Celý článek si můžete přečíst zde.
Transkript
věda géniové současnosti Edisonové 21. století Kateřina Vašků Za jedním z nejmocnějších vynálezů dnešního světa – webu – stojí britský fyzik Timothy John Berners-Lee Jména jako Galileo Galilei nebo Thomas Edison zná snad každý, kdo prošel povinnou školní docházkou. Zkusme se ale nyní přenést do školních lavic a navštívit hodinu historie v roce 2050. Dokázali bychom jmenovat řekněme pět největších géniů počátku 21. století? 10 8/2013 100+1 zahraniční zajímavost Heslo „Chceme jednu síť, volnou a otevřenou pro všechny“ razí otec webu dodnes, ačkoliv se již u jeho vynálezu během krátké existence objevila zení jeho přístupnosti. „Lidé se obávají, že kontrola ze strany firem nebo vlád se může rozšířit. Je ale důležité zachovat web svobodný, volný a otevřený,“ říká Vynálezce webu si svůj objev nenechal patentovat – věnoval jej celému lidstvu řada dětských nemocí. Tou nejvýznamnější je zřejmě snaha o monopolizaci webu velkými firmami a možné ome- k tomu Berners-Lee. „Hrdina digitální doby“ to zřejmě myslí opravdu vážně, o čemž svědčí i fakt, že si svůj vynález FOTO Wikipedie, Shutterstock P okud bychom měli označit jediný vynález, který zcela zásadně ovlivňuje současný svět, bezpochyby by to byl web. Je přitom až neuvěřitelné, že tento všemocný nástroj funguje v komerčním provozu pouze asi dvacet let. Za spuštěním tří velkých dvojitých véček, tedy World Wide Webu, stojí britský nukleární fyzik a vynálezce Timothy John Berners-Lee (1955). Nástroj původně koncipoval jako dorozumívací prostředek pro vědce z CERNu (Evropské organizace pro jaderný výzkum) v Ženevě a pro celý svět pak brány webu otevřel v roce 1991. géniové současnosti věda nenechal patentovat a nikdy jej nebral jako geniální komerční tah, ale jako nástroj rozšiřování svobody a dar lidstvu, který nebude nikomu odepřen. Nejchytřejší na Zemi Terrence Tao IQ 230 Od 24 let je profesorem matematiky na Kalifornské univerzitě Otec DNA O tom, že ani genialita a morální zásady nemusí jít vždy ruku v ruce, svědčí osobnost amerického molekulárního biologa, zoologa a genetika Jamese Watsona (1928). V roce 2007 tento téměř osmdesátiletý držitel Nobelovy ceny za medicínu prohlásil o černoších: „Všechen náš politický postup je založen na faktu, že jejich inteligence je stejná jako u nás, zatímco veškeré testování říká: ne tak docela.“ Odezva ochránců lidských práv na sebe nenechala dlouho čekat a Watson se musel na nějakou dobu i přes hluboké omluvy stáhnout z očí veřejnosti. Přitom stojí společně se svým kolegou Francisem Crickem (1916–2004) za jedním z největších objevů minulého století – struktury DNA. Christopher Hirata IQ 225 Americký astrofyzik, zázračné dítě Kim Ung-jong IQ 210 Korejský inženýr, zázračné dítě, jako teenager pracoval pro NASA Světoznámý kvantový fyzik Stephen Hawking nepostrádá smysl pro humor – objevil se například v jednom z dílů seriálu Teorie velkého třesku ních dvou desetiletí, kdy se do popředí dostaly obory jako genové inženýrství, evoluční nebo potravinářská genetika. Díky nim jsme schopni nahlédnout nejen do dávné lidské minulosti, ale také do budoucnosti, kterou tak můžeme do jisté míry ovlivňovat. Muž, který přemohl smrt Objev struktury DNA Jamesem Watsonem dal vzniknout například genetickému inženýrství, jež umožňuje zavádět do organismu