2007 - volareza

S
W
E
N
List Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení
1/2007
Obecnû dávám pfiednost aktivnímu odpoãinku. V zimû se snaÏím
vy‰etfiit alespoÀ pár dnÛ na lyÏe, v létû mû ve voln˘ch chvílích potkáte nejspí‰e na tenisovém kurtu. A taky la‰kuji s golfem, ale dal‰í
Tiger Woods uÏ ze mne evidentnû nebude.
které není tfieba dlouze diskutovat. Jednodu‰e fieãeno, je jedním
ze základních poÏadavkÛ kladen˘ch na kaÏdého profesionála.
Preventivní rehabilitace povaÏuji za nespornou v˘hodu, jíÏ mohou vojáci vyuÏívat. SluÏba vojenského profesionála pfiiná‰í velkou
psychickou i fyzickou zátûÏ, kterou je tfieba kompenzovat. Preventivní rehabilitace v zafiízeních
Volarezy tuto moÏnost pfiiná‰í.
Pane generále, jak˘ v˘znam pfiikládáte sociální oblasti resortu?
Zamûstnanec, spokojen˘ s kvalitou svého Ïivota a kvalitou Ïivota
sv˘ch blízk˘ch má neporovnatelnû vy‰‰í motivaci podávat dobr˘ pracovní v˘kon. UdrÏení kvality Ïivota vojákÛ AâR a jejich sociálních jistot pfiedstavuje jednu ze tfií zásadních priorit resortu.
Bûhem svého pÛsobení v armádû také obãas zavítáte do zafiízení Volarezy. Která jste mûl moÏnost nav‰tívit, jak hodnotíte jejich
úroveÀ a úroveÀ jimi poskytovan˘ch sluÏeb?
âasov˘ rozvrh v mé pfiedchozí funkci byl natolik nároãn˘, Ïe najít prostor na byÈ t˘denní odpoãinek nebylo jednoduché. BohuÏel,
ani pohled do diáfie náãelníka Generálního ‰tábu AâR nenaznaãuje, Ïe bych mûl ‰anci vyuÏít zafiízení a sluÏeb Volarezy ve vût‰ím rozsahu neÏ dosud. Pfiesto zku‰enosti va‰ich klientÛ z fiad vojensk˘ch
profesionálÛ a jejich rodin jsou jednoznaãnû pozitivní – vyhledávané destinace, pfiíjemné prostfiedí, vysoká úroveÀ sluÏeb, mil˘ a pozorn˘ personál.
Jak˘ v˘znam pfiikládáte preventivním rehabilitacím a fyzické
pfiipravenosti vojáka vÛbec?
Jsem pfiesvûdãen, Ïe fyzická pfiipravenost vojákÛ je tématem,
S VOLAREZOU
ZA ZLEP·ENÍ KVALITY ÎIVOTA
VÁLEâN¯CH VETERÁNÒ
Ministryně obrany Vlasta Parkanová věnuje od nástupu do
své funkce mimořádnou péči válečným veteránům 2. světové války. Zajímá se o jejich život i každodenní potřeby, sleduje jejich osudy a hledá cesty, jak jim jejich stáří zpříjemnit.
Nedávno spatřil světlo světa nový, stručný a přesto věcný
koncepční materiál pod názvem ZLEPŠENÍ KVALITY ŽIVOTA
VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ. O tomto dokumentu i o dalších
cestách pomoci válečným veteránům hovoříme s poradcem
ministryně obrany PhDr. Viktorem Mecou, Ph.D.
Pane doktore, pojednává nový
koncepční materiál také o tom, koho dnes vlastně můžeme nazývat
válečným veteránem?
Pojem válečný veterán definuje zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech. Rozlišuje přitom v podstatě
dva druhy veteránů – novodobé veterány a veterány 2. světové války.V prvním
případě tím máme na mysli příslušníky
armády a policie, kteří se dnes účastní
zahraničních mírových a dalších misí.Ve druhém případě hovoříme o účastnících národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945. Jedná se o velice širokou, ale přitom specifickou kategorii seniorů zahrnující vojáky, kteří bojovali na východní či západní frontě, československé partyzány,
účastníky domácího a zahraničního hnutí odboje napříč celým politickým
spektrem. Tito váleční veteráni jsou převážně organizováni ve dvou největších občanských sdruženích, a to v Československé obci legionářské
a Českém svazu bojovníků za svobodu. Jedná se o osoby, jejichž morální
kredit ve společnosti je na velmi vysoké úrovni a je nezpochybnitelný. Bohužel řada druhoválečných veteránů byla v období let 1948-89 rovněž perzekuována. To je také jeden z důvodů, proč ministryně obrany Vlasta Parkanová zaměřila svou pozornost právě na druhoválečné veterány.
Kolik druhoválečných veteránů dnes ještě žije? Je vůbec možné
dopracovat se k přesnému číslu?
Odpovědět na tuto otázku není jednoduché, jak by se na první pohled
zdálo. Občanská sdružení, jako Československá obec legionářská nebo
Český svaz bojovníků za svobodu, tuto evidenci nevede. Ministerstvo obrany má dnes pouze informaci o počtu vydaných osvědčení podle zákona č.
170/2002 Sb. K 1. březnu 2007 bylo takovýchto osvědčení vydáno 2 283.
Přitom lze předpokládat, že ne všichni žijící nositelé osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí
a o některých účastnících národního boje za osvobození, požádali o osvědčení válečného veterána. Navíc nedostáváme vždy informaci o úmrtí druhoválečného veterána. Podle našich odhadů jich dnes žije okolo patnácti set,
maximálně dvou tisíc. Přesnější číslo by měla zjistit síť terénních pracovníků,
kteří budou mít za úkol individuální kontakt s jednotlivými válečnými veterány, včetně pomoci při zabezpečování sociální péče či komunikace s úřady.
Jedná se již v drtivé většině o osoby starší osmdesáti let, tedy o skupinu obyvatel, která již vyžaduje pomocnou ruku společnosti. Každý rok nás přitom
opustí asi dvě stě veteránů. Je tak velice pravděpodobné, že do šesti let jich
bude mezi námi jenom třetina oproti dnešnímu stavu. Proto můžeme-li pro
ně ještě něco udělat, musíme tak činit v podstatě hned.
Pane doktore, máte jistě také přehled o potřebách druhoválečných veteránů…
Základní přehled o potřebách druhoválečných veteránů přirozeně máme.
Až do nástupu paní ministryně Vlasty Parkanové resort usiloval především
o zabezpečení finančních, resp. materiálních potřeb válečných veteránů. Je
tím míněn zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 2 500 Kč měsíčně dle zákona 357/2005 Sb. a příplatek ke starobnímu důchodu dle zákona č. 256/1946
Sb. ve výši 50 Kč měsíčně za každý započatý měsíc odbojové činnosti, nejméně však 200 Kč měsíčně. Kromě toho může být válečným veteránům po-
ZúãastÀujete se i vy sám preventivních rehabilitací nebo domácích rekreací?
V posledních letech jsem bohuÏel ani jedné z moÏností z ãasov˘ch dÛvodÛ nevyuÏil. Ale bl˘ská
se na lep‰í ãasy, mÛj t˘m usilovnû (a tro‰ku i proti mé vÛli) pracuje
na tom, abych si alespoÀ t˘den relaxace mohl dopfiát.
Jste typem ãlovûka, kter˘ se spí‰e tû‰í na aktivní odpoãinek
a sportování v zimû nebo dáváte pfiednost létu a v‰emu, co pfiiná‰í?
skytnut příspěvek na lázeňskou péči či trvalý pobyt
v jednom ze dvou Domovů
péče o válečné veterány,
které v případě Karlových
Varů provozuje příspěvková
organizace Vojenská lázeňská a rekreační zařízení
a v Praze Ústřední vojenská
nemocnice.
Na první pohled se tak
zdá, že jsou potřeby druhoválečných veteránů uspokojeny. Musíme však vzít Ministryně obrany V. Parkanová při
nedávném setkání s válečným
v úvahu, že se jedná o velmi
staré lidi, pro které je často veteránem generálem T. Sedláčkem
problematické, aby si zajistili sami veškeré základní potřeby. Nehledě na to,
že řada z nich o všech výhodách, které jim sociální systém nabízí ani neví,
nebo neví, jak si o tyto výhody říct už proto, že je prostě limituje jejich věk.
Ostatně i lázeňské služby resortu využívá jen zlomek oprávněných žadatelů. Nedá se z toho přitom usuzovat, že ostatní tuto péči nepotřebují.
Cílem paní ministryně je proto zaměřit se na individuální potřeby druhoválečných veteránů, jejich aktuální zdravotní, ale i sociální stav a hledat pro ně nejvhodnější formu pomoci, od domácí péče až péči v ústavních zařízeních. V tomto smyslu chceme maximálně využít právě
zkušenosti Volarezy, a to nejen v oblasti poskytování péče.
Někteří váleční veteráni nemají pouze výše uvedené potřeby, ale celá řada z nich se velice aktivně zapojuje do společenského života, a to jak na
celostátní, tak regionální úrovni. Důležitá jsou pro ně vzájemná setkávání
při různých příležitostech, ať již jde o akce vzpomínkové či pietní. Proto se
vedle péče o tělo zaměříme také na péči o duši. Myslí se tím podpora resortu nejen při pořádání těchto pietních vzpomínek a dalších významných
událostí, ale také realizace dalších projektů uchovávající odkaz válečných
veteránů. Zde sehrává významnou roli Vojenský historický ústav. Do této
oblasti patří například i podpora filmu Tobrúk, který pojednává o osudech
československých vojáků v druhé světové válce, ale také besedy a soutěže na základních školách, které nyní připravujeme s hnutím Stonožka.
Celý tento poměrně široký záběr úkolů jsme nadefinovali do koncepce
Zlepšení kvality života válečných veteránů, kterou na přelomu března
a dubna schválila ministryně obrany. V této koncepci tak vyjadřujeme názor, že morální povinností resortu, potažmo celého státu je uchovat těmto osobám kvalitu života na odpovídající úrovni do vysokého věku s tím,
že jim bude poskytnuta náležitá péče jak zdravotní, tak i sociální. Ministerstvo obrany by proto v systému rozvinuté sociální péče o seniory, kterou zajišťuje stát, mělo usilovat o poskytování nadstandardní péče druhoválečným veteránům, a to zejména v oblasti sociální a zdravotní.
Počet druhoválečných veteránů, kterým bylo vydáno osvědčení podle
zákona č. 170/2002 Sb. dle věkového složení:
Věk
nad 90 let
85 až 89 let
Počet osob Poznámka
248
z toho nad 95 let 109
770
80 až 84 let
75 až 79 let
Celkem nad 75 let
410
144
1572
kvalifikovaný odhad – do 2 000 žijících
válečných veteránů
O počtu a věku vojenských důchodců – válečných veteránů, jejichž
důchod vyplácí Vojenský úřad sociálního zabezpečení, vypovídá
názorně tato tabulka:
Věk
Nad 90 let
Do 90 let
Do 85 let
Do 80 let
Do 75 let
Celkem
Počet osob
44
116
209
56
25
450
Bûhem své dosavadní vojenské kariéry, zejména za dobu pÛsobení na PraÏském hradû, jste mûl moÏnost zavítat do fiady zemí.
Mûl jste také ãas poznat je trochu jinak neÏ od jednacího stolu?
Souãástí mé pfiedchozí funkce byly samozfiejmû i doprovody prezidenta republiky na jeho zahraniãních cestách. Jak jsem ty zemû
poznal? Uchopte nejlep‰í bedekry, nalistujte v kaÏdé zemi, kterou
jsme nav‰tívili, nûkolik nejproslulej‰ích památek nebo míst a sloÏte album. Je velmi pravdûpodobné, Ïe nebudete daleko od reálné
sbírky fotografií, kterou mám doma. Nutno podotknout, Ïe státní
delegace tato místa nav‰tíví v doprovodu nejlep‰ích prÛvodcÛ, bez
tlaãenice ve frontách na vstupenky, bez úrazÛ zpÛsoben˘ch turisty
laãn˘mi nejlep‰ích zábûrÛ…
Máte je‰tû nûjaké skryté pfiání, kam byste se je‰tû rád podíval?
Lákal by mû odpoãinek na havajsk˘ch pláÏích. I Austrálie zní velmi pfiitaÏlivû.
Pane generále, dáváte pfiednost zahraniãní dovolené nebo pobytu v âechách? Podle jak˘ch zásad si místo dovolené vybíráte?
Myslím si, Ïe nijak nevyboãuji ze statistik shrnujících poznatky
o zpÛsobu odpoãinku ãeského obyvatelstva. Jako kaÏd˘ z nás bojuji s ãasem, nikoli v˘bûrem destinace. Nejpodstatnûj‰í je pro mû to,
abych svou dovolenou strávil s rodinou v dobré spoleãnosti. A to také pfieji v‰em va‰im ãtenáfiÛm.
Dûkujeme za rozhovor.
/G· – red/
Je ale vůbec zájem ze strany druhoválečných veteránů o umístění
v pečovatelských zařízeních? Vždyť například karlovarský Bílý Kříž je
z části neobsazen a to byl otevřen již před dvěma roky.
To je vlastně otázka, kterou si mělo položit předcházející vedení ministerstva obrany, které přišlo s konceptem vybudovat do konce roku
2008 šest nových Domovů péče o válečné veterány a dvě Léčebny pro
dlouhodobě nemocné válečné veterány. Ukázalo se totiž, že váleční veteráni preferují péči v místě bydliště a jen málokdo je ochoten zpřetrhat
sociální vazby s rodinou a se svým okolím. V Bílém Kříži tak dnes máme
především obyvatele z Karlovarského kraje, stejně tak jako v Praze. Navíc většina lidí staršího věku sice uvažuje o umístění do domova sociální
péče, ať už resortního či civilního, ale až někdy později, až se sami nebudou moci o sebe postarat. O to víc se jeví potřeba zaměřit se také na
zabezpečení domácí pečovatelské a ošetřovatelské péče. Tuto pomoc budou potřebovat i v souvislosti se zákonem o sociálních službách, který od
letošního roku dal možnost osobám, kteří se již nejsou s to postarat sami o sebe, aby sami rozhodovali, jak využít příspěvek na péči, zda na
umístění v sociálním zařízení či na péči domácí.
Veteráni by také měli vědět, že jim resort může přispět formou dotace
na umístění a nadstandardní péči v civilních zařízeních. Ale měli by také
vědět, že mohou využít kvalitní péči také v resortních zařízeních. Kromě
dvou domovů péče o válečné veterány v Praze a Karlových Varech proto
chceme dobudovat již plánované LDN při Ústřední vojenské nemocnici
Praha a Vojenské nemocnici Olomouc jako centrum komplexní péče,
včetně dalších sociálních lůžek v těchto nemocnicích pro ty zdravotně
hendikepované (20 lůžek už ve VÚN funguje od letošního března). Musím
dodat, že zařízení Bílý Kříž, který provozuje Volareza, v tomto směru považujeme za vzor, ke kterému by se měla péče o válečné veterány blížit...
Pane doktore, do péče o válečné veterány má také významně
vstupovat příspěvková organizace Vojenská lázeňská a rekreační zařízení. Jakou roli by v nové koncepci měla podle vás hrát a co konkrétně si od jejího výraznějšího zapojení do této oblasti slibujete?
Již z výše řečeného je patrné, že ve zlepšení péče o válečné veterány
bude hrát Volareza klíčovou roli. Chceme totiž, aby se na péči o veterány
nepodíleli jen úředníci, ale hlavně zkušení odborníci. Volareza bude proto úzce spolupracovat s příslušným odborem ministerstva obrany a terénními pracovníky při hledání a vytipovávání vhodného poskytovatele
péče, identifikovat potřeby jednotlivých válečných veteránů a nabízet jim
pomoc. Kromě tvorby materiálu informujícího o všech sociálních výhodách, o domácí či ústavní péči v jednotlivých regionech, bude Volareza
v horizontu dvou tří měsíců provozovat bezplatnou poradenskou linku pro
válečné veterány, kde bude poskytovat rady týkající se sociální a zdravotní péče. Jinými slovy, Volareza bude jakýmsi výkonným aparátem koncepce péče o válečné veterány nadefinované ministerstvem obrany.
Foto: Marie Křížová a /vk/
Poskytování příspěvků na lázeňskou péči a rekreační pobyty za
uplynulých 5 let
ROK
Celkový počet
příspěvků
Celková výše
v mil. Kč
2002
2003
2694
2525
28,5
35,5
Počet příspěvků – nositelé
osvědčení podle zákona
č. 255/1946 Sb.
Nelze zjistit
1880
2004
2005
2006
3286
3246
2990
39,1
41,7
41,0
1914
1803
1511
Příspěvky byly poskytovány žadatelům a jejich manželům/manželkám ve výši:
Příspěvek na lázeňskou péči samopláteckou .......13.000 Kč
(26.000 Kč)
Příspěvek na lázeňskou péči příspěvkovou ............9.000 Kč
(18.000 Kč)
Příspěvek na rekreační pobyt domácí ....................4.000 Kč
(8.000 Kč)
Příspěvek na rekreační pobyt zahraniční................8.000 Kč
(16.000 Kč)
(Zdroj: MO Sekce personální – Zlepšení kvality života váleč. veteránů)
S
NEW 1
K
olik toho bylo napsáno o váleãn˘ch veteránech? Málo a nebo hodnû? A kolik z toho byla skuteãnû objektivní
pravda? Publicita v tomto smûru mÛÏe pomáhat i zraÀovat. Nemûla by vycházet ze senzace, nemûla by stavût
jen na momentálních subjektivních pocitech jednotlivcÛ. Jedná se o pfiíli‰ váÏnou vûc. VáÏnou natolik, Ïe jí nejvy‰‰í pfiedstavitelé rezortu obrany vûnují zcela mimofiádnou pozornost. Péãe o váleãné veterány je nejen projevem
úcty za jejich stateãnost v období války, ale i mûfiítkem civilizovanosti a úrovnû spoleãnosti, ve které Ïijí.
Právû pfied dvûma roky, za úãasti tehdej‰ího ministra obrany a fiady dal‰ích v˘znamn˘ch hostÛ, v Karlov˘ch
Varech slavnostnû otevfieli novû pfiestavûn˘ lázeÀsk˘ dÛm Bíl˘ KfiíÏ na Domov péãe o váleãné veterány. Vyhrávala vojenská kapela, byl sluneãn˘ májov˘ den a na terase lázeÀského domu se dokonce konala za znaãného
zájmu médií tisková konference.
Rekonstrukci budovy realizovala Vojenská lázeÀská a rekreaãní zafiízení. Cel˘ interiér vãetnû recepce, pokojÛ,
klubovny i jídelny je uzpÛsoben tak, aby vyhovoval i ménû pohybliv˘m lidem. Ministerstvo obrany si od tohoto
poãinu hodnû slibovalo. Váleãn˘m veteránÛm byl pfiedán do uÏívání dÛm pro jejich klidné a pohodové stáfií. Bíl˘
KfiíÏ slouÏí lidem jiÏ 111 let. Nejprve ãlenÛm stejnojmenné charitativní spoleãnosti, dnes úãastníkÛm národního
odboje za osvobození. Momentálnû jich zde Ïije tfiináct.
Pohled z balkonu J. Hacka na Karlovy Vary
TûÏké Ïivotní rozhodnutí
Karlovarský Bílý Kříž je již dva roky Domovem péče o válečné
veterány
Pohled do jídelny, kde se stravuje třináct obyvatel Bílého Kříže.
Celková kapacita domova je 28 lůžek a to v 16 jednolůžkových
pokojích a v šesti dvoulůžkových bytech.
