Obesity NEWS 5/2007
Transkript
Obesity NEWS 5/2007
Noviny pro prevenci a léčbu obezity 26. dubna 2007 5/2007 Jsou to jenom geny? V posledních letech jsou ze všechno obviňovány geny. S poznáním původu většiny nemocí se ukazuje, že opravdu geny hrají v mnoha onemocněních rozhodující roli. Ukazuje se ovšem, že bez vhodného prostředí se ani genetické vlohy nemusí projevit. Jakou roli ale hrají genetické vlohy u obezity, za kolik mohou geny a za kolik my? Je pravda, že ti, kdo váží více jak 150 kg, si za to mohou sami? Anebo platí, že jsou nemocní? V odborné literatuře se udává, že genetika se podílí na výskytu obezity z 50 %, možná ještě o malý kousek více. Co to ale znamená. Znamená, to, že pokud jsou rodiče či prarodiče obézní, je velká šance, že i potomci budou mít kila navíc, pokud budou žít v tom samém prostředí. Předpokládá se, že u rodin, kde je obezita hojně zastoupena, je i stejné prostředí – stejné stravovací návyky, stejné návyky pohybových aktivit – a tudíž stejné geny se mají tendenci podobně projevovat. Genetická výbava Výskyt obezity, resp. cukrovky se v posledních letech prudce zvýšil. Zvýšil se nejen u nás nebo v USA, ale postupně se zvyšuje i ve všech vyspělých zemích. Co je toho příčinou? Genetický fond populace se za desítky let rozhodně nezměnil. Trvání tzv. „selekce“ výhodných genů trvá tisíce let. A je třeba si uvědomit, že i naše populace se selektovala desetitisíce let, naši předci přežívali hladomory jenom díky tomu, že měli ve své genetické výbavě „úsporné“ nebo-li šet- řící geny. Tato genetická výbava byla výhodou v dobách, kdy byl nedostatek potravin, kdy bylo třeba být po nějakou dobou s omezeným příjmem potravin. Naopak nevýhodnou se takováto výbava stává od konce 20. století, kdy ve vyspělých státech světa je potravin vesměs nadbytek a dochází k prudkému rozvoji např. FAST FOOD. Kromě toho, že dnes populace v těchto zemích má k dispozici nadbytek potravin, byl také výrazně omezen pohyb, který je třeba vykonat, aby byly zajištěny základní životní potřeby. Za vše hovoří velká obchodní centra, kam drtivá většina lidí přijíždí automobilem a kde pod jednou střechou nakupují často na celý týden do zásoby, často i velká balení, která bývají levnější. Tím si v podstatě sami vytvářejí podmínky k tomu, aby se projevila jejich genetická výbava. Zdravotní rizika Na druhou stranu jsou ale mezi námi lidé, kteří, ačkoli se stravují velmi nezdravě, jedí 2 - 3x větší porce než je obvyklé, jsou stále štíhlí. Tyto osoby v sobě jistě nenesou šetřící geny, a proto ani vystavení se takovémuto nezdravému prostředí nemusí vést k vzestupu jejich hmotnosti. To ovšem nic neříká o rizicích, která s sebou tento nezdravý styl nese. Kromě obezity jsou z hlediska zdraví důležité i další ukazatele (např. hladina tuků v krvi, krevní tlak, kompenzace cukrovky). A to tito lidé, ačkoliv jsou štíhlí, vůbec nemusí mít v pořádku. O zdravotních rizicích totiž kromě nadváhy a obezity rozhodují i další faktory, které nejsou na první pohled vidět (hladina cholesterolu, hladina cukru, krevní tlak apod.). Co tedy dělat, když v rodině jsou všichni tak trochu prostorově zdůraznění. Je třeba se vážně zamyslet nad tím, co je možné změnit. Zda jsou ve stravovacích zvycích nějaké rezervy nebo zda lze zvýšit pohybovou aktivitu. Jedině tak se vytvoří prostředí, ve kterém ani ty nejspořivější geny nedostanou šanci. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. III. interní klinika a 1. LF UK a VFN 2 – ROZHOVOR 5/2007 Není vůbec nutné trpět obezitou Chirurgický zákrok je takovým milníkem v léčbě obezity, často je jedinou možností pro obézního pacienta, aby nadbytečná kila shodil. Jak jste se dostal k léčbě obezity, odkdy se věnujete bariatrické chirurgii (chirurgická léčba obezity)? K obezitologii jsem se dostal na počátku 90. let 20. století, kdy jako všeobecného chirurga mě paní docentka Pešková přijala do svého týmu, který od poloviny 80. let prováděl chirurgické zákroky u obézních lidí s jasným cílem je účinně a bezpečně léčit. V té době byla bariatrická chirurgie raritou, protože těžce obézních pacientů bylo velmi málo. V 90. letech ale začalo pacientů přibývat a bariatrická chirurgie se začala velmi rychle rozvíjet. V roce 1993 jsme jako první na světě využili miniinvazivní (laparoskopické) metody při bariatrické operaci. Do té doby byla těžká obezita téměř absolutní kontraindikací k jakékoliv laparoskopické operaci. Po několika letech experimentů se nám ale podařilo prokázat, že laparoskopie je bezpečnou chirurgickou metodou i pro pacienty s těžkou nadváhou. Od té doby se bariatrické operace provádějí ve velké většině laparoskopicky a jsou stejně bezpečné jako jiné operace (laparoskopie žlučníku apod.). Kdy se lékař obezitolog rozhodne, že obézní pacient podstoupí chirurgický zákrok, jaké podmínky musí pacient splňovat? Doporučení pro bariatrický zákrok v léčbě obezity je výsledkem spolupráce více specialistů. Na rozhodnutí k chirurgické operaci se podílí internista - obezitolog, bariatrický chirurg, gastroenterolog, psycholog, ale i pacient sám. Existují samozřejmě obecná kritéria, která obézního pacienta indikují k chirurgickému zákroku. Je to především BMI vyšší než 35 a přidružené zdravotní komplikace (vysoký krevní tlak, cukrovka atd.). Pokud má pacient BMI vyšší než 40, už další zdravotní komplikace mít nemusí, a přesto je mu chirurgický zákrok doporučen. Je vhodné, pokud pacient už před zákrokem absolvoval pokus o konzervativní léčbu obezity, tzn. léčbu pomocí diety, pohybové aktivity a medikamentů. Velmi důležité je psychologické vyšetření, které by mělo odhalit eventuální skryté poruchy v jídelním chování pacienta (např. bulimie), nebo jeho nereálná očekávání výsledku léčby. Bariatrických metod je několik. Podle čeho bariatrický chirurg volí metodu, kterou použije při operaci? Velkou roli ve volbě metody hraje pacient sám. Vše závisí na jeho zodpovědnosti a na tom, do jaké míry je ochoten spolupracovat, dodržovat stravovací režim a doporučení lékařů. Velmi důležité je vyšetření a doporučení psychologa a také zkušenosti bariatrických chirurgů. Jaká jsou pooperační opatření, jaký režim a jak dlouho ho musí pacient po zákroku dodržovat? Obezita je léčitelná, ale není vyléčitelná. To znamená, že pacienti musí být v péči obezitologů celoživotně. Opakované kontroly a konzultace s obezitology jsou velmi důležité pro dosažení váhových úbytků a později pro jejich udržení, proto by pacienti 1. rok po operaci měli chodit na kontrolu až 4x do roka. Později pak stačí návštěva lékaře jednou za půl roku. Pacienti jsou na důležitost změny životosprávy po operaci upozorněni již dávno před zákrokem a tento fakt je jim neustále připomínán. Léčba obezity začíná daleko dříve, než je pacient operován. Lékaři mu poskytnou všechny důležité informace ohledně změny jídelníčku a důležitosti pohybové aktivity s předstihem. Chirurgický zákrok je takovým milníkem v léčbě obezity, často také jedinou možností pro pacienta, aby nadbytečná kila shodil. Pacient ale také musí prokázat určitou spolupráci. Když nedodržuje doporučenou pooperační životosprávu, vymstí se mu to např. v podobě nevolnosti, zvracení či průjmu. Chirurgický zákrok však přináší celou řadu velmi pozitivních zdravotních efektů. Již po několika měsících po operaci dochází k výraznému zlepšení některých, s obezitou souvisejících onemocnění. Například se výrazně zlepšuje onemocnění cukrovkou II. typu, kdy mnoho pacientů závislých na injekcích inzulínu může přejít pouze na léky snižující hladinu cukru. Asi 80 % těchto diabetiků je však během několika měsíců zcela vyléčeno a nemusí si aplikovat inzulín ani brát léky. Poté, co pacienti alespoň částečně zredukují svou nadváhu, se velmi rychle zlepšuje schopnost pohybové aktivity. Pacienti se pak mohou lépe pohybovat, cvičit apod., to pak přispívá k dalším hmotnostním úbytkům. Co byste na závěr doporučil všem lidem, kteří mají problém s nadváhou? Nejdůležitější je nestydět se za svou obezitu a vyhledat lékařskou pomoc. Nenechat se případně odradit některými lékaři, kteří zatím nemají dostatek informací o všech možnostech léčby obezity, a vytrvat. Dnes medicína dokáže pomoci každému obéznímu pacientovi, není vůbec nutné obezitou trpět, zkracovat si tak život a bojovat s dalšími vážnými zdravotními problémy. Pane profesore, děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně spokojených pacientů. Dana Fragnerová Prof. MUDr. Martin Fried, CSc. *1956 V roce 1982 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Poté nastoupil jako sekundární lékař na I. chirurgickou kliniku 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, v letech 1994 až 2001 byl jejím primářem. Od počátku 90. let 20. století se věnuje bariatrické chirurgii v léčbě obezity. V roce 1993 provedl jako první na světě laparoskopickou operaci – neadjustabilní gastrickou bandáž u obézních nemocných. V letech 2000 – 2003 byl prezidentem Mezinárodní federace pro chirurgickou léčbu obezity. V roce 2005 byl jmenován profesorem chirurgie na Univerzitě Karlově v Praze. Je členem mnoha odborných společností. Nyní působí jako přednosta Klinického centra Iscare – Lighthouse v Praze. 5/2007 HISTORIE OBEZITY – 3 Japonsko V našem dnešním vyprávění zůstaneme v Asii a tentokrát se zaměříme na Japonsko. Dějiny Japonska začínají okolo roku 30 000 př. n. l., kdy do Japonska přišli první obyvatelé z oblasti Koreje přes pevninské mosty, které spojovaly v době ledové Japonsko s pevninou. Část obyvatel pak přišla z jihovýchodní Asie během migrace k Tichému oceánu. Podle japonské mytologie Japonsko založil v roce 660 n. l. legendární císař Jimmu, považovaný za přímého potomka bohyně slunce Amaterasu. Jednotný stát na území dnešního Japonska však vznikl až mezi 4. - 6. stoletím a silně na něj působily vlivy z pevninské Číny. Typicky japonské potraviny Obezita v Japonsku nepředstavuje závažnější problém – obézních je asi jen 3 % populace, ale s pokračujícím přílivem západního životního stylu se jejich množství zvyšuje. Základem japonské kuchyně jsou ryby na všechny možné způsoby úpravy, rýže a zelenina v nejrůznějších úpravách od sušené přes sterilovanou až po zcela čerstvou, sója a zelený čaj. Suši, jeden ze symbolů japonské kuchyně, je připravováno ze syrových nebo marinovaných mořských ryb nebo jiných mořských živočichů (chobotnice, mušle), spolu s rýží a dalšími ingrediencemi. Na suši, které je konzumováno „za syrova“, se musí používat jen velmi kvalitní