cizí geny „Dvoušrobovice“ popsaná v roce 1953 zcela zásadně změnila tehdejší chápání významu genetiky. Praktické ovoce tohoto geniálního objevu nicméně sklízíme zejména v průběhu posled- Vědeckou celebritu číslo jedna najdeme v osobě Stephena Hawkinga (1942). Tohoto teoretického fyzika z Velké Británie si pro jeho výrazný hendikep zapamatuje snad každý. Legendárním se však stal nejen kvůli zevnějšku: na poli kvantové fyziky se pohybuje jako nikdo jiný a svoje poznatky dokáže dokonale zjednodušit tak, aby je pochopil i běžný smrtelník. Za jeho současným úspěchem se navíc skrývá pohnutý příběh plný odvahy a vnitřní síly. V pouhých 21 letech mu byla diagnostikována tzv. amyotrofická laterální skleróza (ALS), která postihuje motorické funkce. Lékaři mu tehdy nedávali více než tři roky života. Muž s IQ 160 však nad zákeřnou nemocí vítězí již desítky let. Přestože jej choroba už stačila zcela paralyzovat, nadále šíří své geniální myšlenky s pomocí hlasového syntezátoru. K jednomu z jeho základních přínosů vědě patří nový pohled na teorie černých děr nebo domněnka, že Rick Rosner IQ 192 Televizní scénárista, dříve číšník a striptér Garry Kasparov IQ 190 Šachista a politický aktivista James Woods IQ 180 Herec, držitel tří cen Emmy Judit Polgárová IQ 170 Maďarská šachistka, v patnácti letech se stala mistryní světa Sir Andrew Wiles IQ 170 V roce 1994 vyřešil Velkou Fermatovu větu, pravděpodobně nejsložitější matematický problém té doby Paul Allen IQ 170 Podnikatel, spoluzakladatel společnosti Microsoft, jeden z nejbohatších lidí světa Stephen Hawking IQ 160 Teoretický fyzik a popularizátor vědy 8/2013 100+1 zahraniční zajímavost 11 věda géniové současnosti Podle vynálezce Raymonda Kurzweila nastane již v horizontu třiceti let doba, kdy nás mnohonásobně předčí umělá inteligence vesmír nemá v pomyslném čase okraj ani hranice. O své poznatky se populárně-naučnou formou dělí s veřejností ve svých knihách, které se již tradičně stávají světovými bestsellery. víte, že? Vynálezy na běžícím pásu Jedním z nejplodnějších praktických vynálezců současnosti je Japonec Šunpej Jamazaki (1942). Dosud se může pochlubit 3 106 patenty. Inteligencí proti politice Že věda nejsou pouhé rovnice a výpočty a vědci nemusí zůstávat odtrženi od aktuálního politického dění, dokazuje Noam Chomsky (1928). Tento filozof, lingvistický génius, politický aktivista a „nejvlivnější globální intelektuál“ současnosti se stal doslova ikonou provokativního myšlení. Dosud napsal na sto knih, jimiž významně posunul vnímání současného světa především na 12 8/2013 100+1 zahraniční zajímavost poli jazykovědy, filozofie, ale i politologie a masmédií. K jeho velkým objevům patří například fakt, že existuje vrozená gramatická šablona, do níž zapadne každý světový jazyk. Jeho díla z analytické filozofie mají zase významný přesah do matematiky, počítačových věd nebo psychologie. Krátce řečeno, Chomsky je humanitně orientovaný „enfant terrible“ (doslova „hrozné dítě“, tedy symbolický prostořeký potomek, který nevhodnými, ale trefnými otázkami ztrapňuje rodinu). Není jen vědcem, ale také politickým levicovým aktivistou, jenž patřil v minulosti k nejhlasitějším kritikům války ve Vietnamu. Současný profesor lingvistiky na Massachusettském technickém institutu (MIT) ovšem kritikou americké politiky nešetří ani dnes. Muž