závěrečná zpráva 5.3. - Komplexní monitorovací systém přírodního
Transkript
EKOTOXA.s.r.o Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 „Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu“ Lučinka - Hájek jih – prostřední poldr (letní aspekt) Vodní brouk potápník (Dytiscus sp.) 5.3 Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření ve vybraných lokalitách Moravskoslezského kraje Závěrečná zpráva Zpracovatel: RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. Termín: 14. 1. 2011 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. Obsah 1 2 3 4 5 6 7 Cíl průzkumu ............................................................................................................................. 3 Popis Sledovaných Lokalit ......................................................................................................... 4 2.1 Lučinka - Hájek jih............................................................................................................ 4 2.2 Lučinka - Hájek střed ........................................................................................................ 5 2.3 Nebesák ............................................................................................................................ 7 Použitá metodika ........................................................................................................................ 9 Výsledky.................................................................................................................................. 11 4.1 Botanika.......................................................................................................................... 11 4.2 Hydrobiologie ................................................................................................................. 16 4.3 Batrachologie .................................................................................................................. 23 Definice ohrožujících faktorů druhů a jejich biotopů na lokalitě................................................ 25 5.1 Vyšší rostliny .................................................................................................................. 25 5.2 Vodní bezobratlí.............................................................................................................. 25 5.3 Obojživelníci................................................................................................................... 26 Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského využívání . 28 6.1 Vyhodnocení efektivity realizovaných revitalizačních opatření ........................................ 28 6.2 Návrh managementových zásahů v revitalizovaných lokalitách........................................ 31 Seznam použitých informačních zdrojů .................................................................................... 34 7.1 Determinační literatura .................................................................................................... 34 7.2 Ostatní literatura.............................................................................................................. 34 Seznam příloh: Obr. I: Tab. I: Tab. II: Obr. II: Tab. III: Obr. III: Tab. IV: Lučinka – Hájek jih – dílčí plochy botanické inventarizace Lučinka – Hájek jih - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách (rok 2010) Fytocenologické snímky vybraných společenstev na lok. Lučinka – Hájek jih Lučinka – Hájek střed – dílčí plochy botanické inventarizace Lučinka – Hájek střed - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách (rok 2010) Nebesák – dílčí plochy botanické inventarizace Nebesák - Seznam všech zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 2 EKOTOXA.s.r.o. 1 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí CÍL PRŮZKUMU Na území Moravskoslezského kraje byla provedena řada revitalizačních opatření, jejichž cílem byla přírodní obnova vybraných lokalit, v minulosti degradovaných necitlivými zásahy. Efektivita realizovaných revitalizačních opatření na území kraje dosud nebyla komplexně vyhodnocena. Z tohoto důvodu byl do ucelené studie s názvem „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje“ zařazen také průzkum zaměřený na vyhodnocení biologického přínosu revitalizací na vybraných lokalitách. Jedná se o lokality Lučinka – Hájek jih a Lučinka – Hájek střed (u Dolní Moravice) a Nebesák (u Horního Benešova). Všechny tři lokality se nachází na Bruntálsku (viz Obr. 1). Obr. 1: Situační mapa zájmového území s lokalitami Lučinka – Hájek jih a Lučinka – Hájek střed (u Dolní Moravice) a s lokalitou Nebesák (u Horního Benešova) Cílem prováděného průzkumu bylo prostřednictvím botanické, batrachologické a hydrobiologické inventarizace vyhodnotit efektivitu realizovaných revitalizačních opatření. Cílem bylo vyhodnotit, zdali došlo provedenými zásahy ke zvýšení přírodní hodnoty území, jež je indikována zvýšením biotopické a druhové diverzity a zastoupením indikačních druhů či celých skupin živočichů a rostlin. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 3 EKOTOXA.s.r.o. 2 2.1 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí POPIS SLEDOVANÝCH LOKALIT LUČINKA - HÁJEK JIH Lokalita Lučinka - Hájek jih zahrnuje nejjižněji položené údolí potoka – pravobřežního přítoku Moravice v polích na svazích Moravické hory. Prameniště potoka se nachází v nadmořské výšce 638 m n.m., ústí ve výšce 573 m n.m. Celé údolí od pramene potoka po jeho ústí do Moravice je 1590 m dlouhé. Na většině délky toku byly v 70. letech minulého století provedeny podobné zásahy jako na sousední lokalitě (Lučinka – Hájek střed) – zaklenutí toku, odstranění břehových porostů a rozorání bývalých druhově pestrých nivních luk. Při jarním tání a při letních přívalových deštích zde voda přesto tekla po povrchu a erodovala ornici. Otevřený (i když zahloubený, zregulovaný a napřímený) zůstal pouze na spodním úseku toku (nad silnicí). Na nejspodnějším úseku (mezi silnicí a ústím do Moravice) se potok rozléval do mokřadů v aluviu Moravice (PR Niva Moravice). V roce 1997 a 1998 bylo v této části koryto potoka obnoveno, aby nedocházelo k další eutrofizaci společenstev chráněného území. Realizovaná opatření na lokalitě Lučinka – Hájek jih vycházela z celkové koncepce řešení krajinného prostoru východního úbočí Moravické hory a opíraly se o praktické zkušenosti z realizace předchozích prací v severněji položených údolích (Lučinka – Hájek střed a Lučinka – Hájek sever). I zde byla provedena komplexní revitalizace potoka – tok byl odtrubněn a vytvarován do přirozeného koryta s nízkou průtočnou kapacitou (možnost vybřežování). Jako protierozní a retenční opatření zde byly i v tomto údolí vybudovány dva průtočné poldry. Po dokončení terénních a hydrotechnických úprav byly provedeny vegetační úpravy - vysázeny břehové porosty a rekonstruovány květnaté nivní louky. Realizační fáze revitalizace byly rozděleny do dvou etap: v první etapě v roce 2000 byla provedena hlavní technická opatření (odtrubnění potoka a výstavba průtočných poldrů s regulovatelnými stavidly), v roce 2001 bylo dotvarováno nové koryto potoka a postupně realizována výsadba dřevin a rekonstrukce druhově pestrých přípotočních nivních luk. Plošná výsadba dřevin byla realizována nad spodním zaústěním revitalizovaného potoka, nad dolním poldrem v místech zaústění melioračních hlavníků a pod vybudovaným přejezdem polní cesty. Tyto plochy byly před vysázením oploceny uzlíkovým pletivem Bulvark (výška 150 cm) umístěným na dřevěných kůlech 4 m od sebe. Sazenice dřevin byly na těchto oplocených plochách vysazovány ve sponu 120 x 100 cm, přičemž podél oplocení byl vysázen hustý plášť keřů. Pro výsadby bylo použito 1220 ks tříletých školkovaných sazenic stromů 70+ a 200 ks odrostků 100+. Sazenice byly sázeny ručně do jamek 25 x 25 cm, odrostky do jamek 35 x 35 cm. Do břehových porostů byly vysazovány sazenice stromů 100+ a 150+ a keřů ve výše uvedeném sortimentu ve směsi podle procentuálního zastoupení. Sazenice stromů 100+ byly všechny opatřeny dřevěnými kůly 150 cm vysokými, ke kterým byly vyvázány. Sazenice jasanů byly v těchto porostech chráněny proti poškození zvěří individuálními obaly ATRO 120 cm. Výsadba dřevin břehových porostů byla prováděna ručně do jamek o průměru větším než 35 cm (podle kořenových systémů konkrétních Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 4 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. sazenic), které budou hloubeny jednak ručně, jednak lehkou mechanizací (bagr s podkopem 60 cm). Tab. 1: Dřeviny vysazované na lokalitě Lučinka – Hájek jih český název latinský název sazenice stromů 150+ celkem 500 ks jasan ztepilý Fraxinus excelsior olše lepkavá Alnus glutinosa javor klen Acer pseudoplatanus sazenice stromů 100+ celkem 800 ks jasan ztepilý Fraxinus excelsior olše lepkavá Alnus glutinosa javor klen Acer pseudoplatanus bříza bradavičnatá Betula verrucosa vrba jíva Salix caprea sazenice stromů 70+ celkem 8.600 ks jasan ztepilý Fraxinus excelsior olše lepkavá Alnus glutinosa javor klen Acer pseudoplatanus bříza bradavičnatá Betula verrucosa vrba jíva Salix caprea sazenice keřů 3/1 – celkem 1.200 ks vrba křehká Salix fragilis vrba košíkářská Salix viminalis vrba popelavá Salix cinerea hloh obecný Crataegus monogyna kalina obecná Viburnum opulus střemcha hroznatá Padus racemosa celkem sazenic dřevin: 11 100 ks 2.2 % zastoupení počet sazenic 40 40 20 200 200 100 30 30 20 10 10 240 240 160 80 80 30 30 20 10 10 2.580 2.580 1.720 860 860 30 30 10 10 10 10 360 360 120 120 120 120 LUČINKA - HÁJEK STŘED Lokalita Lučinka - Hájek střed se nachází na území k.ú. Dolní Moravice při severní hranici Nízkého Jeseníku a zahrnuje mělké údolí potoka Lučinka (též Luční potok) na svazích Moravické hory. Celé údolí Lučinky od pramene potoka po jeho ústí do Moravice je více než 1 650 m dlouhé. V dolních dvou třetinách byl potok v 70. letech minulého století v rámci realizace melioračních opatření zatrubněn, břehové porosty byly odstraněny a bývalé druhově pestré nivní louky byly rozorány a spojeny s okolními poli. Důsledkem necitlivých zásahů byla extrémní eroze půdy na těchto 500 až 1000 m dlouhých svazích, přestože zde některé pozemky byly zatravněny. Rýhová eroze se pravidelně objevovala na většině zdejších svahů, místy se vytvořily erozní rýhy i 1 - 2 m hluboké. Erozí docházelo k odplavování ornice, která se dostávala přes silnici do údolní nivy řeky Moravice, které je přírodně velmi cenným územím (chráněným jako PR Niva Moravice). Zde docházelo k nežádoucí sedimentaci splavenin a eutrofizaci původně oligotrofních až rašelinných ekosystémů. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 5 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. Revitalizační opatření na lokalitě Lučinka – Hájek střed zahrnovala renaturalizaci toku, rekonstrukci okolních luk a břehových porostů v údolí potoka. Akce byla časově rozdělena na 2 etapy - v roce 1999 byly provedeny všechny potřebné zemní a technické práce, v roce 2000 pak byly provedeny úpravy nově se tvořícího koryta potoka a výsadby dřevin do břehových porostů a skupin autochtonních dřevin do vznikajících přípotočních luk. Na toku Lučinky byly v rámci revitalizačních opatření vybudovány dva suché poldry. Ve střední části toku, asi 650 m nad silnicí, byl vybudován menší suchý poldr se sypanou homogenní hrází, v dolní části toku (cca 200 m nad silnicí) podobným způsobem druhý suchý poldr. Hlavním cílem vybudování obou nádrží bylo zachycovat přívalové vody a splaveniny. Oba poldry jsou řešeny jako průtočné, v nichž je průtok běžného množství vody (do 20 l/s) zajištěn betonovými trubkami v tělese hrází, vyšší přívalové průtoky jsou přepouštěny přes hráz přelivem z lomového kamene. Tab. 2: Dřeviny, vysazované (a následně dosazované) na lokalitě Lučinka – Hájek střed český název latinský název sazenice stromů 150+ jasan ztepilý Fraxinus excelsior olše lepkavá Alnus glutinosa javor klen Acer pseudoplatanus sazenice stromů 100+ jasan ztepilý Fraxinus excelsior olše lepkavá Alnus glutinosa javor klen Acer pseudoplatanus bříza bradavičnatá Betula verrucosa vrba jíva Salix caprea sazenice stromů 70+ jasan ztepilý Fraxinus excelsior olše lepkavá Alnus glutinosa javor klen Acer pseudoplatanus bříza bradavičnatá Betula verrucosa vrba jíva Salix caprea sazenice keřů 3/1 vrba křehká Salix fragilis vrba košíkářská Salix viminalis vrba popelavá Salix cinerea hloh obecný Crataegus monogyna kalina obecná Viburnum opulus střemcha hroznatá Padus racemosa celkem sazenic dřevin pro dosadbu: 556 ks % zastoupení počet sazenic vysázených v roce 2000 počet sazenic pro dosadby v roce 2001 40 40 20 380 380 190 35 35 15 30 30 20 10 10 480 480 320 160 160 40 40 30 14 14 30 30 20 10 10 366 366 244 122 122 35 35 23 10 10 30 30 10 10 10 10 708 708 236 236 236 236 70 70 20 20 20 20 Vegetační úpravy na lokalitě zahrnovaly výsadbu stromů a keřů. Celkem bylo v roce 2000 vysazeno 950 ks sazenic stromů o výšce přes 150 cm, 1600 ks sazenic stromů o výšce 100 cm, 1220 ks sazenic stromů kolem 70 cm a 2360 ks sazenic keřů. Výsadby byly zčásti Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 6 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí chráněny uzlíkovým pletivem, zčásti individuálními obaly. Ke všem vyšším sazenicím (100+ a 150+) byly pro stabilizaci instalovány kůly nebo trojnožky. Následná péče zahrnovala obžínání vysazených sazenic a opravy stalibizačních kůlů a trojnožek, případně doplnění kůlů a individuálních obalů. V podzimním termínu bylo také provedeno dosazení sazenic namísto uhynulých exemplářů. Podle zkušeností z předchozích akcí je zde počítáno s úhynem a doplněním méně než 10% počtu vysázených sazenic, přičemž sortiment i velikostní a věková struktura zůstávají pro dosadbu stejné. 