak o něj
přerazil nový deštnı́k. Ti nás hnali!
Podobná událost se stala ještě na starém hřišti, hráli jsme s velkým rivalem Libicı́.
Libický fanoušek Mrzena svým pokřikovánı́m a poznámkami tak rozčı́lil řeznı́ka Zacha,
že ten mu ”ubalil” takovou facku, až Mrzena upadl. Pana Zacha stála tahle ”sranda”
5.000 Kčs.
Staré hřiště Viktorky bylo několikrát uzavřeno kvůli výtržnostem diváků. Hráči Mnichova Hradiště utı́kali před rozezlenými fanoušky přes ploty až na nádražı́ a domů jeli
jenom v dresech. Šaty se jim potom posı́lali poštou. Hráči Láznı́ Poděbrad odjı́žděli domů
na střeše autobusu, kam se uchýlili před rozzuřenými fanoušky.
Nerad vzpomı́nám na zraněnı́, které jsem utrpěl při zápase na hřišti Mladoboleslavského
16
SK. Při jednom souboji o skákajı́cı́ mı́č mě hráč domácı́ch, ve snaze odkopnout mı́č,
nešt’astně zasáhl do slabin. Bolest byla tak veliká, že jsem nakrátko upadl do bezvědomı́.
Odvezli mě do nemocnice, tam mě prohlédli, bolest ustoupila, a za hodinu jsem byl
s klukama na ligovém zápase boleslavské Aston Villy.
Jednou jsem byl při zápase zpolı́čkován. Hrál jsem za okresnı́ XI proti druholigovému
AFK Kolı́n na jeho hřišti. Na pravé spojce AFK hrál známý střelec Vlasák, a já jsem
dostal za úkol ho osobně střežit. Dařilo se mi to tak, že si za celý zápas skoro nekopl.
Byl hodně naštvaný a hecovánı́ kolı́nských fanoušků ho tak vyprovokovalo, že při každém
našem střetu jsem dostal facku. Byl to opravdu zkušený hráč, rozhodčı́ nic nezpozoroval!
Nepřı́jemnou událost jsem zažil na novém hřišti, po svém návratu z vojny. Ani nevı́m,
s kým Viktorka hrála. Já jsem nehrál, seděl jsem na lavičce. hned u ”lajny”. ”Šutér”
Kubı́ček rád použı́val ”šlapáky”. Zrovna přede mnou jeden soupeřovi ”nasadil”, jenže se
mu nepovedl, a on si zlomil nohu. Prasklo to, jako když se zlomı́ suchý klacek, až se mi
udělalo špatně. Za chvilku mi klepe na rameno Honza Vácha a řı́ká ”Pojd’ se převléknout,
půjdeš hrát.” Bylo mi tak špatně, že jsem nemohl!
Zdeněk Novák vzpomı́nal na náš zápas v Praze ve Strašnicı́ch s Teslou XIII. Bylo to
přesně tak, jak řı́ká, já jenom doplnı́m, že domácı́ měli takovou převahu, že na rohy vyhráli
32:0, na góly jsme však vyhráli my 4:0.
Bylo vůbec zajı́mavé, že jsme se dlouho drželi na 3.-4. mı́stě tabulky, ačkoliv jsme
ve většině zápasů byli horšı́m mužstvem. Bylo to tı́m, že jsme hráli jednoduchý vesnický
fotbal, založený na bojovnosti a obětavosti, ve které vynikali zejména bratři Patočkové,
Zima, Jarda Novák, i řı́zné hře obrany Březina - Beneš. Předevšı́m jsme však měli výborné
brankáře, at’ to byl hlı́na, Jech nebo Bejlek, který hrál dobře i v poli a byl dobrý střelec.
Několikrát se stalo, že v zápase, ve kterém jsme prohrávali, vyběhl až před branku soupeře,
aby mužstvu pomohl ke vstřelenı́ branky.
Pro mne bylo zážitkem hrát s Frant. Musilem st., který v té době hrál ve Viktorce
střednı́ho útočnı́ka. Pro mne to byl osecký Pepi bican, kterému jsem já, osmnáctiletý
pravý halv mohl posı́lat centry do ”velkého vápna”, nejraději to měl na desı́tku. To si
křiknul, já na to ”Pane Musil, máte!” a už soupeřově brance hrozilo velké nebezpečı́.