maso mořských ryb. Pokud se používají ryby sladkovodní, tak z důvodů možné nákazy parazity se toto maso musí vařit. Rýže, jeden z pilířů japonské kuchyně, se kombinuje s velkým množstvím čerstvé a nakládané zeleniny a případně i sojové omáčky. Z dalších potravin nelze nezmínit mořské plody. Je to právě konzumace velkého množství mořských ryb a dalších živočichů, která pomáhá Japoncům ochránit své zdraví před nejrůznějšími onemocněními, zejména před nemocemi srdce a oběhového systému. Průměrný věk dožití je u žen 86 a u mužů 78 let (v ČR u mužů 72 a u žen 79 let). Mořské ryby totiž mají nejen zdravé a dobře stravitelné maso, ale jsou bohaté i na minerály, jako je hořčík a draslík, které podporují činnost srdce, dále obsahují vápník a fosfor, které jsou důležité pro stavbu kostí. Tuky mořských ryb jsou zase bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které snižují hladinu cholesterolu. Další součástí stravy Japonců jsou mořské řasy. Mořské řasy jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, ale i přírodního jódu. Mezi další používané ingredience patří např. křen (např. součást omáčky wasabi). Ví se o něm, že obsahuje antibakteriální a dezinfekční látky, podporuje v našem organismu i tvorbu vitamínu B1, s nímž souvisí kvalita naší paměti a schopnost soustředění. Dále Japonci používanou ingrediencí je rýžový ocet, který podporuje trávení, má výrazné dezinfekční vlastnosti a obsahuje i mnoho biologicky zajímavých látek. Neopominutelnou součástí japonské kuchyně je i sója a výrobky z ní. Japonská sójová omáčka - na rozdíl od čínských druhů - je vyrobena čistým kvašením a lisováním sójových bobů, a je tedy výrazně jemnější a zdravější. Sója sama o sobě je zásobárnou bílkovin i zdrojem biologicky aktivních látek, které chrání před možným vznikem rakoviny. Stejně jako ostatní luštěniny obsahuje i sója nezanedbatelné množství vlákniny. Zajímavou perličkou je to, že se Japonci nedojídají „sladkými tečkami“ po jídle, jak je tomu u nás, čímž se snižuje množství energie přijaté během oběda nebo večeře. Sumo, typicky japonský národní sport Nemohli bychom hovořit o Japonsku, obezitě a jídle, aniž bychom se nezmínili o sumo (japonsky bránit se). Podle legendy jeho počátky sahají zhruba do posledního století před naším letopočtem. Zmínka o něm se objevuje v kronice Kodžiki, pocházející z roku 712 n. l. Po období vojenských výpadů se toto zápasnické umění rozšířilo po celém Japonsku. Zhruba od roku 1780 je sport sumo organizován na národní úrovni. První oficiální turnaj (stejně jako se koná dosud) se uskutečnil za doby Kansei (1789-1800) v chrámu v Kjótu. Sumo se rozvinulo v národní japonský sport a pravidelně se objevuje v domácím televizním vysílání. Je také vítaným zdrojem sázkařského byznysu. Všechny turnaje se konají v hale. Čtvercové zápasiště je naplněno hlínou a má MUDr. Jitka Housová, Ph.D. * 1976 V roce 2001 zakončila studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté nastoupila na III. interní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice, kde se věnuje svojí specializaci obezitologie a diabetologie, zejména pak bariatrické léčbě obezity (léčbě obezity pomocí chirurgických metod). V roce 2005 úspěšně zakončila postgraduální studium. Nyní je na mateřské dovolené. zápasníci sumo rozlohu 30 metrů čtverečních. Ve středu tohoto zápasiště, které je ohraničeno 28 pytli s rýží, se nachází kruhový ring. Má průměr 4,57 metru a je také vyznačen do kruhu srolovanými rýžovými pytli. Před započetím boje zápasníci házejí do ringu sůl a vyplachují si ústa „vodou síly“ (čikara-mizu). Dnes existuje šest oficiálních 15denních turnajů (honbašo), které jsou pro všechny profesionální zápasníky suma v Japonsku (asi 700 borců) povinné. Na základě výsledků na turnajích se zároveň tvoří žebříček. Vydobyté umístění v žebříčku nebo dosažení hlavní skupiny zápasníci v následujícím honbašo obhajují, případně (pokud to jde) se pokoušejí své postavení ještě vylepšit. Žebříček při sportu sumo se vyznačuje neustálými postupy a sestupy jednotlivých zápasníků. Získaný počet bodů na jednom turnaji je základem pro rozdělení míst na žebříčku pro turnaj následující: každý vyhraný zápas znamená plus jeden bod pro vítěze a minus jeden bod pro poraženého. Průměrná hmotnost bojovníků suma se pohybuje okolo 150 kilogramů! Jsou mimořádně silní, podivuhodně ohební a rychlí. Jedí speciální pokrm, který je velmi kalorický, ale obsahuje také množství bílkovin a vitamínů. Jmenuje se „čankonabe“ a skládá se převážně z masa a ryb. Do pokrmu se přidává mnoho sójové omáčky a cukru, vše se vaří dohromady s mrkví, kapustou, cibulí a fazolemi. Zápasníci sumo ho jedí velmi mnoho spolu s rýží a vše zapíjejí pivem, protože v sumo neexistují hmotnostní kategorie a stabilita postoje borce závisí do velké míry na jeho hmotnosti. MUDr. Daniel Housa * 1975 V roce 1999 absolvoval studium na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od 1999 pracuje jako patolog. Nyní je zaměstnán na 3. lékařské fakultě UK Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Zabývá se problematikou hormonů tukové tkáně. 