Vliv počasí na výskyt komárů. Nejčastěji kladené otázky

Vliv počasí na výskyt komárů. Nejčastěji kladené otázky

Vliv počasí na výskyt komárů. Nejčastěji kladené otázky
1.
2.
3.
4.
5.
Jak se globální oteplování ovlivňuje výskyt komárů
Dochází u nás k šíření nových druhů komárů a kde nejčastěji
Může případný výskyt teplomilných druhů komárů ohrozit zdraví lidí
Jaký má vliv teplá zima na zimující komáry
Jak se projeví teplá zima na výskyt komárů během roku
1. Oteplení, které je patrné v posledních desetiletích umožňuje šíření teplomilných druhů rostlin
a živočichů, včetně komárů. I u nás jsou změny v rozšíření některých druhů patrny.
Chladnomilné druhy místa ustupují a jsou nahrazovány jinými druhy. V podmínkách jižní
Moravy je tento trend velmi zřetelný zvláště v jarním období. Dříve běžný Ochlerotatus
communis je místy nahrazován Oc. cataphylla, někdy i Oc. intrudens. Dochází k stírání
rozdílu v nástupu tzv. časně jarních a letních druhů. Projevuje se to tím, že druhy typické
především pro letní období se objevují v přírodě již na jaře, často koncem dubna.
2. I u nás se objevují některé druhy komárů, jejichž výskyt je typický pro teplejší oblasti, a to
hlavně na jihovýchodní Moravě. Jižní Morava je svým klímatem a hlavně polohou přirozenou
vstupní branou pro pronikání teplomilných druhů komárů z jihu a jihovýchodu. Již v minulých
desetiletích zde bylo prokázáno hned několik druhů, které zatím nebyly jinde v ČR chyceny
vůbec. Brzy po válce zde byly prokázány 2 podobné druhy – Anopheles atroparvus a An.
labranchiae. Oba byly v jižní Evropě považovány za významné přenašeče malárie. V 70.
letech zde byla zjištěna Uranotaenia unguiculata, v 80. letech Cx. martinii a Oc. nigrinus. Po
roce 2000 zde byl poprvé chycen An. hyrcanus. Jiný teplomilný druh – Culex modestus se
vyskytuje i na jiných místech v ČR, mimo jižní Moravu je však jeho výskyt poměrně nízký.
Protože se zde nacházíme většinou na severní hranici rozšíření, je výskyt uvedených druhů
obvykle velmi nízký a nemají proto žádný význam Výjimkou jsou jen 2 druhy: An. hyrcanus,
a hlavně Cx. modestus, které se v roce 2013 objevily na několika lokalitách v neobvykle
hojném počtu. Zda se jedná o trvalý trend, nebo jen o náhodu se ukáže až v dalších letech.
Vzhledem k oteplování je velmi pravděpodobné, že se zde objeví i další teplomilné druhy
komárů. Výskyt některých je znám již i z jižního Slovenska. Zajímavou skupinou jsou tzv.
invazivní druhy pocházející většinou z jižní a východní Asie, především Aedes albopictus
(někdy označován pro svůj nápadný vzhled jako komár tygří). Ty se však šíří po Evropě
hlavně dopravou, nebo se zbožím, a proto se mohou objevit kdekoliv. Aedes albopictus je sice
původem tropický druh, úspěšně se však přizpůsobil podmínkám jižní Evropy a na mnoha
místech dělá značné problémy. U nás byl zatím chycen pouze v roce 2012 u Mikulova, v roce
2013 však jeho výskyt nebyl potvrzen. I když se invazivní druhy druh mohou objevit kdekoliv
v ČR, zvýšená pravděpodobnost jejich výskytu je opět na jihovýchodní Moravě. Je to dáno její
polohou. Je místem častých a delších zastávek jak dopravců (odpočinek, administrativní
záležitosti), tak i rekreantů cestující s jižní Evropy a Balkánu, tedy z míst s vysokým výskytem
Ae, albipictus (Itálie, Chorvatsko …). Klimatické podmínky jižní Moravy lze navíc pro
uvedený druh označit za hraniční. Letní teploty jsou dostatečné, problémem jsou ale nízké
zimní teploty (pod -10°C), které zatím patrně nedokáže překonat. V případě teplé zimy by
však mohla i tato bariéra padnout a mohlo by dojít i k jeho trvalému usídlení.
