uniden ubc30xlt

UNIDEN UBC30XLT
Napsal uživatel OK1UNL
Úterý, 26 Leden 2010 20:16
Tento článek se při převodu stránek ztratil. Nevím jak a nedokážu si to vysvětlit. Protože bylo
ale několik dotazů na tento skener, začal jsem hledat. A skutečně, v archivu pošty byl e-mail z 9.8.2008 ve kterém mi Ladislav článek posílal. Všem se omlovám a tady je uveřejněný znova :
Dostal se mě do rukou scanner – přehledový přijímač firmy UNIDEN model UBC30XLT. Krabice
od výrobce obsahuje přijímač, anténu, klip pro nošení na opasku a manuál. UBC30XLT je
nejjednodušší model z produkce UNIDENu, přijímač s dvojím směšováním o rozměrech 53 X
28 X 104mm, váhou 10dkg bez baterií a antény. Pracuje v rozsahu teplot -20C – 60C. Scanner je primárně určen pro poslech v leteckém pásmu VHF a dále VHF pásem až do
174MHz . Jako bonus je možnost poslechu FM CCIR pásma.
Musím však upozornit, že výrobce udělal velký krok vpřed oproti bývalým modelům, které byly
především velmi „tupé“ na slabší signály. Co mě ovšem zaujalo na první pohled, je kvalita
mechanického provedení. Anténní konektor řádný BNC namísto titěrného SMA je na těchto
kmitočtech naprosto dostačující. Žádné plastové nespasované díly, ale čistá přesná práce.
Předpokládám, že vzhledem k rozměrům budou „střeva“ v provedení SMD. Nikde jsem však na
internetu obrázek JPEG , GIF nebo schéma zapojení nenašel. Poptal jsem se i známých autorit
v oboru a ti jen krčili rameny. Prý to je problém…..
Firma Uniden pečlivě volila výrobce. Jak se píše na štítku těla přijímače:
Designed/Engeneered by UNIDEN Japan. Custom manufactured in P.R.C. Tedy česky:
„vymyšleno v Japonsku a na zákázku vyráběno v Číně.
K základním vlastnostem, zvaným též TTD ?
Vezmeme si na pomoc velmi dobře zpracovanou příručku pro uživatele . Zde se uvádějíí
následující údaje:
kHz
kmitočtový rozsah MHz
provoz
87,5000 - 107,9000
modulace
ladící krok
WFM
100
108,000 - 136,9875
AM
25/8,33
137,000 - 173,9900
FM
12,5
Libovolně přepínat druhy modulací v jednotlivých pásmech nelze. Jsou pevně přiřazeny. Co
ovšem lze volit, jsou ladicí kroky. Nabízí se volba následujících: 5, 6,25, 8,33, 10, 12,5, 15, 20,
25, 50, 100 kHz a režim Auto.
1/9
UNIDEN UBC30XLT
Napsal uživatel OK1UNL
Úterý, 26 Leden 2010 20:16
Samozřejmě z praktického použití je zrovna krok 6,25 kHz pro UBC30XLT nepoužitelný.
Důležité je, že si můžeme volit v leteckém pásmu krok 25 nebo nově i 8,33KHz . Právě 8,33
kHz je do budoucnosti perspektivní.
Překvapila mě možnost si zvolit ladicí krok i v pásmu FM CCIR!!!! Ladění nikoliv 100 kHz, ale
50 kHz je také výhodné. Toto umožňovaly v minulosti některé „lepší“ receivery. A znalci FM BC
DXingu by jistě byli spokojeni. O tomto se však v uživatelském manuálu nepíše, avšak funguje
to. Výrobce pamatoval i na celosvětové použití scanneru. Lze pouze při zapnutí zvolit jeden ze
dvou kmitočtových plánů s předdefinovanými kmitočtovými kroky ladění. To si však lze také
uživatelsky v menu nastavit, přesně podle osobních požadavků. Pro každé jednotlivé pásmo je
přidělen příslušný druh provozu – modulace, bez možnosti změny.
Správný scanner musí být dostatečné množství pamětí pro uložení zajímavých kmitočtů. Je k
dispozici 200 pamětí které lze třídit do 3 bank. Velikosti bank lze měnit. Je také možné všech
200 pamětí naprogramovat třeba jen v let. pásmu. To se nám asi nepovede, neb v ČR je ve
VHF let. pásmu používáno zhruba 100 kmitočtů. Malou vadou na kráse snad zůstává
nemožnost alfanumerických popisů kmitočtů uložených do pamětí. Přeci jenom, je to LOW END
scanner.
