jihočeská univerzita - Ekonomická fakulta JU

JIHOÈESKÁ UNIVERZITA
v Èeských Budìjovicích
ZEMÌDÌLSKÁ FAKULTA
AUTOREFERÁT DISERTAÈNÍ PRÁCE
ÈESKÉ BUDÌJOVICE
1999
JIHOÈESKÁ UNIVERZITA V ÈESKÝCH BUDÌJOVICÍCH
ZEMÌDÌLSKÁ FAKULTA
Autoreferát disertaèní práce
Doktorand:
Pracovištì:
Název práce:
Vìdní obor:
Ing. Milan Jílek
katedra úèetnictví a financí
Systém finanènì ekonomického hodnocení podnikù na základì údajù úèetních výkazù
øízení a ekonomika podniku
Školitel:
Prof. ing. František Støeleèek, CSc.
Oponenti:
Prof. ing. Jana Stávková, CSc.
Doc. ing. František Ducheèek, CSc.
Doc. ing. Jan Získal, CSc.
Obhajoba disertaèní práce se koná dne 11.1.2000 v 10.30 hod. v místnosti vìdecké rady ZF JU v Èeských Budìjovicích.
S disertaèní prací se lze seznámit na oddìlení pro vìdu a výzkum Zemìdìlské fakulty JU v Èeských Budìjovicích.
Doc. ing. Miroslav Svatoš, CSc.
pøedseda komise pro obhajobu disertaèní práce oboru øízení a ekonomika podniku na ZF JU v Èeských Budìjovicích
Úvod a cíl práce
V souèasné dobì, kterou je mimo jiné možno charakterizovat rozvojem informaèních technologií a použitím výpoèetní
techniky, se dostává do popøedí otázka kvalitního zpracování dat a získání spolehlivých a využitelných informací. To
platí i pro oblast ekonomiky, kde zejména v souvislosti s rozvojem kapitálových trhù, roste zájem o ekonomická data
pro potøeby ekonomických analýz. Hlavním problémem již není dostupnost dat, ale spíše otázka jejich kvalitního
zpracování, správné a vìrohodné interpretace výsledkù.
Cílem této doktorské disertaèní práce je:
1. Vypracování metodiky finanènì ekonomického hodnocení podnikù a odvìtví, založené na údajích úèetní závìrky
podvojného úèetnictví podnikatelù v rozsahu povinného zveøejnìní. Metodika je urèena pro komparativní analýzu
jednotlivých podnikù a pro finanènì ekonomickou analýzu odvìtví (skupin podnikù). Tento cíl práce je cílem primárním.
2. Rozbor finanènì ekonomických výsledkù akciových spoleèností vybraných odvìtví národního hospodáøství v letech
1993-1997, jako aplikace vypracované metodiky.
První èástí práce je èást úvodní, která obsahuje základní pøehled poznatkù a východisek pro øešení problému. V práci
je popsán souèasný stav øešené problematiky. Smyslem této stati je:
a) poskytnout základní pøehled poznatkù, jež jsou východiskem pro zpracování metodické èásti práce,
b) popsat zpùsob, jakým øeší daný problém jiní autoøi.
Výchozím bodem pøehledu je fungování podniku jako systému, ve kterém probíhají urèité procesy (kap. 2.1), které
vedou k naplnìní podnikových cílù (kap. 2.2). Tyto procesy jsou zachyceny (zobrazeny) v informaèním systému
podniku (kap.2.3), který umožòuje jednak øízení podnikových procesù, ale také umožòuje poskytnout vybrané informace
vnìjším uživatelùm. Následují vymezení a funkce systému finanènì ekonomického hodnocení podniku, zpùsoby jeho
použití, jeho potenciální uživatelé, výhody a nedostatky. Z informaèního systému podniku je vzhledem ke stanovenému
cíli práce (kap. 1) nejdùležitìjší subsystém úèetnictví (kap. 2.4), a zejména pak jeho výstupy ve formì úèetních
výkazù. Pro vypracování celé metodiky hodnocení je velice dùležité znát detailnì strukturu a obsah výstupù subsystému
úèetnictví. V kapitole 2.5 je uveden pøehled analytických metod používaných èi uvádìných autory pro úèely zmínìného
hodnocení.
Druhá èást práce je èást metodická. Jejím smyslem je navrhnout vlastní metodiku pro hodnocení finanèních a
ekonomických výsledkù odvìtví a podnikù pro srovnávací analýzu. Vzhledem k výchozí datové základnì si tato metodika
neklade za cíl postihnout a zhodnotit èinnost podniku z hlediska soustavy všech cílù podniku. Jedná se o zhodnocení
efektivnosti vložených prostøedkù a o urèení hlavních vlivù pùsobících na tuto efektivnost.
Ve tøetí, analytické èásti, je funkènost metodiky demonstrována na rozboru úèetních výkazù èeských akciových
spoleèností v letech 1993-1997. Smyslem tohoto rozboru je popsání základních tendencí ve vývoji finanèní a
ekonomické situace odvìtví, meziodvìtvová komparace, urèení vlivù pùsobících na zmìny kriteriálních ukazatelù
hospodaøení a vytvoøení srovnávací základny pro srovnávací analýzy jednotlivých podnikù.
Datová základna
Jako data jsou v práci použity úèetní závìrky èeských akciových spoleèností v rozsahu povinného zveøejnìní. Rozsah
povinného zveøejòování úèetních závìrek je definován opatøením ministerstva financí 281/71 701/95 ze dne 20.
prosince 1995, ve znìní pozdìjších zmìn a úprav.
Použití úèetních závìrek podnikù v rozsahu povinného zveøejnìní má dva základní dopady:
1. do urèité míry je snížena podrobnost a tedy i vypovídací schopnost dat. Rozsah zveøejnìných dat je nižší než u
úèetních závìrek v plném rozsahu nebo u údajù analytické evidence pøímo v podniku. To je tøeba zohlednit i pøi
interpretaci výsledkù analýz. Z uvedeného vyplývá, že použití hodnocení pro detailní øízení podnikových procesù
je omezeno.
2. zvyšuje se dostupnost dat a rozšiøuje se tedy srovnávací základna pro analýzu, a to i do budoucna. Otázka velikosti
srovnávací základny se stává otázkou opatøení dostateèného objemu dat, nikoliv jejich existence èi dostupnosti.
To pøedurèuje metodiku hodnocení a výsledky hodnocení spíše pro strategické øízení a plánování podnikù, a pro
použití ze strany externích uživatelù úèetních výkazù.
Pro vlastní analýzu ve tøetí èásti práce jsou použita data v následujícím objemu a struktuøe (èísla udávají poèty podnikù):
GRSU REFK SRWU VWDY VWURM ]HP FHONHP
Vymezení odvìtví bylo provedeno dle odvìtvové klasifikace ekonomických èinností (OKEÈ) [43].
