Stažení - Římskokatolická farnost Cheb

FARNÍ ZPRÁVA
O ŽIVOTĚ A SLUŽBĚ
ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI
CHEB
ZA ROK
2004
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
OBSAH
1. Kdo jsme? aneb Lidé..............................................................................................................3
2. Kde žijeme? aneb Lokalita......................................................................................................4
3. Odkud přicházíme? aneb Historie...........................................................................................4
4. Co nás spojuje? aneb Hodnoty................................................................................................7
5. Proč existujeme? aneb Poslání................................................................................................7
6. Kdo je za nás zodpovědný? aneb Vedení................................................................................8
7. Co se ve farnosti dělo v roce 2004? aneb Činnost.................................................................9
7.1 Personální obsazení a vznik pastorační rady
7.2 Duchovní a společenský život farnosti
7.3 Služba farnosti v různých oblastech
7.4 Spolupráce farnosti s partnerskými subjekty
7.5 Administrativní servis farnosti
7.6 Transformace projektu Farního centra v Chebu
7.7 Transformace projektu Pastoračního centra v D. Žandově
8. Kolik to stálo? aneb Finance.................................................................................................15
8.1 ŘK farnost Cheb
8.2 ŘK farnost Dolní Žandov
9. Co chystáme? aneb Výhled...................................................................................................17
10. Kdo nás zná? aneb Reference.............................................................................................18
ÚVODNÍ SLOVO
Milí přátelé,
letošní „farní zpráva“, jejíž text se vám tímto dostává do rukou, je trochu objemnější, než by na běžnou
výroční zprávu bylo zdrávo. Chtěli jsme se však touto formou pokusit zasadit život a službu naší
farnosti do širších souvislostí, které v krátké, několikastránkové zprávě není možné zohlednit. Proto si
dovolujeme předložit vám tento poměrně obsáhlý text s nadějí, že si v něm každý z vás najde to, co
právě on potřebuje.
Vlastní zprávu o životě a službě naší farnosti v roce 2004 naleznete v části 7 textu, na který, v části 8,
navazuje krátký finanční přehled za loňský rok a v části 9 výhled na rok 2005.
Čtenář zajímající se o to, koho vlastně naše farnost zahrnuje či na jakém území a v jakých sociálních
souvislostech žije, může zabrousit do částí 1 a 2. Kdo se zajímá o historii naší farnosti (především od
roku 1945), tomu je k dispozici část 2. Základní hodnoty, na kterých se snažíme stavět svoji službu, a
základní smysl své existence se pak pokouší přiblížit části 4 a 5. Část 6 pak popisuje strukturu vedení
naší farnosti, její základní poradní orgány a začlenění do širšího církevního prostředí. V části 10 je pak
nakonec připojen seznam alespoň těch
nejdůležitějších
spolupracujících
či
dárcovských organizací, kterým tímto
chceme vyjádřit svůj vřelý dík, stejně tak jako
mnohým
dalším
anonymním
spolupracovníkům, dárcům či tajným
fandům.
Spolu s naším farním týmem i pastorační
radou Vám všem přejeme požehnaný rok
2005 a těšíme se na další spolupráci.
Petr Hruška, spolufarář
strana 2 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
1. KDO JSME? ANEB LIDÉ
ŘK farnost Cheb je církevní právnickou osobou (či nověji „evidovanou právnickou osobou“)
zaregistrovanou v Rejstříku církevních právnických osob na Ministerstvu kultury ČR pod č. 8/1-06079/1994, IČ 47722347, DIČ CZ-47722347, se sídlem v Chebu, Kostelní nám. 188/15, tel.
354422458. Zde je také umístěna farní kancelář a prostory pro setkávání různých farních skupin.
Římskokatolická farnost Cheb je podle církevního práva (kán. 515, 517 a 518 CIC) natrvalo
ustanoveným společenstvím římskokatolicky pokřtěných či do římskokatolické církve přijatých věřících
v Krista, kteří pod pastoračním vedením členů „Společné duchovní správy Cheb“ žijí na biskupem
vymezeném území farnosti. V roce 2001 se na tomto území k římskokatolické církvi přihlásilo něco
málo přes 5.000 lidí (14,3% z celkového počtu obyvatel přes 35.000, s rapidním poklesem s nižším
věkem: od 45% katolíků z kategorie nad 60 let až k 7% u dětí a mládeže); z toho je 4.769 katolíků
v Chebu a přifařených obcích a 292 v Dolním Žandově a přifařených obcích.
V užším slova smyslu lze za příslušníky ŘK farnosti Cheb považovat ty, kteří mají víceméně
pravidelnou účast na slavení svátostí ve farnosti, především nedělní eucharistie, nebo jsou na své cestě
víry jiným způsobem v pravidelném kontaktu s farností. Takovýchto lidí bylo v roce 2004 v Chebu a
okolí kolem 300 (6,3% z katolíků, 0,9% z obyvatelstva), v Dolním Žandově a okolí kolem 30 (10%
z katolíků, 2% z obyvatelstva). K bohoslužbám vietnamské komunity se navíc v neděli večer schází
kolem 40 převážně mladých lidí.
V nejužším slova smyslu pak tvoří „farní společenství“ ti, kteří se s farností identifikují konkrétním
rozhodnutím se pro nesení osobní i materiální spoluzodpovědnosti za její život a službu a toto své
rozhodnutí vyjádří zápisem svých základních osobních dat do farního registru. Tento krok tvorby
farního registru je momentálně teprve ve fázi zvažování a příprav.
Věkový průřez účastníků českých nedělních bohoslužeb v Chebu a v D. Žandově v roce 2004 ukazuje
následující graf (při daném sčítání v neděli 18. 4. bylo sečteno 239 osob v Chebu + 29 osob v Dolním
Žandově, z toho 161+18 žen, 78+11 mužů, 75+6 výdělečně činných):
Účastníci českých nedělních bohoslužeb
v ŘK farnosti Cheb a Dolní Žandov v r. 2004
80
70
počet
60
50
muži
40
ženy
30
celkem
20
10
0
0-9
10-19
20-29
30-39
40-49
50-59
věk
strana 3 / 20
60-69
70-79
80+
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
2. KDE ŽIJEME? ANEB LOKALITA
K bohoslužbám se naše farnost setkává ve čtyřech kostelích na svém území: v kostele sv. Mikuláše a
Alžběty v Chebu, v kostele sv. Václava v Chebu, v kostele sv. Ducha na poutním místě Maria Loreto u
Starého Hrozňatova a (po restrukturalizaci k 1. 1. 2005) v kostele sv. Michaela v Dolním Žandově.
Území ŘK farnost Cheb nyní, po restrukturalizaci provedené k 1. 1. 2005, tvoří lokality administrativně
přináležející k obcím Cheb, Dolní Žandov, Lipová, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Pomezí n. Ohří a
Tuřany. Směrem na sever naše farnost hraničí s ŘK farností Františkovy Lázně, směrem na jihovýchod
s ŘK farností Mariánské Lázně (vše z vikariátu Cheb), směrem na severovýchod pak s s ŘK farností
Sokolov a ŘK farností Chlum sv. Máří a směrem na jihozápad s německou diecézí Regensburg.
Na území farnosti žilo v roce 2001 přes 35.000 obyvatel; z toho kolem 23% dětí a mládeže (do 20 let),
kolem 32% mladých dospělých (20 až 40 let), 29% středního věku (40 až 60 let) a 16% věku
seniorského (nad 60 let). Studujících zde bydlí přes 16%, zaměstnaných téměř 50%, nezaměstnaných
5,4% a nepracujících důchodců 18%.
Velká většina je české národnosti (téměř 86,6%), avšak žije zde i početná menšina národnosti slovenské
(4,2%) či vietnamské (4,2%), nezanedbatelný je i počet příslušníků národnosti německé (1,2%). K
ostatním národnostem se zde přihlásilo jen málo lidí: romská (0,3%), ukrajinská (0,3%), jiná (0,2%).
Jako „věřící“ se v roce 2001 deklarovalo 18,7% obyvatel žijících na dnešním území naší farnosti, 14,3%
se přihlásilo k vyznání římskokatolickému. Relativně nejvíce katolíků žije v Okrouhlé (28,2%), pak
v Odravě (22,2%), v Milíkově (21,1%) či Dolním Žandově (19,7%), v Lipové (14,8%) či v Chebu
(13,9%) je toto procento již menší; relativně nejméně katolíků pak mají Tuřany (11,9%) a Pomezí
(9,5%). Vždy kolem 0,5% se hlásí k vyznáním československému-husitskému, českobratrskému
evangelickému a pravoslavnému, 0,3% se považuje za jehovisty a 2,6% patří k jiným vyznáním.
Relativní počet katolíků v okrese Cheb (celkem 88.738 obyvatel) plynule klesá směrem k nižším
věkovým skupinám: jestliže mezi seniory nad 60 let je katolíků kolem 45% (6.648), mezi padesátníky
kolem 25% (3.032) a mezi čtyřicátníky již jen 12% (1.593); mezi mladými dospělými do 30 let je pak
katolíků 8% (2.223), mezi mládeží 7% (426) a mezi dětmi do 15 let jen málo přes 6% (917).
3. ODKUD PŘICHÁZÍME? ANEB HISTORIE
Něco málo z „prehistorie“: Vznik chebské farnosti u kostela sv. Mikuláše je datován již do 20. let 13.
století kdy se objevují první zmínky o kostele. Město Cheb se v této době rozvíjelo v důležité centrum
celé oblasti a tak zde brzy vznikají i kláštery františkánů a dominikánů ke kterým se brzy přiřadí i
Křížovníci a později Jezuité. S rostoucím počtem obyvatel jsou na území Chebu zakládány i další dvě
farnosti. Velkého významu nabývá i klášter sester Sv. Kříže. Odsunem původního německého
obyvatelstva po II. světové válce je zcela rozbita dosavadní pastorační správa města Chebu. Pouze u
děkanského kostela sv. Mikuláše vzniká duchovní správa, která se věnuje pastoraci nejen na celém
území města, ale v důsledku nedostatku kněží i v širokém okolí.
Nový začátek po válce: Po poválečném vyhnání německého obyvatelstva ze Sudet v roce 1946 musí
život starobylé chebské farnosti začít znovu téměř od nuly. V té době se farnosti na pět let (1946-51),
než byl zavřen, ujímá JAN MACHAČ. Jako kaplan zde tehdy slouží Miroslav Cón, který pak také od léta
1951 administruje neobsazenou farnost. Zpočátku se ještě slouží v několika chebských kostelích
(včetně vytápěného Srdce Páně, moderního Sv. Kříže, františkánského Zvěstování P. M. apod., v roce
1946 je poslední mše na Loretě). Území farnosti je postupně doosídlováno příchozími z vnitrozemí, ale
také ze Slovenska, Polska, Maďarska či Rumunska. V roce 1950 jsou komunistickým režimem uzavřeny
kláštery, vyhnáni františkáni, dva němečtí kněží a sestry sv. Kříže; v plicní léčebně zůstává vypomáhat
německý kněz František Engelman. Začíná období silné politické a náboženské komunistické
perzekuce, zároveň poznamenané nezahojenými jizvami ve vztazích mezi Čechy a Němci.
