Uličník – Brniště, Velký Grunov
Transkript
Uličník – Brniště, Velký Grunov Projekt „Historie a současnost našeho domova“ Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.09/03.0036 Autor Ing. Šárka Andrássyová Gymnázium Mimoň Pro využití v předmětech Dějiny kultury, Společenské vědy, Občanské dovednosti, Dějepis, Zeměpis, Administrativa, Aplikace ICT, Informační a výpočetní technika, Výtvarná výchova, Dramatická výchova a Český jazyk. Uličník – Brniště Nadmořská výška/poloha: 290 m n. m./ 50° 43‘ 19,68“ s.z.š., 14° 42‘ 31,8“ v.z.d. Rozloha: 2669 ha Části obce: Brniště, Hlemýždí, Jáchymov, Velký Grunov, Luhov, Nový Luhov Počet obyvatel: 1350 www.brniste.cz Obec Brniště leží ve Cvikovské pahorkatině, která je zápasní součástí Severočeské tabule. Pokud území rozdělíme světovými stranami, pak hranice katastru tvoří na východě vrchol hory Tlustec, severozápadně návrší Kaple, severní část ohraničují zalesněné hornatiny a na západě Brnišťský vrch. Na jih leží niva Panenského potoka s nevelkou dominantou Holička. O tomto vršku máme zmínky již z roku 1544, později v 16. století se území říkalo Sedm studnic. Již zmíněný Panenský potok tvoří pomyslnou osu celého území, pramení východně od Jitravy a v Mimoni ústí do Ploučnice. Vtékají do něj menší potůčky a společně tak vytváří ekosystém pro život mnohé fauny i flory, daří se zde např. chráněné rostlině prstnatci májovému a jiným druhům. Také je zde několik vodních ploch např. Bouřlivý rybník, Brnišťský rybník (od roku 1964 až do 1983 si zde místní obyvatelé vybudovali koupaliště) či nově založený (rok 1990 až 1994) rybník Vratislav. Vodní plochy jsou útočištěm například pro skokana skřehotavého nebo zde hnízdícího pochopa rákosního, rákosníka a další faunu. Obec Brniště je nyní tvořena třemi obcemi – Velký Grunov, Luhov a Brniště. V minulosti samotné Brniště vzniklo spojením obcí Hlemýždí a Jáchymova, což dodnes místní obyvatelé stále rozlišují. Významnou přírodní památkou jsou lípy. V místní části Velkém Grunově je dokonce největší lípa na Českolipsku u č. p. 12 (obvod 760 cm) a druhá pod pískovnou (obvod 520 cm). Již zmíněné vrcholy obce vznikly vulkanickou činností a čedič, ze kterých jsou oba utvořeny, se stal po desetiletí žádaným stavebním materiálem. Těžba v lomu na Tlustci započala již na počátku 20. století a v současné době je předmětem diskuze, zda dále těžit nebo zachovat přírodu a typickou siluetu hory. Historický odkaz Významným zdrojem informací je kronika obce Brniště (1350-1930), kterou napsal místní rodák Karl Vollmann. Kroniku vydal Místní vzdělávací výbor Brniště, vytištěna byla v tiskárně Gustava Alberta v Novém Boru roku 1932. Z této kroniky je následující ukázka. Dějiny jsou učitelkou lidstva. To je staré přísloví, avšak jednotlivci ani celé národy se na něj neohlížejí a neberou si z minulosti žádné ponaučení. Žijeme v přítomnosti, ta je našemu duchovnímu zraku příliš blízko, než abychom ji zkoumali. Budoucnost je nám naštěstí neznáma, zbývá nám tedy k úvahám pouze minulost. Kdo otvírá knihu o minulosti, seznamuje se s vývojem své rodiny, svého kmene, svého národa, celého lidstva. Se světovými dějinami – dějinami světového dění, s dějinami určitého živoucího společenství na malém prostoru. Malé je často potřebné k porozumění velkému, proto mají místní dějiny své oprávnění a význam. Pro nás Němce mají v tomto státě větší význam než jinde. Dokazují, že jsme si svou