3A - Česká Pojišťovna

Transkript

s
Jedenácté přepracované vydání
tudijní texty
odborného minima znalostí
pro základní kvalifikační stupeň
odborné způsobilosti pojišťovacích
zprostředkovatelů a samostatných
likvidátorů pojistných událostí
podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích
a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, v platném znění
Praha, prosinec 2013
Z
pracoval kolektiv autorů:
Allianz pojišťovna, a. s. (tematický okruh 1)
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (tematický okruh 2.1)
Sekretariát ČAP (tematický okruh 2.2, 2.3.5 a 2.3.6, 2.4.2 a 2.4.3 a 2.6)
Triglav pojišťovna, a.s. (tematický okruh 2.3.1 a 2.3.2)
AXA životní pojišťovna a.s. (tematický okruh 2.3.3 a 2.3.4)
Česká pojišťovna a.s. (tematický okruh 2.4.1)
UNIQA pojišťovna, a.s. (tematický okruh 2.4.4 a 2.4.5)
ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB (tematický okruh 2.5)
ERV pojišťovna, a.s. (tematický okruh 2.7.1)
Česká kancelář pojistitelů (tematický okruh 2.7.2)
Generali Pojišťovna a.s. (tematický okruh 3A)
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group (tematický okruh 3B)
Sekretariát ČAP (tematický okruh 4)
JEDENÁCTÉ VYDÁNÍ: sekretariát ČAP
Jedenácté přepracované vydání
Copyright © 2013 – Česká asociace pojišťoven
Obsah
1 Právní úprava soukromého pojišťovnictví......................................... 10
1.1
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.5
1.1.6
1.1.7
Základní pojmy.......................................................................................... 11
Předmět úpravy zákona o pojišťovnictví..................................................... 11
Obsah pojišťovací činnosti, rozdíl oproti zajišťovací činnosti,
činnosti související s pojišťovací činností ..................................................13
Správa pojištění, pojistný kmen (jde o kmen pojišťovny),
důsledky převodu pojistného kmene pro klienty.........................................15
Ovládající a ovládaná osob, střet zájmů.....................................................17
Doklad o bezúhonnosti a o dosaženém vzdělání a praxi............................19
Odvětví a skupiny pojištění.........................................................................20
Provozování činnosti v pojišťovnictví . .......................................................23
1.2
1.2.1
1.2.2
1.2.3
Dohled v pojišťovnictví (jeho výkon, formy a nástroje)......................... 25
Rozsah a předmět dohledu v pojišťovnictví v ČR.......................................25
Sankce pro pojišťovny................................................................................27
Povolení k provozování pojišťovací činnosti ..............................................29
1.3Mlčenlivost a ochrana osobních údajů (povinnosti, sankce)
a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu............................................................................ 30
1.3.1
Povinnost mlčenlivosti, výjimky z této povinnosti........................................30
1.3.2
Ochrana osobních údajů (základní pojmy, sankce).....................................32
1.3.3
Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele jako zpracovatele
osobních údajů...........................................................................................34
1.3.4
Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu..............................................................................36
2 Právní úprava soukromého pojištění.................................................... 40
2.1
2.1.1
2.1.2
2.1.3
Obecné právní pojmy (právní jednání, právní osobnost
a svéprávnost, povinnost nahradit újmu)............................................... 41
Právní jednání v pojištění...........................................................................41
Právní osobnost a svéprávnost fyzických osob..........................................43
Povinnost nahradit újmu.............................................................................44
2.2
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.4
2.2.5
2.2.6
2.2.7
Základní pojmy ........................................................................................ 45
Zájemci o pojištění, účastníci pojištění.......................................................45
Pojistná hodnota, pojistná částka, limit pojistného plnění...........................48
Pojistné......................................................................................................50
Škodní a pojistná událost...........................................................................52
Pojistné plnění (záloha), promlčení práva na pojistné plnění......................54
Časová a nová cena...................................................................................57
Odkupné, snížení pojistné částky, snížení ročního důchodu
a zkrácení pojistné doby . ..........................................................................59
4
Obsah
2.3
2.3.1
2.3.2
2.3.3
2.3.4
2.3.5
2.3.6
Pojištění vznik, zánik, přerušení, pojistná smlouva............................... 61
Obsah pojistné smlouvy a pojistky, pojistné podmínky...............................61
Způsob uzavření pojistné smlouvy a její forma...........................................63
Vznik pojištění............................................................................................64
Změny v pojistné smlouvě..........................................................................65
Přerušení pojištění.....................................................................................67
Zánik pojištění............................................................................................69
2.4Škodové pojištění..................................................................................... 73
2.4.1
Definice a druhy škodového pojištění.........................................................73
2.4.2
Podpojištění, přepojištění...........................................................................75
2.4.3
Zachraňovací náklady................................................................................77
2.4.4
Změna vlastnictví pojištěného majetku.......................................................78
2.4.5
Množné pojištění........................................................................................79
2.5
2.5.1
2.5.2
Obnosové pojištění................................................................................... 81
Definice a druhy obnosového pojištění.......................................................81
Přezkoumání zdravotního stavu pro účely pojištění osob...........................84
2.6
2.6.1
2.6.2
Informace poskytované zájemci a pojistníkovi....................................... 85
Informace poskytované zájemci před uzavřením pojistné smlouvy.............85
Informace poskytované pojistníkovi během trvání pojistné smlouvy...........88
2.7
2.7.1
2.7.2
Povinná pojištění...................................................................................... 90
Povinná pojištění........................................................................................90
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla...............93
3A Zprostředkování pojištění (jen pro zprostředkovatele)......... 99
3A.1
3A.1.1
3A.1.2
3A.1.3
3A.1.4
3A.1.5
Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích
a samostatných likvidátorech pojistných událostí............................... 100
Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví............................................100
Typy pojišťovacích zprostředkovatelů.......................................................102
Odpovědnost pojišťovacího zprostředkovatele......................................... 110
Inkaso pojistného (oprávnění, zákaz, finanční jistina,
zvláštní bankovní účet)............................................................................. 112
Registr pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných
likvidátorů pojistných událostí................................................................... 114
5
Obsah
3A.2
3A.2.1
3A.2.2
3A.2.3
3A.2.4
3A.2.5
Předpoklady činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů
(registrace, jednotný evropský trh)....................................................... 116
Odborná způsobilost pojišťovacího zprostředkovatele.............................. 116
Důvěryhodnost fyzických osob................................................................. 119
Důvěryhodnost právnické osoby...............................................................121
Registrace................................................................................................122
Postavení odpovědného zástupce právnické osoby – pojišťovacího
zprostředkovatele.....................................................................................124
3A.3
3A.3.1
3A.3.2
Právní vztahy mezi pojišťovnou a pojišťovacím
zprostředkovatelem................................................................................ 126
Smluvní vztahy.........................................................................................126
Odměňování.............................................................................................128
3A.4
3A.4.1
3A.4.2
3A.4.3
Dohled nad provozováním činnosti (působnost, opatření).................. 131
Roční výkaz činnosti zprostředkovatele....................................................131
Pozastavení a přerušení zprostředkovatelské činnosti.............................133
Přestupky a jiné správní delikty, sankce za porušení povinností...............135
3A.5
3A.5.1
3A.5.2
Práva a povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele
(vůči klientovi, pojišťovně, např. postup při sjednávání pojištění,
informační povinnost, výkaznictví, účetnictví, ale také odpovědnost
za škodu, důsledky porušení povinností, odměňování)............................. 139
Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči klientovi.........................139
Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči pojišťovně.....................142
3B Likvidace pojistných událostí
(jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí)............. 144
3B.1
3B.1.1
3B.1.2
3B.1.3
Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích
a samostatných likvidátorech pojistných událostí............................... 145
Činnost samostatného likvidátora pojistných událostí...............................145
Odpovědnost samostatného likvidátora pojistných událostí......................147
Registr samostatných likvidátorů pojistných událostí................................148
3B.2
3B.2.1
3B.2.2
3B.2.3
3B.2.4
3B.2.5
Předpoklady činnosti samostatných likvidátorů
pojistných událostí ................................................................................ 150
Odborná způsobilost samostatného likvidátora pojistných událostí .........150
Důvěryhodnost fyzické osoby...................................................................152
Důvěryhodnost právnické osoby...............................................................154
Registrace................................................................................................155
Postavení odpovědného zástupce právnické osoby samostatného
likvidátora pojistných událostí...................................................................157
6
Obsah
3B.3
Právní vztahy mezi pojišťovnou a samostatným likvidátorem
pojistných událostí................................................................................. 158
3B.3.1 Smlouva s pojišťovnou.............................................................................158
3B.4
3B.4.1
3B.4.2
Dohled nad provozováním činnosti (působnost, opatření).................. 159
Přerušení a pozastavení činnosti samostatného likvidátora
pojistných událostí....................................................................................159
Přestupky a sankce za porušení povinností.............................................161
3B.5
3B.5.1
3B.5.2
Práva a povinnosti samostatného likvidátora pojistných
událostí (vůči klientovi, pojišťovně, odpovědnost za škodu,
důsledky porušení povinností apod.).................................................... 163
Informační povinnosti samostatného likvidátora pojistných
událostí vůči klientovi...............................................................................163
Informační povinnosti samostatného likvidátora pojistných
událostí vůči pojišťovně............................................................................164
4 Další požadavky........................................................................................... 165
4.1
4.1.1
4.1.2
Daňová úprava pojištění z hlediska klienta........................................... 166
Charakteristika „ životního pojištění“ podle zákona o daních z příjmů......166
Zdanění pojistného plnění, odkupného a dalších plnění
ze „životního pojištění“ ............................................................................169
4.2
4.2.1
4.2.2
Etika při výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele
a samostatného likvidátora pojistných událostí (Kodexy etiky).......... 170
Hlavní zásady jednání s klientem ............................................................170
Pojistný podvod........................................................................................172
7
S
truktura zpracování:
Studijní texty jsou po formální stránce zpracovány podle následujícího schématu:
A) Téma – název tematického okruhu, subokruhu a konkrétního tématu.
Tematický okruh (viz příloha č. 3 k prováděcí vyhlášce)
Tematický subokruh (viz příloha č. 3 k prováděcí vyhlášce)
§§
Konkrétní téma
B) Citace příslušného ustanovení zákona, který se vztahuje k obsahu konkrétního
tématu. Uvede se příslušné ustanovení zákona:
zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů
ZPS
zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, zrušen s účinností
od 1. 1. 2014
ZPOV zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších
předpisů,
OZ
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zrušen s účinností
od 1. 1. 2014
NOZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabyl účinnosti 1. 1. 2014
OBZ zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
ZDP
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
ZOOU zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů
PSP
zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu TZ
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
ZPOJ
ZPZ
PP
;;
C) Vysvětlující text – stručný studijní text k obsahu konkrétního tématu (viz ad A), a to s důrazem na
obsah správných odpovědí na jednotlivé otázky zkušebního testu (viz. E), případně seznam použité
literatury, byla-li použita.
D) Příklad – ukázka vysvětlující význam a dopad praktické aplikace příslušné právní úpravy.
E) Zkušební test: – obsahuje číslo a vlastní text otázky (resp. otázek) a nabídku tří odpovědí (a, b, c)
s tím, že správná je zvýrazněna tučným písmem (viz šablona níže). Zpravidla je otázek uvedeno více.
č. Text otázky
a) Nesprávná odpověď.
b)
Správná odpověď.
c)
Nesprávná odpověď.
8
N
ový občanský zákoník:
Nová úprava soukromého práva – zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (NOZ).
Dne 1. 1. 2014 nabývá účinnosti výše uvedený zákon, který znamená komplexní novou úpravu
soukromého práva v České republice.
Kromě dalších zásadních změn, přináší NOZ i podstatnou změnu v právní povaze a v aplikovatelnosti jednotlivých ustanovení. Jedná se určení, zda se jedná o normy dispozitivní, od kterých se lze
odchýlit, či normy kogentní, od nichž se odchýlit nelze.
Základní pravidlo pro posouzení právní povahy ustanovení NOZ je obsaženo v jeho § 1 odst. 2:
„Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od
zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající
se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“
Z uvedeného ustanovení vyplývá základní pravidlo rozlišení kogentních norem – odchýlení se od
zákona je možné v případě, pokud je zákon výslovně nezakazuje.
Takovými ustanoveními, od nichž zákon zakazuje se odchýlit, jsou např. veškerá ustanovení zákona stanovená na ochranu spotřebitele.
Kromě tohoto obecného základního vymezení jsou dále zakázána ujednání, která porušují dobré
mravy, veřejný pořádek a osobnostní práva (práva týkající se postavení osob a právo na ochranu
osobnosti).
Zákon také nově upřednostňuje princip spíše relativní neplatnosti právního jednání, přičemž za
absolutně neplatné je považováno právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo
odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a právní jednání, které zavazuje k plnění od
počátku nemožnému.
Pro oblast pojištění tedy zákon stanoví vedle dispozitivních ustanovení i ustanovení kogentní povahy, např. ustanovení k ochraně spotřebitele.
1
Právní úprava
soukromého
pojišťovnictví
Právní úprava soukromého pojišťovnictví
1.1 Základní pojmy
1
1.1.1 Předmět úpravy zákona o pojišťovnictví
§§
ZPOJ § 1 až § 3
ZPOJ zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje podmínky provozování pojišťovací
a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví.
• Tímto zákonem se řídí provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky, provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území
ČR pojišťovnou se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo na území státu tvořícího
Evropský hospodářský prostor jiného než Česká republika (dále jen „jiný členský stát“), provozování
zajišťovací činnosti na území ČR zajišťovnou se sídlem na území jiného členského státu a provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území ČR pojišťovnou se sídlem na území třetího
státu a provozování zajišťovací činnosti na území ČR zajišťovnou se sídlem na území třetího státu.
(Třetím státem je jiný stát než členský stát EU a než stát tvořící Evropský hospodářský prostor.
Tento zákon se nevztahuje na provádění nemocenského a důchodového pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem, zaměstnaneckého penzijního pojištění, úrazového pojištění zaměstnanců a veřejného zdravotního pojištění, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
Vymezení základních pojmů:
Pojišťovna je tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu.
Tuzemská pojišťovna je právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo uděleno
Českou národní bankou povolení k provozování pojišťovací činnosti dle ZPOJ.
Pojišťovna z jiného členského státu je právnická osoba se sídlem na území jiného členského
státu, které bylo uděleno úřední povolení k provozování pojišťovací činnosti.
Zajišťovnou je tuzemská zajišťovna, zajišťovna z jiného členského státu nebo zajišťovna z třetího
státu.
Tuzemská zajišťovna je právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo Českou
národní bankou uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti dle ZPOJ.
Evropský hospodářský prostor – tvoří 27 členských států Evropské unie a spolu s nimi Island,
Norsko a Lichtenštejnsko.
Pojišťovna z třetího státu – právnická osoba se sídlem na území třetího státu, která je v souladu
s právem země svého sídla oprávněna provozovat pojišťovací činnost.
;;
Zkušební test:
1
a)
Zákon o pojišťovnictví upravuje:
Pouze podmínky provozování zprostředkovatelské činnosti.
b)
Podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví.
c)
Podmínky uzavírání pojistné smlouvy.
11
2 Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti
pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale pouze provozování pojišťovací činnosti.
1
3 Upravuje zákon o pojišťovnictví též provozování pojišťovací činnosti na území České
republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie a na
území státu Evropského hospodářského prostoru?
a) Ne
b)
Ano.
c)
Ano, ale pouze do 31. 12. 2009.
12
1.1.2 Obsah pojišťovací činnosti, rozdíl oproti zajišťovací
činnosti, činnosti související s pojišťovací činností
§§
1
ZPOJ § 3
Pojišťovací činnost spočívá především v přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich. Součástí pojišťovací činnosti je správa pojištění, likvidace pojistných
událostí, poskytování asistenčních služeb, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv a činnosti směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování
jejich následků.
Zajišťovací činnost je přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve
smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část pojistného (dále jen „zajistné“) z pojistných smluv uzavřených pojistitelem („zajišťovací smlouva“), plnění
z těchto smluv a uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajistiteli. Součástí zajišťovací činnosti je správa zajištění, nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny.
Činností související s pojišťovací činností je zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických
a právnických osob, šetření pojistných událostí, vzdělávací činnost v oblasti pojišťovnictví a jiných
finančních služeb, zprostředkování jiných finančních služeb a další činnosti související s výkonem
povolené pojišťovací činnosti.
;;
Zkušební test:
4 Pojišťovací činnost je zejména:
a) Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů.
b)
Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich.
c)
Spolupráce pojišťovny a zajišťovny.
5 Co je to zajišťovací činnost?
a) Poskytování okamžité pomoci pojistníkovi, pokud nastane pojistná událost.
b)
Přebírání pojistných rizik na základě uzavřených smluv, kterými se zajišťovna zavazuje
poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve
smlouvě blíže označená, a pojistitel se zavazuje platit zajistiteli ve smlouvě určenou část
pojistného.
c)
Provádění dozoru nad činností pojišťovny.
6 Co je také obsahem zajišťovací činnosti?
a) Uzavírání zajistných smluv s pojistníkem.
b)
Uzavírání zajistných smluv mezi pojišťovnou a zajišťovnou.
c)
Asistenční služba zajišťující pomoc pojištěným.
13
7 Je obsahem pojišťovací činnosti též uzavírání pojistných smluv pojišťovnou?
a) Ne, neboť uzavírání pojistných smluv patří do zajišťovací činnosti.
b)
Ano.
c)
Ano, jedná-li se o fyzické osoby.
1
14
1.1.3 Správa pojištění, pojistný kmen (jde o kmen pojišťovny),
důsledky převodu pojistného kmene pro klienty
§§
1
ZPOJ § 3, § 103
Správa pojištění nebo zajištění jsou činnosti směřující k zabezpečení trvání a aktualizaci stavu
pojistných nebo zajišťovacích smluv.
Pojistný kmen je soubor uzavřených pojistných smluv. Příslušenstvím pojistného kmene jsou práva a povinnosti, které vyplývají z uzavřených pojistných smluv, a finanční umístění odpovídající
tomuto kmeni.
Převod pojistného kmene
Česká národní banka může tuzemské pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen
nebo jeho část, jestliže tato tuzemská pojišťovna neplní opatření k nápravě jí uložená Českou národní bankou nebo v souvislosti:
a) s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům,
b) se zavedením nucené správy,
c) s pozastavením oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků, nebo,
d) s odnětím povolení k provozování pojišťovací činnosti.
Pojistné podmínky jsou smluvní podmínky zpracované pojišťovnou pro uzavírání pojistných smluv
pro jednotlivá pojistná odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění sjednávaných v rámci pojistného
odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky.
Asistenčními službami se rozumí pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází
během cestování nebo při pobytu mimo místo svého bydliště, která spočívá v závazku pojišťovny,
provozující pojišťovací činnost podle pojistného odvětví uvedeného v části B bodě 18 přílohy č. 1
k ZPOJ (pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu místo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním) poskytnout na
základě předchozí úhrady pojistného okamžitě dostupnou pomoc oprávněné osobě. Tato pomoc
může mít podobu věcného i finančního plnění; za asistenční činnost se nepovažuje servis nebo
údržba vozidla.
;;
Zkušební test:
8 Soubor uzavřených pojistných smluv se nazývá:
a) Příslušenství pojistného kmene.
b)
Pojistný kmen.
c)
Fond pojistných smluv.
9 Co je pojistný kmen?
a) Databáze pojistných zprostředkovatelů.
b)
Soubor uzavřených pojistných smluv.
c)
Uzavřené smlouvy na životní pojištění.
15
10 Jaké jsou základní druhy pojistných podmínek?
a) Základní pojistné podmínky a vedlejší pojistné podmínky.
b)
Všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky.
c)
Všeobecné pojistné podmínky, vedlejší a důležité pojistné podmínky.
1
11 Činnosti směřující k zabezpečení trvání a aktualizaci stavu pojistných nebo
zajišťovacích smluv se nazývají:
a) Klasifikace pojistných smluv.
b)
Správa pojištění nebo zajištění.
c)
Klientský servis.
12 Co je to správa pojištění nebo zajištění?
a) Výplata provizí pojišťovacím zprostředkovatelům.
b)
Správa pojištění nebo zajištění jsou činnosti směřující k zabezpečení trvání a aktualizaci
stavu pojistných nebo zajišťovacích smluv.
c)
Provádění dohledu nad pojišťovnami.
16
1.1.4 Ovládající a ovládaná osob, střet zájmů
§§
1
ZPOJ § 3, § 10
Ovládající osoba je osoba, která:
a) disponuje většinou hlasovacích práv společníků nebo členů v jiné obchodní korporaci,
b) má právo jmenovat, volit či odvolat většinu členů statutárního nebo kontrolního orgánu
jiné obchodní korporace a je zároveň společníkem nebo členem takové korporace,
c) má právo uplatňovat rozhodující vliv v jakékoliv jiné obchodní korporaci, jejíž je společníkem nebo členem, na základě smlouvy, kterou s ní uzavřela,
d) je společníkem nebo členem jakékoli jiné korporace a
1. většina členů statutárního nebo kontrolního orgánu této korporace byla jmenována
výhradně pomocí využití jejích hlasovacích práv, nemá-li však jiná osoba vůči této
ovládané osobě práva uvedená v písmenech a), b) nebo c), nebo
2. vykonává na základě dohody uzavřené s ostatními společníky nebo členy této korporace většinu hlasovacích práv společníků v této korporaci, nebo
e) jinak než podle písmen a) až d) skutečně uplatňuje rozhodující vliv v jiné osobě.
Ovládanou osobou je osoba, vůči níž je jiná osoba v postavení ovládající osoby. Všechny ovládané osoby ovládaných osob jsou rovněž považovány za ovládané osoby.
Střet zájmů
Statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, jejich prokuristou a osobou s účastí na jejím řízení nesmí být fyzická osoba,
která je: a) poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky, členem vlády České republiky
nebo vedoucím jiného úředního orgánu státní správy,
b) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu nebo zaměstnancem státu zařazeným do Nejvyššího kontrolního úřadu, členem bankovní rady České
národní banky nebo jejím zaměstnancem,
c) statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu nebo prokuristou jiné
tuzemské právnické osoby, která je pojišťovnou, zajišťovnou, penzijním fondem, bankou
nebo jinou finanční institucí, pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných událostí, anebo osobou s povolením k obchodování s cennými papíry; to
neplatí, je-li tato právnická osoba ovládanou osobou nebo ovládající osobou pojišťovny
nebo zajišťovny, ve které je tato fyzická osoba členem statutárního nebo dozorčího orgánu, anebo jejich prokuristou, nebo jedná-li se o koncern,
d) pojišťovacím zprostředkovatelem, samostatným likvidátorem pojistných událostí, zaměstnancem centrálního depozitáře nebo organizátora regulovaného trhu.
17
;;
Zkušební test:
1
13 Jak se nazývá osoba, která disponuje většinou hlasovacích práv společníků v jiné
obchodní korporaci?
a) Ovládaná osoba.
b)
Ovládající osoba.
c)
Dispoziční osoba.
14 Je střetem zájmů, když je členem dozorčího orgánu tuzemské pojišťovny člen vlády
České republiky?
a) Ne, není.
b)
Ano, je.
c)
Není, pokud má povolení České národní banky.
18
1.1.5 Doklad o bezúhonnosti
a o dosaženém vzdělání a praxi
§§
1
ZPOJ § 11
Dokladem o bezúhonnosti občana České republiky a zahraniční fyzické osoby, jež se v posledních 3 letech před dnem, ke kterému se prokazuje bezúhonnost, zdržovala nepřetržitě po dobu více
než 3 měsíců v České republice, je výpis z Rejstříku trestů.
Dokladem o bezúhonnosti tuzemské právnické osoby a zahraniční právnické osoby je výpis z Rejstříku trestů, jestliže tato osoba v posledních třech letech přede dnem, ke kterému se prokazuje
bezúhonnost, působila v České republice tak, že zde měla sídlo anebo alespoň vykonávala svoji
činnost nebo měla zde svůj majetek nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.
Jako doklad o dosaženém vzdělání posuzované fyzické osoby se předkládá vysokoškolský diplom spolu s vysvědčením o státní zkoušce, vysvědčení o absolutoriu, diplom absolventa vyšší
odborné školy, vysvědčení o maturitní zkoušce nebo jiný obdobný doklad vydaný příslušnou vzdělávací institucí nebo jiný doklad, který věrohodným způsobem dokládá:
a) název a druh nebo typ vzdělávací instituce,
b) řádné ukončení studijního programu,
c) dobu trvání studijního programu a jeho náplň.
Jako doklad o dosavadních zkušenostech nebo o výkonu funkce posuzované fyzické osoby se
předkládá čestné prohlášení zejména s údaji o všech vykonávaných zaměstnáních s popisem vykonávaných činností a funkcí, o všech podnikatelských aktivitách, jiných samostatně výdělečných
činnostech, členství v orgánech jiných právnických osob a členstvích v profesních sdruženích, komorách nebo asociacích.
;;
Zkušební test:
15 Co je dokladem o bezúhonnosti občana České republiky?
a) Výpis z obchodního rejstříku.
b)
Výpis z Rejstříku trestů.
c)
Doklad finančního úřadu o bezdlužnosti.
16 Je dokladem o dosaženém vzdělání posuzované fyzické osoby doklad obdobný
vysvědčení o maturitní zkoušce?
a) Ano.
b)
Ano, ale musí být vydaný příslušnou vzdělávací institucí.
c)
Ne.
19
1.1.6 Odvětví a skupiny pojištění
§§
1
ZPOJ příloha č. 1
Tak jako v každém oboru i v pojišťovnictví se setkáváme s určitým dělením a strukturováním. Základní rozdělení podle přílohy č. 1 k ZPOJ vychází z dělení na odvětví životních a neživotních
pojištění a skupiny neživotních pojištění.
A) Odvětví životních pojištění
1. Pojištění
a) pro případ smrti, pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku
nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, s výplatou zaplaceného pojistného,
b) důchodu,
c) pojištění úrazu nebo nemoci.
2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí.
3. Pojištění podle bodu 1 písm. a) a b) a v bodě 2, která jsou spojená s investičním fondem.
4. Trvalé zdravotní pojištění.
5. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné rozdělování akumulovaných aktiv mezi přeživší přispěvatele nebo mezi osoby oprávněné po zemřelých přispěvatelích.
6. Umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou
trvání a ve stanovené výši.
7. Správa skupinových penzijních fondů.
B) Odvětví neživotních pojištění
1. Úrazové pojištění
a) s jednorázovým plněním,
b) s plněním povahy náhrady újmy,
c) s kombinovaným plněním,
d) cestujících.
2. Pojištění nemoci
a) s jednorázovým plněním,
b) s plněním povahy náhrady újmy,
c) s kombinovaným plněním,
d) soukromé zdravotní pojištění.
3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než drážních vozidlech
a) motorových,
b) nemotorových.
4. Pojištění škod na drážních vozidlech.
5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích.
6. Pojištění škod na plavidlech.
7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na použitý
dopravní prostředek.
20
8. Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených:
– požárem
– výbuchem
– vichřicí
– přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava)
– jadernou energií
– sesuvem nebo poklesem půdy
9. Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím
nebo mrazem, anebo jinými nebezpečími (např. loupeží, krádeží nebo újmy způsobené
lesní zvěří), nejsou-li tato zahrnuta v bodě 8, vč. pojištění škod na hospodářských zvířatech
způsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími.
10. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající
a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla,
b) z činnosti dopravce,
c) z provozu drážního vozidla.
11. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití leteckého dopravního
prostředku, včetně odpovědnosti dopravce.
12. Pojištění odpovědnosti za újmu vyplývající z vlastnictví nebo užití říčního, průplavového,
jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce.
13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za újmu jinou než uvedenou v odvětvích č. 10 až 12:
a) odpovědnost za škodu na životním prostředí,
b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením,
c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku,
d) ostatní.
14. Pojištění úvěru
a) obecná platební neschopnost,
b) vývozní úvěr,
c) splátkový úvěr,
d) hypoteční úvěr,
e) zemědělský úvěr.
15. Pojištění záruky (kauce)
a) přímé záruky,
b) nepřímé záruky.
16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících
a) z výkonu povolání,
b) z nedostatečného příjmu,
c) ze špatných povětrnostních podmínek,
d) ze ztráty zisku,
e) ze stálých nákladů,
f) z nepředvídaných obchodních výdajů,
g) ze ztráty tržní hodnoty,
h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu,
i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty,
j) z ostatních finančních ztrát.
17. Pojištění právní ochrany.
18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště,
včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním.
1
21
;;
Zkušební test:
1
17 Pojištění se podle zákona o pojišťovnictví člení na odvětví:
a) Životní pojištění a důchodové pojištění.
b)
Životní pojištění a neživotní pojištění. Výpis z Rejstříku trestů.
c)
Neživotní pojištění a úrazové pojištění.
18 Patří důchodové pojištění podle zákona o důchodovém pojištění mezi odvětví
životního pojištění?
a) Ano, patří za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1. 1. 2000.
b)
Nepatří.
c)
Ano, patří.
19 Je odvětvím životního pojištění též penzijní připojištění podle zákona o penzijním
připojištění se státním příspěvkem?
a) Ano, je za předpokladu, že bylo uzavřeno před 1. 1. 2000.
b)
Není.
c)
Ano.
22
1.1.7 Provozování činnosti v pojišťovnictví
§§
1
ZPOJ § 4, § 6, § 36
Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této
činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na
základě svobody dočasně poskytovat služby.
Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může pouze tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li ZPOJ jinak, zajišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva
zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost může také tuzemská pojišťovna a, nestanoví-li ZPOJ jinak, pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení
k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
Pojišťovna nebo zajišťovna je oprávněna provozovat pouze pojišťovací nebo zajišťovací činnost
a činnosti s ní související povolené jí příslušným orgánem dohledu, je povinna jednat s odbornou
péčí a postupovat obezřetně, zejména neprovádět tyto činnosti způsobem, který poškozuje majetek jí svěřený třetími osobami nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu nebo bezpečnost a stabilitu
osob s ní propojených.
Pojišťovna nebo zajišťovna může na území České republiky při zprostředkování pojištění nebo
zajištění a při likvidaci pojistných událostí využívat služeb pouze pojišťovacího zprostředkovatele
nebo samostatného likvidátora pojistných událostí, který svoji činnost vykonává v souladu s podmínkami zákona upravujícího činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů
pojistných událostí (ZPZ).
Pojišťovna nebo zajišťovna postupuje ve své činnosti tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu podle ZPOJ.
Pojišťovna nebo zajišťovna při provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti zpracovává
osobní údaje včetně rodných čísel; takové zpracování osobních údajů se považuje za zpracování
nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce podle ZOOU.
;;
Zkušební test:
20 Kdo uděluje povolení k provozování tuzemské pojišťovny?
a) Příslušný finanční úřad.
b)
Česká národní banka.
c)
Nadřízená zajišťovna.
23
21Musí pojišťovna nebo zajišťovna jednat s odbornou péčí?
a) Nemusí.
b)
Ano, musí.
c)
Nemusí, dbá pouze na to, aby nepoškozovala majetek třetích osob.
1
22 Uděluje Česká národní banka povolení k provozování činnosti tuzemské zajišťovny?
a) Ne, neuděluje.
b)
Ano, uděluje.
c)
Ano, pouze pokud se pojišťovna zabývá životním pojištěním.
23Může zajišťovna ztěžovat výkon dohledu?
a) Ano, může, pokud je to v jejím zájmu.
b)
Nesmí. Musí postupovat tak, aby nedocházelo ke ztížení nebo znemožnění výkonu dohledu.
c)
Může, pokud má pobočky v tuzemsku i v zahraničí.
24 Zpracovává pojišťovna osobní údaje?
a) Ano, zpracovává, kromě rodných čísel.
b)
Ano, zpracovává, včetně rodných čísel.
c)
Ne, nezpracovává.
24
1.2 Dohled v pojišťovnictví
1
(jeho výkon, formy a nástroje)
1.2.1 Rozsah a předmět dohledu v pojišťovnictví v ČR
§§
ZPOJ § 84 až 86
Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka zejména v zájmu ochrany pojistníků,
pojištěných a oprávněných osob a v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven.
Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném ZPOJ, osoby, které vykonávají
pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném než pracovním poměru a další fyzické a právnické
osoby, pokud tak stanoví ZPOJ nebo jiný právní předpis.
Při výkonu dohledu v pojišťovnictví spolupracuje Česká národní banka s mezinárodními organizacemi, s příslušnými orgány dohledu jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi
působícími v oblasti pojišťovnictví.
Předmětem dohledu České národní banky je dodržování ZPOJ a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s tím souvisejících, zejména soulad provozovaných činností s uděleným povolením, hospodaření tuzemské
pojišťovny nebo zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejich závazků, způsob tvorby a použití technických rezerv, finanční umístění a solventnost, plnění povinností uložených rozhodnutím
České národní banky, vedení účetnictví, řídicí a kontrolní systém, doplňkový dohled nad činností
pojišťovny ve skupině.
Tuzemská pojišťovna (zajišťovna) i pojišťovna (zajišťovna) z třetího státu předkládá
České národní bance:
– účetní uzávěrku a výroční zprávu, popř. konsolidovanou výroční zprávu,
– pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady,
– průběžné výkazy o své činnosti,
– doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu, které si
Česká národní banka vyžádá.
Finančním dohledem nad činností pojišťovny nebo zajišťovny se rozumí kontrola souladu její činnosti s uděleným povolením, její solventnosti, tvorby technických rezerv a finančního umístění, a to
v souladu s ZPOJ.
25
;;
Zkušební test:
1
25 Kdo provádí v ČR dohled v pojišťovnictví?
a) Ministerstvo průmyslu a obchodu.
b)
c)
Ministerstvo pro místní rozvoj.
26 Je finanční úřad orgánem, který podle zákona o pojišťovnictví provádí
dohled v pojišťovnictví?