Tvrdá padesátá léta: Od r. 1952 farnost spravuje AUGUSTIN DRAGOUN, O.Cr. (1952-54); v r. 1953
dostává neodsunutý německý kněz František Engelman státní občanství a stává se kaplanem. Z Chebu se
spravují (často pěšky či na kole) farnosti Pomezí, St. Hrozňatov, Dřenice, Palič, Nebanice a Luby. Po
strana 4 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
rychlém vystřídání několika kněží ve správě farnosti během r. 1954 (VÁCLAV PODOLÁK, do svého zatčení JOSEF
JAVŮREK, kaplan Petrák, vikářský sekretář Engelman) se duchovní správy na čtyři roky (1954-58) ujímá JIŘÍ
DÍTĚ. František Engelman se stěhuje do Lubů, kaplana Dragana Antunoviče posílá P. Dítě pryč; později
zavírá kostely Božského Srdce Páně, Zvěstování P. M. (u Františkánů) a sv. Václava, kostely v Paliči a
Pomezí chátrají. Z farní kroniky: „(P: Dítě) potřeboval čas pro svoji mladou hospodyni, chodili na
zábavy, lidé přestali hodně chodit do kostela… Vikář Dítě neměl zájem, na faře se slavily hostiny. Celý
život na faře byl pochybný, staly se pravděpodobně i finanční machinace, až byl vikář Dítě odsouzen na
14 let.“ Po této nešťastné epizodě se správy farnosti na tři roky (1958-61) ujímá KAREL SOMMER, „horlivý
kněz, který měl nejlepší vůli“; ten otevřel pro bohoslužby u sv. Václava, ale „spolu s kázáním tam zpívali
vrabci a foukal vítr“.
Oživení let šedesátých a počátek normalizace: V roce 1961 se z Lubů vrací FRANTIŠEK ENGELMAN a
ujímá se duchovní správy farnosti na celých 15 let (1961-1976). Během této periody (která byla dobou
koncilových změn v církvi, reformy liturgie, i politických změn Pražského jara a následné normalizace)
se zde vystřídalo 7 kaplanů (Jiří Svoboda, Vladimír Born, Antonín Slovák, Ludolf Kazda, O.Praem., Antonín
Vedral, Josef Malůš, SDB, a Vladimír Franze, O.Praem.); většina z nich zanechala v srdcích farníků
hluboké stopy. Je zde mnoho ministrantů, sestry Pavla a Věra učí náboženství (250 dětí), schází se děti,
mládež, jsou slaveny májové, celebruje se denní mše svatá, 5 mší v neděli (4 Cheb, 1 na vesnicích –
Dřenice, Nebanice, St. Hrozňatov, později od r. 1967 Pomezí; do Dřenic, Pomezí a Hroznatova chodil
farář pěšky). Od roku 1968 je v úterý bohoslužba slova pro dospělé, ve čtvrtek pro mládež, v sobotu
pro větší a menší děti, zpívá dívčí sbor, koná se ministrantská hodina, je založena farní rada,
ekumenické rada církví chebského okresu, oddíl chlapců a děvčat Junáka s křesťanskou výchovou
(věnují se mu kaplan Born a evangelický farář Líbal). Od roku 1969 se konají kytarové mše svaté u sv.
Václava, slouží se mše v kulturním domě v Okrouhlé, konají se duchovní obnovy, ekumenické setkání
či diskusní večery pro maturanty, bohoslužby slova pro děti či promítání filmů. V roce 1970 je zřízena
kaple u sv. Václava, v r. 1971 si mládež upravuje místnost nad sakristií, je založena rytmická skupina.
V r. 1972 nastupuje do F. Lázní František Radkovský, dnešní biskup plzeňský. Tím se ještě více
prohlubuje ekumenický rozměr života církve ve vikariátu; do této doby také lze datovat vznik místního
společenství hnutí Díla Mariina (fokoláre). Začátkem normalizačních let rapidní úbytek dětí na
náboženství (v r. 1974 ještě 22, v září pak již jen 8), konají se sobotní ranní mše pro děti v kapli,
pokračují biblické hodiny. 19. září 1976 po svém návratu z dovolené na konci večerní mše, P. František
Engelman, arciděkan chebský, náhle umírá ve věku 63 let (37 let kněžství). Po jeho smrti na čas vedl
duchovní správu kaplan Vladimír Franze, O.Praem.
Na pět let (1976-81) se pak farnosti ujímá hudebně nadaný PAVEL GRIMMIG, který si do kroniky napsal
předsevzetí: „Vědom lásky Pána, který chtěl, aby všichni jedno byli, chci i já se přičinit o jednotu
Božího lidu v Chebu, neboť: ‚Ubi caritas et amor, ibi Deus est.“ Bohoslužby v neděli jsou zde v 8, 10 a
17 hod., pokračují sobotní bohoslužby slova pro děti. Slouží zde kaplani Vladimír Franze, Miloslav Kněz a
Vojslav Pavel Baxant, O.Praem. V roce 1977 farnost slaví biřmování 30 biřmovanců z Chebu a 40 z okolí;
chrámový sbor se obohacuje i o orchestrální složku. 22. října 1979 slaví u sv. Mikuláše svoji první mši
v kostele, kde byl křtěn, P. Wolfgang Gilbert Stingl, nar. 4. 8. 1944 v Chebu (1979 vysvěcen v Německu
na kněze). Mnoho farníků v této době nachází své duchovní i lidské zázemí v nezapomenutelné dvojici
františkolázeňských kněží Františka Radkovského a Josefa Rybenského.
Osmdesátá léta a počátky svobody: Na dalších 11 let (1981-92), včetně přelomového roku 1989, se
pak administrátorem farnosti stává salesián a velký řemeslník JOSEF MALŮŠ, SDB. Ve farnosti se tehdy
dále rozvíjí hnutí fokoláre (asi 20 lidí včetně dětí), schází se každý měsíc po bytech ke sdílení Slova
života. V r. 1983 Cheb zažívá primiční mši P. Vladimíra Müllera. Kvůli uzavřenosti fary, obtížné
komunikaci, náročnějším kázáním či přísnosti při liturgii tehdejšího faráře část farníků i nadále jezdí do
Františkových Lázní za Františkem Radkovským a Josefem Rybenským. Po politickém zvratu v r. 1989
je panem Antonem Hartem iniciována oprava Lorety, v r. 1990 vzniká Klub křesťanských žen, v r. 1992
je založena Farní charita (ředitelka Terezie Staňková). V r. 1992 je pokřtěno 15 převážně dospělých lidí.
Péčí pana faráře se provádí hodně drobných řemeslných oprav a úprav na faře a v kostelích.
Pastorační oživení ranných let devadesátých: Po odchodu P. Malůše se duchovní správy farnosti na
4 roky (1992-95) ujímá laskavý otec a oblíbený pastýř STANISLAV UHLÍŘ, jemuž vypomáhá kaplan
strana 5 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
Vladimír Hron (ten posléze odchází do Skalné). V těchto letech lze mluvit o oživení farnosti, konají se
různé zahraniční poutě (např. do Lurd a La Saletty, na setkání s papežem v Praze, do jižních Čech, na
Svatou Horu, do Meditační zahrady v Plzni, na Chlum sv. Máří, do Kladrub…). Bohoslužby v neděli se
zpočátku konají v 8:00, 9:30 a 18:00 (resp. v zimě v 17:00 u sv. Václava) hod., od listopadu 1996 pak
byla jen jedna ranní v 9:00. Sestra Pavla v r. 1992 zakládá skupinu „živého růžence“. Po založení
plzeňské diecéze (31. 5. 1993) je v Chebu biřmováno 37 věřících. V říjnu 1993 se na Loretě koná první
česko-německá mše s biskupem Radkovským, v říjnu 1994 je vysvěcena kaple P. Marie, v říjnu 1996 je
dokončena oprava kostela sv. Ducha a na přelomu let 1994/95 je založen spolek Maria Loreto (s
posláním péče o kulturní památky na Chebsku). R. 1994 je založen chrámový sbor (zprvu 17, později
30 osob), který působí dodnes pod vedením Heleny Müllerové. Podobně dodnes vychází také
Zpravodaj chebské farnosti, jehož první číslo vyšlo v r. 1995.
Premonstrátská duchovní správa konce let devadesátých: Nový diecézní biskup František
Radkovský v r. 1995 po domluvě s otci premonstráty zřizuje v Chebu „Společnou duchovní správu“
(SDS), jejíhož moderování se ujímá AUGUSTIN JÁN KOVÁČIK, O.Praem. Byl ve farnosti sice jen necelé dva
roky (1995-97), ale, jak čteme ve farní kronice, „zapsal se do srdcí Chebanů nezapomenutelným
dojmem. Zaujal svou pokorou, skromností, opravdovostí, nepředstíranou láskou k Bohu i lidem.“
Dalším členem SDS je v této době HROZNATA FRANTIŠEK JANOUŠEK, O.Praem., který farnost obohacuje
svojí vzdělaností v Bibli, liturgii a krásné literatuře. V tomto období lze ve farnosti zaznamenat
rozvinutí mariánské úcty, pokračování oživování Lorety, rozvoj práce s ministranty, akce a výlety
s dětmi, či pořádání kursu duchovní obnovy v rámci DDO (podzim 1996 – léto 1997, pastorační
oddělení biskupství).
Premonstrátská duchovní správa přelomu millenia: Po tomto krátkém rozjezdu se pak na 6 let
(1997-2003) farnosti ujímá FILIP LOBKOWICZ, O.Praem., kterému v Chebu, Skalné, Plesné a Lubech
postupně vypomáhají kaplani Gilbert Josef Matuška, O.Praem., Reginald Větrovec, O.Praem., Marian Pavel
Slunečko, O.Praem., Šimon Polívka a Maciej Žiarski. V letech 1997 – 1998 se v Chebu pod vedením
pastoračního oddělení biskupství koná formační kurs pro pomocníky v pastoraci (přihlášeno 39 osob,
pravidelně 16 osob). V r. 1997 je na Loretě biřmováno 27 věřících. Ředitelkou Farní charity se v r. 1998
stává Brigita Loosová (od r. 2001 každoroční pořádání Tříkrálové sbírky, v r. 2003 otevření Centra sv.
Alžběty). Jestliže P. Filip, obdařen fenomenální pamětí na jména, ve farnosti a okolí rozvíjí především
poutě, mariánskou úctu, osobní eucharistickou zbožnost a kontakty se zahraničím (spolupráce kolem
Lorety, spolek Maria Loreto má v r. 2000 přes 80 členů, ing. Antonín Hart dostává v dubnu 2003
papežský Řád sv. Silvestra), jednotliví kaplani přinášejí vždy navíc něco svého (někteří si nacházejí cestu
spíše ke starším, jiní k mladým). S výukou náboženství pomáhá Hedvika Denková a Václava Michalová
(1996 kolem 50 dětí, pak kolem 30). V květnu 2003 do Chebu nastupuje Nguyen Van Dang jako
pastorační asistent pro vietnamskou pastoraci. V červnu 2003 je ukončena práce sněmovního kroužku,
který se po několik let scházel a rokoval o sněmovních tématech pod vedením Jiřího Pospíšila.