Výbìrový vzorek zachycuje následující podíl akciových spoleèností národního hospodáøství:
=HP G OVWYtP\VOLYRVW SRþHWY1+
DOHVQtKRVSRGi VWYt
]DFK\FHQp
YêE UHP
3U P\VOSRWUDYLQi VNê SRþHWY1+
DWDEiNRYê
]DFK\FHQp
YêE UHP
9êUREDVWURM D
SRþHWY1+
]D t]HQtSURGDOãt
]DFK\FHQp
YêUREX
YêE UHP
6WDYHEQLFWYt
SRþHWY1+
]DFK\FHQp
YêE UHP
2EFKRGRSUDY\PRW
SRþHWY1+
YR]LGHODVSRW ]ERåt
]DFK\FHQp
YêE UHP
'RSUDYDVNODGRYiQt
SRþHWY1+
SRãW\DWHOHNRPXQLNDFH ]DFK\FHQp
YêE UHP
Metodický postup
Metodický postup øešení problematiky byl stanoven na základì definovaných cílù práce. Øešení na obecné úrovni
probíhá ve dvou liniích, analýza odvìtví a analýza urèitého podniku. Z hlediska komparativní analýzy, analýza odvìtví
vypovídá o hlavních tendencích ve finanènì ekonomickém vývoji jednotlivých odvìtví a o vzájemném postavení
jednotlivých odvìtví, což je informace použitelná jak jednotlivými podniky, tak potenciálními investory. Pøi finanèní
a ekonomické analýze podniku jde o zachycení hlavních tendencí ve vývoji podniku a jejich srovnání s tendencemi
pøíslušného odvìtví èi skupiny podnikù, a dále o zachycení postavení podniku vzhledem k odvìtvovému standardu.
Vytvoøená metodika je obecnì platná a použitelná pro hodnocení odvìtví i konkrétního podniku. Prvním metodickým
krokem je vymezení absolutních a relativních ukazatelù pro finanènì ekonomické hodnocení odvìtví a podniku, které
je provedeno v kapitole 4. Ukazatele jsou rozèlenìny do skupin podle toho, jaký aspekt podnikové èinnosti popisují.
Každý ukazatel je pojmenován, formálnì definován a je uveden jeho slovní popis. Dále je u ukazatelù naznaèen zpùsob
jejich hodnocení. Definované ukazatele jsou uzpùsobeny tak, aby mohly èerpat údaje z úèetních výkazù v rozsahu
povinného zveøejnìní.
Následuje stanovení zpùsobu srovnání hodnot ukazatelù odvìtví èi podniku v kapitole 5. Pro zhodnocení úrovnì
konkrétních jevù zobrazených ukazateli, definovanými v kapitole 4, je srovnání nezbytné. Pouhá znalost úrovnì hodnoty
urèitého ukazatele není dostaèující. Charakter analýzy vyžaduje a struktura dostupných dat umožòuje provést dva
základní zpùsoby srovnání, srovnání èasové a srovnání druhové (meziodvìtvové). Pro správné provedení srovnání je
nezbytné vymezit srovnávané údaje. Toto vymezení je založeno zejména na následujících požadavcích:
a) srovnávané údaje jsou hodnotami téhož ukazatele,
b) srovnávané údaje se odlišují konkrétním vymezením znaku, který je pøedmìtem srovnání,
c) srovnávané údaje se shodují v konkrétním vymezení zbývajících, z hlediska srovnání nerelevantních znakù.
Srovnání je provedeno dvìma zpùsoby:
a) srovnání absolutní (rozdílem), tedy zjištìní srovnávacích rozdílù,
b) srovnání relativní (indexem), tedy zjištìní srovnávacích indexù.
Vycházejíce z kapitoly 4, kde jsou vymezeny jednotlivé ukazatele finanènì ekonomického hodnocení podniku, v
kapitole 6 je provedena jejich formální systemizace. Základním použitým postupem je metoda analytické dedukce,
vycházející ze znalosti ekonomických kategorií a vztahù mezi nimi existujících. Formální systemizace vymezených
ukazatelù spoèívá v matematické formulaci vazeb a pro pøehlednost v grafickém zobrazení systému. Z hlediska možnosti
interpretace systému a jeho použití je zvolen jednovrcholový pyramidální systém. V tomto systému je definován
syntetický (kriteriální) ukazatel, který je složenou matematickou funkcí analytických ukazatelù. Rozklad ukazatele
syntetického na ukazatele dílèí (analytické) je proveden na nìkolika stupních podrobnosti (syntetiènosti). V systému
jsou stanoveny deterministické vazby mezi syntetickou charakteristikou sledovaného jevu a jejími analytickými
charakteristikami. Nejdùležitìjším dùvodem pro volbu zmínìného typu systému je skuteènost, že umožòuje
jednoznaènì promítnout diferenci kteréhokoliv analytického ukazatele v diferenci ukazatele syntetického.
V práci jsou sestaveny dva systémy ukazatelù. První systém vychází ze struktury výkazu ziskù a ztrát a rozvíjí vliv
analytických èinitelù na kriteriální ukazatel objemu hospodáøského výsledku podniku. Zmínìný systém je založen
výhradnì na použití aditivních vazeb mezi ukazateli. V druhém sestaveném systému byl jako kriteriální ukazatel zvolen
ukazatel rentability celkových aktiv. Rentabilita celkových aktiv je ukazatelem s vysokou mírou syntetiènosti, protože
vypovídá o èistém efektu veškerého majetku, který je v podniku vázán, aniž by záleželo na to, z jakých zdrojù je
majetek financován.
Ve svìtle definovaných vztahù mezi ukazateli lze vyjádøit ukazatel rentability celkových aktiv jako funkci základních
analytických ukazatelù. Funkce má následující tvar:
±
»
UY
- ªª Q96193=+ Q21 + ,0 + Q7523&531+ Q-31 + Q7523)1+ Q-)1 + Q01 ²²
GU,0
Õ
U&$ = ½
UY,0 + UY)$ + GR=iV ¢ Q96193=+ UY3RKO + UY$2
kde:
n VSNPZ
n ON
n TROPCRPN
n JPN
n TROPFN
n JFN
n MN
rvIM
rv FA
rv Pohl
rvAO
do Zás
drIM
r CA
nákladovost výkonové spotøeby a nákladù na prodej zboží
nákladovost osobních nákladù
nákladovost tvorby, rezerv opravných položek, èasového rozlišení provozních nákladù
nákladovost jiných provozních nákladù
nákladovost tvorby rezerv a opravných položek finanèních nákladù
nákladovost jiných finanèních nákladù
nákladovost mimoøádných nákladù
relativní vázanost investièního majetku
relativní vázanost finanèních aktiv
relativní vázanost pohledávek
relativní vázanost otatních aktiv
doba obratu zásob
doba reprodukce (životnosti) investièního majetku
rentabilita celkových aktiv
Schéma pyramidálního rozkladu ukazatele rentibility celkových aktiv je uvedeno na následující stranì.
Po systemizaci definovaných ukazatelù následuje metodika analýzy výsledkù srovnání hodnot kriteriálních ukazatelù
odvìtví a podniku v kapitole 7. Absolutní i relativní diference hodnot kriteriálních ukazatelù jsou rozloženy na vlivy
jednotlivých analytických ukazatelù, vyjádøené analytickými rozdíly a analytickými indexy. Použitými metodami
rozkladu jsou metoda logaritmická a metoda rozkladu pomocí postupných zmìn analytických ukazatelù.
Na základì definovaného rozdílu ukazatele rentability celkových aktiv lze odvodit tøi základní situace:
I.
DU&$ = II.
DU&$ > III.
DU&$ < Tyto základní situace jsou rozvedeny v následujícím textu:
DU&$ = , potom L(U&$ ) = , tedy U&$() = U&$( ) . V tomto pøípadì dochází k úplné kompenzaci dílèích
I. Jestliže
vlivù na ukazatel rentability celkových aktiv, øešením je potom nalezení limitního øešení [37]. Tato situace je pouze
teoretická.