5/2007 4 – JÍDELNÍČEK Zapisování denního příjmu potravin Zápis jídelníčku patří mezi základní metody napomáhající redukci tělesné hmotnosti. Vedení záznamů o příjmu jídla a režimu stravování má velký význam jak v počátečních fázích hubnutí, kdy je nutné najít hlavní chyby (nesprávný režim jídla, uždibování, noční jedení, velké porce jídla, nevhodná skladba jídelníčku apod.), které jsou příčinou nadváhy nebo obezity, tak v průběhu hubnutí, kdy napomáhá kontrolovat množství, skladbu a režim jídla. K zápisům jídelníčku se vracejte i v poredukčním období, hlavně v době, kdy máte pocit, že váha opět začíná stoupat. Správně vedený jídelníček má obsahovat: • Druh potraviny nebo nápoje Při uvádění druhu potraviny nebo nápoje buďte co nejpřesnější. Pokud napíšete „sýr“, jde o široký pojem, který nic neříká o tučnosti výrobku a jeho celkovém charakteru. Např. přírodní sýr Cottage (20 % t. v s.) má energetický obsah 460 kJ, kdežto Gouda (45% t. v s.) poskytuje ve 100 g 1436 kJ. Pomocí přesných zápisů můžete sledovat, jak se zlepšujete. • Množství potraviny Zpočátku je důležité si všechno jídlo vážit. Později se vám velikost porce „dostane do oka“. K vážení potravin se vracejte v poredukčním období nebo tehdy, zastaví-li se úbytek hmotnosti. Příčinou bývá podhodnocování velikosti porce a s tím související nadměrný energetický příjem. • Čas konzumace jídla, rychlost jedení Častou chybou osob s nadváhou nebo obezitou bývá nesprávný režim stravování nebo rychlé jedení. Zaznamenávejte si Doba jídla Druh jídla proto pečlivě čas, kdy jste začali jíst a čas ukončení jídla. Ze záznamů dobře vyplyne, jak pravidelně se stravujete a zda není i vaším problémem příliš rychlá konzumace stravy. • Místo konzumace jídla Zapisujte si také, kde jíte (kuchyně, u stolu v obývacím pokoji, v jídelně). Pokud zjistíte, že není vaším zvykem jíst na jednom místě doma a na jednom místě v práci, je to chyba. • Činnost spojená s jídlem Záznamy mají obsahovat také činnosti, které vykonáváte při jídle (čtení, sledování televize, luštění křížovky apod.). Všechny tyto činnosti odpoutávají vaši pozornost od jídla a vy sníte větší porci jídla, než kdybyste se na něj soustředili. Navíc po přečtení novin zjistíte, že na talíři nemáte nic a nemáte ani pocit uspokojení z jídla, protože jste si jej nevychutnali. • Hlad nebo chuť Je velice důležité naučit se rozlišovat mezi Množství Hlad x chuť Místo pocitem hladu a pouhou chutí. Chuť se obvykle dostaví ve chvílích nudy nebo potřeby odměnit se „něčím dobrým“. Stanovte si škálu hladu od jedné do pěti a najezte se až tehdy, dosáhnete-li stupně tři. V případě chutí si díky zápisům uvědomíte, v jakých situacích vás „honí mlsná“ a můžete si připravit alternativní potěšení. Například dorty nahradíte ovocným salátem, křupky u televize nakrájenou zeleninou s dobře ochuceným tvarohovým dippem a ti nejpokročilejší vymění oříškovou čokoládu za procházku. • Provázející pocity Abyste poznali své jídelní chování, je důležité vypozorovat momenty, které vás „zvedají ze židle“ a vedou k lednici. U někoho to může být hlad, u jiného reakce na hádku s partnerem nebo způsob, jak si zkrátit čas. Když budete znát tyto motivy, lépe se vám bude hubnout. Pořiďte si tedy hezký sešit a začněte bojovat s nadbytečnými kilogramy. Nezapomínejte si vše pečlivě a poctivě zapisovat, počítá se i ochutnávání při vaření nebo dojídání po dětech. Nejlepší je nosit si jídelníček s sebou a každé jídlo nebo nápoj hned zapsat. Neobelhávejte sami sebe a brzy uvidíte, kde děláte chyby. Je také dobré, nevhodné potraviny v jídelníčku vyznačit červeně, budete mít větší přehled. Činnost 7:30 – 7:45 Rohlík tmavý Sýr Eidam 30 % t. v s. Flóra light 50 g 50 g 10 g 3 Kuchyně Četba novin 23:00 Čokoláda 100 g Chuť Postel Sledování TV Pocity Smutek Vzorový jídelníček na 6095 kJ (bílkoviny 80 g, tuky 45 g, sacharidy 176 g) (10 g), 1 stroužek česneku, sůl, pepř, zele- Večeře - zapečená cuketa s lilkem Snídaně - chléb s Lučinou a džemem Mléko nízkotučné (225 ml), granko kakaové (10 g), chléb toustový (40 g), džem jahodový (20 g), sýr Lučina 70 % t. v s. (60 g) Postup: toustové chleby namažeme Lučinou, ozdobíme džemem a podáváme s kakaem. Přesnídávka - Ovoce (150 g) Oběd - špenátové palačinky Špenát (200 g), mléko polotučné (100 ml), mouka (50 g), 1 vejce, olej (10 g), Maizena ninová Vegeta Postup: z mléka, vejce, mouky a špetky soli uděláme palačinkové těsto. Špenát dáme rozmrazit, zahustíme Maizenou a dochutíme solí, pepřem, rozetřeným česnekem a zeleninovou Vegetou. Palačinky smažíme na oleji a plníme špenátem. Svačina - malinový koktejl Mléko nízkotučné (225 ml), maliny (150 g) Postup: maliny rozmixujeme s mlékem a podle chuti dosladíme umělým sladidlem. Hovězí maso (90 g), lilek (100 g), cuketa (100 g), paprika (100 g), cibule (20 g), rajčatový protlak (100 g), Parmezán (10 g), olej (5 g), provensálské koření Postup: Na pánvi osmahneme nakrájenou cibuli, cuketu a lilek. Okořeníme provensálskými bylinkami. Do zapékací misky dáme část zeleniny, osolené mleté maso a navrch zbytek zeleniny. Zalijeme rajčatovým protlakem, posypeme Parmezánem a dáme zapéct. Mgr. Karolína Hlavatá Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudovala obor Výživa člověka. Od roku 2003 pracuje jako dietolog v Endokrinologickém ústavu v Praze. Zároveň se věnuje postgraduálnímu studiu v oboru Fyziologie a patofyziologie člověka. Publikuje v domácích i zahraničních časopisech, aktivně se účastní kongresů a konferencí, spolupracuje na několika studiích. 