3. Teplomilné druhy komárů se zde nacházejí na samé hranici výskytu, a proto nepředstavují pro
obyvatelstvo žádné nebezpečí. Vyskytují se jen lokálně a velmi vzácně a jejich přítomnost
běžná populace většinou ani nepostřehne. Výjimkou jsou druhy An. hyrcanus a především Cx.
modestus. Samičky obou druhů napadají člověka, vyskytují se však pouze v blízkosti několika
rybníků (hlavně Lednické rybníky), jen v omezené míře opouštějí vegetaci, do bytů nezaletují
a An. hyrcanus je navíc aktivní pouze v noci. Jejich zvýšený výskyt proto nepředstavuje zatím
žádné větší nebezpečí, místním rybářům a někdy i rekreantům ale mohou znepříjemnit život.
Do obydlí tyto druhy nezaletují. Zvýšenou pozornost je však třeba věnovat možnému výskytu
invazivních druhů komárů, především Ae. albopictus, který se již na mnoha místech Evropy
přemnožil a způsobuje zde někdy i vážné problémy (agresivně napadá člověka, potenciální
přenašeč řady nemocí). Jeho výskyt v teplejších oblastech ČR, zvláště na jižní Moravě, nelze
v budoucnu úplně vyloučit.
4. U nás žije kolem 40 druhů komárů, proto nelze stanovit jednotné schéma přezimování.
Několik málo významných druhů zimuje ve stadiu larvy, nebo kukly, většina druhů však
přečkává zimu ve stadiu vajíčka, nebo samičky. Ve stadiu vajíčka přečkávají všichni původci
komářích kalamit. Jejich vajíčka se nacházejí na suchu v zaplavovaných oblastech a čekají na
jarní, nebo letní záplavy. Ve stadiu dospělé samičky zimují druhy, které prodělávají vývoj
v trvalých vodách, jako jsou rybníky, ale i třeba zahradní bazény, nebo nádoby na dešťovou
vodu. Sem patří například obecně známý komár pisklavý zimující často ve sklepích. Teplé
počasí může „zmást“ celou řadu druhů rostlin i živočichů, pochopitelně i komáry.
V mimořádně teplé zimě roku 2007 – 2008 jsme v lužních lesích pozorovali larvy komárů,
které se normálně objevují až na jaře. Byly nalezeny larvy komárů, které v našich
klimatických podmínkách zimují ve stadiu samičky (zimující larvy se objevují v jižní Evropě).
Podobná situace se může opakovat i v letošním roce. Rovněž některé zimující samičky se
mohou aktivovat a zaletovat do obydlí. Nemělo by to však být jevem masivním a jakkoliv
významným.
5. Mimořádně teplá zima by mohla mít určitý vliv na výskyt teplomilných druhů komárů. Tyto
druhy v převážné míře zimují na chráněných místech volně v přírodě, a to ve stadiu samičky.
Protože se nacházejí na severní hranici výskytu, mohou příznivé teploty zapříčinit lepší
vyzimování a tím i vyšší jejich výskyt v letní sezóně. Protože se však jedná u nás obvykle o
velmi vzácné druhy, nelze předpokládat jejich významnější rozšíření. Výjimkou mohou být
opět již zmiňované druhy An. hyrcanus a Cx. modestu. Vliv teplé zimy na vyzimování našich
„tradičních“ druhů bude asi malý. Jejich zimující samičky (komár pisklavý, Cs. annulata, An.
maculipennis s. l.) jsou dobře přizpůsobeny našim klimatickým podmínkám a často využívají
k zimování i lidská obydlí (sklepy). Teplota v zimním období by proto měla mít jen malý vliv
na výskyt těchto druhů v průběhu roku. Naopak v případě kalamitních druhů komárů by
mohlo dojít k výraznému snížení výskytu, především v jarním období. Jejich zimující vajíčka
jsou dobře přizpůsobeny dlouhodobému přežití v přírodě a ani vysoké mrazy jím nevadí.
K vývoji však potřebují zaplavení líhnišť. To bývá způsobeno v jarních měsících hlavně táním
sněhu. Velké jarní záplavy nastávají proto zpravidla po tuhých zimách, kdy leží nejen na
horách, ale i v nížinách vysoká sněhová pokrývka a tání nastává až později na jaře a je proto
prudké. Pokud je doprovázeno i dešti, jak tomu bylo v roce 2006, bývají záplavy velmi
rozsáhlé a výskyt komárů masivní. Po velmi teplé zimě v roce 2008 byl naopak výskyt
komárů mimořádně nízký. Na výskyt letním záplav a tím i výskyt komárů v letních měsících
nemá zimní počasí žádný vliv.
RNDr. Oldřich Šebesta