Dalšı́mi výbornými hráči byli vyhlášený střelec ”Sirotek” Kubı́ček, spolehlivý centrhalv Jindra Novák a dalšı́ a dalšı́. Proto si netroufám sestavit nejlepšı́ jedenáctku, abych
na někoho nezapomněl.
Z funkcionářů vzpomı́nám rád na vedoucı́ho našeho dorostu Hugo Baše a na dlouholetého spolehlivého jednatele Viktorky Josefa Jehličku, který kvůli svému pozdravu měl
přezdı́vku ”Stálé zdravı́”. To byl osecký patriot a velký fanda Viktorky, který byl pověstný
tı́m, že při zápase tak náruživě pomáhal hráčům na hřišti, že při tom pokopal fanoušky
ve svém blı́zkém okolı́.
Ještě dodám, že mými nejlepšı́mi kamarády v civilu byli Vlád’a Otta, Jindra Novák,
Vlád’a Mraček a Milek Dvořák, na hřišti jsem si nejlépe rozuměl s Jindrou Novákem,
Mirkem Krejčı́kem a Zdeňkem Veselým.
Ve své fotbalové kariéře jsem dostal dvě nabı́dky ke změně dresu. Prvnı́ byla již
zmiňovaná nabı́dka p.Jı́ry z Bohemians, tou druhou nabı́dka k přestupu do Tatry Kolı́n.
Bylo to v době, kdy jsem dokončoval průmyslovku, a v Tatře mi nabı́dli zaměstnánı́.
Zasáhl však p. Matějka, funkcionář Viktorky a ředitel Tesly Kolı́n. Nabı́dl mi v Tesle
17
pěkné mı́sto a bylo rozhodnuto. Zůstal jsem ve Viktorce a nelituji toho.
A nakonec malé nostalgické povzdychnutı́. Když jedu na kole kolem Hery a vidı́m
v lese náš bývalý fotbalový plácek, dnes už pěkně zarostlý, napadá mně, jestli těm dnešnı́m
klukům, kteřı́ majı́ ke sportovánı́ nesrovnatelně lepšı́ podmı́nky, přinese fotbal tolik radosti
jako nám. Radost ze hry i z výsledků, opravdové přátelstvı́, kamarády na celý život. A jestli
to Viktorka někdy dotáhne do takových soutěžı́, jaké jsme hráli my.”
Tolik Jirka Matějı́ček, houbař, rybář, zahrádkář, kutil a hlavně velmi dobrý fotbalista.
Jsem rád, že i s nı́m jsem si mohl zahrát, i když dlouho po skončenı́ jeho kariéry. Bylo to
v r. 1973 při oslavách padesátin Viktorie, kdy jsme v dresech staré gardy porazili Libici.
I tady Jirka prokázal svou kvalitu a vstřelil jediný gól zápasu. Tak Jirko, hodně zdravı́,
at’ se ještě dlouho setkáváme na hřišti Viktorky, a at’ rostou a berou!
Jiřı́ho Matějı́čka zpovı́dal a jeho vzpomı́nky upravil
Václav Židů
Upozorněnı́: Vı́ce o oseckém fotbale, jeho hráčı́ch i funkcionářı́ch, úspěšı́ch i zklamánı́ch,
se můžete dozvědět v publikaci ”Historie velko-oseckého sportu”, vydané na počest 80. výročı́
založenı́ Viktorie Velký Osek. Je opatřena velkým množstvı́m fotografiı́, a kromě dalšı́ch
zajı́mavostı́ obsahuje i historii ostatnı́ch sportů, které se v Oseku pěstovaly. Knı́žka by
mohla být hezkým dárkem pod stromeček. K dostánı́ je na Obecnı́m úřadě.
Václav Židů
VÁNOČNÍ ZPÍVÁNÍ
23.12 od 17.30 hod. u minerálky - dětský sbor
24.12 od 15.00 hod. v kostele
- dětský sbor
26.12 od 18.00 hod. v kostele
Vánočnı́ zpěvy šesti národů
- účinkujı́ sólisté opery ND v Praze:
Jitka Soběhartová (soprán)
Pavel Červinka (baryton)
Josef Lecian (varhany)
18
Poradna spotřebitele
Nevı́te si jako spotřebitel rady? Potřebujete poradit, zda prodejce postupuje správně?
