Vyhodnocení dotazníku připravenosti nemocnic

Vyhodnocení dotazníku připravenosti nemocnic Karolína Baloghová, Irena Rubešová, tým projektu DRG Restart, tým pracovníků sítě referenčních nemocnic
3. zasedání Expertní rady DRG Restart a zástupců sítě referenčních nemocnic
23.9.2015
Dotazník připravenosti nemocnic
Dne 23. 6. 2015 byl všem referenčním nemocnicím (řediteli nemocnice, styčné osobě a vyškolené osobě) projektu DRG Restart rozeslán auditní dotazník „Analýza připravenosti referenčních nemocnic“, který byl podrobně prezentován a diskutován na školení 17. 6. 2015.
POČET NEMOCNIC, KTERÉ ODPOVĚDĚLI NA DOTAZNÍK
neodpovědělo
9%
odpovědělo
91%
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Dotazník připravenosti nemocnic
Dotazy klasifikačního týmu se týkaly oblastí:
• proces kódování • úroveň standardizace dokumentace
• vedení propouštěcí zprávy
Proč je důležité o těchto oblastech v souvislosti s projektem DRG Restart hovořit?
Ústav zdravotnických informací a statistiky
ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Význam zdravotnických informací Key components of a well functioning health system
1. Leadership and governance 2. Health information systems Good governance is only possible with good information on health challenges, on the broader environment in which the health system operates, and on the performance of the health system. 3. Health financing 4. Human resources for health 5. Essential medical products and technologies
6. Service delivery1
1Key components of a well functioning health system, World
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Health Organisation, May 2010
Definice zdravotnických informací The health information system provides the underpinnings for decision‐making and has four key functions: •
•
•
•
data generation compilation
analysis and synthesis
communication and use
The health information system collects data from the health sector and other relevant sectors, analyses the data and ensures their overall quality, relevance and timeliness, and converts data into information for health‐related decision‐making2
2Health Metrics Network Framework and Standards for Country Health Information Systems, World Health Organization, January 2008
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Úrovně zdravotnických informací
Data from different sources are used for multiple purposes at different levels of the health care system:
• Individual level data about the patient's profile, health care needs, and treatment serve as the basis for clinical decision‐making. • Health facility level data, both from aggregated facility‐level records and from administrative sources such as drug procurement records • Population level data are essential for public health decision‐making and generate information not only about those who use the services but also, crucially, about those who do not use them. • Public health surveillance brings together information from both facilities and communities with a focus mainly on defining problems and providing a timely basis for action.3
3Health Information
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Systems, World Health Organisation, June 2008
Sběr klinických informací Individual level data
Sběr klinických
informací
Health facility level data
KODÉR
Population level data
Public health surveillance
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Kdo je klinický kodér?
Wikipedie:
Klinický kodér je zdravotnický profesionál, jehož úkolem je vyhodnotit zdravotnické záznamy pacienta a prostřednictvím klasifikačních systémů jim přiřadit standardní kódy.
V letech 2002 až 2003 proběhli V Austrálii, Anglii, USA a Kanadě nezávislé průzkumy klinického kódování (týkající se náplně práce kodéra, rozsahu jeho kompetencí, vzdělání, platu a dalších oblastí), na jejichž provedení se podíleli hlavní autority jednotlivých krajin v oblasti kódování a klasifikačních systémů. Jedno ze zpracování těchto průzkumů je zdrojem dalších informací o klinickém kódování v zahraničí.4
4McKenzie K., Walker
S., Dixon/Lee C., Dear G., Moran‐Fuke J.Clinical Coding Internationally: A Comparison of the Coding Workforce
in Australia, America, Canada, and England. 2004 IFHRO Congress & AHIMA Convention Proceedings, October 2004 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Kdo je klinický kodér? ‐ Austrálie
Clinical coders are responsible for allocating ICD‐10‐AM codes
to diagnoses and procedures
The process of coding refers to the tasks of allocating ICD‐10‐AM codes using books or an encoder, data entry or
indexing of codes, checking of coding edit reports, updating coding books, quality assurance activities relating to coding, participating in meetings to discuss coding issues, or any other activity related specifically to coding.