domovskou půdu vydobyli na divočině už před mnoha staletími, že tu sídlíme vskutku odpradávna. Dějiny Brniště jsou – stejně jako dějiny jiných měst a obcí – stavebním kamenem dějin Němců v Čechách. Otevírejte tuto knihu s úctou, Brnišťané, neboť z této knihy k vám hovoří minulost vašich rodin, vaší německé domoviny. Staletí plynou kolem vás a vy sledujete, jak německý sedlák žil, miloval, bojoval a zápasil na své hroudě!. Nevidíte, s jakou námahou a odříkáním naši předkové na své hroudě žili, jak byli bez práva a bez ochrany a jak tvrdošíjně bojovali za své osvobození z tělesných i duchovních pout? Ze všech útrap časů vyšli jako vítězové, neboť jádro brnišťského obyvatelstva dosud tvoří staré rody, jejichž jména existovala už před staletími. Nesmějte se, když zjišťujete, s jakou vážností přistupovali vaši předkové k mnoha životním drobnostem, neboť nevíte, zda se jednou vaši potomci nebudou smát vám. Časy se mění a s nimi názory na životní záležitosti. Jedno však zůstává nad staletími beze změny: člověk byl poslán na tento svět, aby zápasil a tvořil. Podle této zásady žili brnišťští předkové a naplňovali tak cíl lidského bytí, byť i v malé míře, často však zasahováni událostmi velkého světa. To nám ukazují prostě a jednoduše sepsané dějiny Brniště a povinností současného obyvatelstva je tuto knihu číst a jednat podle slov básníkových: „Co zdědil jsi po otcích svých, do vlastnictví si dobuď!“ (volně přeloženo z němčiny) „Jeť sláva otců krásný šperk pro syny, Však chceš-li ctěn být, dobuď cti si sám!“ Jan Neruda Obrazová část Obec Brniště nemá pojmenovány jednotlivé ulice. Uvedené historické a soudobé fotografie přibližují obec, její typická a zajímavá místa. Brniště – dobová pohlednice. Brniště – pohled směrem od Jáchymova, vlevo ze začátku 20. století, vpravo v současnosti. Brniště – kostel dříve a dnes. Brniště – další pohledy na kostel sv. Mikuláše Brniště – barokní márnice a vstup na kostelní vrch. Brniště – Hornova vila. Brniště – Brnišťský vrch, Brnišťský rybník a rybník Vratislav. Brniště – Hlemýždí ulice směrem od Stráže k návsi. Brniště – vjezd do obce směrem od Stráže pod Ralskem. Brniště – náves s kostelním vrchem. Schröterova kaple Brniště – historická a „novodobá“ železniční stanice. Brniště – Schröterova kaple na kopci nad Brništěm. Brniště – pohled od Schröterovy kaple s Brništským vrchem v pozadí. Brniště – pohledy na centrum obce. Brniště – vlevo modlitebna Bratrské jednoty baptistů z roku 2005, vpravo Mariánská kaple. Brniště – kaple nad kotelem,vlevo před a vpravo po rekonstrukci. Přehled původních obyvatel, jejich bydliště a povolání V následujícím přehledu jsou uvedena jména, adresy a povolání obyvatel, kteří v Brništi žili v období zmiňovaném ve výše uvedené kronice, a z nichž většina byla po druhé světové válce vysídlena. příjmení Vanja Vanja Wendler jméno Karel Rudolf Josef čp 64 116 39 povolání obchodník klempířský mistr chalupník Wendler Wendler Weberová Wenzhöfer Werner Wieden Karel František Anna Jan Antonín Rudolf 39 103 118 18 90 10 kolář chalupník dělnice železniční strážný rolník truhlář Wieden Wieden Wieden Wieden Wollman Würfel Karel Karel Jan Josef Karel František 23 23 41 100 17 2 zedník chalupník zedník rolník obuvnický mistr obchodník s dobytkem a hostinský Würfel Würfel Wünsch Altmann Ambros Angelmann Karel Karel Karel Richard Marie Adolf 135 135 101 147 17 88 výměnkář hostinský, řezník řídící