Počet účastníků nedělních bohoslužeb
počet
na území dnešní ŘK farnosti Cheb
450
400
350
300
250
200
150
100
50
0
1991 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
strana 6 / 20
rok
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
Počátek hledání nové pastorační vize: Na žádost tepelských premonstrátů je od léta 2003 správa
farnosti opět převedena na diecézní kněze a P. Filipa zde střídá PETR BAUCHNER, který se právě vrátil
z teologických studií v Římě. Nový farář poměrně záhy začíná do farnosti vnášet některé nové
pastorační prvky a, jak čteme v kronice, tak „narušil dosavadní stereotypní život farnosti“. Koncem
srpna 2003 je např. ustanoven „farní výbor“ (Bauchner, Mužík, Penkertová, Pospíšil, Kovaříková,
Staňková, Loosová, Novotný), který se začíná podílet na spoluzodpovědnosti za řízení farnosti, jsou
redukovány bohoslužby o všedních dnech, důkladně jsou zarchivovány farní písemnosti, jsou započaty
inventarizační práce, v listopadu 2003 je jmenována „ekonomická rada farnosti“ (Bauchner, Mužík,
Bezchlebová, Novotný, Penkertová). Pokračuje se v již dříve osvědčeném zvyku slavit různá životní
jubilea, což vede ke většímu neformálnímu poznání se farníků navzájem. Od srpna začíná fungovat
katechumenátní skupina (kolem 8 dospělých), z nichž někteří jsou na 1. neděli adventní slavnostně
přijati do katechumenátu. Náboženství spolu s farářem vyučují Hedvika Denková a Václava Michalová
(30 dětí), v pátek se schází mládež. Od října 2003 přibývá správa ŘK farnosti Dolní Žandov, s výhledem
na zřízení Diecézního pastoračního centra na tamní bývalé faře. V prosinci 2003 je část fary pronajata
krizovému centru Kotec a začíná se připravovat projekt Farního centra Františkán.
Od r. 1946 do r. 2003 se tedy v chebské farnosti vystřídalo 14 farářů, spolufarářů či administrátorů farnosti a na 20
kaplanů (z toho po r. 1989 to bylo 6 farářů, spolufarářů či administrátorů a 6 kaplanů).
4. CO NÁS SPOJUJE? ANEB HODNOTY
Se všemi křesťany na celém světě nás spojuje živá víra v trojjediného Boha (Otce, Syna, Ducha
svatého). Tento Bůh, Stvořitel celého vesmíru, se z lásky stal v Ježíši Kristu člověkem a vylil do světa
Ducha svatého, aby všechny lidi pozval do svého společenství, obnovil je v lásce a proměnil ke svému
obrazu. Z této víry se pokoušíme jako společenství Kristových učedníků a učednic čerpat inspiraci pro
svůj osobní, rodinný, společný i profesní život, spolupráci se všemi lidmi dobré vůle a službu všem
potřebným, především těm nejslabším.
Zároveň se cítíme být nedílnou součástí občanské komunity města Chebu a okolních obcí, kde nás se
všemi lidmi dobré vůle spojuje vědomí zodpovědnosti za společné místo k životu i mnoho dalších
obecně lidských hodnot, jako např. touha po pravdě, kráse, dobru, přátelství, lásce, kvalitních lidských a
rodinných vztazích, poctivost, transparence, ochota pomáhat slabším či úcta k životu.
5. PROČ EXISTUJEME? ANEB POSLÁNÍ
Žít s těmi zde
i s těmi tam
být láskou dnešku,
zítřku nadějí
Žít tím co žije,
a to co umírá
provázet k smrti,
co život otvírá
Především chceme ŽÍT ŽIVOT s Bohem a pro Boha, OTEVŘENÝ ŽIVOTU
s druhými a pro druhé. To pak konkrétně znamená, že chceme v našich
osobních životech, rodinách, společenstvích a obcích na Chebsku žít a
rozvíjet Boží lásku a uskutečňovat tak čtyři základní rozměry života a
poslání naší farnosti:
• žít SVATOST aneb slavit život s Bohem (osobní víra, modlitba, liturgie);
• žít SPOLEČENSTVÍ aneb sdílet život s druhými (malá společenství, vztahy);
• žít SLUŽBU aneb sloužit životu skutkem i slovem (evangelizace, diakonie);
• žít SVĚDECTVÍ aneb svědčit o životě uprostřed ostatních (spolupráce, život).
To vše pak vyžaduje podpůrný organizační servis či farní kancelář.
Farnost takto chápeme jako slavící, sloužící a svědčící společenství Kristových učedníků a učednic.
Civilněji řečeno, posláním ŘK farnosti Cheb je na základě křesťanských hodnot a principů sloužit životu v jakékoli
jeho podobě a v jakémkoli prostředí, především pak s důrazem na rozvoj kvalitních životodárných vztahů
v rodině, obcích, specifických komunitách i širší společnosti a na osvobození od jakékoli závislosti, zla,
nespravedlnosti, samoty, bolesti a bídy.
strana 7 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
6. KDO JE ZA NÁS ZODPOVĚDNÝ? ANEB VEDENÍ
Společná duchovní správa: ŘK farnost Cheb je od 1. 6. 2004 rozhodnutím biskupa plzeňského
svěřena do pastorační péče týmu Společné duchovní správy Cheb (SDS Cheb) Dosavadní administrátor
farnosti P. Petr Bauchner se tak k témuž datu stal „moderátorem“ SDS Cheb, ze studií navrátivší se P.
Petr Hruška se stal „členem“ SDS Cheb. Podle církevního práva (kán. 517 a 543 CIC) „moderátor“
SDS řídí společnou činnost, odpovídá za ni biskupovi a navenek zastupuje farnost v právních úkonech.
Na základě registrace na MK ČR je „moderátor“ také statutárním zástupcem farnosti i v oblasti
civilního práva. Pro oblast vnitřní farní pastorace jsou povinnosti a práva faráře svěřeny oběma členům
SDS; proto se v naší farnosti zavedlo pro P. Bauchnera („moderátora“ SDS) klasické a srozumitelnější
označení „farář“, pro P. Hrušku („člena“ SDS) pak „spolufarář“.
Pastorační rada farnosti: Na spoluzodpovědnosti farářů za rozvoj pastorace ve farnosti se podílí
dvanáctičlenná, v prosinci 2004 ustanovená Pastorační rada ŘK farnosti Cheb. Pastorační rada je týmem
částečně voleným farností a částečně jmenovaným farářem na základě schopnosti jejích členů vnášet
praktickou moudrost a evangelijní reflexi do společného pastoračního rozlišování. Jejím specifickým
posláním je „napomáhat rozvoji pastorační péče ve farnosti“ (viz kán. 536,1 CIC) tím, že pod vedením
faráře zkoumá vše, co se vztahuje k pastorační činnosti ve farnosti jako celku, reflektuje to ve světle
evangelia a navrhuje praktická řešení z této reflexe vyplývající (srov. kán. 511 CIC o diecézní pastorační
radě). Kromě této hlavní REFLEXIVNÍ (či pastoračně rozlišovací) role má pastorační rada také roli
PROPOJOVACÍ (prohlubování komunikace a stmelování farnosti), INICIAČNÍ (uschopňování a formace
spolupracovníků) a UČEDNICKOU (růst ve vlastní odbornosti a zralosti). Hlavním úkolem pastorační rady
pro rok 2005 je do hloubky prozkoumat pastorační situaci ve farnosti jako celku, reflektovat ji ve světle
evangelia a navrhnout dlouhodobé pastorační priority. Pastorační rada také průběžně poskytuje farářům
zpětnou vazbu a vyjadřuje se k některým závažným pastoračním či organizačním rozhodnutím (včetně
spolupráce na tvorbě finanční strategie a priorit). Předsedou pastorační rady je podle církevního práva
farář (Petr Bauchner), místopředsedou byl na rok 2005 zvolen Petr Hruška, sekretářkou Zdeňka
Skubeničová a mluvčím Jiří Pospíšil; kromě nich tvoří pastorační radu pro „zkušební“ rok 2005
Hedvika Denková, Josef Kašpar, Zdenko Kyznar, Brigita Loosová, Václav Mužík, Stanislav Müller,
Martina Orholzová a Eva Vávrová.
Ekonomická rada farnosti: Na spoluzodpovědnosti farářů za průhlednou a efektivní správu farního
majetku se podílí čtyřčlenná Ekonomická rada ŘK farnosti Cheb. Ekonomická rada je týmem sestaveným
na základě schopnosti jejích členů odborně posoudit hospodaření farnosti a jejím hlavním posláním je
„podílet se na hospodaření s majetkem farnosti s péčí dobrého hospodáře“. Její role je především
„kontrolní“ (dbá na to, aby s majetkem a financemi bylo zacházeno zodpovědně, legálně a efektivně) a
„komunikační“ (pravidelně zprostředkovává farnosti vhled do farního hospodaření). Může se také
podle potřeby a možností podílet i na některých „výkonných“ úkolech v oblasti farní ekonomiky (např.
spolupráce na technické tvorbě rozpočtu farnosti, pomoc při vyhledávání a získávání finančních
prostředků, inventarizace apod.). Předsedou ekonomické rady je podle církevního práva farář (Petr
Bauchner, zastupitelný Petrem Hruškou), členem zvoleným pastorační radou je Václav Mužík, členové
jmenovaní farářem jsou Petr Novotný a Eva Vávrová.
Farní tým: Pastorační vedení a organizační servis ve farnosti zajišťuje malý farní tým složený
momentálně ze šesti plně či částečně placených pracovníků (všichni tito „profesionálové“ nemají
ostatním brát chuť k dobrovolnické spolupráci, ale naopak součástí jejich poslání je do takovéto
komunitní spolupráce pomáhat vtahovat co nejvíce farníků):
• Farář Petr Bauchner (moderátor SDS Cheb zaměstnaný biskupstvím plzeňským): vedoucí farního
týmu, kromě pastýřské zodpovědnosti za farnost jako celek je zodpovědný za oblasti prohlubování
vztahů, evangelizaci, katechezi, službu starým a nemocným, spolupráci s ostatními církvemi,
s městem a obcemi, transformaci účetnictví a hospodaření a ekonomickou radu.
• Spolufarář Petr Hruška (člen SDS Cheb zaměstnaný biskupstvím plzeňským): facilitátor farního
týmu, zodpovědný za rozvoj spirituality, liturgie a diakonické služby farnosti, za péči o malá
společenství, mládež a rodiny, za spolupráci s diecézí a biskupstvím, za rozvoj zahraničních vztahů,
strana 8 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
•
•
•
•
Farní zpráva 2004
za iniciaci a formaci spolupracovníků, za doprovázení pastorační rady, průběžnou pastorační reflexi
a tvorbu dlouhodobé pastorační vize a koncepce.
Pan Jaromír Jiráska (pastorační asistent zaměstnaný biskupstvím plzeňským pro naši farnost):
momentálně zodpovědný za přípravu a supervizi větších stavebních projektů a za koordinaci
náročnějších údržbářských prací, spolupracuje na některých projektech v oblasti pastorace mládeže
či farní pastorace a je zaangažovaný v oblasti hledání funkčních podpůrných organizačních struktur
a systémů.
Paní Zdeňka Skubeničová (farní asistentka zaměstnaná na půl úvazku naší farností): zodpovědná za
chod farní kanceláře, kontaktní hodiny pro veřejnost, farní archiv a finanční evidenci, momentálně
navíc spolupracuje na transformaci účetnictví, inventarizaci a dalších příležitostných úkolech.