S paměťmi souvisí funkce Lock Out označená na tlačítku L/O. Je velice užitečná a nám
umožňuje „uzamknout“ až 40 kmitočtů či pamětí tak že budou při skenování nebo vyhledávání
„přeskočeny“. To je výhodné, pokud si chceme ze scanování vyloučit silné místní stanice např.
Volmety nebo kmitočty zvané „birdies“. „Birdies“ jsou kmitočty, kde slyšíme nosnou, avšak je to
jen zázněj generovaný oscilátory či PLL samotného scanneru. Jak poznamenává výrobce v
manuálu, nejsou závadou. Sejdeme se s nimi i v mnohem dražších a vybavenějších
scannerech.Otázkou zůstává na jakých kmitočtech jsou a kolik jich vlastně je. Stačí odpojit
anténu, zasquelchovat přijímač a spustit scan. U UBC30XLT namátkou najdeme např.
následující birdies: 119,700 , 153,900 , 171,000 MHz. Není jich mnoho a naštěstí nejsou na
„zajímavých kmitočtech“. V manuálu se ovšem o nich nedočtete. Někteří výrobci však „birdies“ v
manuálu s tabulkou uvádějí.
Rychlost vyhledávání/scanování je 25 kroků/ s. Nijak závratně rychlá, ale pro běžné účely
dostačující. Scanování / vyhledávání je funkční při zasquelchovaném přijímači a zastavuje se
ručně tlačítkem HOLD. Automaticky lze nastavit poslech na aktivním kmitočtu (kde probíhá
komunikace) pomocí funkce DELAY. DELAY se nastavuje v rozmezí 0-5s. Potom při režimu
vyhledávání – SEARCH v pásmu nebo scanování SCAN v pamětech probíhá následující: Při
scanování/vyhledávání se příjem zastaví na aktivním kmitočtu a po skončení komunikace
/ztrátě nosné na kmitočtu/ ještě čeká v čase 0-5 s. který je nastaven funkcí DELAY. Pokud není
žádná komunikace, přijímač se rozjíždí v dalším scanování/vyhledávání.
Protože má UBC30XLT zálohu paměti EEPROM, není potřeba žádná zálohovací baterie pro
udržení naprogramovaných pamětí a kroků. Při výměně baterií se tedy nemusíme obávat ztráty
uložených kmitočtů nebo resetu, což by opět přivedlo scanner do defaultního /výchozího –
továrního nastavení.
Přijímač je napájen nezvykle 3ks tužkových baterií 1,5V nebo akumulátorů 1,2V.Tedy 3,6
-4,5V. Nicméně baterie vydrží na můj vkus a zkušenosti dost dlouho v provozu. Výrobce udává
spotřebu 36mA pro zasquelchovaný přijímač a 160mA pro odsquelchovaný a s plnou hlasitostí.
Při poklesu napětí pod stanovenou hranici se ozve tón každých 15s. a na displeji objeví
2/9
UNIDEN UBC30XLT
Napsal uživatel OK1UNL
Úterý, 26 Leden 2010 20:16
blikající ikona baterie.Co je ale nedostatkem přijímače, je nemožnost připojení externího zdroje.
Naštěstí je možno konektor i se stabilizátorem při troše zručnosti dobastlit. Bude jen trochu
problém s místem pro konektor.
UBC30XLT se zapíná podržením tlačítka PWR po dobu 2 s. Bohužel stejně jako při každé
operaci se ozve zvuková signalizace - pípnutí které nelze vypnout. Různými tóny se oznamuje
každá dobrá či špatná operace. Hlasitost se nastavuje v menu tak, že po stlačení tlačítka VOL
se šipkami UP nebo DWN nastavuje ve stupních 0-30. Kde 30 je maximum. Pokud to samé
tlačítko zmáčkneme opakovaně, objeví se na displeji nápis SQ a nastavujeme squelch v
rozmezí 0-10, kde 0 je zcela odsquelchovaná stanice. Samozřejmě by potenciometry namísto
tlačítek byli lepší.