učitel úředník na dráze učitelka ručních prací truhlář Beer Beer Beerová Beer Beer Beitler Josef Gustav Marie Antonín Josef František 51 55 55 80 80 144 kovářský mistr tesař domkářka tovární dělník kočí důchodce Brosch Böhm Böhmová Böhm Bidmon Braunstein Braunsteinová Josef Jindřich Terezie Rudolf Josef Antonín Marie 104 14 85 112 145 62 62 dělník krejčovský mistr soukromnice rolník řezník rolník výměnkářka Burlisch Brix Diessner Dutschke Dworschak Engelová Gustav Jindřich Josef Julius Jan Emma 56 104 66 123 129 6 domkář obuvnický mistr rolník dělník rolník vdova po řídícím učiteli Fischerová Franz Marie Antonín 17 105 učitelka truhlář Freier Freierová Groh Josef Augusta František 154 26 20 tesař obchodnice truhlářský mistr Groh Groh Grohmann Grunwald Grünwald Gürtler Karel František Eduard Antonín František Jan 20 22 95 144 9 111 truhlářský mistr rolník elektrotechnik obuvnický mistr topič bednář Gürtlerová Gürth Görlich Habelová Hauser Habenichtová Anna František Karel Marie Emanuel Terezie 111 82 142 124 60 69 domkářka rolník hostinský a řezník dělnice kovářský mistr domkářka Habenichtová Hagerová Haschler Hergesell Herrmann Herrmann Marie Josefa František Josef Josef František 69 90 134 49 70 81 švadlena výměnkářka zedník truhlář rolník rolník Heroldová Hirschová Henková Henke Henke Hohaus Marie Marie Marie Karel Karel Rudolf 114 123 50 29 153 15 dělnice soukromnice obchodnice rolník slévač penzista Hockauf Hockauf Hockaufová Hofmann Hortenská Hortenská Josef Gustav Rozina František Berta Karolína 32 52 120 67 89 89 tesař rolník výměnkářka chalupník chalupnice výměnkářka Hörbe Hörbe Holluba Jaksch Kašparová Kirnich Kirnich Josef Karel Karel František Marie Antonín Josef 37 92 126 125 107 77 40 kupec rolník obchodník chalupník porodní asistentka rolník rolník Kirnich Kirnichová Kirnichová Kirnich Kindiger Kirschnerová Antonín Matylda Terezie Josef Arnošt Emma 98 127 85 168 148 140 rolník domkářka domkářka obecní tajemník učitel dělnice Klau František 36 zedník truhlář kočí rolník Klau Klau Kleinert František Hermann Václav 36 97 48 Kleinert Knechtel Kutová Knechtel Kohlmann Koschka František Rudolf Marie Karel Josef Jan 83 39 109 110 3 100 dělník rolník poštovní úřednice zámečník pekařský mistr rolník König Körbrich Krause Krause Kuschio Kuna Petr Jindřich Josef František Václav Josef 3 113 34 115 35 122 pekařský mistr obchodník rolník dělník rolník chalupník Kuchetz Kubiček Kuhnová Lang Langová Lehmann Emil Josef Kateřina Josef Milli Karel 16 133 157 152 152 84 obchodník s dobytkem jirchář dělnice účetní švadlena rolník Lehmann Lehmann Lehmann Lehmannová Lehmannová Legler Josef Karel Karel Marie Marianna Josef 141 119 119 141 118 107 penzista obchodník dělník obchodnice soukromnice pekařský mistr Lebeda Lode Marx Mitter Moiselová Moisel Jan Alfréd Josef Eduard Marie Josef 15 12 24 54 3 117 zedník kupec zedník malíř pokojů dělnice řezník Müller Neumann Nittel Oppelt Patzel Patzel Patzel Josef Karel Jindřich Arnošt Karel Josef Karel 136 73 93 63 68 74 112 kočí rolník rolník rolník rolník truhlářský mistr výměnkář Patzel Patzelová Pietsch Pietschová Pirtzkall Pietsch Gustav Františka Jan Františka Josef Josef 140 140 140 108 27 13 kočí dělnice dělník soukromnice rolník chalupník Pecháček Karel 131 rolník Plundrich Polívka Preiss Karel Emil František 123 132 25 kamnář obchodník se stroji rolník Preiss Preiss Quaiser Richter