II. Jestliže
DU&$ > , potom se hodnota indexu ukazatele rentability celkových aktiv mùže pohybovat ve dvou
základních intervalech:
A.
L (U&$ ) > . V tomto pøípadì je tøeba rozlišit dva základní stavy, které se liší svou ekonomickou podstatou i
interpretací:
1. U&$() > à U&$( ) > à U&$() > U&$( ) . V tomto pøípadì se jedná o situaci, kdy podnik èi skupina
podnikù vykazuje rùst hodnoty ukazatele rentability celkových aktiv, pøi výchozí kladné hodnotì ukazatele. Tuto situaci
lze hodnotit jako pøíznivou jak z hlediska stavu, tak z hlediska dynamiky daného jevu.
2. U&$() < à U&$( ) < à U&$() > U&$( ) . Zde se jedná o situaci, kdy výchozí hodnota ukazatele
rentability celkových aktiv je záporná, dochází k rùstu hodnoty tohoto ukazatele, avšak nedojde k dosažení kladné
hodnoty ukazatele rentability. Tento pøípad lze hodnotit jako pøíznivý z hlediska dynamiky hodnot daného ukazatele,
nikoli však z hlediska výsledné hodnoty daného ukazatele.
B.
L (U&$ ) < . Jestliže v situaci, kdy je delta ukazatele rentability celkových aktiv kladná a hodnota indexu
ukazatele rentability celkových aktiv záporná, potom U&$() > à U&$( ) < . Dochází zde ke zmìnì ze záporné hodnoty
ukazatele rentability na kladnou hodnotu ukazatele rentability. Dynamiku i výslednou hodnotu ukazatele lze hodnotit
pozitivnì.
III. Jestliže
DU&$ < , potom se hodnota indexu rentability celkových aktiv mùže pohybovat ve dvou základních
intervalech:
A. > L (U&$ ) > . I zde lze vyvodit dva základní stavy, které se liší svou ekonomickou podstatou i interpretací:
1. U&$() > à U&$( ) > à U&$( ) > U&$() . Za této situace dochází ke snížení kladné hodnoty ukazatele
rentability celkových aktiv, pøièemž výsledná hodnota ukazatele zùstává kladná. Tuto situaci lze hodnotit kladnì z
hlediska stavu, avšak zápornì z hlediska dynamiky sledovaného jevu.
2. U&$() < à U&$( ) < à U&$( ) > U&$() . Za této situace dochází k dalšímu snížení již záporné
hodnoty ukazatele rentability celkových aktiv. Tento jev je tøeba hodnotit zápornì, jak z hlediska stavu, tak z hlediska
dynamiky ukazatele.
B.
L(U&$ ) < . Jestliže v situaci, kdy je absolutní diference ukazatele rentability celkových aktiv záporná
nabývá rovnìž index daného ukazatele záporné hodnoty, potom U&$() < à U&$( ) > . Dochází tedy k poklesu kladné
výchozí hodnoty ukazatele na hodnotu zápornou. Dynamiku i výsledný stav daného jevu je tedy tøeba hodnotit zápornì.
Základní situace z hlediska dynamiky hodnot ukazatele rentability celkových aktiv jsou uvedeny v následující tabulce:
DU&$ = DU&$ > DU&$ < L(U&$) =
L(U&$) >
L(U&$) < > L(U&$) > L(U&$) < U&$() = U&$()
,
U&$() > à U&$() > à U&$() > U&$()
,,$
U&$() < à U&$() < à U&$() > U&$()
,,$
U&$() > à U&$() < ,,%
U&$() > à U&$() > à U&$() > U&$()
,,,$
U&$() < à U&$() < à U&$() > U&$()
,,,$
U&$() < à U&$() > ,,,%
V pøípadì, že je hodnota ukazatele rentability celkových aktiv záporná, rovnìž ukazatel ziskovosti výnosù a ukazatel
nákladové rentability nabývají záporných hodnot. Potom, jak vyplývá ze vzájemné podílové vazby mezi ukazateli
ziskovosti výnosù a relativní vázanosti celkových aktiv, by snížení hodnoty ukazatele relativní vázanosti celkových
aktiv znamenalo další snížení hodnoty kriteriálního ukazatele rentability celkových aktiv. To je v pøímém rozporu s
pøedpokládaným kladným pùsobením snižování hodnoty ukazatele relativní vázanosti celkových aktiv za situace, kdy
hodnoty ukazatelù ziskovosti výnosù, nákladové rentability a tedy i rentability celkových aktiv dosahují kladných
hodnot. Pokud je výsledkem ekonomických jevù v podniku (èi skupinì podnikù) zmìna hodnoty ukazatele rentability
celkových aktiv z kladné hodnoty na zápornou (nebo naopak), dochází ke zmìnì ekonomického významu ukazatele
rentability celkových aktiv (rovnìž Matìjka [37]).
Statistická analýza výbìrových dat v této práci spoèívá v charakteristice pravdìpodobnostního rozdìlení hodnot
vybraných ukazatelù, v testování statistické významnosti diferencí støedních hodnot vybraných ukazatelù podnikù
jednotlivých odvìtví a ve vícerozmìrné lineární regresní analýze. Pro statistickou analýzu jsou použity hodnoty
ukazatelù dílèích podnikù.
Pøi analýze konkrétního podniku je velice aktuální jak srovnání èasové, tak srovnání se standardem daného odvìtví.
Standardy odvìtví jsou stanoveny pro jednotlivé roky prostøednictvím charakteristik polohy a rozptýlenosti
pravdìpodobnostních rozdìlení vybraných ukazatelù.
Lze pøedpokládat, že støední hodnoty vybraných ukazatelù se budou pro jednotlivá odvìtví lišit. Je proto testována
statistická významnost rozdílnosti støedních hodnot tìchto ukazatelù. Primární metodou použitou k testování statistické
významnosti støedních hodnot ukazatelù podnikù mezi odvìtvími je analýza rozptylu.
Základními pøedpoklady pro použití analýzy rozptylu jsou:
a) normalita rozdìlení závisle promìnné,
b) homogenita rozptylù.
Lze øíci, že F-test používaný k testování statistické významnosti rozdílnosti støedních hodnot, je pozoruhodnì robustní
vzhledem k porušení normality rozdìlení, a to zvláštì pøi vyšších poètech pozorování. Proto, mírné porušení podmínky
normality rozdìlení nemá zásadní dopady na výsledky testu [47].
Druhým pøedpokladem je, že rozptyly v rámci jednotlivých skupin v testu jsou homogenní. Opìt, F-test lze považovat
za pomìrnì robustní vùèi heterogenitì rozptylù. Výsledky analýzy rozptylu však více ohrožuje možná korelace støedních
hodnot a rozptylù pozorování v rámci skupin [47]. Tato situace mùže nastat zejména tehdy, existují-li odlehlé hodnoty,
které mohou, zejména pøi menším poètu pozorování, zmìnit støední hodnotu i výraznì zvýšit rozptyl.