Pan Petr Nguyen Van Dang (pastorační asistent zaměstnaný biskupstvím plzeňským): zodpovědný
přímo biskupovi plzeňskému za pastoraci vietnamské komunity v Chebu i jinde v diecézi.
Pan Richard Preibisch (odborný údržbář zaměstnaný na čtvrt úvazku farností): zodpovědný za
vykonání, zprostředkování či koordinaci náročnějších údržbářských či jiných technických prací ve
farnosti.
Pastorační tým: Postupně se také krystalizuje určitý širší pastorační tým složený z dobrovolných
spolupracovníků a spolupracovnic, kteří jsou zodpovědní za konkrétní služby nebo skupiny: liturgická
hudba (Helena Müllerová), Maria Loreto (Alena Kovaříková), Farní charita (Josef Kašpar), Klub
křesťanských žen (Alena Divíšková), farní kancelář (Zdeňka Skubeničová), média (Jiří Pospíšil),
Zpravodaj (hledá se šéfredaktor), webové stránky farnosti (hledá se šéfredaktor), nástěnky (hledá se
šikovný nástěnkář), sv. Václav (Brigita Loosová), sv. Mikuláš (Eliška Tumidalská), sv. Michael (Zdenko
Kyznar), katecheze dětí (Hedvika Denková), pohostinnost (Anna Račanová), ekonomická rada (Václav
Mužík), farní knihovna (Terezie Staňková), akce pro mládež (Jaromír Jiráska), běžná údržba (hledá se
šikovný koordinátor), liturgie (hledá se šikovný koordinátor liturgických služeb).
Širší církevní začlenění: Naše farnost je nedílnou součástí Plzeňské diecéze, jejíž území se víceméně
kryje s kraji plzeňským a karlovarským. Plzeňská diecéze, vedená biskupem plzeňským Františkem
Radkovským, koordinuje své aktivity s ostatními českými a moravskými diecézemi, jejíž biskupové jsou
sdruženi do České biskupské konference, jejíž předsedou je arcibiskup olomoucký Jan Graubner. Zároveň
je nedílnou součástí celosvětové Římskokatolické církve žijící v jednotě s římským biskupem Benediktem
XVI. (v roce 2004 ještě Janem Pavlem II.). Prvotní začlenění naší farnosti je však ne organizační, ale
teologické, protože se společně se všemi křesťany chápeme jako součást jedné církve Kristovy: jednoho
lidu Božího, těla Kristova a chrámu Ducha.
7. CO SE VE FARNOSTI DĚLO
V ROCE
2004? ANEB ČINNOST
7.1 PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ A VZNIK PASTORAČNÍ RADY
Pastorační ustanovení: V roce 2004 byl rozvoj pastorace ve farnosti charakterizován snahou administrátora
na jedné straně poskytnout prostor pro hledání novějších přístupů k pastoraci, na straně druhé pak také
příslušnou péči lidem, kteří se ke křesťanství či k životu v naší farnosti dostali teprve nedávno. K 1. 6.
2004 biskup plzeňský v Chebu obnovil Společnou duchovní správu (SDS Cheb). Dosavadního faráře
Petra Bauchnera ustanovil moderátorem SDS, druhým členem SDS se pak od července stává Petr Hruška,
který se právě vrátil po několika letech studia z Irska. Zpočátku bydlí provizorně na faře v Chebu, v září
se pak z důvodu přípravy projektu založení Diecézního pastoračního centra stěhuje do Dolního
Žandova. Ve farnosti nadále působil a na faře v Chebu bydlel pastorační asistent pro vietnamskou
pastoraci Petr Nguyen Van Dang. Kostelnicí v kostele sv. Mikuláše se stala katechumenka Eliška
Tumidalská, kostel sv. Václava nadále obhospodařuje Brigita Loosová. Počátkem roku se vedení Farní
charity po Brigitě Loosové ujal pan Josef Kašpar.
Farní výbor: V roce 2003 vzniklý „farní výbor“ (Bauchner, Mužík, Penkertová, Pospíšil, Kovaříková,
Staňková, Loosová, Novotný) nadále pomáhal farářovi poznávat hlouběji farnost, připravovat rozvinutí
projektu „Františkán“ (umístění farního centra do františkánského kláštera) a postupně připravoval
cestu ke vzniku širší a reprezentativnější pastorační rady. Farní výbor organizoval dvě farní shromáždění
strana 9 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
(15. 1. s účastí pana biskupa a 29. 4.), na kterých se široce diskutovaly nové důrazy a přístupy, které byly
v posledním roce do pastorace vnášeny.
Pastorační rada: Na tato farní shromáždění a krátké katecheze objasňující smysl pastorační rady při
nedělních mších navázala série tří sobotních setkání (26. 6. Den objasňování I, 25. 9. Den objasňování
II, 13. 11. Den rozlišování), při kterých se mohli účastníci hlouběji seznámit s posláním pastorační rady,
vzájemně se více poznat a nakonec tak připravit půdu pro závěrečné rozlišení těch, kteří jsou k této
službě obdarováni a ochotni. Tento proces vyvrcholil na 1. neděli adventní, 28. 11. 2004, volbou pěti
lidí ze seznamu těch, kteří se na základě účasti na některém ze dní objasňování či rozlišování k této
službě dali k dispozici. Původní farní výbor fungoval jako „volební komise“. Takto zvolených pět členů
pastorační rady (Brigita Loosová, Jiří Pospíšil, Stanislav Müller, Václav Mužík, Josef Kašpar) se pak
spolu s farářem a spolufarářem 17. 12. sešlo a vytvořilo tým, který na základě modlitby a společného
rozlišování doporučil faráři jmenování dalších pěti členů (Hedvika Denková, Martina Orholzová, Eva
Vávrová, Zdeňka Skubeničová a Zdenko Kyznar) tak, aby pastorační rada dobře zrcadlila různorodost
naší farnosti a jejích pastoračních aktivit. K ustavujícímu setkání se pak pastorační rada sešla 14. 1.
2005.
7.2 DUCHOVNÍ A SPOLEČENSKÝ ŽIVOT FARNOSTI
Bohoslužby: Bohoslužby byly v roce 2004 slaveny v neděli ráno v 9:00 (v letním období u sv. Mikuláše,
v zimním u sv. Václava), v neděli večer u sv. Václava v 18:00 (počátkem roku 2004 ještě v 17:00, na
zimní období 2004/2005 zůstala 18. hodina), v Dolním Žandově nejprve jednou za 14 dní v 11:00, od
září pak každou neděli od 10:30; každých 14 dní se také u sv. Václava od 20:00 slaví mše svatá pro
vietnamskou komunitu, neděli mezi se scházejí k eucharistické adoraci. Ve všedních dnech byly slaveny
mše svaté v pondělí na střídačku v penzionech a domově důchodců, v úterý jednou za 14 dní v letním
období na Loretě (mimoto také několik česko-německých mší a poutí, včetně návštěvy řezenského
biskupa Müllera, podrobněji z Lorety viz část 7.4), ve středu v kapli u sv. Václava od 18:00 (spojeno
s rozhovorem nad Písmem) a v pátek u sv. Václava od 18:00 (v zimě od 17:00). Během roku byly také
zavedeny sobotní mše svaté pro rodiny s dětmi (většinou jednou za měsíc), v adventní době jsme navíc
každý čtvrtek od 6:00 slavili rorátní mši svatou.
Návštěvnost: V neděli 18. 4. se v našich farnostech konalo sčítání návštěvníků bohoslužeb. Při té
příležitosti bylo sečteno 239 osob (+ 29 v Dolním Žandově), z toho 161 (+18) žen, 78 (+11) mužů,
přičemž bylo 75 (+6) výdělečně činných. Věkový profil ukazuje graf uvedený v 1. oddílu této zprávy.
Velikonoce a křty dospělých: I v roce 2004 pokračovalo setkávání katechumenátního společenství (13
katechumenů a hledajících), jejichž příprava vyvrcholila o velikonocích slavením iniciačních svátostí
(křest, biřmování a eucharistie). Začátkem srpna (1. 8.) přivítala vietnamská chebská komunita spolu
s naší farností biskupa Františka Radkovského, se kterým v kostele sv. Mikuláše jsme při eucharistii
slavili 3 křty a 2 svatby našich vietnamských spoluobčanů.
Dny naslouchání a sdílení: V září se v Dolním Žandově konaly tzv. „Dny naslouchání“, které vyvrcholily
slavením poutní mše svaté s Josefem Ludolfem Kazdou, O.Praem. Každou neděli jsme se po mši sešli
na hodinu na faře a ve čtyřech krocích jsme se snažili prozkoumat oblasti Božího požehnání v našich
životech i v životě farnosti, dát dohromady naši společnou vizi života farnosti, navrhovat cesty dál a
přemýšlet, jak a kdy se po nich vydat. Během roku se v D. Žandově na faře na odpoledne setkaly
některé chebské rodiny s dětmi a prožili zde pohodové odpoledne včetně slavení eucharistie s dětmi a
neformálního posezení.
Poutě: Při svatováclavské pouti 28. 9. jsme se snažili připomenout si Boží požehnání, které jsme ve
farnosti mohli v posledních i dřívějších letech prožít. Slavnost pak po mši pokračovala pohoštěním ve
farním sále, kde každá s farních skupin mohla ostatním představit, co právě prožívá a čím se snaží ve
farnosti sloužit. O pár měsíců pozdější mikulášská pouť (6. 12.) pak již byla o poznání skromnější, ale
mohli jsme se zato opět potěšit návštěvou biskupského vikáře pro pastoraci Ludolfa Josefa Kazdy,
O.Praem., bývalého chebského kaplana.
strana 10 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
Seminář Život v Kristu: V říjnu až listopadu se na faře uskutečnil seminář „Život v Kristu“, kterého se
každý týden účastnilo kolem 12 lidí, z nichž část pak také pokračovala ve scházení se každou středu ke
společné modlitbě i po jeho skončení.
Advent a vánoce: Adventní doba, umocněná slavením čtvrtečních ranních rorátních mší, pak vyvrcholila
slavením Kristova narození při štědrovečerní mši s částí pro děti od 16:00 u sv. Václava a při půlnoční
mši v kostele sv. Michaela v Dolním Žandově.
Několik čísel: Během roku 2004 jsme v Chebu slavili křest 15 dětí a 11 dospělých, biřmováno bylo 11
věřících, k prvnímu přijímání přistoupilo 7 dětí a 13 dospělých, sňatků bylo 6, pomazání nemocných 30
individuálně a 60 při společné bohoslužbě a rozloučili jsme se se 30 věřícími. V D. Žandově jsme slavili
1 křest, 3 první přijímání, sňatek žádný, pomazání nemocných byly 3 a rozloučili jsme se se 2 farníky.