a) Ano, je.
b)
Ne, není.
c)
Ano, je, kromě případů, kdy určí Ministerstvo průmyslu a obchodu jinak.
27 Provádí Česká národní banka dohled v pojišťovnictví?
a) Ne, neprovádí.
b)
Ano, provádí.
c)
Provádí pouze v případě, že je o něj požádáno soudem.
26
1.2.2 Sankce pro pojišťovny
§§
1
ZPOJ §§ 93, 95, 96, 99, 102, 103, 116, 119, 120
Tuzemské pojišťovně (zajišťovně) a pojišťovně (zajišťovně) z třetího státu, která znemožní nebo
závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost, nebo nevyhoví
výzvě dané podle ZPOJ, může Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu do výše 50 000 000
Kč. Pokutu lze uložit opakovaně. Úhrn pokut uložených v kalendářním roce nesmí převyšovat
20 000 000 Kč.
Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu porušení povinnosti, která se vztahuje k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti anebo činností s nimi souvisejících, uloží pojišťovně
nebo zajišťovně odstranit nedostatky a určí k tomu přiměřenou lhůtu. Je oprávněna požadovat ve
stanovené lhůtě provedení změny:
a) osoby, která má účast na řízení pojišťovny nebo zajišťovny,
b) v osobě prokuristy,
c) člena jejího statutárního nebo dozorčího orgánu,
d) v osobě vedoucího pobočky v zahraničí,
e) odpovědného pojistného matematika,
f) škodního zástupce jmenovaného pro vyřizování nároků z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jestliže jí zjištěné nedostatky v činnosti pojišťovny nebo zajišťovny souvisí
s výkonem činnosti osoby uvedené v písmenech a)–f).
Pokud Česká národní banka zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků,
je oprávněna svým rozhodnutím:
a) nařídit pojišťovně nebo zajišťovně předložit České národní bance ke schválení ozdravný plán,
b) omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy,
c) zavést nucenou správu,
d) pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění
k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých nebo
e) nařídit převedení pojistného kmene nebo převedení kmene zajišťovacích smluv.
Česká národní banka současně informuje příslušný orgán dohledu jiného členského státu, na jehož
území provozuje pojišťovna svoji činnost, o všech opatřeních, která přijala.
Česká národní banka nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke schválení ozdravný plán,
jestliže pojišťovna nebo zajišťovna
a) neplní požadavky stanovené ZPOJ nebo jiným zvláštním právním předpisem a vzniklá
situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo
zajišťovací činnosti,
b) má disponibilní míru solventnosti nižší, než je její požadovaná míra, nebo
c) vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků
pojišťovny vedla ke snížení základního kapitálu pod nejnižší hranici, která je stanovena
v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti.
Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně Česká národní banka zavede, jestliže má pojišťovna nebo zajišťovna disponibilní míru solventnosti nižší, než je výše garančního fondu, nebo jestliže
došlo k ohrožení splnitelnosti závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích
smluv, nebo již uložená opatření nevedla k nápravě.
27
Česká národní banka může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen, jestliže
pojišťovna neplní opatření uložená Českou národní bankou v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti
s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení provozování pojišťovací činnosti. K převodu pojistného kmene nebo jeho části může dojít i na základě žádosti pojišťovny, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího podání. Obdobná
úprava je u převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části.
1
Česká národní banka odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací
nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže
– je pojišťovna nebo zajišťovna předlužena (má-li více věřitelů a souhrn závazků převyšuje
hodnotu majetku),
– uložená opatření k nápravě nevedla k obnovení její platební schopnosti,
– získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení tohoto povolení,
– do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování
pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájila svoji činnost,
– neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců,
– přemístila svoje sídlo mimo území České republiky nebo přestala na tomto území provozovat svoji činnost nebo ji provozuje v rozsahu, který jí neumožňuje řádné rozložení
převzatých pojistných nebo zajistných rizik nebo
– o to tato pojišťovna požádá,
– již nesplňuje některou z podmínek pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,
– porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené ZPOJ a jestliže opatření nebo pokuta uložené Českou národní bankou nevedly k nápravě,
– její finanční situace nezaručuje trvalou splnitelnost jejích závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti.
Za porušení povinností může Česká národní banka v případech stanovených v ZPOJ uložit fyzické
osobě pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
;;
Zkušební test:
28Může Česká národní banka jako orgán dohledu v pojišťovnictví ukládat sankce?
a) Ne, sankce nemohou být ukládány.
b)
Ano, Česká národní banka má právo ukládat sankce.
c)
Ne, o sankcích rozhoduje příslušný finanční úřad.
29Může finanční úřad ukládat pojišťovnám sankce za porušení zákona o pojišťovnictví?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, avšak pouze pojišťovnám, které nejsou členy ČAP.
30Může Česká národní banka uložit pokutu tuzemské pojišťovně?
a) Ne.
b)
Ano, a to až do výše 50 000 000 Kč.
c)
Ano, musí však pokutu projednat nejprve s Poslaneckou sněmovnou ČR.
28
1.2.3 Povolení k provozování pojišťovací činnosti
§§
1
ZPOJ § 13, § 15
Česká národní banka uděluje povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných
odvětví životních pojištění, podle pojistných odvětví neživotních pojištění nebo podle skupin
neživotních pojištění dle přílohy č. 1 k ZPOJ.
Povolení vydané Českou národní bankou za podmínek stanovených ZPOJ je platné pro všechny
členské státy a opravňuje tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě,
nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby.
Tuzemská pojišťovna je oprávněna provozovat pojišťovací činnost na základě a v rozsahu povolení
uděleného Českou národní bankou jako akciová společnost nebo družstvo a je-li její skutečné sídlo
na území České republiky.
Povolení tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky nebo k rozšíření nebo změně této činnosti uděluje Česká
národní banka na základě písemné žádosti, která obsahuje náležitosti stanovené ZPOJ. O této
žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího doručení České
národní bance.
Tuzemské pojišťovně nelze udělit povolení k souběžnému provozování pojišťovací činnosti podle
pojistných odvětví životních pojištění a neživotních pojištění, s výjimkou pojišťovny, která žádá
o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životních pojištění
souběžně s provozováním pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví uvedených v části B bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k ZPOJ.
;;
Zkušební test:
31Lze udělit povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou,
pokud nejsou splněny podmínky zákona o pojištění?
a) Ano, lze. Podmínky určuje příslušný finanční úřad.
b)
Nelze.
c)
Ano, lze, pokud jsou splněny směrnice Ministerstva financí.
32 Kdo vydává povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemské pojišťovně?
a) Příslušný finanční úřad.
b)
c)
Příslušný městský nebo okresní úřad – živnostenský odbor.
33Musí mít tuzemská pojišťovna povolení k provozování pojišťovací činnosti?
a) Nemusí, pokud je to akciová společnost.
b)
Musí, povolení vydává Česká národní banka.
c)
Pokud neprovozuje životní pojištění, nemusí.
29
1.3 Mlčenlivost a ochrana osobních údajů
1
(povinnosti, sankce) a opatření proti legalizaci výnosů
z trestné činnosti a financování terorismu
1.3.1 Povinnost mlčenlivosti, výjimky z této povinnosti
§§
ZPOJ § 126, § 127, § 119, § 128, § 129
Členové statutárního a dozorčího orgánu, zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, nucený
správce a jeho zástupce, jakož i osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob Povinnost zachovávat mlčenlivost
mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.
Fyzická osoba se dopouští přestupku tím, že jako člen statutárního nebo dozorčího orgánu, zaměstnanec pojišťovny nebo zajišťovny, likvidátor nebo jako osoba činná pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, anebo jako osoba, která byla členem statutárního nebo dozorčího orgánu, zaměstnancem
pojišťovny nebo zajišťovny, likvidátorem, správcem nebo jeho zástupcem nebo osobou činnou pro
pojišťovnu nebo zajišťovnu, poruší povinnost zachovávat mlčenlivost. Za tento přestupek lze uložit
pokutu až do výše 50 000 Kč.
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle ZPOJ není poskytnutí informací se souhlasem
osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání:
a) České národní banky při výkonu dohledu,
b) soudu,
c) orgánu činného v trestním řízení,
d) správce daně pro výkon správy daní,
e) příslušného orgánu dohledu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu,
f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo zdravotní pojišťovny ve věci vymáhání
náhrady nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění vynaložených v důsledku
protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci,
h) Veřejného ochránce práv v souvislosti se šetřením podle zákona upravujícího jeho
působnost,
i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při
provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost,
j) orgánu příslušného rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a střet zájmů,
k) Úřadu pro ochranu osobních údajů,
l) soudního exekutora,
a to za předpokladu, že se požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti orgánu nebo úřadu podle písmen a) až l).
Informace soudnímu exekutorovi se poskytují za úhradu nákladů s tím spojených.
30
Porušením mlčenlivosti není, jestliže pojišťovna umožní po ukončení šetření pojistné události oprávněné osobě na její písemnou žádost nahlížet do spisu a pořizovat si z něho za úplatu výpisy nebo
kopie, a to z těch záznamů, které se týkají důvodu zamítnutí poskytnutí pojistného plnění nebo
jeho výpočtu. Pojišťovna však takové žádosti oprávněné osoby nevyhoví, pokud na základě jejího
písemného dotazu jí příslušný orgán z důvodu ohrožení řízení o trestném činu nebo projednávání
správního deliktu s nahlížením do spisu pojišťovny sdělí písemně svůj nesouhlas.
1
Za účelem prevence a odhalování pojistného podvodu a dalšího protiprávního jednání se pojišťovny vzájemně informují a sdílejí informace o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob a jeho zprostředkování, včetně informací o zmocněncích účastníků pojištění a dalších
osobách zúčastněných na škodné nebo pojistné události, a to i prostřednictvím právnické osoby,
která není pojišťovnou, zajišťovnou ani pojišťovacím zprostředkovatelem.
;;
Zkušební test:
34 Je pojišťovací zprostředkovatel v době výkonu zprostředkovatelské činnosti
povinen zachovávat mlčenlivost o pojištění klientů a o činnosti pojišťovny?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, pouze pokud pracuje pro více pojišťoven.
35 Je pojišťovací zprostředkovatel povinen zachovávat mlčenlivost o pojištění klientů
a o činnosti pojišťovny i po ukončení činnosti pro pojišťovnu?
a) Ano, jen po dobu 10 let.
b)
Ano.
c)
Ano, jen po dobu 5 let.
36 Fyzické osobě, která poruší zákonnou povinnost mlčenlivosti, hrozí:
a) Uložení pokuty až do výše průměrného výdělku.
b)
Uložení pokuty až do výše 50 000 Kč.
c)
Nic.
37Může Česká národní banka zaměstnanci pojišťovny uložit pokutu za porušení
povinnosti mlčenlivosti?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale pouze v době aktivního pracovního poměru.
38Může Česká národní banka pojišťovacímu zprostředkovateli uložit pokutu za
porušení povinnosti mlčenlivosti?
a) Ano, do výše 100 000 Kč.
b)
Ano, až do výše 50 000 Kč.
c)
Ne.
31
1.3.2 Ochrana osobních údajů (základní pojmy, sankce)
§§
1
ZOOU § 2, § 4, § 9, § 21
Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze je nezávislým orgánem, který provádí
dozor nad dodržováním zákonných povinností při zpracování osobních údajů.
Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických
pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu
(např. rodné číslo).
Citlivým údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém
přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů
a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů. Citlivý údaj je možné zpracovávat,
jen jestliže subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas. Subjekt údajů musí být při udělení
souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván,
jakému správci a na jaké období.
Anonymním údajem je takový údaj, který buď v původním tvaru, nebo po provedeném zpracování
nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů.
Subjektem údajů je fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
Zpracováním osobních údajů je jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo
zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky.
Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací,
zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace.
Shromažďování osobních údajů je systematický postup nebo soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo
pozdější zpracování.
Uchovávání osobních údajů je udržování údajů v takové podobě, která je umožňuje dále zpracovávat.
Blokováním osobních údajů je vytvoření takového stavu, při kterém je osobní údaj určitou dobu
nepřístupný a nelze jej jinak zpracovávat.
Likvidací osobních údajů se rozumí fyzické zničení jejich nosiče, jejich fyzické vymazání
nebo jejich trvalé vyloučení z dalšího zpracování.
Správcem je každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí
zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit
zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Zpracovatelem je každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem
zpracovává osobní údaje.
Zveřejněným osobním údajem je osobní údaj zpřístupněný zejména hromadnými sdělovacími
prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu.
Evidencí nebo datovým souborem osobních údajů je jakýkoliv soubor osobních údajů uspořádaný nebo zpřístupnitelný podle společných nebo zvláštních kritérií.
32
Souhlasem subjektu údajů je svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je
svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů.
1
Každý subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že správce nebo zpracovatel provádí zpracování
jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů
nebo v rozporu se zákonem, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může:
a) požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení,
b) požadovat, aby správce nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav. Zejména se může
jednat o blokování, provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.
Je-li žádost subjektu údajů podle výše uvedeného odstavce shledána oprávněnou, správce nebo
zpracovatel odstraní neprodleně závadný stav. Nevyhoví-li správce nebo zpracovatel žádosti subjektu údajů, má subjekt údajů právo obrátit se přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Došlo-li
při zpracování osobních údajů k porušení povinností uložených OOU u správce nebo u zpracovatele, odpovídají za ně společně a nerozdílně.
Správce je povinen bez zbytečného odkladu informovat příjemce o žádosti subjektu údajů o blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů. To neplatí, pokud je informování příjemce
nemožné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí.
;;
Zkušební test:
39 Osobním údajem je:
a) IČ právnické osoby.
b)
Rodné číslo.
c)
Číslo řidičského průkazu.
40 Co je to citlivý osobní údaj?
a) Jakýkoliv údaj týkající se fyzické osoby.
b)
Osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických
postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení,
odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv
biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů.
c)
Jméno, příjmení, adresa, datum narození.
41 Jak se provádí likvidace osobních údajů?
a) Zapečetěním a uzavřením do trezoru na Ministerstvu financí.
b)
Zničením nosičů osobních údajů, fyzickým vymazáním nebo trvalým vyloučením osobních
údajů z dalšího zpracování.
c)
Libovolným způsobem.
42 Nezávislý orgán, který provádí dozor nad dodržováním zákonných povinností při
zpracování osobních údajů, se nazývá:
a) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
b)
Úřad pro ochranu osobních údajů.
c)
Živnostenský úřad.
33
1.3.3 Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele
jako zpracovatele osobních údajů
§§
1
ZOOU § 5 až 10, § 13 až 15
Správce osobních údajů je povinen:
a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
b) stanovit prostředky a způsob zpracování osobních údajů,
c) zpracovat pouze přesné osobní údaje, které získal v souladu se OOU. Je-li to nezbytné,
osobní údaje aktualizuje. Zjistí-li správce, že jím zpracované osobní údaje nejsou s ohledem na stanovený účel přesné, provede bez zbytečného odkladu přiměřená opatření,
zejména zpracování blokuje a osobní údaje opraví nebo doplní, jinak osobní údaje zlikviduje. Nepřesné osobní údaje lze zpracovat pouze v mezích uvedených v OOU. Informaci
o blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů je správce povinen bez zbytečného odkladu předat všem příjemcům,
d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu,
e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Po
uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely státní statistické
služby, pro účely vědecké a pro účely archivnictví. Při použití pro tyto účely je třeba dbát
práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života
subjektu údajů a osobní údaje anonymizovat, jakmile je to možné,
f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaje jen v mezích ustanovení § 3 odst. 6, nebo pokud
k tomu dal subjekt údajů předem souhlas,
g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti,
h) nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.
Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,
a) jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce,
b) jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů,
nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů,
c) pokud je to nezbytné třeba k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů. V tomto
případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas. Pokud souhlas není dán,
musí správce ukončit zpracování a údaje zlikvidovat,
d) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem. Tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu
údajů,
e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce
nebo dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života,
f) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné
správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení, nebo
g) jedná-li se o zpracování výlučně pro účely archivnictví podle zvláštního zákona.
Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým
osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se
zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování.
34
Provádí-li správce nebo zpracovatel zpracování osobních údajů za účelem nabízení obchodu nebo
služeb subjektu údajů, lze pro tento účel použít jméno, příjmení a adresu subjektu údajů, pokud
tyto údaje byly získány z veřejného seznamu nebo v souvislosti se svojí činností jakožto správce
nebo zpracovatele. Správce nebo zpracovatel však nesmí vedené údaje dále zpracovávat, pokud
s tím subjekt údajů vyslovil nesouhlas. Nesouhlas se zpracováním je nutné vyjádřit písemně. Bez
souhlasu subjektu údajů nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní údaje.
1
Za účelem vyloučení možnosti, že jméno, příjmení a adresa subjektu údajů budou opakovaně použity k nabídce obchodu a služeb, je správce oprávněn dále zpracovávat pro svoji vlastní potřebu
jméno, příjmení a adresu subjektu údajů přesto, že subjekt údajů vyslovil nesouhlas.
Pokud zmocnění nevyplývá z právního předpisu, musí správce se zpracovatelem uzavřít smlouvu
o zpracování osobních údajů. Smlouva musí mít písemnou formu. Musí v ní být zejména výslovně uvedeno, v jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu se uzavírá a musí obsahovat
záruky zpracovatele o technickém a organizačním zabezpečení ochrany osobních údajů.
Jestliže zpracovatel zjistí, že správce porušuje povinnosti stanovené OOU, je povinen jej na to
neprodleně upozornit a ukončit zpracování osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu,
která subjektu údajů vznikla, společně a nerozdílně se správcem údajů. Tím není dotčena jeho
odpovědnost podle OOU.
Citlivé údaje je možné zpracovávat jen tehdy, jestliže subjekt údajů dal ke zpracování výslovný
souhlas. Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování
a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Existenci souhlasu
subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu
zpracování. Správce je povinen předem subjekt údajů poučit o jeho právech.
Při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na
svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.
PP
;;
Př.: Správce osobních údajů (pojišťovna) zjistil, že v části databáze, kterou zpracovává na základě písemné
smlouvy externí firma (zpracovatel osobních údajů), jsou některé nepřesné údaje a nelze je doplnit. Proto
správně rozhodl, že tato část databáze musí být zlikvidována.
Zkušební test:
43 Stanoví zákon o ochraně osobních údajů náležitosti smlouvy mezi správcem
(pojišťovnou) a zpracovatelem (pojišťovacím zprostředkovatelem), na základě které
pojišťovací zprostředkovatel (jako zpracovatel osobních údajů) zpracovává pro
pojišťovnu osobní údaje?
a) Nestanoví.
b)
Ano. Je to rozsah, účel zpracovávaných údajů, doba, na kterou se uzavírá a záruky
o technickém a organizačním zabezpečení údajů.
c)
Ano, ale jen pokud taková smlouva trvá déle než 1 rok.
44Musí mít písemnou formu smlouva, na základě které pojišťovací zprostředkovatel
(jako zpracovatel osobních údajů) zpracovává pro pojišťovnu osobní údaje?
a) Musí jen v případě, kdy zpracovatel zpracovává osobní údaje pro více pojišťoven.
b)
Musí.
c)
Nemusí, pokud nezpracovává citlivé údaje.
35
1.3.4 Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu
§§
1
PSP § 2 až 9, § 38, § 39
Cílem zákona PSP je vytvoření takových mechanismů, které by zabránily zneužívání finančního
systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a vytvoření podmínek pro
odhalování takového jednání.
Legalizací výnosů z trestné činnosti se rozumí jednání, které se snaží zakrýt nezákonný původ
výnosu z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o příjem nabytý v souladu se zákonem.
Základními povinnostmi vyplývajícími ze zákona jsou:
– povinnost identifikovat klienta,
– povinnost uchovávat identifikační údaje a doklady o klientech, kteří podléhají identifikaci,
– povinnost oznámit podezřelý obchod, resp. další stanovené skutečnosti,
– povinnost odložit splnění příkazu klienta,
– povinnost další součinnosti s Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí
(dále jen „FAÚ“),
– povinnost mlčenlivosti.
Financování terorismu je shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru, teroristického
útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu,
nebo jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo osoby pachateli blízké.
Identifikací se pro účely PSP rozumí:
a) u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum
narození, místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení,
místo podnikání a identifikační číslo,
b) u právnické osoby obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího
označení, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u osob,
které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a).
Od 1. 1. 2014 nezná soukromé právo pojem „místo podnikání“, neboť i podnikající fyzická osoba
má podle NOZ sídlo. V PSP však nedopatřením nebyla tato změna promítnuta. Identifikace je ale
prováděna stejně jako do 31. 12. 2013 a tento nedostatek je překlenut výkladem.
Povinnými osobami pro účel PSP se rozumí například banka, spořitelní a úvěrní družstvo, finanční
instituce, kterou je např. centrální depozitář, investiční společnost, pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí při výkonu činností souvisejících
s provozováním životního pojištění, s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele, u něhož pojišťovna
nese odpovědnost za škodu způsobenou jeho činností, dále osoba oprávněná ke směnárenské
činnosti, osoba oprávněná k obchodování s nemovitostmi, auditor, daňový poradce, notář, soudní
exekutor, Středisko cenných papírů a další.
36
Podezřelý obchod je obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to
pokud například:
a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech,
b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé,
c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské
činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod,
e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen,
g) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření
totožnosti skutečného majitele,
h) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec
neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
i) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi,
j) klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou
jedná.
1
Povinnost identifikace
Jestliže je povinná osoba účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku 1000 eur, před jeho
uskutečněním vždy identifikuje klienta, pokud PSP nestanoví jinak. Bez ohledu na limit identifikuje
povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde např. o: a) podezřelý obchod,
b) vznik obchodního vztahu,
c) uzavření smlouvy o životním pojištění, má-li klient právo jednostranně hradit další pojistné nad sjednaný rámec plateb jednorázového nebo běžně placeného pojistného.
Povinná osoba také identifikuje osobu, která má právo na plnění ze životního pojištění, nejpozději
v době vyplacení pojistného plnění.
Je-li účastník obchodu zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce předložením plné moci s úředně ověřeným podpisem.
Jestliže povinná osoba při uzavírání obchodu zjistí nebo má podezření, že účastník obchodu nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, uloží mu, aby písemným prohlášením
potvrdil, za koho jedná a doložil údaje o identifikaci této třetí osoby. Každý je povinen této výzvě
vyhovět, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Povinná osoba neprovede obchod v případě, že je dána identifikační povinnost a účastník obchodu
se odmítne podrobit identifikaci anebo odmítne identifikaci třetí osoby; povinná osoba o této skutečnosti současně informuje příslušnou organizační složku FAÚ.
Povinná osoba v době trvání smluvního vztahu nebo při dalších obchodech kontroluje platnost
a úplnost identifikačních údajů a zaznamenává jejich změny.
37
Provádění identifikace
1
První identifikaci klienta, který je fyzickou osobou, a každé fyzické osoby jednající jménem klienta,
který je právnickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného, pokud
není v PSP stanoveno jinak. Při identifikaci klienta, který je:
a) fyzickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát,
popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby
s vyobrazením v průkazu totožnosti,
b) právnickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci právnické osoby a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby,
která jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo
skutečným majitelem této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její identifikační údaje.
Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení identifikace nezbytné, včetně
předložení příslušných dokladů. Povinná osoba může pro účely PSP pořizovat kopie nebo výpisy
z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu PSP.
Politicky exponovaná osoba je fyzická osoba, která je ve významné veřejné funkci s celostátní
působností, (například hlava státu nebo předseda vlády, ministr, náměstek, člen parlamentu, člen
nejvyššího soudu, člen vrcholného orgánu centrální banky, vysoký důstojník, velvyslanec aj.) a která má bydliště mimo Českou republiku nebo takovou významnou veřejnou funkci vykonává mimo
Českou republiku. Bydlištěm se rozumí adresa, kde se tato osoba zdržuje. Dále jsou to fyzické
osoby, které jsou k politicky exponované osobě ve vztahu manželském, partnerském či rodičovském, ve vztahu syna nebo dcery nebo jsou k synovi nebo dceři této osoby ve vztahu manželském
či partnerském nebo jiném obdobném vztahu. Mohou to být také společníci nebo skuteční majitelé
právnické osoby.
Kontrola klienta
Povinná osoba ve spolupráci s pojišťovacím zprostředkovatelem před uskutečněním jednotlivého
obchodu v hodnotě 15 000 eur a vyšší, obchodu, na který se vztahuje povinnost identifikace, obchodu s politicky exponovanou osobou, provádí také kontrolu klienta. Ta zahrnuje získání informací
o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, zjišťování skutečného majitele,
pokud je klientem právnická osoba a získání informací potřebných pro provádění průběžného sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu
i přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků.
Oznamovací povinnost
Zjistí-li povinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod nebo jakoukoli jinou skutečnost, která by mohla podezřelému obchodu nasvědčovat, oznámí to neprodleně FAÚ s uvedením
všech zjištěných identifikačních údajů účastníků obchodu.
Povinnost mlčenlivosti mají povinné osoby a jejich zaměstnanci, zaměstnanci ministerstva, zaměstnanci ostatních dozorčích úřadů a fyzické osoby, které jsou pro povinnou osobu, ministerstvo
nebo jiný dozorčí úřad činné na základě jiné než pracovní smlouvy, povinny zachovávat mlčenlivost
o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu. Povinnosti zachovávat
mlčenlivost se nelze dovolávat vůči orgánu činnému v trestním řízení (např. státní zástupce, soud,
policejní orgán), pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu z trestné
činnosti nebo financování terorismu, specializovaným policejním složkám pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, finančnímu ředitelství nebo Generálnímu
ředitelství cel, dozorčím úřadům, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra a dalším
institucím dle PSP.
38
;;
Zkušební test:
1
45 Je pojišťovací zprostředkovatel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. praní špinavých peněz)
povinen identifikovat pojistníka, když jde o podezřelý obchod?
a) Není.
b)
Ano, je.
c)
Ano, ale jen jedná-li se o cizího státního příslušníka.
46 Stanoví zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu způsob provádění identifikace fyzické osoby?
a) V zákoně není stanoveno.
b)
Povinná osoba zaznamená a ověří z průkazu totožnosti identifikační údaje, jsou-li v něm
uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který
jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu
totožnosti.
c)
Ano, ale jen je-li pojistníkem cizí státní příslušník.
39
2
Právní úprava
soukromého
pojištění
40
Právní úprava soukromého pojištění
2.1 Obecné právní pojmy
2
(právní jednání, právní osobnost
a svéprávnost, povinnost nahradit újmu)
2.1.1 Právní jednání v pojištění
§§
NOZ § 545 a násl., § 161 a násl., § 430 a násl.
Právní jednání
Právní jednání nahradilo pojem „právní úkon“ používaný OZ. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů,
zvyklostí a zavedené praxe stran. Právní jednání je tedy právní skutečností, která zakládá, mění
nebo ruší práva a povinnosti mezi subjekty.
Aby se jednalo o právní jednání, musí v něm být projevena vůle jednající osoby, a to vážně, určitě
a srozumitelně. Právním jednáním tedy není např. situace, kdy člověk něco prohlásí v žertu (chybí
vážnost vůle) nebo kdy se k něčemu zaváže zhypnotizovaný (chybí vůle).
Pro platnost právního jednání se vyžaduje:
– aby jednala osoba svéprávná (za nesvéprávnou osobu musí jednat zákonný zástupce),
– aby byla dodržena zákonem předepsaná forma jednání (např. písemná forma pojistné
smlouvy),
– aby jednající osoba nebyla uvedena v omyl nebo k jednání donucena násilím,
– aby jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy, zákony nebo veřejným pořádkem nebo
aby jednání nezavazovalo k plnění, které je od počátku nemožné.
Právní jednání můžeme dělit podle různých kritérií, např.:
a) jednání právní (uzavření manželství) a protiprávní (loupež),
b) jednání spočívající v konání (podpis smlouvy) a jednání spočívající v opomenutí (neuplatnění námitky promlčení),
c) jednání jednostranné (výpověď smlouvy), dvoustranné (uzavření smlouvy), vícestranné
(smlouvy uzavřené mezi více než dvěma subjekty, např. vícestranná směnná smlouva).
Jednání za právnickou osobu
Právnickou osobu mohou při jednání zastupovat ti, kteří k tomu jsou oprávněni zakladatelským právním jednáním (přijetím stanov, zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou),
zákonem nebo na základě zmocnění:
– statutární orgán, resp. jeho člen / členové (kdo je statutárním orgánem obchodních
společností a družstev určuje zákon o obchodních korporacích; kdo je statutárním
orgánem jiných právnických osob, určuje občanský zákoník),
– zaměstnanec v rozsahu obvyklém vzhledem k jeho zařazení nebo funkci,
– osoba zmocněná na základě plné moci,
– prokurista (prokura je zvláštní formou smluvního zastoupení).
41
;;
Zkušební test:
2
47 Kdo je oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu za pojistníka – právnickou osobu?
a) Jakýkoliv zaměstnanec právnické osoby.
b)
Ti, kteří jsou k tomu oprávněni zakladatelským právním jednáním (přijetím stanov,
zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou), zákonem nebo zaměstnanci při výkonu
své funkce a zmocněnci.
c)
Pouze zmocněnec.
48 Je za pojistníka – právnickou osobu oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu
jeho prokurista?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Pouze se souhlasem finančního úřadu.
49 Je statutární orgán oprávněn uzavřít pojistnou smlouvu za právnickou osobu?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, avšak pouze při sjednání životního pojištění členů příslušného statutárního orgánu.
42
2.1.2 Právní osobnost a svéprávnost fyzických osob
§§
2
NOZ § 15 až 37
Právní osobnost a svéprávnost
Právní osobnost je způsobilost mít práva a povinnosti. Člověk má osobnost od narození do smrti.
Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům.
Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se
k povinnostem. Nový občanský zákoník již nepoužívá termín „způsobilost k právním úkonům“. Plné
svéprávnosti člověk nabývá:
– zletilostí, tj. dovršením 18 let,
– uzavřením manželství (se souhlasem soudu, jde-li o osobu, která dovršila 16 let věku),
– přiznáním svéprávnosti, tzv. emancipací (svéprávnost přizná soud, pokud návrh podá
nezletilý starší 16 let se souhlasem svého zákonného zástupce a osvědčí svoji schopnost sám se živit a obstarat své záležitosti).
Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti (uzavřením manželství nebo emancipací), je způsobilý
k právním jednáním, která jsou přiměřená rozumové a volní vyspělosti osob jeho věku. Např. osmiletý si může sám koupit lístek do kina, ale ne jízdní kolo; patnáctiletý si může sám koupit jízdní
kolo, ale ne dům.
Ve svéprávnosti lze člověka omezit, ale jen při vážné duševní poruše, nejdéle na 3 roky a jen rozhodnutím soudu. Člověk nemůže být svéprávnosti úplně zbaven.
;;
Zkušební test:
50 Co je právní osobnost fyzické osoby?
a) Způsobilost pouze k právům.
b)
Způsobilost mít práva a povinnosti.
c)
Způsobilost pouze k povinnostem.
51Může být pojištěným i pětileté dítě?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale pouze z rozhodnutí soudu.
52Musí být pojistníkovi vždy alespoň 18 let?
a) Musí.
b)
Nemusí.
c)
Nemusí, pokud je to na základě rozhodnutí soudu.
43
2.1.3 Povinnost nahradit újmu
§§
2
NOZ § 2894 a násl.
Předpokladem pro vznik povinnosti nahradit újmu jsou:
a) porušení dobrých mravů, porušení zákona nebo porušení smluvní povinnosti,
b) vznik újmy,
c) příčinná souvislost mezi a) a b).
V některých případech je předpokladem pro vznik povinnosti nahradit újmu také zavinění (tj. úmysl
nebo nedbalost) škůdce – v takovém případě jde o tzv. subjektivní odpovědnost. V jiných případech
je škůdce povinen nahradit újmu bez ohledu na své zavinění – tzv. objektivní odpovědnost.
NOZ rozlišuje povinnost nahradit újmu na jmění, kterou označuje jako škodu, a povinnost nahradit
nemajetkovou újmu, kam patří také náhrada za bolest, ztížení společenského uplatnění a za duševní útrapy.
;;
Zkušební test:
53 Co je předpokladem tzv. objektivní odpovědnosti (povinnosti nahradit újmu)?
a) Zavinění.
b)
Porušení dobrých mravů, porušení zákona nebo porušení smluvní povinnosti, vznik újmy,
příčinná souvislost mezi nimi.
c)
Porušení právní povinnosti, existence škody, existence příčinné souvislosti mezi nimi
a zavinění.
44
2.2 Základní pojmy
2
2.2.1 Zájemci o pojištění, účastníci pojištění
§§
NOZ §§ 2758, 2766, 2770, 2829, 2830
Zájemce o pojištění
Zájemcem o pojištění je osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem.
Účastníci pojištění
Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník jako smluvní strany a dále pojištěný a každá další
osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost.
Pojistitel
Pojistitelem je právnická osoba, která se pojistnou smlouvou zavázala poskytnout pojistné
plnění v případě pojistné události. Soukromoprávní vymezení pojistitele však není vázáno na
veřejnoprávní oprávnění k provozování pojišťovací činnosti podle ZPOJ.
Viz důvodová zpráva k NOZ:
Na rozdíl od pojetí zákona č. 37/2004 Sb. [§ 3 písm. f)] se neuvažuje s tím, že pojistitelem je jen
ten, kdo je podle veřejného práva oprávněn podnikat v pojišťovnictví. Skutečnost, že někdo takové
oprávnění podle veřejného práva nemá, ho nezbavuje způsobilosti uzavírat smlouvu a v nedostatku
veřejného oprávnění nelze hledat důvod pro závěr o neplatnosti smlouvy. I takový pojistitel je uzavřenou smlouvou vázán a pojistník, případně další osoby na pojištění zúčastněné, jsou proti němu
oprávněny práva ze smlouvy uplatňovat, nevyužijí-li ustanovení o omylu.
Osoby, které vykonávají pojišťovací činnost a uzavírají pojistné smlouvy bez povolení podnikat
v pojišťovnictví, podléhají veřejnoprávním sankcím, včetně sankcí trestního práva.
Pojistník
Pojistníkem je osoba (člověk nebo právnická osoba), která uzavřela s pojistitelem pojistnou
smlouvu, z níž jí vyplývá povinnost platit pojistné za pojistnou ochranu. Obvykle je pojistník
