Poleť s námi na Mars
Transkript
Poleť s námi na Mars... Ne, nelekejte se, to na vás neútočí další z komerčních nabídek nevšedního zážitku, za který si ale musíte docela dost zaplatit. Projektů, které sázejí na lidskou zvědavost, počítají s touhou po dobrodružství nebo jen s tím, že lidé s dostatečně velkým kontem si prostě chtějí užít něco originálního a třeba ohromit okolí, takových atrakcí už v našem současném světě existuje několik. V našem případě jde sice také o projekt, který leccos slibuje, ale který opravdu nakonec nabídne pozoruhodné zážitky, spojené s poznáváním vesmíru a kosmonautikou. Nicméně ve slibech se „drží při zemi“, byť láká k letu na Mars. A na ten se už, v dosavadní historii jedenácti ročníků ojedinělého projektu pro děti a mládež „Expedice Mars“, vydalo na 3 000 zájemců nejen z České, ale v posledních letech i Slovenské republiky. Ne všichni uchazeči o místa palubního inženýra, lékaře, astronoma, dokumentaristy nebo planetárního architekta se nakonec probojovali do první nebo alespoň „záložní“ posádky Expedice Mars a zažili i finálový simulovaný let na planetu Mars v Evropském kosmickém středisku v Belgickém Transinne. Takovou příležitost mají každoročně jen dvě pětice nejlepších, ale ani ostatní nebývají zklamaní a na nedostatek zážitků si rozhodně nestěžují... Modely raket i návrhy skafandrů „V prvním kole, při zpracování projektů jsem měl za úkol vymyslet způsob testování materiálů na výrobu skafandru," vzpomínal Jan Jurica. Student Gymnázia Dašická v Pardubicích uspěl v poměrně náročném výběru a prošel sítem až do finále. A s nadšením i tajemnem opředeným očekáváním, co bude simulace letu na Mars v Evropském kosmickém středisku konkrétně obnášet, se tak letos podíval do Belgie. V kosmické lodi tam na místo pro astronoma simulované výpravy usedl i Vojtěch Ježek z Gymnázia Příbram. Toho do Expedice Mars přivedl právě zájem o astronomii. Zájem o ni má podložený takovými znalostmi, že obsadil i třetí místo v celorepublikové studentské astronomické olympiádě. Výprava tak získala specialistu na slovo vzatého a vypadá to, že se Vojtěch s astronomií jen tak nerozloučí. Cesty účastníků projektu Expedice Mars jsou vůbec velice zajímavé a potvrzují celkovou myšlenku akce - přivést mladé lidi k zájmu o vědu a výzkum, o technické a další obory nejen se zaměřením na kosmonautiku. A v ideálním případě je tak i nasměrovat k budoucímu povolání. Například Petr Adámek, nejprve účastník projektu, pak dlouholetý organizátor dalších ročníků, vystudoval ČVUT v Praze a splnil si sen - je pilotem. Michal Vyvlečka je zase fanoušek přírodních věd. Prošel v Expedici Mars stejnou cestou jako Petr Adámek, ale po studiích teď jezdí po celé České republice s kufrem plným laboratorních pomůcek. Byl totiž iniciátorem projektu "Věda z kufru", pracuje ve stejnojmenné neziskové organizaci a snaží se popularizovat vědu netradičním způsobem. "Chceme dát vzdělávání nový rozměr, ukázat studentům, že být vědcem je vlastně velké dobrodružství. A to pomocí interaktivních přednášek, workshopů a komunikačních aktivit. Nabídneme jim nový pohled na vědu, a to pouze s věcmi přivezenými v kufru. Pořádáme výukové programy pro školy, školky i pro veřejnost. S námi se můžete toulat vesmírem, hledat pravdu po cestě vlakem, uvařit si Slunce v hrnci, vytvořit svůj rozhlasový pořad nebo vyjet na naše letní soustředění," s neskrývaným zápalem pro věc líčí Michal Vyvlečka. „Letu zdar!“ To je tradiční pozdrav, se kterým účastníky každého ročníku expedice vítá v jeho úvodní části člověk, který sice neletěl na Mars, což ostatně zatím nikdo z pozemšťanů, ale který ve vesmíru opravdu byl. Patronem „Expedice Mars“ je první československý kosmonaut, 87. člověk ve vesmíru a první z jiné země, než do roku 1978 byli kosmonauti a astronauti z tehdejšího Sovětského svazu a Spojených států – Vladimír Remek. Někdy také označovaný – například Evropskou kosmickou agenturou - za prvního evropského kosmonauta. Ten vidí v účastnících expedice nejen možné pokračovatele své mise, při které společně s Alexejem Gubarevem strávil na palubě kosmické lodi Sojuz 28 a stanici Saljut 6 (s Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem) ve vesmíru 190 hodin a 18 minut: „Na první pohled to vypadá jako hra, ale akce má mnohem hlubší smysl a širší dopad, než jsme si asi na začátku vůbec uvědomovali. Vím