Renger Rengerová Karel Antonín Josef Václav Rudolf Marie 75 96 130 123 71 71 rolník rolník truhlářský mistr tovární dělník truhlář dělnice Roskowetz Roskowetz Rössler Rössler Rössler Rössler Eduard Oskar Raimund Karel Karel František 149 159 14 57 137 102 obchodník s dobytkem obchodník se střevy řezník rolník účetní obchod s porcelánem a uhlím Röhrich Ruprecht Ruffi Rüffer Sitte Sieber Antonín Ignác Václav Jindřich Antonín Josef 103 72 153 11 87 143 chalupník obchodník dělník obchodník rolník chalupník Sieber Sieber Sieber Sieber Schaarová Schärfer Vilém Emil František Rudolf Gabriela František 143 79 155 155 19 53 holič dělník destilatér destilatér učitelka ručních prací rolník Schiene Schille Schille Schille Schindlerová Schellenberger Bernard František Antonín Jan Marie Josef 30 30 44 108 8 67 kupec rolník rolník dělník soukromnice truhlář Schneider Schneider Schröterová Schubert Schubert Schubert Schubert Jindřich Jindřich Marie Alois Antonín Josef Josef 108 1 94 19 21 21 97 krejčovský mistr kovářský mistr hostinská penzista penzista chalupník rolník Schütze Schütze Schützová Sprenger Staritz Steinbrenner František Emil Anna Richard Jindřich Gottfried 91 72 96 12 12 4 rolník rolník majitelka hostince hostinský a řezník obuvnický mistr kreslič Taubmann karel 10 klempířský mistr Taubmannová Taubmann Taubmannová Pavlína Edvald Marie 10 121 121 soukromnice dělník dělnice Ullrich Ullrich Ullmann Ullmann Vogt Vogtová Karel Karel Josef Jindřich Petr Marie 139 139 65 65 86 86 rolník truhlář dělník tesař rolník výměnkářka Wagner Wangner Karel Václav 64 88 obchodník dlaždičský mistr Uličník – Velký Grunov Poloha obce Obec se nachází na 50° 45‘ severní šířky a 14° 50‘ východní délky, tedy téměř na 15° délky poledníku, který určuje středoevropský čas. Je přibližně 30 km jižně od saské Žitavy a 5 km severně od Mimoně. Regionálně patří k Lužickým horám, které svou pískovcovou náhorní planinou zasahují až do severních Čech. Nadmořská výška Nádraží leží 292 m nad hladinou moře, vesnice pak o něco níž, nejvyšší bod (vodní nádrž) je 318 metrů nad mořem. Okolní hory dosahují svou výškou až k 700 metrům, nejvyšší z nich je Ralsko. Hranice obce Hranice obce tvoří se severu obec Brniště a Velenice, východně pak obce Hlemýždí a Luhov, ty jsou dnes obě součástí Brniště. Na jihu Velký Grunov sousedí s Pertolticemi pod Ralskem a na západě s Kamenicí, která je součástí města Zákupy. Obec je dlouhá přibližně 3,6 km, v nejširším místě měří cca 2 km, celková plocha je tedy přibližně 687,52 hektarů. Krajina a její geologická stavba Od severu k jihu je Velký Grunov obklopen rovinatým údolím a po celé jeho délce protéká Panenský potok. Panenský potok pramení na západním svahu Velkého Vápenného nedaleko Jitravy a spojuje se po 29 kilometrech samostatného toku v Mimoni s Ploučnicí. Východně od obce je písčitá rovina s nevýznamnými vyvýšeninami, kterým se říká Bažantí hory. Ačkoli jsou nepatrné výšky, mají také sopečný původ, jako většina pahorků v okolí. To obohacuje geologickou skladbu ještě o čedič. Podkladovou horninou je rozmanitý pískovec, který je k nalezení v bílé, žluté či červeno-hnědé barvě. Na dvou místech hraničního území obce leží bloky z bílého křemene, které sem v době ledové zanesla ze severního Švédska ledovcová řeka. Nad pískovcem pak najdeme vrstvu sněhobílého písku, hrubého štěrku, písčitou hlínu i nepropustný jíl. V katastru obce nalezneme i