Pro testování homogenity rozptylu byl použit Levenùv test. Tento test je založen na analýze rozptylu každé závisle
promìnné, a to na základì absolutních odchylek hodnot od pøíslušné støední hodnoty dané skupiny. Pokud je výsledek
Levenova testu statisticky významný, potom by hypotéza o homogenitì rozptylù mìla být zamítnuta. Nicménì, Fstatistika je natolik robustní, že ani statisticky významný výsledek Levenova testu nemusí ohrozit výsledky analýzy
rozptylu, pokud je poèet pozorování vyšší než 10 a pokud (jak již bylo zmínìno výše), nejsou støední hodnoty skupin
korelovány se smìrodatnými odchylkami skupin [47]. Tento pøedpoklad byl testován grafickým vynesením závislosti
mezi zmínìnými hodnotami.
V pøípadì nesplnìní nìkteré ze základních podmínek aplikace analýzy rozptylu (zejména podmínky nekorelovanosti
støedních hodnot a rozptylù) je vhodné podepøít výsledek analýzy rozptylu nìkterým neparametrickým testem, tedy
testem, který nevyžaduje žádné pøedpoklady ohlednì normality. Jako alternativa k analýze rozptylu byl použit KruskalWallis test [47].
Pro spoleèenské vìdy je charakteristický velký poèet vzájemnì závislých velièin, komplikovaný systém vzájemných
vztahù a rozsáhlý soubor obtížnì zachytitelných a vyjádøitelných vlivù [58][47]. Potom co byl sestaven deterministický
model rozkladu rentability celkových aktiv podniku, je vhodné uvìdomit si zjevné nedostatky tohoto modelu. Jedním
z tìchto nedostatkù je bezesporu fakt, že probíhající ekonomické procesy v reálu nemají charakter deterministický,
nýbrž stochastický. Stochastické vztahy mezi velièinami jsou takové, kdy rùzným hodnotách jednìch velièin odpovídají
s nestejnou pravdìpodobností hodnoty jiných velièin [18]. Z tohoto dùvodu je vhodné pokusit se o sestavení modelu,
který by tuto skuteènost urèitým zpùsobem postihoval. Zkoumaným jevem je závislost rentability celkových aktiv,
jakožto kriteriálního ukazatele podniku, na vysvìtlujících promìnných. Vhodným výpoèetním aparátem pro sestavení
takového modelu je vícerozmìrná regresní analýza [18][58].
Kvalitní sestavení regresního modelu vyžaduje splnìní urèitých pøedpokladù. Prvním pøedpokladem je pøedpoklad
linearity. Linearita závislosti nemùže být prakticky dokázána, ale funkènost aparátu vícerozmìrné regresní analýzy
naštìstí není nesplnìním tohoto pøedpokladu pøíliš ohrožena. Navíc, výhodou je logiènost a snadná interpretovatelnost
lineárního vztahu. Podle [47] užiteèné pro posouzení linearity vztahu mezi závislou a nezávislými promìnnými je
grafické vynesení vztahu pøedpovìzených hodnot a reziduí (predicted/residual).
Dalším pøedpokladem je normalita rozdìlení. Tento pøedpoklad znamená, že rezidua (pøedpovìzené minus pozorované
hodnoty) mají normální rozdìlení. Používaný F-test je opìt pomìrnì robustní k porušení tohoto pøedpokladu [47].
Obtížným a z hlediska vlivu na výsledky analýzy velice závažným problémem, je výbìr regresorù, tedy vysvìtlujících
promìnných. Okruh vysvìtlujících promìnných nutnì musí vyplývat z vìcné znalosti zkoumané problematiky [18][21].
Závažné jsou dùsledky opomenutí nìkteré podstatné velièiny. Rozhodující je skuteènost, že regresní model bez
promìnných, které zpùsobují systematické zmìny závislé promìnné je nepravdivý a vede ke zkresleným odhadùm.
Opomenutí nìkteré promìnné je navíc prakticky nezjistitelné.
Úloha øešená v práci je charakteristická pøedem urèeným a omezeným okruhem možných vysvìtlujících promìnných,
který zcela jistì není kompletní. Navíc lze pøedpokládat i dokázat rùzný stupeò vzájemné závislosti vysvìtlujících
promìnných (multikolinearitu). Multikolinearitou se rozumí vzájemná lineární závislost vysvìtlujících promìnných
[18]. Dùvody multikolinearity mohou být rùzné. Relativnì nejjednodušší je situace, kdy multikolinearitu zpùsobuje
regresní rovnice obsahující nadbyteèné vysvìtlující promìnné.
Jednou z možností, jak odstranit nepøíznivé dùsledky multikolinearity, projevující se v malé stabilitì regresních odhadù,
je použití høebenové regrese [18][58]. Høebenová regrese se používá tehdy, pokud jsou nezávislé vzájemnì silnì
korelovány a prostøednictví bìžné metody nejmenších ètvercù nelze získat stabilní odhady regresních koeficientù.
Høebenová regrese umìle snižuje korelaèní koeficienty, takže umožòuje získání stabilnìjších odhadù.
Pro sestavení regresního modelu byla zvolena spoleèná množina vysvìtlujících promìnných. Tato množina regresorù
byla vybrána pro všechna odvìtví. Úloha regresní analýzy byla øešena pro jednotlivá odvìtví v letech 1993 až 1997 a
byly tak získány odhady regresních rovnic odvìtví v rùzných letech. Jelikož existuje znaèná specifiènost analyzovaných
odvìtví, bylo nutné tento fakt zohlednit i ve výbìru regresorù. Výbìr základní skupiny regresorù byl ponechán, byla
však použita metoda postupné regrese [47]. Tato metoda je vhodnou pro výbìr vysvìtlujících promìnných. Respektuje
totiž poøadí zaøazování jednotlivých promìnných, protože na každém kroku zkoumá dùsledky jiného poøadí zaøazování
promìnných.
Velké zkreslení výsledku regresní analýzy mùže být zpùsobeno pøítomností odlehlých hodnot. Pro detekci odlehlých
hodnot je vhodná residuální analýza. Lze øíci, že jakákoliv nenáhodnost zjištìná u reziduí naznaèuje urèité nedostatky
v modelu [18]. Z modelù byly vylouèeny odlehlé hodnoty, identifikované pomocí Cookovy vzdálenosti, která hodnotí
konkrétního pozorování na model. Dále bylo využito grafické vynesení pozorovaných hodnot (observed) a reziduí
(residual) do grafu, které je rovnìž vhodné pro detekci odlehlých hodnot [47]. Pro posouzení výstižnosti modelu bylo
použito grafické vynesení hodnot pøedpovídaných (predicted) a pozorovaných (observed). To umožòuje identifikovat
potenciální shluky pozorování, které nebyly dobøe pøedpovìzeny [47]. O stabilitì modelu vypovídá grafické zobrazení
hodnot residuí versus deleted residuals [47]. Velké rozdíly mezi deleted residuals a bìžnými standardizovanými residui
znamenají malou stabilitu regresních koeficientù a jejich vysokou ovlivnitelnost vylouèením jednotlivých pozorování.
Závìr
Na závìr tohoto krátkého pøehledu je vhodné znovu uvést cíle práce. Cílem práce bylo 1) sestavit metodiku pro
finanènì ekonomickou analýzu podniku a odvìtví, 2) aplikovat tuto metodiku na rozboru finanènì ekonomických
výsledkù akciových spoleèností vybraných odvìtví národního hospodáøství. Dle tohoto schématu je koncipován i
vlastní závìr práce.
