prezentaci - Přírodovědné centrum

Transfer silniční dopravou ohrožených
obojživelníků přes komunikace mezi obcemi
Slatina – Černilov a Slatina - Divec v roce 2013
V jarním období vyhledávají dospělí obojživelníci
vodní plochy za účelem reprodukce. Jejich vývojová
stádia jsou na těchto biotopech závislá.
skokan hnědý (Rana temporaria) - pulec
čolek obecný
(Lissotriton vulgaris) - vajíčka
skokan hnědý - snůška
čolek velký (Triturus cristatus) - larva
Důležitou roli v tomto sezónním chování sehrává i homing (domovský pud),
který nutí obojživelníky upřednostnit svoji rodnou louži. Stejné vodní plochy,
stejná zimoviště a pochopitelně i stejné migrační cesty využívají četné
generace obojživelníků již po tisíciletí. Člověk jim však do cesty postavil
smrtící past v podobě frekventovaných silnic, které jsou pro obojživelníky
jen těžko překonatelné.
Naši obojživelníci patří podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, mezi zvláště chráněné druhy živočichů.
Jedním z důvodů úbytku, je jejich masová likvidace v období
jarní migrace, způsobená silniční dopravou. AOPK ČR
dlouhodobě monitoruje kritické úseky komunikací, na kterých
dochází v jarním období k dramatickému snižování populací
těchto ohrožených živočichů.
Takovéto úseky jsou na silnici mezi Slatinou a Černilovem a mezi
Slatinou a Divcem, kde každoročně při jarní migraci přijdou o život
stovky exemplářů druhů ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená
(Pseudepidalea viridis), skokan hnědý (Rana temporaria), čolek velký
(Triturus cristatus) a čolek obecný (Lissotriton vulgaris).
Slatina | Černilov
Zajištění ochrany silniční dopravou ohrožených jedinců, migrujících ze
zimovišť v lese Ouliště, Dehetník a přilehlých luk a polí za účelem
reprodukce do Nového a Hlubokého rybníka, má zcela zásadní význam pro
zachování populací druhů v dané lokalitě.
AOPK ČR navrhuje v dané lokalitě jako ochranné opatření instalaci
zábrany, nebo sběr migrujících jedinců s následným přenosem
přes silniční komunikaci. Vzhledem k hustotě silničního provozu a
šířce tahu je sběr nemožný a bezúčelný.
Nezbytné je tedy vybudování dočasné zábrany znemožňující migrujícím obojživelníkům
vstup do vozovky. Zábrana je opatřena ve směru tahu zemními pastmi (Metodika viz.
Mikátová, B.; Vlašín, M.: Ochrana obojživelníků – Metodika ČSOP č.1, Brno 2002) a
živočichové jsou následně přenášeni přes vozovku. Na takto ošetřeném úseku se zabrání
nežádoucímu úhynu těchto zvláště chráněných druhů s téměř stoprocentní účinností.
- úsek silničních komunikací ošetřený proti nežádoucímu vstupu
obojživelníků do vozovky
Časový harmonogram transferu v roce 2013
10.2. - 4.3.2013 - administrativní příprava transferu a průběžný monitoring
předmětné lokality za účelem zjištění počátku a šíře tahu
4.3. - 7.3.2013 - montáž a aktivace bariery
8.3. - 1.5.2013 - pravidelná každodenní kontrola (1x až 3x denně), přenos
obojživelníků, evidence odchycených druhů a kusů,
průběžná oprava zařízení
2.5. - 10.5.2013 - demontáž zařízení a uvedení do původního stavu
1.5. - 8.6.2013 - vyhodnocení úspěšnosti akce, zpracování výsledků a
závěrečné zprávy
V uvedených lokalitách byla vybudována dočasná bariéra z kašírované fólie v délce
580 m a 1.200 m vynesená na dřevěné kůly se spojkami. Ta byla v celé délce
zapuštěna do země tak, aby ji migrující obojživelníci nemohli podlézt. Na vnitřní
straně ve směru tahu (strana odvrácená od vozovky) byly do země zapuštěny zemní
pasti. Ty byly na dně provrtány, aby mohla dešťová voda volně vsakovat a v pastech
se nehromadila, případně aby voda vztlakem past nevytlačila nad povrch země.