2.3 NEBESÁK Lokalita Nebesák je situována východně od obce Horní Benešov, přibližně 10 km východně od města Bruntálu, v bezprostřední blízkosti silniční komunikace č. 11 mezi Bruntálem a Opavou. Severně od lokality se nachází čerpací stanice a areál bývalého zemědělského družstva (místo zvané „Kukačka“). Stanovištně je území poměrně pestré, zahrnuje vodní nádrž s přilehlými tůněmi, původní i nově založené fragmenty lesů a podmáčené louky. V rámci terminologie ÚSES je lokalita vedena jako lokální biocentrum (LBC) s názvem Nebesák. Na lokalitě bylo provedeno biologické hodnocení a plán ÚSES (Bureš 2001), takže jsou k dispozici věrohodné informace o biologické hodnotě daného území před realizací revitalizačních opatření. Již před provedenými zásahy představovalo území bohatou mozaiku přírodních stanovišť, jak dokládá jejich výčet ze zpracovaného biologického hodnocení: 1. Rybníček a vodní tůně (rybníček souvisle zarosten porostem okřehku) 2. Porosty náletových dřevin (vrby, jívy, osiky, olše, břízy, bezy) kolem rybníčku 3. Nově vznikající mokřady na louce podél polní cesty (porosty ostřic, vlhkomilných trav a bylin) 4. Louky ve středním a jižním prostoru biocentra (druhově chudé i poměrně pestré mezofilní, místy až mírně podmáčené louky) 5. Podmáčené olšiny na jižním okraji biocentra 6. Smíšený porost listnatých a jehličnatých dřevin na jihozápadním okraji biocentra (smrk, modřín, bříza, osika, jasan, vejmutovka) Již v období před provedenými revitalizačními zásahy byla na lokalitě zjištěna přítomnost řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů (Bureš 2001). Mezi ochranářsky významné rostliny, rostoucí na lokalitě, patřily stolístek přeslenatý (Myriophyllum verticillatum), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), čertkus luční (Succisa pratensis) a ostřice latnatá (Carex paniculata). I když se nejedná o zákonem chráněné druhy, jsou uvedeny na celostátním Červeném seznamu v kategoriích C4, případně C3. Ze zákonem chráněných druhů obojživelníků byli na lokalitě registrováni kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená (Bufo viridis) a rosnička zelená (Hyla arborea). Z plazů zde byli nalezeni užovka obojková (Natrix natrix), ještěrka Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 7 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Také z ornitologického hlediska byla lokalita označena za významnou. Během průzkumů bylo zjištěno celkem 33 druhů ptáků (Bureš 2001). Ze zvláště chráněných druhů v kategorii silně ohrožených byli pozorováni chřástal polní (Crex crex) a chřástal vodní (Rallus aquaticus), z ohrožených druhů pak bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), rorýs obecný (Apus apus) a vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Zajímavý nález představovala také slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). Ornitologický význam spočívá v pravidelném výskytu několika zákonem chráněných druhů ptáků a velké druhové diverzitě na relativně malé ploše biocentra. Tab. 3: Seznam druhů obojživelníků, zjištěných na lokalitě Nebesák během průzkumů prováděných před započetím revitalizačních zásahů (Bureš 2001) České jméno kuňka obecná ropucha obecná ropucha zelená rosnička zelená skokan hnědý Druh Latinské jméno Bombina bombina Bufo bufo Bufo viridis Hyla arborea Rana temporaria Kategorie ochrany O O O SO - O...ohrožený druh, SO...silně ohrožený druh (podle vyhlášky č. 395/92 Sb.) Revitalizační zásahy na lokalitě Nebesák byly provedeny v roce 2003. V rámci revitalizace byla obnovena silně zazemněná vodní nádrž a vysázena dřevinná vegetace na dvou místech – mezi silnicí a vodní nádrží (celkem 400 kusů keřů na ploše 2400 m2 - 200 ks Rosa canina + Crataegus monogyna, 200 ks Salix purpurea + S. viminalis) a v oplocené části na parcele č. 2097/4 (celkem 3100 kusů stromů a keřů na ploše 5639 m2 - 2.400 Alnus glutinosa + Fraxinus excelsior, 700 ks Salix fragilis). Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 8 EKOTOXA.s.r.o. 3 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí POUŽITÁ METODIKA Základem hodnocení efektivity revitalizačních opatření na vybraných lokalitách bylo postaveno na floristické inventarizaci, batrachologické inventarizaci a inventarizaci makrozoobentosu (v tekoucích i stojatých vodách). Hodnoceny byly změny bioty na lokalitách a aktuálně získaná data následně srovnána se stavem před provedenými zásahy. Ze získaných biologických dat byla v další fázi vytvořena nálezová databáze, jež byla převedena do databáze AOPK ČR (NDOP). Důležitým výstupem práce jsou také doporučení vhodných managementových opatření na všech sledovaných lokalitách. Po dohodě se zadavatelem vycházely batrachologické a botanické průzkumy metodologicky z aktuálních a platných metodik (Janáčková et al. 2009). Při batrachologických průzkumech byly kombinovány denní a noční návštěvy, v létě byla přítomnost obojživelníků ověřována pouze přes den a za soumraku. Při denních návštěvách byli obojživelníci vyhledáváni vizuálně (snůšky, pulci, dospělci) a doplňkově také akusticky. Při nočních návštěvách byly žáby sledovány zejména prostřednictvím jejich akustických projevů, doplňkově také vizuálně (se silným světlem). Odchyt obojživelníků (pulců) byl prováděn pouze ve výjimečných případech, za účelem přesné determinace. Celkem bylo provedeno 6 návštěv se zaměřením na průzkum žab a čolků, a to v termínech 28.3., 16.4., 10.5., 4.6., 12.6. a 5.8. Botanický průzkum byl zahájen také na začátku dubna, aby byly zachyceny rostliny jarního aspektu. Až do konce června – do plného rozvoje vegetace – probíhal floristický průzkum všech tří lokalit, přičemž byly zapisovány všechny druhy cévnatých rostlin na jednotlivých vylišených segmentech. Segmenty byly odlišeny podle celkového charakteru vegetace: na lokalitě Lučinka - Hájek jih bylo takto odlišeno, popsáno a podrobně prozkoumáno celkem 15 segmentů, na lokalitě Lučinka – Hájek střed celkem 11 segmentů a na lokalitě Nebesák celkem 8 segmentů. Na lokalitě Lučinka – Hájek jih byl botanický průzkum prováděn 1. dubna, 16. dubna, 16. června, 20. června a 24. června, na lokalitě Lučinka – Hájek střed proběhly botanické exkurse 1. dubna, 16. dubna, 23. června a 8. července, na lokalitě Nebesák 2. dubna, 16. dubna a 6. června. Při každé botanické exkursi byla pořizována podrobnější fotodokumentace. Prováděná botanická inventarizace probíhala podle metodiky AOPK (Janáčková et al. 2009), pro fytocenologické zápisy (snímky) byla použita Braun-Blanquetova sedmičlenná stupnice. Determinace rostlin byla prováděna na místě nebo dodatečně doma ze sebraných vzorků podle běžných určovacích pomůcek, použitá botanická nomenklatura – Kubát et al. (2002). Autorem botanické části studie je RNDr. Leo Bureš (Podlesí). Metodika inventarizačního průzkumu makrozoobentosu vodních toků byla provedena podle Metodiky odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou PERLA (Kokeš et Němejcová 2006). Systém PERLA byl vytvořen pro hodnocení ekologického stavu toků a je v souladu s požadavky Rámcové Směrnice (WFD) (2000). Metoda je používaná pro odběr vzorků makrozoobentosu z broditelných tekoucích vod (tzn. do 1 m hloubky, rychlost proudu do 1 m.s-1). Odběr vzorků byl prováděn za normálního, případně podnormálního vodního stavu (Q270d a nižší). Metoda PERLA je založena na multihabitatovém odběru, při kterém jsou habitaty v toku vzorkovány proporcionálně podle jejich výskytu v odběrovém úseku toku. Pro odběr se používá standardní metoda tříminutového semikvantitativního multihabitatového vzorkování s použitím ruční bentosové sítě. U jednotlivých taxonů je Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 9 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. počítána abundance. Odebrané vzorky byly fixovány čtyřprocentním roztokem formaldehydu a převezeny do laboratoře. V laboratoři byli ze vzorků živočichové vybráni a determinováni za pomocí binokulární lupy, mikroskopu a určovacích klíčů uvedených v seznamu použité literatury. Na každém odběrném profilu toku byly v roce 2010 realizovány dva odběry – jeden jarní (konec května) a jeden pozdně letní (počátek září). Tab. 4: Seznam profilů tekoucích vod s realizovaným průzkumem makrozoobentosu Lokalita Lučinka – Hájek jih Sublokalita Dolní profil Horní profil Lučinka - Hájek střed Dolní profil Horní profil Lokalizace Popis 49°57'31.91"N, 17°19'34.857"E 49°57'35.198"N, 17°19'17.848"E 49°57'41.649"N, 17°19'48.178"E 49°57'44.808"N, 17°19'27.899"E Vlásečnice s šířkou koryta do 1 m a převahou jemného substrátu dna Vlásečnice s šířkou koryta do 1 m a převahou jemného substrátu dna Drobný vodní tok s šířkou koryta do 1,5 m a štěrkovitým dnem Vlásečnice s šířkou koryta do 1 m a převahou jemného substrátu dna Inventarizace průzkumu makrozoobentosu stojatých vod měla být podle zadání prováděna podle Metodiky odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu stojatých vod (Adámek 2006). Citovaná metodika je však určena pro monitoring velkých a hlubokých stojatých vod se zaměřením na pouhé dvě taxonomické skupiny – larvy pakomárů (Chironomidae) a maloštětinaté červy (Oligochaeta). Všechny sledované biotopy stojatých vod na obou lokalitách však patří k mělkým a plošně malým, s významným podílem litorálních porostů. Aby byla podchycena diverzita zoobentosu v celé šíři a ve všech taxonomických skupinách, byla zvolena jiná metoda, běžně používaná při vzorkování stojatých vod. Vzorky zoobentosu byly odebírány za pomocí bentické sítě (případně cedníku) ze všech podkladů přítomných na lokalitě (zejména organický sediment, listový opad, živá a rozkládající se vegetace, dřevo). Odebrané vzorky zoobentosu byly na místě fixovány čtyřprocentním roztokem formaldehydu a převezeny do laboratoře. Zachycení živočichové byli vybráni na bílé misce a pomocí binokulární lupy a mikroskopu determinováni. Nalezení živočichové byli determinováni na nejnižší taxonomickou úroveň podle determinačních zkušeností autora. Na všech biotopech stojatých vod byly v roce 2010 provedeny dva odběry – jarní (konec května) a podzimní (půlka září). Seznam sledovaných lokalit stojatých vod uvádí Tab. 5. Tab. 5: Seznam sledovaných stojatých vod s realizovaným průzkumem makrozoobentosu Lokalita Lučinka – Hájek jih Sublokalita Dolní poldr Prostřední poldr Lučinka - Hájek střed Dolní poldr Horní poldr Nebesák Vodní nádrž Velká tůň Tůně v zadním lese Tůň u silnice Lokalizace Popis 49°57'31.509"N, 17°19'40.297"E 49°57'33.673"N, 17°19'24.426"E 49°57'42.29"N, 17°19'45.247"E 49°57'45.095"N, 17°19'23.294"E 49°58'7.496"N, 17°36'58.736"E 49°58'7.398"N, 17°37'1.668"E 49°58'1.84"N, 17°36'56.069"E 49°58'9.643"N, 17°36'58.664"E Průtočná nádrž (poldr) se silně kolísavou hladinou vody Průtočná nádrž (poldr) s málo kolísavou hladinou vody Průtočná nádrž (poldr) se silně kolísavou hladinou vody Průtočná, zanesená nádrž (poldr), z větší části zarostlá vegetací Bezodtoká nádrž rybničního typu Členitá tůň v olšině v. od nádrže Soustava tůní a rozlitin v olšině Malá luční tůň v blízkosti silnice Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 10 EKOTOXA.s.r.o. 4 4.1 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí VÝSLEDKY BOTANIKA 4.1.1. Lučinka - Hájek jih Lokalita Lučinka – Hájek jih představuje z botanického hlediska poměrně heterogenní území, a proto byla rozdělena na celkem 13 dílčích ploch (DP). Dílčí plochy byly vyneseny do leteckého snímku, který je uveden v příloze této práce (Obr. I) . Zde je také uveden seznam všech druhů vyšších rostlin, zjištěných na jednotlivých dílčích plochách (Tab. I). Botanická charakteristika dílčích ploch je uvedena v následujícím přehledu. DP 1 – Horní vodní nádrž – retenční prostor nádrže, hráz, břehy. Po celou dobu existence je zde minimum zadržené vody, pouze při jarním tání a při přívalových deštích. Na obnažené půdě vyhrnutého retenčního prostoru probíhá sukcese, většina dřevin z náletů (vrby, břízy). DP 2 – Revitalizovaný tok pod hrází horní nádrže, řídká neoplocená výsadba dřevin (vrby, olše, jasan). DP 3 – Revitalizovaný tok nad prostřední nádrží, široký pruh husté oplocené výsadby dřevin. Vysazeny olše, jasany, kleny, po severním okraji v plášti břízy, na jižním v plášti keře – hloh a růže. V podrostu převládá bršlice (Aegopodium podagraria), kerblík (Anthriscus sylvestris), starček (Senecio ovatus), kopřiva (Urtica dioica), lipnice obecná (Poa trivialis) a chrastice (Baldingera arundinacea), hojně šťovík (Rumex obtusifolius) a bodlák (Carduus personata), na světlinkách luční druhy. Do jižního pláště pronikají luční druhy ze sousední DP 12. Vegetační strukturu vzniklé husté listnaté mlaziny zachycuje fytocenologický snímek LJ 2 (viz příloha). DP 4 – Prostřední vodní nádrž – retenční prostor nádrže, hráz, břehy. V posledních 5 letech držena na plném stavu vody. Ve velmi dobře se vyvíjejícím litorálu orobinec (Typha latifolia i Typha angustifolia) a ostřice (Carex riparia, C. rostrata, C. vesicaria), vysazen leknín (Nymphaea alba). Před několika lety početná populace rdestu (Potamogeton natans), v současnosti jen nepatrný zbytek. DP 5 – Mezofilní loučka pod hrází prostřední nádrže. Rudiment druhově pestré louky sv. Arrhenatherion, lišící se od víceletek na DP 13. Nalezen 1 exemplář kvetoucího, zákonem chráněného vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia). DP 6 – Revitalizovaný tok mezi prostřední a dolní nádrží, široký pruh husté oplocené výsadby dřevin. Nyní hustá listnatá mlazina, na sušších místech více klenu, ve vlhčích partiích olše a jasan. V severním plášti řada bříz, v jižním vysazeny keře – hlohy a růže. V podrostu husté mlaziny převládá kerblík (Anthriscus sylvestris), starček (Senecio ovatus), kopřiva (Urtica dioica), bršlice (Aegopodium podagraria), lipnice obecná (Poa trivialis) a chrastice (Baldingera arundinacea), do jižního pláště pronikají luční druhy ze sousední DP 12. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 11 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí DP 7 – Dolní vodní nádrž – retenční prostor nádrže, hráz, břehy. Rybníček během roku se silně kolísavou hladinou vody, často nízká hladina - přesto se tu drží plovoucí makrofyta – okřehek (Lemna minor) a závitka (Spirodela polyrhiza). V litorálu převládá chrastice (Baldingera arundinacea), ojediněle malé semenáčky břízy a osiky. DP 8 – Revitalizovaný tok v údolí pod hrází dolní nádrže. Původně malý lesík náletových bříz na pravobřežním svahu, oplocená výsadba dřevin v celém prostoru (společně s DP 9). Vysazeny hlavně jasany, olše a vrby. V současnosti zabuřenělá listnatá mlazina. Strukturu porostu na levobřežním svahu zachycuje fytocenologický snímek LJ 1 (viz příloha). DP 9 – Pravobřežní svah údolí potoka pod dolní nádrží, původně dlouhodobě nekosená mezofilní louka (třezalkou degradující Trifolio-Festucetum rubrae), v roce 2001 výsadba dřevin v oplocence společné s DP 8. Vysazeny hlavně buky, méně kleny a jilmy. DP 10 – Kulturní smrčina s prvky původních bučin v podrostu. Bez revitalizačních zásahů. V podrostu směs acidofilních i mezofilních druhů: metlička (Avenella flexuosa), pstroček (Maianthemum bifolium), borůvka (Vaccinium myrtillus), konvalinka (Convallaria majalis), kostřava (Festuca altissima), lipnice (Poa nemoralis), pšeníčko (Milium effusum) aj. DP 11 – Revitalizovaný dolní úsek toku, liniová výsadba dřevin s individuální mechanickou ochranou. V současnosti úzký pruh nekosené buřeně na levém břehu potoka, na něm v roce 2001 realizována výsadba jívy, klenu a kaliny. Na pravém břehu smrčina (DP 10). DP 12 – Navazující louka (víceletka) jižně od revitalizovaného úseku potoka. Patrně byla vyseta travní směs s dominantní lipnicí luční (Poa pratensis), do porostu se však rychle dostává řada druhů květnatých mezofilních luk: kopretina (Leucanthemum vulgare), zvonek (Campanula patula), jestřábník (Hieracium pratense), rezekvítek (Veronica chamaedrys) apod. Na otevřenějších místech i turan (Erigeron acris), zběhovec ženevský (Ajuga genevensis) a vratič (Tanacetum vulgare). DP 13 – Navazující louka (víceletka) severně od revitalizovaného úseku potoka. Travní porost dosud otevřený, proto v něm roste řada plevelů, např. turan (Erigeron acris), lnice (Linaria vulgaris) nebo vikev (Vicia sativa), ale i subtermofilní druhy – zběhovec (Ajuga genevensis) a jetel rolní (Trifolium arvense). V otavách pak hojně škarda (Crepis biennis). V území lokality Lučinka - Hájek jih bylo zjištěno několik zákonem chráněných nebo dnes již vzácných druhů vyšších rostlin, jež jsou uvedeny v následujícím přehledu. kontryhel lysý (Alchemilla glabra) – v celostátním červeném seznamu byl, v poslední verzi není, je ale na regionálním