zároveň pojištěným, ale někdy tomu tak není, jde-li o pojištění cizího pojistného nebezpečí (viz
příklad 1). Pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu vztahující se na pojistné nebezpečí pojištěného, který je osobou odlišnou od pojistníka. Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem
pojistné smlouvy týkající se pojištění jeho pojistného nebezpečí.
Pojištěný
Pojištěným je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu
pojistného zájmu se vztahuje pojištění.
Oprávněná osoba
Oprávněná osoba je osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.
45
Obmyšlená osoba
Osoba, kterou určí pojistník a které v případě smrti pojištěného vznikne právo na pojistné
plnění. Tuto osobu může pojistník určit již při sjednání pojištění nebo později, nejpozději do vzniku
pojistné události. Pokud pojistník není sám pojištěným, může ustanovit nebo změnit obmyšleného
pouze se souhlasem pojištěného. Obmyšlený se určuje buď jménem, nebo vztahem k pojištěnému (manžel, manželka, dítě, rodiče). Určení jménem s doplněním data narození je přesnější, ale
může mít svá úskalí (viz příklad 2). Pokud pojistník oprávněnou osobu výslovně v pojistné smlouvě
nebo později neurčí, nastupují v případě smrti pojištěného oprávněné osoby ze zákona. Lze také
dohodnout, že manžel, potomek nebo předek pojistníka bude určen jako obmyšlená osoba tzv. neodvolatelně. Účinky takového určení pak zanikají jen v zákonem stanovených případech jako např.
rozvodem manželství.
PP
2
Př. 1: Příkladem pojistníka může být rodič, který sjednává pojištění, kde pojištěným je jeho dítě. Ve skupinovém pojištění je to třeba zaměstnavatel, který může pojistit své zaměstnance.
Př. 2: Pokud je pouze jménem ustanovena manželka – například Jana Nováková, později dojde k rozvodu
a pojištěný opomene oprávněnou osobu změnit, bude pojistné plnění v případě smrti pojištěného vyplaceno
bývalé manželce paní Janě Novákové.
;;
Zkušební test:
54 Zájemcem o pojištění je:
a) Jen osoba mladší 15 let.
b)
Osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem.
c)
Jen osoba s dlouhodobým pobytem na území ČR.
55Účastníky pojištění jsou:
a) Pouze pojistník a pojištěná osoba, která má právo na pojistné plnění.
b)
Pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které
z pojištění vzniklo právo nebo povinnost.
c)
Pouze pojistitel a oprávněná osoba.
56 Pojistitelem je:
a) Fyzická osoba, která je oprávněna ke sjednávání pojištění.
b)
Právnická osoba, která se pojistnou smlouvou zavázala poskytnout pojistné plnění
v případě pojistné události.
c)
Ten, na jehož majetek bylo pojištění sjednáno.
57 Pojistníkem je:
a) Osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost.
b)
Osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu.
c)
Pouze osoba, která má právo na pojistné plnění.
46
58 Pojištěným je:
a) Pouze osoba vstupující do dědického řízení a která má právo na pojistné plnění.
b)
Osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se
pojištění vztahuje.
c)
Osoba, která má zájem uzavřít pojistnou smlouvu.
2
59 Oprávněnou osobou je:
a) Osoba, která při sjednání pojištění zastupuje pojištěného.
b)
Osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.
c)
Osoba, na kterou přechází v důsledku pojistné události povinnost platit pojistné.
60 Obmyšlenou osobou je:
a) Osoba, která je povinna platit pojistné za pojistníka.
b)
Osoba, kterou určí pojistník a které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti
pojištěného.
c)
Osoba, kterou chce pojistník pojistit.
61Může být pojistník zároveň pojištěným?
a) Ne, nikdy.
b)
Ano.
c)
Ano, ale pouze se souhlasem Ministerstva financí.
62 Osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem, se nazývá:
a) Žadatel o pojištění.
b)
Zájemce o pojištění.
c)
Oprávněná osoba.
63Musí mít osoba, která uzavře pojistnou smlouvu jako pojistitel, oprávnění provozovat
pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví?
a) Ano.
b)
Ne, avšak vystavuje se veřejnoprávním sankcím, včetně sankcí trestního práva.
c)
To určuje Ministerstvo financí na základě žádosti takové osoby.
64 Osoba určená pojistníkem, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti
pojištěného, se nazývá:
a) Pojistitel.
b)
Obmyšlený.
c)
Zájemce.
47
2.2.2 Pojistná hodnota, pojistná částka, limit pojistného plnění
§§
2
NOZ §§ 2811 až 2820, §§ 2821 až 2823
NOZ rozeznává škodové a obnosové pojištění.
V případě vzniku pojistné události u škodového pojištění je pojistitel povinen poskytnout pojistné
plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.
Pojistná hodnota by se měla rovnat pojistné částce.
V případě vzniku pojistné události u obnosového pojištění je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu ujednaném v pojistné smlouvě. Pojistná hodnota
se u těchto pojištění nevyskytuje. Právem na plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na
náhradu škody nebo jiné právo proti tomu, kdo je povinen škodu nahradit.
Hranice pojistného plnění
Je-li ujednáno omezení pojistného plnění horní hranicí, určí se tato hranice pojistnou částkou nebo
limitem pojistného plnění. Horní hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu škodní událost,
nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
Pojistná hodnota
Pojistná hodnota je nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události.
Pojistná částka
Pojistná částka je smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici pojistného plnění, lze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu. Pojistná částka se
na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného
majetku v době uzavření pojistné smlouvy. U životního pojištění by měla být taková, aby znamenala
v případě úmrtí skutečnou pomoc rodině a v případě dožití dostatečný přínos na budoucí potřeby
pojištěného.
Limit pojistného plnění
Nelze-li při pojištění majetku v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví
se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Limit pojistného
plnění se v pojistné smlouvě stanoví i v případě, že se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty
pojištěného majetku (zlomkové pojištění).
Horní hranici pojistného plnění lze určit limitem pojistného plnění i v případě, kdy tomu odpovídá
pojistný zájem (viz příklad).
PP
Př.: Pojištěný si postavil dům v hodnotě 2 000 000 Kč. Pojistná hodnota je 2 000 000 Kč. Pojistnou částku
pro pojistná nebezpečí požáru, výbuchu si pojištěný stanovil také na 2 000 000 Kč. Pro nebezpečí povodně
a záplavy si sjednal limit plnění na 500 000 Kč. V případě škody požárem nebo výbuchem bude oprávněné
osobě poskytnuto pojistné plnění ve výši škody maximálně do výše 2 000 000 Kč. V případě škody povodní
a záplavou bude poskytnuto pojistné plnění ve výši škody maximálně do výše 500 000 Kč.
48
;;
Zkušební test:
2
65 Co je pojistná hodnota?
a) Výše pojistného za pojistná nebezpečí.
b)
Nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku pojistné události.
c)
Limit pojistného plnění.
66 Co je pojistná částka?
a) Částka, kterou zaplatí pojištěný za pojistnou ochranu.
b)
Smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní
hranici pojistného plnění.
c)
Částka, která je dolní hranici pojistného plnění.
67 Nejvyšší možná majetková újma, která může nastat v důsledku
pojistné události, se nazývá?
a) Pojistná cena.
b)
Pojistná hodnota.
c)
Aktuální škoda.
68 Smluvně dohodnutá finanční částka v pojistné smlouvě, která určuje horní hranici
pojistného plnění, se nazývá?
a) Pojistná hranice.
b)
Pojistná částka.
c)
Pojistné plnění.
49
2.2.3 Pojistné
§§
2
NOZ § 2782, 2783
ZPOJ § 56, 65 odst. 4 a odst. 5
Pojistné
Pojistné je úplata za soukromé pojištění. Je to vlastně protihodnota za poskytnutou pojistnou
ochranu, úplata za přenesení negativních finančních důsledků nahodilosti z jednotlivých subjektů
na pojistitele.
Pojišťovna stanoví výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak,
aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti.
Při výpočtu sazeb pojistného v životním pojištění pojišťovna použije v případě pojistných smluv
uzavíraných v měně České republiky, u kterých garantuje výnos, technickou úrokovou míru maximálně do výše stanovené ČNB.
Technická úroková míra
Technická úroková míra je úroková míra, kterou pojišťovna používá při kalkulaci pojistného v životním pojištění. Technická úroková míra představuje takové zhodnocení rezervy pojistného životních
pojištění, na které má klient smluvní nárok (zaručený podíl na výnosech z finančního umístění).
Maximální výši technické úrokové míry určuje ČNB způsobem, který stanoví vyhláška, a zveřejňuje
ji včetně jejích změn formou úředního sdělení ve Věstníku ČNB.
Běžné pojistné
Běžné pojistné je pojistné stanovené za pojistné období.
Pojistné období
Pojistné období je časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí běžné pojistné.
Je to zpravidla rok, pololetí, čtvrtletí nebo měsíc. Není-li ujednáno pojistné období, považuje se za
ujednané pojistné období roční.
Jednorázové pojistné
Jednorázové pojistné je pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno.
Splatnost pojistného
Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období, nebylo-li ujednáno jinak (viz příklad 1).
Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, nebylo-li ujednáno jinak (viz příklad 2).
PP
Př. 1: Pojistník si sjednal 2. 8. pojištění na dobu 10 let. Pojistitel mu stanovil pojistné ve výši 1500 Kč za
pojistné období v délce jednoho měsíce. Pojistné je tedy splatné vždy ke třetímu dni v měsíci.
Př. 2: Pojistník si sjednal 2. 8. pojištění na dobu 1 roku s počátkem 10. 8. Pojistitel mu stanovil jednorázové
pojistné ve výši 20 000 Kč za celou dobu trvání pojištění. Pojistné je tedy splatné k 10. 8.
50
69 Co je pojistné?
Je to částka sjednaná v pojistné smlouvě, kterou pojistitel vyplatí v případě pojistné
a)
události.
b)
Je to úplata za soukromé pojištění.
c)
Je to částka, kterou pojistitel vyplatí pojistníkovi v případě zrušení smlouvy.
2
70 Pojistné stanovené za pojistné období se nazývá?
a) Netto pojistné.
b)
Běžné pojistné.
c)
Časové pojistné.
71 Pojistné stanovené na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno, se nazývá?
a) Jednorázově vyplacená penze.
b)
Jednorázové pojistné.
c)
Odbytné.
72 Kdy je splatné běžné pojistné?
a) V den podpisu smlouvy.
b)
Prvního dne pojistného období, nebylo-li ujednáno jinak.
c)
Po přijetí pojištěného do pojištění.
73 Kdy je splatné jednorázové pojistné?
a) V den podpisu smlouvy.
b)
Dnem počátku pojištění, nebylo-li ujednáno jinak.
c)
Po přijetí pojištěného do pojištění.
74Úplata za soukromé pojištění se nazývá?
a) Zajistné.
b)
Pojistné.
c)
Cena.
51
2.2.4 Škodní a pojistná událost
§§
2
NOZ §§ 2758, 2796 až 2798
Škodní událost
Je událost, ze které vznikla újma a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné
plnění (viz příklad). Vzniklá újma je vlastně konkrétním důsledkem pojistného nebezpečí, kterým
je pojištěný ohrožován. Jednotlivé újmy mohou mít různou povahu. Mohou vznikat újmy na jmění
(„škoda“ např. se jedná o ztrátu, poškození nebo zničení věci, finanční ztráty), nemajetkové újmy
(zranění, smrt).
Pojistná událost
Pojistná událost je nahodilá událost krytá pojištěním.
Nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na
pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku
a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě.
Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.
Stejné oznámení může učinit jakákoliv osoba, která má na pojistném plnění právní zájem.
Jakmile je pojištěným oznámena pojistná událost, je pojistitel povinen bez zbytečného odkladu zahájit šetření, které je nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit. V této chvíli začíná
proces likvidace pojistné události pojistitelem.
PP
;;
Př.: Pojištěný muž utrpěl při dopravní nehodě tříštivou zlomeninu dolního konce stehenní kosti. Vyplnil formulář „Hlášení pojistné události“ a odevzdal ho s příslušnou lékařskou zprávou na pobočce pojišťovny (tj. pojistitele). Tímto úkonem splnil ohlašovací povinnost pro pojistnou událost.
Zkušební test:
75 Co je škodní událost?
a) Je to jen skutečnost, při které byla poškozena oprávněná osoba.
b)
Je to skutečnost, ze které vznikla újma a která by mohla být důvodem vzniku práva na
pojistné plnění.
c)
Je to jen událost, ke které došlo na území ČR.
76 Co je pojistná událost?
a) Je pojem, užívaný v životním pojištění při oceňování zdravotního stavu.
b)
Nahodilá událost krytá pojištěním.
c)
Placení pojistného.
52
77 Skutečnost, ze které vznikla újma a která by mohla být důvodem
vzniku práva na pojistné plnění, se nazývá:
a) Nehodou.
b)
Škodní událost.
c)
Škodním důvodem.
2
78 Nahodilá událost krytá pojištěním se nazývá:
a) Pojistný záměr.
b)
Pojistná událost.
c)
Pojistná skutečnost.
79 Je pojistitel povinen po oznámení pojistné události zahájit šetření této události?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Pouze v případě smrti pojištěného.
53
2.2.5 Pojistné plnění (záloha),
promlčení práva na pojistné plnění
§§
2
NOZ §§ 2797, 2798, 2780, 2809, 2788, §§ 626, 629, § 635, § 2771
Splatnost pojistného plnění
Pojistné plnění představuje peněžité plnění oprávněné osobě po vzniku pojistné události.
Není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření.
Šetření škodní události
Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění;
na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě
důvod jeho zamítnutí.
Nelze-li ukončit šetření nutná ke zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo ke
zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, sdělí pojistitel
oznamovateli, proč nelze šetření ukončit, na jeho žádost mu důvody sdělí písemně. Osobě, která
uplatňuje právo na pojistné plnění, poskytne na její žádost přiměřenou zálohu, to neplatí v případě,
kdy existuje rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít.
Je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného (viz
příklad 1), sděluje pojistitel oznamovateli důvody, proč šetření nelze ukončit.
Promlčení práva na pojistné plnění
U práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události.
To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo
v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění
povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.
K ujednání o zkrácení nebo prodloužení promlčení lhůty se v pojištění nepřihlíží.
Promlčecí lhůta trvá tři roky. Právo na pojistné plnění ze životního pojištění se promlčí za 10 let.
Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na
náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.
Odmítnutí práva na pojistné plnění
Dle § 2788 NOZ dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření
smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce
nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li
v odpovědi zatajeno nic podstatného.
Stejnou povinnost má obdobně i pojištěný.
Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost,
a) o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události,
b) kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného
porušení povinnosti stanovené v § 2788 a
c) pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo
pokud by ji uzavřel za jiných podmínek.
54
Při povinném pojištění může pojistitel pojistné plnění odmítnout, jen pokud se na uvedení
nepravdivých informací, neúplně zodpovězených dotazů učiněných v písemné formě nebo
vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů podílel výlučně poškozený nebo i jiná
osoba s vědomím poškozeného.
PP
;;
2
Př.: Pojištěný dne 1. 7. nahlásil pojistnou událost na svém motorovém vozidle. Dne 1. 10. se dožadoval ukončení šetření své pojistné události. Likvidátor klientovi sdělil, že šetření nemůže být ukončeno, protože nedodal
velký technický průkaz vozidla a fakturu za opravu.
Zkušební test:
80 Pojistné plnění je splatné:
a) Do 30 dnů po skončení šetření policie.
b)
Do 15 dnů po skončení šetření pojistné události, není-li splatnost pojistného plnění
ujednána jinak.
c)
Do 1 roku od skončení šetření policie.
81 V jaké lhůtě musí pojistitel oznámit, že nelze ukončit šetření škodní události?
a) Do 1 měsíce od oznámení události.
b)
Do 3 měsíců od oznámení události.
c)
Do 6 měsíců od oznámení události.
82 Promlčecí doba u pojistného plnění ze životního pojištění je:
a) 3 roky.
b)
10 let.
c)
Promlčecí lhůta u životního pojištění se neuplatňuje.
83 Promlčecí doba u pojistného plnění z neživotního pojištění je:
a) 5 let.
b)
3 roky.
c)
1 rok.
84 Je pojistitel povinen poskytnout přiměřenou zálohu na pojistné plnění?
a) Ne.
b)
Ano, a to na žádost oprávněné osoby, pokud neexistuje rozumný důvod zálohu neposkytnout.
c)
Ano, pouze však u neživotního pojištění.
55
85 Kdy začíná běžet promlčecí doba práva na pojistné plnění u životního pojištění?
a) Za 3 roky po vzniku pojistné události.
b)
Za 1 rok po vzniku pojistné události.
c)
Za 5 let po skončení šetření pojistné události.
2
86 Kdy začíná běžet promlčecí doba práva na pojistné plnění u neživotního pojištění?
a) Za 3 roky po vzniku pojistné události.
b)
Za 1 rok po vzniku pojistné události.
c)
Za 5 let po skončení šetření pojistné události.
87Má pojistitel právo odmítnout plnění z pojistné smlouvy?
a) Ne.
b)
Ano, za podmínek stanovených zákonem.
c)
Pouze se souhlasem Ministerstva financí.
56
2.2.6
§§
Časová a nová cena
2
NOZ §§ 492, 296
Pojmy časová a nová cena nejsou upraveny jako definované pojmy v NOZ, jejich úprava bude nejspíše provedena pojistnými podmínkami pojistitele, nelze však předpokládat a rozumně očekávat, že by obsahu a významu uvedených pojmů byly přisuzovány jiné významy než doposud a jak je uvedeno dále.
Časová cena pojištěné věci
Je to cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí (viz příklad 1). Časová cena
se stanoví z nové ceny věci a stupně jejího znehodnocení nebo opotřebení. Časová cena bývá
většinou přisuzována věcem, které rychle technicky zastarávají (audiovizuální a výpočetní technika, domácí elektrospotřebiče) nebo se rychle opotřebují (oděvy a obuv).
Časovou cenu lze stanovit také z nové ceny, která vznikla zhodnocením věci její modernizací,
opravou nebo jiným způsobem. Výše pojistného placeného při pojištění na časovou cenu je mnohem nižší než u pojištění na novou cenu.
Nová cena pojištěné věci
Je to cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelnou, která je stejného druhu nebo nová a slouží ke stejnému účelu (viz příklad 2). Zjednodušeně řečeno, když jsou věci pojištěné na novou cenu, v případě pojistné události dostane pojištěný
takovou náhradu, aby si stejnou věc, která byla zničena či odcizena, mohl pořídit znovu. Pokud byla
daná věc jen poškozena, dostane tolik, aby si ji mohl nechat opravit a uvést do původního stavu.
Podle § 2969 NOZ se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození
a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.
Náhrada tak může převýšit obvyklou cenu poškozené věci (cena v době poškození) a bude záležet
na judikatorní praxi, která určí, o jaké převýšení se bude jednat.
PP
Př. 1: Pojištěný si sjednal s pojistitelem pojištění domácnosti na časovou cenu. V prvním roce pojištění si koupil televizor za 10 000 Kč. Po 5 letech trvání pojištění byl televizor při požáru bytu zničen. Pojistitel v tomto případě vyplatil
pojištěnému pojistné plnění ve výši 4000 Kč. Při stanovení této výše plnění bylo zohledněno opotřebení televizoru.
Př. 2: Pojištěný si sjednal s pojistitelem pojištění domácnosti na novou cenu. V prvním roce pojištění si koupil
obývací stěnu za 10 000 Kč. Po 5 letech trvání pojištění byla obývací stěna při požáru bytu zničena. Pojistitel
v tomto případě vyplatil pojištěnému pojistné plnění ve výši 12 000 Kč. Výše plnění odpovídala částce, za
kterou si pojištěný mohl v roce pojistné události koupit srovnatelnou obývací stěnu, protože ta původní se již
nevyráběla.
57
;;
Zkušební test:
2
88 Co je časová cena pojištěné věci?
a) Cena, za kterou byla věc nakoupena.
b)
Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí.
c)
Pořizovací cena věci rozhodná pro stanovení pojistné částky.
89 Jak se stanoví časová cena?
a) Stanoví se na základě vyhlášky Ministerstva financí.
b)
Stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného
znehodnocení či jejího zhodnocení.
c)
Stanoví na základě odhadu.
90 Co je nová cena pojištěné věci?
a) Cena, kterou si stanoví klient.
b)
Cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo srovnatelnou,
a to jako věc stejnou nebo novou stejného druhu a účelu.
c)
Cena, kterou stanoví Ministerstvo financí.
91 Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí, se nazývá:
a) Škodní cena.
b)
Časová cena.
c)
Odkupná cena.
92 Cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase pořídit věc stejnou nebo
srovnatelnou, a to jako věc stejnou nebo novou, se nazývá:
a) Odhadní cena.
b)
Nová cena.
c)
Nákupní cena.
58
2.2.7 Odkupné, snížení pojistné částky,
snížení ročního důchodu a zkrácení pojistné doby
§§
2
NOZ § 2823, § 2826, §§ 2838–2843
Odkupné
Výše technické rezervy postupně vytvořené z nespotřebované části pojistného vypočtená
pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění ponížená o určitý poplatek za předčasné ukončení pojištění se nazývá odkupné (viz příklad 1).
Bylo-li v životním pojištění ujednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za dva roky,
nebo jde-li o pojištění za jednorázové pojistné ujednané na dobu delší jednoho roku, nebo jde-li
o pojištění se sníženou pojistnou částkou, má pojistník právo, nevylučuje-li to smlouva, aby mu pojistitel na jeho žádost vyplatil odkupné. Odkupné je splatné do tří měsíců ode dne doručení žádosti
o jeho výplatu pojistiteli; výplatou odkupného pojištění zaniká.
Požádá-li pojistník kdykoli za trvání pojištění pojistitele o sdělení, kolik by činila výše odkupného,
sdělí mu ji pojistitel do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti včetně výpočtu odkupného.
Pokud není pojistník současně pojištěným, musí s žádostí o zrušení pojištění souhlasit i pojištěný.
Snížení pojistné částky, snížení ročního důchodu a zkrácení pojistné doby
Pokud bylo za pojištění zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou v pojistné smlouvě
a pokud nebylo po uplynutí této doby další běžné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě,
mění se takové pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (snížení pojistné částky)
nebo na snížený roční důchod, a to bez povinnosti platit běžné pojistné.
V tomto případě je pojistná částka snížena na výši odpovídající zaplacenému pojistnému a současně jsou zde započítány náklady vynaložené pojistitelem. Pojištění na tuto novou pojistnou částku
pokračuje dále po celou sjednanou dobu bez povinnosti platit pojistné.
Pokud snížená pojistná částka nebo snížený roční důchod jsou menší než limity sjednané v pojistné smlouvě, dojde ke zkrácení doby pojištění (zkrácení pojistné doby). V tomto případě pokračuje
platnost pojištění s původně sjednanou pojistnou částkou, ale jenom po kratší dobu. Opět zde není
povinnost platit pojistné.
Výše uvedené se netýká pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu
za běžné pojistné. Tento typ pojištění zaniká pro neplacení pojistného bez práva na snížení pojistné
částky, snížení ročního důchodu nebo zkrácení pojistné doby.
Indexace
Indexace je zvyšování pojistné částky a pojistného během doby placení pojistného v závislosti na
změně podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného např. na růstu indexu spotřebitelských
cen (viz příklad 2). Je to jeden z prostředků proti znehodnocování nároků z pojištění vlivem inflace.
Nutnými podmínkami pro uplatňování indexace jsou: sjednání indexace v pojistné smlouvě a umožnění indexace pojistně technickými parametry daného druhu pojištění.
59
PP
Př. 1: Pojistník se po 8 letech trvání pojištění rozhodne zrušit pojištění. V takovém případě pojistitel vypočítá kapitálovou hodnotu pojištění, tzn. postupně ukládanou nespotřebovanou část pojistného zhodnocenou
podle pojistných podmínek pojistné smlouvy. Poté mu vyplatí odkupné, tj. kapitálovou hodnotu pojištění
sníženou o určitý stornopoplatek, a pojištění v této chvíli zaniká.
2
Př. 2: Vzroste-li například meziročně inflace o 4 %, tak o stejný poměr se za dané období podle druhu produktu
může zvednout jak pojistné (z 1000 Kč/měs. na 1040 Kč/měs.), tak i pojistná částka (z poj. č. 100 000 Kč na
poj. č. 104 000 Kč).
;;
Zkušební test:
93 Co je odkupné v životním pojištění?
a) Finanční částka určená klientem.
b)
Výše technické rezervy vytvořená z nespotřebované části pojistného vypočtená pojistně
matematickými metodami k datu zániku pojištění ponížená o poplatek za předčasný zánik
pojištění.
c)
Celková částka k výplatě při pojistném plnění.
94 V jakém případě je pojistitel oprávněn snížit pojistnou částku?
a) V případě zvýšení inflace o více než 2 %.
b)
V případě, že běžné pojistné nebude zaplaceno ve stanovené lhůtě.
c)
V žádném.
95 Výše technické rezervy vytvořené z nespotřebované části pojistného vypočtená
pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění ponížená o poplatek za
předčasný zánik pojištění se nazývá:
a) Odškodné.
b)
Odkupné.
c)
Zádržné.
60
2.3 Pojištění vznik, zánik,
přerušení, pojistná smlouva
2
2.3.1 Obsah pojistné smlouvy a pojistky, pojistné podmínky
§§
NOZ § 2758, §§ 2775 až 2778, § 2774
Pojistná smlouva
Pojistná smlouva je tzv. odvážnou smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje
v případě vzniku nahodilé události kryté pojištěním (pojistné události) poskytnout pojistníkovi nebo
třetí osobě ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.
Dohodnuté podmínky jsou závazné pro pojistitele i pro druhou smluvní stranu. Nedílnou součástí
pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, s nimiž musí být pojistník před
uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen.
Pojistka
Pojistka je potvrzení o uzavření pojistné smlouvy vydané pojistitelem pojistníkovi. Pokud dojde ke ztrátě, poškození nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka
druhopis pojistky; to platí obdobně o vydání kopie smlouvy.
Obsah pojistné smlouvy
Pojistná smlouva, pokud byla uzavřena v písemné podobě, obsahuje vždy
– číslo smlouvy,
– určení pojistitele a pojistníka,
– určení oprávněné osoby nebo způsobu, jakým bude určena,
– pojistné nebezpečí a pojistnou událost,
– výši pojistného, jeho splatnost a údaj, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové,
– pojistnou dobu,
– případná odchylná ujednání od pojistných podmínek a
– v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na
výnosech pojistitele, pak i způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude
podílet,
– při určení osob uvedených výše, tj. pojistitele, pojistníka a oprávněné osoby (platí
i při určení pojištěného) se uvede:
• jejich jméno nebo jména, adresa bydliště nebo sídla a identifikující údaj.
• pojistné podmínky vydané pojistitelem, pokud nejsou uvedeny přímo v pojistné smlouvě.
Pojistné podmínky
Pojistné podmínky jsou podmínky, upravující podrobněji podmínky pojištění, zpracované pojistitelem pro jednotlivá odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění uzavíraných v rámci pojistného odvětví. Rozlišujeme pojistné podmínky např. všeobecné,
zvláštní a doplňkové. Obsahují zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou
událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Odkazuje-li
pojistná smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením
smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku – pojistitel je pro tento případ
povinen splnit tuto povinnost okamžitě po uzavření smlouvy.
61
;;
Zkušební test:
2
96 Jaké údaje o osobách (pojistitel, pojistník, oprávněná osoba, pojištěný)
musí být uvedeny v pojistné smlouvě?
a) Žádné.
b)
Jejich jméno nebo jména, adresa bydliště nebo sídla a identifikující údaj.
c)
Pouze jméno a příjmení.
97 Co je pojistka?
a) Smluvní ochrana pojistitele vůči pojistníkovi.
b)
Potvrzení o uzavření pojistné smlouvy vydané pojistitelem pojistníkovi.
c)
Příslib pojištěného k placení pojistného.
98 Kdo vystaví pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy?
a) Pojišťovací makléř.
b)
Pojistitel.
c)
Pojišťovací agent.
99 Je pojistitel povinen při ztrátě pojistky vystavit pojistníkovi její druhopis?
a) Ano, ale pouze se souhlasem Ministerstva financí.
b)
Ano, ale pouze na žádost pojistníka.
c)
Ne, nikdy.
100 Kdo vydává pojistné podmínky?
a) Česká asociace pojišťoven.
b)
Pojistitel.
c)
Ministerstvo financí.
101Může pojistná smlouva odkazovat na pojistné podmínky?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale pouze u životního pojištění.
102 S pojistnými podmínkami musí být pojistník prokazatelně seznámen, a to:
a) Po uzavření pojistné smlouvy.
b)
Před uzavřením pojistné smlouvy, to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku
– pojistitel je pro tento případ povinen splnit tuto povinnost okamžitě po uzavření smlouvy.
c)
Během trvání pojištění.
103 Je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, pouze pokud se jedná o investiční životní pojištění.
62
2.3.2 Způsob uzavření pojistné smlouvy a její forma
§§
2
NOZ §§ 2758, 2759, 2773
Způsob uzavření pojistné smlouvy a její forma.
Neurčí-li se v nabídce na uzavření pojistné smlouvy, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí
do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno
lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.
Považuje-li se odpověď na nabídku za nový návrh, platí, že byl odmítnut, nepřijme-li jej druhá strana do jednoho měsíce ode dne doručení.
Výše uvedené podmínky jsou totožné i pro návrh na změnu pojistné smlouvy.
U pojistné smlouvy se vyžaduje písemná forma, s výjimkou případů, kdy je pojištění ujednáno
na pojistnou dobu kratší než jeden rok.
Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma za zachovanou.
Každá ze stran musí obdržet alespoň jedno vyhotovení pojistné smlouvy, což platí i pro změnu
pojistné smlouvy.
;;
Zkušební test:
104Musí být pojistná smlouva uzavřena vždy písemně?
a) Ano, vždy.
b)
U pojistné smlouvy se vyžaduje písemná forma, s výjimkou případů, kdy je pojištění ujednáno
na pojistnou dobu kratší než jeden rok.
c)
Ne, pouze na žádost klienta.
105Musí být písemná pojistná smlouva vždy podepsaná?
a) Ano
b)
Ne, pokud je uzavřena včasným zaplacením pojistného.
c)
Pouze v případě, že pojistník není totožný s pojištěným.
63
2.3.3 Vznik pojištění
§§
2
NOZ § 2772
Vznik pojištění
Není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy (viz příklad).
Bylo-li ujednáno, že se pojištění vztahuje i na dobu přede dnem uzavřením pojistné smlouvy, není
pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době nabídky věděl nebo vědět měl
a mohl, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, pokud v době nabídky
věděl nebo vědět měl a mohl vědět, že pojistná událost nastat nemůže.
PP
;;
Př.: Obecně platí, že pojištění vzniká od 00 hodin dne následujícího po dni uzavření pojistné smlouvy. Uzavírám-li tedy pojištění dne 13. 8., tak datum vzniku (počátku) pojištění je od 00 hodin dne 14.8.
Zkušební test:
106 Není-li ujednána doba vzniku pojištění, pojištění vzniká:
a) Vyjádřením zájmu ze strany klienta.
b)
Prvním dnem následujícím po uzavření pojistné smlouvy.
c)
Jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí.
107 Vzniká pojištění prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy?
a) Ne.
b)
Ano, nebyla-li ujednána jiná doba vzniku pojištění.
c)
Ano, vždy.
108Může se pojištění vztahovat i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, pokud je pojistník v pracovní neschopnosti.
109Může pojištění vzniknout již dnem, ve kterém je uzavřena pojistná smlouva?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, protože každé pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy.
64
2.3.4 Změny v pojistné smlouvě
§§
NOZ § 2759, § 2773 odst. 1, § 2785, § 2786, § 2790 § 2791, § 2792, § 2793, § 2794, § 2795
Změny v pojistné smlouvě
Pro návrh na změnu pojištění platí stejná ustanovení jako pro uzavření pojistné smlouvy (viz
tematický okruh 2.3.2 této publikace).
2
Jde zejména o následující ustanovení:
– přijetí nabídky ve lhůtě v ní určené,
– přijetí nabídky pojistitele zaplacením pojistného,
– není-li v nabídce lhůta pro její přijetí určena, tak přijetím nabídky nejpozději do 1 měsíce
od jejího doručení druhé straně, je-li změna podmíněna lékařskou prohlídkou, tak přijetím nabídky do 2 měsíců od jeho doručení,
– nabídka musí mít písemnou formu, není-li ujednáno nebo stanoveno jinak (krátkodobá
pojištění).
Nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši
běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit.
Vyhradí-li si pojistitel právo měnit výši pojistného z jiného důvodu, než je změna podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného nebo vyhradí-li si pojistitel u pojištění osob právo měnit výši
pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu, nepřihlíží se k tomu.
Upraví-li pojistitel výši pojistného, sdělí ji pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti
pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Nesouhlasí-li pojistník se
změnou, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl; v tom případě
pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Neupozornil-li
však pojistitel na tento následek pojistníka ve sdělení podle odstavce 1, trvá pojištění nadále a výše
pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění.
Změní-li se okolnosti, které byly uvedeny ve smlouvě nebo na které se pojistitel tázal, tak podstatně,
že zvyšují pravděpodobnost vzniku pojistné události z výslovně ujednaného pojistného nebezpečí,
zvýší se pojistné riziko. Pojistník nesmí bez pojistitelova souhlasu učinit nic, co zvyšuje pojistné
nebezpečí, ani to třetí osobě dovolit; zjistí-li až dodatečně, že bez pojistitelova souhlasu dopustil,
že se pojistné nebezpečí zvýšilo, pojistiteli to bez zbytečného odkladu oznámí. Zvýší-li se pojistné
nebezpečí nezávisle na pojistníkově vůli, oznámí to pojistník pojistiteli bez zbytečného odkladu
poté, co se o tom dozvěděl.
Je-li pojištěno cizí pojistné riziko, má povinnosti stanovené v odstavci 2 pojištěný.
Poruší-li pojistník nebo pojištěný povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a nastala-li po této
změně pojistná událost, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které by měl obdržet, kdyby se byl o zvýšení pojistného rizika
z oznámení včas dozvěděl.
Sníží-li se podstatně pojistné riziko v pojistné době, vzniká pojistiteli povinnost snížit pojistné úměrně k snížení pojistného rizika s účinností ode dne, kdy se o tomto snížení dozvěděl.
65
Pro pojištění osob pro případ nemoci se ustanovení o změně pojistného rizika nepoužijí. Pro pojištění osob pro jiné případy se ustanovení o změně pojistného rizika nepoužijí, mění-li se pojistné riziko v průběhu doby trvání pojištění; nebyla-li tato změna promítnuta ve výpočtu pojistného, vzniká
oznamovací povinnost vůči pojistiteli, pokud na ni byl pojistník nebo pojištěný upozorněn.
;;
2
Zkušební test:
110 Za jakých podmínek lze změnit pojistnou smlouvu?
a) Kdykoliv i bez souhlasu obou smluvních stran.
b)
Dohodou smluvních stran, která musí být učiněna písemnou formou, není-li
ujednáno nebo stanoveno jinak.
c)
Dohodou smluvních stran, a to ve lhůtě 3 měsíců.
111Může pojistitel jednostranně změnit pojistnou smlouvu?
a) Ano se souhlasem Ministerstva financí.
b)
Ne, ledaže tak stanoví zákon.
c)
Kdykoliv i se zpětnou platností.
66
2.3.5 Přerušení pojištění
§§
2
NOZ § 2801
Přerušení pojištění
Pojištění se přeruší, nebylo-li zaplaceno pojistné. Doba přerušení počne uplynutím dvou měsíců ode dne jeho splatnosti až do jeho zaplacení. Doba přerušení pojištění se započítává do
pojistné doby, jen je-li to výslovně ujednáno.
Za dobu přerušení pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí
(viz příklad 1), které nastaly v době přerušení pojištění a které by jinak byly pojistnými událostmi.
Doba přerušení pojištění se započítává do pojistné doby, jen je-li to výslovně ujednáno.
Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání.
Životní pojištění lze přerušit, jen bylo-li to ujednáno v pojistné smlouvě.
PP
;;
Př.: Klient si sjednal úrazové pojištění. Po třech letech přestal platit pojistné a jeho pojištění bylo přerušeno.
Ve druhém měsíci po přerušení si na kole zlomil nohu. Uplatňoval škodu na pojistiteli, ale výplata pojistného
plnění mu byla ze strany pojistitele odmítnuta.
Zkušební test:
112 Pojištění se přerušuje:
a) Pokud je to nevýhodné pro pojistitele.
b)
Nebylo-li pojistné zaplaceno, přičemž doba přerušení počne uplynutím dvou měsíců ode dne
jeho splatnosti až do jeho zaplacení.
c)
Pokud je to nevýhodné pro klienta.
113 Započítává se přerušení pojištění do délky pojistné doby?
a) Ne, doba přerušení se započítává do pojistné doby.
b)
Doba přerušení se započítává do pojistné doby, jen je-li to výslovně ujednáno.
c)
Ano, doba přerušení prodlužuje délku pojistné doby.
114 Která pojištění nelze přerušit?
a) Žádná.
b)
Povinná, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní,
bylo-li tak ujednáno v pojistné smlouvě.
c)
Všechna.
67
115Lze přerušit povinné pojištění?
a) Ano, vždy na žádost pojistníka.
b)
Ne, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání.
c)
Ano, se souhlasem Ministerstva financí.
2
116Lze přerušit životní pojištění?
a) Ano, kdykoliv na konci pojistného období.
b)
Ne, pokud nebyla možnost přerušení pojištění ujednána v pojistné smlouvě.
c)
Pouze pokud vznikl přeplatek na pojistném.
68
2.3.6 Zánik pojištění
§§
2
NOZ § 2786, §§ 2802 až 2810
Pojištění zaniká zejména některým z následujících způsobů:
a) Uplynutím doby
Pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. U pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné
smlouvě dohodnout, že uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně,
že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pokud pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných
podmínek o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
Upraví-li pojistitel výši pojistného, sdělí ji pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti
pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Nesouhlasí-li pojistník se
změnou, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl; v tom případě
pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Neupozornil-li
však pojistitel na tento následek pojistníka ve sdělení podle odstavce 1, trvá pojištění nadále a výše
pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění.
b) Nezaplacením pojistného
Pojištění zaniká marným uplynutím dodatečné lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc ode dne doručení
upomínky. Upomínka pojistitele musí obsahovat poučení pro pojistníka o zániku pojištění v případě
nezaplacení dlužného pojistného v dodatečné lhůtě.
c) Dohodou
Pojistitel a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout. K platnosti dohody se vyžaduje, aby
v ní smluvní strany ujednaly, jak se vyrovnají. Není-li ujednán okamžik zániku pojištění, platí, že