Jakou cestu můžete zvolit při domáhánı́ se svých nároků?
Špatně Vám zhotovili kuchyň, střechu, dům? Máte problémy s reklamacı́?
Prodejce s Vámi nechce dále jednat?
Na tyto a mnoho dalšı́ch dotazů odpovı́dá denně naše spotřebitelská poradna. Od roku
1998 poradila již několika tisı́cům spotřebitelů. Poradna je k dispozici všem spotřebitelům,
kteřı́ se nacházejı́ na územı́ ČR.
Pro informace potřebné při řešenı́ reklamacı́ zbožı́ a služeb nebo konzultace neetického
chovánı́ prodejců můžete volat každý pracovnı́ den od 08:00 do 20:00 na pražské telefonnı́ čı́slo 224 811 111 za cenu běžného tarifu, nebo využı́t našı́ internetové poradny
na www.spotrebitel.cz, která je Vám k dispozici 24 hodin denně. V přı́padě složitějšı́ho
dotazu Vám poskytneme odpověd’ po dohodě. Budete si moci vybrat, zda chcete informaci
telefonicky či e-mailem.
Poradnu provozuje za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu nezisková organizace:
Spotřebitelský poradenský a informačnı́ servis Praha (SPIS)
Pracoviště: Sokolovská 95, Praha 8
IČO: 68403470
Stavba dálnice D11 - Základnı́ informace
Prvnı́ plány dálnice D11 jsou z roku 1938, kdy se počı́talo s napojenı́m na plánovanou
dálnici Vı́deň - Wroclaw, celý projekt ovšem zničila 2.sv.válka. V roce 1978 byla zahájena
stavba v úseku Praha - Jirny (8,3km). D11 v roce 1985 vedla do Sadské (výjezd 25) a
v roce 1990 byl otevřen úsek do Poděbrad (výjezd 42).
V současnosti čeká D11 na dostavbu svých zbývajı́cı́ch 112-ti km do Polska. Od Poděbrad
povede dálnice kolem Chlumce n.C. do Hradce Králové, kde bude vybudována dálničnı́
křižovatka Sedlice R35-D11 (R35 směr Olomouc). Kolem Hradce Králové povede D11
společně s R35 až k druhé dálničnı́ křižovatce R35-D11, zde se R35 odpojı́ směrem na Liberec. Dál povede D11 přes Jaroměř a Trutnov na polské hranice kde se napojı́ na plánovanou
polskou dálnici A3, která povede až do severopolského přı́stavu Štětı́n.
Úsek Libice n.C.–Dobšice (42,0-51,7km) - stavba začı́ná v prostoru obce Libice n.C. za provozovanou mimoúrovňovou křižovatkou a pokračuje násypem přes severnı́
okraj NPR Libický luh k silnici II/125, kterou mimoúrovňově křı́žı́. Koleje Českých drah
dálnice nadjı́ždı́, v násypu pokračuje lesem a obec Sány mı́jı́ ve vzdálenosti cca 500m.
Na křı́ženı́ se silnicı́ II/328 je navržena mimoúrovňová křižovatka Dobšice včetně dı́lčı́
přeložky této silnice. Za křižovatkou procházı́ dálnice mezi lesnı́m komplexem Kozı́ hůra
a Chrčickou stránı́, kde je navržen tzv. zelený most. Na konec úseku navazuje stavba
Dobšice–Chýšt’. Celá trasa této dálnice je vedena ve volném rovinatém terénu převážně
po zemědělsky obdělávaných pozemcı́ch. Lesem procházı́ v km 42,0-42,5 a 45,2- 46,7.
Předpokládané zprovozněnı́ úseku: v polovičnı́m profilu 2005, v celém profilu 2006.