7.3 SLUŽBA FARNOSTI V RŮZNÝCH OBLASTECH
Děti a mládež: I nadále se na faře scházely děti a mládež ke katechezi, od září ve třech skupinách: v
pondělí a ve středu menší děti s Hedvikou Denkovou (vždy kolem 5 dětí), ve středu starší děti s Petrem
Bauchnerem (kolem 5 dětí) a v pátek mládež s Petrem Hruškou (kolem 10 mladých). Během roku byla
v hudební spolupráci s Marií Novákovou a Láďou Šviderou započata úspěšné tradice sobotních mší pro
rodiny s dětmi, hudbou i hravostí přizpůsobených potřebám menších dětí. Od října byl na chebském
gymnáziu nabízen seminář o religionistice vedení Jaromírem Jiráskou, kterého se účastnilo každý týden
kolem 15 studentů z chebských středních škol. Skupina mladých z Chebu, D. Žandova a M. Lázní se
v září rozhodla pustit do roční přípravy na biřmování nazvané „Cesta víry“; první víkend ze série 4
pobytových akcí se konal ještě na podzim 2004 ve Skalné na téma Abrahám a cesta do svobody.
Diakonie: Počátkem roku se vedení Farní charity ujal nový ředitel Josef Kašpar. Hned první velká akce
roku, Tříkrálová sbírka v lednu, vynesla 63.000,- Kč, které byly rozděleny podle celostátního „klíče“
Sdružení České katolické charity na dobročinné účely. Po jistém omlazení charitního týmu
dobrovolníků pokračovala činnost farní charity přes rok především provozováním charitního šatníku a
místa hygienické očisty pro bezdomovce v Centru sv. Alžběty. Nově byl v tomto centru zřízen
humanitární minisklad, který slouží především pro uprchlíky. Počátkem roku byla také v Chebu
otevřena ubytovna pro muže bez přístřeší Betlém, která je spravována Diecézní charitou pod vedením
pana Bartáka. S organizační podporou Společenství (Jan 10) bylo počátkem roku otevřeno Krizové
centrum v křídle farní budovy spravované občanským sdružením Kotec z Mariánských Lázní.
Chrámový sbor a hudba: Chebský chrámový sbor se během roku scházel pod vedením Heleny Müllerové
každý čtvrtek, aby při větších slavnostech svým zpěvem mohl pomoci prohloubit naše slavení liturgie.
Službu hry na varhany zajišťuje kromě Heleny Müllerové také paní Irma Petrlíková a Miroslava
Wolfová. V září chebský sbor pomohl ve spolupráci s biskupstvím zorganizoval krásné setkání sborů a
schol plzeňské diecéze přímo u nás v Chebu. Setkání vyvrcholilo společným koncertem všech sborů,
který navštívil i biskup František. Sbor také společně se sborem z Vejprt vydal své CD a uspořádal
několik benefičních koncertů. Po smrti pana ing. Koláře převzala zodpovědnost za údržbu varhan
v kostelích sv. Mikuláše a sv. Václava. jeho dcera Martina.
Zpravodajství: Po celý rok i nadále pod vedením Aleny Kovaříkové vycházel Zpravodaj chebské farnosti.
Díky novým potřebám informací o nabízených setkáních či programech se jeho původně jednoduché
členění postupně rozrůstalo do komplexnější podoby. Na podzim také ve spolupráci s Martinem
Svatkem a Danielem Ladmanem započala vzdálená příprava nových webových stránek farnosti.
Farní knihovna: Farní knihovna pod vedením Terezie Staňkové a s vydatnou spoluprací Petra Berana
fungovala i nadále zaběhnutým způsobem (možnost výpůjčky na faře po ranní nedělní mši). Byly
započaty úvahy o elektronizaci katalogu a o možnosti získat finanční podporu pro rozvoj knihovny na
základě zapojení se do sítě veřejných knihoven.
Turistický ruch: V letním období i letos fungovala průvodcovská služba ochotných jednotlivců či dvojic
v kostele sv. Mikuláše (celkem 25 dobrovolnic pod vedením Brigity Loosové).
strana 11 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
Vietnamská komunita: Pastorace vietnamské komunity se během roku rozvíjela pod vedením Petra
Nguyen Van Danga a ve spolupráci s vietnamskými redemptoristy ze Svaté Hory. Chebská vietnamská
katolická komunita se schází pravidelně jednou za 14 dní ke mši svaté u sv. Václava ve 20:00, v ostatní
neděle pak k adoraci. Zatím se nepodařila větší integrace vietnamských věřících do většinové farnosti.
7.4 SPOLUPRÁCE FARNOSTI S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY
Farní charita: Přesto, že farní charita je integrální součástí diakonického poslání farnosti (proto
podrobnosti o činnosti viz výše), je zároveň také samostatným právním subjektem. Z tohoto hlediska je
pro farnost jedním z důležitých partnerů, se kterým je možné dlouhodobě rozvíjet spolupráci v oblasti
diakonie. Tato spolupráce se zatím daří spíše díky personálnímu prolnutí se a vzájemné informovanosti,
než díky hlubší koncepční koordinaci představ o rozvoji sociální služby na území naší farnosti.
Ubytovna Betlém: Díky skutečnosti, že mnoho bezdomovců či lidí v krizi zazvoní nejprve na faru, stává se
někdy farní kancelář jakýmsi zprostředkovatelem služeb ubytovny Betlém provozované Diecézní
charitou. S vedoucím ubytovny je farnost v dobrém osobním kontaktu.
Krizové centrum Kotec: Totéž platí o Krizovém centru Kotec, které je zřízeno v přízemním křídle farní
budovy. Spolupráce zde však zatím spočívá víceméně v poskytnutí prostor tomuto projektu a
občasných osobních kontaktech s jeho provozovateli.
Spolek Maria Loreto: Sezóna na Loretě proběhla klasickým způsobem, ochotní členové spolku Maria
Loreto vykonávaly průvodcovskou službu, konaly se tradiční německé, české i česko-německé,
autobusové i pěší poutě, sešli jsme se k jarnímu i podzimnímu úklidu s posezením u ohně, oslavili jsme
90. narozeniny pana Harta a Loretu navštívil i nový řezenský biskup Müller. Na podzim 2004 zasáhla
nejen příslušníky spolku Maria Loreto, ale celou naši farnost, smutná zpráva o smrti pana Antona
Harta, iniciátora znovuoživení poutního místa Lorety a neúnavného zprostředkovatele dobrých vztahů
mezi Čecha a Němci. Koncem roku pak byla iniciována stavba sociálního zázemí pro poutní místo.
V Městské knihovně v Chebu byl vystaven panel „Představujeme spolek Maria Loreto“.
Křesťanský klub žen: Tento ekumenicky zaměřený klub žen v sobě zahrnuje mnoho našich starších farnic,
ale má i širší přesah k jiným církvím. Spolupráce během roku spočívala v občasné návštěvě některého
z farářů na setkání klubu a ve výpomoci členek klubu při různých farních či charitních akcích.
Společenství (Jan 10): Pro mládež bylo ve spolupráci se Společenstvím (Jan 10) pořádáno několik
víkendových a letních pobytů (např. jarní prázdniny na Božím daru, mezinárodní dobrovolnický tábor
na Krásně, programy Cesty víry či divadelnické soustředění NoZevlo v Dolním Žandově). Další
rovinou spolupráce je zprostředkovávání různých administrativních služeb (projekty, účetnictví) či
technických či dopravních prostředků nebo sportovního náčiní pro potřeby farnosti.
Skauti: S chebskými skauty naše farnost spolupracovala opět tradičně především v rámci lednové
„Tříkrálové sbírky“, kde byli skauti zdatnými pomocníky, a v rámci předvánoční akce „Betlémské
světlo“. Mariánskolázeňští skauti našli pro jeden svůj víkend zázemí na žandovské faře.
Ekumena: Spolupráce s jinými církvemi v Chebu byla i v r. 2004 podporována účastí faráře na lednovém
Týdnu modliteb za jednotu křesťanů a na pravidelných setkáních představitelů křesťanských církví
z Chebu a okolí jednou za měsíc. Kromě toho někteří zástupci farnosti spolupracovali např. na přípravě
a zajištění tradiční velikonoční akce pro děti „Hod beránka“ na chebském hradě.
Město Cheb: I v roce 2004 se nadále prohlubovala intenzivní spolupráce mezi naší farností a městem
Cheb. Spolupráce se především zaměřovala na jednání o využití komplexu františkánského kláštera.
Biskupství v rámci této dobře se rozvíjející spolupráce vyměnilo budovu fary za klášterní zahradu a
kostel Zvěstování Páně (s věcným břemenem pro farnost pro slavení nedělních a svátečních
bohoslužeb).
Další subjekty: Dále také pokračovala tradiční spolupráce s dalšími subjekty v oblasti kultury, především
co se týče pořádání koncertů v chrámu sv. Mikuláše (např. Chebské varhanní léto organizované arch.
Vystydem či říjnový „Maratón hudby a zpěvu“ u příležitosti 110 let varhan zorganizovaný Martinou
Kolářovou).
strana 12 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
7.5 ADMINISTRATIVNÍ SERVIS FARNOSTI
V administrativní sféře pokračovaly práce na inventarizaci církevních památek, transformaci účetnictví
či převodech některého majetku (např. kostel v Milíkově se převedl obci, františkánský kostel z majetku
biskupství městu, či farní budova z majetku biskupství farnosti), současně se dělaly přípravné kroky
nutné k celodiecézně řízené restrukturalizaci farní správy do větších celků (v našem případě se k 1. 1.
2005 spojily farnosti Cheb, Dolní Žandov a Milíkov a dotáhlo se propojení chebské farnosti s farnostmi
Pomezí, Starý Hrozňatov, Palič a Dřenice). Ekonomická rada v původním složení z roku 2003
(Bauchner, Mužík, Bezchlebová, Novotný, Penkertová) se sešla… Ve farní kanceláři v první části roku
vypomáhala Truda Penkertová, od května pak Vlasta Černochová.
V průběhu roku 2004 byly hloubkově uklizeny všechny kostely a fara, včetně dlouho nevyklízených
prostor. O čistotu a pohostinnost fary se tradičně dobře starala skupina žen (pí. Račanová, Karasová,
Černochová a Haklová), v oblasti náročnější údržby a zajišťování projektů byla navázána plodná
spolupráce s Jaromírem Jiráskou.
Během roku 2004 byla ze tří čtvrtin dokončena oprava fasády kostela sv. Michaela v D. Žandově a
v kostele sv. Mikuláše bylo nainstalováno elektronické zabezpečovací zařízení.
Kostel v Milíkově byl koncem r. 2004 darován obci Milíkov, která má v úmyslu jej opravit a udržovat.
Farnosti je zde zřízeno věcné břemeno pro příležitostní bohoslužby.
7.6 TRANSFORMACE PROJEKTU FARNÍHO CENTRA V CHEBU
Celý areál kláštera byl do roku 2004 majetkem Biskupství plzeňského. To směnilo v roce 2004 kostel a
zahrady za budovu fary na Kostelním náměstí 15 s tím, že ŘK farnosti Cheb vyřídilo při této změně
věcné břemeno na užívání kostela 2 dny v týdnu a samo přijalo věcné břemeno na zpřístupnění křížové
chodby kláštera pro turistické účely. Město Cheb se zavázalo kostel opravit a jeho užívání přizpůsobit
tak, aby bylo sladitelné s užitím liturgickým. Fara na kostelním náměstí, která byla až do roku 2004
majetkem města, se tedy v tomto roce stala majetkem biskupství (to ji pak počátkem r. 2005 převedlo
na farnost). Budova fary je však v havarijním stavu, všechny instalace jsou dožilé (na začátku r. 2005
např. prasklo topení). Střecha je také v kritickém stavu. Na několika místech je poškožení tak silné, že
již nestačí výměny jednotlivých tašek. Zejména exponovaná místa (úžlabí, komíny) byly v zimě zdrojem
zatékání, které opětovně poškodilo stropy v prvním patře budovy. Částečně jsou také shnilé podlahy.