pojištění zaniklo dnem, kdy dohoda nabyla účinnosti.
d) Výpovědí
Pojistitel nebo pojistník může pojištění vypovědět:
a) s osmidenní výpovědní dobou do dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy, nebo
b) s měsíční výpovědní dobou do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události;
vypoví-li však pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k tomu.
Pojistník může pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou:
a) do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že pojistitel použil při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění hledisko zakázané v § 2769 (hledisko rovného
zacházení),
b) do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o převodu pojistného
kmene nebo jeho části nebo o přeměně pojistitele, nebo
c) do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení, že pojistiteli bylo odňato
povolení k provozování pojišťovací činnosti.
69
Pojistitel nebo pojistník může pojištění vypovědět:
je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, pojištění zaniká na základě výpovědi ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve
kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. Vypoví-li
pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k výpovědi.
2
e) Odstoupením
Pojistitel má právo od smlouvy odstoupit:
– Poruší-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povinnost k pravdivým sdělením (§ 2788 NOZ), prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu
neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil nebo musel zjistit, jinak právo zanikne.
– Bylo-li v životním pojištění uvedeno nesprávné datum narození pojištěného, má pojistitel
právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by vzhledem k pojistným podmínkám platným
v době uzavření smlouvy smlouvu neuzavřel. Neuplatní-li pojistitel právo odstoupit od
smlouvy během života pojištěného a do tří let ode dne uzavření smlouvy, nejpozději však
do dvou měsíců poté, co se o nesprávném údaji dozvěděl, jeho právo zaniká.
Pojistník má právo od smlouvy odstoupit:
– Poruší-li pojistitel při uzavírání smlouvy povinnost upozornit pojistníka na nesrovnalosti
mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky (§ 2789 NOZ) Toto právo může
pojistník uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil nebo musel zjistit,
jinak právo zanikne.
– Poruší-li pojistitel při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně povinnost sdělit na
písemné dotazy zájemce o pojištění nebo pojistníka pravdivé a úplné údaje o skutečnostech, týkajících se pojištění. Toto právo může pojistník uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy
takovou skutečnost zjistil nebo musel zjistit, jinak právo zanikne.
– Byla-li smlouva uzavřena formou obchodu na dálku, má pojistník právo ve lhůtě 14 dnů
odstoupit od smlouvy bez udání důvodu ode dne jejího uzavření nebo ode dne, kdy mu
byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření
smlouvy
– Byla-li uzavřena formou obchodu na dálku smlouva o pojištění, spadajícího do odvětví životních pojištění dle přílohy č. 1 k ZPOJ, je pojistník oprávněn od smlouvy odstoupit ve lhůtě
30 dnů ode dne, kdy obdržel sdělení o uzavření obchodu na dálku nebo ode dne, kdy mu
byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření
smlouvy; to platí i v případě, kdy byla smlouva uzavřena jinak než formou obchodu na dálku.
Tato úprava se nepoužije na smlouvy spadající do pojištění pomoci osobám v nouzi
během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště včetně pojištění finančních
ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním, jestliže byly tyto smlouvy sjednány na
dobu kratší než jeden měsíc.
f) Dnem odmítnutí pojistného plnění
Pojistitel může plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v § 2788
(povinnost k pravdivým sdělením) a jestliže by při znalosti této skutečnosti tuto smlouvu neuzavřel
nebo ji uzavřel za jiných podmínek.
Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti
s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo kterým si úmyslně
ublížil na zdraví (§ 2845)
70
g) Z dalších důvodů
Pojištění zaniká:
– zánikem pojistného zájmu,
– zánikem pojistného nebezpečí,
– dnem smrti pojištěné osoby,
– dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce.
2
h) Další úpravy důvodů zániku pojištění:
– § 2782 NOZ: V důsledku pojistné události,
– § 2812 NOZ: Pojištění majetku zaniká dnem oznámení změny vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku pojistiteli, nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou
vlastnictví či spoluvlastnictví nezaniká,
– § 2867: Souvisí-li pojištění (odpovědnosti) s vlastnickým právem a nebylo-li výslovně
ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli,
– § 2826 odst. 2 NOZ: Vyžaduje-li se souhlas pojištěného, popřípadě jeho zákonného zás
tupce, a neprokáže-li pojistník souhlas v ujednané době, jinak do tří měsíců ode dne
uzavření smlouvy, zaniká pojištění uplynutím této doby. Nastane-li v této době pojistná
událost, aniž byl souhlas udělen, nabývá právo na pojistné plnění pojištěný; je-li pojistnou
událostí smrt pojištěného, nabývají toto právo osoby uvedené v § 2831 NOZ,
– § 2853 NOZ: Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku, mají
pojistitel i pojistník právo navrhnout druhé straně, aby byla pojistná částka snížena při
současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této
změně. Nepřijme-li strana návrh do jednoho měsíce ode dne, kdy jej obdržela, pojištění
zaniká.
i) Zánik povinného pojištění z důvodu odstoupení nebo výpovědi pojistitele (§ 2781)
Toto právo pojistiteli náleží, pouze pokud tak připouští jiný zákon.
PP
;;
Př.: Klient si sjednal životní pojištění dne 31. 8. V měsíci září zjistil, že dané pojištění nepotřebuje. V tomto
případě má možnost během měsíce října pojištění vypovědět.
Zkušební test:
117Může pojištění zaniknout dohodou?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale jen se souhlasem Ministerstva financí.
118Může pojištění zaniknout výpovědí?
a) Ne.
b)
Ano, např. výpovědí do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události.
c)
Ano, pouze se souhlasem České kanceláře pojistitelů.
71
119Lze každou pojistnou smlouvu vypovědět do 2 měsíců od jejího uzavření?
a) Ano.
b)
Ne – např. omezení v povinném pojištění.
c)
Pouze v případě úmrtí pojistníka.
2
120Může pojištění zaniknout též pro neplacení pojistného?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Pouze na základě rozhodnutí finančního úřadu.
121Může pojistník odstoupit od smlouvy, pokud ho pojistitel neupozornil na
nesrovnalosti mezi nabízeným pojištěním a jeho požadavky?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Pouze pokud je tato možnost sjednána v pojistné smlouvě.
122 Pojištění zaniká též:
a) Smrtí oprávněné osoby.
b)
Smrtí pojištěné osoby.
c)
Smrtí obmyšlené osoby.
72
2.4 Škodové pojištění
2
2.4.1 Definice a druhy škodového pojištění
§§
NOZ §§ 2811, 2856, 2861, 2868, § 2871, § 2872
Škodové pojištění je pojištění, při kterém plnění pojistitele vyrovnává úbytek majetku vzniklý
důsledku pojistné události, a to v rozsahu určeném pojistnou smlouvou. Účelem škodového pojištění je vyrovnání vzniklé újmy. V tomto pojištění nemůže pojištěný od pojistitele získat pojistné
plnění vyšší, než je vzniklá újma. Pojistné plnění nemůže v případě škodového pojištění vést k obohacení, neboť je určeno pouze k vyrovnání vzniklé újmy, zejména k nahrazení škody.
NOZ: –
–
nařizuje sjednat jako škodové pojištění pouze pojištění právní ochrany (§ 2856), pojištění
odpovědnosti (§ 2861), pojištění úvěru nebo záruky (§ 2868) a pojištění velkého pojistného
rizika (2872),
připouští, aby bylo pojištění majetku, úrazu, nemoci i pojištění finančních ztrát ujednáváno nejen jako škodové, ale i jako obnosové,
zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku (§ 2813), že ujednání horní hranice pojistného
plnění se vztahuje na jednu škodní událost. Pokud by se měla hranice vztahovat na více
škodních událostí, bylo by nutné toto výslovně ujednat ve smlouvě.
V případě škodového pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na
návrh pojistníka stanoví tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření
pojistné smlouvy, přičemž má pojistitel právo přezkoumat hodnotu pojištěného majetku.
Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví se na návrh pojistníka
horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění.
Limit pojistného plnění (jako horní hranici plnění) se stanoví i v případě, že se pojištění vztahuje
pouze na část hodnoty pojišťovaného majetku.
PP
Př. 1: U pojištěného rodinného domu s pojistnou částkou 5 mil. Kč došlo k pojistné události. Vichřice poškodila střechu, skutečná škoda byla likvidní (pojistitel se jí bude zabývat, vztahuje se na ni sjednané pojištění)
a byla vyčíslena na 200 000 Kč. Pojištěný dostane pojistné plnění za tuto pojistnou událost ve výši 200 000 Kč.
Př. 2: Při pojištění rodinného domu je pojistná částka stanovena ve výši 3 mil. Kč. V případě pojistné události je horní
hranicí pojistného plnění částka 3 mil. Kč. Ne více! Konkrétně je horní hranice pojistného plnění v tomto případě menší nebo rovna 3 mil. Kč. Obecně se dá říci, že horní hranice pojistného plnění je menší nebo rovna pojistné částce.
Př. 3: Stejně tomu je tak i v případě, kdy horní hranici plnění tvoří limit pojistného plnění, například při sjednání
pojištění zásob ve skladu je limit pojistného plnění ujednán ve výši 1 mil. Kč. Pojistné plnění může být menší
nebo rovno 1 mil. Kč.
73
;;
Zkušební test:
2
123 Co je to škodové pojištění?
Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je získat dohodnutou finanční částku
a)
v důsledku pojistné události.
b)
Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je náhrada újmy vzniklé v důsledku pojistné
události.
c)
Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je získání obnosu.
124 Jak se nazývá pojištění, jehož účelem je náhrada újmy vzniklé v důsledku
pojistné události?
a) Obnosové.
b)
Škodové.
c)
Životní.
125Lze úrazové pojištění sjednat jako škodové i obnosové pojištění?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Pouze v některých případech.
126 Pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat:
a) Jen jako obnosové.
b)
Jako škodové i obnosové.
c)
Jen jako škodové.
127 Čím je určena horní hranice pojistného plnění u škodového pojištění?
a) Horní hranice pojistného plnění není nikdy určena.
b)
Horní hranice pojistného plnění je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.
c)
Horní hranice pojistného plnění je určena výší pojistného.
74
2.4.2 Podpojištění, přepojištění
§§
2
NOZ §§ 2853 a 2854
Podpojištění
Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží
pojistitel pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku; to neplatí, ujednají-li strany, že pojistné plnění sníženo nebude.
Přepojištění
Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku, mají pojistitel i pojistník právo
navrhnout druhé straně, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně. Nepřijme-li strana návrh do jednoho
měsíce ode dne, kdy jej obdržela, pojištění zaniká.
Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku a bylo-li ujednáno jednorázové
pojistné, má pojistitel právo domáhat se snížení pojistné částky pod podmínkou, že bude poměrně
sníženo i pojistné, a pojistník má právo domáhat se snížení pojistného pod podmínkou, že bude
poměrně snížena i pojistná částka.
PP
Př. 1: Pan Novák pojistil svůj dům na pojistnou částku 2 mil. Kč. Během dvou let však vyměnil linolea za plovoucí podlahy, vyměnil litinové radiátory za nové deskové, kompletně zrekonstruoval kuchyni, položil novou
střešní krytinu. Po těchto dvou letech se stala pojistná událost. Celková škoda vyčíslená likvidátorem byla
400 000 Kč. Avšak hodnota domu se také změnila a byla vyčíslena na 4 mil. Kč. V době pojistné události
tedy byla pojistná částka nižší než pojistná hodnota, dům byl podpojištěný. Panu Novákovi byla tedy vyplacena poměrná částka 200 000 Kč.
Výpočet pojistné částky při podpojištění:
2 000 000
4 000 000
=
X
400 000
⇒ X = 400 000 ×
2 000 000
4 000 000
⇒
X = 200 000
Př. 2: Pan Novák zakoupil a pojistil atriový domek v hodnotě 5 mil. Kč. Postupně část domku zboural a ničím
nenahradil. Hodnota domku se snížila na 3 mil. Kč. V případě pojistné události bude vyplacena maximálně
pojistná hodnota domku v době pojistné události přesto, že pan Novák platil vyšší pojistné.
75
;;
Zkušební test:
2
128 Co je podpojištění?
a) Je-li pojistná částka v době pojistné události vyšší, než pojistná hodnota pojištěného majetku.
b)
Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší, než pojistná hodnota pojištěného majetku.
c)
Je-li pojistná částka v době pojistné události stejná jako pojistná hodnota pojištěného
majetku.
129 Snižuje pojistitel pojistné plnění v případě podpojištění?
a) Ne.
b)
Ano, pojistitel sníží pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši
pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li dohodnuto jinak.
c)
Pouze na základě písemné žádosti pojištěného, na kterou musí reagovat do 1 měsíce
od obdržení.
130 Co je přepojištění?
a) Je-li pojistná částka stejná jako pojistná hodnota pojištěného majetku.
b)
Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku.
c)
Je-li majetek pojištěn u více pojišťoven.
76
2.4.3 Zachraňovací náklady
§§
2
NOZ § 2819
Zachraňovací náklady jsou účelně vynaložené náklady, které pojistník vynaložil
– na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
– na zmírnění následků již nastalé pojistné události, nebo proto,
– že plnil povinnost odklidit poškozený pojištěný majetek nebo jeho zbytky z hygienických,
ekologických a bezpečnostních důvodů.
Pojistník má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů, jakož i na náhradu
škody, kterou utrpěl v souvislosti s výše uvedenou činností.
Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena. Výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být nižší než 30 % sjednané pojistné
částky nebo limitu pojistného plnění.
Zachraňovací náklady vynaložené pojistníkem se souhlasem pojistitele, k nimž by pojistník jinak
nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.
Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši
náhrady škody.
Právo na náhradu zachraňovacích nákladů vůči pojistiteli má i pojištěný nebo jiná osoba, a to
pokud tyto náklady vynaložila nad rámec svých povinností stanovených zvláštním právním
předpisem.
PP
;;
Př.: V objektu vznikl požár, hoří polovina objektu, v části, kam požár ještě nezasáhl, jsou uloženy kyslíkové
a plynové lahve. Hrozí jejich výbuch a následně ještě větší škoda s rozšířením na další objekty. Hořící budovou
se k lahvím nelze dostat, jediná možnost je vybourat zdivo v ještě požárem nezasažené části objektu a otvorem
lahve vynosit. Toto se také stane. Požár je uhašen, vybouráním zdiva a vynošením lahví byly zmírněny následky pojistné události, pojištěný má právo obdržet i náhradu za vybourání a znovuobnovení uvedené části zdiva.
Zkušební test:
131 Patří náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události
mezi tzv. zachraňovací náklady?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Jen tehdy, vynaloží-li je někdo jiný než účastník pojištění.
132 Komu hradí pojistitel zachraňovací náklady?
a) Pouze pojistníkovi.
b)
Pojistníkovi či jiné osobě, která tyto náklady vynaložila nad rámec povinností
stanovených zvláštním předpisem.
c)
Pouze pojištěnému.
77
2.4.4 Změna vlastnictví pojištěného majetku
§§
2
NOZ § 2812
Pojištění v případě změny vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku zaniká dnem
oznámení této změny pojistiteli, nebylo-li výslovně ujednáno, že změnou vlastnictví nebo
spoluvlastnictví pojištěného majetku pojištění nezaniká.
Prodá-li pojistník pojištěné vozidlo dne 25. dubna (kupní smlouva je téhož data), pojištění tohoto
vozidla trvá dále, až do oznámení prodeje pojistiteli. Od doručení tohoto oznámení pojistiteli je
vozidlo již nepojištěno. Je na kupujícím – novém majiteli – zda vozidlo opět pojistí, kdy a na jaká
rizika. Takto ve smyslu zákona zaniká pojištění movitých věcí i nemovitých věcí pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku
pojištění nezaniká.
Je třeba zohlednit specifickou úpravu zániku pojištění odpovědnosti z provozu vozidel – viz § 12 ZPOV.
133 Zaniká pojištění oznámením o změně vlastníka pojištěného majetku pojistiteli?
a) Ne, nikdy nezaniká.
b)
Ano, pokud není v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
c)
Ano, vždy zaniká.
78
2.4.5 Množné pojištění
§§
2
NOZ § 2816 až 2818
Množné pojištění vzniká tehdy, je-li týž pojistný zájem pojištěn proti témuž pojistnému nebezpečí a pro tutéž dobu u několika pojistitelů.
Množné pojištění vzniká jako
– Soupojištění. Pojistná smlouva je uzavřena mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem a zavázal-li se pojistník platit jediné pojistné. Pojistná smlouva
určuje, kdo je vedoucím pojistitelem, který stanovuje pojistné podmínky a výši pojistného,
spravuje soupojištění, přejímá oznámení o pojistné události, vede šetření vedoucí k poskytnutí pojistného plnění a v tomto rozsahu jedná jménem ostatních pojistitelů. Není-li
ujednán způsob příjmu pojistného, přijímá vedoucí pojistitel i pojistné. Právo na pojistné
plnění se uplatňuje vůči vedoucímu pojistiteli. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají podle svých podílů. Nebyly-li podíly pojistitelů ujednány, platí, že jsou stejné.
– Souběžné pojištění. Souhrn pojistných částek nepřesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé újmy.
– Vícenásobné pojištění. Souhrn pojistných částek přesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši vzniklé újmy.
– Vznikne-li vícenásobné pojištění, je pojistník povinen oznámit to bez zbytečného odkladu
každému pojistiteli, a v oznámení uvést ostatní pojistitele a pojistné částky nebo limity
pojistného plnění ujednané v ostatních pojistných smlouvách. Pojistitel, jemuž byla jako
prvnímu oznámena pojistná událost, poskytne pojistné plnění do výše pojistné částky
nebo limitu pojistného plnění ujednaného v pojistné smlouvě, kterou je vázán, a oznámí
to bez zbytečného odkladu ostatním pojistitelům, o nichž se dozvěděl. Tím není dotčeno
právo oprávněné osoby požadovat pojistné plnění až do výše vyrovnání úbytku majetku
na ostatních pojistitelích, pokud pojistná částka nebo limit pojistného plnění ujednaný ve
smlouvě s prvním pojistitelem nepostačuje k vyrovnání celého úbytku majetku vzniklého
v důsledku pojistné události. Pojistitelé se vypořádají v poměru, v jakém jsou k sobě pojistné částky nebo limity pojistného plnění ujednané v pojistných smlouvách, kterými jsou
vázáni, s přihlédnutím k pojistnému plnění poskytnutému podle předchozí věty.
PP
Př. 1: Při pojištění majetku města se dohodl pojistitel A s pojistitelem B na rozdělení rizika mezi tyto dva pojistitele. Dohodli se, že vedoucím (hlavním) pojistitelem bude pojistitel A s 60 % a vedlejším pojistitel B se 40 %.
V tomto poměru se dělí jak inkasované pojistné, tak plnění při pojistných událostech. Jedná se o soupojištění
Př. 2: Pan Novák uzavřel dvě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. U jednoho pojistitele s limitem pojistného plnění pro případ způsobení věcné škody ve výši 40 mil. Kč, u druhého pojistitele s limitem pojistného plnění ve výši 30 mil. Kč. V případě, že způsobí věcnou škodu minimálně 70 mil. Kč (součet
limitů pojistného plnění), bude se jednat o souběžné pojištění, jestliže však věcná škoda jím způsobená bude
nižší než 70 mil. Kč, bude se jednat o vícenásobné pojištění a bude se také muset postupovat v souladu se
zákonnými pravidly pro vícenásobné pojištění.
79
;;
Zkušební test:
2
134 Kdy vzniká množné pojištění?
a) Nikdy.
b)
Množné pojištění vznikne, je-li týž pojistný zájem pojištěn proti témuž pojistnému
nebezpečí a pro tutéž dobu u několika pojistitelů.
c)
V případě určení více obmyšlených osob.
135 Jaké jsou formy množného pojištění?
a) Jen soupojištění.
b)
Souběžné pojištění, vícenásobné pojištění nebo soupojištění.
c)
Jen zajištění.
80
2.5 Obnosové pojištění
2
2.5.1 Definice a druhy obnosového pojištění
§§
NOZ, § 2821 až 2823, § 2833, § 2838 až 2843, § 2844, § 2847, § 2849, § 2871 odst. 2
Pojištěním obnosovým se rozumí pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu újmy.
V případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Základem pro výpočet pojistného plnění je
pojistná částka (částka určená na návrh pojistníka, která má být v případě vzniku pojistné události
vyplacena pojistitelem) nebo výše a četnost vyplácení důchodu (opakované plnění).
Pouze jako pojištění obnosové lze sjednat životní pojištění.
Jako pojištění obnosové může být sjednáno i úrazové pojištění, pojištění pro případ nemoci a pojištění majetku.
Pouze jako obnosová lze sjednat tato pojištění:
Také jako obnosová lze sjednat tato pojištění:
Životní pojištění
Úrazové pojištění
Pojištění pro případ nemoci
Pojištění majetku
Pojištění finančních ztrát
Právem vůči pojistiteli na pojistné plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu újmy ani jiné právo proti tomu, kdo je povinen újmu nahradit. Jestliže pojištěný získá
od pojistitele pojistné plnění ze svého obnosového pojištění, má i přesto nárok žádat po
osobě, která má povinnost nahradit mu újmu, poskytnutí náhrady.
Kdy z obnosového pojištění vzniká právo na zkrácení (redukci) pojistné doby, na odkupné a na obnovení pojištění po snížení (redukci) pojistné částky, po snížení ročního důchodu nebo po redukci
pojistné doby se sjedná v pojistné smlouvě, pokud takové právo nezakládá přímo NOZ.
U obnosových pojištění může být v pojistné smlouvě určeno, kdy vzniká právo na zkrácení pojistné
doby (za jakých nových podmínek bude pojištění trvat bez povinnosti pojistníka platit pojistné). Pro
životní pojištění jsou pravidla pro zkrácení pojistné doby určena v § 2838 až § 2841 NOZ.
Odkupné je částka, kterou může pojistitel pojistníkovi vyplatit při předčasném ukončení obnosového pojištění. V pojistné smlouvě jsou vždy stanovena pravidla pro určení vzniku nároku a výše odkupného. Pro životní pojištění jsou pravidla určena v § 2842 až § 2843 NOZ s možností odchylného
ujednání v pojistné smlouvě.
Mezi obnosová pojištění patří všechna životní pojištění a ta úrazová pojištění a pojištění pro případ
nemoci, kde je v případě vzniku pojistné události vyplacena sjednaná pojistná částka nebo opakované plnění (důchod). Nároky na tato plnění jsou nezávislé na tom, zda při pojistné události došlo
k újmě (škodě) a plnění neslouží k náhradě případné újmy (škody). Nově umožňuje NOZ sjednávat
jako obnosová pojištění i pojištění majetku a pojištění finančních ztrát. Vyrovnání vzniklé škody je
principem pojištění škodových (typicky pojištění odpovědnosti).
81
Je zde tedy možný souběh plnění z titulu jednoho či více obnosových pojištění a plnění z titulu
náhrady újmy (škody).
2
U životních pojištění, která vytvářejí rezervu pojistného (tj. obsahují tzv. spořicí složku pojištění),
může za pojistitelem určených podmínek (zpravidla zaplacení běžného pojistného za určenou dobu
a uplynutí této doby) dojít k tzv. redukci – to znamená, pojištění se mění tak, že pojistník nemá povinnost platit běžné pojistné. Snížena (redukována) může být buď, pojistná částka nebo sjednaný
důchod, případně může být zkrácena (redukována) pojistná doba, a to podle toho, co je ujednáno
v pojistné smlouvě. Rovněž další podmínky redukce jsou obsahem smluvních podmínek, přičemž
parametry konkrétních případů je nutné dopočítat pojistně technickými metodami.
V pojistné smlouvě může být sjednána možnost zrušení redukce (např. na žádost pojistníka, který
doplatí dlužné pojistné), pojistitel pak pojištění převede z redukce zpět zvýšením pojistné částky
nebo ročního důchodu na původní výši nebo prodloužením pojistné doby na původní délku s povinností pojistníka hradit pojistné.
Odkupné je část nespotřebovaného pojistného, ukládaná pojistitelem jako technická rezerva, která
se vypočítá pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. Odkupné se z životního
pojištění vyplácí na žádost pojistníka nebo při předčasném zániku pojištění z jiného důvodu, než je
pojistná událost (např. výpověď pojištění). V pojistné smlouvě je upraveno, zda z životního pojištění
vzniká nárok na odkupné, a podmínky nároku na výplatu odkupného (typicky je to minimální doba
od počátku pojištění a uhrazení pojistného za tuto dobu a kladná kapitálová hodnota pojištění)
s možností odchylné úpravy od podmínek stanovených v § 2842 NOZ. Nárok na odkupné zpravidla
nevzniká u pojištění pro případ smrti sjednaného na přesně stanovenou dobu.
PP
Př.: Pojištěnému, který má sjednáno pojištění trvalých následků úrazu, je způsoben úraz, v jehož důsledku
vznikne pojištěnému trvalé tělesné poškození, za které mu náleží pojistné plnění ve smyslu pojistné smlouvy. K úrazu (újmě při ublížení na zdraví) došlo v důsledku jednání další osoby – škůdce, který pojištěného
z nedbalosti strčil, přičemž pojištěný ztratil rovnováhu a při následném pádu došlo k úrazu. Škůdce má povinnost nahradit vzniklou újmu.
Pojištěný po oznámení a likvidaci pojistné události obdrží od pojistitele v pojistné smlouvě sjednané pojistné plnění (částku odpovídající dle smluvních ujednání zjištěným trvalým následkům úrazu – tedy smluvně
stanovený obnos).
Vedle toho může pojištěný standardní cestou úspěšně uplatnit nárok na náhradu vzniklé újmy vůči škůdci
(v tomto případě typicky nárok na náhradu za vytrpěné bolesti, případně náhradu za ztížení společenského
uplatnění, náhradu za ztrátu na výdělku atd.).
82
;;
Zkušební test:
2
136 Co je to obnosové pojištění?
a) Je to skupinové pojištění.
b)
Je to pojištění, jehož účelem je získání pojistného plnění v rozsahu stanoveném pojistnou
smlouvou.
c)
Je to pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události.
137 Jak lze sjednat životní pojištění?
a) Jen jako škodové.
b)
Jen jako obnosové.
c)
Jako škodové i obnosové.
138 Jak se nazývá pojištění, jehož účelem je získat v případě pojistné události pojistné
plnění nezávisle na rozsahu vzniklé újmy?
a) Škodové.
b)
Obnosové.
c)
Odpovědnostní.
139 Jaké nároky má pojištěný v případě úrazu způsobeného jednáním třetí osoby,
má-li sjednáno úrazové pojištění jako pojištění obnosové?
a) Pouze na plnění ze svého úrazového pojištění.
b)
Na pojistné plnění ze svého úrazového pojištění a nezávisle na tom může žádat náhradu
újmy po škůdci.
c)
Pouze na náhradu újmy od škůdce.
83
2.5.2 Přezkoumání zdravotního stavu
pro účely pojištění osob
§§
2
NOZ § 2828
V pojištění osob je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu a zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, jsou-li pro to důvody související s určením
výše pojistného rizika, výše pojistného nebo se šetřením pojistné události, pokud k tomu byl
pojistiteli dán souhlas pojištěného.
Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a zdravotnické
dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřenou osobou provozující zdravotnické zařízení
od ošetřujících lékařů a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením.
Bylo-li dohodnuto, že pojistník je zproštěn povinnosti platit pojistné, může pojistitel požadovat údaje
o jeho zdravotním stavu a na základě souhlasu pojistníka přezkoumávat jeho zdravotní stav způsobem uvedeným výše.
PP
;;
Př.: Pojištěný odpověděl na písemné dotazy pojistitele (vyplnil zdravotní dotazník, který je součástí dokumentace při uzavření pojistné smlouvy, kterou se sjednává životní pojištění) a uvedl, že trpí závažnou chorobou.
Z důvodu upřesnění zdravotního stavu pojištěného a posouzení výše pojistného rizika je požádán o doplňující
informace a současně si pojistitel prostřednictvím smluvního zdravotnického zařízení vyžádá od jeho ošetřujícího lékaře zdravotní dokumentaci. Na základě získaných informací je pojištěný buď přijat do pojištění bez
omezení, nebo je upravena výše pojistného (pojištěný zařazen do určité rizikové skupiny s odpovídající výší
pojistného), upraven rozsah pojištění, nebo je pojištěný pojistitelem shledán jako nepřijatelný pro daný typ
pojištění a pojistitel podle okolností pojistnou smlouvu neuzavře. Pokud již byla pojistná smlouva uzavřena,
navrhne pojistitel změnu výše pojistného, změnu rozsahu pojištění nebo pojištění do dvou měsíců od uzavření
pojistné smlouvy vypoví.
Zkušební test:
140 Je pojistitel oprávněn požadovat údaje o zdravotním stavu nebo příčině smrti
pojištěného?
a) Ano, pouze v případě smrti pojištěného.
b)
Ano, jsou-li pro to důvody související s určením výše pojistného rizika, výše pojistného nebo
se šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného.
c)
Ne, jedná se o osobní údaje a citlivá data.
141 Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného se provádí na základě:
a) Čestného prohlášení klienta.
b)
Zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných pojistitelem pověřenou osobou provozující
zdravotnické zařízení od ošetřujících lékařů a v případě potřeby i prohlídkou nebo
vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením.
c)
Čestného prohlášení rodinného příslušníka.
84
2.6 Informace poskytované
zájemci a pojistníkovi
2
2.6.1 Informace poskytované zájemci
před uzavřením pojistné smlouvy
§§
§ 2760 NOZ, § 1811, §§ 1820, 1826 a 1840
Pojistitel je povinen sdělit před uzavřením smlouvy zájemci o pojištění údaje, jejichž rozsah a způsob předání stanoví jiný zákon upravující pojišťovnictví. To platí i o skutečnostech, k jejichž změně
dojde za trvání pojištění.
Pozn.: od 1. 1. 2014 informační povinnosti pojistitele před uzavřením pojistné smlouvy právní předpis, upravující pojišťovnictví, tedy ZPOJ, neupravuje.
Pojistitelé však i po 1. 1. 2014 poskytují informace ve stejném rozsahu a stejným způsobem,
jako poskytovali podle původní právní úpravy zakotvené v § 65 a § 66 ZPS.
Východiskem pro tento postup je směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/83/ES ze
dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění.
Před uzavřením každé pojistné smlouvy (tedy před sjednáním jakéhokoliv pojištění, např. pojištění osob, majetku, odpovědnosti) jsou zájemci o její uzavření oznámeny informace o pojistiteli:
– obchodní firma a právní forma pojistitele,
– název členského státu, kde má pojistitel své sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu,
– adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou
smlouvu,
– jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také:
• místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru,
• jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru,
• informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností.
Tyto informace jsou oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce.
V jiném jazyce mohou být poskytnuty, pokud to zájemce výslovně požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito.
Před uzavřením pojistné smlouvy, která se týká pojištění osob (životní pojištění, úrazové pojištění, pojištění pro případ nemoci), jsou zájemci o uzavření pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o závazku:
– definice všech pojištění a všech opcí,
– doba platnosti pojistné smlouvy,
– způsoby zániku pojistné smlouvy,
– způsoby a doba placení pojistného,
– způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy,
– způsob určení výše odkupného,
– informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění, včetně doplňkového
pojištění – pokud bylo požadováno,
85
–
–
–
–
–
–
–
v případě pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění,
uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly,
podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení
možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od
pojistné smlouvy zaslat,
obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění,
způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se stížností na Českou národní banku,
právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného
pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají
možnost výběru platného práva,
před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob uzavírané na dálku jsou zájemci v dostatečné době před tím, než je pojistnou smlouvou vázán, sděleny na trvalém
nosiči dat také informace o
• existenci daní nebo jiných poplatků, které nejsou hrazeny pojistitelem nebo jím nejsou ukládány,
• zvláštních poplatcích za použití prostředku komunikace na dálku,
• minimální délce trvání pojistné smlouvy,
• jazyku, popřípadě jazycích, ve kterých se souhlasem zájemce bude pojistitel komunikovat s pojistníkem během trvání smlouvy uzavřené na dálku a ve kterých jsou
poskytovány pojistné podmínky a další informace podle tohoto ustanovení.
2
Pojistitel informuje zájemce o uzavření pojistné smlouvy týkající se pojištění osob a uzavírané na
dálku, že na vyžádání může obdržet další informace, a o povaze těchto informací.
Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojistné smlouvy uzavřené na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a změnit způsob komunikace na dálku.
Pojistitel písemně informuje zájemce o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění, je-li nositelem
investičního rizika pojistník, spojeného se standardním fondem kolektivního investování, vnitřním
fondem pojišťovny, indexem akcií nebo s jinou odvozenou hodnotou o:
– riziku investice s uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je možno tuto informaci
získat,
– neexistenci záruky návratnosti investice,
– způsobu a rozsahu záruky, je-li dána,
– předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, přičemž nesmějí
být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích
výnosů.
Nad rámec této informační povinnosti musí pojistitel zohlednit také obecnou informační povinnost
vůči spotřebiteli stanovenou v § 1811 NOZ, podle které sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném
předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku:
a) svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty
nebo jiný kontaktní údaj,
b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností,
c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní a poplatků,
d) způsob platby a způsob dodání nebo plnění,
e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být odatečně účtovány,
86
f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv,
g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na
dobu neurčitou,
h) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, včetně technických ochranných opatření, a údaje
o součinnosti digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy, a to pokud jednání stran směřuje k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí.
Veškerá tato sdělení musí být vůči spotřebiteli činěna jasně a srozumitelně v jazyce, ve
kterém se uzavírá smlouva.
2
Dle NOZ je třeba v rámci poskytování informací zohlednit i zvláštní informační povinnosti, týkající
se smluv uzavíraných na dálku upravené v §§ 1820, 1826 a 1843 NOZ.
Další informace jsou zájemci o pojištění před uzavřením pojistné smlouvy poskytovány pojišťovacím zprostředkovatelem podle ZPZ (viz tematický okruh 3A.5.1 této publikace).
;;
Zkušební test:
142Musí být zájemci o pojištění oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy
informace o pojistiteli?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Jen uzná-li to pojistitel za nutné.
143Musí být zájemci o pojištění oznámeny před uzavřením pojistné smlouvy
některé informace písemně?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Jen uzná-li to pojistitel za nutné.
144 Informace o pojistiteli musí být zájemci o pojištění oznámeny:
a) Pouze před uzavřením smlouvy kapitálového životního pojištění.
b)
Před uzavřením každé pojistné smlouvy.
c)
Nejpozději do 6 týdnů po uzavření každé pojistné smlouvy.
87
2.6.2 Informace poskytované pojistníkovi
během trvání pojistné smlouvy
§§
2
NOZ § 2760, § 1811, §§ 1820, 1826 a 1840 (viz tematický subokruh 2.6.1)
Pojistitel je povinen sdělit před uzavřením smlouvy zájemci o pojištění údaje, jejichž rozsah a způsob předání stanoví jiný zákon upravující pojišťovnictví. To platí i o skutečnostech, k jejichž změně
dojde za trvání pojištění.
Pozn.: od 1. 1.2014 informační povinnosti pojistitele před uzavřením pojistné smlouvy ani
během trvání smlouvy právní předpis, upravující pojišťovnictví, tedy ZPOJ, neupravuje.
Pojistitelé však i po 1. 1.2014 poskytují informace ve stejném rozsahu a stejným způsobem,
jako poskytovali podle původní právní úpravy zakotvené v § 67 ZPS.
Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznamovány níže uvedené informace.
Tyto informace musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce.
Mohou být také poskytnuty v jiném než v českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník
požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito. Jedná
se o informace:
– o jakékoliv změně obchodní firmy pojistitele, změně jeho právní formy nebo adresy jeho
sídla a tam, kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která
uzavřela pojistnou smlouvu,
– při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se
řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy:
• definice všech pojištění a všech opcí,
• doba platnosti pojistné smlouvy,
• způsoby zániku pojistné smlouvy,
• způsoby a doba placení pojistného,
• způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy,
• způsob určení výše odkupného,
• informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno,
• v případě pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno
pojistné plnění,
• o každoročním stavu bonusů.
Pojistitel je povinen podávat pojistníkovi způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto informace:
– nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění,
– nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na
investiční podíly.
PP
Př.: Pojistitel změní obchodní firmu a také sídlo, přestěhuje se na jinou adresu. Pak pojistníkovi musí být
oznámeny změněná obchodní firma a nová adresa sídla. V případě, že se změní adresa pobočky (agentury),
která uzavřela pojistnou smlouvu, musí pojistník získat zprávu o nové adrese této pobočky (agentury), a to
v případech, kdy to přichází v úvahu (pojistitel se sídlem v zahraničí). V případě změn v pojistných podmínkách, změn ve výpočtech bonusů, které se ke smlouvě vážou atp., opět vzniká povinnost informovat pojistníka
o takových změnách.
88
;;
Zkušební test:
2
145Má pojistník během trvání pojistné smlouvy právo na poskytnutí informace
o každoročním stavu bonusů?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Pouze na vyžádání.
146 Jestliže pojistitel změnil adresu svého sídla:
a) Nemusí o této změně pojistníka informovat.
b)
Musí o této změně pojistníka informovat.
c)
Musí o této změně informovat jen tehdy, je-li jeho nové sídlo mimo území ČR.
89
2.7 Povinná pojištění
2
2.7.1 Povinná pojištění
§§
NOZ § 2779–2781