úrodnou černozem a bažiny, které byly zdrojem rašeliny, těžené do přelomu minulého století. Pod zemí se nachází také menší zásoby hnědého uhlí. Komunikace Pomyslnou obce je silnice, která prochází po celé její délce od severu – od Brniště, jižním směrem – k Mimoni. Ze středu obce vychází západním směrem silnice do Kamenice a Zákup a východním směrem do Novin pod Ralskem a do Stráže pod Ralskem. Stará obchodní cesta Praha – Žitava, tzv. „Císařská cesta“, se dotýká obce na jihovýchodním cípu katastru. Železniční trať Řetenice – Lovosice – Česká Lípa – Liberec vede rovněž přes území obce. Železniční zastávka Velký Grunov leží přibližně 1 km východně od obce při silnici k Novinám pod Ralskem. Příslušný poštovní úřad pro Velký Grunov je v Brništi, kde sídlí i obecní úřad. Školství Vlastní obecní budovu školy má Velký Grunov již od roku 1784, v pozdějších dobách sloužila také jako chudobinec a obecní dům. Před její výstavbou probíhalo vyučování v jednom ze soukromých domů (pravděpodobně v domě č. 13). První učitel se jmenoval Franz Ressel a pocházel z Liběchova u Mělníka. V roce 1883 byla škola poprvé dvoutřídní a prostorově nestačila. O rok později byla tedy vystavěna nová školní budova, která již odpovídala požadavkům. V jedné místnosti byli vyučováni žáci od první do třetí třídy, ve druhé třídě pak byli ostatní – to je do páté třídy. Od šestého ročníku žáci navštěvovali měšťanskou školu v Mimoni. V budově školy byla též umístěna školní knihovna sloužící všem obyvatelům. V roce 1883 měla již 125 svazků, což bylo jedinečné v celém kraji. Až do konce 19. století měla dozor nad školou ve svých rukách církev. Později se škola podřídila státním orgánům. Kostel a náboženství Obyvatelé vesnice byli převážně katolíci. Velký Grunov však neměl svoji faru ani faráře a patřil k brnišťské farnosti. Až do roku 1766 se všechny náboženské obřady konaly ve farním kostele v Brništi. Teprve po vysvěcení nově vystavené kaple Panny Marie roku 1767 byly v této kapli slouženy mše. Vnitřní vybavení a úprava kaple jsou v barokním stylu. Na hlavním oltáři je obraz „Velké Mariino neštěstí“. Na chóru jsou umístěny varhany opět v barokním slohu. Ve věži visí dva zvony, které kromě zvonění při pobožnostech odbíjely čas na hodinách a konec pracovní doby. Od roku 1886 má Velký Grunov také svůj vlastní hřbitov s malou kapličkou. Je situován v mírném svahu západně od obce, nalevo od silnice do Zákup a je od něj pěkný pohled. Historické prameny Řadu údajů a informací lze získat z kroniky, kterou sestavil krajan Heinrich Runge (v Crailsheimu v roce 1981). V kronice je i zajímavá zmínka o dvou významných rodech Hofmannů a Preißů usazených ve Velkém Grunově více jak 400 let. Grunovští obyvatelé většinou pracovali v zemědělství. Do Grunova také množství lidí za prací (v mlékárně a tkalcovně) dojíždělo. Počet přespolních býval dokonce vyšší než samotných grunovských. Podle údajů z kroniky byly v letech 1937 – 1938 obchody a živnosti zastoupeny následovně: 3 3 1 1 2 1 1 2 2 1 2 1 1 1 3 3 1 1 1 1 1 potravinářské obchody pohostinství řezník pekař trafikanti obchod s jemným pečivem výrobce sýrů obuvníci truhláři soustružník kováři klempíř holič mlýn pánský krejčí švadleny drtírna kostí kolář sedlář obchod s jízdními koly studnář 1 handlíř s dobytkem 1 obchod se střižním zbožím 2 ambulantní živnost (zdravotníci) Dále zde fungovala továrna na výrobu sukna – firma Schicketanz a