UBC30XLT nelze připojit k PC přes USB či RS232 port a ovládat či provádět editaci pamětí. K
ovládání patří i displej a jeho přehledné uspořádání. Zde je velký, čitelný LCD. Poměrně velké
číslice, kontrastní, takže netrápíme oči. Možnost oranžového podsvitu po dobu 15s.Jen bych
osobně umístil tlačítko podsvitu LCD někde z boku přijímače. Mezi tlačítky klávesnice se bude
tlačítko LIGHT asi ve tmě hůře hledat.
S-metr chybí, měření by bylo stejně jen orientační. Ale nakonec je to nejlevnější –LOW END
model výrobce a to musí být někde znát.
Je třeba mít na paměti, že UNIDEN má u svých scannerů na rozdíl od jiných výrobců trochu
nezvyklé ovládání , ale jde o zvyk. Tolik alespoň k tomu nejdůležitějšímu co nám poskytuje
procesor a ovládání.
VF vlastnosti scanneru a poznatky z poslechu.
Nikde se mě nepodařilo sehnat schéma scanneru. Co by mě opravdu zajímalo, je vstupní díl.
Na jeho provedení skutečně záleží. Jediné co víme přesně je, že výrobce udává impedanci
vstupu 50ohmů, konektor je BNC. Je to rozhodně lepší nežli SMA konektor jako je u TRXu
VX3E firmy Yaesu. Na co jsem se zaměřil, je průnik silných signálů z pásma CCIR do let. pásma. To je známý
problém téměř všech scannerů. Řešení se nabízí v přidání laděných obvodů na vstup scanneru.
Již v minulosti jsem si proto opatřil tyto „krabičky“:
1. Pásmová zádrž CCIR 87-108MHz + horní propust 30MHz označení HPN – 30118
2. Pásmová propust 112 -140MHz s průchozím útlumem cca 5 dB což je skoro 1S.
označení BPF – AIR
Tyto „kouzelné krabičky“ jsou s konektory BNC, není tudíž zapotřebí další přechodka, např.
BNC/SMA.
Navíc jsou za dostupnou cenu k mání třeba zrovna na pražské burze na Jarově.
Při prvních víkendových poslechových testech jsem zpočátku používal „pendrekovou anténu“
která je součástí scanneru. V QTH vzdáleném 15km od převaděče OK0C 145,700 MHz jsem
3/9
UNIDEN UBC30XLT
Napsal uživatel OK1UNL
Úterý, 26 Leden 2010 20:16
byl velmi nemile překvapen zrcadlovým příjmem OK0C na kmitočtu 145,875 MHz. Stálo by za
pokus zjistit zařazením attenuátoru třeba 20dB na anténní vstup přijímače, zdali je problém s
přetížením vstupu, nebo problém s nezastíněným či špatně zastíněným MF dílem. Sílu signálu
nelze měřit, S-metrem není UBC30XLT scanner vybaven. Z měření jiných hamů vím, že signál
převaděče OK0C v těch místech dosahuje běžně úrovně S9 + 60dB. Tato měření jsem prováděl
o víkendu, kdy není provoz na pásmech až tak silný. Zaměřil jsem se tedy na stálé signály,
které najdeme kdykoliv na pásmech. Vím, že ze stejné lokality jako OK0C vysílá i „ČRo
1-Radiožurnál“ na kmitočtu 88,5MHz. Proladil jsem scanner okolo uvedeného kmitočtu. Stanice
byla nejsilnější na pásmu, není se čemu divit, když vyzářený VF výkon je udáván 10,64 KW
nebo-li 20KW E.R.P. Uvedenou stanici jsem „cítil“ +/- 1MHz okolo vlastního kmitočtu. Vysvětluji
si to tak, že tyto extremně silné signály ve stěsnané konstrukci obchází MF filtry. Tento jev
ovšem známý i u nepoměrně dražšího staršího KV transceiveru TS-50 Kenwood. MF filtry,
budou mít odpovídající šířku pásma pro WFM. Audio poslech byl velmi kvalitní.
Do zdířky označené sluchátky, jsem zasunul jack 3,5mm od stereo sluchátek. To je výborné,
neb konstrukce zdířky je skutečně v provedení stereo a není nutná jakákoliv redukce na mono.
Výrobce v manuálu varuje před poškozením sluchu. Proto stáhneme nf výkon před připojením
sluchátek. Posloucháme na obě sluchátka na jakémkoliv pásmu. Do toho samého konektoru je
možno také připojit externí reproduktor.