Recepce Domova péče o válečné veterány v Karlových Varech
Obývací pokoj manželů Gargulových
Potřebám válečných veteránů jsou uzpůsobeny i další prostory,
včetně téhle klubovny s knihovnou
2
S
NEW
Vyprávět o tom, jaké osudy přivedly oněch třináct lidí až sem,
do Domova péče o válečné veterány by bylo sice zajímavé, ale
vydalo by to na celé číslo VOLAREZA NEWS. Když totiž zavítáte
dva roky po slavnostním otevření do Bílého Kříže a najdete si čas
posedět s válečnými veterány, když se zaposloucháte do jejich
osudů a vyprávění o tom, jak je jejich životní pouť přivedla až sem,
nemůžete pak o tom pojednat jen v několika řádcích. Přesto jsem
navštívil dva z veteránů, abych alespoň nastínil jejich osudy i to,
jak se jim tu žije. Obraz z jejich vyprávění, životní úděl i pocit z nového domova je u všech podobně barvitý. Je také pravdivý.
„Říkala jsem jim, že přijdete,“ říká vlídným hlasem sociální
pracovnice Lenka Pospíchal Schiefner, když klepá na dveře jednoho z bytů. Chviličku to trvá, než nám přijde otevřít pan Vladimír Gargula. Za ním se v šeru chodby usmívá jeho manželka.
V jejich obýváku je čas se porozhlédnout. Na stěně visí obraz
mladého vojáka ze 2.
světové války. „To
jsem si sem přinesl
obrázek z domova,
abych se tu také cítil
dobře,“ říká pan Gargula. Jeho paní si zase vyzdobila byt květinami – i umělými.
Jsou stále čerstvé…
A jejich zalévání by
mohlo být čím dál obManželé Gargulovi se sociální
tížnější a namáhavějpracovnicí Lenkou Pospíchal
ší. Přiznám se, že
Schiefner (vpravo)
jsem trochu tušil, co
bude následovat. Jak
jinak by válečný veterán mohl začít vzpomínat, kdyby nevzpomněl válku. Z dřevěné
truhličky vyndal svá
vyznamenání. Zahleděl se někam do dáli,
trochu přimhouřil oči
a pak mu na mysl vyvstaly důležité i téměř
bezvýznamné válečObraz pokojného stáří a pohody
né epizody. Vzpomněl
na válku na východní frontě tak, jak ji jako řadový voják prožil
a vnímal. Bylo to vyprávění o odvaze, statečnosti i o běžném životě pěšáka, který, když se ráno na frontě probouzel, nevěděl,
zda se dožije večera. Prodělal tyfus, bojoval na ruské i polské
frontě, podílel se na osvobození Československa. Bylo mu nakonec souzeno, aby se i se svojí paní dožil požehnaného věku.
Oběma je čtyřiaosmdesát let.
Pro manžele Gargulovi bylo ale asi nejtěžší a nejdůležitější životní rozhodnutí to, které učinili nedávno. Když se rozhodovali,
zda opustí svůj rodinný domek se zahrádkou ve Staré Roli a vymění jej za nový domov pokojného stáří v Karlových Varech. Paní Gargulová přináší fotografii hezkého rodinného domku a říká:
„Tak tohle je ten náš bývalý domov. Radši na to moc nemyslím.
Manžel měl v poslední době opakovaně zdravotní problémy a já
vím, že už bychom se ve vlastním baráku bez cizí pomoci dlouho neobešli. Tady máme víc klidu a dokonce nám dali vybrat
z několika bytů. Nejdřív se sem v únoru přijel podívat manžel
a moc se mu tady líbilo. Pak jsem se přijela podívat i já se švagrovou a neteří. A také se nám zdálo, že tohle je přesně bydlení, které nám ve stáří bude vyhovovat. V domě je navíc zdravotní sestra a dochází sem lékař, tak je o nás dobře postaráno.“
Paní Gargulová otevírá veliký šuplík, přepažený na dvě poloviny. V každé je spousta krabiček s léky. Jedna polovina je manželova, druhá její. Přesto bere život s humorem. V jednu chvíli,
když oba manželé seděli se sociální pracovnicí Lenkou v obýváku v sedací soupravě, jsem si všiml, jak při vyprávění hladí paní Lenka babičku po ruce a ta si spokojeně pokládá hlavu na její rameno. Byl to okamžik úžasné pohody a vnitřního klidu. Tím
spíš, že Gargulovi se přistěhovali jen pár týdnů před mojí návštěvou. Vycítil jsem i za tu krátkou dobu (a později mi to kolegové potvrdili), že Lenka Pospíchal Schiefner je neobyčejně
zkušenou sociální pracovnicí s obrovským darem rozdávat starým lidem naději a dodávat jim sílu do dalšího života. Její péče
o veterány nekončí uplynutím pracovní doby. Je pro ni posláním,
které plní skvěle a bez ohledu na čas. Sama jen s úsměvem dodává: „Mám tady třináct dětí a doma další tři. Věnuji se jim zcela. Jinak bych tuhle práci neuměla dělat.“
Dozvídám se také, že dvěma manželským párům už tady
vystrojili se vší slávou diamantové svatby a že sem brzy přijede zahrát obyvatelům domova Vojenský umělecký soubor
Ondráš z Brna.
Karlovarské parky se spoustou laviček a zeleně jsou jako
stvořené pro odpočinek starších lidí
Zastavení druhé
Přestěhovat se do Domova péče o válečné veterány musí
být neobyčejně náročnou záležitostí. Nemyslím teď ani tak samotný akt stěhování. Zkuste si představit, že z původního domova si můžete přivézt jen pár věcí, na kterých vám nejvíc záleží. Pár obrazů, sklenky, fotoalba, nějaké to oblečení… Vše
ostatní je tu nové a plně k dispozici. Zařízenou kuchyň, obývák vybavený nábytkem i hezkou ložnici mají také další
obyvatelé pečovatelského domu. Jen tak na chvíli, pro porovnání úrovně bydlení, jsme
se zastavili v menším bytě,
kde žije sám plukovník ve výslužbě Ján Hacko. Přestěhoval
se sem loni 1. června. Krátce
před tím mu zemřela manželka
a pro něj nemělo smysl, aby
dál žil úplně sám. Nikdo by mu
nehádal 81 let a elánu má na
rozdávání. Ve skříni mu visí
uniforma, ve které se zúčastňuje slavnostních akcí. Sám
o tom rád vypráví: „Žiji zde
opravdu plnohodnotným životem. Zrovna nedávno jsem byl
vybrán do skupinky 3 přímých Plukovník v.v. Ján Hacko:
účastníků osvobozovacích bo- „Kdo z veteránů chce, aby
o něj bylo postaráno
jů, kteří za Karlovy Vary jeli po- v pečovatelském zařízení,
ložit kytici k památníku pad- může si podat žádost jako já
lých do Ořechova. Ředitel a za pár týdnů tu může bydlet
našeho domova pan inženýr s námi. Jen k takovému
Pavel Macek nás tam osobně životnímu kroku najít
vezl. Bylo to super. Já mám odvahu.“
v životě to štěstí, že jsem obklopen samými skvělými lidmi.
Teď jsou to pan ředitel Macek s paní Lenkou a všichni další.“
Z očí Ing. Jána Hacka vyčtu dojetí ve chvíli, kdy hovoří
o tom, jak je zde spokojen. Říká, že i strava je přizpůsobena jeho věku a že na jídlo nemusí čekat někde u okénka. Tady se hezky posadí v příjemně zařízené jídelně a nechá se
obsluhovat. „Je to tu na úrovni tříhvězdičkového hotelu. Cením si Volarezy, jak to tu má v malíčku. V třiaosmdesátém roce jsem končil v armádě s čistým štítem jako ředitel Vojenské zotavovny Bedřichov (před tím velitel jihlavské
posádky). Ještě jsem stihl udělat plynofikaci zařízení ale
plánovaný bazén už dokončila jiná generace zaměstnanců
Volarezy. Jednou bych to dnešní sportovně rehabilitační
centrum i zrestaurovaný hotel na Bedřichově chtěl vidět na
vlastní oči,“ dodává Ján Hacko. Elánu má pořád na rozdávání. Vzpomíná i na to, jak rychle se do nového domova dostal. Od podání žádosti bylo vše vyřízeno během dvou týdnů. Jen ho mrzí, že některé pokoje pořád čekají na své nové
obyvatele a že je asi stále ještě dost válečných veteránů,
kteří toho o možnosti žít v karlovarském domově klidného
stáří moc nevědí, nebo spíše nenachází sílu k takovému závažnému životnímu rozhodnutí.
Krátce před mojí návštěvou Domova péče o válečné veterány sem v rámci prohlídky Karlových Varů zavítala početná
delegace třiatřiceti italských válečných veteránů. Poobědvali zde u slavnostně prostřené tabule v italských barvách,
navštívili nové, dosud neobydlené byty a nešetřili slovy
chvály na to, jak náš rezort obrany dovede pečovat o válečné hrdiny. Návštěva karlovarského Domova péče o válečné
veterány v nich zanechala hluboký dojem, stejně jako v každém, kdo sem jedou zavítá a na vlastní oči, nezprostředkovaně, vidí, jak se tu žije.
Text a foto: Václav Kupilík
Zasedání organizace CLIMS v Bukure‰ti PODĚKOVÁNÍ
Bukurešti se uskutečnilo jarní zasedání
Styčného výboru mezinárodních vojenských sociálních organizací (CLIMS). Jednání
se zúčastnili také zástupci Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení.
Ubytování delegací členských zemí bylo zajištěno v ubytovacím komplexu Ministerstva
obrany Rumunska. Ten poskytuje standardně
ubytování pro vojáky z povolání na služebních
cestách a pro zahraniční vojenské delegace.
Vlastní jednání byla realizována v historické budově Národního vojenského klubu, který je
centrální vojenskou institucí specializovanou na
kulturní a vzdělávací aktivity ozbrojených sil Rumunska. Budova byla postavena v roce 1911 v eklektickém a neoklasicistním slohu a je jednou z nejhonosnějších staveb v centru hlavního města.
Bilaterální jednání se zahraničními partnery se zaměřila na upřesnění programů a počtů osob
ve vojenských zařízeních v hlavní sezóně roku 2007 a především na projednání plánů spolupráce na rok 2008. Z tohoto hlediska se jednalo o možnostech dalšího rozšíření spolupráce. S italským partnerem byla dohovořena možnost celoročního ubytování klientů VLRZ z řad oprávněných
osob v hotelu v Římě (cena za dvoulůžkový pokoj se snídaní cca 70 r). V jednání je i možnost realizace výměnné zahraniční rekreace v jižní Itálii. Se španělským partnerem byla projednána možná změna místa kombinovaného pobytu na pevnině, který je organizován nepřetržitě od roku 1998
ve městech Cádiz a Jerez. Pravděpodobně by se jednalo o oblast poblíž Valencie, kde je vojenský rekreační komplex španělského pozemního vojska situován přímo na pláži. Důležitou otázkou
plenárního zasedání byla záležitost dalšího rozšiřování organizace CLIMS o nové členské země.
Všechny delegace byly prezidentem CLIMS požádány o zaujetí písemného stanoviska k této otázce, která bude projednána na podzimním zasedání CLIMS v Paříži.
Rumunsko, coby hostitelská země a nový člen této organizace, se představilo jako velmi dobrý
organizátor se širokou strukturou rekreačních zařízení ale také jako země plná kontrastů, kde se
snoubí zaostalost venkova s rozvíjející se výstavbou a zahraničními investicemi ve městech. Klientům VLRZ můžeme doporučit především pobyty ve vojenských rekreačních zařízeních v horách.
V
DELEGÁTŮM
talo se dobrým zvykem, že ředitelství Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení vyS
hodnocuje na závěr turistické sezóny práci delegátů, kteří se starali v jednotlivých zemích
o klienty Volarezy. Setkání, které mělo pracovní
i přátelský charakter, se také zúčastnili zaměstnanci obchodního úseku VLRZ, působící v dispečinku cestovní kanceláře a řidiči dálkových autobusů. Obchodní náměstek VLRZ pplk. Ing. Patrik
Letocha vyhodnotil konkrétně práci jednotlivých
delegátů s přihlédnutím k anketním lístkům, které
klienti na závěr svých pobytů vyplňují a ve kterých
se vyjadřují i k činnosti delegátů.Všem přítomným
pak poděkoval za odvedenou práci ředitel VLRZ
plk. Ing. Václav Janoušek.
V neoficiální části setkání, které se uskutečnilo
ve vojenské zotavovně Měřín, měli všichni možnost vyměnit si poznatky ze své práce a v případě zájmu si zahrát i bowling.
/red/
Josef Mrňous
Vzpomínka na XII. reprezentaãní ples AâR
V
reÏii Vojensk˘ch lázeÀsk˘ch a rekreaãních zafiízení byl letos, podobnû jako v uplynul˘ch létech, také Reprezentaãní ples Armády âeské republiky. Byl v pofiadí dvanáct˘ a uskuteãnil se pod zá‰titou prezidenta republiky v reprezentaãních sálech PraÏského hradu.
Mezi plesov˘mi hosty nechybûli pfiedstavitelé rezortu, pfiidûlenci obrany pfii velvyslanectví sv˘ch zemí v Praze, velitelé z nejrÛznûj‰ích stupÀÛ velení a zahraniãních mírov˘ch misí i váleãní
veteráni.Ty osobnû pozdravila bûhem slavnostního zahájení plesu ministrynû obrany Vlasta Parkanová.
Foto: Marie KfiíÏová a Radko Janata (AVIS MO)
MEZINÁRODNÍ
MLÁDEÎNICKÉ
TÁBORY
v rámci organizace
D
CLIMS
ÛleÏitou oblastí spolupráce ãlensk˘ch zemí
Styãného v˘boru mezinárodních vojensk˘ch
sociálních organizací (CLIMS) je zabezpeãení organizace mládeÏnick˘ch táborÛ a zaji‰tûní úãasti
na tûchto mezinárodních akcích. MládeÏnické tábory jsou kaÏdoroãnû organizovány v jedné
z ãlensk˘ch zemí v ãervenci nebo srpnu. Doba jejich trváni je ãtrnáct dnÛ. Vûk dûtí se li‰í podle
specifik kaÏdé zemû. Spodní hranice úãasti je 13
let a horní hranice 17 let. Základní podmínkou je
znalost anglického jazyka. Nabídka tûchto táborÛ
je kaÏdoroãnû publikována v katalogu VLRZ.
Setkání váleãn˘ch veteránÛ
s pfiedstaviteli ministerstva a armády
talo se dobrou tradicí, že ministerstvo obrany ve spolupráci s Volarezou pořádají vždy na
závěr roku přátelské setkání válečných veteránů s představiteli rezortu. Celá akce, která
začíná koncertem Vojenského uměleckého souboru Ondráš ve vojenském kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, pokračuje v Arcibiskupském paláci.
Během setkání mají váleční veteráni možnost si neformálně popovídat s představiteli rezortu o spoustě věcí. Hovoří se o sociálním zabezpečení válečných veteránů a vojenských důchodců, vzpomíná se na válečná léta i na kamarády, kteří již nejsou mezi nimi. Váleční veteráni i při takovéto příležitosti oceňují vše, co pro ně ministerstvo a armáda dělají.
/v/
S
V roce 2006 se tohoto tábora úãastnili poprvé
také dûti z âeské republiky. Tábor se uskuteãnil
v maìarském Szentendre. Ohlas ze strany
úãastníkÛ i rodiãÛ byl velmi kladn˘. Pobyt se
osvûdãil pfiedev‰ím z hlediska zlep‰ení si komunikativní znalosti anglického jazyka. Úãastníci
velmi oceÀovali pestr˘ a zajímav˘ program.
KaÏd˘ získal fiadu nov˘ch kamarádÛ z rÛzn˘ch
zemí Evropy.
V roce 2007 pfiipravujeme vyslání jednoho
druÏstva do Wandlitz u Berlína, kde se mezinárodní mládeÏnick˘ tábor koná v termínu od
1. srpna do 15. srpna. Vzhledem k pfiíznivému
ohlasu na úãast na tomto typu tábora v roce 2006,
nebyl problém sestavit druÏstvo i pro rok 2007.
Pro rok 2008 se organizace tábora ujala Francie. Pfiipravuje kombinovan˘ program s pobytem
u mofie a v horách. Úãastníci tábora budou shromáÏdûni v Montpellier, kde se rozdûlí do mezinárodních smí‰en˘ch druÏstev. Polovina úãastníkÛ
pak odjede autobusy do hor a zb˘vající k mofii. Po
t˘dnu se vymûní.
Negativem a pro mnohé rodiny také limitujícím faktorem pro úãast na tûchto táborech je pomûrnû vysoká cena, která se pohybuje od 300 aÏ
400 EUR za úãastníka, bez dopravy na místo konání tábora. Pfies tuto skuteãnost jsme pfiesvûdãeni, Ïe úãast na podobné akci poskytuje velmi dobrou pfiíleÏitostí pro dûti vojákÛ z povolání
a obãansk˘ch zamûstnancÛ resortu MO poznat
své vrstevníky ze zemí EU a zdokonalit se ve znalosti cizích jazykÛ.
/JM/
S
NEW 3
ANIMAâNÍ PROGRAMY
VLRZ
Pane řediteli, jaký statut má vlastně Vojenský rehabilitační ústav
Slapy nad Vltavou?
Je to odborný léčebný ústav se zaměřením
na komplexní rehabilitační léčbu formou hospitalizace.
Léčba je realizována
ve spolupráci s vojenPrim. MUDr.
skými
nemocnicemi
Miloslav Kubíček
říká: „Naši pacienti a posádkovými ošetsi mohou
řovnami v rámci rezortu
od 1. 5. 2007
Ministerstva obrany ČR
v rámci
a také v rámci celé
doplňkových služeb
České republiky přepřiplatit také
klady z jiných nemocprocedury, které
nic včetně krajských
nehradí zdravotní
pojišťovny,
a fakultních.
popřípadě
Také přijímáme k hosnadstandardní
pitalizaci pacienty na doubytování.“
poručení lékařů všech
odborností, pokud je vyžadována rehabilitace
na lůžku.
Ústav má mnohaletou tradici. Od kdy je
vlastně ve struktuře Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení?
Náš ústav má skutečně dlouholetou tradicí.
Základ VRÚ byl položen již v roce 1936, kdy
Svaz rotmistrů Československé armády zakoupil výletní restauraci Sázava – dnešní pavilon „A“ a začal ji provozovat pro své účely.
V roce 1940 byl celý areál zabrán jednotkami SS a na území VRÚ probíhal výcvik
Hitlerjugend. Po osvobození v roce 1945
přebírá ČSLA areál, včetně dalších objektů
„Na Vyhlídce“.
V roce 1953 byl vybudován léčebný pavilon „C“, pracovali zde lékaři a střední zdravotní personál, byly zahájeny preventivní rehabilitace. Po čtyřech letech byl areál
zařazen mezi ozdravovny a nazván Vojenská ozdravovna /VO/ Slapy nad Vltavou.
V letech 1957 – 1959 byla VO Slapy n.Vlt.
pod správou SUMNO /Správa útvarů a zařízení MNO/.
V roce 1959 vznikla VLRZ a VO Slapy se
stala její součástí.
V roce 1968 byla VO Slapy nad Vlt. přeměněna na rehabilitační ústav, ve kterém se
prováděla pouze léčebná rehabilitace na
lůžku a byly zrušeny všechny neléčebné
činnosti.
V roce 1973 vznikl nový název ozdravovny: Vojenský rehabilitační ústav – VRÚ Slapy nad Vltavou a v létech 1973 – 92 tu proběhly některé malé úpravy stavebního
charakteru. Vlastní léčebná činnost byla
stejná, zaměřená na vojáky základní služby,
vojáky z povolání a občanské pracovníky vojenské správy.
Od roku 1992 se ústav zcela otevřel pro
veřejnost a v rámci volné kapacity probíhala
léčba také pacientů-klientů všech zdravotních pojišťoven.