synové. V činnost zde byla mlékárna a „větrný mlýn“ – šrotovna obilí. Domy a obyvatelé Obec měla 31 zemědělských dvorů, na kterých se jejich obyvatelé plně věnovali zemědělské činnosti, a 83 dalších usedlostí rozdílných velikostí a forem. Zemědělské dvory byly obvykle postaveny v otevřených nebo uzavřených čtvercích. Stavební styl byl původní starosaský tzv. „roubený“. Do současné doby je jich zachováno jen málo. V dřívějších dobách bývaly hospodářské usedlosti často stavěny tak, že v přízemí byly pískovcové či cihlové chlévy a maštale a v poschodí dřevěná obytná část. Nejméně 26 z 31 zemědělských usedlostí pocházelo ještě z let před rokem 1544, neboť tolik je jich uvedeno v listině ze stejného roku. Nelze však doložit, zda alespoň některá z nich beze změny (opravy, přestavby apod.) přetrvala celá čtyři staletí, což je nepravděpodobné. Typická hospodářská usedlost Stavbou typickou pro tento kraj a přilehlé jižní Sasko byl roubený tzv. „podstávkový“ dům, který sloužil jako společenská stavba s obytnou částí ze dřeva a s chlévy z pískovců. Charakteristickým znakem jsou oblouky nad okny v průčelí domu a přístavba navazující k prvnímu patru, tzv. gang neboli pavlač stavebně umístěný nad domovními dveřmi a vedoucí až na konec objektu. Přístup na pavlač byl ze dveří prvního patra přesně nad domovními dveřmi. Přesazená střecha chránila před deštěm a přístavek sloužil pro různé účely – sušení prádla, bylinek, tabáku apod. V příloze lze najít jména, povolání a adresy původních obyvatel Velkého Grunova, kteří až na výjimky byli odsunuti po druhé světové válce do Německa. Velký Grunov – historická pohlednice školy a kapličky. Velký Grunov – pohled na školu a kapličku ze současné doby. Velký Grunov – dobový záběr z roku 1937. Velký Grunov – záběr z roku 2012. Velký Grunov – továrna na sukno rodiny Schicketanzů, dobový a současný záběr. Velký Grunov – budova bývalé mlékárny. Velký Grunov – podstávkové domy. Velký Grunov – historický snímek typického domu. Velký Grunov – hřbitov. Velký Grunov – železniční zastávka. Přehled původních obyvatel, jejich bydliště a povolání Příjmení Jméno č. p. Basler Anton 18 obchodník s dobytkem Baum Heinrich 32 nádeník Böhm Franz 25 kolář Böhm Heinrich 61 zemědělec Böhm Anton 45 truhlář, hostinský Böhm Josef 41 zemědělec Böhm Karl 25 kolář Böhm Karl 6 Bönisch Anton 116 Bönisch Franz 48 zemědělec Bönisch Franz 92 krejčí Bönisch Karl 44 zemědělec Bothe Anton 19 textilní dělník Bothe Heinrich 98 obuvník Bothe Josef 96 nádeník Dießner Josef 9 Dinnebier Franz 111 Engel Josef 4 Feisteer Karl 113 mistr textilní Günther Adolf 31 mistr textilní Gürlich Anna 23 nádeník Guth Karl 3 Habel Heinrich 72 Hantsch Heinrich 121 Hantschel Rudolf 66 vrátný Hatwiger Alois 82 dělník v mlékárně Helbig neuvedeno 67 mistr textilní Henke Rudolf 17 pekař Herbst Leonard 62 kovář Hofmann Emil 26 zemědělec Hofmann Franz 42 zemědělec Hofmann Josef 76 zemědělec Hübner Karl 40 textilní dělník Jahn Franz 67 mistr textilní Kaiser Rudolf 55 krejčí Kießlich Anton 36 zemědělec Kirnich Karl 68 zemědělec Kirnich Karl 54 zemědělec Kirschner Richard 87 textilní dělník Kleinert Franz 20 zemědělec Kleinert Franz 22 zemědělec Kleinert Anton 14 zedník Kleiner Karl 18 kovář profese zemědělec obchodník, výrobce sýrů zaměstnanec mlékárny řezník, hostinský zemědělec zemědělec listonoš v důchodu kolář, textilní dělník Koch Adolf 91 Koloc Adolf 114 Kratzert Josef 