Zdroj - Ředitelstvı́ silnic a dálnic - www.rsd.cz
19
Český svaz ochránců přı́rody, Základnı́ organizace 09/07 Polabı́
Stanice pro handicapované živočichy
Stanice pro handicapované živočichy při ZO ČSOP 09/07 vznikla v roce 1984, je
zakládajı́cı́m členem Národnı́ sı́tě stanic. Letos slavı́ 20. výročı́ své existence. Svojı́ působnostı́
pokrývá územı́ Brandýsa nad Labem, Českého Brodu, Lysé nad Labem, Jičı́na, Kolı́na,
Poděbrad, Mladé Boleslavi, Mnichova Hradiště, Nymburka.
Mimo sı́dla stanice v Pátku je možné zraněné živočichy předat k léčbě v odběrných
mı́stech, které jsou součástı́ stuktury, umožňujı́cı́ ošetřenı́ živočicha do třı́ hodin od oznámenı́:
Jitka Kupecká v Chot’ánkách u Poděbrad, Michal Hradský ve Staré Boleslavi, Simona Rendlová ve Dvorcı́ch u Mladé Boleslavi, Mgr. Petra Zı́ková v Robousı́ch u Jičı́na, MVDr.
Vladimı́r Šoltys (veterinárnı́ ošetřovna Jičı́n)
Ročně ošetřı́ okolo 400 živočichů. Vyléčit a navrátit zpět do přı́rody se dařı́ téměř 60%
jedinců. Většina těchto zraněnı́ je způsobena člověkem.
-
Nejčastějšı́mi důvody přı́jmu volně žijı́cı́ch živočichů:
popálenı́ od sloupů elektrického vedenı́
střet s dopravnı́mi prostředky
nárazy do velkých prosklených ploch
nepřı́znivé klimatické vlivy (vichřice, záplavy, sucho)
osiřenı́ mlád’at
celková vysláblost při nedostatku potravy
Co s nalezeným živočichem?
- ponechat v klidu a nestresovat ho
- pokud je zvı́ře opravdu zraněné nebo opuštěné (mládě), potom ho
opatrně umı́stit do papı́rové či jiné prodyšné krabice
- dopravit ho do Stanice pro handicapované živočichy nebo zavolat pracovnı́ky stanice
-
Ne vše je potřeba zachraňovat:
mlád’ata ježků sbı́ráme těsně před nástupem zimy
labutě si na poli často jen sbı́rajı́ potravu
mlád’ata ptáků, mladı́ zajı́ci a srnčata nejsou vždy opuštěná
zbytečná manipulace škodı́
Kontakt:
Pátek 56, Poděbrady, 290 01
Tel.: 603 864 822 (nonstop)
Vedoucı́ stanice: Luboš Vaněk
Vı́ce informacı́ o činnosti stanice najdete na:
www.polabske-ekocentrum.cz
Převzato z letáčku vydaného ZO ČSOP 09/07
Polabské ekocentrum
20
Kvı́z pro volné chvı́le
1. Vı́te, jak se jmenuje rokokový letohrádek u Postupimi, který byl postaven pro pruského
krále?
a) bezstarostný b) pohádkový c) jiskřivý
2. Vı́te, co znamenajı́ slova ”carpe diem”?
a) protiprávně b) užı́vej dne c) neodkladně
3. Grónsko je ostrov sněhu a ledu. Ke kterému státu patřı́ tato částečně autonomnı́
země?
a) Finsko b) Dánsko c) Švédsko
4. Jak se jmenuje hlavnı́ město Dominikánské republiky, která je oblı́beným cı́lem dovolených v karibské oblasti?
a) Santo Domingo b) Santo Luciano c) Santo Tenerife
5. Sněženky patřı́ k prvnı́m květinám, které na jaře vykvétajı́. Věděli byste jejich latinský název?
a) Primavera b) Narcissus c) Galanthus
6. Na které řece byl roku 1661 uspořádán prvnı́ závod plachetnic?
a) Rýn b) Temže c) Labe
7. Veverky jsou oblı́bená zvı́řátka, která obývajı́ všechny kontinenty kromě jednoho.
Který to je?