Měl by mít dle manuálu impedanci minimálně 8 ohmů. Poslech je mnohem kvalitnější než na
vestavěný chrastivý reproduktorek o průměru 24mm s maximálním nf výkonem 400mW.
Osobně jsem vyzkoušel a osvědčil se reproduktor od VKV stanic TESLA. Při přeladění do leteckého pásma 108- 137MHz si musíme uvědomit, že se používá ve všech
případech Amplitudová Modulace - AM, s kmitočtovým rastrem zpravidla 25KHz, výjimečně se
již objevuje i v ČR použití rastru 8,33KHz při řízení let. provozu v sektorech.
Nejdříve vyzkoušel stanice VOLMET, neboli stálé meteorologické zpravodajství.O těchto
stanicích stejně jako o majácích VOR vím, že je najdu aktivní 24hodin denně.
VOLMETY jsou vysílány zprávy typu METAR. Tyto zprávy pravidelně každou hodinu sestavují
profesionální meteorologové na leteckých meteorologických stanicích, civilních i vojenských.
Pro jejich porozumění je dobré si prostudovat webové stránky ČHMÚ a dále stránky podniku
Řízení letového provozu s.p.
Věřte, že pochopení není složité a třeba při dekódování meteo zpráv typu SYNOP se musíte
namáhat mnohem více.
Stanice VOLMET vysílají v ČR na dvou kmitočtech. První je „národní“ na kmitočtu
125,525MHz a poslouchat jej na zemi v malých nadmořských výškách je dost problém. Přeci
jenom je vysílání určeno pro osádky letadel. UBC30XLT se s příjmem vypořádal dobře. Slabší
signál, trocha šumu,dobře čitelný. Odhadem RS 55/ 56 Druhý VOLMET je mezinárodní a vysílá na kmitočtu 128,600 MHz zprávy METAR ze střední
EU. Tento jsem neslyšel vůbec a jeho signál je mnohem slabší.To je pochopitelné, protože je
určen především pro osádky VFR letů. Tedy lety v hladině okolo 10 000m nad zemí /a.g.l./ a
jedná se o letouny typu Boeing, Airbus, Tupolev………….
Navíc se mě několikrát i stalo, že důvodem ticha a šumu na kmitočtu byl krátkodobý výpadek
vysílání při technické údržbě.
Dalším stálým vysíláním bývají VOR majáky v pásmu 108-118MHz. Ovšem poslech již
vyžaduje velmi dobré QTH, protože je signál směrově vyzařován a navíc výkony nejsou příliš
velké. Problematika je mnohem složitější poněvadž se používají i VORy i s Dopplerovým
kmitočtem. Spokojíme se s tím, že VOR poznáme, vysílá stejně jako NDB telegrafně svoji
4/9
UNIDEN UBC30XLT
Napsal uživatel OK1UNL
Úterý, 26 Leden 2010 20:16
identifikaci, např. NER /Neratovice/ , OKX /Frýdlant/ atd. Právě víkend a dny volna, na jaře či v létě za dobrých dohledností a meteo podmínek vybízejí
k proladění v pásmu hlasové komunikace 118 – 137MHz AM. V těch dnech ožívají různá
aeroklubová a sportovní letiště, většinou s travnatým povrchem „vzletové a přistávací dráhy“
/VPD/ Po chvíli poslechu zjistíte odkud vlastně provoz přichází. Pozemní stanice /GND/ se
ohlašuje např: „Chabařovice INFO“ „Třebová INFO“…….atd. Já jsem poslouchal „Vrchlabí
INFO“ čitelně.
Právě slyšet GND (TWR) bývá problém. Na těchto letištích není řízená letová služba /AFIS/ a používají pro tento provoz předepsaný
kmitočet 125,825 MHz. Já jsem si tento kmitočet oblíbil a uložil do paměti svého scanneru. Dalších několik důležitých kmitočtů je předem určeno nařízeními ICAO. ICAO – International
Civil Aviation Organization
má rozhodující slovo a vydává závazná nařízení pro koordinaci v letectví. V ČR je
prodlouženou rukou ICAO úřad ÚCL
/Úřad Civilního Letectví/ který vykonává veškerou kontrolní a správní činnost v civilním letectví
a koordinaci s armádním letectvem.