V roce 1994 byla jako důsledek havárie na
pavilonu A zahájena rekonstrukce ústavu,
která bude dokončena letos poslední bezbariérovou spojovací chodbou mezi pavilony E a D. V tomto roce skončila léčba vojáků základní služby.
Kdo se tedy dnes může v ústavu léčit?
Od 1. ledna 2005 se ve VRÚ léčí vojáci
v činné službě, probíhají preventivní rehabilitace PR I. – kardiovaskulární program a PR
II., léčí se pacienti podle RMO 6/2003 a nositelé Osvědčení podle zák. č. 255/1946. Přicházejí k nám ovšem také pacienti všech
zdravotních pojišťoven. VRÚ také poskytuje
od 1. 2. 2006 samoplátecké léčebné pobyty
a pacienti si mohou od 1. 5. 2007 v rámci doplňkových služeb připlatit některé procedury,
které nehradí zdravotní pojišťovny a nadstandardní ubytování. Léčba VRÚ je zaměřena
především na pacienty s postižením centrálního nervového systému a celkově hybného
systému.
VRÚ je také zařízení, známé velmi vysokou odbornou úrovní lékařského personálu.
Toto je dáno kvalitním personálním vybavením, lékaři mají atestaci RFM-FBLR
a ostatních odborností, jsou tu špičkově vyškolení psychologové, logopedi, fyzioterapeuti, sestry a další zdravotnický personál,
včetně technických profesí. Kvalitní je i tech-
4
S
NEW
aneb
co nového
pfii domácích rekreacích?
O
d letní sezony 2007 se klienti VLRZ pfii domácích
rekreaãních pobytech v na‰ich zafiízeních setkají
s novou nabídkou animaãních programÛ.
Mnozí se s pojmem animace jiÏ setkali, nejãastûji
v souvislosti s animovan˘m filmem.
V oblasti turistického ruchu, rekreace, rehabilitace
a regenerace si pod tímto pojmem mÛÏeme pfiedstavit
celou ‰kálu nejrÛznûj‰ích aktivit, vedoucích k aktivnímu
trávení volného ãasu.
Animace v této souvislosti pfiedstavuje nabídku
a vlastní realizaci pohybov˘ch a poznávacích aktivit
vedoucích k aktivnímu zpÛsobu trávení volného ãasu
a proÏitkÛm.
Vysok˘ standard ubytování a stravování se stává samozfiejmostí a nároãn˘ klient v souladu s moderními
Hlavní budova Vojenského rehabilitačního ústavu Slapy nad Vltavou
V ústavu je i moderní tělocvična
Pacientům je k dispozici také posilovna
Ústav disponuje moderní přístrojovou technikou
Rehabilitace probíhají i v tomto bazénu
O pacienty pečuje špičkově vyškolený
personál
trendy, které smûfiují od pasivnû trávené dovolené
k aktivitû a proÏitku, poÏaduje i nabídku pohybov˘ch,
poznávacích a spoleãensk˘ch aktivit.
Na tento trend se snaÏí reagovat v rámci zkvalitÀování sluÏeb i ¤editelství VLRZ nabídkou pestré ‰kály
animaãních programÛ ve v‰ech sv˘ch zafiízeních.
Klienti VLRZ se budou mít moÏnost v jednotliv˘ch
zotavovnách seznámit na animaãních panelech s kompletní programovou nabídkou pro 7 nebo 10ti denní
pobyt. Nabídka bude obsahovat pohybové aktivity
spojené s náv‰tûvou zajímav˘ch a atraktivních míst
v okolí jednotliv˘ch VZ.
Na základû zku‰eností lze pfiedpokládat nejvût‰í zájem o rÛzné formy cykloturistiky, pû‰í turistiky, bûÏeckého nebo sjezdového lyÏováni, snowboardingu, skialpinismu, vodní turistiky, raftingu a vodních sportÛ.
Novinkou zde budou driftové pfiejezdy ãástí pohofií nebo vzdálenûj‰ích lokalit.
Na animaãních panelech se dozvíme kudy pojedeme, co uvidíme, co zvládneme, a to v‰e za minimální nákladovou cenu.
Nebude chybût nabídka celé ‰kály sportovních
a spoleãensk˘ch her a nejnovûj‰ích her ze svûta. Na své
si pfiijdou i vyznavaãi kulturních a pfiírodních památek
a zajímavostí.
Speciální program bude pfiipraven i pro dûtskou ãást
klientely. Dûti se mohou tû‰it na 3 aÏ 5 samostatn˘ch aktivit a to pfiedev‰ím v oblasti moderních her ze svûta jako
minigolf, kubb, pétangue, voodball, frisbee, ale i na soutûÏivé diskotéky nebo na spoleãenské a orientaãní hry.
Dûtsk˘ program bude pfiipravován bez úãasti rodiãÛ
a zcela zdarma.
Pobyt začíná vstupní prohlídkou
K dispozici pacientům je i tento bazén
nické vybavení – bazény, špičková zdravotnická technika, tělocvičny a krásný areál
s výborným technickým zázemím.
Ústav se také podílí na organizaci výukové, publikační a přednáškové činnosti. Zabezpečuje Vojenské fyziatrické dny ve spolupráci s ÚVN Praha a Slapské symposium
ve spolupráci s Revmatologickým ústavem
1. LFUK Praha. Podílí se i na mnoha dalších
odborných akcích, školeních a seminářích
v oboru RFM. V ústavu probíhají stáže studentů fyzioterapie a dalších odborností.
V současné době ústav disponuje smlouvami se všemi hlavními zdravotními pojišťovnami.
Nejvíce klientů ústavu je z VZP, VoZP,
ZPMV a OZP.
Kolik pacientů se v ústavu může léčit?
Kapacita ústavu je 160 lůžek. Máme pouze dvoulůžkové a jednolůžkové pokoje.
Ve VRÚ Slapy nad Vltavou
se léčí:
• stav po těžkých operacích (mozku,
páteře, kloubů, kostí atd.)
• stavy po polytraumatech,
včetně úrazů hlavy
• stavy po TEP (totální endoprotézy)
a ostatních ortopedických
onemocněních
• těžká neurologická onemocnění
• CMP (cévní mozkové příhody)
• revmatologická onemocnění
• stavy po těžkých interních
onemocněních
V‰em úãastníkÛm rekreaãních pobytÛ budou nabízeny moÏnosti vyuÏití sluÏeb sportovnû regeneraãních
center (SRC) jednotliv˘ch zotavoven, kde lze najít saunu, vífiivku, objednat si masáÏe nebo zajít do bazénu.V SRC si lze objednat tenisové a volejbalové kurty,
kuÏelnu nebo bowling, sguash, posilovnu, stolní tenis
nebo kuleãník.
V nabídce se mohou objevit i aktivity nabízené a zaji‰Èované jin˘mi subjekty – jízda na koni, jachting, paint boll, potápûní, aj.
Vûfiíme, Ïe nabídka moderních a zajímav˘ch animaãních programÛ zaujme a uspokojí i ty nejnároãnûj‰í klienty VLRZ. Zpfiíjemní a zatraktivní vበpobyt v zotavovnû. Posune vás k aktivnû strávené
dovolené, pfiinese vám mnoho pfiíjemn˘ch záÏitkÛ.
PomÛÏe najít nové pfiátele nejen vám, ale i va‰im dûtem a pfiispûje k celkové spokojenosti pfii Va‰í domácí rekreaci.
-ZB-
NOVÉ INFOCENTRUM VE VY·KOVù
etos od února slouží zaměstnancům, posluchačům i návštěvníkům Ředitelství výcviku
a doktrín ve Vyškově i hostům
tamního Vojenského klubu nové
informační centrum Volarezy. Je
umístěno hned u hlavního vchodu a tak je skoro nemožné je
bez povšimnutí minout. Obchodní úsek ředitelství Vojenských lázeňských a rekreačních
zařízení věnoval odpočátku tomuto informačnímu pracovišti
značnou pozornost s vědomím,
že bude sloužit mnoha vojákům
a občanským zaměstnancům
armády, kteří zde trvale působí
nebo se střídají v nejrůznějších
kurzech. Infocentrum bylo vyba- Infocentrum nelze přehlédnout, je situováno přímo u vchodu
veno vším potřebným a pracov- do areálu
nice, která v něm působí, prošla speciálním pělivě vysvětlí vše potřebné. Skupinku praškolením a prověrkou znalostí. Jak toto pra- porčíků, kteří právě vešli dovnitř, zajímají
coviště plní své poslání pár měsíců od svého podrobnosti o informaci vyvěšené zvenku
otevření a jaký je zájem o informace z Vola- na dveřích – že jsou za výhodných podmírezy mezi lidmi, oprávněnými využívat jejích nek ještě k mání poslední volná místa na zahraniční letecký zájezd do Tuniska. Za pár
služeb?
V příjemném prostředí účelně vybavené minut je jim jasno, mají k dispozici veškeré
informační oázy si každý zájemce může vy- potřebné informace o této zajímavé destinazvednout tiskopisy a formuláře pro preven- ci, katalog, aby si vše mohli v klidu prohlédtivní rehabilitace, domácí rekreace, zahra- nout a přečíst večer na pokoji i alcatelové teniční pobyty i pro dětské tábory. Může si lefonní číslo přímo na pracovnici dispečinku
odtud odnést katalogy na domácí i zahra- cestovní kanceláře v Praze, která má zájezniční rekreaci, list VOLAREZA NEWS, pro- dy do Tuniska na starosti.
„Chodí sem spousta lidí, hlavně v době,
pagační tiskoviny na vojenské lázeňské
léčebny a hlavně – spoustu užitečných in- když začínají nové kurzy, školení a náborové
formací. Pracovnice infocentra Alena Tilše- akce. Zejména mladí vojáci, začínající sloužit
rová, která část pracovní doby působí ještě v armádě tak mohou získat informace, jaké
na spisovně Vojenského klubu, vybaví na možnosti jim v sociální oblasti může rezort popřání zájemce také CD s katalogy domácí skytnout. Normální otevírací doba je dvě hodii zahraniční dovolené. K tomu ochotně a tr- ny dopoledne a dvě odpoledne. My ale máme
L
přehled o tom, kdy které kurzy
začínají a tak jejich účastníkům
otevíráme infocentrum místo od
8.30 třeba již v 7 hodin, aby sem
mohli přijít ještě před zahájením
dopoledního vyučování. Někteří
zájemci za mnou přijdou i na
spisovnu, jiní mě zase zastavují
cestou na oběd nebo mi zavolají i mimo otevírací dobu. V těchto
dnech, kdy se blíží čas letních
prázdnin, se lidé nejvíc zajímají
o možnosti zahraniční rekreace
a o umístění svých dětí v dětských táborech,“ vysvětluje Alena Tilšerová.
V informační místnosti jsme
také zastihli nadpraporčici vojenské policie Annu Usnulovou. V informačním centru se zájemci dozví vše potřebné
Ta s Volarezou do zahraničí ne- o možnostech využití služeb, které jim rezort prostřednictvím
jezdí. Ze zdravotních důvodů Volarezy poskytuje
ale využívá lázeňských procedur ve Vojen- týdenní preventivní rehabilitace. Pochvaluje
ské lázeňské léčebně v Teplicích v rámci tří- si zdravotnický personál i účinky léčebných
metod, které jí lékař předepisuje. „Když se vracím z Teplic domů, cítím se mnohem lépe. Takže o tom, jak letos využiji
služeb Volarezy, mám už teď
jasno,“ dodává.
„Když tu byl kurs NATO, poskytli jsme jeho účastníkům katalogy pojednávající o všech tuzemských zařízeních Volarezy
v angličtině a ředitel Vojenského klubu jim k tomu podal odborný výklad,“ popisuje jednu
z dalších aktivit infocentra jeho
vedoucí, která navíc aktuální
nabídky z oblasti tuzemské
i zahraniční rekreace prezentuje v podobě výstavky také
v místním praporčickém klubu.
Nadpraporčice A. Usnulová získává informace „přímo od
pramene“
Text a foto: /vk/
Medaile z vůně a chuti utkané
Významné ocenění pro sebe i Vojenský
klub Vyškov získal vedoucí praporčického klubu Peter Formánek. Na XII. ročníku mezinárodní přehlídky kuchařského
a cukrářského umění GASTRO HRADEC
2007, která je současně II. mistrovstvím
republiky kuchařů a cukrářů, získal
bronzovou medaili. Úspěch je o to výraznější, že se celá akce uskutečnila také za
účasti kuchařů a cukrářů z Polska a Slovenska.
Pětatřicetiletý P. Formánek, který je původním povoláním kuchař, slavil úspěch
i na Melounovém festivalu, kde v kategorii „Souboj mistrů“ získal stříbrnou medaili a v kategoriích „Meloun 3x jinak“ a „Dětský motiv“ bronzové medaile.
/red/
B
arevné vitráÏe, kované lustry, dobové
stoly a Ïidle z masivního dfieva, na stûnách samostfiíly, meãe a v˘jev z bitvy u Kresãaku, podlaha z ãediãov˘ch desek… Takov˘
je interiér nové restaurace Vojenského klubu Vy‰kov. Vojenská lázeÀská a rekreaãní
zafiízení uvedla tohle stylové zafiízení do
provozu letos v dubnu. SlouÏí zamûstnancÛm ¤editelství v˘cviku a doktrín. Chodí
sem na obûdy, mohou tu posedût odpoledne i veãer. Kromû nich si tu dávají dostaveníãko také vojen‰tí dÛchodci a dal‰í lidé,
spjatí s rezortem.
Souãástí tohoto klubového zafiízení je také
salónek. V nûm se odehrávají v˘znamná setkání a rÛzné slavnostní akty. Pfied nedávnem
v nûm velitel sil v˘cviku a podpory generálmajor Jifií Hala‰ka pasoval meãem do hodnosti poruãíka v záloze vy‰kovského starostu
Dr. Petra Hájka. Zastihli jsme tu také na slavnostním obûdû slovenského velitele sil v˘cvi-
Interiér restaurace
Barový pult je nedílnou součástí restaurace
Generál J. Halaška pasuje na poručíka
v záloze vyškovského starostu P. Hájka
ku a podpory generálmajora Jána Kaãmára.
Ten si pozornû prohlédl celou restauraci pro
pûtaosmdesát osob, pochválil v˘zdobu interiéru a zalitoval, Ïe slovenská armáda uÏ nemá
organizaci typu na‰í Volarezy.
Salónek vyuÏívají hlavnû ãlenové obãanského sdruÏení „Klub dÛstojníkÛ Jana Lucemburského“, které vzniklo pfii ¤editelství
v˘cviku a doktrín. ¤ídí se heslem Ego Servio
(Já slouÏím). âlenové tohoto spoleãenství
jsou pasováni do rytífiského stavu velmistrem dÛstojnického klubu generálem Franti‰kem Maleninsk˘m (fieditelem ¤editelství
v˘cviku a doktrín ve Vy‰kovû). Pfii pasování
se pouÏívá meã, vûnovan˘ velmistrem souãasné i dal‰ím generacím rytífiÛ. K vidûní je
ve vitrínû, dominující interiéru salonku. Pasovan˘ rytífi pronese slib: Ve jménu patrona
krále Jana Lucemburského slibuji vám velmistfie i vám ctihodní rytífii, Ïe budu konat
v duchu tradiãních ctností rytífiÛ, své ãiny
podfiídím vzne‰en˘m cílÛm na‰eho dÛstojnického klubu a budu usilovat o jejich naplnûní. Tak slibuji! Velmistr spoleãenství
pak slavnostnû pronese: Pasuji tû na rytífie
DÛstojnického klubu rytífiÛ krále Jana Lucemburského. âest rytífie a nበpatron
nechÈ ochraÀují a vedou tvé kroky a ãiny!
Jedním z rytífiÛ je také zástupce velitele
¤editelství v˘cviku a doktrín – náãelník
správy doktrín plk. Vladimír Karaffa. Ten si,
podobnû jako fiada jeho kolegÛ, nové klubové zafiízení velmi pochvaluje: „Jsme nejfrekventovanûj‰í vojenskou posádkou v republice a takovéhle zafiízení jsme tu
potfiebovali. MÛÏeme zde, podobnû jako
Slavnostně prostřená tabule v klubovém
salónku
vojáci v Anglii a v jin˘ch zemích NATO, vést
nezamûniteln˘ spoleãensk˘ Ïivot. Vojenská
sluÏba má svá specifika a na tom je tfieba
umût vhodn˘m zpÛsobem stavût i tradice.
KéÏ by podobná klubová zafiízení brzy vznikala i v jin˘ch posádkách.“
Text a foto: -Kup-
S
NEW 5
JE V TUNISKU BEZPEâNO?
Monastir je sice druh˘m nejvût‰ím mûstem Tuniska, velikost
a dûjinn˘ v˘znam jeho ribátu v‰ak pfiesahuje rámec jedné zemû
na severu Afriky. Ribáty, jako nûmí svûdci dávn˘ch ãasÛ, vytváfiely obrannou linii od marockého Tangeru aÏ po egyptskou
Alexandrii. Vytváfiely ochranné opûrné body proti ve‰kerému
nebezpeãí od mofie. Koncem 7. století se ArabÛm podafiilo vyhnat ze severu kontinentu Byzantce a novû nabytá území potfiebovali uchránit. V dal‰ích staletích pfiedstavovali pro místní
obyvatelstvo nebezpeãí také kfiiÏáci z jihu Evropy.
ro odpověď na tuto otázku jsme si zašli na
nejvyšším představitelem tuniské turistiky
P
u nás, ředitelem Tuniského národního úřadu pro
MONASTIRSK¯ RIBÁT
– klá‰terní pevnost na pobfieÏí Tuniska
Dnes se nemusíte bát, Ïe vás dovnitfi ribátu nikdo nevpustí a Ïe
budete zadrÏeni hlídkou, jakmile se k opevnûní pfiiblíÏíte. Staãí,
kdyÏ si za pár dinárÛ koupíte vstupenku. Ta se vám na ãas stane klíãem k pevnosti, kde se mÛÏete celé hodiny volnû pohybovat. Nepodafiilo se nám zjistit proã, ale nesmlouvav˘ prodavaã lístkÛ nehodlá akceptovat studentské slevy ani mezinárodní novináfiské
prÛkazy. Ribát je nejvíce v obleÏení turistÛ v dobû, kdy sluníãko zahalí mraky a dlouhé píseãné pláÏe na ãas osifií. To se pak lidé vydávají na nákupy do mûsta a ti, kter˘m není jedno kolem jak˘ch historick˘ch památek procházejí, dají prÛchod své zvûdavosti. Vstoupí
do útrob pevnosti, která na evropském kontinentû nemá obdoby.
V místním prÛvodci se pfiipomíná, Ïe ribáty nebyly jen vojenská
opevnûní. Jejich poslání bylo mnohem ‰ir‰í. Plnily také funkci opevnûn˘ch klá‰terÛ, coÏ docela dobfie vystihuje jejich podstatu, pokud se
oprostíme od úzce kfiesÈanského chápání v˘znamu slova klá‰ter. Obyvatelé pevností tvofiili vojenské a náboÏenské bratrstvo. V dobách válek bojovali a v období míru se vûnovali náboÏenství a rozjímání. V ribátech nacházelo v dobách nebezpeãí útoãi‰tû také civilní obyvatelstvo.
A tak se za zdmi pevnosti zdrÏovali také umûlci, uãenci, filozofové, stavitelé i právníci. Tak vznikala v˘znamná duchovní centra, pfiispívající
k rozvoji okolních mûst podél celého severního pobfieÏí Afriky.