Přesto je zde umístěna místnost pro hosty a sál, který se zde nachází občas slouží větším akcím fanosti.
V části přízemí budovy je umístěno Krizové centrum, pro jehož provoz byla rekonstruována garáž a
sklad.
Po celý rok 2004 byly konány přípravné administrativní práce pro realizaci projektu „Farního centra
Františkán“, jak byl představen ve Farní zprávě za rok 2003 v bodě 11. V průběhu léta a podzimu 2004
byl vyhotoven stavební projekt, na který bylo vydáno koncem roku 2004 stavební povolení. Celá
příprava projektu, kromě nákladů asi 200 000 Kč (převážně ze zdrojů biskupství), byla podložena i
časově dost náročnou organizační prací faráře. V listopadu 2004 proběhlo i nabídkové řízení na
budoucí dodavatelskou firmu, z něhož vyplynula cena na realizaci farního centra pohybující se v
rozmezí 5 až 7 milionů Kč. Město Cheb mělo zájem o to podpořit oživení františkánského komplexu a
pro tento záměr počítalo s farností jako jedním z důležitých partnerů. Pro farnost se zde otevírala
možnost společensko-kulturní spolupráce a prostor ke službě široké veřejnosti.
V listopadu 2004 při jednání s Okresním státním archivem (OSA) o změně jejich nájemní smlouvy na
užívání františkánského kláštera vychází najevo, že OSA má v úmyslu v budoucnu klášter opustit a
užívat vlastní prostory v majetku státu. Následně na toto sdělení Biskupství plzeňské svolává jednání,
jehož se účastní za Biskupství plzeňské pracovníci ekonomického a stavebního oddělení biskupské
kurie za účasti generálního vikáře, farnost Cheb zastupují Petr Bauchner a Petr Hruška. Z jednání
vyplývá závěr, že z důvodů potenciální ztráty strategického nájemce (OSA) biskupství nebude zřejmě
schopno nalézt pro objekty kláštera odpovídající využití ani pronájem a tudíž uvažuje o prodeji kláštera.
Z těchto důvodů pozastavuje i realizaci farního centra. Prodej kláštera je nyní ve stádiu přípravy,
vhodným kupcem se zatím jeví jen Město Cheb.
strana 13 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
Po podrobném seznámení s majetkově-právní situací kolem zvažovaného projektu Františkán a
s technickým stavem současné farní budovy skrze studium předložených dokumentů, objasňující
diskusi na jejich základě a po zevrubné diskusi různých výhod a nevýhod umístění farního centra v té či
oné budově pastorační rada dosáhla na svém mimořádném setkání 3. února 2005 následujícího
konsensu:
a) Především vzhledem k novému záměru biskupství pokusit se o prodej františkánského kláštera a
vzhledem ke komplikovanosti majetkově-právních vztahů, které by takto nastaly, PR nepovažuje za
vhodné snažit se dále o realizaci připraveného projektu farního centra v budově kláštera.
b) PR zároveň doporučuje začít ještě letos připravovat a realizovat projekt rekonstrukce stávající farní
budovy předpokládající její získání od biskupství do majetku farnosti a její postupnou rekonstrukci
umožňující v ní rozvoj podobného zázemí jaké bylo plánováno v klášteře, ale bezpečněji „ve svém“.
c) Protože však mnohé z prvků původního projektu farního centra ve františkánském klášteře
(především možnost intenzivní spolupráce s městem a dalšími kulturními organizacemi na oživení
budovy kláštera a potažmo i duchovně vstřícné atmosféry ve městě) PR považuje za hodnotné a
pro budoucí život a službu farnosti důležité, PR doporučuje pokoušet se tyto prvky rozvíjet dle
možností jinými způsoby (např. společným využíváním kostela Zvěstování či pronájmem klášterní
kaple k různým bohoslužbám či setkáním apod.).
Předseda PR a moderátor SDS Petr Bauchner všechna tři výše uvedená doporučení přijal za své a
přislíbil v nejbližší době započít práce na jejich realizaci.
Na jaře 2005 byla arch. Luďkem Vystydem zpracována studie, propracován předběžný rozpočet a
s podporou Biskupství plzeňského a dalších partnerských institucí rozeslány žádosti o grantové,
nadační či jiné příspěvky na realizaci projektu Farního centra v budově stávající fary (především diecéze
Regensburg, Kirche in Not, Aktion Renovabis, Město Cheb a farnost Waldsassen). Nyní se pracuje na
zhotovení projektu a počítá se s tím, že stavební práce na faře by mohly začít v srpnu či v září 2005.
V budoucnu by toto plánované Farní centrum tedy mělo zahrnovat: 1. sídlo farnosti (kancelář, přijímací
místnost, byty farářů a asistentů); 2. K-centrum (součást sociálního rozměru služby farnosti, ale
provozované partnerskou organizací); 3. klub mládeže (klubovna, zkušebna); 4. společenské prostory
(seminární místnost, klubovna, čajová kuchyňka); 5. společensko-liturgický sál (zastřešení současného
dvorku, kapacita 120 osob, dětská místnost, adorační kaple, zpovědnice); 6. sociální zázemí (veřejné
toalety, WC pro vozíčkáře); 7. technické zázemí (místnost pro kopírku, dílna a sklad v podkroví).
7.7 TRANSFORMACE PROJEKTU PASTORAČNÍHO CENTRA V D. ŽANDOVĚ
Počátkem r. 2003 začalo Biskupství plzeňské zvažovat možnost založení Diecézního pastoračního
centra (DPC; viz bod 12. Farní správy za rok 2003), které by poskytlo zázemí pro práci malého
pastoračního týmu působícího poradensky a podpůrně po celé diecézi a prostory pro formační a
rekolekční aktivity přímo v místě. Po zvážení různých alternativ vybral biskup František po poradě
s generálním vikářem a Petrem Hruškou (jakožto uvažovaným budoucím vedoucím centra) jako
vhodný areál prostoru bývalé fary v Dolním Žandově. V první polovině roku 2003 došlo mezi
Biskupstvím plzeňským a Společenstvím (Jan 10), které areál mělo v dlouhodobém pronájmu, k dohodě
o navrácení areálu do přímé církevní správy za účelem zřízení DPC. Na základě této dohody byla k 31.
12. 2003 zrušena nájemní smlouva mezi Biskupstvím plzeňským a Společenstvím (Jan 10) a smlouva o
dlouhodobé výpůjčce mezi ŘK farností Dolní Žandov a Biskupstvím plzeňským. Od tohoto data tedy
celkovou správu objektu převzala zpět ŘK farnost Dolní Žandov, jíž nikdy tento objekt nepřestal patřit.
Pastoračním aktivitám zatím slouží pouze hlavní budova bývalé fary, okolní stodoly jsou
v rozestavěném, zakonzervovaném stavu. Hlavní budova nabízí pohodlné ubytování pro 11 osob
(provizorně až 20 mladých), jídelnu, přednáškový sál, knihovnu a kapli. Technické zázemí tvoří dílna,
kotelna, prádelna a sklady. V objektu je byt faráře a správce. Provozu slouží také dvůr s parkovištěm,
pískovištěm a velká svažující se zahrada.
Po svém návratu ze studií v létě 2004 byl Petr Hruška pověřen biskupem přípravou založení DPC a
zároveň pastorační spoluprací v rámci SDS Cheb. Za tímto účelem se v září 2004 nastěhoval na faru do
D. Žandova a ve spolupráci s dalšími připravoval půdu pro založení DPC. V tomto období (a i nadále
strana 14 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
v první části roku 2005) byl objekt fary využíván především jako základna pro různé pastorační aktivity
ŘK farností D. Žandov a Cheb (konalo se zde např. několik jednodenních setkání mladých rodin, část
farních exercicií, formační biblický víkend, pravidelné slavení nedělní eucharistie v zimních měsících či
setkávání místního farního společenství) a pro aktivity zaměřené na pastoraci mládeže z chebského
vikariátu (např. dva víkendy z cyklu Cesta víry, velikonoční pobyty pro mládež či dvě divadelní
soustředění). Kromě toho objekt fary byl a je nabízen různým církevním i necírkevním organizacím pro
pořádání pobytů v jejich vlastní režii (např. dva týdenní pobyty terapeutických skupin na drogách
závislých klientů z Plzně, víkendové školení občanského sdružení Kotec, pobyt skautského oddílu
z Mariánských Lázní apod.) nebo rodinám či jednotlivcům hledající v regionu vhodné ubytování pro
soukromé účely (doposud několik víkendových pobytů, dva týdenní pobyty, na léto jsou zamluveny
dalších několik týdnů).
V prosinci r. 2004 Biskupství plzeňské své záměry směřující k založení DPC radikálně přehodnotilo a
rozhodlo se, že pastorační středisko s celodiecézní působností z různých důvodů zatím zakládat nechce
(depresivní ekonomika diecéze, obavy z malého zájmu kněží o takovouto službu apod.). Zástupcům
SDS Cheb bylo doporučeno využít dané kapacity pro pastoraci na farní či regionální úrovni ve vlastní
režii. K 1. 1. 2005, z důvodu celodiecézní restrukturalizace farností, ŘK farnost D. Žandov sloučením
s ŘK farností Cheb zanikla. Areál bývalé fary v D. Žandově se tedy stal majetkem ŘK farnosti Cheb.
Pastorační rada na svém mimořádném setkání 3. 2. 2005 vzala na vědomí tento nový vývoj situace,
včetně různých variant dalšího rozvoje projektu (pastoračně-komerční využití větší či menší části areálu,
částečný či úplný pronájem či prodej).
Zástupci SDS Cheb se po zvážení všech okolností a možností počátkem roku 2005 rozhodli pokusit se
využít šancí, které žandovská fara poskytuje, a provozovat ji i nadále jako v roce 2004, tedy jako farností
organizačně nesený pastoračně-rekreační dům (využívaný pro vlastní účely i nabízený k využití ostatním
farnostem, organizacím i širší veřejnosti). Díky zprostředkování Biskupství plzeňského je naděje na
získání prostředků z diecéze Regensburg na dokončení první etapy rekonstrukce (zateplení, fasáda,
okapy, terénní úpravy apod.).
Po nedávných nadějných kontaktech se zástupci německé farnosti Wernersreuth perspektivně
uvažujeme o využití financování z evropských strukturálních fondů a o rozšíření projektu o pastorační
aktivity orientované do širší občanské společnosti a na regionální česko-německou příhraniční
spolupráci. Nejspíše by se zde jednalo o vhodnou kombinaci sociálních, evangelizačních a vzdělávacích
aktivit, podle postupně rostoucí kapacity ŘK farnosti Cheb k této službě a podle příslušné budoucí
poptávky a potřeb regionu.