Nejdůležitější kmitočty které by rozhodně měli být uloženy v pamětech scanneru jsou
následující:
- 121,500MHz – Tísňový kmitočet
- 123,100MHz - SAR kmitočet Tísňový kmitočet mají sledovat všechny navigační stanoviště a složky ŘLP i po ukončení
letového provozu a po pracovní době.Pokud na tomto kmitočtu nic neslyšíme, je vše v pořádku.
SAR – Search and Rescue taktéž česky Letecká Pátrací a Záchranná Služba /LPZS/
Není bez zajímavosti, že i radioamatéři oficiálně používají mezinárodní hláskovací tabulku
ICAO, která je přesně definována a autor webu již tuto tabulku a další národní hláskovací
tabulky publikoval v samostatném článku. Praktickým poslechem na radioamatérských
pásmech však rychle zjistíme, že to co slýcháváme má kolikrát do hláskovací tabulky ICAO
hodně daleko.
V kmitočtovém úseku cca 130- 137MHz uslyšíme povětšinou řízení VFR letů, charterových
letů z oblastí a sektorů. Zde je nutná znalost anglické letecké frazeologie. Taktéž se jsou v
tomto úseku kmitočty přidělené jednotlivým leteckým společnostem a dopravcům. Používají se
pro koordinaci většinou v rodném jazyce mezi letadly společnosti a operačními ústředími.Jsou
to spojení charakteru provozních a servisních informací.
Při naladění na kmitočet 131,725MHz uslyšíme krátké datové pingy. Je to primární kmitočet
pro provoz systému ACARS, kdy letadla odesílají datové packety s údaji o své pozici, letové
plány a další informace. Tento digitální provoz je možné v amatérských podmínkách sledovat
pomocí vhodného programu např. ACARSD, WACARS. Systémem ACARS bývají vybavené
většinou jen dopravní letadla.
Pro UBC30XLT bude nutné NF signál vytáhnout z výstupu pro sluchátka a propojit se
zvukovou kartou PC. LINE IN vstup s konstantním napětím bohužel není k dispozici.
5/9
UNIDEN UBC30XLT
Napsal uživatel OK1UNL
Úterý, 26 Leden 2010 20:16
Pro další testy jsem využil horské QTH v lokátoru JO70SS v Krkonoších. Je to oblast Vrbatovy
boudy
a Zlatého návrší, známé především VKV a mikrovlnné komunitě. V cca 1300 m.n.m jsem měl
možnost zkoušet scanner a byl jsem překvapen VF citlivostí. Manuál udává tyto naměřené
citlivosti za podmínky odstupu signál/šum 12dB SINAD
kmitočet
[MHz]
provoz
[-]
citlivost
[µV]
88,050
WFM
0,9
98,550
107,950
119,250
AM
0,4
127,175
135,500
138,150
FM
0,3
162,400
173,200
Tyto výsledky odpovídají skutečnosti, při měření na spektrálním analyzátoru vykazoval v celém
rozsahu přijímač dokonce lepší citlivost při uvedeném poměru signál /šum nežli výrobce uvádí v
manuálu.
Ve uvedeném horském QTH jsem poslouchal v let.pásmu na kmitočtu 122,150 MHz ATIS
Praha Ruzyně ve značné síle. Jedná se o informační letištní systém, udává stav dráhy VPD,
provozuschopnost navigačních prostředků, počasí . Svůj vlastní ATIS má každé větší letiště,
např. Mošnov, Brno a další
i v zahraniční.
Nebyl problém s poslechem TWR LKPR neboli věže Ruzyně na 118,100MHz. Z druhé strany
jsem slyšel velmi silně Warszaw Radar, ale i letadla, jež volali Berlin ATC. /Air Traffic Control –
oblastní řízení let. provozu/ Letadla byla díky dobrému QTH slyšet z celé EU.
Velmi mě potěšil poslech komunikace letadla s volacím znakem CALIBRA41 ve spojení s
LKCV APPROACH na kmitočtu 123,675 MHz .