KdyÏ vystoupíte na ochoz pevnosti v Monastiru (toto mûsto nese slovo klá‰ter ve svém názvu), mÛÏete se pokusit promítnout si,
jak to tu asi vypadalo v dobách, kdy bylo v‰ude kolem rozlehlé fénické pfiístavi‰tû obchodních lodí Rus Pena. Setkávali se zde kupci,
námofiníci i nejrÛznûj‰í dobrodruzi. Uliãkami mûsta se nesla vÛnû
orientálního kofiení i zápach z rybích trÏnic… Poprvé se ale mûsto
zapsalo v˘znamnûji do historie
v roce 46 pfi. n. l., kdyÏ tu tábofiil
se sv˘m vojskem sám boÏsk˘ Cesar, neÏ vytáhl do vítûzné bitvy
u Thapsu.
Z vûÏe ribátu má náv‰tûvník celé mûsto jako na dlani. Pulsuje
moderním Ïivotem a jednadvacáté století pfiipomínají i bílé ãáry
na modro‰edé obloze nad hlavou.
Létají tudy letadla z Evropy smûrem na Djerbu a dále na jih, na
okraji Monastiru je pomûrnû velké leti‰tû. DÛvûrnû je znají v‰ichni turisté, ktefií pfiijíÏdûjí trávit
svou dovolenou do oblasti MonaRibátu dominuje vyhlídková věž stiru a Sousse, kde je spousta vy-
Pod pevností, dole v jachtovém přístavu, kotví i tahle replika
staré plachetnice. Přes den vozí podél pobřeží turisty, se
západem slunce se vrací do svého kotviště.
hlá‰en˘ch hotelov˘ch komplexÛ, vãetnû klientÛm Volarezy známé
Marhaby.
Hned vedle pevnosti stojí Velká me‰ita, která v‰ak v porovnání
s mohutnou a vysokou pevností, svému názvu pfiíli‰ nedostává. Je jen
o necelá dvû staletí mlad‰í neÏ hradby ribátu. Pfii pohledu smûrem do
mûsta upoutá pozornost stavba se tfiemi kopulemi a dvûma vysok˘mi
minarety. Na první pohled se podobá orientálnímu paláci nebo me‰itû.
Ve skuteãnosti je to mauzoleum prvního tuniského prezidenta Habíba
Búrgíby – nejvût‰ího bojovníka, osvoboditele Ïen a architekta moderního Tuniska – jak stojí napsáno na vchodov˘ch dvefiích do mauzolea.
Vnitřek pevnosti. Zatímco do obvodového zdiva jsou zabudovány
chodby a místnosti, nádvoří působí poněkud stroze.
Pfii pohledu smûrem na mofie je vidût i pfiístav, kter˘ ov‰em na‰tûstí
neslouÏí velk˘m zaoceánsk˘m tankerÛm. Je to jachtové pfiístavi‰tû, kde
kotví i vûrné repliky velk˘ch pirátsk˘ch plachetnic, plující s turisty podél pobfieÏí.Tu a tam sem také zavítají plavidla s prosklen˘mi dny,umoÏÀující sledování Ïivota pod mofiskou hladinou. Z ribátu je do pfiístavu
jen pár stovek metrÛ a stojí za to se do nûj alespoÀ na chvíli pfiijít podívat.Tím spí‰, Ïe je tam také dost pfiíleÏitostí k pfiíjemnému posezení tfieba u ‰álku osvûÏujícího mátového ãaje s piniov˘mi semínky.Ten vám po
náv‰tûvû ribátu pfiijde urãitû vhod.
Text a foto: Václav Kupilík
Panoramatický pohled na část Monastiru z věže ribátu
cestovní ruch panem Lotfi Manim. Ten nejdříve
vyjádřil spokojenost nad tím, že stále více českých turistů přijíždí trávit svoji dovolenou do Tuniska a pak svoje tvrzení podpořil i konkrétními
čísly. „V loňském roce navštívilo Tunisko 153 926
turistů z České republiky. To je nárůst o 5,5 procenta oproti předešlému roku. Loni k nám zavítalo na šest miliónů turistů z celého světa. Nejpočetnější byli tradičně Francouzi, těch přijelo „Zájem o Tunisko je
jeden milion a sto tisíc.“
u českých turistů rok
Z této statistiky je zřejmé, že kdyby v Tunisku od roku větší,“ říká
nebylo bezpečno, nejezdily by se tam každoročně ředitel
Tuniského
rekreovat miliony lidí. Přesto, jak bezpečnostní si- národního úřadu pro
tuaci v zemi vidí pan ředitel? „ Je naší povinností cestovní ruch v Praze
zajistit všem bezpečí. Naše bezpečnostní složky Lotfi Mani
působí nejen v silniční dopravě, ale také v turistických centrech a přímo na
plážích. Turistický průmysl představuje pro naši
zemi obrovské zisky a my
se musíme umět postarat
o to, aby se cizinci u nás
cítili bezpečně a mohli během své dovolené bezstarostně relaxovat. Tunisko je krásná země.
Aby lidé mohli naplno vnímat všechny její krásy, Prodavači suvenýrů na pláži dovedou být
musí se cítit pohodově.“ i pěkně dotěrní. Jejich zboží navíc nelze
Ředitel také připomíná, nikde reklamovat…
že kromě policistů dbají
v tuniských turistických
centrech na bezpečí klientů i hotelové bezpečnostní
složky. V případě potřeby
spolupracují s policií. Jde
o to, aby třeba pouliční prodavači drobných suvenýrů
příliš neobtěžovali turisty
odpočívající na pláži. Je
rovněž zakázáno hrát na
pláži míčové hry (zejména
těžkými fotbalovými míči)
mimo hřiště.
Zeptali jsme se také, do Jízdní hlídka na pláži jednoho z tuniských
jaké míry je bezpečné půj- hotelů
čovat si v Tunisku auto. Dostalo se nám odpovědi, že půjčovny aut jsou v každém větším městě a silniční předpisy prý jsou podobné jako u nás. Styl a způsob jízdy místních řidičů se ale poněkud liší od našeho. Tam, kde je
dvouproudá silnice, mohou vznikat i tři proudy… Někdy může jít docela o nervy. Přestože s autem můžete procestovat celou zemi, je lépe orientovat se ve
znalosti místních podmínek. Dobře si rozmyslete, než se na vlastní pěst pustíte třeba na Saharu. Zodpovědnější a bez zbytečného adrenalinu je vydat se
na fakultativní výlet komfortnějším způsobem – klimatizovaným autobusem,
kdy vám průvodce během cesty řekne spoustu zajímavostí o zemi, lidech
a jejich zvycích. Při organizovaných výletech na Saharu se využívá kombinovaná doprava autobusem a terénními auty řízenými místními řidiči, dokonale znajícími záludnosti jízdy po písečných dunách.
Tunisko je podle dostupných statistik nejbezpečnější zemí na severu Afriky.
Turisté se mohou cítit bezpečně v hotelích, na výletech i na plážích známých
letovisek. Přesto se doporučuje dávat si na své věci pozor, jako kdekoli jinde.
Ředitel Lotfi Mani, který působí v Praze pátým rokem, předtím zastupoval Tuniský národní úřad v Itálii. Fascinovaly ho tamní památky a historické
skvosty světového významu. Přesto se na závěr našeho krátkého setkání
vyznal z lásky k naší metropoli: „Praha je překrásná, je tu spousta úžasných památek. Jsem rád, že mohu svoji zemi zastupovat na poli turistiky
v tak krásném městě. Přeji všem Pražanům i obyvatelům České republiky,
aby si z dovolené v Tunisku přiváželi samé dobré zážitky a krásné vzpomínky. Takové, jaké si jednou odvezu já od vás.“
Text a foto: -Kup-
NÁRODNÍ MUZEUM BARDO – ZLAT¯ H¤EB NÁV·TùVY HLAVNÍHO MùSTA TUNISKA
Národní muzeum Bardo je svým
způsobem světovým unikátem. Jeho sbírka římských a byzantských
mozaik patří k nejkrásnějším na
světě. Avšak nejen obsah muzea,
ale i jeho architektonická schránka
– soukromé křídlo paláce tureckého beje – vyvolává v návštěvnících
hluboké umělecké zážitky.
Rezidenci tureckého beje popsal francouzký spisovatel Alexandr Dumas jako
„pohádkovou“ a sám ji osobně navštívil.
Soukromé křídlo si nechal postavit Mohamed Bej a podle jeho přání byla budova vyzdobena tak, aby v ní byly zastoupeny všechny styly islámského
umění od Bagdadu až po Andalusii. Kdo Cudně se halící Venuše
jste viděli při návštěvě Španělska Alhambru v Granadě, najdete zde její odraz. Až vstoupíte do sálu, harému, který dříve obývala bejova rodina, neubráníte se dokonce hlasitému obdivu. Strop sálu je vyzdoben nádherným štukem, dílem tuniských
řemeslníků, dominuje mu křišťálový benátský lustr. Všechny prostory paláce
byly plně funkční a plnily úkoly velkého
šlechtického domu – je zde obytná místnost, společenský sál, hudební salon, jídelna, dětské pokoje. Po smrti Mohameda Beje byl palác opuštěn a jeden z jeho
následovníků realizoval svůj geniální nápad – zřídit v něm roku 1882 muzeum.
Od té doby se zde začaly shromažďovat
tisíce exponátů z celého Tuniska a postupně palác zaplňovaly. Muzeum je rozděleno do šesti částí, ale při návštěvě
v rámci fakultativního výletu se mohou
návštěvníci z časových důvodů zaměřit
pouze na exponáty punské, římské
Kašna v atriu bejova paláce a křesťansko-byzantské.
6
S
NEW
Při návštěvě historických míst se
zamýšlíme především nad tím, jací
lidé žili před námi, jak cítili, z čeho se
radovali, čeho si vážili. A o tom nám
v Bardo budou vyprávět především
kamenné kresby – mozaiky – které
nám řeknou o jejich tvůrcích a majitelích nejvíce. Dozvíme se, jaké měli náboženské cítění, co je rmoutilo,
z čeho měli radost, čím se zabývali,
čeho si vážili. Překvapí nás, s jakou
pietou vzpomínali lidé na své zesnulé, z čeho se těšili, jaký byl jejich
všední život. Dojme nás nápis na byzantské mozaice, kde se rodiče loučí se svou dcerou Rogatou, která žila „4 roky, 7 měsíců, tři dny a 6
hodin“. Překvapí nás, že i v době,
kdy křesťanství už bylo státním náZrestaurovaná obří mramorová
boženstvím, se stále uctívala po- dóza
hanská bohyně Diana a bůh Apolo.
Pousmějeme se u mozaiky, kde bohyně Selena si v okouzlení prohlíží
nahého horala Endymiona. Dozvíme se, jaké lodi Římané používali, jak
a co lovili, jak trávili svůj volný čas. Jsou to kamínky, které k nám promlouvají o lidech, kteří žili dávno před námi. Jejich příběhy zpracovali
římští i místní umělci. Ti mozaiky navrhovali a vyráběli ve svých dílnách
a přemisťovali je na určená místa do římských vil, chrámů
a úředních budov. Odtud se pak
mravenčím úsilím tuniských řemeslníků přesouvaly na zdi
a podlahy muzea Bardo. Nejkrásnější mozaiku umístili do bejova harému: je na ní vyobrazen
římský básník Vergilius v bílé tóze a v hlubokém zamyšlení nad
svou Aeneidou. A hosty ze Sousse potěší pomyšlení, že byla tato
Fragment mozaiky s básníkem mozaika objevena právě v oblasti tohoto města.
Vergiliem
Ale nejen kresby
kamenem nás okouzlí. Sochy vystavené
v
hlavním
sále
a u schodišť na nás
zapůsobí svou antickou krásou – Apolo,
jehož půvab nezničily
ani zásahy Vandalů,
cudně se halící Venuše, Herkules, Jupiter.
Sochy dvou římských
vládců v nadživotní
velikosti, slavného císaře Marca Aurelia
a Lucia Vera, nám při- Mnohé sochy a busty částečně poškodili
pomenou jejich bož- Vandalové, přesto jsou považovány za
umělecké skvosty
ské postavení.
Čekají zde na nás i sochy ze starého Řecka, které se dostaly do
muzea hrou náhod. V roce 1907 hledači mořských hub objevili na dně
moře u města Mahdia ztroskotanou řeckou loď pocházející z 1. století před naším letopočtem. Vezla náklad řeckých uměleckých děl
a v bouři byla zahnána k africkému pobřeží, kde ztroskotala. Postupně byla loď i se svým cenným obsahem ze dna moře vyzvednuta,
umělecké předměty byly restaurovány a dnes jsou vystaveny v samostatných sálech. Expozice je velmi expresivní, protože navozuje
modrozeleným nasvícením pocit života pod mořskou hladinou
a je působivým závěrem prohlídky muzea Bardo.
„Půjdete-li do muzea s dobrou náladou a připraveni na
výjimečný umělecký zážitek,
na hluboké dojmy z Bardo,
budete dlouho vzpomínat,“
garantuje autor tohoto pojednání a delegát VOLAREZY
v Tunisku Dr. Rudolf Marek.
Některé mozaiky prozrazují, jaká
zvířata a ryby Římané lovili
Foto: autor (1) a archív VLRZ
Kolik písní o ní zaznûlo, kolik básní jí opûvovalo a kolik velk˘ch osobností tohoto svûta se jí pfii‰lo poklonit… Za celá
dlouhá staletí jich bylo bezpoãet. I v dne‰ní pfietechnizované dobû mífií na bájnou Akropoli lidé z celého svûta, aby
mohli vidût na vlastní oãi zbytky antické krásy, která víc neÏ
v uãebnicích dûjepisu a historick˘ch pojednáních, vydává ve
své realitû na náhorní plo‰inû nad Aténami nûmé svûdectví
dávn˘ch vûkÛ. Vypovídá o mistrovství stavitelÛ, o boÏské
kráse jejich díla i o pomíjivosti v‰eho pozemského.
cem pfiedstavují hlavice. Arkáda chránila svaté místo, hrobku m˘tického zakladatele Athén – krále Kekropse. Dne‰ní sochy jsou repliky. Lord Elgin odvezl jednu z nich
a ostatní na‰ly své nové útoãi‰tû v bezpeãí muzea Akropolis, aby se za silnou sklenûnou stûnou uchránily pfied pfiípadn˘mi vandaly a vlivy zdej‰ího podnebí.
Muzeum Akropolis
Zastavme se na chvíli na Akropoli a pfii pohledu na zbytky staveb, jejichÏ krása nemûla obdoby, si pfiipomeÀme kdy vznikly a k ãemu slouÏily. OpusÈme na
chvíli Atény s jejich velkomûstsk˘m hlukem, smogem a dopravním chaosem.
OpusÈme rozpálenou dlaÏbu ulic a vystupme Propiléou, stejnû jako stovky a tisíce poznání chtiv˘ch turistÛ z celého svûta na bájnou Akropoli.
Propiléa v obleÏení turistÛ
Monumentální vchod do Akropole lemuje ‰est dórsk˘ch sloupÛ a ‰iroké
schodi‰tû. Propiléa byla nejen nádhernou branou, ale i místem vzbuzujícím
úctu a respekt. Zaãali ji stavût v roce 437 pfi.n.l. ale kvÛli peloponéské válce ji
pak uÏ nikdy nedokonãili.
Prostfiední brána, jeÏ je také nejvût‰í, byla urãena pro koãáry. K ostatním ãtyfiem branám vedly schody. KdyÏ si stoupnete mezi skupinky turistÛ ke sloupoví, uvidíte iónské i dórské sloupy. Tato stavba byla první obsahující oba styly.
Pinakotheke po levici zahrnovala galerii v˘tvarn˘ch dûl na dfievûn˘ch deskách,
znázorÀující heroické skutky.
Impozantní pfiivítání. A co teprve ãeká na turisty na samotném vrcholu Akropole?
Akropolská plo‰ina posetá architektonick˘mi skvosty
Tato skála o plo‰e ãtyfi hektarÛ se zvedá do v˘‰e devadesáti metrÛ nad Attikou a s nadãasovou majestátností vévodí Aténám. Její jméno je odvozeno z fieãtiny: acro znamená nejvy‰‰í bod, polis oznaãuje osadu nebo mûsto. Název b˘vá ãasto pfiekládán i jako pevnost (citadela).
Oblast Akropole osídlili poprvé v historii lidé z doby kamenné pfied více neÏ
5000 lety. Je strategicky umístûna v blízkosti kotvi‰tû – tak byla snadno pfiístupná,
dala se bránit, vévodila okolí a mûla vlastní zdroje vody (dodnes je zde kolem
20 pramenÛ). Skále vévodila mykénská citadela z doby bronzové. V 7. století pfi.n.l.
se v‰ak politick˘ i spoleãensk˘ Ïivot pfiesunul do Agory (trÏnice) a na hofie zÛstaly
pouze rÛzné chrámy, z nichÏ jeden byl zasvûcen bohyni Athénû. V‰echny chrámy
v roce 480 pfi.n.l. zniãili Per‰ané a fiadu let zde z nich zbyly jen ruiny. Pozdûji tu v‰ak
Periklés zaãal stavût bohyni Athénû nov˘ chrám – zbytky nádherné mramorové stavby zde mÛÏete vidût i dnes. Je nepfiehlédnutelná, vévodí ãásti náhorní plo‰iny.
Parthenón, největší dominanta celé Akropole, prodělává řadu
restauračních a stavebních úprav
Chrám bohynû Athény
Tento fascinující chrám se vzne‰en˘mi iónsk˘mi arkádami se vypíná vysoko
na terase. Je odtud nádhern˘ v˘hled na mofie a na hory v pozadí. Vystavûl jej
architekt Kalikratés v letech 427 aÏ 424 pfi.n.l. v dobû pfiestávky peloponéské
války. Chrám postavil na oslavu Athény, bohynû míru a vítûzství, jejíÏ socha –
takzvaná bezkfiídlá Viktorie (vítûzství) se nacházela uvnitfi. Do té doby umûlci
postavu Viktorie vÏdy znázorÀovali s kfiídly. Chrám byl ale trnem v oku TurkÛm,
Propiléa v obležení turistů z mnoha zemí světa
ktefií jej v roce 1687 zbofiili, aby na náhorní plo‰inû vznikl prostor pro postavení jejich dûlostfielectva. Stavba, která je zde k vidûní dnes, byla pozdûji peãlivû
obnovena ze suti za velkého úsilí archeologÛ.
Parthenón – nejvût‰í dominanta Akropole
Celé náhorní plo‰inû dominuje slavn˘ Parthenón. Zasvûtili jej Athénû – bohyni moudrosti a spravedlnosti, ochránkyni mûsta. Navrhl jej sochafi Feidiás na
základû starodávn˘ch principÛ náboÏenské numerologie, geometrie a architektury a postavili jej ‰piãkoví architekti Iktínos a Kalikratés. Práce na nûm zapoãaly v roce 447 pfi.n.l. a trvaly 9 let. Speciálnû pro chrám byl dováÏen mléãnû
bíl˘ mramor z hory Pentelikón (16 km severov˘chodnû od mûsta). Pouze stfiecha a dvefie byly vyrobeny zde dfieva. Parthenón je 70 metrÛ dlouh˘ a 30 metrÛ ‰irok˘. KaÏd˘ z jeho 46 vnûj‰ích sloupÛ se vypíná do v˘‰ky 10 metrÛ a je sestaven z deseti válcÛ z r˘hovaného mramoru, postaven˘ch na sobû. Sloupy se
ve stfiední ãásti lehce roz‰ifiují a zlehka proh˘bají dovnitfi. Je velmi zajímavé, Ïe
nikde v chrámu nenajdete rovnou linii. Podle teorie byl chrám navrÏen tak, aby
tvofiil protipól optické iluze, podle které rovné linie, pokud jsou sledovány
z dálky, budí dojem kfiivek a prohnutí. V‰echny zlehka zakfiivené linie a odchylky od horizontály i vertikály dodávají kameni Ïivot a pohyb.