nazývaný též jako „svědomí amerického národa“ tak například v knize s výmluvným názvem Zničí Amerika sama sebe? odsuzuje především nerespektování demokratických principů a lidských práv v USA. křivka jejich výkonu tudíž velmi strmě stoupá). Podle Kurzweila se tak již kolem roku 2025 dočkáme první počítačové simulace lidského mozku. Do roku 2030 pak mají počítače dosáhnout úrovně lidské inteligence a po roce 2045 inteligence, jež tu naši přesáhne hned miliardkrát. Tehdy bude podle něj možné lidské vědomí „nahrát“ do počítače a člověk tak dosáhne nesmrtelnosti. Jeho kontroverzní teorie se často dostávají pod palbu kritiky, ovšem sám Kurzweil má v tomto směru jasno: „Myslet exponenciálně je těžší a těžší, čím dále do budoucnosti přemýšlíte. Ty důsledky se lidem těžko přijímají.“ Výčet současných geniálních mozků je pochopitelně mnohem širší a zasahuje do řady dalších oblastí. Nelze nezmínit například vynálezce laseru a nositele Nobelovy ceny za fyziku Charlese Townese (1915), popularizátora evoluční biologie a sociobiologie Richarda Dawkinse (1941) nebo kosmologa, teoretického fyzika a tvůrce „teorie inflace“ vypovídající o raném vývoji vesmíru Alana Gutha (1947). Nesmrtelnost na dosah Živoucím důkazem, že se renesanční osobnosti rodí i dnes, je americký vynálezce, vizionář a futurista, populární spisovatel a v neposlední řadě také technický ředitel společnosti Google Raymond Kurzweil (1948). Jméno tohoto „právoplatného Edisonova nástupce“ zní možná některým milovníkům hudby povědomě – a není divu. Kurzweil je vynálezcem dnes velmi rozšířených kláves schopných interpretovat klavír a další nástroje, které nesou jeho jméno. Jeho hlavní zájem se ovšem týká kybernetické oblasti, respektive singularity. Tímto pojmem označil dobu, kdy počítačová superinteligence násobně předčí inteligenci lidskou. Vývoj počítačových technologií, který Kurzweil již čtyřicet let bedlivě sleduje a analyzuje, uhání vpřed exponenciálním tempem (výkon počítačů neroste postupně, ale zdvojnásobuje se zhruba každých osmnáct měsíců, a pomyslná „Nejvlivnější globální intelektuál současnosti“ Noam Chomsky je geniálním lingvistou, ale též filozofem a politickým aktivistou
Podobné dokumenty
Konsorcium Elsevier Science
• úplný křížový přístup
• základ odběr tištěné verze, „platform fee“, e-fee,
• ~ 800 titulů, price cap 7,5%
• STK 9 + Suweco >30 účastníků
6.1. Slavnost Zjevení Páně
Dítěte své bohatství a pak teprve najdou a poznají. Velký Boží dar, který v sobě
nese smíření rozporů, ten se tu v jeslích nejen zjevuje, ale také skrývá z důvodů
podobných těm v pohádkách, kdy pri...
Zpravodaj listopad 2015
říjen, byl vyhlášen Památným dnem sokolstva. Připomínáme si tak tragické
události. Při tzv. „sokolské akci“ s názvem Akce Sokol – v noci ze 7.
na 8. října 1941 – gestapo zatklo, takřka naráz, všech...
Karel Makoň - Komentář ke knize Lewis Thomas: Buňka, medúza a já
zázračných znacích symbiozy tato nejistota vystupuje významně
do popředí. Jakou jistotu má pampeliška, vypouštějící svá
seménka na padácích do větru, že se ujme z tisíce jedno nebo
více?
Autor navr...
BARTOŠ, A. (2014). Karel a Eliška Kurzweilovi
spekulovat. Kupříkladu matematika zpravidla podobné problémy netíží – jeho výsledky jsou
objektivní a dají se vysvětlit pomocí racionálních postupů. Nikdo později nemůže zpochybnit
správnost výsled...