červeném seznamu Moravskoslezského kraje (C4); v území zjištěn na několika místech Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 12 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí lakušník niťolistý (Batrachium trichophyllum) – nejvzácnější a nejvýznamnější druh lokality, na celostátním červeném seznamu v kategorii ohrožených druhů (C3), velmi omezená populace ve vodě prostřední vodní nádrže (DP 4) leknín bílý (Nymphaea alba) – druh chráněný (kategorie silně ohrožené), zde zjevně vysazen na prostřední nádrži, 6 bohatě kvetoucích exemplářů (DP 4) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) – chráněný druh (kategorie ohrožený) – jediný kvetoucí exemplář na mezofilní loučce na DP 5 kříženec vrby rozmarýnolisté a vrby nachové (Salix x parviflora); vrba rozmarýnolistá je na celostátním červeném seznamu v kategorii ohrožených druhů (C3), kříženec (který pochází z nedaleké lokality u Malé Morávky) zde byl vysazen na třech místech kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum) – na celostátním červeném seznamu v kategorii C4a, zde ojediněle na dolním okraji DP 9 4.1.2. Lučinka - Hájek střed Stejně jako na předchozí lokalitě bylo území rozděleno do několika vegetačně homogenních dílčích ploch, jež jsou uvedeny v příloze této zprávy (viz Obr. II a Tab. III). Botanickou charakteristiku dílčích ploch uvádí následující přehled: DP 1 – Horní poldr – vlastní nádrž, hráz a břehy včetně porostů náletových dřevin. Rybníček rychle zarůstá zevarem (Sparganium erectum), orobincem (Typha latifolia), chrasticí (Baldingera arundinacea) a skřípinou (Scirpus sylvaticus). Nádrž má nízkou stabilní hladinu, odtok je zajištěn betonovým potrubím uvnitř hráze, přeliv hladiny maximálního stavu je vyložen kamenivem a vede do stejného vývařiště jako potrubí pro stabilní odtok. DP 2 – Volná plocha pod hrází horního poldru - nekosená louka kolem potoka, převládá chrastice (Baldingera arundinacea), velký porost devětsilu (Petasites hybridus), na břehu revitalizovaného potoka vysazeny jasany a olše (s individuální mechanickou ochranou). V severní části přechod do mezofilní louky, na níž se v roce 2010 objevil chráněný vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). DP 3 – Revitalizovaný potok a neoplocená (s individuální mechanickou ochranou) výsadba dřevin – olše, jasany a kleny. Mělké koryto potoka stabilizované, mělké, při každé větší vodě přirozené rozlivy. DP 4 – Revitalizovaný potok a výsadba dřevin (v dolní části neoplocená, v horní menší plocha s keři v plášti oplocená). Vysazena zde byla olše lepkavá i olše šedá, jasan, klen, vrby, růže, hloh, kalina a střemcha. V zástinu dřevin v podrostu častá kopřiva (Urtica dioica), starček (Senecio ovatus), svízel (Galium aparine), kerblík (Anthriscus sylvestris), hluchavka Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 13 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí (Lamium maculatum), bršlice (Aegopodium podagraria), na volnějších místech převládá chrastice (Baldingera arundinacea). DP 5 – Dolní poldr – vlastní nádrž, hráz a břehy. Hráz byla postavena tak, aby zůstaly nedotčeny dva velké staré jasany a na severním okraji stará mohutná střemcha a starý keř bezu černého. Nádrž má nízkou stabilní hladinu a velký retenční prostor, odtok nízké hladiny je betonovou trubkou uvnitř hráze, přeliv hladiny maximálního stavu je vyložen kamenivem a vede do stejného vývařiště jako trubka pro stabilní odtok. Maximální hladina je zde dosažena několikrát do roka, pravidelně při jarním tání a nepravidelně při letních přívalech. Při nízké hladině je zbylá plocha porostlá z větší části chrasticí (Baldingera arundinacea). DP 6 – Revitalizovaný potok a neoplocená výsadba dřevin. Vysazeny olše, jasany, kleny a vrby, jasany a kleny s individuální ochranou a odrostlé vrby popelavé v obvodových trojnožkách. V současnosti plocha nekosená, nepravidelné koryto potoka stabilizované, mělké, při každé větší vodě přirozené rozlivy. Na většině plochy mezi dřevinami nyní převládá chrastice (Baldingera arundinacea). DP 7 – Revitalizovaný potok a oplocená výsadba dřevin. Na podzim 2000 do předem oplocené plochy po loňském vyzvedávání melioračních trubek a letošních úpravách koryta potoka částečně již zarostlé víceletky vysazeny autochtonní dřeviny, olše, jasany, kleny a vrby, do pláště pak střemcha, kalina, růže a hloh. V roce 2005 se zde objevila lupina (Lupinus polyphyllus), která postupně expandovala na větší část plochy. V současnosti zapojená listnatá mlazina s podrostem odlišným od původní víceletky. V podrostu nyní převládá kopřiva (Urtica dioica), svízel (Galium aparine) a bršlice (Aegopodium podagraria). DP 8 – Navazující louky (víceletka) jižně od revitalizovaného potoka. Travní porost s převládající srhou (Dactylis glomerata) dosud otevřený, proto v něm roste řada plevelů, např. turan (Erigeron acris), lnice (Linaria vulgaris), ale i některé subtermofilní druhy např. zběhovec (Ajuga genevensis) nebo jetel (Trifolium arvense) a zajímavé neofyty, např. chráněný jestřábník (Hieracium aurantiacum). V návaznosti na DP 3 již do této kosené louky pronikají náletové dřeviny – olše a břízy. DP 9 – Navazující louky (víceletka) severně od revitalizovaného potoka. Stejně jako předchozí DP založeno nedávno na orné půdě, proto je travní porost dosud otevřený. Na úpatí svahu na úrovni DP 3 malý mokřad s metlicí (Deschampsia cespitosa), rdesnem (Persicaria lapathifolia), sítinou (Juncus inflexus), blatouchem (Caltha palustris) aj. V území lokality Lučinka - Hájek střed bylo průzkumy zjištěno několik zákonem chráněných nebo dnes již vzácných druhů vyšších rostlin: jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) – v celostátním Červeném seznamu v kategorii C3 (ohrožené), zde větší porost (asi 30 květonosných lodyh v otevřené víceletce na DP 8) Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 14 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) – zákonem chráněný druh (kategorie ohrožený) – jediný kvetoucí exemplář na mezofilní loučce na DP 2 kříženec vrby rozmarýnolisté a vrby nachové (Salix x parviflora) – vrba rozmarýnolistá je na celostátním červeném seznamu v kategorii C3, kříženec (který pochází z nedaleké lokality u Malé Morávky) zde byl vysazen na dvou místech kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum) – na celostátním červeném seznamu v kategorii C4a, zde ojediněle v nejhořejší části revitalizovaného úseku 4.1.3. Nebesák Na lokalitě Nebesák u Horního Benešova bylo vymezeno následujících 10 dílčích ploch (DP) s odlišnými vegetačními strukturami (viz Obr. III v příloze): DP 1 – Nově vysázený biokoridor (les). V roce 2003 vysazeno celkem 1200 sazenic olší, 1200 jasanů, 700 sazenic vrby křehké, 100 ks hlohu, 100 ks růže, 100 ks kalina, 155 ks střemcha, 100 ks vrba košíkářská a 100 ks vrba nachová. DP 2 – Podmáčená až mezofilní kulturní (občas kosená) louka. Na vlhčích místech převládá psárka luční, na relativně sušších srha říznačka a trojštět žlutavý. DP 3 – Vzestupem hladiny spodní vody nově vznikající ostřicové mokřady se stálou hladinou vody. Hojně chrastice rákosovitá, skřípina lesní a ostřice (puchýřkatá, liščí aj.). DP 4 – Vlastní vodní nádrž, obnovená v roce 2003 - zahrnuje vodní rostliny, litorál a břehy nádrže. Hojně se vyskytuje žabník jitrocelový, okřehek menší, lakušník vodní, vysazen zde i leknín. V prvních letech po obnově zde rostl větší porost rdestů a stolístku. V litorálu dnes převládá orobinec širokolistý. Severní břeh je zarostlý náletem bříz a olší. DP 5 – Olšina s tůněmi východně od rybníčku. Velké, ale zastíněné nevysychající tůně. Převládá zde olše, v severní části ostrůvek borovic. Z východní strany podél polní cesty je přítomen pruh synantropní vegetace. DP 6 – Olšina západně od rybníčku, malé vysychající tůně. Dominantní olše lepkavá, častá třešeň ptačí, v podrostu převládá starček vejčitý, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá a svízel přítula hojný je i karbinec. DP 7 – Řídký porost dřevin severně od rybníčku: olše, osiky, borovice, vrby. Místy přechodně podmáčené, vysychající. DP 8 – Mokřady s keři pod silnicí. Na nejvlhčích místech porosty skřípiny, jednotlivé vrby popelavé. Mělké, jen částečně vysychající tůně. DP 9 – Podmáčená olšina se stojatou vodou. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 15 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí DP 10 – JV výběžek území – podmáčená kosená louka (patrně dlouhodobě nepřeorávaná), náletové dřeviny. Roztroušeně čertkus luční, na spodním okraji 6 exemplářů vrby rozmarýnolisté. V pruhu náletových dřevin jíva, osika, bříza, jeřáb, jasan, smrk a modřín. V území lokality Nebesák nebyly zjištěny žádné zákonem chráněné druhy rostlin (ani v roce 2001, ani v roce 2010). Vyskytuje se zde však několik druhů celostátně ohrožených, jež jsou uvedeny v celostátním červeném seznamu rostlin. Podle jeho nejúplnější verze (Procházka 2001) se jedná o následující druhy: vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) – rostoucí v několika exemplářích v nejjižnější části území (na DP 10) čertkus luční (Succisa pratensis) rostoucí roztroušeně na podmáčené louce na DP 10 Při průzkumech v roce 2001 byl v nádrži (před obnovou) zjištěn výskyt stolístku přeslenatého (Miryophyllum verticillatum) a na JV okraji louky pod rybníčkem (na dnešní DP 3) výskyt ostřice latnaté (Carex paniculata). Tyto druhy však v roce 2010 již nalezeny nebyly. 4.2 HYDROBIOLOGIE 4.2.1. Lučinka - Hájek jih Tekoucí vody Na dané lokalitě jsou tekoucí vody zastoupeny drobnou vodotečí zvanou Lučinka - jih (či také Luční potok). Jedná se o velmi drobný vodní tok s šíří koryta do 1 m a průměrnou hloubkou vody kolem 5 cm. Vzhledem k poměrně malému podélnému spádu je dnový substrát tvořen výhradně jemnější frakcí – pískem, štěrkem a organogenním sedimentem. Charakter dna je určující pro strukturu společenstva zoobentosu, ve kterém dominují zástupci preferující jemný substrát dna bohatý na organickou složku. Naopak zde zcela chybí (anebo jsou zastoupeny jen nepočetně) taxony, stanovištně vázané na hrubý minerální substrát typu kamenů. Dalším faktorem, významně ovlivňujícím skladbu zoobentosu, jsou světlostní podmínky. Díky mohutnému zastínění koryta v podobě plošných dřevinných výsadeb kolem toku je zde voda celoročně chladná. Chladný a stíněný vodní tok neumožňuje rozvoj druhově bohatého spektra zoobentosu. Celkem bylo při jarních a podzimních odběrech zjištěno v toku Lučinky – jih 22 taxonů (druhů či vyšších systematických jednotek) vodních bezobratlých. Diverzita na spodním profilu byla o něco vyšší (17 taxonů), než na profilu horním (14 taxonů). Celková diverzita toku je nízká zejména z důvodu uniformity dnového substrátu a chladné vody. Mezi početní dominanty zoobentosu obou sledovaných profilů Lučinky - jih patří chrostíci rodu Apatania a Micropterna a blešivec potoční. Díky vysokému zastoupení organické složky jsou početně zastoupeni maloštětinatí červi, larvy pakomárů a mlži rodu Pisidium (hrachovka). Podíl reofilních, na minerální podklad vázaných taxonů je zde poměrně malý. Společenstvo zoobentosu indikuje chladnou, oligotrofní a oligosaprobní vodu, charakteristickou pro Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 16 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí pramenné stružky (hypokrenon) a horní pstruhové pásmo (epiritron). Nebyly zde zjištěny žádné vzácné či ohrožené druhy vodních bezobratlých. Stojaté vody Ve vymezeném území jsou přítomny dvě lokality stojatých vod – dolní poldr a prostřední poldr. Obě vodní plochy jsou umělými průtočnými nádržemi, vybudovanými na drobném vodním toku. Původní funkce nádrží spočívala v zachycování přívalových vod a vytvoření vodního a mokřadního biotopu. V současné době mají obě nádrže odlišný hydrologický režim i způsob hospodářského využívání, což se odráží také v jejich hydrobiologické kvalitě. Dolní poldr stále plní funkci poldru. Během jara (tání sněhu) a po přívalových deštích se zásobní objem nádrže plní vodou, která odsud následně pomalu odtéká. Nádrž se proto vyznačuje významným kolísáním hladiny a objemu vody, avšak v letošním roce nádrž nikdy zcela nevyschla. Na nádrži neprobíhá žádná hospodářská činnost, s výjimkou mysliveckého přikrmování vodního ptactva. V poldru nežijí žádné ryby. Nádrž je v celé ploše zarostlá submerzní i emerzní vegetací, což se pozitivně projevuje na diverzitě vodních bezobratlých. Celkem zde bylo zjištěno 19 taxonů zoobentických bezobratlých. Zastoupeny zde byly prakticky všechny taxonomické skupiny včetně měkkýšů, ploštic, vážek a vodních brouků. Druhová diverzita vyjádřená počtem taxonů není nijak vysoká, avšak je třeba vzít v potaz chladnější klima lokality (vyšší nadmořská výška). Společenstvo zoobentosu odpovídá spíše tůňovým biotopům než nádržím, což souvisí zejména s absencí rybí obsádky. Všechny zjištěné druhy patří mezi poměrně běžné zástupce menších stojatých vod. Za zmínku stojí výskyt vodního měkkýše svinutce běloústého (Anisus leucostoma), který patří k vzácnějším faunistickým prvkům, zejména mimo nížinné oblasti. Ve spodní nádrži patří svinutec k nejpočetnějším zoobentontům spolu s plošticemi rodu Sigara a jepicí Cloeon dipterum. Celkově lze hydrobiologickou kvalitu lokality hodnotit jako vysokou. Nádrž představuje v lokálním měřítku významné refugium bezobratlých s minimem rušivých faktorů. Abiotický i biotický charakter prostředního poldru je dosti odlišný než u nádrže spodní. Důvodem je zejména odlišná manipulace s vodní hladinou a hospodářské využívání nádrže. Hladina v nádrži je celoročně udržována prakticky na plném stavu, kolísání hladiny je zde malé. Důvodem udržování stálé a vysoké hladiny je evidentně chov ryb v nádrži. Množství a druhová skladba ryb v poldru není přesně známá, předpokládá se zde běžná obsádka kaprovitých ryb a s dominancí kapra. Kromě vysoké a stálé hladiny se nádrž vyznačuje nižší průhledností vody, která však zůstává i přes léto poměrně vysoká (přes 50 cm). Litorální porosty jsou zejména po obvodu nádrže stále přítomny. Diverzita zoobentosu je zde mírně nižší než u spodní nádrže (17 taxonů zoobentontů), avšak patrná je celkově nižší abundance bezobratlých, snížená predačním tlakem ryb. Nápadná je zde také nižší diverzita i početnost u citlivějších taxonomických skupin, jako jsou měkkýši, ploštice a vodní brouci. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 17 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí 4.2.2. Lučinka - Hájek střed Tekoucí vody Tekoucí vody jsou stejně jako na předchozí lokalitě zastoupeny drobným vodním tokem (Lučinka – střed), který tvoří osu lokality. Opět se jedná o pramennou stružku (hypokrenon) přecházející postupně k hornímu pstruhovému pásmu (epiritron). Vodnost toku je však o poznání vyšší než na Lučince – jih. Tok také disponuje vyšší heterogenitou proudových podmínek, jež se odráží v pestřejší skladbě dnového substrátu. Pomístně jsou vytvořeny peřejnaté partie a kamenitým dnem, jež biotopicky vyhovují proudomilným bentontům, zejména z řad larev hmyzu. Celkový počet zjištěných druhů zde proto byl o něco vyšší (celkem 25 taxonů) než na předchozí lokalitě. Výrazně vyšší počet taxonů byl zjištěn na spodním profilu (19) oproti profilu hornímu (14). Příčinou tohoto rozdílu je právě širší spektrum mikrostanovišť (zejména peřejí) na dolním profilu. Zjištěný počet druhů však řadí tok spíše k diverzitně podprůměrným lokalitám. Příčinou je zřejmě opět silné zastínění toku (prakticky na 100% jeho délky) udržující celoročně nízkou teplotu vody. Početní dominanty zoobentosu zde tvoří blešivec potoční a plž kamomil říční (Ancylus fuviatilis). Početně zde však stále převažují skupiny vázané na měkký substrát (Oligochaeta, Chironomidae) před skupinami proudomilnými. Společenstvo zoobentosu indikuje oligotrofní a oligosaprobní vodu bez jakéhokoliv antropogenního znečištění. Všechny zjištěné taxony patří k charakteristickým a běžně se vyskytujícím živočichům. Nebyly zde zjištěny žádné vzácné či ohrožené druhy vodních bezobratlých. Stojaté vody Spodní poldr na lokalitě Lučinka – Hájek střed plní funkci poldru při zachycování zvýšených průtoků vody. Díky tomu je hydrorežim nádrže silně rozkolísán. Na jaře dochází k úplnému naplnění nádrže vodou a v průběhu jara a léta k postupnému vysychání. Nádrž se nárazově plní vodou při přívalových deštích. V letošním roce však nikdy nedošlo k úplnému vyschnutí nádrže. Díky nevyrovnané hladině vody nádrž není vhodným biotopem pro ryby, z čehož profitují zejména vodní bezobratlí (a také obojživelníci – viz dále). Spektrum zoobentosu zjištěné v nádrži je poměrně pestré (20 zoobentických taxonů), a některé druhy zde dosahují vysokých denzit. Mezi početní dominanty zde patřily v jarním i letním období plž kružník bělavý (Gyraulus albus), jepice Cloeon dipterum a některé druhy ploštic. Vysoká denzita bezobratlých je podporována přiměřeným zárůstem nádrže vodní vegetací. Celkově lze lokalitu označit za velmi hodnotnou. Horní poldr má poněkud odlišný charakter než poldr spodní. Předně je silně zanesený organogenním sedimentem a silně zarostlý vodní vegetací (přes polovinu plochy). Z tohoto důvodu je samotná vodní plocha poměrně malá. Prostředí není příhodné pro trvalou přítomnost rybí obsádky, což se opět projevuje v početně zastoupeném makrozoobentosu. Druhová diverzita je zde však nižší než u spodní nádrže (14 zjištěných taxonů). Příčinou může být chladnější voda v důsledku kratší doby zdržení v nádrži (nedochází zde k tak Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 18 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. silnému prohřívání). Mezi početní dominanty zoobentosu zde patří stejně jako u dolní nádrže plž kružník bělavý (Gyraulus albus) a jepice Cloeon dipterum. Nádrž je v současnosti významným refugiem vodních bezobratlých tůňového typu. Tab. 6: Seznam taxonů vodních bezobratlých zjištěných ve vodních tocích Lučinka – jih a Lučinka - střed Taxon Lučinka – jih Spodní profil Oligochaeta – máloštětinatci Dero sp. Enchytreus sp. Eiseniella tetraedra Limnodrilus sp. Hirudinea – pijavice Helobdella stagnalis Mollusca – měkkýši Ancylus fuviatilis Gyraulus albus Pisidium personatum Radix peregra Amphipoda – různonožci Gammarus fossarum – blešivec potoční Ephemeroptera - jepice Baetis rhodani Baetis sp. (juv.) Ecdyonurus venosus Trichoptera - chrostíci Apatania sp. Hydropsyche angustipennis Limnephilus sp. Micropterna sequax Polycentropus flavomaculatus Potamophylax latipennis Rhyacophila tristis Sericostoma personatum Plecoptera - pošvatky Isoperla oxylepis Leuctra sp. (juv.) Nemoura sp. (juv.) Diptera – dvoukřídlí Ceratopogon sp. Dicranota bimaculata Chironomidae - pakomárovití Simulium sp. Tabanus sp. - ovád Coleoptera – brouci Helodes sp. (larvae) Počet taxonů celkem Lučinka – jih Lučinka – střed Lučinka – střed Horní profil Spodní profil Horní profil + + + ++ + + ++ ++ ++ + ++ + ++ ++ ++++ +++ + + ++ +++ ++ +++ ++++ + +++ + + ++ + ++ + +++ ++ + + +++ ++ ++ ++ ++ + + +++ ++ +++ + ++ ++ ++ 14 19 ++ + ++ ++ ++ ++ ++ +++ + ++ +++ ++ + ++ ++ 17 Stupnice početnosti: +...velmi vzácně, ++...ojediněle, +++...hojně, ++++...velmi hojně Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 19 14 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. Tab. 7: Seznam taxonů vodních bezobratlých zjištěných ve vodních nádržích (poldrech) lokalit Lučinka – Hájek jih a Lučinka - Hájek střed Taxon Luč. – Hájek jih Luč. – Hájek jih Spodní poldr Prostřední poldr Oligochaeta – máloštětinatci Enchytreus sp. Eiseniella tetraedra Limnodrilus sp. Hirudinea – pijavice Helobdella stagnalis Mollusca – měkkýši Ancylus fuviatilis Anisus leucostoma Gyralus albus Radix peregra Isopoda – stejnonožci Asellus aquaticus – beruška vodní Ephemeroptera - jepice Caenis robusta Cloeon dipterum Siphlonurus aestivalis Odonata - vážky Aeschna juncea Ischnura elegans Ischnura pumilio Somatochlora metallica Plecoptera - pošvatky Nemoura cinerea Heteroptera - ploštice Corixa punctata Gerris sp. Nepa cinerea Notonecta glauca Sigara lateralis Megaloptera - střechatky Sialis lutaria Trichoptera - chrostíci Limnephilus sp. (juv.) Limnephilus stigma Diptera – dvoukřídlí Ceratopogon sp. Chironomidae - pakomárovití Coleoptera – brouci Agabus sp. Dytiscus marginalis (larvae) Hydroporus sp. Hygrotus sp. Hyphydrus ovatus Laccobius minutus (larvae) Laccophilus sp. Rhantus notatus Počet taxonů celkem + + ++ + ++ Luč. – Hájek střed Spodní poldr Luč. – Hájek střed Horní poldr ++ + + ++ ++ ++ + ++++ +++ ++ +++ ++ ++ +++ +++ ++ ++ + + ++ ++ +++ ++ + ++++ ++ + +++ ++ + ++++ ++ +++ ++ ++ + ++ ++ ++ +++ + ++ +++ ++ ++ + +++ + ++ +++ ++ ++ ++ ++ ++ + +++ ++ + ++ ++ + ++ + ++ ++ +++ + ++ 19 17 20 Stupnice početnosti: +...velmi vzácně, ++...ojediněle, +++...hojně, ++++...velmi hojně Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 20 18 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí 4.2.3. Nebesák Na lokalitě Nebesák jsou zastoupeny pouze vodní biotopy stojatých vod. Jedná se o bezodtokou vodní nádrž, lesní tůně a rozlitiny a jedna tůň lučního typu. Hydrobiologická charakteristika jednotlivých typů vodních biotopů území je dosti odlišná, což souvisí s jejich rozdílnými abiotickými vlastnostmi. Vodní nádrž, která byla v minulosti předmětem revitalizačních zásahů, má dnes charakter extenzivně využívaného rybníka. Hloubka vody přesahuje v nejhlubších partiích 1,5 m. Stálá přítomnost rybí obsádky neumožňuje tak silný rozvoj zoobentického společenstva jako v okolních tůních. Díky přítomnosti zarostlých litorálů, obtížně přístupných pro ryby, zde však jsou vytvořeny biotopické podmínky pro existenci společenstva bezobratlých. Celkem bylo v nádrži zjištěno 18 taxonů zoobentontů. Překvapivě zde nebyl zjištěn žádný zástupce vodních měkkýšů, málo druhů bylo zjištěno také mezi brouky. Nejvyšší diverzitu vykazovaly ploštice. Všechny zjištěné druhy patří k běžným zástupcům našich stojatých vod. Východně od nádrže se nachází v olšině členitá tůň s hloubkou vody nepřesahující v nejhlubších partiích 1 m (nazvaná Velká tůň). Díky silnému zastínění není tůň zarostlá vodní vegetací. Bohatý listový opad na dně tůně způsobuje v teplé části roku kyslíkové deficity, stejně jako v zimě pod ledem. Nedostatek kyslíku neumožňuje stálou přítomnost ryb, což se pozitivně odráží v pestrosti i abundanci vodních bezobratlých. Celkem zde bylo zjištěno 21 taxonů. Mezi nejvíce bohaté skupiny patřili vodní brouci, ploštice a měkkýši. Ze zajímavějších faunistických nálezů lze zmínit plže svinutce běloústého (Anisus leucostoma) a vodního brouka druhu Acilius sulcatus. Větší diverzitě brání zřejmě zmiňovaná absence vodní vegetace a chladnější voda způsobená zastíněním okolními stromy. I přesto se jedná o hodnotný a stabilní biotop vodních bezobratlých. Vodní stanoviště podobného charakteru i podobné struktury bezobratlých představují tůně v zadním lese. Jedná se o velmi členitý systém tůní, jež je při vysokém vodním stavu (jaro) spojen v jednu souvislou rozlitinu a s poklesem hladiny se rozpadá na jednotlivé tůně. Většina z nich během léta úplně vysychá. Ty, jež zcela nevyschnou, se však vyznačují kyslíkovými deficity v letním období. Celkem zde bylo zjištěno 21 taxonů makrozoobentosu s početní dominancí vodních měkkýšů, vodních brouků a berušky vodní (Asellus aquaticus). Lokalita zadního lesa (olšiny) se systémem tůní představuje v kontextu širšího území významnou hydrobiologickou lokalitu. Poslední vodní stanoviště lokality Nebesák zastupuje tůň v blízkosti silniční komunikace Horní Benešov – Horní Životice (Tůň u silnice). Od ostatních tůní se odlišuje plným osvětlením a úplným zárůstem mokřadní vegetací. Během teplé části roku však tůň zarůstá také vláknitými řasami, což znemožňuje rozvoj hodnotnějších vodních společenstev. Proto bylo v tůni zjištěno pouze 14 taxonů zoobentických bezobratlých, vesměs běžných druhů stojatých vod. Nápadná byla také velká nevyrovnanost v zastoupení jednotlivých taxonů. Zatímco některé druhy se vyskytovaly masově (Anisus leucostoma, Asellus aquaticus), ostatní Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 21 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. byly přítomny v nízkých počtech. Přesto tůň zůstává hodnotným biotopem pro vodní bezobratlé. Tab. 8: Seznam taxonů vodních bezobratlých zjištěných na lokalitě Nebesák (Horní Benešov) Taxon Oligochaeta – máloštětinatci Enchytreus sp. Limnodrilus sp. Tubifex sp. Turbellaria – ploštěnky Dugesia lugubris Hirudinea – pijavice Erpobdella lineata Erpobdella octoculata Mollusca – měkkýši Anisus leucostoma Galba truncatula Gyralus albus Planorbarius corneus Radix peregra Isopoda – stejnonožci Asellus aquaticus – beruška vodní Ephemeroptera - jepice Caenis robusta Cloeon dipterum Odonata - vážky Ischnura elegans Lestes sponsa Libelulla depresa Heteroptera - ploštice Corixa punctata Gerris sp. Ilyocoris cimicoides Nepa cinerea Notonecta glauca Sigara sp. Trichoptera - chrostíci Anabolia nervosa Limnephilus sp. (juv.) Limnephilus stigma Diptera – dvoukřídlí Chironomidae - pakomárovití Tipula sp. Coleoptera – brouci Acilius sulcatus (larvae) Coelambus sp. (larvae) Cybister lateralimarginalis Dytiscus marginalis (larvae) Hyphydrus ovatus Laccobius minutus Microcara testacea Rhantus sp. (larvae) Počet taxonů celkem Vodní nádrž Velká tůň ++ ++ +++ Tůně v zadním lese Tůň u silnice + + + ++ ++ ++ ++ + ++ ++ + +++ ++ ++++ ++ ++++ ++ ++ +++ ++++ ++ +++ ++ +++ ++ ++ +++ ++ + + ++ ++ +++ ++ ++ ++ ++ + +++ + + + +++ ++ +++ ++ ++ +++ +++ + ++ + ++ ++ + ++ + ++ ++ ++ + ++ + 18 ++ + +++ ++ + +++ + ++ 21 21 14 Stupnice početnosti: +...velmi vzácně, ++...ojediněle, +++...hojně, ++++...velmi hojně Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 22 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. 4.3 BATRACHOLOGIE 4.3.1. Lučinka - Hájek jih Na lokalitě Lučinka jih byla v roce 2010 zaznamenána přítomnost tří druhů obojživelníků. Jejich vodní biotopy představují malé průtočné nádrže (poldry), které jsou zde celkem tři. Tyto poldry se od sebe dosti liší, a to z pohledu hydrologického i biologického. Dolní poldr se vyznačuje větším kolísáním vodní hladiny, avšak voda zde byla přítomna po celou dobu jejího sledování. V nádrži nejsou přítomny žádné ryby. Byly zde zjištěny celkem tři druhy obojživelníků. Nejhojněji se zde vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo) - kolem 100 dospělců v době páření, řádově tisíce pulců, následovaná skokanem hnědým (Rana temporaria) – vysoké stovky až tisíc pulců. Byl zde uloven také jeden exemplář čolka horského (Triturus alpestris). Larvy čolků zde však zjištěny nebyly, rozmnožování druhu na lokalitě tedy dosud není potvrzeno. Na dolním poldru byl pozorován zajímavý biologický jev – predace žab vydrou říční (Lutra lutra). Při dubnové návštěvě byly nacházeny požerky ropuch s vyvrženými vajíčky. V červnu pak byl na nádrži pozorován přímo jeden dospělý jedinec vydry. Predace obojživelníků vydrami je se zvyšováním její početnosti narůstajícím potenciálním problémem, který může v lokálním měřítku významně ohrozit populace žab. Tab. 9: Výsledky průzkumu obojživelníků: Lučinka – Hájek jih Lokalita Datum/Druh 28.3. 16.4. skokan hnědý desítky snůšek 10.5. 4.6. 12.6. tisíce pulců stovky pulců stovky pulců 5.8. - Dolní poldr ropucha obecná cca 100 dospělců desítky snůšek mnoho tisíc pulců mnoho tisíc pulců několik tisíc pulců (metamorfóza) - čolek horský 1 dospělec - Prostřední poldr ropucha obecná cca 50 - 80 dospělců desítky snůšek tisíce pulců tisíce pulců stovky pulců (metamorfóza) - Střední poldr má nejstabilnější (vysokou) úroveň hladiny, která je kontrolována na vypouštěcím zařízení. Nádrž je obývána rybami (pozorována hejna plotice obecné, předpokládají se však i další druhy ryb, zejména kapr obecný), které zde byly úmyslně vysazeny. Na nádrži též dochází k přikrmování kachen obilím. V nádrži byla zjištěna pouze přítomnost ropuchy obecné (Bufo bufo), avšak ve vysoké početnosti (tisíce pulců). Citlivější druhy, jež se vyhýbají vodám z přítomností ryb, zde však zjištěny nebyly. Horní poldr (mimo sledované území lokality) se vyznačuje krátkou dobou zdržení vody (zpravidla po vydatných deštích), zcela nedostatečnou pro osídlení biotopu obojživelníky. Ti zde také v letošním roce nebyli vůbec pozorováni. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 23 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. 4.3.2. Lučinka - Hájek střed Dolní poldr na Lučince střed se vyznačuje stálou přítomností vody, avšak dochází zde k výraznějším fluktuacím hladiny vody. Poldr není obýván rybami, což se příznivě projevuje v početnosti obojživelníků na lokalitě. Zjištěn zde byl v letošním roce jediný druh – skokan hnědý (Rana temporaria), avšak jeho populace je zde početná (mnoho desítek snůšek a následně tisíce pulců). Překvapivě zde nebyla zjištěna ropucha obecná, jinak nejhojnější druh na sousední lokalitě Lučinka - jih. Tab. 10: Výsledky průzkumu obojživelníků: Lučinka – Hájek střed Lokalita Datum/Druh 28.3. 16.4. 10.5. 4.6. 12.6. 5.8. Dolní poldr skokan hnědý desítky snůšek tisíce pulců tisíce pulců tisíce pulců - Horní poldr skokan hnědý 10 snůšek tisíc pulců stovky pulců stovky pulců - čolek horský 5 dospělců 2 dospělci - Na horním poldru lokality Lučinka – střed byly zjištěny dva druhy obojživelníků – skokan hnědý (Rana temporaria) a čolek horský (Triturus alpestris). Zatímco skokan se v poldru prokazatelně rozmnožuje (nalezené snůšky a následně pulci), v případě čolka se zatím nepodařilo nalézt larvy, jež by dokladovaly úspěšnost reprodukce druhu. 4.3.3. Nebesák Na lokalitě Nebesák u Horního Benešova byl v roce 2010 zjištěn jediný druh obojživelníka – ropucha obecná (Bufo bufo). Při dubnové návštěvě byly pozorovány desítky dospělců v amplexu spolu s mnoha snůškami ve vodní nádrži. Následně byly pozorovány stovky pulců ropuch, ukrývající se zejména v litorálních porostech při jv. břehu nádrže. Je však velmi překvapivé, že nebyly zjištěny žádné druhy obojživelníků na ostatních vodních biotopech území, tedy v okolních tůních, jež na první pohled poskytují dobré podmínky pro rozmnožování obojživelníků (absence ryb, litorální porosty, bohatá potravní základna). Tab. 11: Výsledky průzkumu obojživelníků: Nebesák – vodní nádrž Datum/Druh 28.3. 16.4. ropucha obecná 30 – 50 dospělců desítky snůšek stovky pulců stovky pulců stovky pulců (metamorfóza) - 10.5. 4.6. 12.6. 5.8. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 24 EKOTOXA.s.r.o. 5 5.1 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí DEFINICE OHROŽUJÍCÍCH FAKTORŮ DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ NA LOKALITĚ VYŠŠÍ ROSTLINY 5.1.1. Lučinka - Hájek jih Nejohroženější se v současnosti jeví vodní vegetace prostředního poldru, která se úspěšně vyvíjí samovolnou sukcesí a objevují se v ní stále nové druhy, včetně vzácných a celostátně ohrožených taxonů. Ohrožena je především záměrným chovem ryb, přestože poldr není nádrží s povoleným hospodářským využíváním. Na prostředním poldru jsou také uměle přikrmovány kačeny, což neprospívá přirozenému vývoji biotopu. 5.1.2. Lučinka – Hájek střed Přirozený vývoj biotopů na této lokalitě dosud není nijak podstatněji ohrožován, potenciální nebezpečí však představuje expanze lupiny, která se pomalu šíří v dolní části (DP 7). Pokud by se rozšířila na další segmenty, výrazně by jako nepůvodní expanzní druh (s dlouho přeléhavými semeny a hlízkovitými bakteriemi na kořenech, které obohacují půdu dusíkem) ovlivnila přirozený vývoj biotopů. 5.1.3. Nebesák Z hlediska botanického je nejvýznamnějším biotopem lokality právě obnovený bezodtoký rybníček, v němž se vyskytovaly (a mohly by se vyskytovat) ochranářsky zajímavé druhy makrofyt. Jejich uchycení a rozvoj je nyní výrazně eliminován rybí obsádkou. 5.2 VODNÍ BEZOBRATLÍ 5.2.1. Lučinka - Hájek jih Společenstvo zoobentosu vodního toku (Luční potok) není v současnosti ohrožováno žádnými antropogenními vlivy. Výjimku může představovat prostřední poldr, na kterém je realizován chovy ryb s umělým vnosem látek do vodního prostředí (krmení ryb, hnojení?). Změny v chemismu vody poldru může ovlivňovat též kvalitu vody v toku pod nádrží. Míra intenzity chovu ryb však není v současnosti natolik vysoká, aby měla vliv na kvalitu vody Lučního potoka. Do budoucna však nelze vyloučit v tomto ohledu negativní vývoj. Mezi přírodní faktory ovlivňující strukturu a druhovou diverzitu zoobentosu vodního toku lze řadit přílišnou homogenitu dnového substrátu (jemná frakce) a silné zastínění koryta okolními stromy (chladná voda). Vyššího prosvětlení koryta lze docílit vhodnými managementovými zásahy (viz dále). Zoobentos dolního poldru není v současnosti ohrožován žádnými negativními faktory. U prostředního poldru je situace jiná díky realizovanému chovu ryb. Zoobentos je zde pod větším predačním tlakem, což se projevuje nižší abundancí i diverzitou zoobentosu. Společenstvo zde svým charakterem více odpovídá zoobentosu rybničních, než tůňových biotopů. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 25 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí 5.2.2. Lučinka – Hájek střed Zoobentos vodního toku zde odpovídá daným podmínkám prostředí. Kvalita vody je zde na dobré úrovni a není snižována žádnými lidskými aktivitami. Nižší druhová pestrost je dána zejména silným stíněním koryta, které lze upravit probírkou stromových výsadeb (viz dále). Zoobentos dolního i horního poldru odpovídá tůňovým společenstvům středních poloh. Kolísání vodního hladiny zde nepředstavuje riziko, pokud nebude docházet k úplnému vysychání nádrží. Kolísání hladiny znemožňuje existenci stálé rybí obsádky, což je pro diverzitu i početnost zoobentosu zvláště důležité. Ve střednědobém horizontu představuje pro horní poldr potenciální riziko rychlé zanášení a zarůstání plochy zátopy. Postupná terestrizace poldru je přirozeným procesem, avšak po zániku vodního sloupce (přeměna na mokřad) přestane být pro zoobentos stálým biotopem. 5.2.3. Nebesák Zoobentos je na lokalitě Nebesák přítomen pouze ve stojatých vodách (chybí zde tekoucí vody). Na lokalitě je přítomno několik odlišných typů stojatých vod, jež se navzájem liší svými atributy i ohrožujícími faktory. Ve vodní nádrži, jež představuje největší a nejhlubší vodní biotop na lokalitě Nebesák, je největším ohrožujícím faktorem přítomnost stálé rybí obsádky, která je zde velmi obtížně regulovatelná. Zoobentos představuje pro ryby důležitou potravní základnu. Přítomnost ryb je zde hlavní příčinou nižší druhové diverzity a početnosti bezobratlých. Díky chráněným litorálním porostům zde však nedochází k úplnému vyžírání zoobentosu, jak tomu často bývá v chovných rybnících. Hlavním omezujícím faktorem velké tůně a tůní v zadním lese je silné stínění okolními stromy a extrémní dotace organickými látkami v podobě listového opadu. Tyto faktory se projevují pravidelně se opakujícími kyslíkovými deficity, jež eliminují ze společenstva taxony, které nízké koncentrace kyslíku ve vodě netolerují. Tůně proto vyhledávají zejména druhy s krátkým životním cyklem soustředěným do jarního období a druhy přizpůsobené nedostatku kyslíku. Na rozdíl od vodní nádrže však nelze považovat popsaný faktor snižující kvalitu biotopu pro vodní bezobratlé jako antropogenní. U nestíněné tůně u silnice je hlavním faktorem znemožňujícím vytvoření stabilního společenstva zoobentosu enormní zarůstání vodní plochy vláknitými řasami. Příčinou extrémně vysoké biomasy řas může být kombinace dostatku světla, vysoké teploty vody a nadbytku živin. Právě nadbytek živin může mít antropogenní původ v podobě minulého hnojení lučních pozemků, na kterých se tůň nachází. 5.3 OBOJŽIVELNÍCI 5.3.1. Lučinka - Hájek jih Vodní nádrže na Lučince – jih vykazují ekologicky stabilizované prostředí. Nízká druhová diverzita obojživelníků (doposud 3 zjištěné druhy) je dána spíše vyšší nadmořskou výškou prostředí než jinými faktory. Fluktuace v úrovni hladiny vody nejsou natolik významné, že by negativně ohrožovaly průběh rozmnožování obojživelníků. Výjimku představuje horní poldr (mimo zájmové území lokality), kde doba jarního zvodnění je příliš krátká a neumožňuje obojživelníkům využít jej jako rozmnožiště. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 26 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí Na prostředním poldru je hlavním ohrožujícím faktorem jeho hospodářské využívání, zejména chov ryb. Díky přítomnosti rybí obsádky je nádrž neatraktivní pro citlivější druhy obojživelníků (skokan hnědý, čolci), úspěšně se zde rozmnožuje pouze ropucha obecná. Mezi ohrožující vlivy (zejména na dolním poldru) je třeba počítat i pravidelnou přítomnost vydry říční, která preduje obojživelníky (zejména ropuchy) v době rozmnožování, čímž snižuje úspěšnost reprodukce a obecně vitalitu jejich populací. Vzhledem k zjištěným počtům pulců a metamorfovaných žab se však míra ohrožení predací vydrou prozatím nejeví významně velká. 5.3.2. Lučinka – Hájek střed V letošním roce nebyly na této lokalitě zjištěny žádné faktory významně ohrožující populace obojživelníků. Poldry na Lučince – střed nejsou využívány k chovu ryb ani zde nebyla prozatím zjištěna přítomnost vydry predující žáby (ta však není zcela vyloučena s ohledem na návaznost lokality na nivu řeky Moravice, kde se vydry stabilně a ve vysoké početnosti vyskytují). V nádržích sice letos docházelo k významným fluktuacím hladiny vody, avšak nikoliv k jejich úplnému vyschnutí. Rozmnožování žab i čolků zde v roce 2010 proběhlo úspěšně a bez komplikací. Není však vyloučeno, že v sušších letech by mohlo dojít k předčasnému vyschnutí poldrů, a tím ke zničení snůšek či pulců. K potenciálním rizikům horního poldru patří jeho rychlé zazemňování a zarůstání vegetací. Není vyloučeno, že v horizontu 5 – 10 let dojde k zanesení a zarostení nádrže do té míry, že lokalita přestane být pro obojživelníky atraktivním místem pro jejich reprodukci. 5.3.3. Nebesák V minulosti před provedenými revitalizačními zásahy (rok 2001) bylo na lokalitě Nebesák zaznamenáno celkem 6 druhů obojživelníků (ropucha obecná, ropucha zelená, kuňka obecná, rosnička zelená, skokan hnědý a čolek velký). Početná populace čolka velkého se zde vyskytovala také v prvních letech po provedené obnově nádrže (Bureš, ústní informace). V roce 2010 zde však byl zjištěn jediný druh obojživelníka – ropucha obecná. V případě vodní nádrže jsou příčiny poklesu druhové diverzity obojživelníků zřejmé. Nádrž je v současnosti osídlena početnou rybí obsádkou, jež částečně proniká i do poměrně velkých litorálních porostů. Rybí obsádka neumožňuje díky predaci obojživelníkům efektivní reprodukci na tomto biotopu. Vzhledem k nemožnosti vypuštění nádrže ani jiného efektivního slovení rybí obsádky zůstane situace v tomto ohledu dlouhodobě nezměněna. Zcela neznámé jsou však příčiny absence obojživelníků na dalších vodních biotopech (tůních) v okolí nádrže. Jsou zde zastoupeny jak stíněné, tak prosvětlené tůně lučního typu, a přesto zde nebyla v roce 2010 zachycena žádná životní stadia žab či čolků. Lze však formulovat několik hypotéz absence obojživelníků v tůních: A) Většina tůní je silně stíněna okolní stromovou vegetací a navíc dotována listovým opadem. Voda v tůních je proto chladná a na počátku léta zde dochází ke kyslíkovým deficitům (rozklad organického hmoty). Tyto dva faktory odrazují obojživelníky od využívání lesních tůní k reprodukci. B) Osluněná tůň lučního typu s dostatečnou dobou zvodnění je v území pouze jedna (v blízkosti silnice). Na konci jara však kompletně zarůstá vláknitými řasami, jež znemožňují pohyb větších vodních živočichů ve vodním prostředí. Ostatní nestíněné tůně území mají charakter dočasných rozlitin, jež předčasně vysychají. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 27 EKOTOXA.s.r.o. 6 6.1 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO PLÁNOVÁNÍ MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ NEBO HOSPODÁŘSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ VYHODNOCENÍ EFEKTIVITY REALIZOVANÝCH REVITALIZAČNÍCH OPATŘENÍ 6.1.1. Lučinka – Hájek jih V 70. letech minulého století došlo v rámci realizace melioračních opatření k zásadním změnám a biologické degradaci celé lokality. Vodní tok Lučinka byl zatrubněn, břehové porosty odstraněny a bývalé druhově pestré nivní louky byly rozorány a spojeny s okolními poli. Důsledkem necitlivých zásahů byla extrémní eroze půdy s rýhovou erozí o hloubce 1 - 2 m. Erozí docházelo k odplavování ornice, která se dostávala přes silnici do údolní nivy řeky Moravice, které je přírodně velmi cenným územím (chráněným jako PR Niva Moravice). Zde docházelo k nežádoucí sedimentaci splavenin a eutrofizaci původně oligotrofních až rašelinných ekosystémů. Provedené revitalizační zásahy, realizované v letech 2000 a 2001, sledovaly celkovou obnovu původních ekosystémů na lokalitě a zajištění ekologické stability území včetně funkčně navazující nivy řeky Moravice. Nově vytvořeným biotopem území byly tři malé vodní nádrže (poldry), jejichž smyslem bylo zvýšení biotopické diverzity území a jeho protierozní ochrana. Po 10 letech od provedených revitalizačních zásahů je lokalita ekologicky stabilním územím, jež vyžaduje pouze běžnou hospodářskou údržbu (zejména sečení nově založených lučních porostů). Všechny obnovené či nově založené přírodní prvky a stanoviště jsou ekologicky plně funkční. Biologická diverzita území se provedenou obnovou významně zvýšila jak na úrovni biotopické, tak i druhové. K přesnější komparaci bohužel chybí biologická data z lokality před provedením revitalizačních zásahů. Stanovištní i druhová diverzita v území je však v kontextu okolní blízké krajiny prokazatelně vyšší. Obnovený vodní tok má parametry přírodního koryta s vysokou členitostí a přiměřeně malou průtočnou kapacitou, jež umožňuje tlumit průchod velkých vod rozléváním vody do nivy. Koryto toku je i bez jakýchkoliv opevňovacích prvků velmi stabilní, nedochází zde k hloubkové erozi. Lze očekávat, že koryto toku se bude v průběhu času dále dynamicky rozvíjet a formovat, což povede k jeho vyšší morfologické členitosti i větší heterogenitě hloubkových a rychlostních poměrů. Biologický přínos poldrů, vybudovaných na toku je nesporný. Vodní prostředí se stalo biotopem a rozmnožištěm několika druhů obojživelníků ve vysokých denzitách a také přiměřeně pestrého a početného společenstva zoobentosu. Vodní živočichové ze stojatých vod neměli před provedenými zásahy v území zastoupen žádný příhodný vodní biotop. Založené lesní porosty v nivě potoka jsou i přes dané klimatické podmínky a intenzivní okus zvěří vitální. Zalesněná niva vhodně rozčleňuje velké luční celky v okolí, poskytuje úkryt zvěři a slouží jako lesní biokoridor podél vodního toku v jinak bezlesém okolí. Z hlediska botanického lze očekávat, že postupná sukcese na dřevinami osázených plochách nivy povede k vývoji lesních porostů s přírodě blízkým složením. Z hlediska možného výskytu ohrožených a chráněných druhů rostlin je celé území málo Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 28 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí atraktivní, největší potenciál je skryt ve vodní nádrži se stálou hladinou vody. Pokud v ní nebudou záměrně chovány ryby a nebudou uměle přikrmovány kachny, může se v ní úspěšně rozvíjet vodní vegetace a kromě ochranářsky významných druhů, které zde byly v současnosti zjištěny (Batrachium trichophyllum) mohou přirozenou ecesí přibývat další. 6.1.2. Lučinka – Hájek střed Historie a geneze lokality Lučinka – Hájek střed je velmi podobná jako na předchozí lokalitě. V 70. letech 20. století bylo provedeno zaklenutí toku, odstranění břehových porostů a rozorání bývalých druhově pestrých nivních luk. Při jarním tání a při letních přívalových deštích zde voda přesto tekla po povrchu a působila plošnou i soustředěnou erozi. V letech 1999 a 2000 byla provedena komplexní revitalizace území, jež měla za cíl obnovu původních vodních i terestrických stanovišť a celkové ekologické stability území. Obnoven byl vodní tok v parametrech přírodního, mělkého a členitého koryta, na kterém byly vystavěny dva poldry. Orná půda byla znovu zalučněna a niva toku z velké části zalesněna. Po 10 letech od provedených zásahů je lokalita ekologicky stabilním územím s širokým spektrem biotopů. Území nabízí životní prostor bohatému spektru terestrických i vodních organismů, jejichž diverzita je nesrovnatelně vyšší než před provedenou revitalizací a pravděpodobně bude také vyšší než v současném okolním území. Detailní hodnocení efektivity revitalizačních opatření na této lokalitě je totožné jako na lokalitě předchozí. 6.1.3. Nebesák Na rozdíl od předchozích hodnocených lokalit byla lokalita Nebesák již před provedenými revitalizačními opatřeními hodnotnou lokalitou s poměrně pestrou mozaikou stanovišť a výskytem zajímavých floristických i faunistických prvků. Na rozdíl od předchozích lokalit byl v území také prováděn biologický průzkum, takže je možné provést srovnání biologické kvality lokality před a po provedených zásazích. Již v období před provedenými revitalizačními zásahy byla na lokalitě zjištěna přítomnost řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů (Bureš 2001). Mezi ochranářsky významné rostliny, rostoucí na lokalitě, patřily stolístek přeslenatý (Myriophyllum verticillatum), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), čertkus luční (Succisa pratensis) a ostřice latnatá (Carex paniculata). Samotná vodní nádrž měla charakter zazemněné tůně bez volné hladiny a byla zcela zarostlá porostem orobince. Místo sloužilo k nelegálnímu ukládání odpadu, kterého zde bylo velké množství. Nádrž byla ze všech stran zarostlá náletovými dřevinami, takže většina její plochy byla zastíněna. Při revitalizaci byly vyřezány téměř všechny stromy a keře na jejím jižním břehu. Po provedené revitalizaci se výrazně zredukovaly porosty emerzní vegetace, celá nádrž se prosvětlila a hned v prvním roce po odbahnění a prosvětlení se v nádrži objevilo velké množství čolků (včetně čolka velkého) a začala se úspěšně rozvíjet vodní vegetace (druhy rodů Batrachium a Potamogeton). Se zvyšováním početnosti ichtyocenózy byl úspěšný vývoj makrofyt postupně eliminován. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 29 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí Před provedenou revitalizací (rok 2001) byla na lokalitě zaznamenána přítomnost 4 druhů obojživelníků, z toho dva druhy ve vodě (rosnička zelená a skokan hnědý) a dva druhy na loukách (ropucha obecná a kuňka obecná). Další druh – ropucha zelená – byl zjištěn v blízkém okolí lokality. V nádrži nebyly před jejím odbahněním zjištěny žádné druhy čolků, avšak rok po jejím obnovení (2004) zde byly zjištěny hned tři druhy – čolek velký a čolek horský v počtu desítek kusů a čolek obecný v menších počtech. V následujících letech pak všechny tři druhy čolků rychle ubývaly. V roce 2010 již zde nebyly zjištěny žádné druhy čolků ani dalších citlivějších druhů obojživelníků (kuňky). V nádrži byla zjištěna pouze ropucha obecná, která se zde úspěšně rozmnožila. Příčinou úbytku druhové pestrosti obojživelníků v nádrži je zcela jistě rybí obsádka. Je pravděpodobné, že ryby byly do nádrže úmyslně vysazeny rybáři, kteří si z nádrže vytvořili neoficiální rybářský revír. Je však také dosti pravděpodobné, že vzhledem ke své velikosti by nádrž byla kolonizována rybami spontánně prostřednictvím zavlečení vodními ptáky. Druhová skladba ryb by zde jistě byla odlišná, avšak k vytlačení citlivých druhů obojživelníků by pravděpodobně došlo také. S přítomností ryb v nádrži se zcela jistě snížila i diverzita a celková struktura zoobentosu. Charakter ostatních vodních biotopů (tůní) na lokalitě zůstal provedenou revitalizací nezměněn. V souvislosti s lokalitou Nebesák je třeba zmínit probíhající hydrologické změny v území. Podle místního znalce, který lokalitu dlouhodobě sleduje (RNDr. Leo Bureš), dochází v území k vzestupu hladiny spodní vody v souvislosti se zatopeným důlním dílem, které se nachází v podzemí. Na lokalitě je patrno zvyšující se zamokření, jež se projevuje také ve změnách vegetace a celých biotopů. Na východním okraji dříve jen částečně podmáčených (vlhkých) luk (DP 2) vznikly ostřicové mokřady s více stabilní hladinou vody (DP3) a vlhká olšina jižně od rybníčka (DP9) se proměnila v bažinatou olšinu s přítomností periodických tůní a rozlitin. Zvyšující se hladina spodní vody může mít za následek také zvýšení počtu tůní v území, zvětšením jejich hloubky a doby zvodnění (u tůní periodických). Hydrologické změny ve vodních biotopech mohou logicky vyvolat též změny charakteru společenstev vodních živočichů. Tomuto trendu je třeba do budoucna věnovat další pozornost. Celkově lze shrnout, že obnova vodní nádrže odtěžením sedimentu přinesla pouze krátkodobé zvýšení diverzity na vodu vázaných živočichů. Po kolonizaci nádrže rybami došlo k poměrně rychlému vymizení tůňových živočichů, jež byli nahrazeni eurytopními zástupci, charakteristickými pro nádrže rybničního typu. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 30 EKOTOXA.s.r.o. 6.2 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí NÁVRH MANAGEMENTOVÝCH ZÁSAHŮ V REVITALIZOVANÝCH LOKALITÁCH 6.2.1. Lučinka – Hájek jih Na lokalitě Lučinka – Hájek jih je doporučeno realizovat následující managementové zásahy: 1) Na DP 9 doplnit (dosadit) uhynulé buky a zajistit jejich individuální ochranu. 2) Hráze všech poldrů každoročně ručně kosit pro potlačení vysoké ruderální vegetace, a to dvakrát během vegetační sezóny (do 30.6. a do 15.8.). 3) Provádět pravidelné sečení založených lučních porostů, navazujících na nivu toku podle termínů daných zemědělskými dotacemi. 4) Kolem betonových křídel na korunách hrází poldrů dosypat a utěsnit zeminu 5) Dolní poldr představuje na lokalitě Lučinka – Hájek jih nejhodnotnější biotop pro obojživelníky i zoobentos. Hladina vody zde sice výrazně pulzuje, avšak pro vodní živočichy nepředstavují výkyvy hloubky žádný problém. Nejzávažnější možné riziko zde může představovat pravidelná přítomnost vydry říční, jež lokalitu navštěvuje mimo jiné za účelem predace žab v době kladení snůšek. Jelikož se však jedná o zcela přírodní faktor, není navrhováno žádné opatření snižující predaci žab vydrami. Poldr je možno ponechat ve stávající podobě bez jakýchkoliv zásahů, pouze je doporučeno odstranit zařízení na přikrmování vodního ptactva. Dále je doporučeno nadále monitorovat přítomnost vydry a její vliv na populaci žab. 6) Prostřední poldr má dnes charakter extenzivního rybníka se stálou hladinou vody, přítomností rybí obsádky a přikrmováním kachen a ryb. Intenzifikace hospodaření na nádrži je zde také hlavním ohrožujícím faktorem. Je proto doporučeno pravidelně kontrolovat hospodaření na nádrži a v případě zjištění pokračujících negativních trendů chov ryb ukončit. 7) Horní poldr dnes představuje extrémní vodní biotop s velkými výkyvy hladiny vody a častým úplným vysycháním. Pro obojživelníky i zoobentos je tento biotop nevyužitelný. Základním zlepšujícím opatřením je stabilizace vodního režimu poldru, jenž by se měl přiblížit režimu dolního poldru (vysoký jarní stav s následným pozvolným poklesem hladiny, avšak bez úplného vysychání). 8) V podmáčené nivě potoka nad dolním i nad prostředním poldrem je doporučeno vytvořit drobné tůně, které dále obohatí území o vodní biotopy a nabídnou životní prostor zejména pro vodní bezobratlé a obojživelníky, jež preferují velmi malé a mělké vody. Vytvořené nové biotopy by také fungovaly jako pojistka pro případ nepředvídatelných negativních změn v poldrech. Velikost tůní by se měla pohybovat v rozmezí 1 – 10 m2 a maximální hloubka vody v rozmezí 20 – 60 cm (v letním období). Tůně je vhodné situovat do blízkosti koryta, avšak bez jejich přímého napojení vodou. V okolí tůní bude nutno vykácet dřeviny pro jejich prosvětlení, a to ve vzdálenosti do 5 m kolem jejich obvodu. Tůně je vhodné soustředit na několik vhodných míst (2 – 4), aby potřeba kácení pracně vysazených dřevinných porostů byla co nejmenší. Částečným vykácením a probírkou husté a souvislé výsadby v nivě potoka dojde též k žádoucímu prosvětlení jeho koryta. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 31 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí 6.2.2. Lučinka – Hájek střed Na lokalitě Lučinka – Hájek střed je doporučeno realizovat následující managementové zásahy: 1) Hráze obou poldrů každoročně ručně kosit pro potlačení vysoké ruderální vegetace, a to dvakrát během vegetační sezóny (do 30.6. a do 15.8.). 2) Provádět pravidelné sečení založených lučních porostů, navazujících na nivu toku podle termínů daných zemědělskými dotacemi. Pravidelně ručně kosit též mezofilní loučku s vemeníky pod hrází horního rybníčku (na DP 5) v termínu 15.7. až 15.8. 3) Dolní poldr dnes představuje z pohledu obojživelníků i zoobentosu optimální biotop (litorální porosty, absence ryb). Dokladem je početná populace skokana hnědého a pestré společenstvo bezobratlých. Objem vody v poldru sice silně kolísá, avšak v rozhodujícím období (jaro, počátek léta) zde nedochází k úplnému vyschnutí. Poldr je možno ponechat ve stávající podobě a pouze monitorovat jeho aktuální stav. 4) Horní poldr se od spodního odlišuje zejména mírou zarostení a zastínění. Na počátku léta se zde prakticky ztrácí volná hladina a lze očekávat, že rozvoj vegetace bude nadále pokračovat. Pokud by v dalších letech došlo k úplnému zarostení poldru a urychlené sukcesi směrem k terestrizaci prostředí, bude nutno přistoupit k redukci plochy litorálních porostů na únosnou mez (max. 50% plochy), případně také k částečnému odbahnění. Rozvoj porostů je třeba v dalších letech monitorovat. Prakticky okamžitě lze vykácet část náletových dřevin, jež nejvíce stíní vodní hladinu (zejména z jižní a východní strany). 5) Stejně jako na předchozí lokalitě je doporučeno zvážit vytvoření systému drobných tůní v nivě potoka, a to zejména mezi dolním a horním poldrem. Drobné a mělké tůně přispějí k rozšíření stanovištní nabídky pro vodní živočichy. Tůně je možno budovat podle stejných zásad jako na sousední lokalitě. 6) Během probírky založených lesních porostů v nivě potoka je doporučeno vhodným kácením vytvořit úseky toku nestíněné stromovým patrem (zejména z jižní a východní strany). Délka nestíněných úseků toku by měla dosahovat optimálně 20 – 30 % z jeho celkové délky. 6.2.3. Nebesák Na lokalitě Nebesák je doporučeno realizovat následující managementové zásahy: 1) Pravidelné sečení všech lučních porostů podle termínů daných zemědělskými dotacemi. 2) Prořezávky porostů vysazeného biokoridoru (DP 1) by měly být prováděny postupně a velmi pomalu, aby byly podpořeny přirozené sukcesní změny bylinného patra původní louky na lesní podrost a současně zajištěna cílová druhová skladba (jasanová olšina s vrbami a pláštěm autochtonních keřů snášejících zamokření) a zdárný vývoj stromů (nebezpečí přerůstání při hustém sponu). 3) Zásadním faktorem ovlivňujícím biologickou hodnotu vodní nádrže je jednoznačně rybí obsádka. Nádrž není oficiálním rybářským revírem, i když je zde prokazatelně provozován sportovní rybolov. Je vysoce pravděpodobné, že i bez přispění rybářů by byla nádrž kolonizována rybami. Zásadním problémem je nemožnost kontroly (případně eliminace) rybí obsádky, jelikož nádrž nelze vypustit. Jiná opatření regulující rybí obsádku v nádrži se Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 32 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí však nejeví jako efektivní. Proto je doporučeno v nejbližších letech situaci na nádrži pouze monitorovat a větší pozornost soustředit na další vodní biotopy na lokalitě. 4) Ostatní tůně na lokalitě mají vysoký biologický potenciál. Úplná absence obojživelníků v tůních území je však téměř nepochopitelná. Tůně vykazují vhodné životní podmínky minimálně pro méně náročné druhy žab. Jednosezónní sledování však není dostatečně dlouhou dobou pro činění jakýchkoliv jednoznačných závěrů. Je proto doporučeno sledovat stav obojživelníků ve všech tůních území i v dalších letech. 5) V případě, že v tůních nebude v následujících dvou letech potvrzena přítomnost obojživelníků, je doporučeno vytvořit na lokalitě tůně nové. Mělo by se jednat o typ tůní stálých i periodických, rozhodně však nestíněných (mimo lesní porosty). Vhodným prostorem pro vytvoření systému tůní se jeví zejména podmáčené luční partie při východním okraji lokality (DP 3), kde se již v současnosti vytváří periodické tůně, avšak s příliš krátkou a nepravidelnou dobou zvodnění. Mělo by se jednat o systém 3 – 5 tůní s plochou 5 – 20 m2 a maximální hloubkou 20 – 80 cm (při letních stavech). Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 33 EKOTOXA.s.r.o. 7 7.1 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ DETERMINAČNÍ LITERATURA Beran L. (2002): Vodní měkkýši České republiky, rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti. Supplementum č. 10/2002. 258 pp. Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J.(1995): Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha, 285 pp. Farkač J., Král D., Škorpík M. (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Praha, AOPK ČR, 760 pp. Galewski K., Tranda E. (1978): Chrzaszcze (Coleoptera). Fauna slodkowodna Polski. Warszawa - Poznan, 397 pp. Hrabě S.(1954): Klíč zvířeny ČSR, díl I. Nakl. ČSAV Praha, 539 pp. Kokeš J., Vojtíšková D. (1999): Nové metody hodnocení makrozoobentosu tekoucích vod. Výzkum pro praxi, sešit 39. VÚV Praha, 83 pp. Košel V. (1988): Pijavice (Hirudinea) ČSSR a ich využitie v bioindikácii saprobity. In: Hodnocení bentosu tekoucích vod. MLVD ČSR Praha: 45 – 60. Kratochvíl J.et al.(1957): Klíč zvířeny ČSR, díl II. Nakl. ČSAV Praha, 746 pp. Kratochvíl J.et al.(1959): Klíč zvířeny ČSR, díl III. Nakl. ČSAV Praha, 869 pp. Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p. Lellák J., Kubíček F. (1992): Hydrobiologie. Karolinum, 257 pp. Rozkošný R.(1980): Klíč vodních larev hmyzu. Academia, Praha, 521 pp. Sládeček V., Sládečková A. (1997): Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství, povrchové vody a čistírny odpadních vod. 2. díl:Konzumenti. ČVVS, Praha, 358 pp. Vlček V. (1984): Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha, 315 pp. Wallace I.D., Wallace B., Philipson G.N. (1990): Case – bearing caddis larvae of Britain and Ireland. Cumbria, 235 pp. Zahrádková S., Soldán T. (1998): Ephemeroptera. Determinační kurz makrozoobentosu II/2. Brno, 30 pp. 7.2 OSTATNÍ LITERATURA Adámek Z. (2006): Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu stojatých vod. VÚV TGM Bureš L. (2001): LBC Nebesák u Horního Benešova: biologické hodnocení a plán ÚSES. Světlá Hora, 15 stran. Bureš L. et Hrouda L. (1990): Připravovaná přírodní rezervace Niva Moravice: botanická inventarizace. – Msc., Správa CHKOJ, ONV Bruntál. /text 19 p./ Farkač J., Král D., Škorpík M. (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Holub J. et Procházka F. (2000): Red list of vascular plants of the Czech Republic – 2000. – Preslia, Praha, 72: 187-230. Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 34 EKOTOXA.s.r.o. Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí Kokeš J., Vojtíšková D. (1999): Nové metody hodnocení makrozoobentosu tekoucích vod. Výzkum Brno, 30 pp. Kokeš J., Němejcová D. (2006): Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou Perla. VÚV TGM Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 928 p. Marhoul P., Turoňová D. [eds.] (2008): Zásady managementu stanovišť druhů v Evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, AOPK ČR, Praha, 163 pp. Mikátová B., Vlašín M. (1998): Ochrana obojživelníků. EkoCentrum Brno, Brno, 135 pp. Moravec J. (ed.) (1994): Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Národní muzeum, Praha, 132 pp. Nečas P., Modrý D., Zavadil V. (1997): Czech recent and fossil Amphibians and Reptiles (An Atlas and Field Guide). Šídling software, České Budějovice. Pruner L. & Míka P. (1996): Klapalekiana. Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, 1996, 32: 1–115. Janáčková H. et Štorkánová A. (eds.) (2005): Metodika inventarizačních průzkumů zvláště chráněných území. AOPK ČR. Janáčková H., Štorkánová A., Vítek O. /eds./ (2009): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. AOPK ČR, Praha, Publikováno elektronickou formou na internetové adrese http://www.nature.cz. Sedláčková M., Plášek V. /eds./ (2005): Červený seznam cévnatých rostlin Moravskoslezského kraje (2005): Čas. Slez. Muz, Opava, Ser. A, 54: 97-120. Weissmannová H. a kol. (2004): Ostravsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. V Olomouci dne 14.1.2011 RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. Mrštíkovo nám. 53 779 00 Olomouc tel.: 776 112 559 e-mail: [email protected] Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 35 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. PŘÍLOHA Seznam příloh: Obr. I: Tab. I: Tab. II: Obr. II: Tab. III: Obr. III: Tab. IV: Lučinka – Hájek jih – dílčí plochy botanické inventarizace Lučinka – Hájek jih - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách (rok 2010) Fytocenologické snímky vybraných společenstev na lok. Lučinka – Hájek jih Lučinka – Hájek střed – dílčí plochy botanické inventarizace Lučinka – Hájek střed - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách (rok 2010) Nebesák – dílčí plochy botanické inventarizace Nebesák - Seznam všech zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 36 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Obr. I: Lučinka – Hájek jih – dílčí plochy botanické inventarizace Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 37 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Tab. I: Lučinka – Hájek jih - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách (rok 2010) Jméno taxonu Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acetosa pratensis Aegopodium podagraria Agropyron repens Agrostis stolonifera Agrostis tenius Achillea millefolium Ajuga genevensis Alchemilla glabra Alchemilla glaucescens Alchemilla monticola Alchemilla vulgaris Alisma plantago-aquatica Alnus glutinosa Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arctium lappa Arctium tomentosum Arrhenatherum elatior Artemisia vulgaris Avenella flexuosa Baldingera arundinacea Batrachium trichophyllum Betula pendula Bistorta major Briza media Calamagrostis canescens Calamagrostis epigeios Caltha palustris Campanula patula Campanula rotundifolia České jméno javor mléč javor klen kyseláč luční bršlice kozí noha pýr plazivý psineček bílý psineček tenký řebříček obecný zběhovec ženevský kontryhel lysý kontryhel sivý kontryhel obecný kontryhel ostrolaločný žabník jitrocelový olše lepkavá psárka luční sasanka hajní děhel lesní tomka vonná kerblík lesní lopuch obecný lopuch plstnatý ovsík vyvýšený pelyněk černobýl metlička křivolaká chrastice rákosovitá lakušník niťolistý bříza bílá hadí kořen větší třeslice prostřední třtina šedá třtina křovištní blatouch bahenní zvonek rozkladitý zvonek okrouhlolistý 1 2 3 ▲ ▲ ▲ ▲ 4 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Výskyt v dílčích plochách (DP) 5 6 7 8 9 10 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 11 12 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ pouze ve smrčině na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na hrázi prostředního rybníčku ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ poznámka vysazen místy jako příměs na většině ploch uměle vysazen ▲ ▲ ▲ 13 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 38 ▲ ▲ Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Jméno taxonu Cardamine amara Carduus personata Carex leporina Carex nigra Carex pallescens Carex riparia Carex rostrata Carex vesicaria Carlina acaulis Centaurea jacea Cerastium triviale Chaerophyllum aromaticum Cirsium arvense Cirsium palustre Cirsium rivulare Convallaria majalis Crataegus monogyna Crepis biennis Crepis mollis subsp. succisifolia Cruciata laevipes Dactylis glomerata Deschampsia cespitosa Dryopteris carthusiana Epilobium angustifolium Epilobium ciliatum Epilobium montanum Equisetum arvense Equisetum palustre Erigeron acris Fagus sylvatica Festuca altissima Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria bulbifera Filipendula ulmaria Fragaria vesca Fraxinus excelsior České jméno řeřišnice hořká bodlák lopuchovitý ostřice zaječí ostřice obecná ostřice bledavá ostřice pobřežní ostřice zobánkatá ostřice puchýřkatá pupava bezlodyžná chrpa luční rožec luční krabilice chlupatá pcháč rolní pcháč bahenní pcháč potoční konvalinka vonná hloh obecný škarda dvouletá škarda měkká čertkusolistá svízelka chlupatá srha říznačka metlice trsnatá kapraď osténkatá vrbovka úzkolistá vrbovka žláznatá vrbovka horská přeslička rolní přeslička bahenní turan ostrý buk lesní kostřava lesní kostřava luční kostřava červená orsej jarní tužebník jilmový jahodník obecný jasan ztepilý 1 ▲ 2 3 4 Výskyt v dílčích plochách (DP) 5 6 7 8 9 10 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 12 13 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ojediněle na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ pouze ve smrčině na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ poznámka ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 11 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ hojně v otavách ojediněle na světlinách a na staré louce na DP 9 pouze ve smrčině na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ vysazen na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 39 ▲ ▲ Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Jméno taxonu Galeopsis tetrahit Galium album Galium aparine Galium pumilum Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria fluitans Glyceria notata Gnaphalium sylvaticum Heracleum sphondylium Hieracium Lachenalii Hieracium murorum Hieracium pratense Holcus mollis Hypericum perforatum Hypochaeris radicata Juncus effusus Juncus tenuis Knautia arvensis Lamium album Larix decidua Lathyrus pratensis Lemna minor Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare Linaria vulgaris Lonicera nigra Lotus corniculatus Luzula multiflora Luzula pilosa Lycopus europaeus Lychnis flos-cuculi Lysimachia vulgaris Maianthemum bifolium Melampyrum nemorosum Melandrium album Milium effusum České jméno konopice polní svízel bílý svízel přítula svízel nízký kuklík městský popenec břečťanolistý zblochan vzplývavý zblochan řasnatý protěž lesní bolševník obecný jestřábník lachenalův jestřábník lesní jestřábník luční medyněk měkký třezalka tečkovaná prasetník kořenatý sítina rozkladitá sítina tenká chrastavec rolní hluchavka bílá modřín opadavý hrachor luční okřehek menší máchelka podzimní máchelka srstnatá kopretina bílá lnice květel zimolez černý štírovník růžkatý bika mnohokvětá bika chlupatá karbinec evropský kohoutek luční vrbina obecná pstroček dvoulistý černýš hajní knotovka bílá pšeníčko rozkladité 1 2 ▲ 3 ▲ 4 ▲ ▲ ▲ Výskyt v dílčích plochách (DP) 5 6 7 8 9 10 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 11 12 poznámka 13 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ pouze ve smrčině na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na DP 1 a 5 mladé exempl. z náletu ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ pouze ve smrčině na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ v otavách pouze ve smrčině na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ malá populace na severním okraji ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 40 pouze ve smrčině na DP 9 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Jméno taxonu Myosotis arvensis Myosotis palustris Nymphaea alba Oxalis acetosella Padus racemosa Petasites hybridus Phleum pratense Picea abies Plantago lanceolata Plantago major Platanthera bifolia Poa annua Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Polygala vulgaris Polygonatum verticillatum Populus alba Populus tremula POtamogeton natans Potentilla anserina Potentilla erecta Primula elatior Prunella vulgaris Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus repens Rhinanthus minor Rorippa palustris Rosa canina Rosa pendulina Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex crispus Rumex obtusifolius Salix caprea Salix cinerea České jméno pomněnka rolní pomněnka bahenní leknín bílý šťavel kyselý střemcha hroznatá devětsil lékařský bojínek luční smrk ztepilý jitrocel kopinatý jitrocel větší vemeník dvoulistý lipnice roční lipnice hajní lipnice bahenní lipnice luční lipnice obecná vítod obecný kokořík přeslenatý topol linda topol osika rdest vzplývavý mochna husí mochna nátržník prvosenka vyšší černohlávek obecný pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník plazivý kokrhel menší rukev bahenní růže šípková růže svraskalá ostružiník obecný ostružiník maliník šťovík kadeřavý šťovík tupolistý vrba jíva vrba popelavá 1 ▲ ▲ ▲ 2 3 4 ▲ ▲ ▲ ▲ Výskyt v dílčích plochách (DP) 5 6 7 8 9 10 ▲ ▲ ▲ ▲ 11 12 ▲ 13 ▲ ▲ ▲ ▲ hojně ve smrčině ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na DP 1,3,5 mladé exempl. z náletu ▲ ▲ chráněný, jediný kvetoucí exemplář ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ DP 1 – nad nádrží na volné půdě horský druh, ojediněle ve smrčině 1 exemplář – nálet v litorálu samovolný nálet v litorálu DP 4 rychle ubývá ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ poznámka ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ pouze ve smrčině na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 41 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Jméno taxonu České jméno Salix fragilis Salix pentandra Salix purpurea Salix viminalis Salix x parviflora vrba křehká vrba pětimužná vrba nachová vrba košíkářská vrba nachová x rozmarýnolistá Sambucus racemosa Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Senecio ovatus Sinapis arvensis Sonchus arvensis Sorbus aucuparia Spirodela polyrhiza Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria nemorum Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum officinale Trifolium arvense Trifolium aureum Trifolium hybridum Trifolium pratense Trifolium repens Trisetum flavescens Tussilago farfara Typha angustifolia Typha latifolia Ulmus glabra Urtica dioica Vaccinium myrtillus Veratrum lobelianum Veronica chamaedrys Veronica officinalis Viburnum opulus Vicia cracca bez hroznatý krvavec toten skřípina lesní krtičník uzlovitý starček vejčitý hořčice rolní mléčivec rolní jeřáb ptačí závitka mnohokořenná ptačinec mokřadní ptačinec travní ptačinec hajní kostival lékařský vratič obecný smetánka lékařská jetel rolní jetel zlatý jetel zvrhlý jetel luční jetel plazivý trojštět žlutavý podběl obecný orobinec úzkolistý orobinec širokolistý jilm drsný kopřiva dvoudomá brusnice borůvka kýchavice Lobelova rozrazil rezekvítek rozrazil lékařský kalina obecná vikev ptačí 1 ▲ ▲ 2 ▲ ▲ 3 ▲ ▲ 4 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Výskyt v dílčích plochách (DP) 5 6 7 8 9 10 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 11 ▲ ▲ 12 13 poznámka nálet v litorálu prostřední nádrže ▲ všude uměle vysazena při výsadbách dřevin ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ obnažené dno dolní nádrže ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ pouze ve smrčině na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na víceletkách hojně ojediněle ve víceletkách ojediněle ve víceletkách ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ vysazen na DP 9 ▲ ▲ ▲ ojediněle na louce ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ pouze ve smrčině na DP 9 ojediněle na úpatí svahu na DP 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ všude vysazena v roce Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 42 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Jméno taxonu Vicia sativa Vicia sepium České jméno vikev setá vikev plotní 1 2 ▲ ▲ 3 4 Výskyt v dílčích plochách (DP) 5 6 7 8 9 10 ▲ 11 12 ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 43 13 ▲ poznámka Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Tab. II: Fytocenologické snímky vybraných společenstev na lokalitě Lučinka – Hájek jih pracovní číslo snímku: LJ 2 datum: 24.7.2010 porost, dílčí plocha: porost vysazených dřevin v levobřežní části nivy na DP 3 snímkovaná plocha: 10 x 10 m plocha porostního individua: více než 10 arů souřadnice lokality: 50° 0,0´ 23,9“ N, 16° 20´ 41,6“ E orientace: JZ sklon: 10° nadmořská výška: 459 m pracovní číslo snímku: LJ 1 datum: 24.7.2010 porost, dílčí plocha: porost vysazených dřevin na levobřežním svahu DP 8 snímkovaná plocha: 10 x 10 m plocha porostního individua: několik arů souřadnice lokality: 50° 0,0´ 23,9“ N, 16° 20´ 41,6“ E orientace: JZ sklon: 20° nadmořská výška: 459 m E2 pokryvnost 70-80%, výška 3-5 m Alnus glutinosa 4-5 E3 pokryvnost 80%, výška 6 m Acer pseudoplatanus 5 E1 pokryvnost 70%, výška 80-100 cm Urtica dioica 3 Aegopodium podagraria 3 Baldingera arundinacea 1 Senecio ovatus 1 Angelica sylvestris 1 Heracleum sphondylium 1 Rumex obtusidolius + Alchemilla sp. + Agropyron repens + Alopecurus pratensis + E2 chybí E1 pokryvnost 40%, výška 80 cm Urtica dioica 3 Aegopodium podagraria 1-2 Anthriscus sylvestris 1 Alopecurus pratensis 1 Baldingera arundinacea + Alopecurus pratensis + Senecio ovatus r Angelica sylvestris r Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 44 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Obr. II: Lučinka – Hájek střed – dílčí plochy botanické inventarizace Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 45 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Tab. III: Lučinka – Hájek střed - Seznam všech aktuálně zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách (rok 2010) jméno taxonu české jméno Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acetosa pratensis Aegopodium podagraria Agropyron repens Agrostis stolonifera Agrostis tenius Achillea millefolium Ajuga genevensis Alchemilla glabra Alchemilla glaucescens Alchemilla monticola Alchemilla vulgaris Alnus glutinosa Alnus incana Alopecurus aequalis Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arctium lappa Arrhenatherum elatior Artemisia vulgaris Baldingera arundinacea Betula pendula Calamagrostis epigeios Caltha palustris Campanula patula Campanula rotundifolia Cardamine amara Carduus personata Carex pallescens Carex riparia Carex rostrata javor mléč javor klen kyseláč luční bršlice kozí noha pýr plazivý psineček bílý psineček tenký řebříček obecný zběhovec ženevský kontryhel lysý kontryhel sivý kontryhel obecný kontryhel ostrolaločný olše lepkavá olše šedá psárka plavá psárka luční sasanka hajní děhel lesní tomka vonná kerblík lesní lopuch obecný ovsík vyvýšený pelyněk černobýl chrastice rákosovitá bříza bílá třtina křovištní blatouch bahenní zvonek rozkladitý zvonek okrouhlolistý řeřišnice hořká bodlák lopuchovitý ostřice bledavá ostřice pobřežní ostřice zobánkatá 1 ▲ 2 ▲ ▲ ▲ 3 ▲ ▲ ▲ ▲ výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 ▲ ▲ ▲ ▲ 8 ▲ ▲ ▲ poznámka vysazeno v roce 2000 vysazeno v roce 2000 ▲ ▲ ▲ 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ vysazeno v roce 2000 vysazeno v roce 2000 litorál horního rybníčku ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ vysazeno v roce 2000 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 47 ▲ ▲ ojediněle ve víceletkách větší porost v potoce na DP 4 ▲ Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o jméno taxonu Centaurea jacea Cerastium triviale Chaerophyllum aromaticum Cirsium arvense Cirsium palustre Cirsium rivulare Cirsium vulgare Crataegus monogyna Crepis biennis Cruciata laevipes Dactylis glomerata Deschampsia cespitosa Epilobium hirsutum Epilobium montanum Equisetum arvense Erigeron acris Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria bulbifera Filipendula ulmaria Fragaria vesca Fraxinus excelsior Galeopsis pubescens Galeopsis tetrahit Galium album Galium aparine Geum rivale Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria fluitans Gnaphalium sylvaticum Heracleum sphondylium Hieracium aurantiacum Hieracium pratense Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypochaeris radicata Juncus inflexus