Zhodnocení silných a slabých stránek navržené metodiky
Sestavená a aplikovaná metodika finanènì ekonomického hodnocení podniku a odvìtví, vycházející z dat úèetních
výkazù v rozsahu povinného zveøejnìní, je urèitým pokusem vytìžit z minima maximum. Jak již bylo uvedeno, použití
zmínìné datové základny má dva základní dopady, nižší podrobnost analyzovaných dat a následnì i omezené možnosti
provádìného rozboru, ale také snadnou dostupnost široké datové základny. Volba datové základny však mùže ovlivnit
výsledky rozboru i jiným zpùsobem. Úèetní systém v Èeské republice je koncipován tak, aby podával vìrný obraz o
finanèní a ekonomické situaci podnikù. Úèetnictví, tak jak je regulováno v ÈR, vytváøí urèité mantinely, v rámci
kterých se musí management podniku pohybovat i pøi sestavování úèetních výkazù. Úèetní výkazy jsou však urèeny
primárnì pro externí uživatele a i pøes zmínìnou koncepci úèetního systému nemusí zcela pøesnì a objektivnì vyjadøovat
ekonomickou realitu daného podniku. Vypovídací schopnost dat z úèetních výkazù se tak do urèité míry stává otázkou
jejich správné interpretace. Vìdomým nedostatkem sestavené metodiky je dále skuteènost, že absentuje hodnocení
založené na údajích kapitálového trhu.
Nespornou výhodou navržené metodiky je její snadná použitelnost. Ukazatele finanèní analýzy jsou sestaveny tak, aby
èerpaly primární èi sekundárnì odvozené ukazatele pøímo z úèetních výkazù. Rovnìž, pøi pøípadné zmìnì struktury
vykazovaných úèetních údajù lze metodiku snadno pøizpùsobit.
Sestavený deterministický model je vìdomým zjednodušením skuteènosti. Jeho výhodou je pøedevším snadná a
jednoznaèná interpretovatelnost. Svá úskalí má i použití statistické analýzy výbìrových dat, a to zejména sestavení
vícerozmìrných regresních modelù. K použití regresní analýzy vedla pøedevším snaha o zmírnìní nedostatku
deterministického modelu, který spoèívá v èásteèné neurèitosti probíhajících ekonomických procesù. Spolehlivost
regresního modelu je do znaèné míry ovlivnìna správným výbìrem regresorù, pøièemž závažné dùsledky nemá ani tak
pøiøazení nadbyteèného regresoru, jako opomenutí významného regresoru. Z povahy analyzovaných dat rovnìž vyplývá
možnost vzájemné korelovanosti zvolených regresorù. To byl dùvod pro použití metody høebenové regrese. Snahou o
eliminaci negativních dùsledkù zaøazení nadbyteèného regresoru bylo použití metody postupné regrese. Je ovšem
možné, a snad i pravdìpodobné, že došlo k opomenutí nìkterého významného regresoru, napøíklad proto, že nebyl
mezi dostupnými údaji. Proto je tøeba k výsledkùm regresní analýzy pøistupovat velice opatrnì, a to i pøese skuteènost,
že získané odhady regresních funkcí jsou pomìrnì stabilní.
Na závìr hodnocení je dùležité zdùraznit okruh potenciálních uživatelù metodiky. Lze øíci, že tento okruh splývá s
okruhem externích uživatelù úèetních výkazù. Metodika není urèena pro detailní analýzu efektivnosti podniku ze
strany podnikového managementu. Jistì každý management podniku bedlivì sleduje syntetické ukazatele efektivnosti
vložených prostøedkù, avšak cíle podniku nemusí být definovány tímto zpùsobem. Každý podnikový management má
k dispozici nesrovnatelnì podrobnìjší, pøesnìjší a aktuálnìjší údaje, než jsou syntetické údaje úèetní závìrky. To však
neznamená, že metodika nemùže být podniky použitelná. Vždy i podniky samotné mohou být externími uživateli
úèetních výkazù a údaje mezipodnikové komparativní analýzy èi srovnání se standardem odvìtví je velice užiteènou
informací. Podniky jsou rovnìž strategickými investory, kteøí ocení informace z jednotlivých odvìtví národního
hospodáøství. Metodika dále získá na vypovídací schopnosti, bude-li v budoucnu doplnìna o hodnocení založené na
informacích kapitálového trhu.
Významné finanènì ekonomické charakteristiky akciových spoleèností odvìtví
Sestavená metodika byla aplikována ve smyslu analýzy akciových spoleèností vybraných odvìtví národního hospodáøství.
Z výsledkù, uvedených v kapitole 9 a v pøíloze práce, lze odvodit urèité obecné charakteristiky stavu a vývoje finanènì
ekonomické situace akciových spoleèností jednotlivých odvìtví ve vztahu k ostatním odvìtvím.
Pro akciové spoleènosti odvìtví dopravy byl charakteristický vyšší podíl investièního majetku a nízký podíl zásob na
celkových aktivech. Vyšší podíl investièního majetku byl pøíèinou vysokého podílu odpisù na celkových nákladech i
vyšší odpisové nákladovosti. Vysoký byl i podíl osobních nákladù na celkových nákladech a vysoká nákladovost osobních
nákladù. Rovnìž, v souvislosti s rostoucím podílem cizích zdrojù se zvyšovala nákladovost jiných finanèních nákladù
i podíl finanèních nákladù na celkových nákladech. Naopak, nákladovost výkonové spotøeby a nákladù na prodej zboží
byla spíše nižší, stejnì jako podíl výkonové spotøeby a nákladù na prodej zboží na celkových nákladech. Pokud se
jedná o výnosy, klesal podíl provozních výnosù na celkových výnosech i podíl tržeb z prodeje vlastních výrobkù, zboží
a služeb na provozních výnosech. Z hlediska financování podnikových aktiv bylo odvìtví dopravy charakteristické
nízkým avšak stoupajícím podílem cizích zdrojù i nízkou a stoupající celkovou úvìrovou zatížeností. Vysoký byl i
podíl dlouhodobých zdrojù. V souvislosti se zvyšováním podílu cizích zdrojù nelze pominout výrazné zhoršení ukazatelù
likvidity, což ve spojení s nedostateènou rentabilitou mùže znamenat snížení pøílivu kapitálu do odvìtví. Rentabilitu
odvìtví lze hodnotit jako nedostateènou.
Akciové spoleènosti odvìtví obchodu lze charakterizovat vysokým prùmìrným objemem celkových aktiv na jeden
podnik, nízkým podílem investièního majetku na celkových aktivech, nižším a klesajícím podílem zásob na celkových
aktivech a vysokým podílem pohledávek na celkových aktivech. Podíl investièního majetku na stálých aktivech byl
však nižší. Pøíznivì lze hodnotit nižší relativní vázanost celkových aktiv (s výjimkou roku 1993 hodnoty nižší než
jedna) a vysokou relativní úèinnost investièního majetku. Rovnìž velice kladnì lze hodnotit nižší a nadále klesající
dobu obratu zásob, která zøejmì vypovídá o zlepšeném marketingu a logistice obchodních firem, pravdìpodobnì
vlivem zahranièního know-how. Doba splatnosti pohledávek v odvìtví je však pomìrnì vysoká. Vysoký podíl cizích
zdrojù lze považovat za projev hypotézy, že vìtší firma má obvykle snadnìjší pøístup k cizímu kapitálu. Vzhledem k
nižšímu podílu stálých aktiv je logický nižší podíl dlouhodobých bankovních úvìrù na celkových bankovních úvìrech.