NOZ předpokládá existenci jiných zákonů, které některým osobám stanoví povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Cílem je ochrana před důsledky určitých rizikových činností nebo situací (např. civilní
letectví, myslivost, advokacie atd.). NOZ takové pojištění označuje jako pojištění povinné.
V pojistné smlouvě, kterou musí příslušná osoba uzavřít, se lze od ustanovení NOZ odchýlit jen
tehdy, pokud to NOZ připouští a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným
zákonem.
Ve zvláštním zákoně je zpravidla stanoven minimální limit pojistného plnění, na který musí být
pojištění sjednáno. Z hlediska základní konstrukce pojistného plnění se řadí i povinná pojištění do
tzv. škodových pojištění, kdy pojistné plnění slouží k vyrovnání úbytku vzniklého v důsledku pojistné
události.
Ke specifikům tohoto pojištění patří mimo jiné i to, že některými zvláštními zákony je pojistiteli
stanovena povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění
vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby.
Z uzavřené pojistné smlouvy na povinné pojištění může pojistitel odmítnout poskytnutí pojistného
plnění, jen pokud se na uvedení nepravdivých informací, neúplně zodpovězených dotazů učiněných v písemné formě nebo vědomě nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů podílel výlučně
poškozený nebo i jiná osoba s vědomím poškozeného. Pokud pojistitel nemohl pojistné plnění
odmítnout, lze ujednat, že má jiné právo k postihu pojistníka nebo pojištěného pro případ porušení
jejich povinnosti.
V České republice jsou povinnými pojištěními zejména odpovědnostní pojištění. Ta kryjí rizika související s tím, že pojištěný subjekt může způsobit svou činností škodu, popřípadě jinou újmu, jinému
subjektu.
Princip povinného pojištění se uplatňuje např. i ve vztahu k některým typům pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří mají povinnost se pojistit pro případ škody způsobené při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví (viz tematický okruh 3A.2.2 této publikace).
Povinné pojištění odpovědnosti
– pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (ZPOV),
– při výkonu práva myslivosti (z. č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– z provozu jaderných zařízení (z. č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– vzniklé v důsledku závažné havárie (z. č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– provozovatele námořního plavidla (z. č. 61/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– z provozu drážní dopravy (z. č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– provozovatele plavidla (z. č. 114/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– poskytovatele služeb dle zákona č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů.
90
Povinné pojištění odpovědnosti při výkonu činnosti např.
– lékaře, stomatologa a lékárníka (z. č. 220/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– patentového zástupce (z. č. 417/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– insolvenční správce (z. č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– advokáta (z. č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– osoby pověřené výkonem sociálně - právní ochrany dětí (z. č. 359/1999 Sb., ve znění
pozdějších předpisů),
– veterinárního lékaře (z. č. 381/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– nestátního zdravotnického zařízení (z. č. 372/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– notáře (z. č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– autorizovaného architekta, autorizovaného inženýra a technika činného ve výstavbě
(z. č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– daňového poradce (z. č. 523/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– pojišťovacího makléře a pojišťovacího agenta (z. č. 38/2004 Sb., ve znění pozdějších
předpisů),
– dražebníka (z. č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– zadavatele klinického hodnocení zdravotnického prostředku (z. č. 123/2000 Sb., ve znění
pozdějších předpisů),
– auditora (z. č. 93/2009 Sb.),
– energetického auditora (z. č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– soudního exekutora (z. č.120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– provozovatele letadla, poskytovatele letových provozních služeb, poskytovatele odbavovacích služeb (z. č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
– vysílající organizace – pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dobrovolníkem nebo
dobrovolníkovi při výkonu dobrovolnické služby (z. č. 198/2002 Sb., ve znění pozdějších
předpisů),
– zkoušejícího klinického hodnocení (z. č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
2
Povinné pojištění jiné než odpovědnostní
– pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře (z. č. 159/1999 Sb., ve znění
pozdějších předpisů).
Zákonné pojištění odpovědnosti
Charakteristika: vznik tohoto pojištění vyplývá ze zákona; neuzavírá se pojistná smlouva. Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (§ 205d
z. č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 125/1993 Sb.). V současné době na území České republiky provozuje toto pojištění Česká pojišťovna a. s. a Kooperativa, pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group.
91
;;
Zkušební test:
2
147 Je povinným pojištěním pojištění odpovědnosti z provozu vozidla?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Pouze pro podnikatele.
148 Povinná pojištění odpovědnosti lze sjednat:
a) Jako pojištění škodová nebo jako pojištění obnosová.
b)
Pouze jako pojištění škodová.
c)
Pouze jako pojištění obnosová.
149 Pro koho je povinné pojištění odpovědnosti určeno?
a) Pro všechny profese.
b)
Pro určité profese, u kterých zákon vyžaduje toto pojištění.
c)
Pouze pro manuální pracovníky.
150 Které z uvedených profesí mají povinnost se pojistit pro případ své odpovědnosti?
a) Kuchaři, cukráři, číšníci, servírky, výčepní.
b)
Advokáti, notáři, auditoři, autorizovaní architekti, samostatní likvidátoři pojistných událostí.
c)
Sociální pracovníci, kopáči, betonáři, zedníci, tesaři.
92
2.7.2 Pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem vozidla
§§
2
ZPOV § 1 až 3, § 3a; § 3b; § 6, § 7 § 9, § 12, § 15a, § 16; § 16a; § 17, § 18, § 24, § 24c
NOZ §§ 2894 až 2971
Právní úprava pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
Zákonem č.168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ZPOV), se zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „pojištění odpovědnosti“) a zřízení České kanceláře pojistitelů (dále jen
„Kancelář“), její právní postavení, organizace a předmět činnosti.
Pojištění odpovědnosti jako podmínka provozu vozidla
Nestanoví-li ZPOV jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož
odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle ZPOV. Povinnost
pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.
Vymezení některých pojmů
Pro účely pojištění odpovědnosti se rozumí:
– vozidlem silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus; za vozidlo se nepovažuje vozík pro
invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní
kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl,
– poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má nárok na náhradu škody,
– pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje.
Podle zákona se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která odpovídá za
škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.
Doklad o pojištění odpovědnosti – zelená karta
Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen pojistnou smlouvu uzavřít, jestliže návrh na její uzavření neodporuje
ZPOV, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné
smlouvě se lze od ZPOV odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků
poškozeného vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti. Bezprostředně po
uzavření pojistné smlouvy týkající se tuzemského vozidla je pojistitel povinen vydat pojistníkovi
zelenou kartu.
Bonus a malus
Při sjednávání výše pojistného v pojistné smlouvě je pojistitel povinen zohlednit celkový předcházející škodní průběh pojištění odpovědnosti pojistníka, a to slevou na pojistném v případě bezeškodního průběhu pojištění nebo přirážkou k pojistnému v případě výplaty pojistného plnění z pojištění
odpovědnosti.
Výluky z pojištění odpovědnosti
ZPOV vymezuje i určité výluky z pojištění odpovědnosti. Pojistitel např. nehradí škodu, kterou utrpěl
řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena.
93
Pojistné plnění
Poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu.
2
Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu
jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti
poskytnout pojistné plnění. Pojistitel je povinen provést šetření škodní události bez zbytečného
odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění
z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen:
– ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky na náhradu škody
byly prokázány, nebo
– podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům na náhradu škody, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo anebo
u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.
Limity pojistného plnění
Pro účely pojištění odpovědnosti se limitem pojistného plnění rozumí nejvyšší hranice plnění pojistitele při jedné škodní události.
Limit pojistného plnění musí odpovídat:
– při škodě na zdraví nebo usmrcením nejméně 35 000 000 Kč na každého zraněného nebo
usmrceného včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle zákona upravujícího nemocenské pojištění,
– při věcné škodě a škodě, která má povahu ušlého zisku, nejméně 35 000 000 Kč bez
ohledu na počet poškozených; převyšuje-li součet nároků více poškozených limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, pojistné plnění se každému z nich snižuje v poměru tohoto limitu k součtu nároků všech poškozených.
Zánik pojištění odpovědnosti
Pojištění odpovědnosti zaniká též:
– dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla,
– dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel, zaniklo. Vozidlo zanikne okamžikem, kdy nastane nevratná změna znemožňující jeho provoz,
– dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel,
– odcizením vozidla (dále viz § 12 odst. 1 ZPOV).
Kontrola pojištění odpovědnosti
Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe zelenou kartu nebo doklad o hraničním pojištění a na požádání jej předložit příslušníku Policie České republiky. To neplatí
pro řidiče vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti a řidiče cizozemského vozidla, jehož pojištění
odpovědnosti je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu.
Přestupky fyzických osob podle ZPOV
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) provozuje nebo ponechá na pozemní komunikaci vozidlo bez pojištění odpovědnosti
(v rozporu s § 1 odst. 2),
b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla, nebo
c) jako řidič vozidla v rozporu s § 17 odst. 1 nepředloží zelenou kartu nebo doklad o hraničním pojištění.
94
Za přestupek uvedený výše ad a) lze uložit pokutu od 5000 Kč do 40 000 Kč, za přestupek uvedený
výše ad b) lze uložit pokutu od 2500 Kč do 20 000 Kč a za přestupek uvedený výše podle písm. c) pokutu od 1500 Kč do 3000 Kč. V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. c) uložit pokutu do 1500 Kč. V příkazním řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5000 Kč.
2
Správní delikty právnických osob podle ZPOV
Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje nebo ponechá na pozemní komunikaci vozidlo bez pojištění odpovědnosti
(v rozporu § 1 odst. 2), nebo
b) jako vlastník vozidla v rozporu s § 15 odst. 5 neodevzdá státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla.
Za správní delikt uvedený výše ad a) se uloží pokuta od 5000 Kč do 40 000 Kč a za správní delikt
uvedený výše ad b) pokuta od 2500 Kč do 20 000 Kč. V příkazním řízení lze za přestupek podle
odstavce 1 písm. a) uložit pokutu 5000 Kč.
Kancelář
–
–
–
–
–
–
–
–
spravuje garanční fond a fond zábrany škod,
provozuje hraniční pojištění a informační středisko,
zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří,
uzavírá dohody s kancelářemi pojistitelů cizích států, informačními středisky a orgány
pověřenými v jiných členských státech, vyřizuje žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje
úkoly vyplývající z těchto dohod,
spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti,
vede evidence a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti,
podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel,
zpracovává pro potřeby své, svých členů nebo kanceláří pojistitelů cizích států a jejich
členských pojišťoven údaje o dopravních nehodách od Policie České republiky způsobem
umožňujícím dálkový přístup k údajům.
Garanční fond
Garanční fond se tvoří z příspěvků pojistitelů, z pojistného za hraniční pojištění a z přijatých příspěvků podle § 24c ZPOV (příspěvek Kanceláři za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti v rozporu se ZPOV).
Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému:
– plnění za škodu způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba; plnění za škodu na věci nebo ušlém zisku vzniklém v souvislosti se škodou
na věci poskytne Kancelář pouze tehdy, pokud současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná škoda na zdraví a pokud škoda podle § 6 odst. 2 písm. b) ZPOV
nebo ušlém zisku přesáhla 10 000 Kč, podmínkou vzniku práva poškozeného na plnění
z garančního fondu je v tomto případě šetření škodní události Policií České republiky,
– plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění
odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona,
– plnění za škodu způsobenou provozem tuzemského vozidla, za kterou odpovídá osoba,
jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna u pojistitele, který z důvodu svého úpadku
nemůže uhradit tuto škodu,
95
–
–
–
–
plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, za kterou odpovídá osoba, jejíž odpovědnost za tuto škodu je pojištěna hraničním pojištěním,
plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při
provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění,
náhradní plnění podle § 24a a 24b ZPOV, a to v rozsahu, v jakém je Kancelář povinna
plnit podle písmen a) až c),
plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, které bylo odesláno z jiného členského
státu do České republiky jako státu cílového určení, nebylo-li k tomuto vozidlu sjednáno
pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona a jestliže ke škodní události došlo ve lhůtě
30 dnů počínaje dnem, kdy kupující osoba vozidlo převzala, i když vozidlo nebylo v České
republice registrováno.
2
Informační středisko Kanceláře
Za účelem poskytnutí informací nezbytných pro uplatnění nároků poškozených osob na náhradu
škody z pojištění odpovědnosti provozuje Kancelář informační středisko, jehož prostřednictvím zjišťuje a uchovává údaje o:
– státních poznávacích značkách tuzemských vozidel,
– pojistiteli, číslech pojistných smluv týkajících se pojištění odpovědnosti z provozu tuzemských vozidel a datech počátku a konce platnosti pojištění,
– číslech zelených karet, číslech pojistných smluv týkajících se hraničního pojištění a
– pojistitelích a jimi jmenovaných škodních zástupcích podle § 9a ZPOV, škodních zástupcích podle § 9b a § 9c ZPOV.
Fond zábrany škod
Kancelář vytváří Fond zábrany škod, který se použije pro zábranu škod vznikajících provozem vozidel. Fond zábrany škod je tvořen z odvodů z přijatého pojistného pojištění odpovědnosti z provozu
vozidel, z výnosů z investování dočasně volných prostředků tohoto fondu a dalších prostředků
podle § 21 odst. 2 písm. g) ZPOV za předcházející kalendářní rok, v daném kalendářním roce.
Pojistitel, člen Kanceláře, je povinen odvádět do Fondu zábrany škod nejméně 3 % z ročního přijatého pojistného z pojištění odpovědnosti za každý kalendářní rok. Příspěvek do Fondu zábrany
škod je povinen platit Kanceláři ve čtvrtletních splátkách, přičemž splátka za I. čtvrtletí každého
kalendářního roku je splatná do 30. dubna, za II. čtvrtletí do 31. července, za III. čtvrtletí do 31. října
a za IV. čtvrtletí do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku.
Prostředky fondu zábrany škod se použijí pouze na úhradu nákladů spojených s:
a) pořízením techniky nebo věcných prostředků potřebných pro činnost základních složek
integrovaného záchranného systému a ostatních složek integrovaného záchranného systému poskytujících plánovanou pomoc na vyžádání v oblasti zábrany a prevence škod
z provozu vozidel,
b) úpravou technologií a provozem operačních a informačních středisek hasičského záchranného sboru v souvislosti s poskytováním nezbytné pomoci motoristům,
c) realizací projektů se zaměřením na bezpečnost silničního provozu schválených vládou,
nebo
d) realizací programů podle § 23b odst. 4 písm. b).
Na úhradu výše uvedených nákladů se z prostředků fondu zábrany škod poskytne nejméně 60 %
hasičskému záchrannému sboru a z toho nejméně 20 % jednotkám sborů dobrovolných hasičů
obcí, nejméně 15 % dalším složkám integrovaného záchranného systému a nejméně 15 % na
realizaci projektů a programů se zaměřením na bezpečnost silničního provozu schválených vládou
a programy prevence škod z provozu vozidel.
96
;;
Zkušební test:
2
151 Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se vozidlem rozumí:
a) Všechna silniční a drážní vozidla.
b)
Silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus.
c)
Jen silniční vozidla.
152 Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se za poškozeného považuje:
a) Kdokoliv.
b)
Ten, komu byla provozem vozidla způsobena újma a má nárok na náhradu újmy.
c)
Jenom ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda na majetku.
153 Pro účely pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištěným rozumí:
a) Ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti.
b)
Ten, na jehož odpovědnost za újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.
c)
Osoba, kterou určí pojistník.
154 Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla, týkající se tuzemského vozidla, pojistitel:
Je povinen vydat pojistníkovi doklad o pojištění odpovědnosti a na žádost pojistníka
a)
zelenou kartu.
b)
Je povinen vydat pojistníkovi zelenou kartu.
c)
Nevydává pojistníkovi žádný doklad.
155 Jsou pojistitelé, provozující pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinni
přispívat do Fondu zábrany škod?
a) Pouze na základě rozhodnutí Ministerstva financí.
b)
Ano, nejméně 3 % z vybraného pojistného POV.
c)
Ne.
156 Při sjednávání výše pojistného za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla
je pojistitel povinen zohlednit:
a) Jen delší dobu řidičské praxe pojistníka, a to slevou.
b)
Předcházející škodní průběh pojištění odpovědnosti.
c)
Jen vyšší věk pojistníka, a to přirážkou k pojistnému.
97
157 Z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistitel mimo jiné nehradí:
a) Újmu způsobenou provozem vozidla na nemovitosti mimo pozemní komunikaci.
b)
Újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena.
c)
Újmu nepřesahující částku 1 000 Kč.
2
158 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká též:
a) Dnem uzavření pojistné smlouvy s jiným pojistitelem.
b)
Dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel.
c)
Dnem oznámení pojistné události.
159 Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe, mimo
zákonem stanovených výjimek:
a) Doklad o vlastnictví vozidla.
b)
Platnou zelenou kartu, kterou prokáže platnost svého pojištění odpovědnosti z provozu
vozidla.
c)
Doklad o zaplacení pojistného.
98
3A
Zprostředkování
pojištění
(jen pro zprostředkovatele)
99
Zprostředkování pojištění (jen pro zprostředkovatele)
3A.1 Základní pojmy zákona
3A.1.1
§§
3A
o pojišťovacích zprostředkovatelích
a samostatných likvidátorech
pojistných událostí
Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví
ZPZ § 2, § 3
Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví je definována jako odborná činnost prováděná
fyzickými a právnickými osobami, která spočívá v:
– uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny, resp.
zajišťovny,
– předkládání návrhů pojistných nebo zajišťovacích smluv zájemcům o pojištění, resp.
zajištění,
– provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv,
– pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv
(tj. tzv. péče o klienta neboli klientský servis apod.).
I když pojišťovací zprostředkovatel vykonává pouze jednu z výše uvedených činností, jde již o zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. To znamená, že nemusí současně vykonávat více, resp.
všechny tyto činnosti. Vždy však musí jít o odbornou činnost.
Určité činnosti, přestože víceméně splňují znaky zprostředkovatelské činnosti, jsou z působnosti
ZPZ vyloučeny. Jedná se o následující tři skupiny činností:
– zprostředkovatelská činnost vykonávaná pojišťovnou nebo zajišťovnou a činnost zaměstnanců pojišťovny a zajišťovny. ZPZ však stanoví pojišťovnám a zajišťovnám povinnost,
aby u svých zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo na zprostředkovatelské činnosti provozované pojišťovnou nebo zajišťovnou, zabezpečily splnění podmínek důvěryhodnosti a odborné způsobilosti nejméně pro
její základní stupeň; jde o podmínky, jejichž splnění ZPZ jinak požaduje po pojišťovacích
zprostředkovatelích (viz tematický okruh 3A.2.1 a 3A.2.2 této publikace),
– poradenská činnost, tj. činnost osob, které pouze v rámci jiné profesní činnosti příležitostně poskytují obecné informace o pojištění, za předpokladu, že účelem této činnosti není
napomáhání uzavření pojistné smlouvy nebo plnění z pojistné smlouvy,
– činnost osob, které zprostředkovatelskou činnost vykonávají jako činnost doplňkovou ke
své podnikatelské činnosti a sjednávané pojištění je doplňkem k dodávanému zboží nebo
poskytované službě, za předpokladu, že:
• uzavírání takových pojistných smluv vyžaduje pouze znalosti o pojištění, které je na
jejich základě uzavíráno,
• výše ročního pojistného pro jednu pojistnou smlouvu nepřekročí hodnotu 500 eur,
• trvání takové pojistné smlouvy (včetně prodloužení) nepřesáhne 5 let,
100
3A
• nejde o pojistné smlouvy životního pojištění nebo pojištění odpovědnosti za škodu. Pokud je životní pojištění nebo pojištění odpovědnosti za škodu sjednáváno pro
případ pojistného nebezpečí spojeného s cestováním a je doplňkem k cestovnímu
pojištění, nepodléhá jeho sjednání režimu ZPZ; samozřejmě, že i v tomto případě
musí být sjednatelem pojištění poskytovatel „cestování“.
PP
;;
Př.: Cestovní kancelář prodává klientům, kteří si u ní koupí zájezd, krátkodobé cestovní pojištění, kde pojistné
je 600 Kč (tzn., nepřesahuje 500 eur) a jehož součástí je i pojištění odpovědnosti za škodu. Tato její zprostředkovatelská činnost je vyloučena z působnosti ZPZ, tj. nebude považována za zprostředkovatelskou činnost
v pojišťovnictví ve smyslu ZPZ.
Zkušební test:
160 Je odborná činnost spočívající v uzavírání pojistných smluv jménem a na účet
pojišťovny zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví?
a) Ano, může ji provádět jen fyzická osoba.
b)
Ano, může ji provádět fyzická i právnická osoba.
c)
Ano, může ji provádět jen právnická osoba.
161 Je zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví též odborná činnost spočívající
v předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv?
a) Ne.
b)
Ano, bez ohledu na to, o jaký druh pojištění se jedná.
c)
Ano, ale jen jde-li o návrhy na uzavření pojistných smluv v pojištění osob.
162 Jak se nazývá odborná činnost spočívající v uzavírání pojistných smluv
jménem a na účet pojišťovny?
a) Finanční poradenství.
b)
Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví.
c)
Pojistné poradenství.
101
3A.1.2
§§
Typy pojišťovacích zprostředkovatelů
3A
ZPZ § 3, § 4 až 9
Pojišťovacím zprostředkovatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu
provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví.
ZPZ rozlišuje:
– pět typů tuzemských pojišťovacích zprostředkovatelů, a to:
1. vázaného pojišťovacího zprostředkovatele,
2. podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele,
3. pojišťovacího agenta,
4. výhradního pojišťovacího agenta,
5. pojišťovacího makléře,
– pojišťovacího zprostředkovatele zahraničního, tj. pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika.
Pojišťovací zprostředkovatel může vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vždy
jen jako ten typ (tj. v postavení), v jakém je zapsán do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací
zprostředkovatelé (viz tematický okruh 3A.1.5 této publikace). Není však vyloučeno, aby jedna
osoba byla registrována jako více typů. Samozřejmě že při zprostředkování jedné a téže pojistné
smlouvy může vystupovat vždy jen jako jeden typ zprostředkovatele!
Je-li však osoba (fyzická i právnická) zapsaná do registru, v němž jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, jednak jako výhradní pojišťovací agent a současně i jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř,
může zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv spadajících do pojistných odvětví, k nimž je
oprávněna na základě smluvního vztahu jako výhradní pojišťovací agent, pouze v tomto svém
smluvním vztahu (tj. jen jako výhradní pojišťovací agent).
1. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel
– Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více pojišťoven. V případě, že je činný pro více pojišťoven, nesmí nabízet vzájemně konkurenční
pojistné produkty těchto pojišťoven.
– Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. tato
oprávnění ani nelze s pojišťovnou dohodnout).
– Při zprostředkování pojištění je povinen se řídit písemnou smlouvou (např. smlouvou
o obchodním zastoupení) uzavřenou s tou pojišťovnou, pro kterou konkrétní pojištění
zprostředkovává a kterou je též odměňován, a pokyny této pojišťovny.
– Za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, a proto nemusí
mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele.
– Musí být jako tento typ zprostředkovatele zapsán do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh 3A.1.5 této publikace).
– Musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh 3A.2.2 a 3A.2.3 této publikace).
– Musí dosáhnout alespoň základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti
(viz tematický okruh 3A.2.1 této publikace).
– Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví proto musí provádět sám, resp. prostřednictvím svých
zaměstnanců.
102
3A
2. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel
– Zprostředkovatelskou činnost vykonává pro jednoho či více pojišťovacích agentů
nebo pojišťovacích makléřů anebo pro výhradního pojišťovacího agenta.
– Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, a to ani
v případě, že pojišťovací zprostředkovatel, pro kterého je činný (tj. pojišťovací agent,
výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř), tato oprávnění od pojišťovny má.
– Spolupráce mezi ním a pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem či pojišťovacím makléřem je založena na písemné smlouvě (např. smlouva o obchodním zastoupení). Je povinen se řídit pokyny toho pojišťovacího agenta, výhradního pojišťovacího agenta, resp. pojišťovacího makléře, pro kterého je činný a kterým je také odměňován.
– Za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá ten
pojišťovací agent nebo výhradní pojišťovací agent anebo pojišťovací makléř, pro
něhož je v konkrétním případě činný, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti
pojišťovacího zprostředkovatele.
– Musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh 3A.2.2 a 3A.2.3) této publikace).
– Musí dosáhnout alespoň základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti
(viz tematický okruh 3A.2.1 této publikace).
– Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví proto musí provádět sám, resp. prostřednictvím svých zaměstnanců.
3. Pojišťovací agent1
– Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více pojišťoven. Jím nabízené pojistné produkty různých pojišťoven mohou být vzájemně
konkurenční.
– Na základě dohody s pojišťovnou může být oprávněn inkasovat pojistné i zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn., může, ale nemusí, tato oprávnění od pojišťovny mít). V případě, že je pojišťovnou k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty
pojistného plnění zmocněn, je povinen:
• buď udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur),
• anebo používat k těmto transakcím pouze speciálně k tomu účelu zřízené a od
vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.
– S pojišťovnou spolupracuje na základě písemné smlouvy (např. smlouvy o obchodním zastoupení) a při své činnosti je vázán též vnitřními předpisy této pojišťovny. Je odměňován pojišťovnou, pro kterou zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vykonává.
– Po celou dobu výkonu zprostředkovatelské činnosti je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, a to nejméně na
1 200 000 eur na každou pojistnou událost (1 700 000 eur v případě více pojistných událostí v jednom roce). Tuto povinnost nemá pouze v případě, že se pojišťovna, pro kterou
je činný, písemně zaváže převzít odpovědnost za škody způsobené touto jeho činností.
– Do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh
3A.1.5 této publikace), musí být zapsán jako pojišťovací agent.
1
Je třeba mít na paměti, že ZPZ rozlišuje typ „pojišťovací agent“ a typ „výhradní pojišťovací agent“! Každý tento typ
zprostředkovatele musí splnit pro svoji registrace jiné podmínky, má jiná oprávnění i jiné povinnosti..
103
–
–
3A
Vzhledem k rozsahu oprávnění tohoto typu zprostředkovatele jsou kladeny vyšší požadavky na úroveň jeho odborné způsobilosti, tzn., musí dosáhnout středního kvalifikačního stupně (viz tematický okruh 3A.2.1 této publikace).
Může na sebe smluvně vázat podřízené pojišťovací zprostředkovatele, tzn., zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může provádět také prostřednictvím těchto zprostředkovatelů.
4. Výhradní pojišťovací agent2
– Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pouze pro jednu pojišťovnu
(s více pojišťovnami jako výhradní pojišťovací agent nesmí spolupracovat, i kdyby
neprodával vzájemně konkurenční pojistné produkty). Pokud se výhradní pojišťovací
agent zaregistruje v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, nejen
jako výhradní pojišťovací agent, ale současně i jako jiný typ (např. jako vázaný pojišťovací
zprostředkovatel či podřízený pojišťovací zprostředkovatel), může jako tento „jiný typ“
zprostředkovatele zprostředkovávat pouze uzavírání pojistných smluv, které nespadají
do pojistných odvětví, k nimž je oprávněn na základě smluvního vztahu jako výhradní
pojišťovací agent.
– Na základě dohody s pojišťovnou může být oprávněn inkasovat pojistné i zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn., může, ale nemusí, tato oprávnění od pojišťovny mít). V případě, že je pojišťovnou k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty
pojistného plnění zmocněn, je povinen:
• buď udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím
inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur),
vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem však může být i účet
pojišťovny, pokud z něj je patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku
pojistného na tento bankovní účet vložil.
– Při zprostředkování pojištění je povinen se řídit písemnou smlouvou s pojišťovnou
(např. smlouvou o obchodním zastoupení) a pokyny pojišťovny, pro kterou zprostředkovatelskou činnost vykonává a kterou je též odměňován.
– Za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna, pro kterou je činný, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele.
– Do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh
3A.1.5 této publikace), musí být zapsán jako výhradní pojišťovací agent.
– Oproti pojišťovacímu agentovi (viz výše pod bodem 3) jsou na výhradního pojišťovacího
agenta kladeny nižší nároky (např. neprovádí analýzu konkurenčních produktů), a proto
mu stačí dosáhnout základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti (viz tematický okruh 3A.2.1 této publikace).
– Může na sebe smluvně vázat podřízené pojišťovací zprostředkovatele, tzn., zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může provádět také prostřednictvím těchto zprostředkovatelů.
2
Je třeba mít na paměti, že ZPZ rozlišuje typ „pojišťovací agent“ a typ „výhradní pojišťovací agent“! Každý tento typ
zprostředkovatele musí splnit pro svoji registrace jiné podmínky, má jiná oprávnění i jiné povinnosti.
104
3A
5. Pojišťovací makléř
– Vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví pro zájemce o pojištění (tj.
klienta), a to na základě smlouvy s ním uzavřené (ta nemusí mít písemnou formu),
kterou je při výkonu zprostředkovatelské činnosti vázán; přitom spolupracuje s různými pojišťovnami.
– Obsah jeho činnosti vykazuje ve srovnání s předchozími typy pojišťovacích zprostředkovatelů řadu specifik, a to především vzhledem k jeho smluvní vazbě na klienta. Pojišťovací makléř zpracovává komplexní analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných
programů, poskytuje poradenskou a konzultační činnost, provádí správu již uzavřených
pojistných smluv, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí apod., a to v závislosti na
tom, co je dohodnuto v jeho smlouvě s klientem.
– I přesto, že má smluvní vztah s klientem, je – pokud si s klientem a pojišťovnou nedohodl
něco jiného – odměňován pojišťovnou, se kterou klient pojistnou smlouvu uzavřel.
– Na základě dohody s pojišťovnou může být oprávněn inkasovat pojistné či zprostředkovávat výplatu pojistného plnění. V případě, že je pojišťovnou k inkasu pojistného
nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění zmocněn, je povinen:
• buď udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur),
vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem však může být i účet
pojišťovny, pokud z něj je patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku
pojistného na tento bankovní účet vložil.
– Po celou dobu výkonu zprostředkovatelské činnosti je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, a to nejméně na
1 200 000 eur na každou pojistnou událost (1 700 000 eur v případě více pojistných událostí v jednom roce).
– Vzhledem k vysoké náročnosti analýz, které pojišťovací makléř zpracovává, musí dosáhnout vyššího kvalifikačního stupně odborné způsobilosti (viz tematický okruh 3A.2.1
této publikace).
– Může na sebe smluvně vázat podřízené pojišťovací zprostředkovatele, tzn., zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může provádět také prostřednictvím těchto pojišťovacích zprostředkovatelů.
PP
Př. 1: Pokud se pojišťovací zprostředkovatel zaregistruje jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel a současně jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pak může mít jak smluvní vztah s pojišťovnou (popř.
i více pojišťovnami, ovšem jen pro zprostředkování prodeje vzájemně nekonkurenčních produktů), tak smluvní vztah s jedním či více pojišťovacími agenty, výhradními pojišťovacími agenty, resp. pojišťovacími makléři, ovšem při sjednávání konkrétního pojištění (pojistné smlouvy) musí vystupovat vždy jen jako jeden typ.
Př. 2: Pojišťovací zprostředkovatel, který se zaregistruje pouze jako pojišťovací makléř, může vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví pouze jako tento typ zprostředkovatele, tj. nemůže vykonávat tuto
činnost např. jako pojišťovací agent ani jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel. Proto např. nemůže jménem
pojišťovny uzavírat pojistné smlouvy. Pokud by si však registraci rozšířil i o tyto další typy, pak může být i takto
činný.
105
3A
Vázaný poj.
zprostředkovatel
Podřízený poj.
zprostředkovatel
Pojišťovací
agent
Výhradní
pojišťovací agent
Charakteristika jednotlivých typů
pojišťovacích zprostředkovatelů
Pojišťovací
makléř
Výkon zprostředkovatelské činnosti (ZPZ § 5 až 8)
•
Jménem a na účet jedné pojišťovny
•
Jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven s tím, že
nabízené pojistné produkty těchto pojišťoven nesmí být
vzájemně konkurenční
•
Jménem a na účet více pojišťoven (bez jakéhokoliv omezení)
•
Jménem a na účet pojišťovacího agenta, výhradního
pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře
•
Pro zájemce o pojištění (tj. klienta)
×
×
×
×
×
Inkaso pojistného a výplata pojistného plnění (ZPZ § 5 až 8)
•
Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu
pojistného plnění
•
Může inkasovat pojistné a zprostředkovávat výplatu
pojistného plnění
×
×
×
×
×
×
×
Smluvní vztahy (ZPZ § 5 až 8)
•
Písemná smlouva s pojišťovnou (resp. pojišťovnami), jejímž
jménem a na jejíž účet jedná
•
Písemná smlouva s pojišťovacím agentem, výhradním
pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem, jehož
jménem a na jehož účet jedná
•
Smlouva se zájemcem o pojištění (tj. klientem) – nemusí být
písemná
×
×
×
Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti ( ZPZ § 5 až 8, § 21 odst. 3)
•
Za škody způsobené pojišťovacím zprostředkovatelem při
výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna,
jejíž pojistný produkt nabízí
•
výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovací
agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř,
pro něhož je činný
•
výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna,
pokud se k tomu písemně zavázala
×
•
Za škody způsobené při výkonu zprostředkovatelské
činnosti odpovídá sám pojišťovací zprostředkovatel, který
je povinen být pojištěn pro případ této odpovědnosti
×
×
×
×
×
Povinnosti pro případ, že je pojišťovací zprostředkovatel oprávněn přijímat pojistné, resp.
zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (ZPZ § 6a, 7 a 8)
•
Udržovat stanovenou finanční jistinu nebo používat
oddělený bankovní účet
×
×
×
106
Podřízený poj.
zprostředkovatel
×
×
3A
Vázaný poj.
zprostředkovatel
Pojišťovací
agent
Výhradní
pojišťovací agent
Charakteristika jednotlivých typů
Pojišťovací
makléř
Odměňování (ZPZ § 5 až 8)
•
Pojišťovnou
•
Pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem
nebo pojišťovacím makléřem
•
Pojišťovnou, pokud nebylo se zájemcem o pojištění
(tj. klientem) a pojišťovnou dohodnuto něco jiného
×
×
×
Důvěryhodnost (ZPZ § 5 až 8, § 19, § 20)
•
Povinnost splňovat podmínky důvěryhodnosti
×
×
×
×
×
×
×
Odborná způsobilost (ZPZ § 5 až 8, § 18)
•
Základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti
•
Střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti
•
Vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti
×
×
×
Odborná praxe (ZPZ § 18)
•
Nejméně 2 roky
•
Nejméně 4 roky
×
×
Odbornou zkoušku lze vykonat (ZPZ § 18 odst. 3 a 4):
•
Jen před zkušební komisí jmenovanou bankovní radou
České národní banky
•
V pojišťovně, která je k tomu oprávněna (tzv. související činnost)
×
×
×
•
V instituci, která je k tomu oprávněna a je uvedena ve