8. KOLIK TO STÁLO? ANEB FINANCE
8.1 ŘK FARNOST CHEB
Jádrem ekonomické strategie ŘK farnosti Cheb pro rok 2004 bylo, kromě zajištění běžného provozu
farnosti, získat dostatek finančních prostředků pro ekonomicky náročné investiční akce. Pod běžný
provoz farnosti spadalo v roce 2004 především konání bohoslužeb, setkání formačního, modlitebního i
přátelského charakteru, provoz farní kanceláře i dalších prostor na faře a provoz a běžná údržba
kostelů. Nutnost začít shromažďovat prostředky na investiční akce byla způsobena faktem, že doposud
neexistovala žádná dlouhodobá ekonomická koncepce farnosti. Důsledkem toho je také značná
zchátralost nejen farní budovy, ale i pokračující chátrání kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava (nemluvě o
dalších nevyužívaných kostelích v majetku farnosti). Zvážení momentálních pastoračních priorit vedlo
nakonec k rozhodnutí získat především odpovídající zázemí pro farní život, které se promítlo do
přípravných prací na vybudování farního centra chebské farnosti (viz oddíl 7.6).
Investiční výdaje byly tedy v roce 2004 omezeny na minimum – pouze na nutné opravy a řešení
havarijních situací. V kostele sv. Mikuláše tak byla vybudována pouze první etapa elektronického
zabezpečovacího systému a opraveny ukradené a poničené okapové svody spolu s revizí a opravou
hromosvodů. Před kostelem byla instalována vývěska a byla provedena inventarizace a uložení části
inventáře. V kostele sv. Václava byla provedena pouze oprava hromosvodů a prostor nad sakristií. Na
strana 15 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
faře bylo vybudováno Kontaktní centrum, jehož činnost přináší farnosti určitý zisk ve formě nájmu.
Drobné opravy byly provedeny i na Loretě, z darů německého spolku tam bylo instalováno ozvučení a
další obrazy do ambitů.
Hlavní důraz byl tedy v roce 2004 kladen na získání nových prostředků nutných k započetí prací na
vybudování farního centra. Nejvýznamnějším finančním zdrojem farnosti se tak stalo provozování
kostela sv. Mikuláše pro turistický ruch. Dalším přínosem byl prodej starého a nepotřebného inventáře
především z fary a odkladních prostor kostelů. K běžným kostelním sbírkám začali i někteří farníci
přispívat přímými převody ze svých kont na konto farnosti. Jak již bylo řečeno, podařilo se využít a
pronajmout část přízemí na faře. Drasticky klesly provozní náklady fary, především za teplo.
Plodem této finanční strategie jsou tedy našetřené finanční prostředky, které v chebské farnosti za rok
2004 přesáhly částku 800.000,- Kč a které spolu s dalšími již přislíbenými či předpokládanými dary od
tuzemských i zahraničních dárců umožní po rekonstrukci Lorety zahájit další finančně náročnou akci,
rekonstrukci stávající fary na Farní centrum. Dlužno ale podotknout, že získání těchto finančních
prostředků sice umožnilo sdružit několik zdrojů pro akci, která je pro farnost prioritní, ale oddálilo tak
další investiční akce, které vyžadují ostatní objekty v majetku farnosti. Minimum finančních prostředků
určených pro rozvoj pastoračních aktivit by také v budoucnu jistě nestačilo na jejich podporu. To je
třeba mít na zřeteli při posuzování zdánlivě optimistického výsledku farního hospodaření za rok 2004.
Přehled hospodaření ŘK farnosti Cheb za rok 2004
Příjmy
2004
Nájemné (Pomezí, K-Centrum, varhany na Chebské varhanní léto)
Sbírky liturgické (sv. Mikuláš, sv. Václav, Loreta)
Sbírky účelové (varhany, misie, bohoslovci, diecéze, Indonésie…)
Dary fyzických a právnických osob (tuzemských i zahraničních)
Dotace Ministerstva kultury na zabezpečovací zařízení
Příspěvek Města Cheb na setkání sborů
Ostatní (prodej nadbyteč. inventáře, úroky z vkladů, příspěvky na tisk)
CELKEM PŘÍJMY
Výdaje
2004
Bohoslužebné výdaje (hostie, svíčky, kadidlo, nová roucha)
Režijní výdaje (elektřina, teplo, voda, telefon, WC Loreta, kancelář)
Opravy památek (svody, mříže Loreta…)
Opravy ostatní (nábytek, varhany…)
Odeslané sbírky a příspěvky do diecézních fondů
Nákupy dlouhodobého majetku (kopírka)
Ostatní (zapezpečení, rozhlas a obrazy Loreta, pojištění, tisk, daně, dary...)
CELKEM VÝDAJE
výsledek hospodaření za rok 2004
187 000,00 Kč
224 577,70 Kč
80 329,22 Kč
1 218 890,61 Kč
252 000,00 Kč
15 000,00 Kč
256 181,95 Kč
2 233 979,48 Kč
32 465,00 Kč
321 928,80 Kč
250 693,00 Kč
82 943,00 Kč
121 140,00 Kč
25 437,00 Kč
530 019,00 Kč
1 364 625,80 Kč
869 353,68 Kč
8.2 ŘK FARNOST DOLNÍ ŽANDOV
Ve farním životě ŘK farnosti Dolní Žandov v roce 2004 bylo třeba uskutečňovat tři na sobě nezávislé
aktivity, které si vyžádaly vytvoření vlastních finančních strategií. První aktivitou je život společenství
farníků, který byl v příjmových položkách zastoupen příjmy ze sbírek, nájmů a darů. Do výdajů patřily
především věci týkající se bohoslužebných potřeb a běžná údržba a provoz žandovského kostela.
Zvláštní kapitolou byla oprava tří čtvrtin fasády kostela, jež byla zaplacena z prostředků vázaných
účelově na tuto akci, a to jak z Českoněmeckého fondu budoucnosti, tak z darů německých rodáků.
Samostatné účetní vedení si vyžádaly i pastorační akce na žandovské faře, které byly příjmově zajištěny
účelovými dary a příspěvky účastníků. Tyto akce spolu s příjmy za nájem a energie od rodiny Jirásků a
Petra Hrušky zajistily provozní náklady fary. Hospodaření žandovského farního společenství i aktivity
žandovské fary se ocitly koncem roku v pozitivním výsledku (podrobněji viz tabulka na další straně).
strana 16 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
Přehled hospodaření ŘK farnosti Dolní Žandov za rok 2004
Nájemné (pozemky, příspěvky na bydlení Jiráskovi a Hruška)
Sbírky liturgické (nedělní mše svaté)
Sbírky účelové (misie, bohoslovci, diecéze, Indonésie)
Příjmy Dary fyzických a právnických osob (tuzemské + zahraniční)
2004 Převod finančního daru z roku 2003 vázaného na opravu fasády
Převod financí v rámci restrukturalizce farností
Ostatní příjmy (prodej přebytečného inventáře, úroky apod.)
CELKEM PŘÍJMY
Režijní výdaje (elektřina, voda, teplo, poplatky)
Opravy památek (nová fasáda kostela - jednorázová akce)
Výdaje Odeslané sbírky a příspěvky do diecézních fondů
2004 Nákupy dlouhodobého majetku (koberce do kaple)
Ostatní (převod financí při farní restrukturalizaci, daně, pastorační knihy...)
CELKEM VÝDAJE
výsledek hospodaření za rok 2004
34 895,00 Kč
9 515,03 Kč
3 628,00 Kč
30 774,00 Kč
499 868,00 Kč
31 039,00 Kč
5 390,91 Kč
615 109,94 Kč
28 352,22 Kč
523 382,51 Kč
4 933,00 Kč
3 180,00 Kč
22 948,40 Kč
582 796,13 Kč
32 313,81 Kč
9. CO CHYSTÁME? ANEB VÝHLED
Protože na dlouhodobější a hlubší pastorační vizi a koncepci pastorační rada teprve pracuje a lze
počítat s její finalizací až někdy začátkem roku 2006, farář i spolufarář cítili potřebu určení určitých
pracovních priorit pro toto přechodné období. Proto byla v lednu 2005 farním týmem zpracována
předběžná pastorační vize a z ní vyplývající organizační strategie na nejbližších 18 měsíců (do léta
2006), která pak byla dána na vědomí pastorační radě při jejím setkání 30. 4. 2005.
Pastoračními prioritami pro budoucí období se jevilo především posílení vztahové roviny mezi farníky,
vedení k hlubšímu živému osobnímu vztahu s Bohem, příprava půdy pro rozvoj katecheze a formace
speciálně zaměřené na určité skupiny ve farnosti a také práce vedoucí k otevřenosti k lidem
nezačleněným do farnosti s nabídkou účinné pomoci v jejich potřebách. Jedním z aktuálních problémů
v naplňování poslání chebské farnosti je nevyhovující zázemí pro život farnosti. Farnost není schopna
poskytnout vhodné ubytování farářům a pastoračním pracovníkům, v provizorních podmínkách
pracuje farní administrativa, chybí prostory pro shromáždění různého druhu, pro práci s mládeží a
dětmi. V současné situaci není možno na faře ani vytvořit podmínky pro pastorační práci zaměřenou na
lidi stojící vně farnosti. Nakonec je také pro toto vše pokračovat ve vytváření efektivního
organizačního, administrativního a finančního servisu a v zácviku do týmového vedení farnosti a do
pastorace založené na spolupráci.
Ve světle dlouhodobé vize, pastoračně-strategických principů a náčrtu základních etap procesu
pastoračně-organizační proměny byly tedy stanoveny následující strategické priority do léta roku 2006:
1. Vztah k Bohu a k sobě navzájem: Podstatné prohloubení duchovní a vztahové vitality farnosti jako celku
s důrazem na vyváženost obou těchto rozměrů, s cílem připravit půdu pro hlubší proces proměny
farní pastorace.
2. Farní tým a pastorační rada: Formace funkčního farního týmu a zralé pastorační rady s velkou důvěrou
farníků, s cílem připravit půdu pro jejich další dlouhodobou plodnou službu.
3. Dlouhodobá pastorační vize: Získání hlubšího a komplexního vhledu do situace farnosti a rozlišení silné
pastorační vize sdílené jádrem farnosti, s cílem připravit půdu pro její širší sdílení s celou farností.
4. Organizačně-správní prostředí: Zásadní ozdravění organizačně-správního prostředí farnosti, s cílem
připravit půdu pro jeho další rozvoj ve spolupráci s okolními farnostmi, biskupstvím a dalšími
spolupracujícími organizacemi.
strana 17 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
5. Klíčové či zátěžové budovy: Jednoznačné vyřešení pastoračně smysluplného využití a zodpovědného
financování rekonstrukce a provozu klíčových či zátěžových budov, s cílem připravit půdu pro jejich
dlouhodobé využití, pronájem či prodej.