z vlastní zkušenosti nesčetných setkání a besed, že zájem mladých o vesmír a kosmonautiku je velký a řekl bych, že roste. Na "vlastní kůži" jsem měl možnost poznat, jak je to svět velice pestrý, zajímavý a pro lidstvo stále přitažlivý. A mladí lidé vidí v kosmonautice a příbuzných oborech i perspektivu aktivního uplatnění. I když vím, že mnozí účastníci expedice MARS nakonec u kosmonautiky nebo témat, spojených s vesmírem, nezůstávají, určitě se jim zkušenosti a znalosti, získané účastí v projektu hodí i pro uplatnění v jiných oblastech. Proto jsem neváhal ani vteřinu na začátku a neváhám ani teď stále držet nad projektem MARS patronát," konstatuje Vladimír Remek, v současné době velvyslanec České republiky v Ruské federaci. K němu se už přidal i slovenský kosmonaut Ivan Bella a tak má projekt Expedice Mars patrony z nejpovolanějších. Stejně jako partnery. Odrazový můstek - nejen do vesmíru Patří k nim i Česká kosmická kancelář, ve které má aktivity spojené s mládeží a školami na starosti Milan Halousek. Také dlouholetý fanoušek Expedice Mars, organizátor, porotce při výběrech postupujících v jednotlivých kolech soutěže, neúnavný propagátor nejen expedice, ale všeho, co se kolem kosmonautiky a vesmíru v České republice děje. Navíc vášnivý sběratel autogramů kosmonautů i časopisů, suvenýrů, kuriozit - prostě čehokoli s kosmonautikou spojeného. Milan organizuje také dnes už největší středoevropské setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku "Kosmos - news party", koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, zaměřené především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky pro každodenní život lidí. A má velice přesný přehled o tom, že je Expedice MARS pro mnohé účastníky doslova odrazovým můstkem do prestižních tuzemských i mezinárodních soutěží: "Opakovaně jsme měli zastoupení našich úspěšných účastníků v takových projektech jako jsou International Space Camp NASA v USA, European Space Camp v Norsku, Studentský vědecký festival INTEL ISEF v USA. A například Marek Novák získal v roce 2014 ve Spojených státech v soutěži bezmála 1 800 studentů z více než 70 zemí světa kromě stříbrné medaile také speciální cenu od NASA a od firmy United Technologies. Vyvinul zařízení schopné průběžně sledovat zdravotní stav lidí." Od časů Sputniku po Galilea... Mezititulek není nadnesený. Když byly totiž vypuštěny v roce 1957 první umělé družice Země, právě ze sledování letu Sputniku 2 odvodil tehdy československý vědec prof. Emil Buchar z ČVUT zploštění naší planety. Navíc navrhl i způsob, jak měřit pomocí družic vzdálenost mezi kontinenty. Později bylo Československo aktivní v mezinárodním programu Interkosmos a dá se říci, že v projektech, spojených s družicovými programy, dosahovali naši vědci uznávaných výsledků. Přišly družice Magion, v roce 1978 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Po roce 1990 pokračovaly opět aktivity, navazující na družicový projekt Magion, ale hlavním impulzem pro nový rozvoj výzkumu vesmíru, technických prvků a technologií, spojených s vesmírnými projekty se stalo až přijetí České republiky za člena Evropské kosmické agentury. Datum 12.listopadu 2008 je dalším z přelomových. Ale ani přes rostoucí zájem o evropskou vesmírnou politiku, o zapojení do vědeckotechnických projektů a řadu úspěchů českých firem, vysokých škol, vědeckých pracovišť nemá toto odvětví odpovídající podporu. Někteří politici stále nedoceňují přínos, který tu bezesporu je, včetně efektu, který má pro Českou republiku umístění agentury pro evropský systém družicové navigace Galileo právě do Prahy. Přínos nejen ekonomický, protože je prokázáno, že investice do kosmických technologií a programů mají dvou i vícenásobnou návratnost. I v době hospodářských potíží mnohé země chápou, že je tu velký vklad pro budoucnost, spojení s nejmodernějšími technologiemi, s růstem špičkových odborníků a ověřeným přesahem takřka do všech oblastí života. Bez rozvoje v dobývání kosmu bychom dnes nepoužívali například joystick, delší dobu bychom asi modernizovali solární články, ve spojitosti s vesmírnými programy vznikly detektory kouře, miniaturní pumpy, palivové články nebo třeba tzv. "suché zipy". Nicméně mladí lidé i v ČR opět projevují zvýšený zájem nejen o kosmonautiku, ale také o vesmírné projekty a moderní technologie s nimi