Coders in Australia generally have one of three professional backgrounds:
• qualifications in Health Information Management from one of four universities in Australia that offer this program ‐ 36%
• educational courses for clinical coders offered by HIMAA*
(Introductory ‐> Intermediate ‐> Advanced) ‐ 28,7%
• no formal education in coding – 10%
Coders without some form of formal education in coding are becoming less common in Australia.4
* Health Information Management Association Australia
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Kdo je klinický kodér? ‐ USA
US coders require competency in the following activities:
• Coding with ICD‐9‐CM and CPT/HCPCS
•
•
•
•
•
•
•
•
Conduct of coding validation and quality studies
Abstracting information for coding from health record and other pertinent data
sources
Qualitative assessments of source documentation
Adherence to facility's health information services regulatory requirements
Validation of reimbursement system code assignments
Collection of data for severity of illness assessments
Assistance in interpretation and use of coded data for strategic planning and reporting4
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Kdo je klinický kodér? ‐ USA
In the US, AHIMA* offers coding certificates
in the following categories: •
CCA (Certified Coding Associate): entry level
•
CCS (Certified Coding Specialist): intermediate/advanced level
•
CCS‐P (Certified Coding Specialist‐Physician office): intermediate/advanced level (9% iba CCS alebo CCS‐P)
•
RHIT (Registered Health Information Technician) 60% + 14% včetně CCS alebo CCS‐P
•
RHIA (registered Health Information Administrator) 16% Healthcare organizations in the US indicate that an AHIMA coding credential is either desirable or
required in some cases, for employment.4
* American Health Information Management Association
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Kdo je klinický kodér? ‐ Anglie
Clinical coders undertake abstraction, analysis, and translation of
complex clinical data into codes following the rules and conventions of
ICD‐10 for diagnoses and OPCS‐4 for procedures using coding manuals
or encoders. 14% had not undertaken any formal training in coding
41% had not undertaken any formal refresher training in coding.4
A novice NHS clinical coder needs to agree a 2‐3 year development plan with their employer to complete the
necessary training, acquire the skills, knowledge and practical work experience to become competent in clinical
coding and be ready to sit the examinations to achieve accreditation4 (Accredited Clinical Coder ACC – status by IHRIM*)
Accreditation of NHS clinical coders aims to;
• Provide recognition of the clinical coding profession
• Support the recruitment and on‐going assessment of clinical coding staff
• Give organisations confidence in data quality
• Provide a recognised benchmark5
* Institute for Health Record an Information Management
5http://systems.hscic.gov.uk/data/clinicalcoding/trainingaccred/accreditation
Ústav zdravotnických informací a statistiky
ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Kdo je klinický kodér? ‐ Kanada
Coders are responsible for allocating ICD‐10‐CA/CCI codes to diagnoses and procedures using a Folio software product. The Folio product is a computerized program that eliminates the need for coding books. The coders also check
reports that are returned, either online or in paper format, from the Canadian Institute of Health Information
(CIHI). They are responsible for quality assurance activities related to coding, participating in meetings to discuss coding issues, and any other activities related to coding.
Coders can gain their education from a community college, a university program, or
from a program offered by the Canadian Healthcare Association. All programs are reviewed and approved by CHIMA. Once a potential coder has graduated from one of
these approved programs, they are qualified to write the certification exam set by CHIMA.4