5/2007 POHYBOVÁ AKTIVITA – 5 Aerobik Slovo aerobik v současné době slyšíme a čteme často. Často také „na aerobik“ chodíme, zvláště ženy. Umíme si ale vybrat tu správnou lekci aerobiku, která nám pomůže zlepšit fyzickou kondici bez vedlejších, nepříjemných zdravotních komplikací? Z učebnic vyčteme, že aerobik je specifická forma gymnastiky, forma vytrvalostního cvičení na moderní hudbu, zaměřená na zlepšování úrovně aerobní zdatnosti cvičenců. Aerobní zdatnost můžeme definovat jako schopnost přijímat, transportovat a využívat kyslík. Při aerobiku zapojujeme do činnosti především velké svalové skupiny, čímž pozitivně ovlivňujeme především oběhový srdečně cévní systém. Cvičením aerobiku rozvíjíme pohybové dovednosti, mezi které patří koordinace pohybů, pohybová paměť, prostorová orientace. Aerobik rovněž příznivě působí na rozvoj pohybových schopností, jakými jsou síla, obratnost a především vytrvalost. Důležité je dobře si vybrat V současné době máme na výběr širokou škálu různých forem aerobiku. V některých hodinách si zatančíte, jiné se podobají bojovým sportům, často se používá speciální náčiní, jakými jsou různé druhy balónů, posilovacích gum nebo bedýnek. Budeteli se rozhodovat na které hodiny aerobiku začít chodit, zjistěte si prosím s ohledem na svůj věk, zdravotní stav a pokročilost ve cvičení, o jakou formu aerobiku se jedná a komu je určená. Jedině tak budete spokojeni a natěšeni na další hodinu bez zbytečných bolestí a smíšených pocitů ze své „nešikovnosti“. Aerobik rozdělujeme na dvě základní skupiny podle intenzity zatížení a způsobu provedení cviků. Před návštěvou hodiny aerobiku se zeptejte, zda se jedná o tzv.: low impact (čti: lou impekt) neboli beznárazový aerobik, kdy jedná noha zůstává při pohybu vždy v kontaktu s podložkou (chůze, úkroky atd.), nejsou zde žádné poskoky! Vhodné cvičení pro cvičence s nadváhou, obézní, začátečníky, starší ročníky. high impact (čti: haj impekt) neboli nárazový aerobik, při kterém se v určitých fázích žádná část těla při pohybu nedotýká země (skoky, poskoky a výskoky). Vhodné pro pokročilé, zdravé cvičence bez nadváhy a zdravotních problémů. Dále se často setkáte s anglickými výrazy a zkratkami, které prozrazují bližší specifikaci podle intenzity zatížení. Trpíte-li nadváhou, vybírejte si následující hodiny označené jako: • Keep fit - mírná hodina bez poskoků dospělí, začátečníci, jednotlivci s problémy se zády a koleny, různá poranění. • Re-fit - mírná hodina s důrazem na správné držení těla a koordinaci - jednotlivci s problémy s koleny a se zády, pravidelní cvičenci, kteří se chtějí pouze protáhnout, těhotné ženy zvyklé cvičit. • Stretch-Workout - jednoduchý aerobik s následujícím protažením a relaxací - jako výše pro re-fit. A abychom si vybrali nejen podle svého zdravotního stavu, ale také podle toho, co je pro nás nové, atraktivní, zajímavé a zábavné, vyvinuly se časem různé for- my aerobiku. Následující výčet je pouze výběr z bohatého rejstříku forem. • aerobic mix – hodina se zastoupením low – high impact aerobik (nejrozšířenější). • step aerobic – velmi intenzivní forma cvičení s využitím stupínků. Jedná se o ojedinělý vertikální trénink, kdy cvičenci vystupováním na step bedýnku (stupínek) a následným sestupováním z něj překonávají výškový rozdíl. • p-class – dynamické posilování problematických částí, především dolních partií těla (břicho, hýždě, stehna). • aerobic class – cvičební lekce obsahují posilovací blok. • salza, latino, funky, hip hop, country aerobik - taneční aerobik, je zde zastoupená velká škála tanečních prvků, musí být i odpovídající hudba!!!! • bodystyling – cvičení zaměřené pouze na tvarování postavy, kdy po rozcvičce následuje už jen cílené posilování. • tubes – cvičení s využitím pružných gum. • slide – hodina s využitím podložky ke skluzu., zvýšené nároky na sílu dolních končetin. • aqua aerobic – aerobik ve vodě, velmi náročné vzhledem k odporu vody. • callanetica – formovací cvičení s mnohonásobným opakováním ve vlastním tempu, málo motivační. • spinning – je energeticky účinné skupinové cvičení na stacionárních kolech, které spojuje hudbu, motivaci a představivost do jednoho celku s přesně dávkovaným tréninkem. Tento originální cyklistický program nabízí fyzické a psychické prvky sportovního tréninku lidem každého věku a úrovně zdatnosti. Závěrem nezbývá než popřát všem, kteří aerobik cvičí nebo se chystají s aerobikem začít, aby se dobře bavili, protože aerobik by měl být mimo jiné i prostředkem pro získání dobré nálady a úsměvu na tváři. Cvičení aerobiku by mělo přinášet radost spojenou se zdravotním prospěchem! Mgr. Iva Fábinová Vystudovala Univerzitu Palackého v Olomouci, Fakultu tělesné kultury, obor rekreologie, specializaci Podporu zdraví a outdoor educations. V letech 2001 – 2002 pracovala v Lázních Dolní Lipová jako instruktor řízených pohybových aktivit obézních pacientů, především obézních dětí a mládeže v rámci lázeňské léčby. Na toto téma také obhájila diplomovou práci. V roce 2003 pracovala na pozici Instruktor fitness pro HELP CZ, s. r. o. V témže roce získala místo na pozici „certified massage therapist“ pro firmu HEALthy Self Wellness Center, Washington DC v USA. Od roku 2004 externě spolupracuje s Rekondičním centrem VŠTJ MEDICINA Praha, především na rekondičních pobytech a dále jako redaktorka MediSpo magazínu – průvodce zdravým životním stylem. Od dětství se aktivně věnuje sportům v přírodě, především orientačnímu běhu a horolezectví. Je příznivcem zážitkové pedagogiky a jejího uplatnění v širokém spektru lidských činností. Je maminkou dvou synů, 2,5 roku a 3 měsíce. 