spojené. Což se projevuje nejen v účasti na různých besedách a akcích, ale mimo jiné i na poměrně velkém zájmu o projekty jako je Expedice MARS... Medaile od Alexeje Leonova Jaký je vztah mezi Expedicí MARS a prvním člověkem, který kdy vstoupil na oběžné dráze kolem Země do volného prostoru? Právě z rukou Alexeje Leonova převzal při Světovém setkání účastníků kosmických letů v Praze v roce 2009 bronzovou medaili za popularizaci kosmonautiky mezi mládeží Slávek Hrzal. Původně učitel, později rozhlasový redaktor, dnes také organizátor soutěže o nejpopulárnějšího učitele v České republice "Zlatý Ámos" stál u zrodu projektu Expedice Mars. A medaile Alexeje Leonova, kterou mimochodem vlastní u nás jen dva lidé - společně se Slávkem Hrzalem už jen Vladimír Remek, není podle něj jen jeho: "Kdyby to šlo, rozdělil bych medaili na kousky a předal je všem spoluorganizátorům, partnerům a sponzorům, kteří se na organizaci simulovaných letů do vesmíru podílejí. Patří totiž stejným dílem nám všem. Bez obětavých a spolehlivých lidí, kteří tvoří dobrou partu, by se žádná expedice nikdy neuskutečnila," řekl Slávek Hrzal po slavnostních chvílích na pražském světovém kongresu kosmonautů a astronautů. Znám Slávka hodně let. A celou tu dobu nestačím obdivovat jeho nezničitelný optimismus, se kterým se každý rok vrhá do složitého, náročného boje o přežití projektu, který bez nadsázky patří k jeho "dětem". Navzdory tradičním prohlášením, že už to asi nepůjde, že už nemá sílu shánět prostředky na rozjezd expedice, na semifinálová výběrová kola, na finále v některém ze zajímavých míst v ČR a zároveň v belgickém Evropském kosmickém středisku, bez ohledu na to všechno nakonec pokaždé zavolá a zeptá se rovnou - "Tak kde letos zahájíme MARS, co myslíš?" A v dubnu, symbolicky v měsíci, ve kterém letěl do vesmíru Jurij Gagarin - to pokaždé, letos už jako 12. ročník, vždycky vypukne znovu. Jednou pomůže Hvězdárna v Brně, podruhé moderní liberecké vědeckotechnické centrum iQLANDIA, jindy někdo jiný. Expedice MARS startuje... Petr Voldán Jako PS: Expedice MARS se už tradičně v posledních letech těší přízni zajímavých maskotů. A tak posádku posilují "plyšoví kosmonauti" - postavičky populární i za hranicemi České republiky. V letech 2011 a 2012 se s posádkou na Mars vydal Krteček, mimochodem i postavička, kterou si na oběžnou dráhu kolem země vzal v roce 2011 americký astronaut Andrew Feustel. Členy Expedice MARS v roce 2013 byly hned čtyři plyšáci - postavičky známé jako Čtyřlístek. Nu a posledním "hostujícím" kosmonautem byl v ročníku 2014 Hurvínek. Ovšem nikoli ten dřevěný, ale simulovaný let absolvoval také v plyšové "vesmírné verzi". Kdopak bude maskotem letos?
Podobné dokumenty
Školní a volnočasové aktivity vedoucí ke
všech v kových skupin zájem o p edm t zkoumání i pro opakované samostatné p edvedení podobného experimentu. U itel by se nem l vyhýbat tomu, aby žáci p edvád li experimenty, které již p edvedl on, ...
Co je Odysseus?
Co je Odysseus?
Odysseus je evropský projekt, který prostřednictvím celoevropské soutěže chce inspirovat
mladé lidi k zapojení do výzkumu vesmíru. Pomocí vzdělávacích soutěží, které budou organizov...
Doba Seniorů 3/2013
vyslovené dotazy auditoria. Během jeho
vystoupení by bylo slyšet i upadnutí špendlíku, s takovým zájmem všichni sledovali
jeho odpovědi. Upřímně řečeno, není se ani
čemu divit. Vždyť většina přítom...
Satelitní snímek kanady - Gymnázium Týn nad Vltavou
-je technicky vyspělou zemí disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými
zdroji.V minulém století růst výroby, těžby a služeb přeměnil ekonomiku ze
zemědělsky zaměřeného státu na urbanizovaný prů...
programu Apollo
na oběžnou dráhu Měsíce. Provedl 10 oběhů, pořídil skoro patnáct set
snímků a z lodi se vysílal první přímý televizní přenos z kosmu.
Při letu Apolla 9 (březen 1969) byl prověřen za letu na oběžné ...
citroën c-elysée
věnována klimatizaci, která může být
za příplatek vybavena funkcí “Max”
zajišťující okamžité maximální chlazení
nejen vpředu, ale díky výdechům ve
druhé řadě i na zadních sedadlech. Při
velmi nízký...
48. díl – Centaur aneb zase o krok blíž bezpilotním
pociťujeme k němu obdobný odpor, jaký zažíváme při pohledu na (nepovedeného) humanoidního
robota spadajícího do „tajemného údolí“. V případě Centaura je to obzvlášť patrné, neboť jde
airspotter.eu