Chytací nádoby byly opatřeny kouskem polystyrenu pro případ zaplavení a na
suchých místech kouskem vlhkého molitanu, zabraňujícím vyschnutí „úlovků“. Každá
z pastí byla rovněž opatřena slabou větvičkou, umožňující únik bezobratlým
živočichům.
Bariéra byla kontrolována 1x
až 3x denně. Při každé
kontrole byly odstraněny
případné provozem vzniklé
závady a proveden přenos
odchycených obojživelníků.
O druhové a početní skladbě
byly vedeny pravidelné
záznamy. Součástí každé
pochůzky byla vždy i kontrola
úseku před a za vybudovanou
zábranou za účelem ověření
skutečné šíře tahu a zjištění
účinnosti opatření.
V roce 2013 byly při záchranném transferu
v uvedených lokalitách zaznamenány
následující druhy obojživelníků:
Bufo bufo (Linnaeus, 1758) - ropucha obecná
Pseudepidalea viridis (Laurenti, 1768) - ropucha zelená
Rana temporaria (Linnaeus, 1758) - skokan hnědý
Lissotriton vulgaris (Linnaeus, 1758) - čolek obecný
Následující stránky přinášejí údaje o počtu v rámci transferu
přenesených jedinců uvedených druhů. Počet jedinců v rámci druhu
je uveden za pomoci lomítka, kdy první číslo přináší údaj o počtu
samců, druhé číslo počet samic a třetí číslo počet mláďat.
Bufo bufo (Linnaeus, 1758) - ropucha obecná
Přeneseno celkem Slatina - Černilov:
2796 jedinců
(2138/607/49)
Přeneseno celkem Slatina - Divec:
5684 jedinců
(3931/1350/403)
Pseudepidalea viridis (Laurenti, 1768) - ropucha zelená
Přeneseno celkem Slatina - Černilov:
2 jedinci (2/0/0)
Přeneseno celkem Slatina - Divec:
7 jedinců (4/2/1)
Rana temporaria (Linnaeus, 1758) - skokan hnědý
Přeneseno celkem Slatina - Černilov:
22 jedinců (18/4/0)
Přeneseno celkem Slatina - Divec:
23 jedinců (18/5/0)
Lissotriton vulgaris (Linnaeus, 1758) - čolek obecný
Přeneseno celkem Slatina - Černilov:
95 jedinců (46/49/0)
Přeneseno celkem Slatina - Divec:
582 jedinců (220/362/0)
V rámci akce byly v lokalitě zaznamenány i následující druhy plazů:
Lacerta agilis (Linnaeus, 1758) - ještěrka obecná
Anguis fragilis (Linnaeus, 1758) - slepýš křehký
Zootoca vivipara (Jacquin, 1787) - ještěrka živorodá
Královéhradecký kraj
Pivovarské náměstí 1245
500 03 Hradec Králové
Realizováno za finanční podpory
Královéhradeckého kraje
Základní článek
Asociace Brontosaura
QUITO
při ZŠ Bezručova ul. 1468
500 02 Hradec Králové
PŘÍRODOVĚDNÉ CENTRUM
Pamětníci v této lokalitě vzpomínají na každoroční
masakrování migrujících obojživelníků, kdy byla
vozovka pokryta souvislou vrstvou jejich mrtvých
těl. Naše občanské sdružení provádí transfer již
desátým rokem. Lze konstatovat, že několikaletá
ochrana obojživelníků, zejména pak ropuch
obecných, v tomto kolizním úseku silnice přináší
ovoce v podobě stabilizace populace s tendencí
k jejímu posílení. Za úspěch opakované akce lze
považovat i skutečnost, že jarního tahu za účelem
reprodukce se začala účastnit i menší zvířata než
bylo zvykem v letech předešlých. Hypotézu o
omlazení a posílení přestárlé a dopravou
zdecimované populace snad potvrdí výsledky
příštích transferů.
Děkujeme!