české jméno chrpa luční rožec luční krabilice chlupatá pcháč rolní pcháč bahenní pcháč potoční pcháč obecný hloh obecný škarda dvouletá svízelka chlupatá srha říznačka metlice trsnatá vrbovka chlupatá vrbovka horská přeslička rolní turan ostrý kostřava luční kostřava červená orsej jarní tužebník jilmový jahodník obecný jasan ztepilý konopice pýřitá konopice polní svízel bílý svízel přítula kuklík potoční kuklík městský popenec břečťanolistý zblochan vzplývavý protěž lesní bolševník obecný jestřábník oranžový jestřábník luční třezalka skvrnitá třezalka tečkovaná prasetník kořenatý sítina sivá 1 2 ▲ ▲ ▲ 3 výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 9 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ojediněle ve víceletkách ▲ ojediněle ve víceletkách ▲ ▲ ▲ poznámka 8 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 48 velká kolonie v otevřené víceletce místy ve víceletkách hojně Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o jméno taxonu Knautia arvensis Lamium maculatum Lathyrus pratensis Lemna minor Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare Linaria vulgaris Lotus corniculatus Lupinus polyphyllus Luzula multiflora Lychnis flos-cuculi Malus domestica Myosotis arvensis Myosotis palustris Padus racemosa Persicaria lapathifolia Petasites hybridus Phleum pratense Picea abies Plantago lanceolata Plantago major Platanthera bifolia Poa pratensis Poa trivialis Polygala vulgaris Populus tremula Potentilla anserina Potentilla erecta Primula elatior Prunella vulgaris Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus repens Rhinanthus minor Rosa canina Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex crispus české jméno chrastavec rolní hluchavka skvrnitá hrachor luční okřehek menší máchelka srstnatá kopretina bílá lnice květel štírovník růžkatý lupina mnoholistá bika mnohokvětá kohoutek luční jabloň domácí pomněnka rolní pomněnka bahenní střemcha hroznatá rdesno blešník devětsil lékařský bojínek luční smrk ztepilý jitrocel kopinatý jitrocel větší vemeník dvoulistý lipnice luční lipnice obecná vítod obecný topol osika mochna husí mochna nátržník prvosenka vyšší černohlávek obecný pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník plazivý kokrhel menší růže šípková ostružiník obecný ostružiník maliník šťovík kadeřavý 1 ▲ ▲ 2 ▲ ▲ ▲ 3 výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 ▲ 8 9 ▲ ▲ poznámka ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ecese v roce 2005, dále expanduje ▲ starý strom severně od DP 7 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ mezofilní loučka - 1 kvetoucí ex. ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 49 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o jméno taxonu Rumex obtusifolius Salix caprea Salix cinerea Salix fragilis Salix pentandra Salix purpurea Salix viminalis Salix x parviflora Sambucus nigra Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Senecio ovatus Sinapis arvensis Sorbus aucuparia Sparganium erectum Stellaria graminea Stellaria nemorum Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum officinale Trifolium arvense Trifolium aureum Trifolium hybridum Trifolium pratense Trifolium repens Trisetum flavescens Tussilago farfara Typha latifolia Urtica dioica Vaccinium myrtillus Veratrum lobelianum Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica officinalis Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sativa české jméno šťovík tupolistý vrba jíva vrba popelavá vrba křehká vrba pětimužná vrba nachová vrba košíkářská vrba nachová x rozmarýnolistá bez černý skřípina lesní krtičník uzlovitý starček vejčitý hořčice rolní jeřáb ptačí zevar vzpřímený ptačinec travní ptačinec hajní kostival lékařský vratič obecný smetánka lékařská jetel rolní jetel zlatý jetel zvrhlý jetel luční jetel plazivý trojštět žlutavý podběl obecný orobinec širokolistý kopřiva dvoudomá brusnice borůvka kýchavice Lobelova rozrazil vodní rozrazil rezekvítek rozrazil lékařský kalina obecná vikev ptačí vikev setá 1 ▲ ▲ 2 ▲ 3 ▲ ▲ ▲ výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 8 vysazeno v roce 2000 vysazeno v roce 2000 vysazeno v roce 2000 vysazeno v roce 2000 vysazené vysazena ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ poznámka 9 starý keř na severním břehu DP 5 jednotlivě ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na staré jabloni severně od DP 7 velký porost v horním rybníčku ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ hojně ve víceletce na DP 9 velký porost v horním rybníčku ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 50 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o jméno taxonu Vicia sepium Vicia tetrasperma české jméno vikev plotní vikev čtyřsemenná 1 ▲ 2 3 výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 ▲ ▲ 8 ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 51 9 poznámka Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. Obr. III: Nebesák – dílčí plochy botanické inventarizace Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 52 Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o. Tab. IV: Nebesák - Seznam všech zjištěných druhů vyšších rostlin v dílčích plochách Jméno taxonu České jméno Acer platanoides Acer pseudoplatanus Acetosa pratensis Aegopodium podagraria Agropyron repens Agrostis stolonifera Agrostis tenius Achillea millefolium Ajuga reptans Alchemilla monticola Alchemilla subcrenata Alchemilla xanthochlora Alisma plantago-aquatica Alnus glutinosa Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthemis arvensis Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arctium lappa Arctium minus Armoracia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Baldingera arundinacea Batrachium aquatile Betonica officinalis Betula pendula Bidens tripartita Bistorta major Calamagrostis epigeios Caltha palustris Cardamine pratensis Carduus crispus Carex acutiformis Carex gracilis Carex leporina javor mléč javor klen kyseláč luční bršlice kozí noha pýr plazivý psineček bílý psineček tenký řebříček obecný zběhovec plazivý kontryhel obecný kontryhel vroubkovaný kontryhel žlutozelený žabník jitrocelový olše lepkavá psárka luční sasanka hajní děhel lesní rmen rolní tomka vonná kerblík lesní lopuch obecný lopuch menší křen domácí ovsík vyvýšený pelyněk černobýl chrastice rákosovitá lakušník vodní bukvice lékařská bříza bílá dvouzubec trojdílný hadí kořen větší třtina křovištní blatouch bahenní řeřišnice luční bodlák kadeřavý ostřice ostrá ostřice řízná ostřice zaječí 1 ▲ 2 3 Výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 9 10 poznámka pouze z náletů pouze z náletů ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 8 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ X ▲ ▲ ▲ ▲ X ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ v roce 2001, nově nezjištěn ▲ ▲ ▲ X ▲ X ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ X ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 53 pouze ojediněle Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Jméno taxonu Carex nigra Carex panicea Carex pallescens Carex paniculata Carex riparia Carex vesicaria Carex vulpina Centaurea jacea Cerastium triviale Cerasus avium Chaerophyllum aromaticum Chelidonium majus Cirsium arvense Cirsium rivulare Colchicum autumnale Crataegus monogyna Cruciata laevipes Dactylis glomerata Deschampsia cespitosa Dryopteris filix-mas Epilobium ciliatum Equisetum arvense Equisetum fluviatile Equisetum palustre Euonymus europaea Festuca rubra Ficaria bulbifera Filipendula ulmaria Fragaria moschata Fragaria vesca Fraxinus excelsior Galeopsis tetrahit Galium album Galium aparine Galium palustre Geranium pratense Geum rivale Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria aquatica České jméno ostřice obecná ostřice prosová ostřice bledavá ostřice latnatá ostřice pobřežní ostřice puchýřkatá ostřice liščí chrpa luční rožec luční třešeň ptáčnice krabilice chlupatá vlaštovičník větší pcháč rolní pcháč potoční ocún jesenní hloh obecný svízelka chlupatá srha říznačka metlice trsnatá kapraď samec vrbovka žláznatá přeslička rolní přeslička potoční přeslička bahenní brslen evropský kostřava červená orsej jarní tužebník jilmový jahodník truskavec jahodník obecný jasan ztepilý konopice polní svízel bílý svízel přítula svízel bahenní kakost luční kuklík potoční kuklík městský popenec břečťanolistý zblochan vodní 1 ▲ ▲ Výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 2 ▲ 3 ▲ ▲ X ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 8 9 10 ▲ ▲ poznámka zcela vymizela ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na DP 1 jen výsadba 2003 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ zcela ojediněle ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ X X ▲ dříve přesněji nelokalizován ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 54 ▲ ▲ ▲ Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Jméno taxonu Glyceria declinata Glyceria fluitans Heracleum sphondylium Holcus lanatus Hypericum maculatum Hypochaeris radicata Juncus conglomeratus Juncus effusus Juncus inflexus Lactuca serriola Lamium album Lamium maculatum Lamium purpureum Larix decidua Lathyrus pratensis Lemna minor Leontodon hispidus Luzula multiflora Lychnis flos-cuculi Lycopus europaeus Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Medicago lupulina Mentha arvensis Moehringia trinervia Molinia arundinacea Mycelis muralis Myosotis palustris Myriophyllum verticillatum Nymphaea albida Padus racemosa Persicaria lapathifolia Phleum pratense Picea abies Pinus strobus Pinus sylvestris Plantago lanceolata Poa annua Poa compressa Poa nemoralis České jméno zblochan zoubkatý zblochan vzplývavý bolševník obecný medyněk vlnatý třezalka skvrnitá prasetník kořenatý sítina klubkatá sítina rozkladitá sítina sivá locika kompasová hluchavka bílá hluchavka skvrnitá hluchavka nachová modřín opadavý hrachor luční okřehek menší pampeliška srstnatá bika mnohokvětá kohoutek luční karbinec evropský vrbina obecná kyprej vrbice tolice dětelová máta rolní mateřka trojžilná bezkolenec rákosovitý mléčka zední pomněnka bahenní stolístek přeslenatý leknín bílý střemcha hroznatá rdesno blešník bojínek luční smrk ztepilý borovice vejmutovka borovice lesní jitrocel kopinatý lipnice roční lipnice smáčknutá lipnice hajní 1 ▲ ▲ 2 ▲ ▲ ▲ Výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 X X ▲ ▲ ▲ ▲ 3 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 8 9 ▲ ▲ 10 poznámka nalezena v roce 2001 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ojediněle v JZ části ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ X nalezena v roce 2001 ▲ ▲ ▲ ▲ X ▲ ▲ 2001 v rybníčku roztroušeně vysazen u západního břehu na DP 1 jen výsadba 2003 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ X ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 55 ▲ Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Jméno taxonu Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Populus tremula Potamogeton natans Potentilla anserina Potentilla erecta Pyrus sp. Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus auricomus Ranunculus repens Rosa canina Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex crispus Rumex obtusifolius Salix caprea Salix cinerea Salix fragilis Salix purpurea Salix rosmarinifolia Salix triandra Salix viminalis Salix x parviflora Sambucus nigra Sanguisorba officinalis Scirpus sylvaticus Senecio ovatus Solanum dulcamara Sonchus arvensis Sorbus aucuparia Sparganium erectum Stellaria graminea Succisa pratensis Symphytum officinale Tanacetum vulgare Taraxacum officinale Tilia cordata Trisetum flavescens České jméno lipnice bahenní lipnice luční lipnice obecná topol osika rdest vzplývavý mochna husí mochna nátržník hrušeň dub letní pryskyřník prudký pryskyřník zlatožlutý pryskyřník plazivý růže šípková ostružiník obecný ostružiník maliník šťovík kadeřavý šťovík tupolistý vrba jíva vrba popelavá vrba křehká vrba nachová vrba rozmarýnolistá vrba trojmužná vrba košíkářská vrba nachová x rozmarýnolistá bez černý krvavec toten skřípina lesní starček vejčitý lilek potměchuť mléčivec rolní jeřáb ptačí zevar vzpřímený ptačinec travní čertkus luční kostival lékařský vratič obecný smetánka lékařská lípa srdčitá trojštět žlutavý 1 ▲ ▲ 2 Výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 3 8 9 10 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ poznámka ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na DP 1 jen výsadba 2003 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ jediný krnící stromek ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na DP 10 starý solitér na DP 1 jen výsadba 2003 několik ex. v nejjižnější části ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na DP 1 jen výsadba 2003 vysazena do sever. litorálu ▲ ▲ ▲ ▲ X ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ na DP 8 nově nezjištěna ▲ ▲ dříve v rybníčku hojnější ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 56 roztroušeně na louce Monitoring MSK – část 4 – Faktory ovlivňující přírodní prostředí EKOTOXA.s.r.o Jméno taxonu Tussilago farfara Typha latifolia Urtica dioica Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Vicia tetrasperma České jméno podběl obecný orobinec širokolistý kopřiva dvoudomá rozrazil vodní rozrazil rezekvítek kalina obecná vikev ptačí vikev plotní vikev čtyřsemenná 1 2 Výskyt v dílčích plochách (DP) 4 5 6 7 ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ 3 ▲ 8 ▲ 9 ▲ ▲ 10 poznámka ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ ▲ = druh zjištěný v roce 2010, X = druh zaznamenaný v roce 2001, v roce 2010 nepotvrzený Zhodnocení efektivity revitalizačních opatření (průzkum č. 5.3) – závěrečná zpráva 57 na DP 1 jen výsadba 2003
Podobné dokumenty
Sborník 2003
2. Památky zahradního umění mají pomíjivý charakter – jejich životnost je daleko více omezená než
u ostatních druhů památek. Jejich podstatou, na rozdíl od památek výtvarného umění, památek
stavebn...
diplomová práce - Česká zemědělská univerzita v Praze
podmínky vybraného úseku řeky na základě vlastních odběrů a profilových
odběrů Povodí Vltavy a.s a posoudit jejich vliv na ichtyofaunu u vybraných
charakteristik, zhodnotit vliv exploatace rybí obs...
1. dílčí zpráva průzkumů vybraných faktorů
V níže uvedené zprávě týkající se projektu „Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního
prostředí Moravskoslezského kraje - Části 4 – Zpracování průzkumů vybraných faktorů ovlivňujících...
HI-2015 - Česká herpetologická společnost
Umělé tůně se jako podpora populací obojživelníků v ČR používají již od počátku 90. let
minulého století. Při jejich budování se občas naráží na problém potřeby stavby tůně na
propustném podloží, c...
Upolín 2012 - Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor
mokřadu v Jizerských horách. Přestože pro něj byl
nakonec zvolen souhrnný název „Horní Jizera“, jedná se
o území, které se skládá ze dvou oddělených částí (jejich
celková rozloha je 2 303 ha).
Ploš...
Váš nepostradatelný partner v potravinářském průmyslu
V této příručce jsou uvedeny poslední novinky společnosti KIMBERLY-CLARK PROFESSIONAL*. Další informace o naší široké nabídce ochranných brýlí, respirátorů, rukavic a kombinéz najdete na www.kcprof...