„Vytvoření programu celoživotního interdisciplinárního učení v

„Vytvo ení programu celoživotního
interdisciplinárního u ení v ochran d tí“
Projekt je spolufinancován
Evropským sociálním fondem,
státním rozpo tem
Ra
rozpo tem hlavního m sta Prahy
Pojmy a definice:
Agrese:
Cíl agrese:
destruktivní chování, sm ující k fyzickému (brachiálnímu), slovnímu
(urážka, pomluva) nebo symbolickému (pomocí gest) útoku v i jinému jedinci nebo p edm tu
- poškodit
- zastrašit
- zmocnit se
- odstranit
- zma it
- sob zajistit
Agrese:
forma chování, jehož cílem je zám rn n koho poškodit
Násilí:
zám rný pokus n komu ublížit (agrese, manipulace, kombinace)
Agrese p edstavuje motiva ní zdroj násilí, násilí m že být jen jedním z projev agrese v chování
Agresivita: v nejširším slova smyslu slova dispozice k agresivnímu chování
Hn v:
emocionální stav, asto doprovází agresi
negativní postoj k jedinci nebo více lidem
Hostilita:
Druhy agrese:
- instrumentální – je prost edkem, jak dosáhnout vn jšího cíle
- emocionální – je cílem sama, p ítomna silná negativní emoce
Praktické d lení:
- p ímá a nep ímá
- verbální a fyzická
Osobnost agresora:
- výrazná touha dominovat, bezohledn se prosazovat
- ubližovat druhým mu iní pot šení
- mimo ádn sobecký, sebest edný (egocentrismus)
- nevidí utrpení druhých, vše je jen zábavou
- chybí pocit viny, trest vnímá jako k ivdu
- sám sebe odmítá vid t jako nelítostného tyrana
- vnit n nejistý, trpí pocitem mén cennosti
Typy agresora:
emocionáln reaktivní typ – prchlivý, snadno vzn tlivý, výbušný, rychlý p echod
k impulzivní reakci
instrumentální – agresi uplat uje tehdy, chce-li v dom uspokojit svoje pot eby, dosáhnout
cíle
Jiné d lení agresora:
Hrubý, primitivní, impulzivní – v rodin asto agresivita a brutalita rodi
Velmi slušný, kultivovaný, zvýšen úzkostný – n kdy sadistické tendence, rodina
prosazuje p ísnou výchovu bez projev lásky
Dobrodružný, se zna nou sebed v rou, výmluvný, oblíbený – rodina konzumní, chybí
duchovní a morální dimenze
Útoky:
- primitivní, krátkodobé
- promyšlené, dlouhodobé
:
- kdokoli – každá odlišnost m že být impulsem k násilí
- zvláštní skupinou jsou ob ti, které jsou zárove agresory (ve skupin
se zú ast ují zejména šikany, samostatn jsou však ob tí)
Agrese z pohledu ob ti:
- fyzická
- psychická
- sexuální
- ni ení a manipulace s v cmi, vandalismus
D sledky dlouhodobého násilí:
- negativní, úzkostný pohled na sv t
- tendence p ece ovat reálné nebezpe í
- otupení, p ivyknutí situaci
- za azení prvk násilí do vlastního chování
Ob
Rizikové faktory pro vznik a rozvoj agresivity
Heredita – studie p inášejí málo d kaz , n které ale prokazují, že u žen je
d ležit jší než vliv prost edí
V minulosti s agresivitou spojované zdvojení chromozomu Y (XYY) se nepotvrdilo
Mnohem významn ji na agresivního jedince p sobí prost edí
Genetický vklad, temperament – impulsivita, vzn tlivost
Vztahy rodi a nejbližších osob
Neúplná nebo dopln ná rodina
Materiální úrove rodiny ( ím lepší zabezpe ení tím v tší problemati nost vztah )
Pracovní doba rodi (zaneprázdn ní rodi )
Abúzus návykových látek
Vliv skupiny
Vliv médií
Pornografie
Agrese a frustrace
Nej ast jší p vodce agrese
Frustrace je chápána jako p ekážka zabra ující
lov ku dosáhnout n jakého cíle
Frustrace
negativní emoce
agresivní
jednání
cílem je p ekonat frustraci
Vývoj a ešení problému
WHO – od 50tých let XX. stol. výrazný nár st psychosociálních problém
d tí a mladistvých
Agresivita se vyvíjí v závislosti na výchovných schopnostech a citlivosti
rodi a následn vychovatel .