a) Amerika b) Asie c) Austrálie
8. Co znamenajı́ slova ”cum laude”?
a) z vůle božı́ b) z úřednı́ moci c) s pochvalou
9. Jak se jmenuje spisovatelka, která zı́skala Nobelovu cenu za literaturu?
a) Simone de Beauvoir b) Pearl S. Bucková c) Marguerite Durasová
10. Mnoho z nás pamatuje hodiny s kukačkou. Vı́te kolik těchto tradičnı́ch hodin bylo
zhruba vyrobeno za poslednı́ch 250 let?
a) asi 50 milionů b) asi 100 milionů c) vı́ce než 150 milionů
11. Vı́te, kde se nacházı́ sı́dlo FIFA (Mezinárodnı́ fotbalový svaz), jednoho z nejmocnějšı́ch
sportovnı́ch spolků na světě?
a) v Londýně b) v New Yorku c) v Curychu
12. Kolik si myslı́te, že americká herečka Demi Moore doposud vydala peněz za svůj
mladistvý vzhled?
a) cca 350.000 dolarů b) cca 100.000 dolarů c) cca 50.000 dolarů
(Správné odpovědi najdete na str. 24)
**************************************************
”Jeden z nejkrásnějšı́ch pocitů je šı́řenı́ radosti.”
**************************************************
21
Zajı́mavosti
Jak úspěšně přežı́t padesátku
Čı́m vı́c uvedených přı́znaků na sobě pozorujete, tı́m většı́ je pravděpodobnost, že neumı́te
stárnout:
– trpı́te tı́m, že vás starost o druhé stojı́ přı́liš mnoho sil a peněz
– partner vás už sexuálně nepřitahuje
– v práci vás to nebavı́
– pokud jde o hudbu, lákajı́ vás jen pı́sně vašeho mládı́
– bojı́te se budoucnosti
– máte dojem, že vám život protéká mezi prsty
– cı́tı́te, že už vám nezbývá moc času
Podstatné je, abychom se pokusili zjistit, co nám scházı́, stanovili si nové cı́le a pokusili
se jich dosáhnout.
Stářı́ má budoucnost
Právě ted’ u nás žije zhruba 13% lidı́ nad 65 let, a podle prognózy Českého statistického
úřadu jich v roce 2030 bude dvojnásobek. A na to bude muset společnost reagovat.
”Zatı́m na trhu chybı́ oblečenı́, které stařı́ lidé chtějı́ nosit, pohodlný nábytek, a v obchodě taky nekoupı́te napřı́klad vyššı́ záchod, ze kterého by se snadno vstávalo”, řı́ká
Helena Kubů z občanského sdruženı́ Remedium, které pro staršı́ lidi pořádá vzdělávacı́
a kulturnı́ programy.
”Za několik let to ale budou staršı́ lidé, kteřı́ budou utvářet nové trendy, a firmy se
budou chtı́t identifikovat právě s nimi. Mladı́ přestanou být zajı́mavı́.”
Zdroj - časopis Týden
Mějte se rádi
Panı́ Sandra nám svěřila svůj recept na št’astný život: ”Já žiju spokojeně se psem a třemi
kočkami, pracuju, cestuju, miluju přı́rodu ... Ale hlavně, vı́te, čı́m to začı́ná? Sama sebe
akceptovat a mı́t se ráda. Vy jste přece ten nejdůležitějšı́ člověk, s vámi vše začı́ná a končı́.
A když to děláte, dařı́ se dobře vám i vašemu okolı́. Vše pozitivnı́ se k vám logicky vracı́.”
Zdroj - Výběr
Sluch nikdy nespı́
Sluchové vady se v Česku vyskytujı́ u půl milionnu lidı́, závažné vady a hluchota u osmdesáti tisı́c. Ve věku nad 65 let špatně slyšı́ každý čtvrtý člověk, nad 75 let každý třetı́.
Problémy ale majı́ i tři procenta školáků.
Na rozdı́l od zraku, který v noci člověk vypne, je sluch v činnosti pořád. ”Měli bychom
mu proto dopřát odpočinek”, doporučuje Aleš Hahn, přednosta kliniky ORL Fakultnı́
nemocnice Královské Vinohrady. ”Zvlášt’ přı́znivě působı́ přı́roda a les. Naopak dost neradi
vidı́me u lidı́ walkmany. Aby se omezil jejich nepřı́znivý vliv na sluch, měla by se alespoň
použı́vat sluchátka obalujı́cı́ boltec, nikoli sluchátka vkládaná do ucha.”