Konkrétními kroky, které chystáme (nebo již proběhly) v roce 2005, jsou například:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
„Masopustní ples“ v únoru, „Farní dovolená“ na Horní Blatné v srpnu, „Vepřové hody“ na podzim
Postní a velikonoční farní exercicie „Život v Kristu“ (důraz na zvěstování a malé skupiny)
„Biblický víkend“ v Dolním Žandově a další formační příležitosti pro malé skupiny
„Vikariátní den“ na Loretě v květnu, „Farní den“ v Chebu v červnu
pokračování setkávání mládeže a víkendových a prázdninových akcí v rámci „Cesty víry“
další prázdninové akce či pobyty pro děti, mládež či rodiny (rafty, kola, bibliodramatické tábory,
mezinárodní dobrovolnické tábory)
„Liturgická sobota“ v červnu a související iniciace liturgických služeb a obnovy liturgie
oslava vánočních svátků s nabídkami otevřenými široké veřejnosti i jádru farnosti
iniciace a formace spolupracovníků zaměřených na osobní i svátostnou péči o staré a nemocné
práce pastorační rady na dlouhodobé pastorační koncepci farnosti (včetně mapování situace ve
farnosti pomocí kvantitativního i kvalitativního průzkumu)
konsolidace profesionálního farního týmu a iniciace širšího pastoračního týmu spolupracovníků
zodpovědných za jednotlivé oblasti či aktivity
průběžná jednání se zástupci Biskupství plzeňského a okolních farností za účelem koordinace
různých administrativních, organizačních či pastoračních opatření či experimentů
příprava půdy pro vznik servisu poskytujícího či zprostředkovávajícího účetní, údržbářské,
projektové či fundraisingové služby partnerským organizacím či farnostem
záběh ekonomické rady farnosti a dokončení inventarizace památek, farního majetku (včetně
pozemků) a transformace účetnictví
výstavba sociálního zázemí na Loretě (červenec – srpen)
započetí první etapy rekonstrukce fary v Chebu (od září)
příprava k dokončení první etapy rekonstrukce fary a kostela v Dolním Žandově
dohodnutí „společenské smlouvy“ o způsobu správy a financování Lorety
první kroky k vyřešení péče o nepoužívané kostely v Paliči, Dřenicích a St. Hrozňatově
10. KDO NÁS ZNÁ? ANEB REFERENCE
V roce 2004 jsme spolupracovali s mnoha organizacemi a či jednotlivci, kteří se tak svým finančním či
jiným příspěvkem podíleli na plnění poslání naší farnosti. Nelze je zde vyjmenovat všechny, a tak
v následujícím seznamu uvádíme alespoň některé z nich. Tímto jim, i všem ostatním, děkujeme za
jakoukoli materiální, personální, morální či modlitební podporu a těšíme se na další spolupráci.
ATELIÉRY VYSTYD, ing. arch. Luďek Vystyd, Nám. Krále Jiřího z Poděbrad 6, 350 02 Cheb, tel. 354422635, [email protected],
http://www.vystyd.cz
BISKUPSTVÍ PLZEŇSKÉ, biskup František Radkovský, generální vikář Adrián Zemek, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň, tel.
377223112, mobil 777339024, [email protected], http://plzen.cirkev.cz
BOLID-M, s.r.o, Petr Stránský, Klášter Teplá č. p. 1, 364 61 Klášter Teplá, tel. 354621461, mobil 608300632,
[email protected], http://www.bolid-m.cz
BRATRSKÁ JEDNOTA BAPTISTŮ, Libušina 4, kazatel Milan Kern, 350 02 Cheb, tel. 354431692, [email protected],
http://cheb.baptistcz.org
CENTRUM PRO RODINU Biskupství plzeňského, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň, tel. 377223112, mobil 731619704,
[email protected]
ČESKOBRATRSKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ, farář Lubomír Líbal, 26. dubna 5, 350 02 Cheb, tel. 354432233
ČESKO-NĚMECKÝ FOND BUDOUCNOSTI, Na Kazance 634/7, 171 00 Praha 7, tel. 283850512-14, [email protected], http://www.fb.cz
DANIEL LADMAN, Větrná 362, 321 02 Plzeň 6 – Litice, [email protected], http://www.ladman.cz
DIECÉZNÍ CHARITA, ředitel Jiří Lodr, Hlavanova 359/16, Plzeň, tel. 377221540, mobil 731433001; [email protected],
http://www.charita.cz/dchplzen
DIÖZESE REGENSBURG, Bischöfliches Ordinariat, Niedermünstergasse 1, D-93047 Regensburg, tel. +49 941 597 01,
[email protected], http://www.bistum-regensburg.de
strana 18 / 20
Římskokatolická farnost Cheb
Farní zpráva 2004
DOMOV DŮCHODCŮ, Dragounská 2272/12, 350 02 Cheb, tel. 354430716
FARNÍ CHARITA, ředitel Josef Kašpar, Charitní centrum sv. Alžběty, Svobody 29, 350 02 Cheb, mobil 731433149
FÖRDERVEREIN MARIA LORETO E.V., 1. Vorsitzende Erwin Sommer, Stationsweg 42, D-95652 Waldsassen, BRD, tel. +49 9632
8547, [email protected], http://www.maria-loreto.de
GAZELA PLUS, s.r.o., ing. Václav Mužík, jednatel a ředitel, Železniční 34, 326 00 Plzeň, mobil 602690785,
[email protected], http://www.gazelaplus.cz
GYMNÁZIUM CHEB, ředitel RNDr. Jaroslav Kočvara, Nerudova 7, 350 40 Cheb, tel. 354430145, mobil 603501934,
[email protected], http://www.gymcheb.cz
HOTEL PYRAMIDA, ředitel Václav Tengler, paní Mišíková, Slatina 91, 351 01 Františkovy Lázně, mobil 605556397,
[email protected]
ING. JIŘÍ BROUČEK, Nám. Republiky 35, 301 14 Plzeň, tel. 377221887, mobil 608854745, [email protected],
http://www.razdva.cz/j.broucek
JUNÁK, STŘEDISKO ŠEDÉHO VLKA CHEB, pan Václav Šefčík, Karlova 2, 350 02 Cheb, mobil 607941689
KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ, Martin Šlehofer, obchodní zástupce, Kolejní 4, 160 00 Praha 6, tel. 220316160, mobil
724041842, [email protected]
KATHOLISCHE PFARREI WALDSASSEN, Pfarrer Michael Fuchs, Basilikaplatz 6, D-95652 Waldsassen, BRD, tel. +49 9632 1387,
mobil +49 171 2658860, [email protected], http://www.pfarreiwaldsassen.de
KIRCHE IN NOT, International headquarters, Bischof-Kindermann-Str.23, D-61462 Königstein, tel. +49 61742910,
http://www.kirche-in-not.org, [email protected]
KLUB KŘESŤANSKÝCH ŽEN, předsedkyně Alena Divíšková, Kamenná 40, 350 02 Cheb, tel. 354430085
KOMUNITA NOE, vedoucí Robert Frouz, Francouzská 36, 326 00 Plzeň, tel. 377627334, mobil 775196821,
[email protected], http://www.komunitanoe.cz
KONTAKTNÍ CENTRUM KOTEC, Roman Glaser, Kostelní nám. 15, 350 02 Cheb, tel. 354426129, mobil 608656542; ústředí
Boženy Němcové 453, 353 01 M. Lázně, http://www.kotec.go.cz
KRAJSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÉHO KRAJE, paní Burešová, Závodní 353/88, 360 01 Karlovy Vary, tel. 353502314
KŘESŤANSKÉ SPOLEČENSTVÍ, Pavel Bosman, tel. 354433353, mobil 776712138
MARIA LORETO, SPOLEK PRO OCHRANU PAMÁTEK CHEBSKA, předseda P. Filip Z. Lobkowicz, ŘK farnost Mariánské Lázně,
Nehrova ul. 26, 353 01 M. Lázně, tel. 354622434, jednatelka Alena Kovaříková, Evropská 41, 350 02
Cheb, mobil 606147095, [email protected]
MĚSTO CHEB, starosta MUDr. Jan Svoboda, místostarosta ing. Václav Jakl, ing. Jan Katina, ing. Jiří Strádal, Nám. Jiřího
z Poděbrad 14, 350 02 Cheb, tel. 354440111, [email protected], http://www.mestocheb.cz
MĚSTSKÁ KNIHOVNA CHEB, pí. Kubešová, Obrněné brigády 1, tel. 354422368
MINISTERSTVO KULTURY, Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií, p. Korda, Maltézské nám. 471/1, P. O.
Box 74, 118 11 Praha 1, tel. 257085111, http://www.mkcr.cz
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, Územní odborné pracoviště Plzeň, Mgr. Ludmila Drncová, Prešovská 7, 306 37 Plzeň, tel.
606666411
NEUALBENREUTH, Sybyllenbad am Mittelpunkt Europas, Albert Köstler, 1. Bürgermeister, Marktplatz 5, D-95698
Neualbenreuth, BRD, tel. +49 9638 9021000, [email protected]
NOCLEHÁRNA BETLÉM, ředitel Pavel Barták, Komorní 3, 350 02 Cheb, tel. 354422262, mobil 731433021, [email protected]
OBEC DOLNÍ ŽANDOV, starostka Miroslava Trepková, Dolní Žandov 36, 354 93 Dolní Žandov, tel. 354693511, mobil
606693833, [email protected]
OBEC MILÍKOV, starosta Jan Berka, místostarosta Ladislav Ivány, 350 02 Milíkov, tel. 354693411, mobil 606637759
OBEC POMEZÍ NAD OHŘÍ, 350 02 Pomezí nad Ohří, tel. 354431531
PENZION SPÁLENIŠTĚ, Mírová 2273/6, 350 02 Cheb, tel. 354430716
RENOVABIS, Kardinal-Döpfner-Haus, Domberg 27, D-85354 Freising, BRD, tel. +49 8161 5309 0, [email protected],
http://www.renovabis.de
ŘK FARNOST AŠ, farář Vojslav Pavel Baxant, Mikulášská 9, 352 01 Aš, tel. 354525789
ŘK FARNOST FRANTIŠKOVY LÁZNĚ, administrátor Jan Janeček, Ruská 107/5, 351 01 F. Lázně, tel. 354542481, [email protected], http://fu-frl.hyperlink.cz
ŘK FARNOST MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, farář Filip Lobkowicz, Nehrova 26, 353 01 M. Lázně, tel. 354622434
ŘK FARNOST PLZEŇ SEVERNÍ PŘEDMĚSTÍ, moderátor Didak Robert Klučka, Komenského 13, 323 00 Plzeň, tel. 377521123,
[email protected]
ŘK FARNOST SKALNÁ, administrátor Piotr Libner, Kostelní nám. 16, 351 34 Skalná, tel. 354594903, mobil 777339272,
[email protected], [email protected]
SDRUŽENÍ LEDOVEC, předseda Martin Fojtíček, Ledce 1, 330 14 Ledce, tel. 377958256, mobil 777019834, [email protected],
http://www.ledovec.cz
SPOLEČENSTVÍ (JAN 10), předseda Jaromír Jiráska, kancelář Nehrova 26, 353 01 M. Lázně, tel. 354602364, mobil 608656555,
[email protected], http://www.spona.wz.cz
STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA, Hradební 62/2, 352 02 Cheb, tel. 354422877
TEREA CHEB, s.r.o, ing. Steffen Thomas Zagermann, jednatel a ředitel, Májová 33, 350 48 Cheb, mobil 603507343,
[email protected]
WEBWORKER, Martin Svatek, Palackého 26, 350 01 Cheb, [email protected], http://www.webworker.cz
strana 19 / 20
Jako informační text pro potřeby ŘK farnosti Cheb vydala v červnu 2005 Pastorační rada ŘK farnosti
Cheb, Kostelní nám. 15, 350 02 Cheb, tel. 354 422 458, [email protected]. Za obsah zodpovídá Petr
Hruška.