Náznaky agrese se objevují v konfliktních situacích (nap . p i omezení jeho
fyzické aktivity, nutnost respektovat povinnost, autoritu).
asov lze agresivní chování pozorovat u d tí útlého v ku (3roky). Jako
závažný sociáln – patologický jev nabývá intenzity v období
adolescence.
Algoritmy chování autority, které provokují agresivitu:
Rodi (vychovatel) omezí aktivitu dít te – dít reaguje odporem –
následuje reakce v podob trestu (t lesný trest, k ik atd.)
Rodi (pozd ji i vychovatel) je vzorem chování pro dít i v p ípadech, kdy
v dít ti vzbuzuje odpor (zejména adolescenti jsou velmi kriti tí ke svým
rodi m – otc m, ale p ejímají jejich algoritmy chování)
Rizikové faktory (UNICEF 1992)
Na stran dít te: Genetický vklad, zdravotní stav
Na stran rodi (vychovatel ): Vztahy rodi a nejbližších osob, neúplná
nebo dopln ná rodina, p ejaté vzory chování z p vodní rodiny
Ekonomická úrove rodiny: výrazný nedostatek v uspokojování
materiálních pot eb, náhrada pozornosti rodiny uspokojováním
materiálních pot eb
Hrubé násilí v rodin (domácí násilí) – prekriminální faktor, stup ování
agrese
Kruté zacházení
Bezcitná výchova
CAN
Psychická deprivace
Sexuální zneužívání
Šikana:
Nej ast jší forma agresivního chování je šikana (na pracovišti mobing, bossing)
Definice:
Agrese, které se dopouští jedinec nebo skupina v i jedinci nebo skupin ,
vícemén bezbranným, a už p i fyzickou nebo jinou slabost nebo nemožnost
ú inné obrany. Pro šikanu je charakteristické opakování agrese v i téže ob ti.
5 stup šikany:
1. Ostrakizování – mírné, nej ast ji psychické formy
2. Fyzická agrese a p itvrzování manipulace – vyvíjí se z ostrakizování
3. Vytvo ení jádra – spolupráce, systematické týrání ob ti
4. V tšina p ijímá normy agresora
5. Totalita neboli dokonalá šikana
Následkem šikany dochází k t žké poruše vztah ve skupin . Sociologické výzkumy
ukazují, že je šikanováno cca 41% d tí (rozm r epidemie)
Záminkou je jakákoliv odlišnost ob ti od v tšiny (schopnosti, t lesný handicap,
barva pleti, atd.).
Míra šikany se stup uje v závislosti na délce jejího trvání (zm na kvality šikany –
od leh ích forem k t žším).
Šikana má výchovný vliv i na sv dky šikany (kdo z d tí – sv dk se bojí o šikan
hovo it je potenciální ob tí šikany), snižuje se výukový a výchovný efekt ve
skupin .
Principy prevence šikany:
- informovanost d tí, vytvá ení pocitu d v ry a bezpe í v kolektivu
- informovanost rodi (rodi ob ti je d íve se šikanou seznámen než rodi
agresora)
- podpora obranyschopnosti dít te (zvyšování sebed v ry, vytvá ení sociálních
dovedností)
- rychlá detekce a správná reakce na p íznaky šikany – nedat p íležitost
rozvinout šikanu
Jak se chovat v konfliktní situaci?
Formální principy:
- p sobit sebejistým, vyrovnaným dojmem (hlasový projev a tempo e i, držení t la a postoj,
gestikulace, výraz tvá e)
- nebýt v žádném p ípad agresivní
- asertivní p ístup
- být dostate n empatický
Obsahové principy:
- Chránit zdroj informací (zejména u šikany, DN atd.)
- Prozradit co nejmén o tom, co je nám o pr b hu známé, zejména vynechat situace, pro které
nemáme dostatek podklad
- Vyslechnout ob i agresora a sv dky – každého zvláš
Problémy:
- Ob nepodává podrobné a objektivní informace (neúmysln )
- Agresor asto lže, manipuluje, využívá falešných sv dk , ú elov m ní své výpov di
- Sv dci asto nevypovídají – distancují se od ob ti i tací, kte í d íve ob ti pomáhali
- Zákonní zástupci agresora se chovají agresivn (podávají stížnosti, vyhrožují, ni í majetek,
nelze vylou it fyzické napadení - a schvalují chování svého dít te)