5/2007 6 – CHIRURGIE Bariatrická chirugie - úvod Dnes je na rozdíl od minulosti všeobecně a bez větších výhrad přijat názor, že pro část nemocných trpících zvláště závažnými formami obezity je nejvhodnější a v podstatě jedinou účinnou léčbou jejich onemocnění léčba chirugická (bariatrická chirurgie). Bariatrická chirurgie nabízí u vysoce obézních pacientů účinný, standardizovaný, a v porovnání s jinými chirurgickými výkony u neobézní populace, i srovnatelně bezpečný způsob zásadní a dlouhodobé redukce nadhmotnosti. Úspěchy chirurgie na poli obezitologie jsou uznávány nejen odbornou, ale i širokou laickou veřejností. Co nabízí bariatrická chirurgie pro obézní nemocné? Především několik účinných operačních řešení. Jde zejména o takzvané restrikční operace žaludku – adjustabilní gastrické bandáže (zmenšující objem žaludku), dnes asi nejčastěji používané chirurgické zákroky v léčbě obezity. Dále se také používají kombinované restriktivní a malabsorpční výkony typu takzvaného gastrického bypassu (snižující vstřebávání živin). Tyto chirurgicky mnohem „agresivnější“ operace se používají u zvláště vybraných pacientů. V Evropě zatím převládají operace typu adjustabilní (vratné) gastrické bandáže, prováděné laparoskopicky, tj. pomocí optického systému spojeného s televizní kamerou a speciálními nástroji a pomocí pouze několika 10-12mm vpichů. Jejím předchůdcem, dnes již prakticky nepoužívanými, byly neadjustabilní bandáže žaludku (tato operace byla světově prioritně provedena laparoskopicky Friedem a Peškovou v Praze v červnu 1993). Jak se provádí bandáž žaludku Principem bandáže žaludku je zaškrcení žaludku do tvaru přesýpacích hodin zevně kolem žaludku přiloženou manžetou (bandáží). Vznikne tak malá horní část žaludku o objemu do 25 ml, spojená s jeho zbytkem zúžením vzniklým v místě bandáže. Operace vede k tomu, že pacient pociťuje velmi brzké nasycení i po snědení malého množství potravy. Ta naplní a roztáhne malou horní část nově „vytvořeného“ žaludku a především tímto mechanismem vyvolá pocit sytosti, který přetrvává i několik hodin po jídle až do doby, než potrava projde zúženou (zaškrcenou) částí žaludku. Teprve poté může pacient sníst další malé množství potravy. Operací se tedy podstatně snižuje celkový denní energetický příjem bez pocitů hladu. Konečným a žádaným výsledkem je snížení váhy pacienta. Ke zdárnému výsledku operace je však bezpodmínečně nutná velmi dob- rá pooperační spolupráce nemocného (především změna přístupu k jídlu a omezení jeho množství). Pro pacienta po operaci je totiž zcela zásadní dostatečná kázeň a sebekontrola tak, aby zamezil přejídání se. A to i přesto, že postrádá pocity hladu. V opačném případě jsou váhové úbytky malé, nebo vůbec žádné. K tomu dochází i při konzumaci tzv.“měkkých kalorií“ (slazené a kalorické nápoje, smetana, šlehačka, zmrzlina a další). Nedodržováním dietního režimu se ale vystavuje i riziku určitých pooperačních komplikací. bandáž žaludku Laparoskopické adjustabilní bandáže žaludku jsou bezpečnou a účinnou metodou léčby vysokých stupňů obezity. (Její rizika nepřesahují obecná rizika laparoskopických operací pro jiná chirurgická onemocnění, jako například laparoskopické odstranění žlučníku pro kameny.) Tento typ operace má velmi nízké procento pooperačních komplikací. Velkou výhodou této metody je, že je tzv. vratná. Pokud je to nutné, lze bandáž žaludku operativ- ně odstranit a vrátit žaludek do původního stavu. Hmotnostní úbytky po bandáži žaludku Hmotnostní úbytky po adjustabilních bandážích žaludku dosahují přes 35 kg za prvních 12 měsíců od výkonu. Úbytek hmotnosti se v dalším období zpomaluje, ale pokračuje ještě asi dalších 12 - 24 měsíců, s celkovou průměrnou ztrátou kolem 40 kg. Již hmotnostními úbytky dosahujícími 10 – 15 % nadváhy se výrazně zlepšují některá k obezitě přidružená onemocnění, především hypertenze, diabetes mellitus II. typu, pohybové obtíže v důsledku bolestí a omezení funkce nosných kloubů a páteře, psychický stav nemocného, jeho pracovní i osobní aktivita. Doporučení pro bariatrický zákrok K dobrým dlouhodobým výsledkům gastrické bandáže je nutná přesná indikace nemocných k tomuto výkonu. Platí všeobecně, že k operaci by měli být indikováni (doporučováni) pacienti s Body mass indexem (BMI) vyšším než 40, nebo nemocní s BMI nad 35 a k obezitě přidruženými komplikujícími chorobami, zcela výjimečně pacienti s BMI nižším. Doporučení pro bariatrický zákrok je výsledkem spolupráce internisty-obezitologa, dietologa, psychologa, gastroenterologa a podle potřeby diabetologa (event. endokrinologa). Pacienti musí být předoperačně řádně vyšetřeni. Chirurgický bariatrický zákrok je natolik specifický, že