O vzájemné spolupráci na poli
cestovního ruchu hovofiíme
s Andreou Papadopulu,
produkt managerkou
CK VENUS TRADE AND TOURS
Volareza spolupracuje v oblasti zahraničního
cestovního ruchu s nejvýznamnějšími českými touroperátory. Při realizaci zájezdů do Řecka a na Kypr je jejím partnerem VTT. Můžete
nám tuto cestovní instituci krátce představit?
Naše Cestovní kancelář Venus Trade and Tours
(VTT), spol. s r. o. byla založena v roce 1990 a od
té doby se zaměřuje výhradně na zájezdy do Řecka, na řecké ostrovy a na Kypr. Jejím majitelem je
pan Demetrios Lambrou, pocházející z Kypru, ale
žijící trvale v České republice. CK VTT zaujímá na
trhu cestovního ruchu pozici významného touroperatora na Řecko a Kypr.
V současné době nabízíme destinace Krétu, Rhodos, Kos, Zakynthos, Samos, Chalkidiki, Olympskou
riviéru, Korfu, Peloponés a Kypr. Letecké zájezdy jsou
na 8, 11 a 12 dnů. Standardní nabídku tvoří kromě kla-
Pohled z Akropole směrem na město
Pouze pár privilegovan˘ch osob – knûÏí a vysok˘ch úfiedníkÛ – smûlo vstoupit do
posvátného vnitfiního chrámu cella. Tedy pouze oni mohli vidût mistrovské dílo Feidia – 12 metrÛ vysokou sochu Athény Parthenos (Athény panny), vytvofienou ze dfieva a pokrytou slonovinou a zlatem. Ve 4. století n.l. socha navÏdy zmizela, ale zÛstala alespoÀ moÏnost prohlédnout si její kopii v Národním archeologickém muzeu.
Chrámová v˘zdoba Parthenónu musela b˘t pravdûpodobnû nejnádhernûj‰í, jakou kdy svût vidûl. Sochy byly umístûny na tfiech úrovních. Dochovalo se v‰ak jejich minimum. Na základû tureckého povolení bylo 15 z 92
metop, zobrazujících dávné
spory a váleãné scény, odvezeno na zaãátku 19. století
britsk˘m velvyslancem do
Konstantinopole. Dnes jsou
vystaveny v britském muzeu
v Lond˘nû.
Nyní je tu ãil˘ stavební
ruch, restaurátofii za pomoci
jefiábÛ dávají dohromady
a opravují povûtrnostními vlivy a smogem po‰kozené ãásV muzeu na Akropoli je povoleno za ti chrámu. V jednom z návrhÛ, jak skvostnou památku
poplatek fotografování bez blesku
zachovat i pro budoucí pokolení, památkáfii navrhují postavit nad cel˘m chrámem obrovitou kopuli, jeÏ by jej
ochránila pfied zkázou, kterou pro nûj pfiedstavují kyselé de‰tû, vítr od mofie a silnû zneãi‰tûné ovzdu‰í fiecké metropole.
Erechtheion – chrám, kter˘ podpírají tûla krásn˘ch Ïen
Na druhé stranû akropolské plo‰iny, u severní stûny, stojí Erechtheion, chrám
nemající ve starovûkém svûtû obdoby. PÛvodnû byla tato jediná budova zasvûcena pÛvodnû tfiem bohÛm – Athénû, Poseidonovi a Erechtheovi. Budovu postavili
na nevyrovnaném podloÏí – ostfie odli‰né základy pfiispûly ke vzhledu prolínajících se ãástí. V˘stavba trvala 15 let a zasvûcení bylo provedeno v roce 406 pfi.n.l.
Chrám stojí na místû legendárního souboje mezi Athénou a Poseidonem.
V rohu severní kolonády objevíte nezakryt˘ otvor a v nûm skálu se znaãkami.
Podle povûsti to jsou otisky Poseidonova trojzubce. Jiná verze praví, Ïe Zeus vyslal blesk a skálu jím zjizvil.
Nejznámûj‰í souãástí Erechtheionu je bezesporu jiÏní sloupoví karyatid, kde ‰est
elegantních mlad˘ch dívek podpírá stfiechu. PfiestoÏe jméno získalo po vesnici nedaleko Sparty, jejíÏ dívky byly proslulé vzpfiímen˘m drÏením tûla, ve skuteãnosti byly karyatidy AtéÀanky. Dlouhé tuniky jsou imitací Ïlábkování sloupÛ a ko‰íky s ovo-
sických zájezdů s pobytem a rekreací u moře také zajímavé poznávací a hvězdicové zájezdy
s prohlídkou historických památek a přírodních krás. Pro milovníky vín je v naší nabídce zájezd
s vinařskou tématikou na Kypru,
stejně tak je VTT schopna splnit
přání a požadavky vášnivým
golfistům, neboť na Kypru jsou
3 kvalitní golfová hřiště. Tento
ostrov, zasvěcený bohyni Afrodítě je ideální i pro sportovce
(např. fotbalisty nebo cyklisty),
ať již profesionály nebo amatéry,
kteří si zde mohou zlepšit svou
kondici v zimních měsících, kdy
je na ostrově velmi příjemné
a příznivé klima.
CK VTT je na trhu tedy již 17
let, v loňské sezóně využilo jejích služeb kolem
15 000 turistů. Doprava do cílových destinací je zajišťována převážně charterovými lety novými moderními boeingy letecké společnosti Travel Service.
Vzhledem k tomu, že CK VTT má pozici touroperatora, je prodej jejích zájezdů zajišťován z velké
části též prostřednictvím sítě prodejců cestovních
kanceláří a agentur, po celé republice. V posled-
Pokud jste se dostateãnû nabaÏili chrámov˘ch krás, nav‰tivte Muzeum Akropolis, které je nenápadnû umístûno v jihov˘chodním rohu. V‰echny exponáty, vystavované v klimatizovaném interiéru, se nacházely na pfiilehl˘ch místech.
První tfii galerie pfiedstavují preklasická díla ze 6. stol. pfi.n.l. Stafií fieãtí sochafii
jsou obdivováni jako první stvofiitelé sochy ãlovûka v pfiirozené, ale idealizované formû. Vytvofiili i nádherné sochy zvífiat. Prohlédnûte si napfiíklad ãtyfii konû
(570 pfi.n.l.) a zamûfite se pfiedev‰ím na dva stfiedové konû s hlavami sklonûn˘mi
k sobû. V tomto sále najdete i nádhernou mramorovou sochu Moschoforos – je
to socha muÏe nesoucího na hfibetû tele jako votivní obûÈ. PrÛvodci upozorÀují
náv‰tûvníky, aby si v‰imli symetriãnosti nohou telete ãi muÏov˘ch paÏí a také napûtí jeho svalÛ a detailnû
propracovaného úãesu.
V dal‰ích sálech budete mít
moÏnost sledovat v˘voj záhadného úsmûvu a mandlov˘ch oãí, charakterizujících
archaické období. MuÏ na
koni (560 pfi.n.l.) je typick˘m
pfiíkladem i pfiesto, Ïe jeho
hlava je kopií (originál je
v Louvru). Vût‰ina soch v této
ãásti expozice jsou koré (dívky), které v chrámech plnily
funkce pomocnic ãi sluÏebn˘ch. Nejznámûj‰í je socha
Ztělesnění antické krásy – studie známá jako „koré s mandlomužského těla, tak jak ji mohou vidět v˘ma oãima“. Toto nádherné
návštěvníci muzea na Akropoli
dílo vzniklo kolem roku 500
pfi.n.l. a zachycuje duchovní ideály v lidské podobû. KdyÏ byl v roce 480 pfi.n.l.
chrám napaden persk˘mi dobyvateli, ¤ekové tyto koré a ostatní „znesvûcené“ sochy rituálnû pohfibili a ty pak zÛstaly skryty aÏ do roku 1885.
Za pov‰imnutí také stojí hlava „Blonìatého mladíka“ (socha byla pojmenována
podle Ïluté barvy, která kdysi pokr˘vala její vlasy). Spolu s Kritiovou sochou mladíka
obû díla zastupují období pfiechodu od archaického ke klasickému období v fieckém
sochafiství. Pocházejí pfiibliÏnû z roku 480 pfi.n.l. a vykazují znaky individualismu.
V jin˘ch sálech zase vystavují vlysy z kolonády Parthenónu a dal‰í fragmenty soch. Prohlédnûte si nádherné sochy bohÛ (Poseidón, Apollón a Artemis),
oãekávajících pfiíchod panathénského procesí. Reliéf okfiídlené bohynû vyzouvající si sandál z chrámu Athény Niké ilustruje neuvûfiitelnou dovednost, s níÏ
fieãtí sochafii zachycovali vztah mezi odûvem a tûlem.
Dfiíve neÏ opustíte Akropoli, vychutnejte si v˘hled. Chrám Athény Niké je
obrácen k západu, smûrem k úÏinû Salamis. V dálce se zvedá peloponéské pohofií. Na levé stranû uvidíte ostrÛvky v Sarónské zátoce. Za fialovû modr˘m ramenem Hymettos je na v˘chodû mys Soúnion. Pod jiÏní stûnou uvidíte z ptaãí
perspektivy Ódeion Heroda Attika a Dion˘sovo divadlo. MoÏná vás ale také zaujme ponûkud nevábn˘ pohled na bûlostné ãásti mûsta, kde betonov˘m masívÛm staveb ustupuje mûstská zeleÀ.
Ódeion Heroda Attika
Pfii zpáteãní cestû z Akropole mÛÏete na jejím jihozápadním svahu odboãit k Ódeionu Heroda Attika. Jde o divadelní stavbu postavenou athénsk˘m velmoÏem Herodem Attikem kolem poloviny 2. století a vyuÏívanou dodnes, v restaurované podobû, k divadelním a koncertním pfiedstavením. Na rozdíl od fieck˘ch divadel, v nichÏ
hledi‰tû obepínalo kruhovou orchéstru a zpravidla o nûco pfiesahovalo pÛlkruh, je
tento ódeion typickou divadelní stavbou fiímského typu s pÛlkruhov˘m hledi‰tûm pro
5 000 divákÛ i pÛlkruhovou
orchestrou a s jevi‰tûm vysoko
vyv˘‰en˘m a uzavfien˘m zadní stûnou. Ta navazovala sv˘mi obûma postranními kfiídly
na hledi‰tû a tyãila se zhruba
do v˘‰e jeho horního okraje
(v fieck˘ch divadlech byla jevi‰tní konstrukce od hledi‰tû
oddûlená a jen mírnû vyv˘‰ená nad orchéstru).
Dal‰í archeologické
pozoruhodnosti
Cestou z Akropole dolÛ
Hlava jednoho z koní, vystavená ve
na parkovi‰tû aut a autobusÛ
zdejším muzeu
si mÛÏete je‰tû pov‰imnout
zbytkÛ 163 metrÛ dlouhé sloupové sínû, zbudované pergamsk˘m králem Eumenem III. v první polovinû 2. století pfi.n.l.
Je tu i posvátn˘ okrsek boha lékafiství Asklépia, rozkládající se na terase
za Eumenovou stoou. ZaloÏen byl v roce 420 pfi.n.l. v blízkosti posvátného
pramene pry‰tícího v jeskyni bezprostfiednû pod kolmou stûnou Akropole
(dnes je upravena jako kaple). Patrné jsou i zbytky budovy pro nemocné ze
4. stol. pfi.n.l.
•••
Na Akropoli, podobnû jako v jin˘ch fieck˘ch archeologick˘ch nalezi‰tích
a muzeích, nesmí turistÛm podávat odborn˘ v˘klad delegát nebo zahraniãní
prÛvodce bez fiecké prÛvodcovské licence. Proto je dobré vzít si s sebou na cestu ti‰tûného prÛvodce se situaãní mapkou celého areálu, abyste se lépe orientovali a neminuli dÛleÏitá místa popfiípadû nejv˘znamnûj‰í muzejní exponáty.
Klienti Volarezy se dozví základní informace o Akropoli jiÏ v autobusu pfii
cestû k úpatí náhorní plo‰iny. Dal‰í dotazy odpoví prÛvodce individuálnû pfii
prohlídce areálu, nemÛÏe v‰ak chodit v ãele poãetnûj‰í skupiny a hlasitû hovofiit o jednotliv˘ch exponátech.
Text a foto: -Kup-
ních letech se stávají velmi důležitou součástí prodeje i internetové cestovní kanceláře.
Klademe též velký důraz na
výběr svých zahraničních partnerů, hoteliérů i všech dalších
poskytovatelů služeb, především máme zájem o dlouhodobou, kvalitní a perspektivni
spolupráci.
Jak vnímáte spolupráci
s Volarezou? Jak významný
je pro vás partner?
Spolupráci s Volarezou vnímáme jako prestižní záležitost.
Jedná se o dlouhodobou spolupráci, která započala zhruba
před 12 lety nabídkou zájezdů
na Kypr a do Řecka. Dnes je
rozšířena o některá další místa v Řecku, především
o atraktivní ostrovy. S Volarezou se nám spolupracuje velmi dobře a je zde z každého jednání či kontaktu patrna velká míra profesionality všech jejích
zaměstnanců. Toho si velmi vážíme a jsme rádi, že
klientela Volarezy může právě prostřednictvím naší
CK poznat historii i současnost Řecka a Kypru, jejich krásy i historické památky.
Jakou cenovou politiku volíte ve spolupráci
s Volarezou? Zohledňuje spolehlivé a dlouholeté partnery?
Naše cenová politika vychází pochopitelně právě z dlouholeté spolupráce. Mohu potvrdit, že pro
Volarezu máme exkluzivní cenové podmínky. A to
jak v základních cenách, tak následně v rámci slevových programů, především pro děti, kdy dětské
poukazy včetně letecké přepravy, ubytování, stravy
a dalších služeb, je možné pořídit za mimořádně
výhodných podmínek.
Jako bonus máme pro mimopražské klienty zdarma svozy z 57 míst ČR ke všem odletům a příletům.
Co očekáváte od letošní turistické sezóny
a kolik klientů s VTT podle vašich odhadů letos
vycestuje za sluncem, mořem a za antickými
památkami?
Především si přejeme, aby se všichni klienti vraceli z našich destinací spokojeni, v pořádku a ve
zdraví. Věříme, že získáme opět nové klienty, kteří
se stanou součástí naší stálé a spokojené klientely. Odhadujeme, že letos s námi vycestuje kolem
17 000 turistů a to jednak prostřednictvím hromadně organizovaných zájezdů, tak v rámci individuálních zájezdů.
/kup/
S
NEW 7
eramiku prý používají lidé na Kypru
již od mladší doby kamenné. K obK
líbeným předmětům z pálené hlíny patří architektonické plastiky s bílými ornamenty – napodobeniny starobylých
památek. Některé dílny se specializují
na hrnčířské výrobky zhotovené se
smyslem pro humor a kreativitu, jiné
vycházejí z přírodních motivů a keramiku zdobí kresbami listů a plodů olivovníku na žlutém podkladu. Turisté s oblibou kupují také repliky hliněných
předmětů z doby bronzové a železné.
Při fakultativním výletu do Nikósie
bývá zvykem, že autobus s turisty zastaví při cestě na předměstí v jedné
z uměleckých dílen, kde přicházejí na
svět šperky, tepané nádoby a církevní
obřadní předměty (včetně kapnistyrinu – bohatě zdobené stříbrné nádoby,
K
uba a Hemingway nebo He- Floriditû. Je tu bohatû osvûtlen˘ bar
mingway a Kuba? Obojí neroz- a první Ïidliãka u pultu byla pro nûj
luãnû patfií k sobû. VÏdyÈ slavn˘ spi- trvale rezervována. Aby se vûdûlo,
sovatel a nositel Nobelovy ceny míru která to je, nechali ji potáhnout fólií.
Dál se pû‰ky po stopách Hemingza literaturu Ïil na ostrovû nepfietrÏitû dvacet let. Za ta léta tu také vy- waye nedostanete. Musíte si vzít taxi
tvofiil podstatnou ãást svého romá- a vydat se na jihov˘chod mûsta do San
Francisca de Paula.
nového díla. KdyÏ
Z centra je to sem
zavítáte do Havany
asi pÛl hodiny jízdy.
a budete se chtít vyBûlostná
budova
dat po jeho stoFinca La Vigía z ropách, kdyÏ budete
ku 1888 je ze‰iroka
chtít vdechnout atobehnána vysokou
mosféru místních
bílou zdí. Byla od
stylov˘ch restauraroku 1939 spisovací, kde sedával
telov˘m domovem.
u sklenky whisky
Pfiestûhoval se sem
a kde si prom˘‰lel
U
baru
opřený
Hemingway,
jako
se svojí tfietí Ïenou
jednání sv˘ch roMartou, která jiÏ
mánov˘ch postav před léty. Je libo mojito?
a kde se setkával v doutníkovém mûla hotelového Ïivota v Havanû dost
oparu se sv˘mi pfiáteli, nemusíte si a zatouÏila po klidu. Zato Hemingani najímat taxi. V˘chozím bodem wayovi se zpoãátku vÛbec nelíbilo, jak
va‰í cesty je Plaza de Armas v centru to má daleko do sv˘ch oblíben˘ch lostaré koloniální Havany. Najdete ji kálÛ. Ve vile je k vidûní spousta lovecsnadno na mapû mûsta, kterou kou- k˘ch trofejí, vzorkÛ lahví, knih i grapíte v kaÏdé trafice nebo prodejnû mofonov˘ch desek. Tady spisovatel se
suven˘rÛ. Na rohu s ulicí Mercaderes svojí chotí pfiijímali vzácné náv‰tûvy,
narazíte na první Hemingwayovu mezi kter˘mi byl Gary Cooper, Spen‰taci – hotel Amos Mundos, kde se ser Tracy, Jean-Paul Sartr i Marlene
spisovatel pravidelnû ubytovával pfii Ditrichová. Nedaleko od domu stojí
sv˘ch pobytech v Havanû do roku tfiípatrová vûÏ, kterou Ernestovi dala
1939. Pokoj 511 je dodnes pro nûj postavit jeho ãtvrtá Ïena Mary Welsstále rezervován, jeho psací stroj, hová jako písárnu. V zahradû je obmodel jachty a prázdná láhev od klopen tropickou vegetací bazén, kde
whisky Chivas Regal stojí dodnes na se pr˘ kaÏdé ráno Hemingway kousvém místû. Dole u vchodu pfiipomí- pal. Ve vile je v‰e tak, jakoby se mûl
ná spisovatelÛv pobyt v kubánské slavn˘ spisovatel kaÏd˘m okamÏikem
vrátit. Do pokojÛ nemají turisté pfiímetropoli bronzová pamûtní deska.
Veãer pak tento milovník Ïivota stup, mohou do nich jen nahlédnout
vycházel do dvou sv˘ch oblíben˘ch otevfien˘mi okny. Pfied svou smrtí odhospod. V Bodeguita del Medio se kázal slavn˘ spisovatel vilu Finca La
u v˘ãepu scházel s americk˘mi herci, Vigía kubánskému lidu, kter˘ ho mimuzikanty a intelektuály. âasto si tu loval a láskyplnû naz˘val „papa“. Kutaké vymûÀoval názory s americk˘- bánci se tu se sv˘m idolem naposled
mi politiky. Pfii tom nezapomínal po- setkávali v roce 1961.
Náv‰tûva Havany, spojená se zapíjet oblíbené mojito. Tenhle nápoj
z máty, kubánského rumu, limetky stávkou na místech, kde proÏil neja ledové tfií‰tû tu chutná stejnû zna- krásnûj‰í léta svého Ïivota Ernest
menitû dnes, jako pfied léty. Ostatnû, Hemingway, je na programu jednoho
mÛÏete se o tom sami pfiesvûdãit z fakultativních v˘letÛ i pro klienty
a vzdát sklenkou hold slavnému lite- Volarezy, ktefií na tento pfiekrásn˘
rátovi. KdyÏ byste nezastihli He- ostrov v Karibském mofii zavítají.