Zde je jedna snadná finta jak zjistit o jaké letadlo se jedná. Při zadání volacího znaku letadla
/callsign./ v našem případě CALIBRA41 do internetového vyhledavače, který doporučuji
6/9
UNIDEN UBC30XLT
Napsal uživatel OK1UNL
Úterý, 26 Leden 2010 20:16
gogoole.com, pro jeho podrobné vyhledávání dostanete několik odkazů. Velice snadno si tak
najdete fotografie JPEG či GIF a vidíte s „kým jste měli tu čest“ Navíc zjistíte i majitele či
provozovatele letadla, z rejstříku ÚCL. Zjistíte, že právě provozovatelem CALIBRA41 je ÚCL a
má callsign OK-WYI. Jedná se o letadlo L-410 vyráběné v LET Kunovice. OK-WYI je určeno pro
měření a kalibraci radiotechnických a navigačních prostředků na letištích. Tak si můžete
vytvářet vlastní databázi a obrázkové galerie. Časem získáte velmi dobrý přehled, co vlastně
létá ve vašem okolí.
Při poslechu v pásmu VORů 108-118MHz či Localizerů je scanner „tupý“ Stěží jsem zaslechl
na 112,600 MHz pražský VOR „OKL“. Našel jsem jej jenom proto, že si pamatuji kmitočet. Byl
velmi slabý. Jiný VOR jsem neslyšel.V tabulce měřených citlivostí není uveden jediný změřený
kmitočet v pásmu VORů. Zřejmě je citlivost scanneru úmyslně potlačená, aby se zabránilo
průniku WFM signálů z CCIR pásma. S potlačením průniku nežádoucích signálů je důležitý tzv.
IF rejection který výrobce udává v manuálu 70 dB pro kmitočet
162,4MHz. To je vynikající hodnota, ve stejné třídě odpovídající konkurenční scanner AR-108
firmy Maycom udává pouhých 50dB a to se projeví hlavně v městských aglomeracích a poblíž
silných CCIR vysílačů.
Díky tomu nebyl při poslechu problém s průniky z velmi blízkého WFM CCIR vysílače na kótě
Medvědín.
Při scanování a vyhledávání v pásmu VHF FM jsem na 145 MHz slyšel převaděče v OK, SP i
DL.
OK0K chodil bezvadně, stejně jako zahraniční. Spojení na jsem slyšel na FM direktních
kmitočtech z Moravy stejně jako z SP3 oblasti. Proti minulosti je již FM provoz na 145MHz velmi
řídký zásluhou internetu a GSM.
Co chodilo velmi silně, byla v pásmu 160MHz HS Krkonoše a to z Polské i České strany.
Každodenní ranní briefing v 07:30 SELČ.
Na kmitočtu 161,550MHz ráno v 9:00 SELČ probíhalo spojení v síti Povodí Labe. Hlásily se
postupně všechny plavební komory po celém toku Labe a předávali si stavy hladin. Slyšel jsem
všechny, i když některé stanice měli menší kmitočtový zdvih. Kmitočet 172,200MHz byl neustále obsazen německy hovořícími stanicemi. Je to kmitočet, na
který se používá jako sdílený kmitočet i v ČR. Taktéž v pásmu 172MHz jsem ještě poslouchal
pražskou taxislužbu.Nejen centrálu – řídící stanici, ale i jednotlivé vozy. V horském QTH jsem
používal pouze originál pendrekovou anténu a nebylo nutné použít „kouzelné krabičky“. Od
krbu, v domácím QTH jsem byl zvědav na scanner s externími ziskovými anténami. Používám
vlastní výroby čtvrtvlnný GP a vertikál pro AIR BAND dle DK7ZB jehož popis je opět zde na
webu.Vhodná je i anténa DISCONE. V manuálu se píše, že pro připojení externí antény můžete
použít koaxiální kabel RG-58 a pro vzdálenosti větší než 15m se doporučuje koaxiál RG-8. Z
vlastní zkušenosti vím, že je lépe použít kabel H155, který má oproti RG-58 poloviční útlum a
stále ještě rozumnou cenu. Na H155 kabel je možno krimpovat konektory BNC, N a SMA.
Samozřejmě, že je se ziskovými anténami použití výše uvedených „kouzelných krabiček“
nutností. Filtry volíme individuálně a nelze tvrdit, že pásmový filtr je lepší než FM CCIR zádrž a
obráceně. Ziskovější anténa byla hned znát, slyšel jsem provoz z letišť o kterých jsem dříve
neměl ani ponětí. Opět se potvrdil problém se zrcadlovým příjmem silných stanic. Tentokrát jsem „našel“ na
pásmu dvakrát národní VOLMET. Ovšem zcela mě překvapil příjem ATIS LKTB – letiště Brno
Tuřany na vzdálenost cca 200km. Jednalo se pravděpodobně o Troposférické šíření. Dílo
7/9
UNIDEN UBC30XLT
Napsal uživatel OK1UNL
Úterý, 26 Leden 2010 20:16
náhody……….