by měl být prováděn specializovanými bariatrickými chirurgy v pokud možno specializovaných obezitologických centrech. Pooperační dlouhodobá péče by měla být zajišťována v úzké spolupráci s internisty-obezitology, psychology, dietology, fyzioterapeuty a dle potřeb i s jinými specialisty. Prof. MUDr. Martin Fried, CSc. Klinické centrum Iscare Lighthouse, Praha Prof. MUDr. Martin Fried, CSc. *1956 V roce 1982 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Poté nastoupil jako sekundární lékař na I. chirurgickou kliniku 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, v letech 1994 až 2001 byl jejím primářem. Od počátku 90. let 20. století se věnuje bariatrické chirurgii v léčbě obezity. V roce 1993 provedl jako první na světě laparoskopickou operaci – neadjustabilní gastrickou bandáž u obézních nemocných. V letech 2000 – 2003 byl prezidentem Mezinárodní federace pro chirurgickou léčbu obezity. V roce 2005 byl jmenován profesorem chirurgie na Univerzitě Karlově v Praze. Je členem mnoha odborných společností. Nyní působí jako přednosta Klinického centra Iscare – Lighthouse v Praze. 5/2007 REGIONY – 7 Léčba obezity v Čáslavi V Čáslavi bylo v říjnu 2006 ve spolupráci s Městskou nemocnicí Čáslav a VŠTJ MEDICINA Praha a za podpory Městského úřadu Čáslav otevřeno rekondiční centrum. Pravidelné cvičení Rekondiční centrum nabízí pravidelné cvičení pro všechny lidi s nadváhou a obezitou, kteří se rozhodli pro redukci své hmotnosti. Cílem cvičení je dosažení reálné hmotnosti přiměřené věku a zdraví, zlepšení fyzické kondice a duševní pohody. Centrum nabízí jak individuální cvičení v posilovně, tak skupinové cvičení aerobního charakteru nebo cvičení s overbally (s malými míči). V rámci cvičebních programů centrum nabízí konzultace ve Fitness poskytované školenými instruktorkami. Je zde možnost registrace do VŠTJ MEDICINA Praha. Registrací získáte mnoho výhod, např. finanční zvýhodnění navštěvovaných cvičebních hodin, placení lekcí prostřednictvím bodových permanentek, možnost zapojení do motivačního programu „Rekondík“. Bližší informace najdete na webových stránkách www.medispo.net a u instruktorek. archív MediSpo Lékařské vyšetření Veškeré cvičení probíhá ve spolupráci s lékaři Ambulance preventivní kardiologie MN Čáslav. Lékaři a dietní sestry jsou Vám k dispozici každou středu od 16.00 do 18.00. Na lékařské vyšetření a konzultace můžete přijít bez doporučení praktického lékaře a bez předchozího objednání. Vyšetření i konzultace jsou poskytovány zdarma. Setkat se můžete s paní primářkou MUDr. Hanou Grünfeldovou, MUDr. Pavlem Hanušem a MUDr. Khanimanou Chalaralampidi. Co můžete očekávat? • konzultace s lékařem ohledně stávajících zdravotních problémů • konzultace s odborníkem na výživu, který Vám poradí, jak vhodně upravit svůj jídelníček • diagnostiku zdravotního stavu spolu s určením vhodné pohybové aktivity Individuální cvičení Skupinové cvičení Kde Fitness TOP Jungmannova 899, Čáslav ZŠ Masarykova Boční vchod z ulice J. Mahena Kdy Po + St: 15.00 – 17.00 Pá: 9.00 – 10.00 (ženy) 10.00 – 11.00 (muži) Út + Čt: 17.00 – 18.00 archív MediSpo Další informace získáte: Ambulance preventivní kardiologie MN Čáslav Tel.: 327 305 225 Informace poskytnou vyškolené instruktorky cvičení: Ing. Miroslava Urbanová, tel.: 608 759 799 Stanislava Zoldová, tel.: 775 315 133 Ing. Mirka Urbanová (1960) Odpovědná vedoucí Rekondičního centra Čáslav Mirka Urbanová vystudovala v roce 1983 Vysokou školu ekonomickou, obchodní fakultu v Praze a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze absolvovala pedagogické minimum. Poté pracovala jako pedagog na Základní umělecké škole v oboru moderní tanec a dětský aerobic. Je absolventkou kurzů cvičitelky aerobiku, dětského aerobiku, instruktor fitness a masérského rekondičního a relaxačního kurzu. Od roku 2006 je zaměstnána v Rekondičním centru v Čáslavi, kde působí jako cvičitelka, instruktorka a masérka. Potkat se s ní můžete ve Fitness TOP v Čáslavi, kde vede v rámci rekondičního centra hodiny cvičení pro obézní a seniory. K jejím zájmům patří samozřejmě tanec, taneční aerobik, lyžování, kolečkové brusle, jízda na kole a na motorce. 8 – ZAJÍMAVOSTI 5/2007 Tuková tkáň odkrývá svá tajemství Obezita je, jak známo, definována jako nadměrné zvýšení obsahu tukové tkáně v organizmu. Je také známo, že toto onemocnění se velmi často sdružuje s dalšími nemocemi, jako je vysoký krevní tlak, zvýšení hladin tuků v krvi a výskytem cukrovky 2. typu. Dlouho nebylo přesně jasné, co tato onemocnění spojuje. Možnou odpověď přinesly až výzkumy posledního desetiletí. Tajemství první - leptin hormony, které by mohly přímo způsobo- ponectinu nám opět pomohly pokusy na Přestože obezita je již relativně dlou- vat některé metabolické komplikace obe- myších. Vědci vytvořili genetickou maniho považována za rizikový stav z hledis- zity. Tyto výzkumy přinesly řadu pozoru- pulací zvířata, která tento hormon vůbec ka výskytu přidružených nemocí, dlouho hodných výsledků. Ukázalo se například, netvořila, a zjistili, že u těchto myší docháse nikdo nezabýval možností, že tuková že v tukové tkáni obézních jedinců je pří- zí podstatně rychleji k rozvoji ateroskletkáň může sama o sobě některá tato