vyhlášce k ZPZ
×
×
×
×
×
×
×
Průběžné doplňování odborných znalostí (ZPZ § 18 odst. 9)
•
Povinnost absolvovat doškolovací kurz každých 5 let
×
×
×
Správní poplatek za podání žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé
•
2000 Kč
•
10 000 Kč
×
×
×
×
×
Zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (ZPZ § 5 až 8)
•
Povinnost být zapsán do registru
×
×
×
×
×
Roční výkaz činnosti (ZPZ § 22 odst. 2)
•
Povinnost zpracovávat a předkládat České národní bance
×
×
107
;;
Zkušební test:
3A
163 Pojišťovacím zprostředkovatelem se rozumí:
a) Zaměstnanec pojišťovny zabývající se uzavíráním pojistných smluv.
b)
Právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost
v pojišťovnictví.
c)
Pouze fyzická osoba, která bezúplatně provozuje zprostředkovatelskou činnost
164 Jak se nazývá pojišťovací zprostředkovatel, který při své zprostředkovatelské
činnosti v pojišťovnictví zastupuje zájemce o pojištění, nikoli pojišťovnu?
a) Vázaný pojišťovací zprostředkovatel.
b)
Pojišťovací makléř.
c)
Pojišťovací agent.
165 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn vykonávat
zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťoven?
a) Ano a smí nabízet i vzájemně konkurenční produkty těchto pojišťoven.
b)
Ano, ale nesmí nabízet vzájemně konkurenční pojistné produkty od svých smluvních pojišťoven.
c)
Ne.
166 Je pojišťovací agent oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost
pro více pojišťoven?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale tuto zprostředkovatelskou činnost smí vykonávat nejvýše pro tři pojišťovny
zároveň.
167 Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn vykonávat
zprostředkovatelskou činnost pro více pojišťovacích makléřů?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale jen má-li k tomu povolení finančního úřadu.
168 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn na sebe smluvně vázat jiné
pojišťovací zprostředkovatele?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, ale pouze pokud nespolupracuje s více pojišťovnami.
108
169 Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn na sebe smluvně
vázat další podřízené pojišťovací zprostředkovatele?
Ano, ale pouze pokud nespolupracuje s více pojišťovacími agenty, resp. pojišťovacími
a)
makléři.
b)
Ne.
c)
Ano.
3A
109
3A.1.3
Odpovědnost pojišťovacího zprostředkovatele
3A
§§
ZPZ § 5 odst. 2, § 6 odst. 3, § 6a odst. 4, § 7 odst. 4, § 8 odst. 5, § 21 odst. 3, § 27 odst. 2 a 3
ZPZ stanoví, že každý pojišťovací zprostředkovatel odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu
zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Této odpovědnosti se pojišťovací zprostředkovatel
může zprostit pouze tak, že prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení
veškerého úsilí, které na něm lze požadovat.
Určitým kategoriím pojišťovacích zprostředkovatelů ZPZ stanoví povinnost pojistit se pro případ odpovědnosti za škodu jimi způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Pojišťovací agent a pojišťovací makléř jsou povinni být po celou dobu výkonu zprostředkovatelské
činnosti pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, a to
s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na každou pojistnou událost (1 700 000 eur v případě více pojistných událostí v jednom roce). Tuto povinnost tento
pojišťovací agent nemá v případě, že se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zaváže převzít odpovědnost za škody způsobené touto jeho činností. Pokud pojišťovací zprostředkovatel
provozuje zprostředkovatelskou činnost současně jako pojišťovací agent i jako pojišťovací makléř
(samozřejmě, že v obou těchto postaveních nemůže vystupovat při zprostředkování jedné a téže
pojistné smlouvy!), nemusí uzavírat dvě pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti. Povinnost být
pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti
totiž splní, pokud jeho pojistná smlouva na toto pojištění, bude krýt odpovědnost z obou těchto činností s celkovým limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 200 000 eur na
každou pojistnou událost (1 700 000 eur v případě více pojistných událostí v jednom roce).
Naproti tomu vázaným pojišťovacím zprostředkovatelům, podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelům ani výhradním pojišťovacím agentům ZPZ neukládá povinnost být pojištěn
pro případ odpovědnosti za škodu jimi způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti
v pojišťovnictví. Za tuto škodu způsobenou vázaným pojišťovacím zprostředkovatelem a výhradním pojišťovacím agentem odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt takový pojišťovací zprostředkovatel nabízí. Za tuto škodu způsobenou podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem odpovídá ten pojišťovací zprostředkovatel, pro něhož je podřízený pojišťovací zprostředkovatel
v konkrétním případě činný (tj. pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř).
;;
Zkušební test:
170 Kteří pojišťovací zprostředkovatelé jsou povinni uzavřít pojistnou smlouvu na
pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti?
a) Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé.
b)
Pojišťovací makléř a pojišťovací agent (s výjimkou pojišťovacího agenta, za kterého se
pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené
jeho činností).
c)
Všechny kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů.
110
3A
171 Je pojišťovací agent a výhradní pojišťovací agent povinen uzavřít pojistnou smlouvu
na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti?
a) Ne.
b)
Pojišťovací agent ano, ovšem vyjma toho, za kterého se pojišťovna, pro kterou je činný,
písemně zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené jeho činností. Výhradní
pojišťovací agent ne.
c)
Ano, sjednávají-li pojistné smlouvy na škodové pojištění.
172 Je pojišťovací makléř povinen uzavřít pojistnou smlouvu na pojištění profesní
odpovědnosti ze své činnosti?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ne, pokud se některá pojišťovna zavázala převzít odpovědnost za škody způsobené
jeho činností.
173 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen uzavřít pojistnou smlouvu na
pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti?
a) Ano.
b)
Ne, neboť za škodu jím způsobenou odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt nabízí.
c)
Ano, sjednává-li pojistné smlouvy na škodové pojištění.
111
3A.1.4
Inkaso pojistného (oprávnění, zákaz,
finanční jistina, zvláštní bankovní účet)
3A
§§
ZPZ § 5 odst. 1, § 6 odst. 1, § 6a odst. 2, § 6a odst. 5, § 7 odst. 2, § 7 odst. 5, § 8 odst. 6
Vázaný pojišťovací zprostředkovatel ani podřízený pojišťovací zprostředkovatel nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn., že tato oprávnění si
nemůže s pojišťovnou ani smluvně dohodnout).
Pojišťovací agenti, výhradní pojišťovací agenti, jakož i pojišťovací makléři mohou být – na
základě zmocnění pojišťovny – oprávněni inkasovat pojistné i zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn., že mohou, ale nemusí tato oprávnění od pojišťovny mít).
V případě, že je pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř pojišťovnou
k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění zmocněn, je povinen:
– buď udržovat trvale likvidní finanční jistinu 4 % z ročního objemu jím inkasovaného
pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě 17 000 eur),
– anebo k těmto transakcím používat pouze speciálně k tomu účelu zřízené a od vlastního
hospodaření oddělené bankovní účty. Přitom u výhradního pojišťovacího agenta připouští ZPZ, aby takovým účtem byl i účet pojišťovny, se kterou spolupracuje, pokud je z tohoto bankovního účtu patrno, který výhradní pojišťovací agent a jakou částku pojistného
na tento účet vložil.
PP
;;
Př.: Pojišťovací agent dostal od jedné z pojišťoven, s nimiž spolupracuje, plnou moc k inkasu pojistného. Má
k tomuto účelu zřízen samostatný účet, oddělený od vlastního hospodaření. Na sebe má napojenou tzv. síť
(podřízené pojišťovací zprostředkovatele). Tito zprostředkovatelé však nesmějí pojistné inkasovat. To mohou
pouze zaměstnanci tohoto pojišťovacího agenta, popř. on sám.
Zkušební test:
174 Kterým pojišťovacím zprostředkovatelům může pojišťovna dát
plnou moc k inkasu pojistného?
Vázaným pojišťovacím zprostředkovatelům a podřízeným pojišťovacím
a)
zprostředkovatelům.
b)
Pojišťovacím agentům, výhradním pojišťovacím agentům a pojišťovacím makléřům.
c)
Každému pojišťovacímu zprostředkovateli, který projeví zájem.
175 Je pojišťovací agent oprávněn inkasovat pojistné?
a) Ne.
b)
Ano, pokud k tomu byl zmocněn pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná.
c)
Ano, ale jen do limitu 100 eur na jednu pojistnou smlouvu.
112
176 Je pojišťovací makléř oprávněn inkasovat pojistné?
a) Ne.
b)
Ano, pokud k tomu byl zmocněn pojišťovnou.
c)
Ano, ale jen do limitu 300 eur na jednu pojistnou smlouvu.
3A
177 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel oprávněn inkasovat pojistné?
a) Ano, ale pouze do limitu 50 eur na jednu pojistnou smlouvu.
b)
Ne.
c)
Ano, ale jen když se tak dohodne s pojišťovnou.
178 Je podřízený pojišťovací zprostředkovatel oprávněn inkasovat pojistné?
a) Ano, ale pouze do limitu 50 eur na jednu pojistnou smlouvu.
b)
Ne.
c)
Ano, ale jen když se tak dohodne s pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem
a na jehož účet jedná.
113
3A.1.5
§§
Registr pojišťovacích zprostředkovatelů
a samostatných likvidátorů pojistných událostí
3A
ZPZ § 12, § 16 odst. 5, § 17
Pojišťovací zprostředkovatelé jsou evidováni (vedeni) ve zvláštním registru, který vede Česká národní banka. Tento registr je veřejně přístupný, tzn. každý má právo do něj nahlížet
a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie.
Na zápis do tohoto registru má pojišťovací zprostředkovatel nárok, tj. po splnění všech podmínek
stanovených ZPZ má Česká národní banka povinnost pojišťovacího zprostředkovatele do registru
zapsat. Zápis do registru je podmínkou výkonu zprostředkovatelské činnosti pro všechny typy
pojišťovacích zprostředkovatelů. Pojišťovací zprostředkovatel, který je registrován, je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jak na území České republiky, tak i v ostatních členských státech Evropské unie, jakož i Evropského hospodářského prostoru.
Seznamy pojišťovacích zprostředkovatelů zveřejňuje Česká národní banka, a to buď formou úředních sdělení ve Věstníku České národní banky anebo jejich zveřejněním způsobem umožňujícím
dálkový přístup (např. na svých internetových stránkách). Tyto seznamy je Česká národní banka
povinna aktualizovat nejméně jednou za 2 týdny. O zápisu do registru vydá Česká národní banka
pojišťovacímu zprostředkovateli osvědčení. Tímto osvědčením se pojišťovací zprostředkovatel
prokazuje klientům a pojišťovnám.
Zápis pojišťovacího zprostředkovatele v registru zaniká smrtí fyzické osoby, resp. zánikem právnické osoby, nebo rozhodnutím České národní banky o zrušení zápisu v registru. Důvody, pro
které Česká národní banka zruší zápis pojišťovacího zprostředkovatele v registru, jsou stanoveny
v § 17 odst. 1 ZPZ (jedná se např. o zrušení zápisu na žádost pojišťovacího zprostředkovatele nebo
při ztrátě důvěryhodnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo pokud pojišťovací zprostředkovatel
neprovozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nejméně po dobu 2 let apod.).
Česká národní banka informuje veřejnost o zrušení zápisu pojišťovacího zprostředkovatele v registru, a to vhodným způsobem (na svých internetových stránkách) a bez zbytečného odkladu. Pravomocné rozhodnutí o zrušení zápisu pojišťovacího zprostředkovatele v registru, je Česká národní
banka povinna zveřejnit ve Věstníku České národní banky. Pojišťovací zprostředkovatel, jehož
zápis v registru byl zrušen, je povinen odevzdat České národní bance osvědčení o tomto zápisu.
Ten pojišťovací zprostředkovatel, jehož zápis byl Českou národní bankou zrušen pro porušení podmínek stanovených v ZPZ, ztrácí jednu z podmínek důvěryhodnosti, a proto již nikdy nemůže být do
registru znovu zapsán, a tedy ani vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví.
;;
Zkušební test:
179 Kdo podle zákona vede registr pojišťovacích zprostředkovatelů?
a) Evropský statistický úřad.
b)
c)
Nikdo.
114
180 Vede Česká národní banka registr pojišťovacích zprostředkovatelů?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, a to společně s Policií ČR.
3A
181 Jakým způsobem jsou evidováni pojišťovací zprostředkovatelé,
působící na území České republiky?
a) V registru, který společně vede Ministerstvo financí a Policie ČR.
b)
V registru, který vede Česká národní banka.
c)
V registru, který vede Ministerstvo vnitra.
182Může na území České republiky vykonávat zprostředkovatelskou činnost
neregistrovaný pojišťovací zprostředkovatel?
a) Ano.
b)
Ne, zápis do registru je podmínkou výkonu zprostředkovatelské činnosti.
c)
Ano, ale za podmínky, že bude vykonávat zprostředkovatelskou činnost jako podřízený
pojišťovací zprostředkovatel.
183 O zápisu pojišťovacího zprostředkovatele do registru vedeného Českou národní
bankou rozhoduje:
a) Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem vnitra.
b)
c)
Česká národní banka v součinnosti s profesními svazy pojišťovacích zprostředkovatelů
a samostatných likvidátorů pojistných událostí.
184 Kdo může nahlížet do registru vedeného Českou národní bankou,
ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Jen orgány státní správy.
b)
Každý, neboť tento registr je veřejně přístupný.
c)
Jen pojišťovny.
185Mohou do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé,
nahlížet i klienti (pojistníci, pojištění apod.)?
a) Ano, ale pouze pokud klient prokáže vztah k pojišťovacímu zprostředkovateli.
b)
Ano, neboť registr, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, je veřejně přístupný.
c)
Ne.
115
3A.2 Předpoklady činnosti
3A
(registrace, jednotný evropský trh)
3A.2.1 Odborná způsobilost pojišťovacího zprostředkovatele
§§
ZPZ § 18
prováděcí vyhláška k ZPZ
Jedním z předpokladů výkonu zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím zprostředkovatelem je
dosažení příslušného stupně odborné způsobilosti. Odbornou způsobilostí pojišťovacího zprostředkovatele se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti.
– Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy, tím je např. maturitní vysvědčení nebo doklad o vykonání závěrečné zkoušky na středním odborném učilišti. U vázaných a podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů, u výhradních pojišťovacích
agentů a u pojišťovacích agentů, kteří před 1. 1. 2005 vykonávali zprostředkovatelskou
činnost v pojišťovnictví (jako pojišťovací agenti nebo pojišťovací makléři), se doklad o dokončení střední školy nevyžaduje. Pojišťovací makléři, kteří zprostředkovatelskou činnost
vykonávali před 1. 1. 2005, sice musí předložit České národní bance doklad o dokončení
střední školy, ale až do 1. 1. 2007.
– Odborné znalosti se prokazují:
a) dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole. Musí se
jednat o studium zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a oblastí souvisejících, nebo
b) dokladem o složení odborné zkoušky pro příslušný kvalifikační stupeň odborné způsobilosti
• vázaní a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé a výhradní pojišťovací agenti
tuto zkoušku konají v instituci, která má k této činnosti licenci, resp. souhlas od
České národní banky (touto institucí může být i pojišťovna),
• pojišťovací agenti a pojišťovací makléři tuto zkoušku konají před zkušební komisí. Tato komise se skládá minimálně ze tří členů jmenovaných bankovní radou
České národní banky.
Pojišťovací zprostředkovatelé, kteří vykonávali zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví před
1. 1. 2005 (jako pojišťovací agenti nebo pojišťovací makléři) a kteří se nemohou prokázat absolvováním odborného studia, jsou povinni doložit České národní bance složení odborné zkoušky
nejpozději do 1. 1. 2007. Jak je uvedeno výše u odrážky „všeobecné znalosti“, platí tato lhůta i pro
předložení dokladu o dokončení střední školy, a to pojišťovacím makléřem, který zprostředkovatelskou činnost vykonával před 1. 1. 2005.
Pojišťovací agenti a pojišťovací makléři musí mimo všeobecných a odborných znalostí prokázat také odbornou praxi ve stanoveném rozsahu (viz dále). Odbornou praxí se rozumí činnost
v pojišťovně související s uzavíráním pojistných smluv nebo v oblasti zprostředkovatelské činnosti
116
Podle náročnosti se rozlišují tři kvalifikační stupně odborné způsobilosti:
– základní,
– střední,
– vyšší.
3A
Dosažení základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti předpokládá prokázání všeobecných znalostí, znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro základní stupeň odborné
způsobilosti a znalosti pojistných produktů, jejichž zprostředkování příslušný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, a schopnosti tyto produkty klientovi řádně vysvětlit. Základního stupně odborné
způsobilosti musí dosáhnout vázaní a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé a výhradní
pojišťovací agenti.
Dosažení středního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti předpokládá prokázání všeobecných znalostí a znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro střední stupeň odborné
způsobilosti a nejméně dvouleté odborné praxe. Dále je třeba prokázat znalost pojistných produktů, jejichž zprostředkování příslušný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, schopnost tyto produkty
klientovi řádně vysvětlit a provést analýzu pojistných produktů pojišťoven, jejichž pojistné produkty
nabízí a nabídnout klientovi pojistný produkt nejlépe vyhovující jeho potřebám. Středního stupně
odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací agenti.
Dosažení vyššího kvalifikačního stupně odborné způsobilosti předpokládá prokázání všeobecných znalostí, znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro vyšší stupeň odborné
způsobilosti a nejméně čtyřleté odborné praxe. Dosažení tohoto stupně odborné způsobilosti je
nezbytné pro výkon zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím makléřem, proto je dále třeba prokázat znalost pojistných produktů nabízených na pojistném trhu z oblasti, která je předmětem jeho
činnosti, schopnost řádně tyto produkty klientovi vysvětlit, provést analýzu konkurenčních produktů
a nabídnout klientovi produkt, který nejlépe odpovídá potřebám klienta.
Odborné znalosti všech kvalifikačních stupňů je třeba průběžně doplňovat. Za tím účelem
je příslušná osoba povinna absolvovat doškolovací kurz, a to nejpozději do 6 měsíců po uplynutí
každých pěti let od registrace. Doškolovací kurz tato osoba absolvuje v pojišťovně nebo v příslušné
instituci.
;;
Zkušební test:
186 Jaké jsou kvalifikační stupně odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů?
a) Základní a vyšší.
b)
Základní, střední a vyšší.
c)
Základní, střední, vyšší a nejvyšší.
187 Je pojišťovací zprostředkovatel povinen si doplňovat odborné znalosti?
a) Ano, ale jen na vysoké škole.
b)
Ano, a to absolvováním doškolovacích kurzů každých 5 let.
c)
Ne.
117
188 U kterých pojišťovacích zprostředkovatelů je nutnou podmínkou
registrace získání odborné praxe?
a) U všech.
b)
U pojišťovacích agentů a u pojišťovacích makléřů.
c)
U žádného.
3A
189 Je odborná praxe nutnou podmínkou registrace pro vázaného pojišťovacího
zprostředkovatele?
a) Ano, a to nejméně 1 týden.
b)
Ne.
c)
Ano, a to nejméně 10 let.
190 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout vázaný
pojišťovací zprostředkovatel?
a) Středního.
b)
Základního.
c)
Vyššího.
191 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout podřízený
pojišťovací zprostředkovatel?
a) Středního.
b)
Základního.
c)
Vyššího.
192 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout výhradní
pojišťovací agent?
a) Středního.
b)
Základního.
c)
Vyššího.
193 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací
makléř?
a) Základního.
b)
Vyššího.
c)
Středního.
194 Jakého kvalifikačního stupně odborné způsobilosti musí dosáhnout pojišťovací
agent?
a) Základního.
b)
Středního.
c)
Vyššího.
118
3A.2.2
§§
Důvěryhodnost fyzických osob
3A
ZPZ § 19
Dalším předpokladem výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví je tzv. důvěryhodnost
pojišťovacího zprostředkovatele. Podmínky důvěryhodnosti jsou stanoveny odlišně pro právnické
a fyzické osoby.
Fyzická osoba se podle ZPZ považuje za důvěryhodnou, pokud splňuje následující podmínky:
a) je plně způsobilá k právním úkonům,
b) je bezúhonná
• tzn., nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin
hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin,
• nebo byla sice odsouzena pro tyto trestné činy, ale její odsouzení bylo zahlazeno,
nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena,
c) ohledně jejíhož majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku,
d) nebyla v posledních 5 letech (před podáním žádosti o registraci) členem statutárního
orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby
• na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, nebo
• proti níž byl insolvenční návrh zamítnut nebo konkurz zrušen pro nedostatek majetku3,
e) nebylo jí odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pro
porušení podmínek stanovených ZPZ.
Za účelem doložení bezúhonnosti si Česká národní banka vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů (není třeba ho přikládat k žádosti o registraci pojišťovacího zprostředkovatele). Splnění
ostatních podmínek důvěryhodnosti musí pojišťovací zprostředkovatel písemně prohlásit vůči České národní bance, a to rovněž v rámci své žádosti o registraci.
Pokud fyzická osoba přestane splňovat kteroukoliv z těchto podmínek, je povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu nahlásit České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.
3
Podmínku důvěryhodnosti splňuje i osoba, u níž sice nastaly skutečnosti uvedené v písm. c) a d), ale:
1. soud zrušil konkurz jinak než:
a) usnesením o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu, nebo
b) usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku,
2. jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby,
3. nebo jde o osobu, která se domůže v občanském řízení určení, že svou funkci v této právnické osobě vykonávala s péčí řádného hospodáře.
119
;;
Zkušební test:
3A
195 Je pojišťovací zprostředkovatel – fyzická osoba povinen oznámit ztrátu
důvěryhodnosti České národní bance?
a) Ne, neboť tuto povinnost mají orgány činné v trestním řízení.
b)
Ano, a to bez zbytečného odkladu.
c)
Ne, oznamuje ji jen Policii ČR.
196 Z čeho se ověřuje bezúhonnost pojišťovacího zprostředkovatele – fyzické osoby?
a) Čestným prohlášením.
b)
Výpisem z evidence Rejstříku trestů.
c)
Výpisem z Rejstříku trestů z jakéhokoli období.
197 Co musí pojišťovací zprostředkovatel – fyzická osoba udělat, pokud přestane
splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti?
a) Nic.
b)
Ohlásit to České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti
c)
Oznámit to Policii ČR.
120
3A.2.3
§§
Důvěryhodnost právnické osoby
3A
ZPZ § 20
Podmínky důvěryhodnosti, jako jeden z předpokladů výkonu zprostředkovatelské činnosti, jsou stanoveny odlišně pro právnické a fyzické osoby.
Právnická osoba se (podle ZPZ) považuje za důvěryhodnou, splní-li následující podmínky:
– nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin (podmínka bezúhonnosti),
– všichni členové jejího statutárního a dozorčího orgánu splňují podmínky důvěryhodnosti
stanovené v ZPZ pro fyzickou osobu (viz tematický okruh 3A.2.2 této publikace),
– nebylo jí odejmuto povolení k provozování činnosti pojišťovacího zprostředkovatele pro
porušení podmínek stanovených ZPZ,
– ohledně jejího majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku4.
Splnění podmínek důvěryhodnosti pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba pouze písemně
prohlašuje vůči České národní bance (a to v rámci své žádosti o registraci). Pokud jde o doložení
bezúhonnosti členů statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu Česká národní banka si vyžádá
výpis z evidence Rejstříku trestů.
U pojišťovacího agenta a pojišťovacího makléře, kteří jsou právnickými osobami, musí splňovat
podmínky důvěryhodnosti stanovené v ZPZ pro fyzickou osobu (viz tematický okruh 3A.2.2 této publikace), též jejich odpovědný zástupce, tj. osoba, která odpovídá za dodržování právních předpisů
se vztahem ke zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a která musí být v obchodním vedení
právnické osoby.
Ke ztrátě důvěryhodnosti právnické osoby dochází okamžikem, kdy přestane splňovat kteroukoliv z výše uvedených podmínek. Tuto skutečnost je povinna bez zbytečného odkladu
nahlásit České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.
;;
Zkušební test:
198 Je pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba povinna oznámit ztrátu
a) Ne, neboť tuto povinnost má správce konkurzní podstaty právnické osoby.
b)
c)
Ano, a to do 1 měsíce od okamžiku, kdy ke ztrátě důvěryhodnosti došlo.
199 Co musí pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba udělat, pokud přestane
splňovat některou z podmínek důvěryhodnosti?
a) Nic.
4
b)
Ohlásit to České národní bance a ukončit výkon zprostředkovatelské činnosti
c)
Oznámit to Policii ČR.
Za důvěryhodnou však bude považována právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, jestliže jej insolvenční soud zrušil jinak než:
1. usnesením o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení, nebo
2. proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo
3. usnesením o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení.
121
3A.2.4
§§
Registrace
3A
ZPZ § 12 odst. 3 písm. a) a b), § 13, § 16
Registraci pojišťovacích zprostředkovatelů provádí Česká národní banka, a to na základě
žádosti pojišťovacího zprostředkovatele. ZPZ stanoví náležitosti, které tato žádost musí obsahovat. Jde o:
– identifikační údaje pojišťovacího zprostředkovatele, a to v rozsahu stanoveném v ZPZ
§ 12 odst. 3,
– údaje o rozsahu provozované zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví podle
pojistných odvětví, předpokládaný den zahájení zprostředkovatelské činnosti a identifikační číslo, pokud jej pojišťovací zprostředkovatel má.
K žádosti o zápis do registru je třeba přiložit následující dokumenty:
1. Doklady prokazující odbornou způsobilost žadatele
Je-li žadatelem fyzická osoba, dokládá jak svoji odbornou způsobilost, tak i odbornou
způsobilost každé osoby, kterou zaměstnává a která se přímo podílí na její zprostředkovatelské činnosti.
Je-li žadatelem právnická osoba, dokládá odbornou způsobilost svého odpovědného zástupce a odbornou způsobilost každé osoby, která se přímo podílí na její zprostředkovatelské činnosti.
Doklady, kterými se dokládá odborná způsobilost – viz tematický okruh 3A.2.1 této publikace. Vázaný a podřízený pojišťovací zprostředkovatel a výhradní pojišťovací agent
namísto těchto dokladů předkládají České národní bance písemné prohlášení pojišťovny,
resp. pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, pro kterého budou činní, o tom,
že získali odbornou způsobilost.
2. Doklady prokazující důvěryhodnost žadatele
Co je důvěryhodnost a jak se prokazuje – viz tematický okruh 3A.2.2 a 3A.2.3 této publikace.
3. Doklady prokazující, že v majetku žadatele, který bude oprávněn k inkasu pojistného
nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění, jsou finanční prostředky nejméně ve
výši odpovídající hodnotě 17 000 eur, avšak pouze v případě, že k těmto transakcím nebude používat zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty.
Pokud bude používat takové účty, pak dokládá jejich existenci.
4. Pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti pojišťovacího zprostředkovatele. Tuto pojistnou smlouvu nahrazuje vázaný a podřízený pojišťovací zprostředkovatel a výhradní pojišťovací agent písemným prohlášením pojišťovny, resp. pojišťovacího zprostředkovatele, pro které budou činní, o tom, že taková osoba
za jejich zprostředkovatelskou činnost ponese tuto odpovědnost. Pokud např. podřízený
pojišťovací zprostředkovatel bude spolupracovat se dvěma pojišťovacími agenty, musí
mít toto prohlášení od každého z nich. To znamená, že každý z nich prohlásí, že odpovídá za škodu způsobenou výkonem zprostředkovatelské činnosti, kterou tento podřízený
pojišťovací zprostředkovatel pro něj vykonává. Pojišťovací agent se zprostí povinnosti
doložit pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem jeho
zprostředkovatelské činnosti, pokud se dohodne se všemi pojišťovnami, pro které bude
činný, že ponesou tuto odpovědnost za jeho činnost (každá z nich samozřejmě jen tu,
která se vztahuje ke zprostředkovatelské činnosti vykonávané pro ni) a tuto skutečnost
doloží České národní bance písemným prohlášením těchto pojišťoven.
5. Úplný výpis z obchodního rejstříku ne starší než tři měsíce. Tato povinnost se týká jen
právnických osob.
122
3A
Pokud je podaná žádost neúplná, tzn., není uveden některý ze stanovených údajů nebo není doložena určitá skutečnost, vyzve Česká národní banka žadatele k jejímu doplnění ve lhůtě, kterou
současně stanoví. Tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
O žádosti o zápis do registru rozhoduje Česká národní banka v 60denní lhůtě, která běží ode dne,
kdy obdržela úplnou a správnou žádost. Pokud žadatel splní všechny podmínky stanovené v ZPZ,
zapíše jej Česká národní banka v uvedené lhůtě do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací
zprostředkovatelé, a vydá mu osvědčení o registraci, v opačném případě ve stejné lhůtě žádost
zamítne.
Pojišťovací zprostředkovatel je povinen hlásit bez zbytečného odkladu České národní bance
změnu jakýchkoli údajů zapisovaných do registru.
Žádost o registraci je zpoplatněna, a to částkou 10 000 Kč jak pro vázané a podřízené pojišťovací zprostředkovatele a pro výhradní pojišťovací agenty (tj. pojišťovací zprostředkovatele se
základním kvalifikačním stupněm odborné způsobilosti), tak pro pojišťovací agenty a pojišťovací
makléře (tj. pojišťovací zprostředkovatele se středním a vyšším kvalifikačním stupněm odborné
způsobilosti).
;;
Zkušební test:
200 Stanoví zákon nutné náležitosti žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni
pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ano, jsou uvedeny v obchodním zákoníku.
b)
Ano, jsou uvedeny v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných
událostí.
c)
Ne, žádný zákon to nestanoví.
201 Platí pojišťovací zprostředkovatel správní poplatek za podání žádosti o registraci
České národní bance?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale pouze pojišťovací makléř.
202 Je pojišťovací zprostředkovatel povinen oznámit České národní bance změnu údajů
zapisovaných do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne.
b)
c)
Ano, a je jedno, kdy to udělá.
203 Je pojišťovací zprostředkovatel povinen k žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou
vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, přiložit výpis z obchodního rejstříku?
a) Ne.
b)
Ano, ale pouze právnická osoba.
c)
Ano, ale pouze pokud k tomu bude písemně vyzván Českou národní bankou.
123
3A.2.5
§§
Postavení odpovědného zástupce právnické osoby
– pojišťovacího zprostředkovatele
3A
ZPZ § 11, § 13 odst. 5 písm. a), § 18 odst. 1, § 23 odst. 6
Pokud je pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř právnickou osobou, je povinen si ustanovit svého odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce musí být v obchodním vedení právnické osoby takového pojišťovacího zprostředkovatele5.
Odpovědným zástupcem může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky důvěryhodnosti
(viz tematický okruh 3A.2.2 této publikace) a odborné způsobilosti (viz tematický okruh 3A.2.1 této
publikace), a to toho kvalifikačního stupně, který odpovídá typu zprostředkovatele, pro kterého tuto
funkci vykonává. Osoba odpovědného zástupce se zapisuje do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé. Proto pojišťovací zprostředkovatel musí údaje o odpovědném zástupci,
včetně údajů o tom, že splňuje podmínky pro výkon této funkce, přiložit k žádosti o zápis do registru.
Funkci odpovědného zástupce může fyzická osoba vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu.
Odpovědný zástupce odpovídá za dodržování právních předpisů pojišťovacím zprostředkovatelem.
Jeho povinností je navrhovat opatření k nápravě, zjistí-li nedostatky v činnosti pojišťovacího zprostředkovatele a takové nedostatky hlásit České národní bance.
Česká národní banka může pojišťovacímu zprostředkovateli uložit změnu osoby odpovědného zástupce, a to v případě, že odpovědný zástupce nevykonává tuto svou funkci řádně (tj. v souladu
s povinnostmi stanovenými v ZPZ).
Pokud odpovědný zástupce přestane vykonávat tuto svou funkci nebo pokud přestane splňovat
podmínky stanovené v ZPZ pro její výkon, je pojišťovací zprostředkovatel povinen ustanovit nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se tak stalo, nového odpovědného zástupce a údaje o něm bez
zbytečného odkladu nahlásit České národní bance.
;;
Zkušební test:
5
Ve veřejné obchodní společnosti je k obchodnímu vedení oprávněn každý společník. Ve společnosti komanditní jsou
k obchodnímu vedení oprávněni pouze komplementáři. Obchodní vedení společnosti s ručení omezeným náleží
jednatelům a obchodní vedení akciové společnosti zabezpečuje její představenstvo.
124
204Musí mít vázaný pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba odpovědného
zástupce?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, ale jen pokud spolupracuje s více pojišťovnami.
3A
205Musí mít pojišťovací agent – právnická osoba odpovědného zástupce?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, pokud zaměstnává více než 50 zaměstnanců.
206Musí mít pojišťovací makléř – právnická osoba odpovědného zástupce?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, pokud zaměstnává více než 50 zaměstnanců.
207Musí mít podřízený pojišťovací zprostředkovatel – právnická osoba odpovědného
zástupce?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, ale jen pokud spolupracuje s více pojišťovacími zprostředkovateli.
125
3A.3 Právní vztahy mezi pojišťovnou
3A.3.1
§§
3A
a pojišťovacím zprostředkovatelem
Smluvní vztahy
ZPZ § 5 odst. 2, § 6 odst. 1, § 6a odst. 1, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a 4
Právní vztahy mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli se řídí jednak příslušnými zákony (tj. především ZPZ a NOZ) a jednak uzavřenými smlouvami. ZPZ upravuje základní práva
a povinnosti vyplývající ze vztahů mezi příslušným typem pojišťovacího zprostředkovatele a pojišťovnou (např. právo na odměnu, povinnost řídit se pokyny a interními předpisy pojišťovny, zákaz
inkasa či naopak možnost inkasa pojistného, podmínky odpovědnosti apod.). Smlouva, kterou konkrétní zprostředkovatel uzavře s konkrétní pojišťovnou, pak jednak podrobněji rozvádí tato základní
práva a povinnosti a dále stanoví i další, které se již liší podle zvyklostí jednotlivých pojišťoven.
Jednotliví pojišťovací zprostředkovatelé vykonávají svoji činnost na základě smlouvy s jednou či
více pojišťovnami, resp. jedním či více pojišťovacími agenty nebo pojišťovacími makléři, popř. na
základě smlouvy s výhradním pojišťovacím agentem, a to v závislosti na tom, o jaký typ zprostředkovatele se jedná. Pro některé zprostředkovatele stanoví ZPZ, že jejich smlouva s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jednají, musí mít písemnou formu. Jsou to:
– vázaný pojišťovací zprostředkovatel,
– výhradní pojišťovací agent,
– pojišťovací agent.
Dále i podřízený pojišťovací zprostředkovatel musí mít s pojišťovacím agentem a s výhradním
pojišťovacím agentem nebo s pojišťovacím makléřem, s nímž spolupracuje, uzavřenou písemnou
smlouvu. V ní jsou stanovena práva a povinnosti smluvních stran této smlouvy, tj. podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele (jako jedné smluvní strany) a pojišťovacího agenta nebo výhradního
pojišťovacího agenta anebo pojišťovacího makléře (jako druhé smluvní strany). Podřízený pojišťovací zprostředkovatel však neuzavírá pro výkon zprostředkovatelské činnosti smlouvu s pojišťovnou!
Pojišťovací makléř musí mít především uzavřenu smlouvu se zájemcem o pojištění (tj. klientem). V ní je zejména stanoven rozsah jeho činnosti pro klienta (např. povinnost zpracovávat komplexní analýzy pojistných rizik, pravidla spolupráce při likvidaci pojistných událostí). Tato smlouva
sice podle ZPZ nemusí mít písemnou formu, ale pro zamezení případným sporům a pochybnostem
ji lze doporučit. Pojišťovací makléř je odměňován příslušnou pojišťovnou, pokud se s pojistníkem
(klientem) a příslušnou pojišťovnou nedohodne jinak. V praxi proto uzavírají pojišťovací makléři
smlouvy i s pojišťovnami; v nich jsou kromě odměny pojišťovacího makléře dále stanovena i další
vzájemná práva a povinnosti pojišťovacího makléře a pojišťovny.
Pojišťovací zprostředkovatelé jsou podnikateli ve smyslu § 420 NOZ. Proto se jejich smluvní vztahy s pojišťovnami řídí též NOZ. V ZPZ se neuvádí, jaký typ smlouvy – z hlediska NOZ – by měl
zprostředkovatel s pojišťovnou, resp. s dalším zprostředkovatelem (pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem či pojišťovacím makléřem), uzavřít. Vzhledem k charakteru jednotlivých
smluv upravených v NOZ většinou půjde o smlouvu o obchodním zastoupení podle § 2483 a násl.
NOZ (tu uzavírají zpravidla pojišťovací agenti, podřízení a vázaní pojišťovací zprostředkovatelé),
popř. o tzv. nepojmenovanou smlouvu podle § 1746 odst. 2 NOZ (ta se v praxi často označuje jako
„Smlouva o spolupráci“ a pojišťovny ji především uzavírají s pojišťovacími makléři).
126
;;
Zkušební test:
3A
208 Který pojišťovací zprostředkovatel musí mít s pojišťovnou uzavřenou
písemnou smlouvu?
a) Pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent a pojišťovací makléř.
b)
Vázaný pojišťovací zprostředkovatel, výhradní pojišťovací agent a pojišťovací agent.
c)
Pojišťovací makléř a vázaný pojišťovací zprostředkovatel.
209Musí mít pojišťovací agent s pojišťovnou uzavřenu písemnou smlouvu?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale jen má-li písemnou smlouvu i s klientem.
210Musí mít pojišťovací makléř s pojišťovnou uzavřenou písemnou smlouvu?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, ale jen nemá-li písemnou smlouvu s klientem.
211Musí mít vázaný pojišťovací zprostředkovatel s pojišťovnou uzavřenou
písemnou smlouvu?
a) Ne, pokud spolupracuje pouze s jednou pojišťovnou.
b)
Ano.
c)
Ano, ale jen má-li písemnou smlouvu i s klientem.
127
3A.3.2
§§
Odměňování
3A
ZPZ § 3 písm. b), § 6 odst. 1, § 6a odst. 2, § 7 odst. 2, § 8 odst. 4
Odměňování patří mezi ty právní vztahy, které ZPZ upravuje jen rámcově, tzn., že pouze zakotvuje právo pojišťovacího zprostředkovatele na úplatu, ale nestanoví její výši, ani podmínky
nároku na ni.
Vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli, výhradnímu pojišťovacímu agentovi a pojišťovacímu agentovi poskytuje úplatu za zprostředkovatelskou činnost, tzv. provizi, vždy ta pojišťovna, pro kterou konkrétní pojištění zprostředkoval.
Podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytuje úplatu za zprostředkovatelskou činnost, tzv. provizi, vždy příslušný pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř, pro kterého je v konkrétním případě činný.
Pojišťovací makléř je odměňován příslušnou pojišťovnou, pokud se s pojistníkem (klientem)
a s touto pojišťovnou nedohodne jinak.
Konkrétní výši provize, podmínky nároku na ni, jakož i případný zánik nároku na provizi v souvislosti s předčasným ukončením pojištění či ukončením zprostředkovatelské činnosti (tzv.
storno provize), stejně jako termíny a způsob výplaty provizí obsahují konkrétní smlouvy,
které mají pojišťovací zprostředkovatelé uzavřeny s pojišťovnami. U podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele toto stanoví smlouva uzavřená mezi ním a příslušným pojišťovacím agentem,
výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem.
Za účelem zamezení častým změnám těchto smluv z důvodu případných změn provizí nesjednávají některé pojišťovny konkrétní výši provizí ve smlouvě, nýbrž ve smlouvě odkazují na své interní
předpisy o odměňování (provizní řády apod.), které mohou často měnit. Jiné pojišťovny pak sjednávají provizní ujednání jen na omezenou dobu, třebaže je smlouva uzavřena na dobu neurčitou apod.
Proto se výše provize i za zprostředkování obdobného pojištění pro různé pojišťovny může lišit.
Vždy záleží na konkrétním ujednání s pojišťovnou. Rovněž tak se liší i označení provizí používané
jednotlivými pojišťovnami (např. získatelská, uzavírací, za stálou péči, pečovatelská, následná).
;;
Zkušební test:
212 Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) pojišťovacímu agentovi?
a) Klient (pojistník), se kterým jménem pojišťovny uzavřel pojistnou smlouvu.
b)
Pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet uzavřel příslušnou pojistnou smlouvu.
c)
Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví se provozuje bezplatně, a proto za ni
nenáleží provize.
213 Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) vázanému
pojišťovacímu zprostředkovateli?
b)
c)
128
214 Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) podřízenému
pojišťovacímu zprostředkovateli?
b)
Pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř, se kterým
spolupracuje.
c)
3A
215 Kdo poskytuje úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) pojišťovacímu makléři?
a) Vždy jen klient (pojistník), pro kterého vyhledal příslušnou pojišťovnu a pojištění.
b)
Příslušná pojišťovna, pokud se pojišťovací makléř s klientem (pojistníkem) a s touto
pojišťovnou nedohodl jinak.
c)
216 Je výše úplaty za zprostředkování pojištění (tzv. provize) od každé pojišťovny
pro každého zprostředkovatele stejná?
a) Ano, a to bez ohledu na sjednávaný druh pojištění.
b)
Ne.
c)
Pojišťovny žádné provize neposkytují.
217Musí podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytovat úplatu
za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) klient?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, ale jen jedná-li se o úplatu za zprostředkování neživotního pojištění.
218 Stanoví zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných
událostí výši úplaty za zprostředkování pojištění (tzv. provize)?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, ale pouze úplatu za zprostředkování životního pojištění.
219 Stanoví zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných
událostí konkrétní podmínky nároku na úplatu za zprostředkování pojištění
(tzv. provizi)?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, ale pouze pro některé pojišťovací zprostředkovatele.
129
220 Poskytují všechny pojišťovny úplatu za zprostředkování pojištění (tzv. provizi)
ve stejné výši?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, ale jen jedná-li se o úplaty za zprostředkování životního pojištění.
3A
221 Je označení (pojmenování) úplat za zprostředkování pojištění (tzv. provizí)
u všech pojišťoven stejné?
a) Ano, ale pouze jedná-li se o úplaty za zprostředkování neživotního pojištění.
b)
Ne.
c)
Ano.
222Musí vázanému pojišťovacímu zprostředkovateli poskytovat úplatu
za zprostředkování pojištění (tzv. provizi) klient?
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, ale jen jedná-li se o úplaty za zprostředkování životního pojištění.
130
3A
3A.4 Dohled nad provozováním činnosti
(působnost, opatření)
3A.4.1Roční výkaz činnosti zprostředkovatele
§§
ZPZ § 22 odst. 2
prováděcí vyhláška k ZPZ
Tzv. roční výkaz činnosti patří mezi nástroje, pomocí kterých Česká národní banka vykonává dohled nad provozováním zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví, a jednak též slouží ke statistickým účelům.
Roční výkazy činnosti jsou povinni zpracovat a ve stanovené lhůtě předložit České národní
bance pojišťovací agenti a pojišťovací makléři. Ostatní typy pojišťovacích zprostředkovatelů
(tj. výhradní pojišťovací agenti, vázaní a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé) roční výkazy činnosti nezpracovávají.
Je-li týž pojišťovací zprostředkovatel registrován jednak jako pojišťovací agent a současně i jako
pojišťovací makléř, je povinen vždy zpracovat a předložit dva roční výkazy činnosti – pro každou
jeho zprostředkovatelskou činnost samostatný výkaz.
Výkaz činnosti se zpracovává za příslušný kalendářní rok a předkládá se České národní bance vždy
do 31. 3. následujícího kalendářního roku; poprvé se předkládá za rok 2005 – tzn. do 31. 3. 2006.
Náležitosti ročního výkazu činnosti jsou stanoveny v prováděcí vyhlášce k ZPZ. Kromě údajů identifikujících zpracovatele (tj. pojišťovacího agenta či pojišťovacího makléře) musí výkaz obsahovat např.:
– seznam pojišťoven, pro které byl pojišťovací agent v příslušném kalendářním roce činný,
popř. kterým pojišťovací makléř v příslušném kalendářním roce zprostředkoval uzavření
pojistné smlouvy pro své klienty,
– objem obchodů uzavřených pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem v příslušném kalendářním roce, a to v celkové výši a ve výši podle jednotlivých pojišťoven.
Tento objem se ve výkazu vyjádří počtem pojistných smluv, jejichž uzavření v příslušném
kalendářním roce pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř za úplatu zprostředkoval,
a výší předepsaného pojistného vztahujícího se k těmto pojistným smlouvám,
– objem pojistného, které v příslušném kalendářním roce pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř inkasoval,
– objem pojistného plnění, jehož výplatu pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř zprostředkoval v příslušném kalendářním roce.
Tiskopisy pro zpracování výkazu jsou uveřejněny na webových stránkách České národní banky.
Tiskopis v elektronické formě musí pojišťovací zprostředkovatel (pojišťovací agent a pojišťovací
makléř) vyplnit a elektronickou verzi odeslat České národní bance; k tomu má od této banky přidělen ověřovací kód. Zároveň musí České národní bance zaslat i podepsanou vytištěnou verzi tohoto
výkazu. Výkaz činnosti pojišťovacího zprostředkovatele – právnické osoby musí být podepsán i jejím odpovědným zástupcem (viz tematický okruh 3A.2.5 této publikace).
131
;;
Zkušební test:
3A
223 Kteří pojišťovací zprostředkovatelé jsou povinni předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Vázaní pojišťovací zprostředkovatelé a pojišťovací makléři.
b)
Pojišťovací agenti a pojišťovací makléři.
c)
Všechny kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů.
224 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Ano, pokud spolupracuje s více pojišťovnami.
b)
Ne.
c)
Ano, ale ne ročně, nýbrž každý měsíc.
225 Je pojišťovací agent povinen předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
226 Je pojišťovací makléř povinen předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
227 Je výhradní pojišťovací agent povinen předkládat roční výkaz své činnosti?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
132
3A.4.2
§§
Pozastavení a přerušení zprostředkovatelské činnosti
3A
ZPZ § 12 odst. 3 písm. f), § 17 odst. 1 písm. c), § 23 odst. 2 až 5, § 24
Pozastavení zprostředkovatelské činnosti je jedním z opatření, která Česká národní banka používá vůči pojišťovacím zprostředkovatelům, u nichž v rámci výkonu dohledu nad provozováním
zprostředkovatelské činnosti zjistí, že jejich činnost není v souladu se ZPZ.
Česká národní banka svým rozhodnutím pozastaví činnost pojišťovacího zprostředkovatele
v těchto případech:
– pojišťovací zprostředkovatel neuvedl ve lhůtě, kterou mu Česká národní banka stanovila, svoji činnost do souladu s podmínkami stanovenými ZPZ,
– pojištění profesní odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele zaniklo (viz tematický
okruh 3A.1.3 této publikace),
– odpovědný zástupce pojišťovacího zprostředkovatele nesplňuje podmínky stanovené
ZPZ nebo neplní povinnost, které mu ukládá ZPZ, nebo
– pojišťovací zprostředkovatel nesplňuje podmínku trvale likvidní finanční jistiny pro možnost inkasovat pojistné, ač ji má splňovat (tzn., že byl zmocněn k inkasu pojistného nebo
k výplatě pojistného plnění a nemá k tomu zřízeny samostatné a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty).
Pozastavení činnosti je možné nejvýše na dobu 6 měsíců. Nejpozději v den nabytí právní moci
rozhodnutí o pozastavení činnosti je pojišťovací zprostředkovatel povinen odevzdat České národní
bance své osvědčení o zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé.
Pozastavení činnosti zaznamená Česká národní banka do tohoto registru.
Účelem pozastavení činnosti je umožnit pojišťovacímu zprostředkovateli, aby v této době „odstranil“ zjištěné nedostatky. Pokud tak neučiní, Česká národní banka svým rozhodnutím zruší jeho
zápis v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé.
V době, na kterou mu byla činnost pozastavena, nemůže pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovávat uzavírání nových pojistných smluv, ani prodlužování a rozšiřování pojistných smluv, které
již předtím zprostředkoval, ani není oprávněn inkasovat pojistné a zprostředkovávat výplatu pojistného plnění.
K přerušení zprostředkovatelské činnosti přistupuje pojišťovací zprostředkovatel sám ze své
vůle. Tento institut má význam pro situace, kdy pojišťovací zprostředkovatel po určitou dobu nechce
vykonávat zprostředkovatelskou činnost, a přitom chce zabránit tomu, aby mu Česká národní banka zrušila zápis v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (důvody pro zrušení
zápisu – viz tematický okruh 3A.1.5 této publikace).
Své rozhodnutí o přerušení činnosti je pojišťovací zprostředkovatel povinen ještě před faktickým
přerušením oznámit České národní bance, které rovněž musí odevzdat své osvědčení o zápisu
do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé. Přerušení činnosti zaznamená
Česká národní banka do tohoto registru.
Přerušit svoji činnost může pojišťovací zprostředkovatel nejvýše na dobu jednoho roku. V době přerušení činnosti, nemůže pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovávat uzavírání nových pojistných
smluv, ani prodlužování a rozšiřování pojistných smluv, které již předtím zprostředkoval, ani není
oprávněn inkasovat pojistné a zprostředkovávat výplatu pojistného plnění. Je však povinen dokončit
případy, kde jednání o nich bylo zahájeno přede dnem, ke kterému se rozhodl svoji činnost přerušit.
133
;;
Zkušební test:
3A
228 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost vázaného pojišťovacího
zprostředkovatele?
a) Činnost nelze pozastavit.
b)
Nejvýše na 6 měsíců.
c)
Na neomezenou dobu.
229Může Česká národní banka pozastavit činnost vázaného pojišťovacího zprostředkovatele?
a) Ne, činnost nelze pozastavit.
b)
Ano, a to nejvýše na 6 měsíců.
c)
Ano, s výjimkou činnosti pojišťovacího makléře.
230 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost podřízeného pojišťovacího
zprostředkovatele?
b)
c)
Na neomezenou dobu.
231 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího agenta?
b)
c)
Na neomezenou dobu.
232 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího makléře?
b)
c)
Na neomezenou dobu.
233Může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího agenta?
b)
c)
Ano, a to na neomezenou dobu.
234Může Česká národní banka pozastavit činnost pojišťovacího makléře?
b)
c)
134
3A.4.3
§§
Přestupky a jiné správní delikty,
sankce za porušení povinností
3A
ZPZ § 17 odst. 1 písm. b) až e), § 17 odst. 3 a 4, § 22a, § 23 odst. 1, § 25, § 26, § 26a
V rámci výkonu dohledu nad provozováním zprostředkovatelské činnosti je Česká národní banka
oprávněna ukládat pojišťovacím zprostředkovatelům různé druhy sankcí. Jde zejména o uložení některého nápravného opatření (včetně pozastavení činnosti), dále pak i o finanční sankce
(tj. pokuty) a konečným prostředkem je zrušení zápisu pojišťovacího zprostředkovatele v registru,
ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé. Výběr těchto sankcí Českou národní bankou
není náhodný; Česká národní banka je vázána ZPZ, který stanoví:
– pro které případy je příslušná sankce určena,
– do jaké doby je Česká národní banka oprávněna uložit pořádkovou pokutu, resp. zahájit
řízení o správním deliktu,
– že při určení výměry pokuty za správní delikt přihlíží Česká národní banka k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem,
za nichž byl spáchán,
– podmínky, kdy se pojišťovací zprostředkovatel zprostí odpovědnosti za správní delikt,
takže mu nemůže být uložena pokuta.
I. Opatření k nápravě spočívá v tom, že Česká národní banka uloží svým rozhodnutím pojišťovacímu zprostředkovateli, aby ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, uvedl svoji činnost, která není podle
zjištění České národní banky v souladu se ZPZ, do souladu s ním. Po dobu uložení nápravného
opatření, není pojišťovací zprostředkovatel ve své činnosti nijak omezen. Může ji vykonávat v plném rozsahu, a to na rozdíl od situace, kdy mu Česká národní banka výkon jeho činnosti pozastaví,
což je další opatření k nápravě.
Pokud totiž Česká národní banka zjistí, že:
– pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele zaniklo,
– odpovědný zástupce pojišťovacího zprostředkovatele nesplňuje podmínky stanovené
ZPZ nebo neplní povinnosti, které mu ukládá ZPZ, nebo
– pojišťovací zprostředkovatel nesplňuje podmínku trvale likvidní finanční jistiny pro možnost inkasovat pojistné, ač ji má splňovat (tzn., že byl zmocněn k inkasu pojistného nebo
ke zprostředkování výplaty pojistného plnění a nemá k tomuto účelu zřízeny samostatné
a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty),
svým rozhodnutím nejen uloží odstranit tento nežádoucí stav, ale zároveň pozastaví činnost pojišťovacího zprostředkovatele. Česká národní banka pozastaví činnost pojišťovacího zprostředkovatele
i v případě, že pojišťovací zprostředkovatel ve lhůtě, kterou mu Česká národní banka již stanovila,
neuvedl svoji činnost do souladu s podmínkami stanovenými ZPZ. (Důsledky pozastavení – viz tematický okruh 3A.4.2 této publikace).
II. Rozhodnutí o zrušení zápisu v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé,
vydá Česká národní banka v případech, kdy zjistí, že pojišťovací zprostředkovatel:
– ztratil důvěryhodnost požadovanou pro výkon činnosti (viz tematický okruh 3A.2.2 a 3A.2.3
této publikace),
– ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, kterým mu byla pozastavena jeho činnost, neuvedl svoji
činnost do souladu se ZPZ,
– se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí pozbyl v zemi svého bydliště nebo sídla oprávnění
k provozování zprostředkovatelské činnosti, nebo
– neprovozuje zprostředkovatelskou činnost nejméně po dobu 24 kalendářních měsíců po
sobě jdoucích.
135
3A
Neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do registru je pojišťovací zprostředkovatel povinen odevzdat České národní bance svoje osvědčení o tomto zápisu. Pojišťovací
zprostředkovatel, jehož zápis byl zrušen z důvodů uvedených v první a druhé odrážce, tímto aktem
ztrácí jednu z podmínek důvěryhodnosti, a proto již nikdy nemůže být do registru znovu zapsán,
a tedy ani vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví.
III. Pokutu je Česká národní banka oprávněna uložit pojišťovacímu zprostředkovateli, který se
dopustil přestupku nebo jiného správního deliktu stanoveného v ZPZ, anebo který znemožnil či závažně ztížil výkon dohledu České národní banky, zejména tím, že neposkytl potřebnou součinnost
nebo nevyhověl výzvě dané podle ZPZ .
Pokud pojišťovací zprostředkovatel uvede nesprávné údaje
– v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé,
nebo v žádosti o změnu údajů v takovém registru,
– v ročním výkazu činnosti pro Českou národní banku,
– v písemném prohlášení, kterým pro účely zápisu „svého“ podřízeného pojišťovacího
zprostředkovatele do registru potvrzuje odbornou způsobilost tohoto podřízeného
pojišťovacího zprostředkovatele, resp. i to, že nese plnou odpovědnost za činnost tohoto
podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele vykonávanou v jeho prospěch (viz tematický okruh 3A.2.4 této publikace),
jedná se o přestupek (u fyzické osoby), resp. správní delikt (u právnické osoby), za který mu
může být Českou národní bankou uložena pokuta až 1 mil. Kč.
U pojišťovacího zprostředkovatele, který je fyzickou osobou, je za přestupek považováno též porušení mlčenlivosti, kterou mu ukládá jednak ZPZ a jednak i ZPOJ. Za tento přestupek mu Česká
národní banka může uložit pokutu až 500 000 Kč.
Pokud pojišťovací zprostředkovatel
– provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozporu s údaji o něm zapsanými v registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé,
– ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené mu Českou národní bankou
v rámci jejího dohledu podle ZPZ,
– vyžaduje od osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví,
složení vstupního poplatku jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost, nebo
– odměny osoby, která se má podílet na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví,
odvozuje od získání dalších osob pro tuto činnost, které takto získal,
jedná se o správní delikt, za který mu může být uložena pokuta až 10 mil. Kč.
Pokud pojišťovací zprostředkovatel znemožnil či závažně ztížil výkon dohledu České národní
banky, zejména tím, že neposkytl potřebnou součinnost nebo nevyhověl výzvě dané podle
ZPZ, může mu Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu až do 5 mil. Kč. Tuto pokutu
je Česká národní banka oprávněna uložit i opakovaně s tím, že úhrn uložených pořádkových
pokut nesmí převyšovat 20 mil. Kč.
136
;;
Zkušební test:
3A
235 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit vázanému pojišťovacímu
zprostředkovateli za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém
jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Až do výše 1 000 Kč.
b)
Až do výše 1 000 000 Kč.
c)
Žádnou.
236 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit vázanému pojišťovacímu
zprostředkovateli, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu?
a) Žádnou.
b)
Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může
dosáhnout až 20 000 000 Kč.
c)
Až do výše 1 000 Kč.
237 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu agentovi za uvedení
nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací
zprostředkovatelé?
b)
c)
Žádnou.
238 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu agentovi, který
znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu?
a) Žádnou.
b)
Až do výše 5 000 000 Kč (jednorázově); úhrn opakovaně uložených pokut může dosáhnout
až 20 000 000 Kč.
c)
239 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu makléři za uvedení
nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací
zprostředkovatelé?
a) Žádnou.
b)
c)
137
3A
240 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit pojišťovacímu makléři, který
znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu?
a) Žádnou.
b)
až 20 000 000 Kč.
c)
241Může Česká národní banka uložit pojišťovacímu zprostředkovateli pokutu i v částce
1 000 000 Kč?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale jen pojišťovacímu makléři.
242Může Česká národní banka uložit pojišťovacímu zprostředkovateli pokutu až do výše
10 000 000 Kč?
a) Ano, ale jen pojišťovacímu makléři.
b)
Ano.
c)
Ne.
138
3A.5 Práva a povinnosti pojišťovacího
3A
zprostředkovatele (vůči klientovi, pojišťovně,
např. postup při sjednávání pojištění, informační povinnost,
výkaznictví, účetnictví, ale také odpovědnost za škodu,
důsledky porušení povinností, odměňování)
3A.5.1 Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele vůči klientovi
§§
ZPZ § 21
ZPZ stanoví pojišťovacím zprostředkovatelům řadu povinností, které jsou povinni při výkonu své
činnosti dodržovat. Účelem povinností, které zprostředkovatel musí plnit vůči zájemcům o pojištění,
resp. pak i vůči pojistníkům, je ochrana klientů jako spotřebitelů.
Pojišťovací zprostředkovatel je povinen:
– vykonávat svoji činnost s odbornou péčí a chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí
uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje
a informace anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb,
– na požádání klienta mu sdělit způsoby svého odměňování a předložit mu osvědčení
o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé,
– neposkytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy,
– informovat klienta, zda konkrétní pojištění zprostředkovává jen pro jednu pojišťovnu, či
pro více pojišťoven. Pokud o to klient požádá, je pojišťovací zprostředkovatel povinen
sdělit mu, o které pojišťovny se jedná.
Před uzavřením pojistné smlouvy (a je-li to nezbytné, tak i při její změně) je pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi sdělit:
– své identifikační údaje (jméno a příjmení či obchodní firmu (název), sídlo, resp. bydliště,
jméno osoby, která jedná jeho jménem),
– registr, ve kterém je evidován, a způsob, jak lze jeho zápis v tomto registru ověřit,
– jeho podíl na hlasovacích právech a kapitálu pojišťovny, se kterou má být pojistná smlouva uzavřena, pokud tento podíl převyšuje 10 %,
– zda pojišťovna, se kterou má být pojistná smlouva uzavřena má na jeho hlasovacích
právech nebo kapitálu podíl převyšující 10 %,
– údaje o postupech, podle nichž na něj může klient a ostatní dotčené osoby podat stížnost,
popř. žalobu.
Dále je pojišťovací zprostředkovatel povinen před uzavřením pojistné smlouvy zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zakládá svá
doporučení klientovi pro výběr konkrétního pojistného produktu.
Výše uvedené povinnosti se týkají každého pojišťovacího zprostředkovatele. Ti zprostředkovatelé,
139
3A
kteří zakládají svá doporučení klientovi na analýze nabídky pojišťoven, tzn. pojišťovací makléři
a pojišťovací agenti, mají ještě následující povinnost. Svá doporučení musejí klientovi poskytovat
na základě analýzy dostatečného počtu pojistných produktů nabízených na trhu tak, aby podle
odborných kritérií mohli klientovi doporučit uzavření takové pojistné smlouvy, která odpovídá jeho
potřebám a požadavkům.
Svoji informační povinnost vůči klientovi (viz výše) musí pojišťovací zprostředkovatel plnit písemně
nebo na nosiči dat, který je přístupný klientovi (např. CDROM), a to jasně, přesně a tak, aby byla
pro klienta srozumitelná. Pouze v případech, kdy o to klient požádá nebo kdy je to nutné s ohledem
na charakter sjednávaného pojištění, může pojišťovací zprostředkovatel plnit informační povinnost
vůči klientovi při sjednávání pojištění pouze ústně. Avšak i v těchto případech musí – a to neprodleně po uzavření pojistné smlouvy – tyto ústně sdělené informace zaznamenat a předat je klientovi
v písemné formě nebo na nosiči dat, který je klientovi přístupný.
Výše popsanou informační povinnost nemá pojišťovací zprostředkovatel pouze při zprostředkování
pojištění tzv. velkých rizik (viz § 131 ZPOJ) a zprostředkování zajištění. Je to logické, neboť v takovém případě je klientem většinou osoba odborně relativně rovnocenná pojišťovacímu zprostředkovateli.
Kromě povinností stanovených pro pojišťovací zprostředkovatele v ZPZ jim další povinnosti vyplývají z NOZ a ZPOJ.
Především jde o povinnost mlčenlivosti podle § 126 a násl. ZPOJ. Ta znamená, že pojišťovací
zprostředkovatel musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických
a právnických osob, o kterých se při výkonu své činnosti dozvěděl, a že je nesmí využít ve svůj
prospěch ani ve prospěch někoho jiného. Tato povinnost pojišťovacího zprostředkovatele trvá i po
skončení smluvního vztahu s pojišťovnou, o jejíž klienty se jedná. Informace o pojištění může pojišťovací zprostředkovatel poskytnout jen se souhlasem klientů, jichž se příslušné údaje týkají, nebo
na písemné vyžádání orgánů uvedených v § 128 ZPOJ (tj. např. orgánu činného v trestním řízení,
soudu pro účely občanského soudního řízení).
;;
Zkušební test:
243 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi předložit osvědčení
o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne.
b)
Ano, na požádání.
c)
Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
244 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen klientovi sdělit způsoby
svého odměňování?
a) Ne.
b)
c)
140
245Může pojišťovací zprostředkovatel poskytovat klientovi neoprávněné
výhody finanční, materiální či nemateriální povahy?
a) Ano, ale jen nemateriální povahy.
b)
Ne, v žádném případě.
c)
Ano, pokud to nevylučuje smlouva s pojišťovnou.
3A
246 Je pojišťovací agent povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu do registru,
ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ano, a to vždy z vlastní iniciativy.
b)
c)
Ne.
247 Je pojišťovací agent povinen klientu sdělit způsoby svého odměňování?
a) Ne.
b)
c)
248 Je pojišťovací makléř povinen klientovi předložit osvědčení o svém zápisu
do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne.
b)
c)
249 Je pojišťovací makléř povinen klientu sdělit způsoby svého odměňování?
a) Ne.
b)
c)
141
3A.5.2
§§
Povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele
vůči pojišťovně
3A
ZPZ § 21
ZPOJ § 39
Kromě povinností vůči klientům mají pojišťovací zprostředkovatelé povinnosti i vůči pojišťovnám,
se kterými spolupracují při zprostředkování pojištění. Jde nejen o informační povinnost a povinnost
mlčenlivosti, ale i o další povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi pojišťovacím zprostředkovatelem a pojišťovnou.
Pojišťovací zprostředkovatel je povinen předložit pojišťovně, pokud jej o to pojišťovna požádá, osvědčení o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé.
Dále je povinen zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny a ve věcech s ní souvisejících,
s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat
konkrétní pojišťovnu. Tyto skutečnosti nesmí pojišťovací zprostředkovatel zneužít ve svůj prospěch
ani ve prospěch jiné osoby (fyzické či právnické). Povinnost mlčenlivosti o těchto skutečnostech
trvá i po ukončení smluvního vztahu pojišťovacího zprostředkovatele k pojišťovně. Zprostit pojišťovacího zprostředkovatele mlčenlivosti může na základě písemného vyžádání a z důvodu veřejného
zájmu pouze Česká národní banka. V některých případech však zproštění povinnosti mlčenlivosti
stanoví přímo zvláštní právní předpis.
Pokud pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost pro pojišťovnu na základě smlouvy o obchodním zastoupení, pak se jeho povinnosti vůči pojišťovně řídí i touto smlouvou, resp. příslušnými ustanoveními NOZ Tak např. podle § 2489 odst. 1 NOZ je pojišťovací zprostředkovatel jako obchodní zástupce povinen dbát zájmů zastoupeného, jednat s odbornou péčí,
postupovat v souladu s pověřením a rozumnými pokyny pojišťovny jako zastoupeného a sdělovat
jí nutné informace, které má k dispozici. Podle odst. 2 téhož paragrafu je pojišťovací zprostředkovatel jako obchodní zástupce povinen podávat pojišťovně zprávu o vývoji pojistného trhu a všech
okolnostech důležitých pro oprávněné zájmy pojišťovny.
;;
Zkušební test:
250 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen pojišťovně předložit osvědčení
o svém zápisu do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé?
a) Ne, v žádném případě.
b)
c)
251 Je pojišťovací agent povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu
b)
c)
142
252 Je pojišťovací makléř povinen pojišťovně předložit osvědčení o svém zápisu
b)
c)
3A
253 Je vázaný pojišťovací zprostředkovatel povinen zachovávat mlčenlivost
o činnostech pojišťovny a ve věcech s nimi souvisejících?
a) Podle vlastního uvážení.
b)
Ano.
c)
Ne.
254 Je pojišťovací agent povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny
a ve věcech s nimi souvisejících?
b)
Ano.
c)
Ne.
255 Je pojišťovací makléř povinen zachovávat mlčenlivost o činnostech pojišťovny
a ve věcech s nimi souvisejících?
b)
Ano.
c)
Ne.
143
3B
Likvidace
(jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí)
144
Likvidace pojistných událostí (jen pro samostatné likvidátory pojistných událostí)
3B.1 Základní pojmy zákona
3B.1.1
§§
3B
o pojišťovacích zprostředkovatelích
a samostatných likvidátorech
Činnost samostatného likvidátora pojistných událostí
ZPZ § 10
Samostatný likvidátor pojistných událostí provádí na základě smlouvy s pojišťovnou, jejím
jménem a na její účet, šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného
pojištění.
Smlouva likvidátora s pojišťovnou vždy obsahuje:
– vymezení pojistných událostí, kterých se smlouva týká, a to ve vztahu k pojistným odvětvím podle zvláštního právního předpisu,
– vymezení rozsahu dohodnutých činností,
– vymezení pravomocí smluvních stran při likvidaci pojistných událostí, včetně možnosti
využití při likvidaci pojistných událostí i součinnosti dalších osob a podmínek této součinnosti.
Likvidátor musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené
ZPZ pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
Likvidátor musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu
způsobenou výkonem této činnosti s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 500 000 eur na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom
roce nejméně ve výši odpovídající hodnotě 1 000 000 eur.
Tatáž osoba může být registrována v registru vedeném Českou národní bankou zároveň jako samostatný likvidátor pojistných událostí i jako pojišťovací zprostředkovatel. Samozřejmě, že v takovém
případě musí splňovat jak podmínky stanovené ZPZ pro samostatné likvidátory pojistných událostí,
tak i pro příslušný typ pojišťovacího zprostředkovatele.
145
;;
Zkušební test:
3B
256 Jakou činnost provádí osoba, registrovaná jen jako samostatný likvidátor pojistných
událostí, na základě smlouvy s pojišťovnou?
a) Zprostředkovává pojištění.
b)
Šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti pojišťovny plnit ze sjednaného pojištění.
c)
Provádí správu pojištění.
257 Je samostatný likvidátor pojistných událostí oprávněn spolupracovat
s více pojišťovnami?
b)
Ano.
c)
Ne, spolupracuje vždy pouze s jednou pojišťovnou.
146
3B.1.2
§§
Odpovědnost samostatného likvidátora
3B
ZPZ § 10 odst. 4, § 21 odst. 3
ZPZ stanoví, že každý samostatný likvidátor pojistných událostí odpovídá za škodu jím způsobenou
při výkonu své činnosti. Této odpovědnosti se likvidátor může zprostit pouze tak, že prokáže, že
vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat.
ZPZ stanoví samostatným likvidátorům pojistných událostí povinnost pojistit se pro případ
odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu své činnosti. Po celou dobu výkonu činnosti
musí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti,
a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši odpovídající hodnotě 500 000 eur na každou
pojistnou událost (1 mil. eur v případě více pojistných událostí v jednom roce).
;;
Zkušební test:
258 Je osoba registrovaná jako samostatný likvidátor pojistných událostí povinna uzavřít
pojistnou smlouvu na pojištění profesní odpovědnosti ze své činnosti?
a) Ano, ale jen pokud hodlá likvidovat pojistné událostí nad 1 000 000 Kč.
b)
Ano.
c)
Ne, odpovídá za ni pojišťovna.
147
3B.1.3
§§
Registr samostatných likvidátorů pojistných událostí
3B
ZPZ § 12, § 16, § 17
Samostatní likvidátoři pojistných událostí se zapisují do zvláštního registru, který vede od
1. 4. 2006 Česká národní banka. Registr je veřejně přístupný, tzn. každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj výpisy, opisy a kopie.
Na zápis do registru má likvidátor nárok, tj. po splnění všech podmínek stanovených ZPZ má Česká
národní banka povinnost samostatného likvidátora pojistných událostí do registru zapsat. Zápis do
registru je podmínkou výkonu činnosti likvidátora.
O zápisu do registru vydá Česká národní banka samostatnému likvidátorovi pojistných událostí osvědčení. Tímto osvědčením se samostatný likvidátor pojistných událostí prokazuje klientům a pojišťovnám.
Zápis likvidátora v registru zaniká smrtí fyzické osoby, resp. zánikem právnické osoby nebo rozhodnutím České národní banky o zrušení zápisu v registru. Důvody, pro které Česká národní banka
zruší zápis v registru, jsou stanoveny v § 17 odst. 1 ZPZ (jedná se např. o zrušení zápisu na žádost
likvidátora, při ztrátě důvěryhodnosti likvidátora, pokud likvidátor, neprovozuje činnost likvidátora
nejméně po dobu 2 let apod.).
Česká národní banka informuje veřejnost o zrušení zápisu likvidátora v registru, a to vhodným způsobem (na svých internetových stránkách) a bez zbytečného odkladu. Likvidátor, jehož zápis v registru byl zrušen, je povinen odevzdat České národní bance osvědčení o tomto zápisu. Likvidátor,
jehož zápis byl Českou národní bankou zrušen pro porušení podmínek stanovených v ZPZ, ztrácí
jednu z podmínek důvěryhodnosti, a proto již nikdy nemůže být do registru znovu zapsán, a tedy
ani vykonávat činnost likvidátora.
148
;;
Zkušební test:
3B
259 Kdo vede registr, ve kterém jsou evidování samostatní likvidátoři pojistných událostí?
a) Ministerstvo financí.
b)
c)
Komora samostatných likvidátorů.
260Musí být samostatný likvidátor pojistných událostí evidován?
a) Ano, u Ministerstva vnitra.
b)
Ano, v registru vedeném Českou národní bankou.
c)
Ne.
261 O zápisu samostatného likvidátora pojistných událostí do registru rozhoduje:
a) Ministerstvo vnitra.
b)
Česká národní banka, která mu vydá osvědčení.
c)
Ministerstvo práce a sociálních věcí.
262 Kdo může nahlížet do registru, ve kterém jsou evidováni samostatní likvidátoři
pojistných událostí?
a) Pouze pojišťovny.
b)
Každý, neboť registr je veřejně přístupný.
c)
Jen samostatný likvidátor pojistných událostí.
149
3B
3B.2Předpoklady činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí
3B.2.1Odborná způsobilost samostatného likvidátora
§§
ZPZ § 18, prováděcí vyhláška č. 582/2004 Sb.
Jedním z předpokladů výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí (dále jen „likvidátor“) je dosažení odborné způsobilosti. Odbornou způsobilostí likvidátora se rozumí získání
všeobecných a odborných znalostí nezbytných pro výkon jeho činnosti.
– Všeobecné znalosti se prokazují dokladem o dokončení střední školy, tím je např.
maturitní vysvědčení nebo doklad o vykonání závěrečné zkoušky na středním odborném
učilišti.
– Odborné znalosti se prokazují:
• dokladem o absolvování odborného studia na střední nebo vysoké škole. Musí se
jednat o studium zaměřené na problematiku pojišťovnictví, finančních služeb a oblastí souvisejících, nebo
• osvědčením o složení odborné zkoušky pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti (likvidátoři zkoušku vykonají v instituci, která má k této činnosti
licenci, resp. souhlas od České národní banky; touto institucí může být i pojišťovna),
Dosažení základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti předpokládá pro likvidátora schopnost prokázání všeobecných znalostí, znalostí v rozsahu odborného minima stanoveného pro základní stupeň odborné způsobilosti, tj. znalosti postupů likvidace pojistných událostí a schopnost
určit výši pojistného plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy.
Likvidátor si musí své odborné znalosti průběžně doplňovat. Vždy po 5 letech od ukončení
odborného studia nebo vykonání odborné zkoušky a pak i po každých následujících 5 letech
je likvidátor povinen absolvovat doškolovací kurz.
150
;;
Zkušební test:
3B
263 Jaký kvalifikační stupeň odborné způsobilosti musí splňovat samostatný likvidátor
a) Střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
b)
Základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
c)
Vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti.
264 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen si doplňovat odborné znalosti
absolvováním doškolovacího kurzu?
a) Ano, po 2 letech.
b)
Ano, po 5 letech.
c)
Ano, po 10 letech.
265 Je získání odborné praxe nutnou podmínkou registrace samostatného likvidátora
a) Ano.
b)
Ne.
c)
Ano, jen u toho, který spolupracuje s více pojišťovnami.
151
3B.2.2
§§
Důvěryhodnost fyzické osoby
3B
ZPZ § 19
Dalším předpokladem výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí tzv. důvěryhodnost likvidátora. Podmínky důvěryhodnosti jsou stanoveny odlišně pro právnické a fyzické osoby.
Fyzická osoba se (podle ZPZ) považuje za důvěryhodnou, pokud splňuje následující podmínky:
a) je plně způsobilá k právním úkonům;
b) je bezúhonná
• tzn., nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin proti majetku, pro trestný čin
hospodářský nebo pro jiný úmyslný trestný čin,
• nebo byla sice odsouzena pro tyto trestné činy, ale její odsouzení bylo zahlazeno,
nebo se na ni z jiného důvodu hledí, jako by nebyla odsouzena,
c) ohledně jejího majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku6);
d) nebyla v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis do registru členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby
• na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, nebo
• byl-li insolvenční návrh na majetek takové právnické osobě zamítnut proto, že majetek této právnické osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo byl
konkurs zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující;
e) nebylo jí odejmuto povolení k provozování činnosti samostatného likvidátora pro porušení podmínek stanovených ZPZ.
Za účelem doložení bezúhonnosti likvidátora si Česká národní banka vyžádá výpis z evidence
Rejstříku trestů. Splnění ostatních podmínek důvěryhodnosti musí likvidátor doložit svým
prohlášením vůči České národní bance.
Pokud fyzická osoba přestane splňovat kteroukoliv z těchto podmínek je povinna tuto skutečnost bez zbytečného odkladu nahlásit České národní bance a ukončit výkon činnosti likvi
dátora.
6
Pokud u fyzické osoby sice nastaly skutečnosti uvedené v písm. c) nebo d), ale
1. insolvenční soud zrušil konkurz jinak než:
– usnesením o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela
nepostačující, nebo
– soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení,
2. jde o osobu, která byla zvolena do funkce již za úpadku právnické osoby, nebo
3. jde o osobu, která se domůže v občanském soudním řízení určení, že dosavadní funkci vykonávala
s péčí řádného hospodáře, považuje se taková osoba rovněž za důvěryhodnou, pokud splňuje ostatní stanovené
podmínky důvěryhodnosti.
152
;;
Zkušební test:
3B
266 Je samostatný likvidátor pojistných událostí – fyzická osoba povinen oznámit ztrátu
a) Ne, oznamuje ji jen Policii ČR.
b)
c)
Ne, neboť tuto povinnost mají orgány činné v trestním řízení.
267 Z čeho se ověřuje bezúhonnost samostatného likvidátora pojistných událostí
– fyzické osoby?
a) Čestným prohlášením.
b)
Výpisem z Rejstříku trestů.
c)
Potvrzením pojišťovny.
268 Z čeho se ověřuje důvěryhodnost samostatného likvidátora pojistných
událostí – fyzické osoby?
a) Osvědčením vydaným Českou národní bankou.
b)
Výpisem z Rejstříku trestů a doložením prohlášení o splnění ostatních zákonem
stanovených podmínek důvěryhodnosti.
c)
Jen výpisem z Rejstříku trestů.
153
3B.2.3
§§
Důvěryhodnost právnické osoby
3B
ZPZ § 20
Dalším předpokladem výkonu činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí tzv. důvěryhodnost likvidátora. Podmínky důvěryhodnosti jsou stanoveny odlišně pro právnické a fyzické osoby.
Právnická osoba se (podle ZPZ) považuje za důvěryhodnou, splní-li následující podmínky:
a) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin (podmínka bezúhonnosti),
b) všichni členové jejího statutárního a dozorčího orgánu splňují podmínky důvěryhodnosti stanovené pro fyzickou osobu v ZPZ,
c) nebylo jí odejmuto povolení k provozování činnosti samostatného likvidátora pro porušení podmínek stanovených výše uvedeným zákonem,
d) ohledně jejího majetku nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku7.
Splnění podmínek důvěryhodnosti likvidátora dokládá příslušná právnická osoba pouze písemně
svým prohlášením České národní bance, jehož přílohu tvoří prohlášení členů statutárního orgánu
nebo dozorčího orgánu o jejich důvěryhodnosti. Výpis z rejstříku trestů členů těchto orgánů si obstarává Česká národní banka sama.
U likvidátorů, kteří jsou právnickými osobami, musí splňovat podmínky důvěryhodnosti stanovené
v ZPZ pro fyzickou osobu (viz tematický okruh 3B.2.2 této publikace), též jejich odpovědný zástupce, tj. osoba, která odpovídá za dodržování právních předpisů se vztahem k činnosti likvidátora
a která musí být v obchodním vedení právnické osoby.
Ke ztrátě důvěryhodnosti právnické osoby dochází okamžikem, kdy přestane splňovat kteroukoliv z výše uvedených podmínek. Tuto skutečnost je povinna bez zbytečného odkladu
nahlásit České národní bance a ukončit výkon činnosti likvidátora.
;;
Zkušební test:
269 Je samostatný likvidátor pojistných událostí – právnická osoba povinný oznámit ztrátu
a) Ne, neboť tuto povinnost má insolvenční správce právnické osoby.
b)
c)
Ano, a to do 1 měsíce od okamžiku, kdy ke ztrátě důvěryhodnosti došlo.
270 Jaké jsou důsledky odnětí licence samostatného likvidátora pojistných událostí
– právnické osoby pro porušení podmínek stanovených zákonem o pojišťovacích
zprostředkovatelích a samostatných likvidátorů pojistných událostí?
a) Musí požádat znovu o zápis do registru.
7
b)
Nesmí vykonávat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí.
c)
Může vykonávat činnost, ale musí se za něj zaručit pojišťovna.
Za důvěryhodnou však bude považována právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, jestliže insolvenční soud zrušil konkurz jinak než:
a) usnesením o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo
b) soud zamítl insolvenční návrh proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a ostatní
podmínky důvěryhodnosti jsou u této osoby splněny.
154
3B.2.4
§§
Registrace
3B
ZPZ § 15 až 17
Registraci samostatného likvidátora pojistných událostí provádí Česká národní banka, a to
na základě žádosti osoby hodlající provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných
událostí. ZPZ stanoví náležitosti, které tato žádost musí obsahovat. Jde o:
– identifikační údaje likvidátora, a to v rozsahu stanoveném v § 12 odst. 3 ZPZ,
– údaje o rozsahu provozované činnosti likvidátora podle pojistných odvětví, předpokládaný den zahájení činnosti likvidátora a identifikační číslo, pokud jej likvidátor má.
K žádosti o zápis do registru je třeba přiložit následující dokumenty:
1. Doklady prokazující odbornou způsobilost žadatele
• Je-li žadatelem fyzická osoba, dokládá jak svoji odbornou způsobilost, tak i odbornou
způsobilost každé osoby, kterou zaměstnává a která se přímo podílí na její činnosti
likvidátora.
• Je-li žadatelem právnická osoba, dokládá odbornou způsobilost svého odpovědného
zástupce a odbornou způsobilost každé osoby, která se přímo podílí na její činnosti
likvidátora.
Doklady, kterými se dokládá odborná způsobilost – viz tematický okruh 3B.2.1 této publikace.
2. Doklady prokazující důvěryhodnost žadatele
Co je důvěryhodnost a jak se prokazuje - viz tematický okruh 3B.2.2 a 3B.2.3 této publikace.
3. Pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem činnosti
likvidátora.
4. Úplný výpis z obchodního rejstříku ne starší než tři měsíce. Tato povinnost se týká jen
právnických osob.
Pokud je podaná žádost neúplná, tzn., není uveden některý ze stanovených údajů nebo není doložena určitá skutečnost, vyzve Česká národní banka žadatele k jejímu doplnění ve lhůtě, kterou
současně stanoví. Tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
O žádosti o zápis do registru rozhoduje Česká národní banka v 60denní lhůtě, která běží ode dne,
kdy obdrželo úplnou a správnou žádost. Pokud žadatel splní všechny podmínky stanovené v ZPZ,
zapíše jej Česká národní banka v uvedené lhůtě do registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři,
a vydá mu osvědčení o registraci, v opačném případě ve stejné lhůtě žádost zamítne.
Likvidátor je povinen hlásit bez zbytečného odkladu České národní bance změnu jakýchkoli
údajů zapisovaných do registru.
Žádost o registraci je zpoplatněna, a to částkou 10 000 Kč.
155
;;
Zkušební test:
3B
271 Stanoví zákon nutné náležitosti žádosti o zápis samostatného likvidátora pojistných
událostí do registru:
a) Ano, jsou uvedeny v obchodním zákoníku.
b)
Ano, jsou uvedeny v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných
likvidátorech pojistných událostí.
c)
Ne, žádný zákon to nestanoví.
272 Platí samostatný likvidátor pojistných událostí správní poplatek při podání
žádosti do registru?
a) Ne, podání žádosti je osvobozeno od správního poplatku.
b)
Ano, podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 10 000 Kč.
c)
Ano, podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 1 500 Kč.
273 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen oznámit České národní bance
změnu údajů zapisovaných do registru?
a) Ne.
b)
c)
Ano, a to do 1 měsíce.
156
3B.2.5
§§
Postavení odpovědného zástupce právnické osoby
samostatného likvidátora pojistných událostí.
3B
ZPZ § 11, § 15 odst. 5 písm. a), § 18 odst. 1, § 23 odst. 6
Pokud je samostatný likvidátor pojistných událostí právnickou osobou, je povinen si ustanovit svého odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce musí být v obchodním vedení právnické
osoby takového likvidátora8.
Odpovědným zástupcem může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky důvěryhodnosti
(viz tematický okruh 3B.2.2) této publikace) a odborné způsobilosti (viz tematický okruh 3B.2.1 této
publikace), a to na tzv. základním kvalifikačním stupni. Osoba odpovědného zástupce se zapisuje
do registru, ve kterém jsou vedeni likvidátoři. Proto likvidátor musí údaje o odpovědném zástupci,
včetně údajů o tom, že splňuje podmínky pro výkon této funkce, přiložit k žádosti o zápis do registru.
Funkci odpovědného zástupce může fyzická osoba vykonávat pouze pro jednu právnickou osobu.
Odpovědný zástupce odpovídá za dodržování právních předpisů likvidátorem. Jeho povinností je
navrhovat opatření k nápravě, zjistí-li nedostatky v činnosti likvidátora a takové nedostatky hlásit
České národní bance.
Česká národní banka může likvidátorovi uložit změnu osoby odpovědného zástupce, a to v případě,
že odpovědný zástupce nevykonává svou funkci v souladu s povinnostmi stanovenými v ZPZ.
Pokud odpovědný zástupce přestane vykonávat tuto svou funkci nebo pokud přestane splňovat
podmínky stanovené v ZPZ pro její výkon, je likvidátor povinen ustanovit nejpozději do 15 dnů
ode dne, kdy se tak stalo, nového odpovědného zástupce a údaje o něm bez zbytečného odkladu
nahlásit České národní bance.
;;
Zkušební test:
274Musí mít samostatný likvidátor pojistných událostí – právnická osoba
odpovědného zástupce?
a) Ne.
8
b)
Ano.
c)
Ne, pokud spolupracuje pouze s jednou pojišťovnou.
Ve veřejné obchodní společnosti je k obchodnímu vedení oprávněn každý společník. Ve společnosti komanditní jsou
k obchodnímu vedení oprávněni pouze komplementáři. Obchodní vedení společnosti s ručení omezeným náleží
jednatelům a obchodní vedení akciové společnosti zabezpečuje její představenstvo.
157
3B.3 Právní vztahy mezi pojišťovnou
3B.3.1
§§
3B
a samostatným likvidátorem
Smlouva s pojišťovnou
ZPZ § 10 odst. 1 a 2
Právní vztahy mezi pojišťovnami a samostatnými likvidátory pojistných událostí se řídí jednak příslušnými zákony (tj. především ZPZ a OBZ) a jednak uzavřenými smlouvami.
Likvidátor provádí na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou, jejím jménem a na její účet,
šetření nutné ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit ze sjednaného pojištění.
Smlouva samostatného likvidátora pojistných událostí s pojišťovnou obsahuje vždy:
– vymezení pojistných událostí, kterých se smlouva týká, a to ve vztahu k pojistným odvětvím podle POJ,
– vymezení rozsahu dohodnutých činností,
– vymezení pravomocí smluvních stran při likvidaci pojistných událostí včetně možnosti
využití při likvidaci pojistných událostí i součinnosti dalších osob a podmínek této součinnosti.
;;
Zkušební test:
275Musí mít samostatný likvidátor pojistných událostí s pojišťovnou, jejímž jménem
a na jejíž účet jedná, uzavřenou smlouvu?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale jen ten, který spolupracuje s více pojišťovnami.
158
3B
3B.4 Dohled nad provozováním činnosti
(působnost, opatření)
3B.4.1 Přerušení a pozastavení činnosti samostatného
likvidátora pojistných událostí
§§
ZPZ § 23 odst. 2 až 5, § 24, § 17 odst. 1 písm. c)
Pozastavení činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí je jedním z opatření, které Česká
národní banka používá vůči likvidátorům, u nichž v rámci výkonu dohledu nad provozováním činnosti likvidátora zjistí, že jejich činnost není v souladu se ZPZ.
Česká národní banka svým rozhodnutím pozastaví činnost likvidátorovi v těchto případech:
– likvidátor neuvedl ve lhůtě, kterou mu Česká národní banka stanovila, svoji činnost do
souladu s podmínkami stanovenými ZPZ,
– pojištění odpovědnosti likvidátora zaniklo,
– odpovědný zástupce likvidátora nesplňuje podmínky stanovené ZPZ nebo neplní povinnosti, které mu ukládá ZPZ.
Pozastavení činnosti je možné nejvýše na dobu 6 měsíců. Nejpozději v den nabytí právní moci
rozhodnutí o pozastavení činnosti je likvidátor povinen odevzdat České národní bance své osvědčení o zápisu do registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři. Pozastavení činnosti zaznamená
Česká národní banka do tohoto registru. Účelem pozastavení činnosti je umožnit likvidátorovi, aby
v této době „odstranil“ zjištěné nedostatky. Pokud tak neučiní, Česká národní banka svým rozhodnutím zruší jeho zápis v registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři.
V době, na kterou mu byla činnost pozastavena, nemůže likvidátor vykonávat svou činnost, ani
zprostředkovávat výplatu pojistného plnění.
K přerušení činnosti přistupuje likvidátor sám ze své vůle. Tento institut má význam pro situace,
kdy likvidátor po určitou dobu nechce vykonávat svou činnost a přitom chce zabránit tomu, aby mu
Česká národní banka zrušila jeho zápis v registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři (důvody pro
zrušení zápisu – viz tematický okruh 3B.1.3 této publikace).
Své rozhodnutí o přerušení činnosti je likvidátor povinen ještě před faktickým přerušením oznámit
České národní bance, které rovněž musí odevzdat své osvědčení o zápisu do registru, ve kterém
jsou evidováni likvidátoři. Přerušení činnosti zaznamená Česká národní banka do tohoto registru.
Přerušit svoji činnost může likvidátor nejvýše na dobu jednoho roku. V době přerušení činnosti,
nemůže likvidátor vykonávat svou činnost, ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění. Je však
povinen dokončit případy, kde jednání o nich bylo zahájeno přede dnem, ke kterému se rozhodl
svoji činnost přerušit.
;;
Zkušební test:
159
3B
276 Na jak dlouho může Česká národní banka pozastavit činnost samostatného likvidátora
a) Činnost nelze pozastavit, lze jen odejmout povolení k jejímu provozování.
b)
Maximálně na 6 měsíců.
c)
Na neomezenou dobu.
277 Může Česká národní banka pozastavit činnost samostatného likvidátora pojistných událostí?
a) Ne, činnost nelze pozastavit, lze jen odejmout povolení k jejímu provozování.
b)
c)
160
3B.4.2
§§
Přestupky a sankce za porušení povinností
3B
ZPZ: § 17 odst. 1 písm. b) až e), § 17 odst. 3 a 4, § 22 a), § 23 odst. 1, § 25, § 26, § 26a
ZPOJ: § 119 odst. 1, písm. h) a odst. 2 a § 127 odst. 1
V rámci výkonu dohledu nad provozováním nad činností samostatných likvidátorů pojistných událostí je Česká národní banka oprávněna ukládat jim různé druhy sankcí. Jde zejména o uložení
některého nápravného opatření (včetně pozastavení činnosti), dále pak také o finanční sankce
(tj. pokuty) a konečným prostředkem je zrušení zápisu samostatného likvidátora v registru, ve kterém jsou vedeni samostatní likvidátoři pojistných událostí. Výběr těchto sankcí Českou národní
bankou není náhodný; Česká národní banka je vázána ZPZ, který stanoví:
– pro které případy je příslušná sankce určena,
– do jaké doby je Česká národní banka oprávněna uložit pořádkovou pokutu, resp. zahájit
řízení o správním deliktu,
– že při určení výměry pokuty za správní delikt přihlíží Česká národní banka k závažnosti
správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem,
za nichž byl spáchán,
– podmínky, kdy se samostatný likvidátor pojistných událost zprostí odpovědnosti za správní delikt, takže mu nemůže být uložena pokuta.
I. Opatření k nápravě spočívá v tom, že Česká národní banka uloží svým rozhodnutím likvidátorovi, aby ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, uvedl svoji činnost, která není podle zjištění České národní
banky v souladu se ZPZ, do souladu s tímto zákonem. Po dobu uložení nápravného opatření, není
likvidátor ve své činnosti nijak omezen. Může ji vykonávat v plném rozsahu, a to na rozdíl od situace, kdy mu Česká národní banka výkon jeho činnosti pozastaví, což je další opatření k nápravě.
Pokud totiž Česká národní banka zjistí, že:
– pojištění odpovědnosti likvidátora zaniklo,
– odpovědný zástupce likvidátora nesplňuje podmínky stanovené ZPZ nebo neplní povinnost, které mu ukládá ZPZ,
svým rozhodnutím nejen uloží odstranit tento nežádoucí stav, ale zároveň pozastaví činnost likvidátora. Česká národní banka pozastaví činnost likvidátora i v případě, že ve lhůtě, kterou mu Česká
národní banka již stanovila, neuvedl svoji činnost do souladu s podmínkami stanovenými ZPZ (důsledky pozastavení – viz tematický okruh 3B.4.2 této publikace).
II. Rozhodnutí o zrušení zápisu v registru, ve kterém jsou likvidátoři, vydá Česká národní banka
v případech, kdy zjistí, že likvidátor:
– ztratil důvěryhodnost požadovanou pro výkon činnosti (viz tematický okruh 3B.2.2 a 3B.2.3
této publikace),
– ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, kterým mu byla pozastavena jeho činnost, neuvedl svoji
činnost do souladu se ZPZ,
– se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí pozbyl v zemi svého bydliště nebo sídla oprávnění
k provozování činnosti likvidátora, nebo
– neprovozuje činnost nejméně po dobu 24 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
Neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu do registru je likvidátor povinen odevzdat České národní bance svoje osvědčení o tomto zápisu. Likvidátor, jehož zápis byl takto zrušen
(s výjimkou případu uvedeného v poslední odrážce), tímto aktem ztrácí jednu z podmínek důvěryhodnosti, a proto již nikdy nemůže být do registru znovu zapsán, a tedy ani vykonávat činnost likvidátora.
161
3B
III. Pokutu je Česká národní banka oprávněna uložit samostatnému likvidátoru pojistných, který se
dopustil přestupku nebo jiného správního deliktu stanoveného v ZPZ, anebo který znemožnil či závažně ztížil výkon dohledu České národní banky, zejména tím, že neposkytl potřebnou součinnost
nebo nevyhověl výzvě dané podle ZPZ .
Pokud likvidátor uvede nesprávné údaje v žádosti o zápis do registru, ve kterém jsou vedeni
samostatní likvidátoři pojistných událostí, nebo v žádosti o změnu údajů v takovém registru,
jedná se o přestupek (u fyzické osoby), resp. správní delikt (u právnické osoby), za který mu
může být Českou národní bankou uložena pokuta až 1 mil. Kč.
U likvidátora, který je fyzickou osobou, je za přestupek považováno též porušení mlčenlivosti, kterou mu ukládá jednak ZPZ a jednak i ZPOJ. Za tento přestupek mu Česká národní banka může
uložit pokutu až 50 000 Kč.
Pokud samostatný likvidátor pojistných událostí:
– provozuje svoji činnost v rozporu s údaji o něm zapsanými v registru, ve kterém jsou
vedeni samostatní likvidátoři pojistných událostí nebo
– ve stanovené lhůtě nesplní opatření k nápravě uložené mu Českou národní bankou
v rámci jejího dohledu podle ZPZ,
jedná se o správní delikt, za který mu může být uložena pokuta až 10 mil. Kč.
Pokud samostatný likvidátor pojistných událostí znemožnil či závažně ztížil výkon dohledu
České národní banky, zejména tím, že neposkytl potřebnou součinnost nebo nevyhověl výzvě
dané podle ZPZ, může mu Česká národní banka uložit pořádkovou pokutu až do 5 mil. Kč.
Tuto pokutu je Česká národní banka oprávněna uložit i opakovaně s tím, že úhrn uložených
pořádkových pokut nesmí převyšovat 20 mil. Kč.
;;
Zkušební test:
278 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit samostatnému likvidátorovi
pojistných událostí za uvedení nesprávných údajů v žádosti o zápis do registru
samostatných likvidátorů pojistných událostí?
b)
c)
Žádnou.
279 Jak vysokou pokutu může Česká národní banka uložit samostatnému likvidátorovi
pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu?
a) Žádnou.
b)
až 20 000 000 Kč.
c)
162
3B.5 Práva a povinnosti samostatného
3B
likvidátora pojistných událostí
(vůči klientovi, pojišťovně, odpovědnost za škodu,
důsledky porušení povinností apod.)
3B.5.1 Informační povinnosti samostatného likvidátora
pojistných událostí vůči klientovi
§§
ZPZ § 21 odst. 1 a 4, § 10
ZPZ stanoví samostatným likvidátorům pojistných událostí řadu povinností, které jsou povinni při
výkonu své činnosti dodržovat. Účelem povinností, které likvidátor musí plnit vůči svým klientům,
resp. pak i vůči pojistníkům, je ochrana klientů jako spotřebitelů.
Likvidátor je povinen:
– vykonávat svoji činnost s odbornou péčí a chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí
uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje
a informace anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb,
– na požádání klienta mu sdělit způsoby svého odměňování a předložit mu osvědčení
o svém zápisu do registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři,
– neposkytovat klientovi neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy,
– informovat klienta, zda provádí likvidaci pojistných událostí jen pro jednu pojišťovnu, či
pro více pojišťoven. Pokud o to klient požádá, je likvidátor povinen sdělit mu, o které pojišťovny se jedná.
;;
Zkušební test:
280 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen klientovi předložit osvědčení
o svém zápisu do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí?
a) Ne.
b)
c)
281 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen klientovi sdělit způsoby
svého odměňování?
a) Ne.
b)
c)
282Může samostatný likvidátor pojistných událostí poskytovat klientovi neoprávněné
výhody finanční, materiální či nemateriální povahy?
a) Ano, ale jen nemateriální povahy.
b)
Ne, v žádném případě.
c)
Ano, pokud to nevylučuje smlouva s pojišťovnou.
163
3B.5.2 Informační povinnosti samostatného likvidátora
3B
pojistných událostí vůči pojišťovně
§§
ZPZ § 21 odst. 1, § 10
Kromě povinností vůči klientům mají samostatní likvidátoři pojistných událostí povinnosti i vůči pojišťovnám, se kterými spolupracují při likvidaci pojistných událostí. Jde nejen o informační povinnost
a povinnost mlčenlivosti, ale i o další povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi likvidátorem
a pojišťovnou.
Likvidátor je povinen předložit pojišťovně, pokud jej o to pojišťovna požádá, osvědčení o svém
zápisu do registru, ve kterém jsou evidováni likvidátoři.
;;
Zkušební test:
283 Je samostatný likvidátor pojistných událostí povinen pojišťovně předložit osvědčení
o svém zápisu do registru samostatných likvidátorů pojistných událostí?
b)
c)
164
4
Další požadavky
165
Další požadavky
4.1 Daňová úprava pojištění
z hlediska klienta
4
4.1.1 Charakteristika „ životního pojištění“ podle zákona
o daních z příjmů
§§
ZDP § 6 odst. 9 písm. p), § 8 odst. 1 písm. f), odst. 7, § 15 odst. 6, § 24 odst. 2 písm. j) bod 5
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, v platném znění (§ 5 odst. 1)
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v platném znění (§ 3 odst. 1)
Co je soukromé životní pojištění (SŽP)?
SŽP je každé pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný
invalidní důchod, nebo v případě plné invalidity podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti.
Daňové souvislosti SŽP z hlediska fyzické osoby
Od základu daně poplatníka – fyzické osoby – lze odečíst zaplacené pojistné na SŽP za zdaňovací
období poplatníka, jsou-li dodrženy následující podmínky:
– minimální doba trvání pojištění (pojistná doba) je 60 měsíců (5 let),
– výplata pojistného plnění nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne
poplatník 60 let věku, nebo při vzniku nároku na starobní či plný invalidní důchod, nebo
při plné invaliditě podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti,
– SŽP s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití musí splňovat podmínku minimální pojistné částky, která je stanovena pro pojistnou dobu od 5 do 15 let včetně na
40 000 Kč a pro pojistnou dobu nad 15 let na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za
minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití,
– jedná se o pojistné zaplacené ve zdaňovacím období,
– jednorázově zaplacené pojistné se poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky
trvání pojištění s přesností na dny,
– pojistník je zároveň pojištěným,
– pojistitelem je pojišťovna oprávněná provozovat pojišťovací činnosti na území ČR nebo
jiná pojišťovna usazená na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu,
– Maximální částka, kterou lze za zdaňovací období odečíst, činí v úhrnu 12 000 Kč
(i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami).
166
Další požadavky
Daňové souvislosti SŽP z hlediska zaměstnance a zaměstnavatele
Od daně z příjmů jsou osvobozeny do stanoveného limitu částky, které hradí za zaměstnance příslušné pojišťovně zaměstnavatel jako pojistné na jeho SŽP, jsou-li dodrženy tyto podmínky:
– minimální doba trvání pojištění (pojistná doba) je 60 měsíců (5 let),
– výplata pojistného plnění nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník 60 let věku, nebo při vzniku nároku na starobní či plný invalidní důchod, nebo při plné
invaliditě podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti,
– oprávněnou osobou může být kdokoli s výjimkou zaměstnavatele, který hradil pojistné,
– pojistník je zároveň pojištěným,
– pojistitelem je pojišťovna oprávněná provozovat pojišťovací činnosti na území ČR nebo
jiná pojišťovna usazená na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu,
– maximální limity daňových úlev u SŽP hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance:
• u zaměstnance je takové pojistné osvobozeno od daně max. do výše 30 000 Kč ročně v souhrnu na SŽP, penzijní připojištění se státním příspěvkem a penzijní pojištění
od téhož zaměstnavatele,
• u zaměstnavatele je příspěvek daňově uznatelným výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmu za předpokladu, že příspěvek na SŽP, resp. penzijní
připojištění se státním příspěvkem či penzijní pojištění, je upraven vnitropodnikovým
předpisem (způsob, rozsah, výše) např. v rámci dalších benefitů poskytovaných zaměstnancům, či jiným způsobem (ZDP § 24 odst. 2 písm. j) bod 5). Za tohoto předpokladu není na straně zaměstnavatele stanoven zákonem o daních z příjmů žádný
omezující limit (dříve 8 000 Kč u SŽP).
4
Souvislosti SŽP a pojistného na sociální a zdravotní pojištění
– Z pojistného zaplaceného zaměstnavatelem na SŽP, penzijní připojištění se státním příspěvkem či penzijní pojištění zaměstnanců do výše 30 000 Kč ročně neodvádí zaměstnavatel pojistné na sociální (důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na politiku
zaměstnanosti) a na všeobecné zdravotní pojištění. Pojistné se neplatí ani z částky přesahující maximální vyměřovací základ, který byl od 1. 1. 2008 stanoven na čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy (od 1. 1. 2010 sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy)
PP
Př. 1: Zaměstnavatel za zaměstnance platí od ledna SŽP v měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč. Zaplacené pojistné bude v kalendářních měsících leden až říjen (10 x 3 000) u zaměstnance osvobozeno od daně
z příjmů (na mzdovém listě se uvedou i částky od daně osvobozené). Pojistné zaplacené zaměstnavatelem
v kalendářních měsících listopad a prosinec se zahrne u zaměstnance do základu pro výpočet měsíční
zálohy na daň. (Zaměstnavatel nepřispívá na penzijní připojištění ani na penzijní pojištění)
Př. 2: Zaměstnavatel za zaměstnance zaplatí v květnu tzv. jednorázové pojistné na SŽP ve výši 150 000 Kč
za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno. Ze zaplaceného pojistného bude osvobozena od daně
z příjmů částka 30 000 Kč a částka ve výši 120 000 Kč se posoudí jako zdanitelný příjem a u zaměstnance
se zahrne v měsíci květnu do základu pro výpočet měsíční zálohy na daň. (Zaměstnavatel nepřispívá na
penzijní připojištění ani na penzijní pojištění)
Př. 3: Zaměstnavatel platí za zaměstnance pojistné na SŽP ve výši 2 000 Kč měsíčně a zároveň přispívá zaměstnanci částku 1 000 Kč na penzijní připojištění a 1 000 Kč na penzijní pojištění. Celkové roční příspěvky
zaměstnavatele nad částku 30 000 Kč budou zahrnuty do základu pro výpočet daně z příjmu zaměstnance.
167
Další požadavky
;;
Zkušební test:
4
284 Podle zákona o daních z příjmů se „soukromým životním pojištěním“ zejména rozumí?
a) Pojištění nemoci.
b)
Pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění.
c)
Úrazové pojištění.
285 Daňové zvýhodnění „soukromého životního pojištění“ je zakotveno v:
a) zákoně o pojistné smlouvě.
b)
zákoně o daních z příjmů, v platném znění.
c)
žádném zákoně.
286 Je „soukromé životní pojištění“ při splnění podmínek stanovených zákonem o daních
z příjmů daňově zvýhodněno?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, po dohodě s finančním úřadem.
287Mezi nutné podmínky pro daňové zvýhodnění „soukromého životního pojištění“ podle
zákona o daních z příjmů patří například minimální doba pojištění:
a) 120 měsíců.
b)
60 měsíců.
c)
12 měsíců.
288Mezi nutné podmínky pro daňové zvýhodnění „soukromého životního pojištění“
podle zákona o daních z příjmů patří například věk poplatníka, kdy mu vzniká nárok
na výplatu pojistného plnění při dožití:
a) 40 let.
b)
60 let.
c)
50 let.
289 Jaká je maximální částka pojistného na „soukromé životní pojištění“, kterou si
poplatník – fyzická osoba může odečíst od svého daňového základu za zdaňovací
období při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů?
a) 24 000 Kč.
b)
12 000 Kč.
c)
1 000 Kč.
168
Další požadavky
4
4.1.2 Zdanění pojistného plnění, odkupného a dalších
plnění ze „životního pojištění“
§§
ZDP § 4 odst. 1 písm. d), l), § 8 odst. 7, § 36 odst. 2 písm. n) a písm. s)
Odkupné (viz tematický okruh 2.2.7 této publikace) ze „soukromého životního pojištění“ (SŽP),
které je vypláceno pojistníkovi při zániku SŽP před uplynutím pojistné doby z jiného důvodu,
než z důvodů pojistné události, je zatíženo zvláštní sazbou daně z příjmů ve výši 15 %. Základem pro tuto daň je vypočtené odkupné snížené o zaplacené pojistné. Odkupné se pro účely
zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po
1. 1. 2001 a o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem
z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o pojistníkem zaplacené pojistné ke dni výplaty,
a to až do výše tohoto příjmu. V případě opakovaného jiného příjmu dle předchozí věty nelze
tento příjem snižovat o dříve uplatněné pojistné zaplacené pojistníkem.
Pojistné plnění ze SŽP je zatíženo zvláštní sazbou daně ve výši 15 % i při pojistné události,
kterou je např. dožití. Pojistné plnění při pojistné události, kterou je smrt, je od daně osvobozeno. Základem pro srážkovou daň je pojistné plnění minus zaplacené pojistné bez ohledu na
to, kdo v průběhu pojištění pojistné platil (pojistník či zaměstnavatel).
;;
Zkušební test:
290 Je odkupné ze „soukromého životního pojištění“ zdaněno daní z příjmů?
a) Ano, a to sazbou dohodnutou s finančním úřadem.
b)
Ano, a to sazbou 15 % ze základu daně, který se rovná odkupnému minus pojistné
zaplacené pojistníkem.
c)
Je osvobozeno od daně z příjmů.
291 Je pojistné plnění ze „soukromého životního pojištění“ v případě dožití zdaněno
daní z příjmů?
a) Ano, a to sazbou dohodnutou s finančním úřadem.
b)
Ano, a to sazbou 15 % ze základu daně, který se rovná pojistnému plnění minus
zaplacené pojistné.
c)
Je osvobozené od daně z příjmů.
169
Další požadavky
4.2 Etika při výkonu činnosti
4
pojišťovacího zprostředkovatele
a samostatného likvidátora
pojistných událostí (Kodexy etiky)
4.2.1 Hlavní zásady jednání s klientem
§§
Kodex etiky v pojišťovnictví České asociace pojišťoven, body 1.1, 4.1 až 4.4, 5.1 až 5.2
Posláním Kodexu etiky v pojišťovnictví České asociace pojišťoven je napomáhat prosazování korektních vztahů na českém pojistném trhu a přispět k jeho zdravému vývoji. První znění kodexu bylo
přijato shromážděním členů České asociace pojišťoven již v roce 1995. V roce 2008 se členové
ČAP zavázali dodržovat i Etický kodex finančního trhu.
Tento kodex stanoví etické normy a zásady jednání a chování v pojišťovnictví, které budou ve své
praxi uplatňovat pojišťovny, jejich zaměstnanci a pojišťovací zprostředkovatelé, kteří vykonávají
zprostředkovatelskou činnost pro tyto pojišťovny. Podle něj by zaměstnanci pojišťoven a pojišťovací zprostředkovatelé měli ve vztahu ke klientům respektovat zejména následující zásady:
– Uplatňovat zdvořilý a korektní přístup ke všem klientům.
– Vést obchodní jednání v souladu s obchodními zájmy účastníků bez jakékoliv
předpojatosti či zvýhodňování.
– Nedávat přednost svým zájmům před zájmy klientů.
– Vykonávat svoji činnost s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména neuvádět
nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace a nezamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb.
– Neposkytovat klientům neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy.
– Nesjednávat pojištění s klienty, kteří projevují spekulativní záměry.
– Zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, týkajících se pojištění právnických
a fyzických osob, které se dozvěděly v rámci své činnosti, a to i po skončení své činnosti
v pojišťovně nebo pro pojišťovnu.
Obdobné kodexy přijala i většina ostatních zájmových a profesních sdružení působících v rámci
pojistného, respektive celého finančního trhu.
170
Další požadavky
;;
Zkušební test:
4
292 Co upravují tzv. kodexy etiky v oblasti pojišťovnictví?
a) Podmínky podnikání na pojistném trhu.
b)
Etické normy jednání a chování subjektů podnikajících na pojistném trhu.
c)
Principy odměňování pojišťovacích zprostředkovatelů.
293 Obchodní jednání vede pojišťovací zprostředkovatel:
a) Pouze v souladu s obchodními zájmy pojišťovny.
b)
V souladu s obchodními zájmy účastníků zprostředkovávaného obchodu a bez jakékoliv
předpojatosti či zvýhodňování.
c)
Pouze v souladu se svými obchodními zájmy.
294 S klienty, kteří projevují spekulativní úmysly, pojišťovací zprostředkovatel:
a) Sjedná pojištění, ale oznámí to příslušnému pojistiteli.
b)
Nesjednává pojištění.
c)
Sjedná pojištění, ale oznámí případ policii.
171
Další požadavky
4.2.2 Pojistný podvod
§§
4
TZ § 210 odst. 1 až 7, § 138 odst. 1 až 2
Trestný čin pojistného podvodu
Trestný čin pojistného podvodu spáchá ten, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje
nebo podstatné údaje zamlčí
a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy,
b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo
c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění.
V takovém případě bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav
vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
Další tresty a rozpětí trestních sazeb za trestný čin pojistného podvodu
– Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li výše
uvedený trestný čin pojistného podvodu a byl-li za takový čin v posledních třech letech
odsouzen nebo potrestán. Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým
trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li větší škodu.
– Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán
a) spáchá-li trestný čin jako člen organizované skupiny
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
– Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán
a) způsobí škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru.
Příprava je trestná.
Hranice výše škody ovlivňující výši trestu za trestný čin pojistného podvodu
Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 5 000 Kč, škodou nikoli
malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně
500 000 Kč a škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč.
PP
Př. 1: Pojištění majetku občanů
Pojištěný nahlásil pojistnou událost – poškození rodinného domu, ke kterému mělo dojít následkem bouře
s vichřicí. Při uplatnění nároku na plnění uvedl, že mu vichřice poškodila i okna a dveře. Škoda byla značná.
V průběhu likvidace bylo šetřením pojišťovny zjištěno, že k poškození oken a dveří muselo dojít již dříve
(před bouří). Pojištěný uvedl v rozporu se skutečností nepravdivý údaj, kterým se snažil z pojišťovny vylákat
plnění ve výši přes 100 000 Kč. Případem se tedy začaly zabývat orgány činné v trestním řízení. Výpovědí
svědka bylo prokázáno, že obžalovaný si u něj objednal opravu oken a dveří již několik týdnů před pojistnou událostí. Na smlouvě o provedení opravy pak přepsal datum tak, aby vzbudil dojem, že potřeba opravy
172
Další požadavky
vznikla až po pojistné události. Obžalovaný tak prokazatelně jednal v úmyslu způsobit pojišťovně škodu.
Skutek vykazoval ve všech zákonných znacích skutkovou podstatu pokusu trestného činu pojistného podvodu, kterým byl obžalovaný uznán vinným. Přesto, že se jednalo o jeho první konflikt se zákonem, stupeň
nebezpečnosti jeho jednání byl soudem hodnocen jako vyšší s ohledem na zištný motiv, okolnosti případu
a výši požadované částky, kterou se snažil neoprávněně na pojišťovně vylákat. Byl mu vyměřen trest odnětí
svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku. Obžalovaný se
proti rozsudku odvolal, odvolací soud však odvolání zamítl.
Zdroj: Kotrbatá, J.: Případ podvodného nároku za poškození domu, Pojistný obzor č. 2/2002, str. 18
4
Př. 2: Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
Vlastník vozidla nahlásil pojistnou událost (škoda za téměř 100 000 Kč) z pojištění odpovědnosti za škodu
způsobenou provozem vozidla, ke které mělo dojít tak, že při vyjíždění z parkovacího místa zachytil levým
předním nárazníkem jiné stojící vozidlo. Provedeným šetřením však bylo prokázáno, že k poškození stojícího vozidla nemohlo dojít tímto způsobem. Za uvedení nepravdivých a hrubě zkreslených údajů o nehodě
byly obžalovány tři osoby, které byly odsouzeny za trestný čin pojistného podvodu k peněžitým trestům
15 000 až 50 000 Kč. Pro případ, že by výkon peněžitého trestu byl zmařen, soud uložil náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 až 10 měsíců …
Zdroj: Kotrbatá J.: Případ „poškození“ vozidla, Pojistný obzor č. 2/2002, str. 18
;;
Zkušební test:
295 Pojistného podvodu se dopustí ten, kdo například při uzavírání pojistné smlouvy
nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění uvede:
a) Pravdivé údaje.
b)
Nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.
c)
Žádné údaje.
296 Pojistného podvodu se dopustí ten, kdo:
a) Nezabrání vzniku pojistné události.
b)
Úmyslně vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění.
c)
Zabrání vzniku pojistné události.
297Může být pachatel potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým
trestem, způsobí-li pojistným podvodem větší škodu, tj. škodu dosahující částky
nejméně 50 000 Kč?
a) Ne.
b)
Ano.
c)
Ano, ale finanční částka se nebere v úvahu.
173
P
oděkování
Děkujeme všem, kteří se podíleli na aktualizaci publikace. Týká se to především autorů, ale také všech
recenzentů a technických spolupracovníků z následujících pojišťoven, kteří vytvořili optimální podmínky pro činnost autorů a jejich spolupracovníků.
Allianz pojišťovna, a. s.
AXA životní pojišťovna a.s.
Česká pojišťovna a.s.
Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group
ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB
ERV pojišťovna, a.s.
Generali Pojišťovna a.s.
Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group
Triglav pojišťovna, a.s.
UNIQA pojišťovna, a.s.
Česká kancelář pojistitelů
Česká asociace pojišťoven
Jedenácté vydání: Sekretariát ČAP
Copyright © 2013 – Česká asociace pojišťoven
Vydáno výhradně pro potřeby České asociace pojišťoven v roce 2013.
Všechna práva vyhrazena. Přetisk (i výňatků), překlad a reprodukce jakéhokoliv druhu
jsou možné jen po písemném svolení České asociace pojišťoven jako nakladatele.

3A - Česká Pojišťovna

Transkript

Podobné dokumenty

informace - Wüstenrot

1. POZNATKY Z OVĚŘOVÁNÍ ZÁVĚREK A DAŇOVÝCH KONTROL

Stáhnout jako PDF

Informační!politika - Ústav informačních studií a knihovnictví

Stáhnout jako PDF

Volná místa 12 14.rtf

pi rzp moudre - Komerční pojišťovna

Investiční životní pojištění PERSPEKTIVA podle sazby 3 BN _2008

250-383_ZPP Rytmus_IG5-IG5J.indd

Pojistne podminky pro pojisteni urazu_2 2014

multiagentní systémy nail106 - Department of Theoretical Computer

Notářský tarif

září - OVB Journal