* Canadian Health Information Management Association
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Kdo je klinický kodér? ‐ ČR
OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA KÓDOVÁNÍ V ČR
nespecifikováno
10%
lékař
35%
lékař s
kontrolou
kodéra
38%
profesionální
kodér
17%
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Další vzdělávání kodéra – zahraniční průzkum
Over 90 percent of Australian coders stated that their facilities supported their participation in continuing education events, with the
most common type of continuing education event accessed being the update workshops offered by the NCCH* prior to the
implementation of new editions of ICD‐10‐AM (65 percent), followed by NCCH print‐based materials (47 percent), and Health
Department coding meetings (37 percent). Nearly 80 percent of English coders stated that their facilities supported their participation in continuing education events, with the
most common type of continuing education event accessed being on‐site coder training (20 percent), followed by other workshops
(19 percent), and other external training (17 percent). Only 38 percent of Canadian survey respondents reported having a professional development budget. The major types of education
sessions attended in rank order were ICD‐10‐CA/CCI training (67 percent), in‐house education (43 percent), CIHI* events (30 percent), CHIMA tele‐workshops (18 percent), and the annual CHIMA conference (13 percent). In America, coder training is offered through the AHIMA "approved coding programs," AHIMA's "Coding Basics" entry‐level training
program, and the "Computer‐Assisted Training System‐CATS" for advanced, Web‐based training. Continuing education audio seminars, textbooks, and other offerings are also available through AHIMA. Many of AHIMA's accredited colleges and universities offer local
coding continuing education programs. Commercially, companies market Web‐based training products and coding seminars.4
*The National Centre for Classification in Health
*Canadian Institute for Health Information
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Interní školení kodérů ‐ ČR
PODÍL ZZ, KTERÉ ZABEZPEČUJÍ INTERNÍ
ŠKOLENÍ KODÉRŮ
NE
20%
FREKVENCE INTERNÍHO ŠKOLENÍ
neuvedeno
3%
11
8
4
ANO
77%
PODÍL ZZ, KTERÉ VYHODNOCUJÍ INTERNÍ
ŠKOLENÍ KODÉRŮ
2
4
2
1X ZA 2 TÝDNY
MĚSÍČNĚ
ČTVRTLETNĚ
PŮLROČNĚ
ROČNĚ
JINAK
METODIKA VYHODNOCENÍ
ÚSPĚŠNOSTI INTERNÍHO ŠKOLENÍ
13
NE
42%
ANO
58%
5
1
INTERNÍ AUDIT
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
PODLE REVIZE ZP
NA ZÁKLADĚ CMI
Externí školení kodérů ‐ ČR
PODÍL ZZ, KTERÉ ZABEZPEČUJÍ EXTERNÍ
ŠKOLENÍ KODÉRŮ
NE
37%
neuvedli
3%
ANO
60%
PODÍL ZZ, KTERÉ VYHODNOCUJÍ EXTERNÍ
ŠKOLENÍ KODÉRŮ
ANO
29%
NE
71%
FREKVENCE EXTERNÍHO ŠKOLENÍ KODÉRŮ
9
7
4
4
MĚSÍČNĚ
ČTVRTLETNĚ
ROČNĚ
JINAK
METODIKA VYHODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI
EXTERNÍHO ŠKOLENÍ
5
INTERNĚ
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
1
1
IMPLEMENTACE NOVÝCH
POZNATKŮ DO KONTROL
NEUVEDENO
Oblasti zájmu kodérů pro další vzdělávání –
zahraniční průzkum
Australian coders indicated that specific coding topics, such as diabetes, procedures, obstetrics, orthopaedics and neoplasms/cancer, would be most useful as these were
seen as areas of difficulty for coders. English coders were interested in continuing education on details of anatomy, physiology, medical terminology, and new procedures, along with specific coding
topics such as obstetrics, orthopaedics, and neoplasms. Canadian respondents indicated that they would be most interested in specific body system coding topics and data quality topics, and many survey respondents also
indicated an interest in education for computer skills development, and stress and time management.4
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Výkonnost kodérů – zahraniční průzkum