29 mistr textilní Kratzert Rudolf 29 obchodník Kratzmann Josef 91 dělník Krause Franz 67 strojník Künstner Anton 9 truhlář Künstner Josef 15 obchodník Kunze Alfred 67 obchodník, zaměstnanec Kunze Marta 72 textilní dělnice Lehmann Eduard 46 zemědělec Leppin Josef 47 textilní dělník Marx Josef 110 vedoucí mlékárny Motz Otto 112 řezník Milde Franz 37 zemědělec Müller Anton 65 mistr textilní Oys Heinrich 56 textilní dělník Pietsch Franz 24 odborný mistr textilní Pietsch Josef 24 železničář Pirtzkall Wenzel 52 zemědělec Pischel Josef 69 truhlář Pöschel Wilhelm 71 textilní dělník Polifka Wilhelm Preiß Franz 97 zemědělec Preiß Franz 72 tesař Preiß Franz 94 zemědělec Preiß Heinrich 11 zemědělec Preiß Heinrich 80 zemědělec Preiß Josef 12 zemědělec Preiß Josef 21 tesař, zemědělec Preiß Josef 30 truhlář, zemědělec Preiß Karl 110 zaměstnanec mlékárny Preiß Otto 119 strojní mistr Prochaska Franz 100 mistr mlynář Renger Heinrich 38 zemědělec Renger Rudolf 22 zemědělec Renger Rudolf 110 Richter Ferdinand 35 pletař punčoch Runge Anna 70 textilní mistrová Runge Emil 43 zemědělec Runge Emil 79 mistr tesař Runge Franz 128 zemědělec Runge Franz 70 studnař Runge Josef 39 zemědělec Schäfer Adolf 53 hostinský Schäfer Edmund 51 textilní dělník 8 kupec prokurista kovář trafikant Schäfer Wilhelm Schneider Adolf 7 Schneider Ernst 108 Schneider Josef 41 zemědělec Schölze Franz 50 zemědělec Schölze Franz 55 krejčí, zemědělec Schölze Emil 10 zemědělec Schölze Josef 2 mistr tesař Schütze Josef 28 zemědělec Schröter Emil 78 krejčí, zemědělec Schwarz Anton 84 zemědělec Siedel Heinrich 34 zemědělec Siedel Karl 119 Seliger Josef 60 dělník Selinger Ludwig 81 mistr klempíř Stanjek Oßwald 33 kadeřník Stolle Franz 57 dělník Suske Josef 90 tkadlec Teubner Anton 1 Teumer Josef 64 zedník Tille Josef 88 zaměstnanec pošty Tischer Karl 102 textilní dělník Topsch Heinrich 115 kupec, trafikant Unger Ernst 77 Wagner Josef 5 Wagner Josef 74 textilní dělník Wagner Wenzel 27 textilní dělník Weikert Anton 60 zemní odborné práce Went Karl 53 topič Werner Emil 13 dělník v mlékárně Werner Heinrich 13 textilní dělník Wenzel Josef 16 hostinský Wieden Franz 35 vzorkov. tkadlec Wieden Karl 59 textilní dělník Wieden Karl jun. 59 zedník, bednář Wießner Adolf 95 mlynář, zemědělec Wießner Franz 58 tkadlec, zemědělec Wießner Heinrich 85 textilní dělník Wießner Heinrich 63 tovární dělník Wießner Josef 72 cestář Wießner Karl 72 textilní dělník 86 mistr sedlář zemědělec mlynář zaměstnanec mlékárny zemědělec zemědělec, hrobař zemedělec
Podobné dokumenty
výsledky - DDM Praha 9
VÝSLEDKOVÁ LISTINA OBVODNÍHO KOLA DĚJEPISNÉ
OLYMPIÁDY
26.1.2010, Gymnázium Chodovická – detašované pracoviště na
Černém Mostě :
Jméno a příjmení
Jana Dubská
Územní plán města Mimoň – odůvodnění
Územní plán Mimoň ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační
hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání
krajinu jako p...
Almanach 2007 - Drobné památky severních Čech
Slovo k Almanachu 2007
V roce 2007 uběhlo pět let od zaloţení našeho občanského sdruţení.
Historicky je to velmi krátké období, ale pokud ho zhodnotím mnoţstvím
opravených památek a výší finančníc...
Table of contents - Transactions of the VŠB
PRO PYROLÝZU ORGANICKÝCH ODPADNÍCH LÁTEK
Jiří HORÁK, Michal BRANC, Michal STAŇA .............................................................................99
INFLUENCE OF SMALL FURNACES CONSTRUCT...