Dùležitá je uspokojivá úroveò likvidity. Z analýzy struktury nákladù a nákladovosti vyplývá vysoký podíl nákladù na
prodej zboží na celkových nákladech i na celkových výnosech. Podíl osobních nákladù a odpisù na celkových nákladech
je nízký, stejnì jako odpisová nákladovost a nákladovost osobních nákladù. Z analýzy struktury výnosù je patrný nižší
podíl provozních výnosù na celkových výnosech a spíše vyšší podíl tržeb za prodej (vlastních výrobkù, služeb a) zboží
na provozních výnosech. Rentabilita odvìtví je sice nedostateèná, nicménì lze ve svìtle výše uvedených charakteristik
oèekávat spíše pøíznivý vývoj (samozøejmì v závislosti na zmìnách v makroekonomickém prostøedí, zejména na
vývoji agregátní poptávky).
Akciové spoleènosti odvìtví potravináøství ve sledovaném období vykazuje nìkolik prvkù podobných odvìtví obchodu.
Je charakteristické pøibližnì 50% podílem investièního majetku na celkových aktivech, s klesající tendencí. Obdobnì
jako u odvìtví obchodu lze kladnì hodnotit nízkou relativní vázanost celkových aktiv. Odvìtví vykazuje obdobnou
dobu obratu zásob jako obchod èi doprava, doba splatnosti pohledávek je spíše nižší. Podíl cizích zdrojù se pohybuje
kolem 50 %, celková úvìrová zatíženost je spíše vyšší. Problémem odvìtví je nedostateèná úroveò likvidity. Obdobnì
jako u obchodu je zde vyšší podíl výkonové spotøeby a nákladù na prodej zboží i nákladovost výkonové spotøeby a
nákladù na prodej zboží, nižší podíl odpisù i osobních nákladù na celkových nákladech i nižší nákladovost osobních
nákladù a odpisová nákladovost. Celková nákladovost je ve srovnání s ostatními odvìtvími vesmìs nižší. Na stranì
výnosù lze vidìt vyšší podíl provozních výnosù na celkových výnosech a vyšší podíl tržeb za prodej vlastních výrobkù,
zboží a služeb na provozních výnosech. Až na mírnou ztrátu v roce 1994 odvìtví dosahovalo kladné rentability, avšak
nedostateèné rentability. Kladnì však lze hodnotit nadpolovièní podíl ziskových podnikù.
Stavebnictví je odvìtví, jehož akciové spoleènosti bylo možné charakterizovat vysokým podílem zásob na celkových
aktivech a pomìrnì vysokou dobou obratu zásob. Podíl investièního majetku na celkových aktivech i podíl investièního
majetku na stálých aktivech je pøibližnì srovnatelný s odvìtvím strojírenství. Relativní vázanost celkových aktiv mìla
klesající tendenci, zatímco relativní úèinnost investièního majetku ve sledovaném období stoupala. Podíl cizích zdrojù
se pohyboval okolo hodnoty 50%, podíl dlouhodobých zdrojù byl spíše nižší, srovnatelný nejlépe s odvìtvím obchodu.
Celková úvìrová zatíženost byla nižší, pøièemž klesal podíl dlouhodobých bankovních úvìrù na celkových pøijatých
bankovních úvìrech. Velikým problémem odvìtví byla nedostateèná likvidita, kterou lze hodnotit jako nejhorší ze
všech odvìtví. Z hodnocení struktury nákladù a nákladovosti vyplývá rostoucí podíl výkonové spotøeby a nákladù na
prodej zboží na celkových nákladech i rostoucí nákladovost výkonové spotøeby a nákladù na prodej zboží. Naopak,
podíl odpisových nákladù na celkových nákladech a odpisová nákladovost klesá. Celková nákladovost je sice ke konci
období rostoucí, avšak nepøesahuje hodnotu jedna. Odvìtví dosahovalo vesmìs kladné rentability, která se však pøi
srovnání s úrovní úrokových sazeb a úrovní inflace se sledovaném období jeví jako nedostateèná. Patrná je rovnìž
pøevaha ziskových podnikù na podniky ztrátovými.
Akciové spoleènosti ve strojírenství vykazovaly v prùmìru vyšší objem celkových aktiv. Podíl investièního majetku
na celkových aktivech klesl na hodnotu pod 40% a je srovnatelný s odvìtvím stavebnictví. Podíl zásob na celkových
aktivech je pomìrnì vysoký, rovnìž nejlépe srovnatelný s odvìtvím stavebnictví. Relativní vázanost celkových aktiv
je vyšší ale s pozitivní klesající tendencí. Rostoucí relativní úèinnost investièního majetku lze rovnìž hodnotit pozitivnì.
Doba obratu zásob i doba splatnosti pohledávek byly vysoké, avšak pozitivní je jejich zøetelný pokles v prùbìhu
sledovaného období. Podíl cizích zdrojù se pohyboval okolo hodnoty 50%, pøièemž celková úvìrová zatíženost byla
spíše vyšší. Úroveò likvidity odvìtví je tøeba hodnotit jako nedostateènou. Z analýzy struktury nákladù a nákladovosti
vyplývá vzhledem k ostatním odvìtvím nízký podíl výkonové spotøeby a nákladù na prodej zboží na celkových nákladech
i nízká nákladovost výkonové spotøeby a nákladù na prodej zboží. Podíl osobních nákladù i nákladovost osobních
nákladù je ve vztahu k ostatním odvìtvím spíše vyšší. Rovnìž podíl odpisù na celkových nákladech a odpisová nákladovost
jsou spíše vyšší, s tendencí k poklesu. Podíl finanèních nákladù i finanèní nákladovost jsou rovnìž ve vztahu k ostatním
odvìtvím vyšší, pravdìpodobnì vlivem vyšší celkové úvìrové zatíženosti. Celkovou nákladovost je tøeba hodnotit
jako vysokou. Odvìtví tak dosahovalo záporné rentability i pøes to, že podíl ziskových podnikù byl (kromì roku 1994)
nadpolovièní.