Austrálie: 44% kodérů uvedlo, že ve své práci mají stanovené minimální hodnoty, které musí naplnit. Průměrně se jedná o zpracování 28 zdravotních záznamů v průběhu jednoho pracovního dne (za předpokladu 20 pracovních dnů se jedná o 560 záznamů měsíčně). Ve skutečnosti ale zpracují 30‐39 záznamů denně (600 až 780 záznamů měsíčně). UK:
83% anglických kodérů uvedlo, že mají stanoveny kritéria výkonnosti, přičemž 55% z nich uvedlo, že ke konci měsíce musí mít zpracováno 95 – 100 % epizod péče. Kanada:
Více než 80% Kanaďanů uvádí, že nemají stanovené žádné minimální hodnoty. U těch, kde jsou tyto minimální požadavky nastaveny, se v případě hospitalizací jedná o zpracování 23,5 záznamů za jeden den (tj. 470 záznamů za měsíc). USA:
Požadavky na produktivitu kodérů byly nastaveny na základě provedené studie a jednalo se o zpracování 16 hospitalizačních záznamů za jeden den (tj. 320 záznamů za měsíc)4
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Výkonnost kodérů ‐ ČR
Hlavní aktér kódování
Počet zpracovaných
hospitalizačních záznamů za měsíc
Podíl nemocnic (z těch, které uvedli hlavní aktéry)
profesionální kodér
200 ‐ 500
19,4 %
lékař s kontrolou kodéra
do 100
16,7 %
více než 500
2,8 %
1000 až 1500
22,2 %
max. 200
19,4 %
lékař
neuvedeno
19,4 %
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Podpora kódování ‐ ČR
PODÍL NEMOCNIC, KTERÉ VYUŽÍVAJÍ
NÁSTROJE PRO ULEHČENÍ KÓDOVÁNÍ
NÁSTROJE PRO ZJEDNODUŠENÍ
KÓDOVÁNÍ
NE
20%
20
16
9
6
ANO
80%
ONLINE
APLIKACE
MKN10 (UZIS)
NIS/
SOFTWARE
SLEDOVÁNÍ PRAVIDELNÝCH ZMĚN
METODIK V KÓDOVÁNÍ
19
16
5
6
2
OZP
KODÉR/DRG
MANAGER
EXTERNISTA
JINÉ
NEUVEDENO
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Z TOHO
GROUPER
2
2
VLASTNÍ
NEUVEDLI
Hodnocení kvality klinických dat ‐ ČR
PODÍL ZZ, KTERÉ VYHODNOCUJÍ KVALITU
KLINICKÝCH DAT
neuvedli
3%
NE
40%
PODÍL ZZ, KTERÉ VYUŽÍVAJÍ NÁSTROJ PRO
REDUKCI CHYBOVOSTI KLINICKÝCH DAT
NE
20%
ANO
57%
ANO
75%
NÁSTROJE PRO SNÍŽENÍ CHYBOVOSTI DAT
ZPŮSOB HODNOCENÍ KVALITY
KLINICKÝCH DAT
17
kontrola
případů
33%
2
1
NEUVEDENO
PRAVIDELNÝ AUDIT
NEPRAVIDELNÁ
KONTROLA
neuvedeno
5%
3
PŘEHLED VRACENÝCH
PŘÍPADŮ KODÉREM
NA ODD.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
školení
7%
software/
NIS
60%
Ovlivnění kvality kódování – zahraniční průzkum For Australian coders, the factor considered most likely to affect coding quality was incomplete medical record content, with 77 percent of coders stating that this factor had an impact. This was closely followed by principal diagnosis not being identified (74 percent), complications /comorbidities not being identified (71 percent), illegible medical record entries (69 percent), and pressure
to maintain coding throughput (45 percent). The factor considered most likely to affect coding quality according to English coders was incomplete medical record content, with 87 percent of coders stating this factor had an impact. This was closely followed by illegible medical record content (85 percent), and principal diagnosis not being identified (83 percent), and complications /comorbidities not being identified (78 percent). Canadian respondents were asked to rank coding quality challenges in their department. Chart documentation/completion issues
were cited as the biggest challenge, followed by technology issues, coding quality, EHR, recruitment and staff retention. Since the
Canadian survey was done, there have been two data quality studies in various provinces that have reviewed coding and developed
recommendations. These studies verified the documentation/completion issues but also showed wide variances between small
hospitals and large and/or teaching hospitals. The most US coders still agree that incomplete medical records remain an impediment to the coding process. The emphasis on quick
turn‐around for billing (48‐72 hours) still leaves coders with incomplete medical record documentation on which to base accurate and complete code assignment.4