Zdroj - ČTK
22
EU a nový zdravotnı́ průkaz
Všechny tuzemské zdravotnı́ pojišt’ovny už vydávajı́ klientům evropské průkazy zdravotnı́ho pojištěnı́, které nahradı́ dosavadnı́ ”kartičky pojištěnců”. Některé pojišt’ovacı́
společnosti je rozesı́lajı́ samy, zatı́mco jinde si je lidé musejı́ vyžádat. Informujte se tedy,
jak je to ve vašem přı́padě.
Na průkazu je poučenı́, jak s nı́m nakládat, identifikačnı́ údaje pojišt’ovny a informace
v angličtině pro zahraničnı́ zdravotnická zařı́zenı́.
”Doma bude klient průkaz předkládat lékaři jako doposud, v cizině bude mı́t dı́ky
němu nárok na akutnı́ ošetřenı́ v základnı́ formě”, řı́ká výkonný ředitel Svazu zdravotnı́ch
pojišt’oven Jaromı́r Gajdáček.
Zdroj - Výběr
Svatovı́tské zvony
Svatovı́tský chrám se pyšnı́ zvony, které jsou dı́lem přednı́ch mistrů zvonařů. Majı́ i svá
jména - největšı́ je Zikmund, pak je Václav, třetı́ Jan Křtitel.
Vı́te co se o nich vyprávı́? Svatovı́tským zvonům se měnı́ hlas: V časech dobrých
vyzvánějı́ vesele, v těžkých dobách nařı́kajı́. Když se loučil se životem Karel IV., rozezněl se umı́ráček a za nı́m i ostatnı́ zvony v katedrále. Zvonı́k, polekán, kdo to začal
vyzvánět, rozběhl se do zvonice a užasl. Zvony se samy od sebe rozhoupaly a ladily
své hlasy do smutného hlaholu nad poslednı́mi okamžiky života panovnı́ka. Podle jejich
přı́kladu se rozezněly všechny pražské zvony, aby svým hlasem vyprovodily Otce vlasti.
Zdroj - Výběr
Je to tak
U nás je svoboda čtrnáct let, a to je málo. V Anglii je 300 let, v Německu padesát let...
Vždy mi to připomene Mojžı́šův přı́běh: Židy vedl pouštı́ z Egypta do Izraele čtyřicet let,
aby vymřeli všichni, co žili v otroctvı́, aby se přestali chovat jako otroci a mysleli jako
svobodnı́ občané.
V nás a v našich politicı́ch je ještě přı́liš totality. Bohužel ale nemůžeme jı́t pouštı́ ...
(A tak si musı́me ještě počkat, ne-li deset let, tak snad dvacet bude stačit. - L. Kirchnerová)
Zdroj - Vı́kend HN
***
***
***
***
***
***
***
Přeji všem našim čtenářům v roce 2005
Stálé zdravı́, štěstı́, klid,
Nový rok tak, jak má být
L. Kirchnerová
23
Ty, maličký,
ty půjdeš v čele lidı́,
mluvě ke každému
slova, jež každý zná,
zpı́vaje každému
slova, jimiž se kolébává
a pro něž zapláče a potom usı́ná.
A tobě, maličký,
udělám širá ramena
s velkým pláštěm láskou vyšı́vaným.
Tvé nohy budou tvrdšı́ než oblázky na silnici,
tvé ruce budou sladšı́ než plody v zahradě.
(G. Duhamel, překlad K. Čapek)
Podklady pro kvı́z, zajı́mavosti a verše (str. 21-24)
dodala p. Libuše Kirchnerová
Omluva:
V Osečanu č.3/2004 byl mezi citáty zařazen jeden, který nedodala p.Kirchnerová
(”Muž je tak starý, jak se cı́tı́, žena tak stará, jak vypadá.” M.Collins). Vzhledem k tomu,
že p. Kirchnerová nesouhlası́ s jeho obsahem, se jı́ tı́mto omlouvám.
Lenka Pavelková
Kvı́z - správné odpovědi:
1a, 2b, 3b, 4a, 5c, 6b, 7c, 8c, 9a, 10b, 11c, 12a
24