Zemìdìlské akciové spoleènosti lze ve vztahu o ostatním analyzovaným odvìtvím charakterizovat nepomìrnì nižším
prùmìrným objemem celkových aktiv. Podíl investièního majetku na celkových aktivech i na stálých aktivech byl
vysoký, ke konci sledovaného období docházelo k nárùstu podílu zásob na celkových aktivech a k prodloužení doby
obratu zásob. Odvìtví se dále vyznaèovalo nižší relativní úèinností investièního majetku. Podíl cizích zdrojù byl ve
vztahu k ostatním odvìtvím nižší, stejnì tak i celkové úvìrové zatížení, vysoký byl podíl dlouhodobých zdrojù. Koncem
sledovaného období rostl podíl dlouhodobých bankovních úvìrù na celkových bankovních úvìrech. Úroveò likvidity
analyzovaných spoleèností lze hodnotit spíše jako nedostateènou. Z analýzy struktury nákladù a nákladovosti vyplývá
rostoucí podíl osobních nákladù na celkových nákladech i nákladovost osobních nákladù a rovnìž rostoucí podíl
odpisù i odpisová nákladovost. Docházelo k mírnému poklesu podílu výkonové spotøeby a nákladù na prodej zboží na
celkových nákladech i k poklesu nákladovosti výkonové spotøeby a nákladù na prodej zboží. Celková nákladovost
kolísala kolem hodnoty jedna. Soubìžnì docházelo k poklesu podílu provozních výnosù na celkových výnosech a k
rùstu podílu finanèních výnosù na celkových výnosech. Rentabilitu akciových spoleèností v odvìtví lze hodnotit jako
nízkou, i pøes vysoký podíl ziskových podnikù. Podíl ziskových a ztrátových podnikù jednotlivých odvìtví je patrný z
následující tabulky (údaje uvedeny v %):
FHONHP
]LVN
]WUiWD
]LVN
]WUiWD
]LVN
]WUiWD
]LVN
]WUiWD
]LVN
]WUiWD
]LVN
]WUiWD
GRSU
REFK
SRWU
VWDY
VWURM
]HP
FHONHP
Zobecnìní výsledkù analytických modelù
Rozklad zmìny objemu hospodáøského výsledku za úèetní období na analytické èinitele ukázal, že ve všech odvìtvích
byly hlavním èinitelem zmìn hospodáøského výsledku za úèetní období zmìny v efektivnosti výkonù a obchodní
èinnosti. Výkony a prodej zboží pøedstavovaly podstatnou èást výnosù analyzovaných podnikù stejnì jako výkonová
spotøeba a náklady na prodej zboží pøedstavovaly podstatnou èást nákladù analyzovaných podnikù. Velmi významným
èinitelem zmìn hospodáøského výsledku za úèetní období byly zmìny v objemu vynaložených osobních nákladù (kromì
odvìtví strojírenství). Významným èinitelem zmìn hospodáøského výsledku za úèetní období v odvìtvích potravináøství,
stavebnictví a zemìdìlství byly zmìny v odpisových nákladech. Zmìny hospodáøského výsledku z finanèních operací
byly významné z hlediska zmìn hospodáøského výsledku za úèetní období zejména v odvìtví stavebnictví a zemìdìlství.
Z deterministického modelu rozkladu diferencí hodnot ukazatele rentability celkových aktiv vyplývá, že zásadním
faktorem zmìn hodnot rentability celkových aktiv byly zmìny v oblasti relativní spotøeby vyjádøené v modelu ukazateli
nákladovosti. Nejvýznamnìjším èinitelem byly ve všech odvìtvích zmìny v nákladovosti výkonové spotøeby a nákladù
na prodej zboží. Významným èinitelem byly i zmìny v nákladovosti osobních nákladù, a to v odvìtvích obchodu,
stavebnictví a zemìdìlství. Nákladovost finanèních nákladù byla významným èinitelem zmìn rentability celkových
aktiv v odvìtvích obchodu , potravináøství a zemìdìlství. Stupeò využití (resp. vázanosti) majetku se ve sledovaném
období ukázal jako ménì významný faktor zmìn hodnot ukazatele rentability celkových aktiv. Významnìji pùsobily
pouze zmìny relativní vázanosti investièního majetku a doby reprodukce investièního majetku v odvìtví stavebnictví
a zmìny v relativní vázanosti investièního majetku v odvìtví zemìdìlství.
Vícerozmìrný regresní model rentability celkových aktiv v obecné rovinì potvrdil výsledky modelu deterministického.
Významnými regresory byly zejména ukazatele provozní nákladovosti (všechna odvìtví) a finanèní nákladovosti (kromì
odvìtví zemìdìlství). Rovnìž v souladu s deterministickým modelem se projevil urèitý (by nízký) vliv relativní
úèinnosti investièního majetku v odvìtví stavebnictví. Stejný faktor se projevil i v odvìtví potravináøství, strojírenství
a zemìdìlství, avšak hodnoty regresních koeficientù dosahovaly nízkých hodnot. Vliv podílu cizích zdrojù na rentabilitu
celkových aktiv se prokázal pouze v odvìtví potravináøství a strojírenství, avšak regresní koeficienty dosahovaly velice
nízkých a tedy nevýznamných hodnot. U všech regresních modelù se upravené koeficienty determinace pohybovaly
pøibližnì v rozmezí 0,45 až 0,85. Tyto hodnoty lze interpretovat jako pomìrnì vysokou míru, kterou sestavené modely
vysvìtlují variabilitu závislé velièiny, tedy rentability celkových aktiv.
Summary
The System of Financial and Economic Evaluation of Corporations Issuing from the Financial Accounting Statements
Milan Jílek
At the present time, which can be, among others, characterized by a rapid development of information technology and
computer science, the issues of a qualified data processing and drawing of reliable and useful information are more
and more important. The area of applied economics has not been excluded from this process. Together with the
development of financial and capital markets, the economic data for economic analysis are demanded. The main
problem has shifted from gathering sufficient database to quality data processing, to reliable and credible interpretation
of analysis results.
The aim of this dissertation is to meet the following goals:
1) to work out the methodology of financial and economical evaluation of corporations to be used for both, the
analysis of single enterprise and whole industries. This is the primary aim of the dissertation.
2) to analyze the financial and economical results of selected industries within the period from 1993 to 1997, as the
application of elaborated methodology. The selected industries were transport, trade, food industry, building industry,
machinery industry and agriculture. All together, more than 14 hundred corporations were analyzed.
The dissertation itself is divided into three volumes. The first, introductory volume contains a review of knowledge
and sources necessary for the solution of the problem.
The second volume is methodological one. There has been built the methodology of financial and economical analysis
of corporations using the apparatus of ratio analysis, systemization of economic magnitudes using both, deterministic
and stochastic interactions. The methodology applies wide statistical data analysis, especially probability distribution
of economic magnitudes, ANOVA analysis and multivariate regression analysis.
The third volume is analytical one. It contains the application of the methodology, represented by the analysis of
corporations in selected industries. The analysis describes the basic tendencies in the economic development of
industries within the analyzed period, makes interindustrial comparison and creates industry standards for single
corporation analysis. The utilization of analytical systems enabled to reveal the main factors influencing the economical
effectiveness of industries in analyzed period.
Literatura
[1] Abarbanell, J.S. - Bushee, B.J.: Fundamental Analysis, Future Earnings, and Stock Prices. Journal of Accounting
Research. Vol. 35, No.1 Spring 1997, USA, p. 1-24.
[2] American Institute of Certified Public Accountants, Accounting Principles Board, Statement No.4, §9, October
1997.
[3] Andìl, J.: Matematická statistika. STNL/ALFA, Praha, 1995.
[4] Arnold, J. - Turley, S.: Accounting for Management decisions. 3rd edition. Prentice Hall Europe, 1996, ISBN 013-308818-9.
[5] Bacidore, M.J. - Boquist, J.A. - Milbourn, T.T. - Thakor, A.V.: The Search for the Best Financial Performance
Measure. Financial Analysts Journal. May/June 1997, p. 11-20.
[6] Brealey, R.A. - Myers, S.C.: Teorie a praxe firemních financí. Victoria Publishing, 1993.
[7] Brigham, E.F. - Gapenski, L.C.: Financial Management - Theory and Practice. 8th edition. The Dryden Press,
1997. ISBN 0-03-017789-8.
[8] Bull, R.J.: Accounting in Business. London, Butterworths, 1984, s.6.
[9] Èeská národní banka: Výroèní zpráva za rok 1998. ÈNB Praha, 1999.
[10] Èeský statistický úøad: Analýza finanèního hospodaøení vìtších nefinanèních podnikù za období 1993 až 1997.