Text a foto: Václav Kupilík
mingwaye tady, urãitû by sedûl v El
Nebe nad hornatou řeckou krajinou je oslnivě modré, podobá
se širé hladině blízko moře. I tehdy, před šestadvaceti stoletími, měla obloha nad touto krajinou stejnou barvu jako dnes,
ale žili pod ní jiní lidé s docela jinými radostmi a starostmi.
Zde byla za starověku místa, kde ožívaly postavy hrdinů a bohů – starověká řecká divadla.
Vydejte se s námi společně navštívit na chvíli starověké řecké divadlo.
Představte si, že žijete v pátém století před naším letopočtem. Je slunečný
den, jako stvořený k návštěvě divadla. Ale pospěšme si, vždyť už od rána se valí cestou k divadlu zástupy dychtivých diváků. Bezmála dvacet tisíc
se jich vejde do hlediště. Vezmeme si
s sebou peníze. Vstupné stojí dva oboly (dvě staré řecké kovové mince).
Ale kdybychom byli chudí a neměli na
vstupné, mohli bychom na představení zadarmo. Vstupné by za nás zaplatila státní pokladna. Vmísíme se do
spěchajícího davu a projdeme kamennou bránou do divadla. Ta v ničem nepřipomíná dnešní divadelní budovy.
Podobá se spíše nekrytému sportovnímu stadiónu. Hlediště je vestavěno
do svahu návrší. Bránou jsme vstoupili do kruhovitého prostoru. Staří Řekové mu říkali orchestra. V orchestře
se shromažďuje při představení divadelní sbor. Kolem orchestry se zdvihají v půlkruhu kamenné lavice jako
stupně obrovského schodiště. Lavice
jsou široké a nemají opěrky. Jenom
první řada je opatřena kamennými
opěradly. To jsou sedadla vyhrazena
kněžím, vyšším úředníkům a vzácným
hostům. První řada ještě není obsazena. Zato místa pro ženy a mládež jsou
už zaplněna do posledního sedadla.
Slunce vrhá ostré černé stíny. Mnozí
diváci si stíní tváře širákem, stírají pot
a hovor v hledišti šumí a hučí jako
mořský příboj.
8
S
NEW
Kam se posadíme? Snad vedle vousatého Řeka do desáté řady? Vousatý muž má sváteční, dlouhý plátěný
chitón s rukávy. Jeho oděv připomíná
dlouhou košili, volně a bohatě řasenou, splývající až ke kotníkům. Dívá
se mlčky dolů do pr vní řady. Zeptáme se ho, co dnes hrají. Diví se,
jak je možné, že to nevíme. Dnes
přece hrají "Krále Oidipa". Hru napsal Sofokles. Zná pr ý tu hru, viděl
Divadelní amfiteátr na Akropoli
ji před časem a těší se, že ji uvidí
znovu.
Už přicházejí hosté i na nejspodnější sedadla. Divadlo je plné až po
místa nejvzdálenější od jeviště, ob-
Při výrobě náramků, náhrdelníků
a náušnic v dílně na předměstí Nikósie
SUVENÝRY Z KYPRU
VYCHÁZEJÍ ZE STALETÉ TRADICE
Na rohu s ulicí Mercaderes je hotel
Ambos Mundos, kde se Hemingway pravidelně ubytovával
Bar v Bodeguita del Medio. Tady
sedával s přáteli u sklenky dobrého
drinku
V podnikové prodejně málokterá žena odolá. Šperky tu nabízejí za přijatelné ceny.
V uličkách kolem hotelu Ambos
Mundos dnes místo Hemingwaye
můžete potkat divadelní kejklíře
jež se v kyperských klášterech používá k pálení olivových lístků). Na vlastní oči se tu každý může přesvědčit, jakého nadání a zručnosti je potřeba ke
vzniku takových uměleckých děl, tvořených převážně z mědi a stříbra.
Kypřané mají v této výrobě staletou
tradici. Od počátku doby bronzové se
totiž na Kypru těžila měď. Vázy, hrnky
i květináče jsou pro turisty vítaným suvenýrem.V tvůrčí dílně na předměstí Nikósie dělají také stříbrné šperky osazené kameny, zdařile napodobující staré
vzory. To, že jsou k mání za velmi přijatelnou cenu, se přesvědčí každý v podnikové prodejně, kde prohlídka manufaktury končí.
Text a foto: - kup-
sazená otroky. Zdá se, že představení brzy začne. Jeviště, které se
zvedá dole za kruhovitou orchestrou
proti hledišti, také málo připomíná
jeviště dnešního divadla. Je to stavba z kamene, dlouhá – proti našim
dnešním jevištím nepatrně hluboká,
s patrem, krátkými postranními křídly a pozadím. Z jevištní budovy vedou do prostoru, kde se hraje, troje
dveře. Pozadí zakrývá plátěná dekorace, představující palác, jak to vyžaduje dnešní představení. Z prostředních dveří vyjde za chvíli hlavní
herec. Druhý a třetí herec vyjdou
z postranních dveří. Jeviště uzavírají
po stranách vysoké otáčivé trojhranné kulisy.
Všechno je dobře vidět, neboť jeviště nemá oponu. Hrají jenom tři. Tři
herci se střídají na jevišti a hrají
všechny mužské a ženské role. Když
mají zasáhnout do hry v jiné roli, musí se za scénou rychle přestrojit. Na
jevišti se objevují ovšem ještě jiné
postavy. Ty však nemluví. Přestrojení není naštěstí tak složité, jako
v našem dnešním divadle. Herci se
nemusí líčit. Starořečtí herci hrají
s maskami na obličeji. Stačí, když vymění škrabošku a přehodí si jiný
oděv. Masky, kterými si zakrývají
tvář, mají své přesné předpisy. Jiné
masky se používají ve hře s hrdinským námětem, v tragédii a jiné ve
veselohře.
Herci stojí připraveni, každý u svého vchodu na jeviště. A u vchodu do
orchestry, skryt zrakům diváků, se
řadí divadelní sbor. Sbor nám ve
svých zpěvech prozradí to, co nemůže povědět žádný ze tří herců. Sofokles, který napsal tragédii o králi Oidipovi, napsal celou řadu dalších
slavných tragédií. Se svým předchůdcem Aischylem a nástupcem
Euripidem patří k proslulé trojici starověkých řeckých dramatiků. Ale
mnohem dřív, než pověsti a báje ožily na jevišti, vyprávěli si je lidé u oh-
Typická kyperská keramika
Delfská věštírna, kam v divadelní tragedii Oidipus poslal Kreonta. Dnes
se tu tyčí k obloze jen nosné sloupy slavného chrámu.
Starořecké divadlo v Epidauru
nišť a na pastvinách. O slavnostních
hostinách je zpívali slepí pěvci dávno předtím, než byly napsány. Část
se nám jich dochovala v díle největšího řeckého básníka Homéra. Vrať-
me se ale na divadelní scénu, představení právě začíná.
Na jeviště vchází král Oidipus se
svým průvodcem a Diův kněz. Protože
starověké jeviště nemá hloubku dnešních divadel, nestojí herci ve skupinách, ale v řadě. Obraz s herci se podobá výjevům na starověkých vázách.
Oidipus na jevišti očekává se
svým průvodcem Kreonta, kterého
poslal do delfské věštírny. Osud,
o němž staří Řekové věřili, že je dílem bohů, se začíná naplňovat. Hlediště ztichlo. Dnes nebudou kopat
patami do lavic, dupat a syčet ani
mlaskat jako při hrách, které se jim
nelíbí. Tahle hra je vážná, tragická,
odhaluje temné a tajemné síly, jež
vládnou lidskému životu. A tajemných sil, jak se tehdejším lidem zdálo, bylo mnoho. Dokonce tolik, že dodnes přežívají v řeckých bájích.
A staré báje jsou chutným kořením
výkladu řecké historie.
/VK – VTT/
Foto: Václav Kupilík
Na ostrovû
VYSOKÉ TATRY
BEZ
·TRBSKÉHO PLESA
•••
Hlavními stfiedisky ostrova jsou rázovitá mûsta Pag, Lun a turisty oblíbená Novalja – cíl dovolené klientÛ Volarezy, nacházející se v malebné
zátoce Luna. Historické kofieny tohoto ostrovního mûsteãka sahají do velmi dávn˘ch dob. Archeologové tu nalezli zbytky 300 metrÛ dlouhého
podzemního tunelu z 1. století na‰eho letopoãtu,
kter˘ slouÏil coby vodovod. Na Pagu jsou k vidûní také pozÛstatky tfií ranû-kfiesÈansk˘ch bazilik
a relikvií ze 4. století. Hluboké kofieny tu mají
i národopisné tradice.Z pokladnice kulturního Ïivoucího bohatství svou atraktivitou zaujme domácí tanec „Na‰ki“, kter˘ ãlenové folklorních
skupin a souborÛ pfiedvádûjí v pfiekrásn˘ch, na
v˘‰ivky neobyãejnû bohat˘ch, krojích.
Součástí lidového kroje je vyšívaný čepec
Letecký pohled na městečko Pag
Na ostrov se dá z pevniny přijet buď trajektem
nebo po mostu
Na ostrov kaÏdoroãnû pfiijíÏdûjí tisíce turistÛ. V historick˘ch análech je uvedeno, Ïe jiÏ
poãátkem 20. století na Pag v létû pfiijíÏdûli
hosté a náv‰tûvníci ze stfiední a západní Evropy. Intenzívní rozvoj turistiky tu ov‰em zaznamenali aÏ od roku 1968, po dokonãení stavby
mostu, spojujícího ostrov s pevninou a tím i silniãní dopravní tepnou Záhfieb – Split.
Ostrov je jako stvořený pro cykloturistiku
Folklorní večer na Pagu
U vodopádů v Národním parku Krka se
můžete příjemně osvěžit
Co se t˘ãe pláÏí, na ostrovû jsou kamenité, oblázkové i písãité. Celkem v délce 27 kilometrÛ.
Nehezãí z nich jsou Tri glave, Doubrava, Bo‰ana, Sveti Marko, Sveti Duh, Zrãe, Ruãila, Slana,
Malin a je‰tû pár dal‰ích. Mezi nû pafií i pláÏe na
okraji mûsta Novalja (kemp Stra‰ko), které si
loni pochvalovali i klienti Volarezy. Urãitû se
jim tam bude líbit i letos. K vût‰inû pláÏí se dá
dojít pû‰ky nebo dojet autem, jen pláÏe v Pa‰ka
Vrata jsou pfiístupny lodí od mofie.
V‰em turistÛm, ktefií si na Pag pfiijeli aktivnû
odpoãinout urãitû pfiijde vhod celá fiada moÏností sportovat i relaxovat. V oblasti Lokunje je
exkluzivní Olympijské centrum s tenisov˘mi
kurty a víceúãelov˘mi sportovi‰ti. Ostrovem vede také 115 kilometrÛ cyklostezek a turistick˘ch
cest, ze kter˘ch je pfiekrásn˘ panoramatick˘ v˘hled na zátoky a pláÏe i na idylická a romantická
zákoutí s bûlostn˘mi pláÏemi a skalními útesy.
Poloha ostrova vytváfií podmínky i pro v˘lety
do vzdálenûj‰ího okolí s bezpoãtem v˘znamn˘ch
chorvatsk˘ch památek na pevninû. Nejpozoruhodnûj‰ím pfiírodním útvarem v okolí jsou bezesporu Plitvická jezera, jejichÏ náv‰tûva vyÏaduje
dostatek ãasu. Je to v podstatû i s cestou z ostrova celodenní záleÏitost. Zajímav˘ v˘let je i do národních parkÛ Paklenice a Severní Velebit i do
unikátního uskupení mal˘ch ostrovÛ a zálivÛ –
Národního parku Kornati. Nezapomenuteln˘m
záÏitkem je i celodenní v˘let lodí do Národního
parku Krka s kaskádou vodopádÛ. Kdo chce
vdechnout atmosféru pravého pobfieÏního mûsta s bohatou historií, úzk˘mi uliãkami a tavernami, kde hostÛm nabízejí dary mofie, pochoutky
z jehnûãího masa, domácí ‰unku a ovãí s˘ry, mÛÏe se vydat do Zadaru nebo do ·ibeniku.
- Kup Foto autor (1) a Turistická agentura PAG
Vzdálenosti z ostrova (po silnici):
Zadar
48 km
Paklenica
65 km
Velebit
80 km
Zadar – Kornati
50 km
Plitvická jezera
175 km
Krka
120 km
Známé tatranské turistické středisko
Štrbské Pleso již definitivně nebude
patřit městu Vysoké Tatry. Rozhodl
o tom senát Nejvyššího soudu SR.
Potvrdil tak původní rozsudek krajské
instance. Středisko bude od nynějška
spadat do katastru obce Štrba. Pro
Vysoké Tatry, které jsou konglomerátem několika bývalých obcí, se jedná
o citelnou ztrátu. Starosta města, bývalý ředitel vojenské zotavovny v Tatranských Zrubech a před tím vojenský pilot československého letectva,
Ján Mokoš je přesvědčen, že prohraný spor bude mít dopad zejména na
oblast cestovního ruchu. Konečný
soudní verdikt považuje za krok zpět.
Vítěz sporu, obec Štrba, ale zastává
zcela opačné stanovisko. „Je to pro
nás obrovská výzva, naše úsilí trvalo
sedmnáct let,“ řekl starosta Štrby Michal Sýkora. Zároveň se domnívá, že
obyvatelé Štrby vytvoří pro návštěvníky Štrbského Plesa ty nejlepší podmínky. Turisté, mezi které patří tradičně i klienti Volarezy, by například
v brzké budoucnosti nemuseli na
Štrbské pleso jezdit auty, ale po prodloužení sjezdovek by je vozil lyžařský vlek.
/vk/
Město Vysoké Tatry
Město Vysoké Tatry vzniklo v roce 1947 spojením několika okolních obcí. Jeho součástí
jsou Tatranská Lomnica, Starý a Nový Smokovec, Horný a Dolný Smokovec, Tatranská
Polianka, Tatranské Zruby, Vyšné Hágy, Podbanské, Tatranská Lesná, Tatranské Matliare,
Kežmarské Žlaby a Tatranská Kotlina.
Foto: Olga Panošová
Podle znalcÛ jadranského pobfieÏí je Pag
jedním z nejhezãích a nejosobitûj‰ích chorvatsk˘ch ostrovÛ. Linie chorvatského pobfieÏí se táhne podél severov˘chodního Jadranu v délce stovek kilometrÛ a zahrnuje
témûfi 1 200 okolních ostrovÛ, ostrÛvkÛ
a mofisk˘ch útesÛ. Pag na severu Dalmácie
má nízké jihozápadní pobfieÏí. Zato severov˘chodní je strmé a pomûrnû vysoké. Na
ostrov jsou dvû pfiístupové cesty. Jednu tvofií trajektová doprava – pravidelná linka
Prizma – Îigljen. Druhou pak most ze smûru od Zadaru. KdyÏ pfiijedete na ostrov, vidíte místní obyvatele pûstovat zeleninu
a olivy. Je tu také spousta rodinn˘ch vinic.
Pastevci si pochvalují, Ïe se jim tu dafií chovat poãetná stáda ovcí a koz. Mnozí obyvatelé pracují v rybáfiském prÛmyslu, tradiãnû
se na ostrovû vyrábí potravináfiská sÛl. Ta,
získávána tradiãními metodami z prÛzraãné mofiské vody, po dlouhá léta patfií k nejv˘znamnûj‰ím v˘vozním artiklÛm ostrova.
Oblast Štrbského plesa patří mezi
nejoblíbenější turistické destinace
nejvyššího pohoří Slovenska
V‰e pro bezpeãí a pohodu cestujících
edílnou součástí každé pohodové dovolené je také příjemné a bezpečné cestování do cílové destinace a pak zpět domů. Na Slovensko, do Maďarska a do Chorvatska vozí Volareza své klienN
ty dvěma moderními, spolehlivými a také bezpečnými autokary. Jeden má tmavě šedou, téměř černou metalízu, druhý je modrý. Co je ale mnohem podstatnější, jsou technické parametry a komfort
pro cestující. Volareza si velmi zakládá na tom, aby se její klienti cítili pohodově už během přepravy.
Vždyť dovolená začíná již samotným nástupem do autobusu. A přeprava může dost výrazně ovlivnit
spokojenost klientů. Spoluvytváří obraz a celkový dojem z dovolené.
Oba autobusy poskytují vysoký standard přepravy. Novější modrý IRISBUS IRIADE je francouzské provenience a už zvenku působí velmi decentně. Podobně jako tmavě šedá Bova není pomalován jako mnoho zájezdových autobusů. Jen na bocích nese za předními dveřmi nevelký název instituce. Tím jsou také oba stroje snadno identifikovatelné i na velkých autobusových parkovištích
v centrech měst a u turistických center.
Jaký komfort tedy vlastně autobusy nabízejí? Při nástupu do IRISBUSU na první pohled zaujme
modrý potah sedadel s oranžovými podhlavníky, dodávající interiéru útulný a stylový ráz. Nelze si také nepovšimnout dvou plochých televizních obrazovek. Jedna je vpředu zabudována do plastového
panelu a druhá – uprostřed autobusu, se po vypnutí automaticky sklopí, aby nebránila cestujícím ve
výhledu. Ti mají dále k dispozici dvě objemné chladničky a kuchyňku s kávovarem, ve které jim posádka ochotně připraví polévku nebo třeba horkou čokoládu. Během jízdy si můžete koupit chlazené nealko nápoje, čaj, kávu nebo pivo. Pokud by si někdo chtěl během dlouhé cesty dát něco ostřejšího, může si poručit becherovku. K pohodě cestování přispívá klimatizace i audio a video
projekce. Oba autobusy mají devětačtyřicet míst, ale při dlouhých zahraničních cestách není zvykem
obsazovat v zadní řadě všechna sedadla. Na toalety se ale hromadně chodí během zhruba půlhodinových zastávek, organizovaných po každých čtyřech hodinách jízdy (pro případ naléhavé potřeby mají obě vozidla také funkční WC). A kde ty zastávky vlastně jsou a podle čeho se vybírají?
Ještě před zahájením hromadné přepravy do destinací je u Volarezy dobrým zvykem, že si řidiči
projedou celou trasu autem, aby zjistili, kde je nejoptimálnější stavět (místa s občerstvením, mimo
bezprostřední blízkosti rušné komunikace, motoresty bez poplatků na WC…), kde je třeba věnovat
dopravní situaci zvýšenou pozornost a podobně. Posádky autobusů tvoří dva a dva zkušení řidiči,
zaměstnanci Volarezy. Během jízdy se střídají při řízení každé čtyři hodiny. Miroslav Hrdoušek, který působí v autoprovozu ředitelství Volarezy rovných deset let, má bohaté zkušenosti z přepravy rekreantů do zahraničních destinací. Jezdí bez nehod a sám k bezpečnosti přepravy cestujících říká:
„Naše autobusy splňují v Evropě požadovanou ekologickou normu Euro 3 a mají, kromě řady dalších bezpečnostních prvků, již z továrny namontované omezovače rychlosti na sto kilometrů v hodině. Jízda například na chorvatský ostrov Pag sice trvá šestnáct hodin a do maďarských Harkán deset hodin, ale jezdí se na noc a čas tak plyne rychleji. Během přepravy se snažíme navodit
v autobusu přátelskou a pohodovou atmosféru. K tomu přispívá i promítání oblíbených filmů. Prosíme také cestující, aby ve voze udržovali pořádek, nepohazovali žvýkačky a hlavně, aby byli za jízdy
připoutáni. Těšíme se na letošní sezónu, navíc cestu na Pag, do Harkán i na Slovensko dobře známe, protože jsme tam vozili rekreanty i loni.“
Nezbývá než posádkám autobusů popřát další sezónu bez nehody a všem klientům Volarezy příjemnou a pohodovou jízdu.