one- tomno více makrofágů (bílých krvinek), rózy a také cukrovky 2. typu. Podávání mocnění vyvolávat. Výzkumy tukové tká- které zde vyvolávají zánětlivou reakci. Při adiponectinu těmto zvířatům vedlo k úplné ně tak byly převážně orientovány na její této zánětlivé reakci produkují hormony, normalizaci těchto odchylek. chemické vlastnosti. Tento náhled zcela které se samy mohou podílet například Jak je tomu u lidí? změnil převratný objev amerických vědců na vzniku aterosklerózy nebo cukrovky Na rozdíl od určitého zklamání s neúz roku 1994. Ti zkoumali obézní myš, která 2. typu. Bylo také zjištěno, že tuková tkáň činností leptinu u prosté obezity byly se poprvé objevila v chovech Jacksonské v různých místech těla se výrazně liší, v klinických studiích změny hladin adipolaboratoře ve městě Bar Harbor v padesá- pokud jde o intenzitu tvorby škodlivých nectinu u obezity potvrzeny. I lidé s obetých letech minulého století. Již tehdy se hormonů. Nejvíce nebezpečnou je vnitř- zitou, aterosklerózou a cukrovkou 2. typu předpokládalo, že obezita této myši je způ- ní tuková tkáň v oblasti břicha, zatímco mají snížené hladiny adiponectinu a norsobena chyběním nějakého působku, kte- podkožní tuková tkáň například na bocích malizace tělesné hmotnosti tuto odchylku rý reguluje příjem potravy a energetickou nebo hýždích škodí o něco méně. upravuje. Podávání adiponectinu by tak rovnováhu. Právě ve zmíněném roce 1994 Dalším zajímavým objevem byl fakt, mohlo být velmi účinným způsobem, jak se vědcům podařilo identifikovat hormon, že hormonální funkce tukové tkáně není chránit obézní jedince před komplikacekterý nazvali leptin (z řeckého leptos, spojena jen se zvýšenou produkcí škodli- mi obezity. Tento předpoklad však musí což znamená štíhlý). Obézní myš (zvaná vých hormonů, ale také se sníženou tvor- být potvrzen klinickými studiemi, které ob/ ob) měla mutaci genu pro leptin, její- bou hormonů, které mohou proti výše by podávání adiponectinu u lidí přímo mž následkem nebyla schopna tento hor- uvedeným komplikacím chránit. Obje- vyzkoušely. mon vůbec tvořit. Leptin je velmi Je možné si tedy nechat otesdůležitým signálem, který infortovat svou tukovou tkáň, muje mozková centra o stavu abychom věděli, jak je to tukových zásob v organizmu, s hormony, které produkuje? ob/ob myši se při jeho nedostatku Na III. interní klinice se tímto přejídají, přestože jsou stále obézvýzkumem intenzivně zabývánější a obéznější. Podávání leptime a dokážeme změřit ve vzorku nu vedlo u těchto myší k výraztukové tkáně odebrané biopsií nému snížení příjmu potravy a pomocí tenké jehly jaké hormony postupně i k poklesu jejich hmotjsou zde tvořeny. Takto je možnosti do normálních mezí. Tyto né i ověřit, zda určité léky nebo výzkumy publikované v prestižrežimová opatření vedou nejen ním vědeckém časopise Nature k poklesu tělesné hmotnosti, ale vyvolaly obrovský zájem vědeci ke zlepšení profilu hormonů, ké veřejnosti a otevřely naději, které tuková tkáň tvoří. že by i lidská obezita mohla být I přes všechny objevy zůstávyvolána úplným chyběním nebo vá hormonální produkce tukovýrazným snížením hladin leptivé tkáně i nadále tématem spínu. Tyto naděje se však bohužel še výzkumným, které na své nepotvrdily a bylo naopak zjišpřímé klinické využití teprve těno, že obézní lidé mají hladiny čeká. Přestože účinky podáleptinu zvýšené, protože mají více vání adiponectinu mohou být Obézní myš s chyběním hormonu leptinu (vpravo) tukové tkáně, která tento hormon velmi pozitivní, nedá se předa její normální stejně starý sourozenec produkuje. Leptin se tak zdá být pokládat, že by byly schopny u prosté lidské obezity neúčinný. plně nahradit pravidelnou Tajemství druhé ven byl tak hormon adiponectin, jehož fyzickou aktivitu a dietu. Obojí zůstane Objev leptinu nicméně odstartoval velké hladiny v krvi jsou u pacientů s obezitou nepochybně ještě po řadu let základem množství vědeckých studií zaměřených na oproti štíhlým jedincům naopak výrazně léčby obezity a jejích komplikací. možnost, že tuková tkáň produkuje další snížené. V poznání funkce hormonu adidoc. MUDr. Martin Haluzík, CSc. III. interní klinika a 1. LF UK a VFN, Praha Noviny Obesity NEWS vydává NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., Mírové nám. 98, 550 01 Broumov. e-mailová adresa redakce je: [email protected], tel.č. 224 943 068, FAX 224 943 065. Tištěná verze Obesity NEWS je evidována Ministerstvem kultury ČR ev.č. MK ČR E 17352. Tisková práva: © NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., © Copyright MediSpo, s.r.o. Publikování nebo další šíření obsahu novin Obesity NEWS je bez písemného souhlasu společnosti NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. zakázáno.
Podobné dokumenty
Rok 2005 (podzim) - VŠTJ Medicina Praha
komplikace (infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) se v současné době stále častěji objevují nejen ve slovníku lékařů, ale i laiků. Dnes již není výjimkou infarkt
myokardu u třicátníků a diab...
Rok 2007 (léto) - VŠTJ Medicina Praha
o 2-3 generace zpět a zjistit, zda se
u někoho z rodiny vyskytl infarkt, mozková příhoda, cukrovka 2. typu, vysoký
krevní tlak nebo nadváha či obezita. Toto
bohatě stačí, abychom si udělali orienta...