ÈSÚ Praha , 1999. Kód publikace: 0124-99
[11] Elliott, B. - Elliot, J.: Financial Accounting and Reporting, 2e, Prentice Hall Europe, 1996, ISBN: 0-13357733-3.
[12] Fotr, J.: Finanèní analýza firmy a její poèítaèová podpora. Finance a úvìr, 45, 1995, è.6.
[13] Fotr, J. - Hájek, S.: Mezipodnikové srovnávání pomìrových ukazatelù. Úèetnictví, è.5, 1997
[14] Fotr, J. - Píšek, M.: Exaktní metody ekonomického rozhodování. Studie ÈSAV 6.86, Academia Praha, 1986.
[15] Freiberg, F.: Cash flow - øízení likvidity podniku. Management Press, 1995.
[16] Grünwald, R.: Finanèní analýza - metody a využití. VOX Consult, 1995.
[17] Havel, F.: Zmìny v zákonì o úèetnictví. Auditor 1/98, 1998, s.7-12.
[18] Hebák, P. - Hustopecký, J.: Vícerozmìrné statistické metody s aplikacemi. SNTL Praha, 1987.
[19] Higgins, C.R.: Analýza pro finanèní management. Grada Publishing, 1997, ISBN 80-7169-404-5.
[20] Hill, C.N. - Sartoris, W.L.: Short-Term Financial Management. Prentice Hall, 1995.
[21] Hindls, R. - Kaòoková, J. - Novák, I.: Statistické metody (statistika B). VŠE Praha, Fakulta informatiky a
statistiky, 1995.
[22] Choi, F.D.S. - Muller, G.G.: International Accounting. 2nd edition. Prentice Hall, 1992.
[23] Jílek, J. - Souèek, E.: Ekonomická statistika v prùmyslu s pøíklady. SPN Praha, 1985.
[24] Jílek, M.: Stanovení preferenèního poøadí investièních variant na základì finanèních údajù. Sborník Jihoèeské
university, zemìdìlské fakulty v Èeských Budìjovicích, øada ZOO, 1996, 1/XIII.
[25] Jílek, M.: Kapitálová struktura èeských akciových spoleèností. Sborník mezinárodní konference Agrární
perspektivy, ÈZU, PEF, Praha, 1996.
[26] Jílek, M. - Hlína, L.: Metodika hodnocení likvidity a hodnocení likvidity zemìdìlských akciových spoleèností
v letech 1993 - 1995. Sborník Jihoèeské university, zemìdìlské fakulty v Èeských Budìjovicích, øada ZOO, 1996,
2/XIII.
[27] Jílek, M. - Hlína, L.: Návrh pyramidálního rozkladu ukazatele relativní vázanosti celkových aktiv. Sborník
Jihoèeské university, zemìdìlské fakulty v Èeských Budìjovicích, øada ekonomická;, 1997, 1/XXII.
[28] Kašpar, J. - Jílek, J. - Matìjka, M. - Roubíèek, V.: Ekonomická statistika. Praha, SNTL, 1969.
[29] Kovanicová, D.: Finanèní úèetnictví v kontextu souèasného vývoje. Polygon Praha, 1997, ISBN 80-85967-510.
[30] Kovanicová, D.: Nová abeceda úèetních znalostí pro každého. Polygon, Praha 1995.
[31] Kovanicová, D. - Kovanic, P.: Poklady skryté v úèetnictví I, Polygon Praha, 1995, ISBN 80-85967-06-5.
[32] Kovanicová, D. - Kovanic, P.: Poklady skryté v úèetnictví II, Polygon Praha, 1995, ISBN 80-85967-06-5.
[33] Kovanicová, D. - Kovanic, P.: Poklady skryté v úèetnictví III, Finanèní øízení rozvoje podniku. Polygon Praha,
1996. ISBN 80-85967-35-9
[34] Krauseová, J.: Analýza kapitálové struktury èeských firem. Finance a úvìr, 45, 1995, è.9.
[35] Král, B. - Holínská, E. - Misterková, J. - Pospíšilová, M.: Vnitropodnikové úèetniství. Trizonia 1994, ISBN
80-85573-31-8
[36] Mach, J. - Havrávek, J. - Burianová, J.: Mikroekonomie I., II. Provoznì ekonomická fakulta ÈZU, Praha, 1996.
ISBN: 80-213-0298-4
[37] Matìjka, M.: Základní operace s ekonomickými ukazateli. STNL Praha, 1987.
[38] Matìjka, M.: Hodnocení efektivnosti výrobního podniku. STNL Praha, 1976.
[39] Mezinárodní úèetní standardy. AmiCom, 1994.
[40] Neplechová, M. - Novák, J.: Úèetnictví a kalkulace nákladù v zemìdìlství. Bilance Praha, 1996.
[41] Neumaierová, I. - Neumaier, I.: Úvaha o optimální zadluženosti. Finance a úvìr, 46, 1996, è.1
[42] Opatøení Ministerstva financí 281/71 701/95 ze dne 20.prosince 1995, ve znìní pozdìjších zmìn a úprav.
[43] Opatøení Èeského statistického úøadu OP 19/93 ze dne 1.12.93 k zavedení Odvìtvové klasifikace
ekonomických èinností, ve znìní pozdìjších zmìn a úprav.
[44] Pearce, W. a kol.: MacMillanùv slovník moderní ekonomie. Victorie Publishing, Praha, 1995.
[45] Pitt, F.: Accounting Concepts and Methods - Accounting 2. London, Holt, Rinehart & Winston, 1982, P. 345
[46] Schroll, R.: Prokazování likvidity podniku v podmínkách tržního hospodáøství. Úèetnictví, 26, 1991, è.6.
[47] Statistica: Volume I: General Conventions, Statistics I. Statsoft 1995. ISBN 1-884233-12-0
[48] Stickney, C.P.: Financial Reporting and Statement Analysis, A Strategic Perspective. The Dryden Press, 3e,
1996, ISBN: 0-03-011698-8.
[49] Støeleèek, F.: Analýza podnikatelské èinnosti I. VŠZ Praha, 1989.
[50] Støeleèek, F.: Hodnocení typu technického rozvoje v zemìdìlském podniku. Zemìdìlská ekonomika, 35,
1989, è.3, s.161-167.
[51] Synek, M.: Manažerská ekonomika. Grada Publishing, 1996.
[52] Synek, M.: Výpoèty v ekonomice a øízení prùmyslového podniku. STNL Praha, 1984.
[53] Svoboda, S.: Informaèní systém podniku. 1. vyd., Praha, Vysoká škola ekonomická, 1993. ISBN 80-7079-4585
[54] Ternisien, M. - Schroll, R.: Rozbor pùsobení finanèní páky a struktura kapitálu. Úèetnictví, è. 2, 1997
[55] Valach, J.: Finanèní øízení podniku. Ekopress s.r.o., 1997. ISBN 80-901991-6-X
[56] Valach, J.: Finanèní øízení a rozhodování podniku. Nad Zlato. Praha, 1993.
[57] Vysušil, J.: Finance v centru pozornosti. Profess, Praha, 1995, ISBN 80-85235-20-X
[58] Wonnacot, T.H. - Wonnacot, R.J.: Statistika pro obchod a hospodáøství. Victoria Publishing Praha, 1996, ISBN
80-85 605-09-0
[59] Zákon è. 539/1991 Sb. o úèetnictví, ve znìní zákona è. 117/1994 Sb.