Text a foto: -v-
S
NEW 9
Volareza letos poprvé pfiipravila pro své klienty také zájezdy do âíny. Pfiipomínáme nejzajímavûj‰í a nejv˘znamnûj‰í památky, které na své
daleké a exotické cestû shlédnou.
TCHIEN-AN-MEN
Ze severu na jih protíná Peking
imaginární osa, kterou je ulice
âang-an. Je dlouhá 6,7 kilometru a historie její v˘stavby spadá
aÏ do roku 1267, kdy v Pekingu panoval Kublajchan. Uprostfied se nachází námûstí Tchien-an men. Sv˘mi rozmûry patfií k nejvût‰ím na
svûtû. Je 800 metrÛ dlouhé a 600
metrÛ ‰iroké. Na námûstí byl vybudován témûfi 40 metrov˘ obelisk Lidov˘ch hrdinÛ a za
ním bylo v roce 1977 postaveno Mao Cetungovo
mauzoleum.
Toto námûstí bylo svûdkem mnoha v˘znaãn˘ch
událostí a demonstrací.
Mao Ce-tung zde 1.fiíjna
1949 vyhlásil âínskou lidovou republiku a poprvé vztyãil nov˘ prapor. V dubnu, kvûtnu a zaãátkem ãervna 1989 zde probûhla událost, která nemá
v novodob˘ch dûjinách âíny obdoby. Dlouhodobû se zde shromaÏìovalo a pfieb˘valo velké mnoÏství studentÛ pekingsk˘ch
univerzit a vysok˘ch ‰kol, poÏadujících, v kontextu tehdej‰ího
svûtového v˘voje, politické reformy a vût‰í úãast obyvatel âíny
na správû zemû.
CHRÁM NEBES
Císafisk˘ obûtní oltáfi v Pekingu – Chrám Nebes, zaloÏen˘ v první polovinû 15. století, je komplex kultovních budov umístûn˘ch
v zahradách a obklopen˘ch star˘mi borovicov˘mi lesy. Tento celek symbolizuje vztah mezi Zemí a Nebem, které stojí ve stfiedu
âínské kosmogonie. Chrám nebes je povaÏován za jeden z nejkrásnûj‰ích a nejharmoniãtûj‰ích chrámÛ Pekingu a âíny.Tato památka UNESCO a symbol mûsta pochází z doby dynastie Ming.
V˘stavba zaãala roku 1420. Dominantou je 38 m vysok˘ Chrám
kaÏdoroãní modlitby, postaven˘ na tfiech mramorov˘ch stupních.
CHRÁMY LAMA A KONFUCIA
LETNÍ PALÁC
LamÛv chrám je jednou z nejznámûj‰ích památek v Pekingu
a nachází se na severov˘chodním pfiedmûstí. Stavba pochází
z poãátku 18. století a poté, co se odtud do Zakázaného mûsta
pfiestûhoval v roce 1723 i budoucí císafi Yin Zhen, zaãínají sem
pfiicházet mni‰i aÏ z dalekého Tibetu. V roce 1792 císafi Qianlong
potlaãil povstání v Tibetu, ale buddhistiãtí mnichové mífií do klá‰tera i nadále. Jinak je LamÛv chrám smûsicí jak mongolského, tak
tibetského stylu, a také stylu lidí Han. Galérie, propojené balkóny, tajné chodby, dvorky, boãní trakty – to v‰echno je LamÛv
chrám.Vchod stfieÏí obrovsk˘ bronzov˘ lev a cel˘ chrám tvofií pût
hlavních hal. KonfuciÛv chrám stojí v malé uliãce hned naproti Tibetskému chrámu. Je jedním z nejvût‰ích svého druhu v âínû. Ulice u obou chrámÛ je plná stánkÛ s náboÏensk˘mi pfiedmûty.
Letní palác v Pekingu je mistrovské dílo âínského zahradního
designu. Byl poprvé postaven roku 1750, silnû po‰kozen ve válce
v roce 1860 a restaurován do své pÛvodní podoby roku 1886. Spojuje v sobû pfiírodní krajinu – kopce a otevfiené vodní plochy s lidskou rukou postaven˘mi díly – altány, haly, paláce, chrámy a mosty.
VELKÁ âÍNSKÁ ZEë
Velká ãínská zeì patfií mezi nejznámûj‰í památky, pfiesnûji
symboly âíny. Táhne se napfiíã severní âínou a je dlouhá 6700
km. Úãelem zdi bylo chránit âínu pfied mongolsk˘mi nájezdy.
Byla postavena za dynastie Ming v dobû od 14. do 17. století.
ZAKÁZANÉ MùSTO
Název Zakázané mûsto vypovídá o skuteãnosti, Ïe po dobu
500 let byla tato ãást mûsta opravdu zakázaná. Mûsto bylo domovem 24 císafiÛ dvou dynastií – Ming a Qing, ktefií je opou‰tûli jen v nejnutnûj‰ích záleÏitostech. Základy mûsta byly vystavûny v letech 1406 aÏ 1420 císafiem Yong Le, kter˘ na
staveni‰tû povolal milion dûlníkÛ. Budovy, které jsou nyní k vidûní, pocházejí pfieváÏnû z období po 18. století. V pfiední (vnûj‰í) ãásti mûsta jsou v˘znamné zejména tfii ceremoniální sínû:
Nejvy‰‰í harmonie, Centrální harmonie a Uchování harmonie.
SíÀ Nejvy‰‰í harmonie je nejvût‰í palácovou stavbou v âínû.
Pofiádali se zde nejvût‰í slavnosti, kter˘ch se zúãastnilo aÏ sto
tisíc slouÏících.
B
yla polovina kvûtna, kdyÏ se ve slavném francouzském poutním
místû Lurdech se‰li na 49. mezinárodní vojenské pouti pfiíslu‰níci armád 31 zemí a mírové mise KFOR, aby navázali na tradici zapoãatou po 2. svûtové válce. Tehdy se u lurdské Jeskynû zjevení
setkávali pfii modlitbû za mír vojáci z Francie a Nûmecka. Postupnû
se pfiipojovali pfiíslu‰níci dal‰ích armád, aÏ lurdská setkání sv˘m v˘znamem pfiekonala hranice Francie i celé Evropy.
Svûtové pouti se od roku 1992 zúãastÀují i pfiíslu‰níci na‰í armády. Letos se tohoto setkání, které organizuje Duchovní sluÏba AâR a dopravu s ubytováním zabezpeãuje Volareza, zúãastnilo 116 na‰ich poutníkÛ.
Pfied návratem do âeské republiky podûkoval v‰em na‰im úãastníkÛm pouti na leti‰ti v nedalekém Tarbes za vzornou reprezentaci armády i své zemû zástupce náãelníka Generálního ‰tábu AâR
generálporuãík Franti‰ek Hrabal, poradce ministrynû obrany TomበHolub i hlavní kaplan AâR pplk. Jan Kozler. A jak lurdské setkání zapÛsobilo na samotné poutníky z âeské republiky? Nûkter˘ch
z nich jsme se na to pfiímo v Lurdech zeptali.
10
Na stavbû se podílely statisíce zajatcÛ a trestancÛ. Za tvÛrce
ãínské zdi je povaÏován císafi Chin ·‘chuang-ti, kter˘ âínu sjednotil. Velká ãínská zeì je vysoká ‰est metrÛ. KaÏd˘ch 180 metrÛ stojí stráÏní vûÏ, vysoká 13 metrÛ a po celé délce zdi je jich
okolo 25 000.
HROBKY DYNASTIE MING
Mingské hrobky patfií vedle Velké âínské zdi a Zakázaného
mûsta k jednûm z nejnav‰tûvovanûj‰ích památek v âínû. Podoba
v‰ech tûchto památek se nám zachovala právû z dynastie Ming,
která vládla v letech 1368-1644. Za vlády této dynastie do‰lo k posílení moci uvnitfi fií‰e. Samotné Mingské hrobky pokr˘vají více
neÏ 40 kilometrÛ ãtvereãních. Jejich pozice byla vybrána na základû sloÏit˘ch v˘poãtÛ geometrie. Ze severu a západu jsou chránûny pfied vûtrem mírn˘m pohofiím. A celé se nacházejí v mûlkém
údolí. V hrobkách je pochováno tfiináct mingsk˘ch císafiÛ, z celkového poãtu ‰estnáct. Mimo mingské hrobky jsou nûktefií císafii pochováni v Nankingu na jihu âíny.
Kromû císafiÛ jsou v mingsk˘ch hrobkách pochovány i císafiské manÏelky a konkubíny. S jejich stavbou se zapoãalo roku
1409. Posledních sedm kilometrÛ cesty k hrobkám lemují sochy
zvífiat a vojákÛ. Tomuto poslednímu úseku se fiíká Posvátné
údolí. Mingské hrobky byly odkryty v padesát˘ch letech dvacátého století. V souãasné dobû jsou pfiístupné tfii. Nejznámûj‰í
jsou Changling a Dingling. Hrobka Changling pokr˘vá 1954
metrÛ ãtvereãních a je v ní 32 velk˘ch soch, nejvût‰í z nich má
14 metrÛ. Hrobka Dingling patfiila tfiináctému mingskému císafii jménem Zhu Yijun. Celá podzemní hrobka je jeden velk˘ kamenn˘ palác, kter˘ tvofií pût velk˘ch pohfiebních komor. Tfietí
otevfiená hrobka je hrobka Zhaoling, kde je pohfiben˘ dvanáct˘ mingsk˘ císafi Zhu Zaihou a jeho tfii manÏelky. Hrobka je 188
metrÛ dlouhá a 95 metrÛ ‰iroká. Nad nimi je moÏno nav‰tívit
pavilóny, kde jsou umístûné rÛzné umûlecké pfiedmûty, jeÏ byly
nalezeny uvnitfi hrobek.
Foto: Václav Kupilík a archív VLRZ
Pprap. Marie Bábíková, studentka, Univerzita obrany
Brno: „Jsem ohromena z toho množství tisíců vojáků
z celého světa. Naše rodina je věřící, rodiče zde byli
před dvěma léty a mně se splnilo přání zavítat do Lurd
právě teď. Už jsem nafotila dvě stě fotek, abych si doma mohla celou tu slavnou událost lépe připomínat.“
Kpt. MUDr. Veronika Tučková, Bechyně: „I když nepatřím mezi věřící, atmosféra lurdské pouti mne zcela ohromila. Je to úžasná událost, na kterou budu
dlouho vzpomínat. Takto se k uctění poutního místa
umí postavit Francie. Za celou dobu pobytu jsem nezaznamenala sebemenší problém…“
Pprap. Vlastimil Vencel, student, Univerzita obrany,
Brno: „Kromě zážitků z pouti mám ještě jeden. Spolu
s kamarádem jsme se brzy ráno vydali na úpatí Pyrenejí, odkud byl krásný výhled na vrcholky hor i na Lurdy. Ušli jsme dobrých padesát kilometrů.“
Nprap. Jana Lichnovská, Velitelství Olomouc: „Já
jsem nevěřící. Dostala jsem se do složité životní situace, potřebovala jsem se zastavit, zklidnit a vše si
srovnat v hlavě. Atmosféra tohoto poutního místa mi
to dokonale umožnila.“
Kpt. Jaroslav Kníchal, vojenský kaplan: „Máme zde příležitost poznat duchovní život vojáků z mnoha zemí. I vojenští
kaplani se během pouti setkávají a já mám alespoň na chvilku čas popovídat s kolegy z jiných zemí, se kterými jsem se
setkával v mírové misi. Modlím se za všechny naše vojáky,
kteří působí za hranicemi naší země i za všechny ostatní,
kteří slouží doma a plní každodenní vojenské povinnosti.“
Pprap.Waldemar Janeček, VÚ Klatovy: „Škoda, že celá akce nebyla alespoň o den delší. Spousta souvislostí člověku dojde až doma. Musím si teď postupně
všechno srovnat v hlavě. Těch dojmů, hlubokých zážitků a setkání bylo mnoho. Jsem tu společně s manželkou, pro kterou je lurdská pouť životním zážitkem.“
Prap. Petr Třeštík, student, Univerzita obrany, Brno:
„O možnosti jet do Lurd jsem se dozvěděl z A reportu.
Je tu velká příležitost nejen pro navazování nových přátelství a výměnu zkušeností ze služby v jiných armádách, ale také pro celkové zklidnění a zamyšlení. Byl
jsem již čtyřikrát v mírových misích, včetně Bosny i Iráku a jsem přesvědčen, že stojí za to o životě přemýšlet.
A tohle slavné poutní místo je k tomu jako stvořené.“
Kpt. František Svejkovský, Hudba Hradní stráže:
„Hráli jsme při oficiálních ceremoniálech, při české
mši v bazilice Neposkvrněného početí i na náměstí
před hotelem. Přestože nás bylo jen sedm, dávali jsme
o sobě vědět a snažili jsme se naši armádu a českou
hudbu dobře propagovat.“
Pprap. Lukáš Cimburek, student, Univerzita obrany,
Brno: „Ve stanovém táboře, kde jsme my, studenti vojenských škol ubytováni, je spousta příležitostí k přátelským setkáním s vojáky z jiných zemí. Kromě zkušeností z vojenské služby si vyměňujeme i čepice,
svetry nebo celé uniformy.“
Genpor. František Hrabal, ZNGŠ: „Jsem tu poprvé
a mohu říci, že toto poutní místo i vojenská pouť ve
mne zanechaly hluboký dojem. Naše výprava výborně
reprezentovala nejen Armádu České republiky, ale celou vlast. Všem účastníkům za to mnohokrát děkuji.“
Text a foto: Václav Kupilík
S
NEW
LázeÀské pobyty na Slovensku
RAJECKÉ TEPLICE
– novinka v nabídce VOLAREZY na rok 2008
R
Čelní noční pohled na Aphrodite
Pohled na část termálního bazénu v Aphrodite
Termální koupaliště u hotelu Laura je klientům
Volarezy také k dispozici
ajecké Teplice jsou jako stvořené pro všechny, kdo mají rádi lázeňský pobyt v klidném
prostředí plném zeleně, s bezpočtem možností
jak udělat něco prospěšného pro své zdraví. Jezdí se sem léčit lidé s onemocněním dýchacích
cest a pohybového ústrojí. Pobyt v těchto známých slovenských lázních vyhledávají i starší lidé
k preventivní léčbě. S přihlédnutím k těmto skutečnostem uvažuje Volareza o zařazení pobytu
v Rajeckých Teplicích do nabídky zahraničních
zájezdů pro rok 2008. Zvažuje se autobusová
přeprava pro válečné veterány a vojenské důchodce, možná bude i individuální doprava.
Lázeňským hostům z Volarezy má sloužit k pobytu nově zrestaurované zařízení Skalka, kde také
probíhají konzultace s lékaři. Samotné léčebné
procedury budou poskytovány v „lázeňském srdci“
– moderním léčebném komplexu Aphrodite, vzdáleném od Skalky asi 600 metrů. Při prohlídce Aphrodite se snad každému zatají dech již při příchodu
do stylové a neobyčejně působivě architektonicky
ztvárněné recepce. Dominuje jí atrium s bronzovou
soškou bohyně Afrodity a skleněnou barevnou kopulí, samotná recepce v řeckém slohu a na protější straně ve stejném stylu pojaté informační místo,
kde se plánují léčebné procedury a odkud vedou
kroky pacientů rovnou do léčebného ráje. Tam už
na ně čeká řada příjemných překvapení. Některé
místnosti, ve kterých probíhají léčebné procedury,
navozují atmosféru řeckých lázní, ve vířivkách si
zase můžete připadat jako někde v lázních pod Akropolí, v relaxačních sálech je dokonale navozena
atmosféra tureckého sultánova paláce… Všude se
linou vůně léčivých rostlin a cizokrajných květin.
Zatímco opodál připravují léčebné zábaly, v místnosti pro inhalace se lékařský personál věnuje pacientům s poruchami cest dýchacích. Je libo zaplavat si v termálním bazénu nebo si raději
dopřejete masáž? Dáte si solárko nebo třeba saunu v prostředí navozujícím atmosféru Antoniových
lázní v Kartágu? Ze vskutku bohaté nabídky léčebných procedur si musí vybrat každý.
Nabídka služeb pro lázeňské hosty nekončí
pobytem v Aphrodite. Můžete si jít třeba zaplavat
do venkovního letního termálního koupaliště
k hotelu Laura v krásném prostředí pod Rajeckou skálou nebo třeba navštívit solnou jeskyni.
Příjemné je posezení v rybářské baště umístěné
Rybářská bašta s možností příjemného posezení nahoře i pod vodní hladinou
Část atria lázeňského domu Aphrodite
Řecká sauna
V nově zrestaurovaném ubytovacím zařízení
Skalka budou bydlet klienti Volarezy
na jezírku, což umožňuje sledování života pod
hladinou přímo od stolu.
Možností, jak prožít léčebný a relaxační pobyt
v Rajeckých Teplicích je celá řada. Lze se totiž vydat také na některý z půldenních i celodenních fakultativních výletů za památkami blízkého i vzdálenějšího okolí. Můžete zavítat do Kremnice nebo do
Žiliny, navštívit Oravský zámek nebo se třeba obdivovat řezbářskému umění při prohlídce Slovenského betléma. To vše řadí tyto lázně k nejvyhledávanějším na celém Slovensku.
Text a foto: /VK/
Zejména pro váleãné veterány a vojenské dÛchodce jsou urãeny léãebné pobyty v Pie‰Èanech. Samotné lázeÀské mûsto leÏí necel˘ch sto kilometrÛ od na‰ich hranic a je tak snadno dostupné autobusem nebo vlastní dopravou. Konec leto‰ního kvûtna byl obdobím, kdy
se místní parky zbarvily pestrou paletou kvûtÛ a májové slunce pfiíjemnû prohfiálo hotelové bazény. V té dobû pfiivítaly Pie‰Èany také klienty Volarezy – váleãné veterány, vojenské
dÛchodce a ostatní zájemce o jedenáctidenní léãebn˘ pobyt.
V hotelové recepci jsme zastihli plukovníka v.v.
Vladimíra Bure‰e, kter˘ sem pfiijel trávit pobyt
i se svojí manÏelkou. Pfied pûti léty prodûlal mozkovou pfiíhodu a vûfií, Ïe mu lázeÀské procedury
pomohou. Ostatnû i jeho o‰etfiující lékafi mu tenhle pobyt doporuãil. „Pfiijeli jsme klimatizovan˘m
autobusem Volarezy a delegát o nás celou cestu
peãoval. Cesta nám trvala ‰est hodin a to se dalo
dobfie zvládnout. Jsme tu velice spokojeni s jídlem, je tu kuchynû blízká té na‰í – domácí. MÛÏu
ale pochválit i to ostatní. Je tu v‰ude velmi pfiíjemn˘ a ochotn˘ personál, to vám potvrdí kaÏd˘
z na‰í skupiny. Mají tady v nabídce velkou ‰kálu
procedur a na rozdíl od lázní nûkde jinde v zahraniãí se tady s lékafii dobfie domluvíte i o podrobnostech léãby a o úãincích jednotliv˘ch procedur
na organismus. Mnû naindikovali bahenní zábaly,
parafín a vífiivé koupele. Jen mi vadí, Ïe pr˘ poslední den budeme muset vyklidit pokoje do odpoledne, aby je stihli pfiipravit pro jiné hosty. Ale
rozumím tomu, také bych tu nechtûl ãekat po pfiíjezdu v recepci na klíã od pokoje aÏ do veãera.
Vidím i na své Ïenû, Ïe je tu velice spokojena
a Ïe jí procedury svûdãí. Jestli napfiesrok dá BÛh
a Ministerstvo obrany, tak bychom se sem rádi
vrátili,“ dodává spokojen˘ pan Bure‰.