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Význam zdravotnické dokumentace pro kvalitu kódovaných informací Zdravotnická dokumentace představuje pro kodéra jediný zdroj informací, který musí využít bez toho, aby pacienta viděl, potkal, mluvil s ním nebo znal jakékoliv jiné souvislosti, které v ní nejsou uvedeny. Kodér se řídí pouze zapsaným textem, přičemž žádnou okolnost, událost nebo závěr nesmí předjímat. Základní srozumitelnost zdravotnické dokumentace je dosažena a) objasněním role jednotlivých dokumentů a informací v nich obsažených
b) strukturou textu jednotlivých dokumentů c) standardizovanou terminologií (zkratky, používané výrazy)
Soubor pravidel uplatňovaných koordinovaně, plošně a opakovaně nazýváme standardizací.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Míra standardizace dokumentace v ČR
PODÍL ZZ SE STANDARDIZOVANOU
DOKUMENTACÍ
NE
5%
ANO
95%
STANDARDIZOVANÉ ČÁSTI
DOKUMENTACE
37
18
11
21
15
11
15
12
4
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
6
Proces implementace standardizované dokumentace v ČR
PŮVOD POUŽITÉHO VZORU
PODÍL ZZ, KTERÉ PRO STANDARDIZACI
VYUŽILI VZOR
neuvedeno
3%
NE
45%
GE
15%
neuvedeno
10%
ANO
52%
ČR
75%
DÉLKA IMPLEMENTAČNÍHO PROCESU
V LETECH
20
5
2
0
1
2
3
3
NEJSTARŠÍ STANDARDIZACE Z ROKU 2004
NEJNOVĚJŠÍ STANDARDIZACE Z ROKU 2015
4
2
2
4
5
NEUVEDENO
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Proces implementace standardizované dokumentace v ČR
MOŽNOSTI ÚPRAV MEZI ODD.VRÁMCI NEMOCNICE
neuvedeno
5%
úpravy
realizovány
37%
OBLASTI, KDE DOCHÁZÍ K ÚPRAVÁM
STAND. DOKUMENTACE
žádné úpravy
40%
7
5
5
5
3
1
1
1
1
1
1
1
1
úpravy povoleny, ale
nerealizovány
18%
ZAVEDENÍ DALŠÍCH STANDARDŮ
neuvedeno
10%
NEJČETNĚJŠÍ OBLASTI, VE KTERÝCH JE
PLÁNOVÁNA STANDARDIZACE
5
NE
28%
4
3
3
ANO
62%
DLE POŽADAVKŮ
AKREDITACE SAK
PROPOUŠTĚCÍ NEBO
PŘEKLADOVÁ ZPRÁVA
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
ZPRÁVA O
POSKYTNUTÝCH
ZDRAVOTNÍCH
SLUŽBÁCH
OŠETŘOVATELSKÁ
DOKUMENTACE
Význam propouštěcí zprávy pro kvalitu kódovaných informací
Propouštěcí zpráva představuje klíčový dokument, který obsahuje většinu kódovaných a vykazovaných informací. Vzniká na konci hospitalizace po provedení všech diagnosticko‐
terapeutických procedur a je v ní učiněn závěr o zdravotném stavu pacienta. Nároky na její obsahovou náplň jsou dány vyhláškou č. 98/ 2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Nároky na její strukturální uspořádání nejsou státem stanoveny. Z pohledu kódování pro DRG je důležité z propouštěcí zprávy relativně rychle a spolehlivě rozeznat, který stav byl odpovědný za samotnou hospitalizaci a které stavy představují komorbidity a komplikace a identifikovat kritické výkony (případně další relevantní informace).
Pro správnost kódování je kompletnost a srozumitelnost propouštěcí zprávy klíčová. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Standardizace a struktura propouštěcí zprávy v ČR
STANDARDIZACE PROPOUŠTĚCÍ ZPRÁVY
NE
8%
MOŽNOSTI ÚPRAVY MEZI ODD. V RÁMCI JEDNÉ
NEMOCNICE
neuvedeno
10%
ANO
10%
NE, ALE JE
POVOLENO
23%
ANO
92%
NĚKTERÉ INFORMACE UVEDENY ZVLÁŠŤ
neuvedeno
10%
NE
65%
ANO
25%
NE
57%
Nejčastější informace uvedena zvlášť (na samostatném místě):
‐ DRG marker UPV (cca 20% ZZ)
‐ Porodní hmotnost
‐ Předchozí hospitalizace v daném ZZ
Další úpravy:
‐ Uvedení diagnostického souhrnu na začátku propouštěcí zprávy
‐ Explicitně uvedena hlavní diagnóza a diagnózy vedlejší
‐ Zákaz používání zkratek a minimalizace latinského jazyka
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
Využívání alfanumerických kódů diagnóz a výkonů v propouštěcí zprávě v ČR
KÓD HLAVNÍ DIAGNÓZY DLE MKN 10
neuvedeno
5%
NE
30%
KÓD PROVEDENÉHO VÝKONU
neuvedeno
10%
ANO
12%
ANO
65%
KÓD VEDLEJŠÍ DIAGNÓZY PODLE MKN 10
NE
28%
neuvedeno
10%
ANO
62%
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
NE
78%
Uvedení vybraných informací v propouštěcí zprávě v ČR
ROZLIŠENÍ KOMPLIKACÍ A KOMORBIDIT
neuvedeno
10%
ANO
30%
STANDARDIZOVANÁ ANAMNÉZA
NE
60%
neuvedeno
10%
NE
30%
ANO
60%
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015
DĚKUJI ZA POZORNOST
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Karolína Baloghová, 23. 9. 2015