Uniden UBC30XLT je superhet s dvojím směšováním.1MF je na kmitočtu 51,750MHz což je v
podstatě kmitočet v 1.TV pásmu a 2.MF je na kmitočtu 450KHz.
Bylo by zajímavé vyzkoušet příjem se ziskovou anténou v blízkosti TV vysílače v 1.TV pásmu.
Jedná se o vysílače Cukrák a Ostrava. Předpokládám, že by mohl mít scanner problémy právě
s průnikem těchto silných signálů.
Scannování a poslech - kdy, kde a jak na to.
V manuálu se uvádí velmi správně, že velkým zdrojem informací je právě internet. Ovšem je
nutné vybírat a jistě si časem najdete „své“ weby, které jsou průběžně aktualizované. /odkazy
viz.4/
Kmitočty letišť a VORů najdete na každé letecké mapě ICAO. Taktéž v příručce AIP, která
musí být na každém stanovišti ŘLP. Z webu www.radioscanner.ru si můžete vše nově
stáhnout zdarma, včetně let. předpisů, např. L1.
Poslechem si sami vytvoříte vlastní databázi kmitočtů. Poslech v Air Band pásmu je
nejzajímavější v letním období, a v denní době, kdy je provoz nejsilnější, naopak v nočních
hodinách bývají slyšet většinou jen plánované charterové lety. Bývá dobrou příležitostí využít k
poslechu a vyhledávání v leteckém pásmu dny kdy se v okolí konají různé letecké dny a
ukázky.
Poslech soukromých bezpečnostních služeb v pásmech 150-160MHz je nejlepší právě v
nočních hodinách. Radioamatéry v pásmu 145MHz FM naopak pravděpodobně uslyšíte v denní
době a ještě lépe o víkendu.
Vzhledem k tomu, že kmitočtový rozsah UBC30XLT je v pásmu VHF, vyskytují se podmínky
šíření vln v leteckém pásmu známé z pásma 145MHz. Jedná se hlavně o TROPO a sporadickou vrstvu E . To nám může občas přinést příjemná překvapení. Velký vliv má i profil
terénu mezi anténou scanneru a anténou vysílače.
Závěrečné hodnocení UBC30XLT.
Nepovažuji se za odborníka na problematiku scannerů, jsou jiné uznávané autority.
Skutečností je, že za cca 55 EUR lze přes internetové obchody získat přijímač - scanner,
vhodný pro Airspottery. Velikou výhodou je možnost volit kmitočtový krok 8,33KHz a dále velmi
dobrá odolnost proti pronikání WFM signálů do pásma AIR bandu a přehlednost – čitelnost
displeje.Zlepšila se i dříve tolik kritizovaná citlivost scannerů UNIDEN.
To jsou velké výhody v porovnání s podobným přijímačem firmy Maycom AR-108. Naopak
firma Maycom
vzorně zvládla napájení z externího zdroje. Avšak rozdíl téměř 10ti let je v konstrukci scannerů
znát.
Konec superlativům ? a k nedostatkům UBC30XLT. Nejvíce mne vadí zrcadlový příjem silných
signálů.Není to nějak tragické, ale je to znát hlavně ve spojení se ziskovější anténou GP či
J-pole.Bylo by vhodné, kdyby UBC-30XLT byl vybaven vypínatelným attenuátorem s útlumem
alespoň 20dB. Napravitelnou vadou na kráse je také chybějící konektor pro externí napájení.
Do třetice uživatelé kritizují do jisté míry zvláštní ovládání scannerů od UNIDENů.To je však
věcí zvyku.
Zajímavé by bylo jistě srovnání se současným transceiverem Yaesu VX-3E. Poslech v AIR
bandu je zpestřením práce radioamatéra.
8/9
UNIDEN UBC30XLT
Napsal uživatel OK1UNL
Úterý, 26 Leden 2010 20:16
Příjemný poslech přeje Láďa OK1UNL 73!!!
9/9