V hotelu Balena Grand, kde je hostÛm k dispozici pût restaurací, balneo-rehabilitaãní centrum,
vnitfiní i venkovní bazén s termální vodou, spole-
ãenské centrum, kosmetick˘ salón, kadefinictví
i zubní ambulance, jsme si domluvili schÛzku s dal‰ím klientem Volarezy, letos osmdesátilet˘m podplukovníkem v.v. Antonem Chamradou. PostûÏoval si nám na infarkt,
kter˘ prodûlal pfied ãtyfimi léty. Léãbou v Pie‰Èanech by si chtûl upevnit
zdraví. Jinak se ale cítí ve
skvûlé kondici. VÏdyÈ
sem pfiijel z Ostravy sv˘m
autem a je‰tû se letos
chystá alespoÀ na dva
motoristické v˘lety po
âechách: „KdyÏ kolem
mne fiidiãi spûchají, ukáÏu jim mávnutím ruky,
Osmdesátiletý
aby jeli. Já mám ãasu dost
pplk. v.v. Anton
a na silnici nezávodím,“
Chamrada
sloužil
dodává, a na dotaz, jak je
skoro celý život
v lázních spokojen, fiíká:
u
automobilního
„Je tu opravdu pfiíjemnû.
vojska. Proto je
PÛvodnû jsme mûli mít
prý dodnes
s manÏelkou polopenzi,
takovým
vášnivým
ale teì si dopfiáváme
motoristou.
i obûdy. Tro‰ku nás to ale
ãasovû svazuje, protoÏe tím pádem máme nûkteré
procedury pfiesunuté na odpoledne a nestíháme
náv‰tûvu mûsta. Nûjak si s tím ale poradíme, asi vyuÏijeme místní autobusovou pfiepravu nebo vyrazíme vláãkem, co tu
vozí lázeÀské hosty po celém areálu. Je tu také fajn, Ïe aã jsme na Slovensku, chytáme v televizi na pokoji i ãeské programy. Balneo Grand
je moc hezk˘ hotel, jsme tu jako
v bavlnce. No a pokud jde o léãbu,
tak s tou jsme také spokojeni. Dneska je‰tû musím stihnout vífiivku a na
zítfiek mi pfiedepsali podvodní i klasickou masáÏ. A to mi dûlá moc
dobfie,“ dodává evidentnû spokojen˘ pan Chamrada, kter˘ se nám pfii
rozlouãení je‰tû vyznal z toho, Ïe
Pie‰Èany jsou pro nûj tak troch srdeãní záleÏitostí. Poprvé tu byl v tfiiaãtyfiicátém roce a od té doby se
Lázeňský ostrov je oázou klidu a zeleně se zajímavou sem vÏdycky rád vrací.
Text a foto: – Kupparkovou architekturou
Vířivá koupel v řeckém stylu
Ve Skalce jsou pokoje vybaveny televizorem,
chladničkou, telefonem a samozřejmě i koupelnou s WC
M
Lázeňské hosty přepravuje i tenhle vláček
aìarské termální láznû Harkány si získávají stále vût‰í oblibu u ãesk˘ch náv‰tûvníkÛ, klienty Volarezy nevyjímaje.
Léãivé úãinky zdej‰í, v Evropû ojedinûlé termální vody, vyvûrající z hloubky aÏ 70 metrÛ
a mají teplotu kolem 60 stupÀÛ Celsia. Sirník uhliãnat˘, kter˘ je v ní obsaÏen, vniká velice aktivnû
do organismu pfies kÛÏi i d˘chacími cestami. PÛsobí velmi pfiíznivû na cel˘ pohybov˘ systém organismu. Podle slov odborníkÛ trpí naprostá vût‰ina pacientÛ s chorobami pohybového ústrojí
degenerativními poruchami kloubÛ a pátefie.
Jedná se zejména o chrupavky nosn˘ch kloubÛ,
kyãlí, kolen a kotníkÛ. Mechanické pfietíÏení
(nadváha), zv˘‰ená námaha, pokroãil˘ vûk a dal‰í dÛvody zpÛsobují postupné po‰kození chrupavek, coÏ se projevuje bolestí a otoky kloubÛ.
V takovém pfiípadû je tfieba dodat organismu síru v˘raznû se podílející na obnovû chrupavek.
A tu právû obsahuje harkánská minerální voda.
„Rádi využíváme spolehlivých služeb Volarezy. Loni jsme byli na léčebném pobytu
v maďarských Harkánech,“ říkají manželé
Burešovi.
Piešťanský hotel Balnea Grand, kde se léčí
prostřednictvím Volarezy také naši váleční
veteráni a vojenští důchodci
Harkánská voda ov‰em není úãinná pouze pfii
chorobách pohybového ústrojí. Pomáhá také pfii
léãbû chronick˘ch gynekologick˘ch zánûtÛ. Podle místních zdrojÛ se tfiiceti procentÛm zde léãen˘ch neplodn˘ch Ïen podafiilo otûhotnût. Lékafii
v Harkánech zaznamenali také vynikající v˘sledky pfii léãbû lupénky. Ta se kromû tûchto lázní léãí úspû‰nû uÏ jen u Mrtvého mofie…
/red/
S
NEW 11
Pozor na nové celní předpisy!
V listopadu 2006 byla na všech evropských letištích zavedena nová
bezpečnostní pravidla, upravující
množství tekutin, které smí cestující mít u sebe ve chvíli, kdy prochází
bezpečnostní kontrolou. Tato pravidla jsou platná pro všechny cestující, jejichž odletovou destinací je letiště v zemi Evropské unie, bez
ohledu na destinaci cílovou. Při bezpečnostních kontrolách je nyní, kromě zjišťování předmětů již dříve vyloučených z přepravy na palubě
letadel, také prováděna kontrola příručních zavazadel za účelem zjištění, zda tato neobsahují tekutiny.
Tekutinami se rozumí:
• voda a další nápoje, polévky, sirupy
• krémy, pleťová mléka a oleje
• parfémy
• spreje
• gely včetně šampónů
a sprchových gelů
• nádoby pod tlakem včetně pěny
na holení, pěnových tužidel apod.
• pasty včetně zubní pasty
• směsi tuhých a tekutých materiálů
• všechny další materiály podobné
konzistence
Nyní si tedy do kabiny letadla s sebou smíte vzít pouze tekutiny v malém
balení, každé do objemu 100 ml.
Všechna balení musí být umístěna
v jednom průhledném uzavíratelném
igelitovém sáčku o maximálním obsahu 1 litr na osobu. Toto omezení množství se nevztahuje na dietologické přípravky včetně dětské výživy potřebné
po dobu letu. Stejně tak se toto omezení nevztahuje na tekutiny přepravované v odbavovaných zavazadlech.
Beze změny zůstává možnost zakoupení tekutin po předložení palubní
vstupenky v obchodech na letištích
EU, které jsou umístěny za pasovou
kontrolou. Pokud produkty obdržíte
v zapečetěném sáčku, počkejte
s otevřením do doby, až budete odbaveni pracovníky bezpečnostní kontroly. V opačném případě vám budou pracovníky
kontroly
tyto
tekutiny
zabaveny. Pro tyto nákupy na letištích
neplatí množstevní omezení.
V případě nákupu alkoholických nápojů je však nutné brát v úvahu celní
předpisy cílové destinace specifikující
množství, které lze dovézt bezcelně.
Například do Tuniska si osoba starší
17ti let může dovézt 1 litr alkoholických nápojů, přesahujících 25% objemu alkoholu (např. whisky, vodka,
gin), nebo 2 litry alkoholických nápojů,
nepřesahujících 25% objemu alkoholu
(např. víno, některé likéry). Nezapomeňte, že limity platí i pro další zboží,
jakým jsou cigarety, doutníky apod.
V ostatních zemích mimo EU, které
s námi můžete navštívit, jsou celní
předpisy obdobné.
Při cestách v rámci členských zemí
EU platí také omezení na dovoz zboží,
avšak až s desetinásobně vyššími limity. Musí být pouze splněna podmínka, že zboží je určeno pouze k osobní
spotřebě.
Dovoz ze země mimo EU do kteréhokoliv členského státu, tudíž i ČR, je
však již omezen. Bezcelně můžete dovézt 1 litr alkoholických nápojů, přesahující 22% objemu alkoholu (např.
Vafiíme s ‰éfkuchafiem
Vojenského klubu Vy‰kov
Pavlem ·vejdou
Meã krále Jana Lucemburského 200 g
Kufiecí fiízky
Plátky anglické slaniny
Kofiení na steaky
Eidam cihla 30%
Niva s˘r
olej, máslo, sÛl
Ilustrační foto: V. Kupilík
vodka, whisky, gin), nebo 2 litry alkoholických nápojů jiných než víno, nepřesahující 22% objemu alkoholu (např. šumivé nebo dezertní víno, některé
likéry). Dále lze dovézt 2 litry vína
a další zboží zakoupené v bezcelních
prodejnách do hodnoty 175 EUR na
dospělou osobu. Omezení množství
opět samozřejmě platí i na dovoz cigaret, doutníků a dalšího zboží.
Zavazadla a letecká přeprava
Pokud si svou dovolenou vyberete
s využitím letecké dopravy, musíte počítat s tím, že občas dochází k poškození, zpoždění či ztrátě zavazadel.
A to i přesto, že se letecké společnosti a jednotlivá letiště snaží zaváděním
nových postupů a moderních technologií tyto negativní jevy eliminovat.
Pro případ, že k takové nepříjemné
události dojde, jsme pro vás připravili
stručný návod jak postupovat, aby
vzniklá škoda byla pro vás co nejnižší.
1. Přeprava civilní leteckou společností
Za poškození nebo ztrátu zavazadla
při letecké přepravě civilní leteckou
společností přebírá plnou zodpovědnost tato letecká společnost. Letecká
společnost však neodpovídá za škodu
na křehkých předmětech nebo zboží
podléhající zkáze, dále za ztrátu peněz,
šperků, drahých kovů, léků, klíčů, videokamer, fotoaparátů a jiných elektronických přístrojů, obchodovatelných
cenných papírů a ostatních cenností,
obchodních dokumentů, pasů nebo jiných identifikačních dokumentů, které
jsou uloženy v odbavených zavazadlech cestujících, ať už s vědomím nebo bez vědomí letecké společnosti.
Jak postupovat v případě, že:
zavazadlo nebylo doručeno
Po příletu předložte ještě v příletové
hale (před celní kontrolou) u přepážky
reklamací zavazadel letenku a identifikační útržek zavazadlového lístku.
Oprávněná osoba reklamací zavazadel s vámi sepíše PIR (Properte Iregularity Report) a bude vás informovat
o dalším postupu – požádá o kontakt
na vás nebo o kontakt na průvodce.
Pokud zavazadlo zůstalo v ČR, hledá se nejrychlejší způsob dopravy
a zavazadlo je v nejbližší možné době
dopraveno na adresu, kterou udáte při
sepisování reklamačního protokolu.
Lhůta na vyhledávání je 30 dnů. Pokud
se do této doby zavazadlo nenajde, je
celý případ předán pojišťovně letecké
společnosti, která vyplácí náhradu za
ztracené zavazadlo ve výši cca
20 USD/kg. Vychází se přitom z maximální váhy zavazadla – 20 kg. Upozornění – škodní řízení nelze podstoupit
bez reklamačního protokolu (PIR), zavazadlového lístku a kopie letenky. Následné jednání probíhá výhradně mezi
vámi a pojišťovnou letecké společnosti.
zavazadlo bylo poškozeno
Ihned po příletu předložte ještě
v příletové hale (před celní kontrolou)
u přepážky reklamací zavazadel letenku a identifikační útržek zavazadlového lístku.
Proveďte kontrolu obsahu zavazadla.
Oprávněná osoba reklamací zavazadel s vámi sepíše PIR (Properte Iregularity Report), který do 21 dnů po
návratu do ČR zašlete doporučeně na
adresu letecké společnosti společně
s kopií letenky a zavazadlového lístku.
V případě, že se tak stane mimo
území ČR a zavazadlo se nedá použít
na cestu zpět, je možné zakoupit nové
zavazadlo, účet zaslat do 21 dnů po
návratu do ČR doporučeně na adresu
letecké společnosti opět společně
s originálem PIR dokumentu, kopií letenky a zavazadlového lístku.
2. Přeprava vojenským dopravním
letounem
Postup při uplatňování reklamace
nedoručeného či poškozeného zavazadla je prakticky stejný jako u přepravy civilní leteckou společností. Pokud bude vaše zavazadlo poškozeno,
či nebude doručeno, po návratu do
ČR, oznamte tuto skutečnost pozemnímu personálu v místě přistání (letiště Praha – Ruzyně, Terminál Jih I nebo letiště Praha – Kbely).
Pro vyřízení pojistné události zašlete
PIR nebo Potvrzení o poškození zavazadla vystavené pozemním personálem společně s řádně vyplněným
Oznámením škodné události, které je
součástí Všeobecných pojistných podmínek (str. 31), na adresu Generali Pojišťovny a.s., Bělehradská 132, 120 84
Praha 2. Tyto pojistné podmínky jste od
VLRZ obdrželi poštou společně s Potvrzením objednaných služeb po objednání vaší rekreace. V případě potřeby opětovného zaslání těchto podmínek či
dotazů týkajících se škodní události kontaktujte Dispečink zahraničních rekreací
VLRZ, tel.: 973 201 629, 973 201 604
nebo 973 201 636. K dispozici jsou také na našich internetových stránkách
www.volareza.cz.
P. Vondráček
Cestovatelské vtipy ze ‰panûlské Torreblancy nám poslal ãtenáfi Ing. Libor ¤ezÀák
200 g
30 g
15 g
15 g
Plátek kufiecího masa naklepeme,
osolíme. Na plátek poloÏíme nakrájenou
anglickou slaninu a svineme do rolky.
Rolku posypeme kofiením na steaky
VITANA a nakrájíme ji na centimetrové plátky.
Minirolky napíchneme podélnû na ‰píz
(meã) a na oleji pomalu opékáme. Pfied
dohotovením do v˘peku pfiidáme máslo.
Na talífii posypeme propeãn˘ ‰píz
smûsí stouhaného s˘ra (niva a eidam)
a dozdobíme zeleninou.
Jako pfiílohu podáváme opékané
brambory.
Dobrou chuÈ!
Jubilejní 20. roãník soutûÏe v rybolovu
radiãní, tentokrát jubilejní, jiÏ 20. roãník soutûÏe v rybolovu o pohár PV-OS
Ta fieditele
Vojenské zotavovny Lipno pro-
bûhl v prÛbûhu posledního dubnového víkendu ve VZ Lipno – Ol‰ina. K sváteãní atmosféfie pfiispûly hfiejivé paprsky jarního
sluníãka stejnû jako záplava zlat˘ch kvûtÛ pampeli‰ek a blatouchÛ, kter˘mi jsou
pfiímo posety pfiilehlé louky ol‰inského
rybníka u kterého se tentokrát se‰lo 169
soutûÏících – skalních i sváteãních rybáfiÛ,
témûfi ze v‰ech zafiízení VLRZ, 27 organizací z âech i Moravy a dokonce nûkolik
zahraniãních hostÛ ze slovensk˘ch Pie‰Èan a sousedního Rakouska. A co na to
v‰e rybiãky? Tûch, po rÛznû provonûn˘ch
návnadách, „zatouÏilo“ a na háãcích rybáfiÛ, muÏÛ, Ïen i dûtí, uvízlo 458 kusÛ.
Jen tradiãní favorité z fiad ostfiílen˘ch rybáfiÛ se tentokrát museli sklonit pfied vítûzi, kter˘mi se stala druÏstva v pofiadí: VLL
Franti‰kovy Láznû, VZ Vranov, VZ ·piãák.
V kategorii pfiíchozích se na prvních tfiech
místech umístili: manÏelé Borzovi, druÏ-
stvo z Milné, druÏstvo ze Îelnavy-Volar.
Na slavnostním veãeru, za doprovodu
country kapely, byly ocenûny i úlovky nejmen‰í – osmicentimetrov˘ okoun a nejvût‰í – dvaapadesáticentimetrov˘ amur.
Cenou za nejlep‰ího rybáfie v dosavadní
historií ol‰inského klání byl poctûn MUDr.
Ján Capko z VLL Jeseník. Organizátofii
soutûÏe nezapomnûli ocenit ani raritu
v podobû pstruha polykajícího malého
okounka. Smolafiem leto‰ního roãníku byl
vyhlá‰en Jozef ·áro‰i z VLL Jeseník a Jozef Kukuãka z Pie‰Èan. Spoleãensk˘ veãer
byl doplnûn bohatou tombolou a bájeãn˘m obãerstvením, chutn˘m gulá‰kem poãínaje a smaÏen˘mi ploutviãkami konãe.
Po pfiíjemnû proÏit˘ch chvilkách v krásné
pfiírodû a mezi dobr˘mi kamarády se pfiítomní úãastníci s pozdravem „PetrÛv
zdar“ rozcházeli s pfiáním: „AÈ Ïije 21.
roãník 2008.“ Pfiijmete pozvání i vy?
Jaroslava Fetterová
Pfiedsedkynû PV
odborové organizace pfii VLRZ
KOHOUTÍ OCAS NEBOLI COCKTAIL
K
ohoutím ocasem máme na mysli míchané nápoje. Cocktail, tedy míchaný
nápoj, připravený z lihovin, vznikl v Americe koncem 16. století. Má úzkou spojitost
s kohoutími zápasy. Aby totiž kohouti dostali tu správnou bojovou náladu a kuráž,
dostávali do krmení před potyčkami alkohol. Nápoj, kde přísadou je alkohol, dostal
jméno cocktail, tedy kohoutí ocas.
Dnes se míchané nápoje nepijí na kuráž,
ale pro dosažení chuťové harmonie a pro
zpříjemnění přítomnosti. Na míchaných nápojích si pochutnávají i mírumilovně založené ženy. Příprava nápojů vyžaduje um, důvtip a znalosti. Konzumace míchaných
nápojů musí být pro hosty estetickým a gastronomickým zážitkem. To vyžaduje potřebnou profesní úroveň barmana i číšníka a jejich dobrou vzájemnou spolupráci.
Ředitelství Vojenských lázeňských
a rekreačních zařízení v úzké spolupráci
s 1. Českou barmanskou akademií nedávno připravilo ve Vojenské zotavovně
Měřín týdenní barmanský kurz. Osobně
jej vedl zakladatel akademie, barmanský
odborník Miloš Tretter, velmi uznávaný
a respektovaný odborník. Kurz byl zakončen závěrečnou teoretickou a praktickou zkouškou a úspěšní absolventi obdrželi certifikát BARTEDER 1. České
barmanské akademie v angličtině s mezinárodní platností.
Program měl teoretickou část – výroba,
použití, značky / whisky, vodka, gin, tequila,
brandy, sekt, cognac, šampaňské, portské,
scherry, vermut, likéry/. Dále výrobní postupy / výroba v míchací sklenici, v šejkru, do
skla, v mixeru/, receptury – 100 základních
drinků, inventář, pomůcky, led, barové sklo,
postavení baru aj., výrobní postupy / short
drinků, sekt drinků, soft drinků schooter
drinků/, druhy ovoce a jejich použití. Praktická část sestávala ze samostatného míchání drinků s ochutnávkou pod dohledem
lektora, míchání drinků na rychlost, míchání v tandemu, samostatné výroby nápojů za
barem a samostatného zdobení drinků.
Každý účastník kurzu teď umí vyrobit
100 drinků. Všichni se shodli v tom, že kurz
byl velice zajímavý, ale i dost náročný.
Josef Vít, foto: archív VZ Měřín
VOLAREZA NEWS, vydává VLRZ, Magnitogorská 12/1494, 101 00 Praha 10, tel.: 973 201 657. Výtisk je neprodejný. Pro vnitřní potřebu resortu Ministerstva obrany ČR.
Redakčně připravil dr. Václav Kupilík. Dáno do výroby 25. 5. 2007. Reg. MK ČR E 8205.
12
S
NEW