Bakalářská práce Průzkum možností využití periodického

Západo eská univerzita v Plzni
Fakulta aplikovaných v d
Katedra matematiky
Bakalá ská práce
Pr zkum možností využití
periodického ortofotografického
zobrazení území eské republiky
v t íletém intervalu v lesnictví
Plze , 2007
Barbora Mrázková
Prohlášení
P edkládám tímto k posouzení a následné obhajob bakalá skou práci zpracovanou na
záv r studia na Fakult aplikovaných v d Západo eské univerzity v Plzni.
Prohlašuji, že jsem p edloženou bakalá skou práci vypracovala samostatn a výhradn s
použitím literatury a pramen , které jsou uvedeny v seznamu literatury, a za odborného
vedení vedoucího bakalá ské práce.
V Plzni dne 20.5.2007
…………………………
Podpis
2
Pod kování
Na tomto míst bych p edevším ráda pod kovala vedoucímu bakalá ské práce panu doc.
Ing. Ji ímu Šímovi, CSc., za odborné konzultace a as, který mn v noval, a za p ipomínky
i rady p i zpracování bakalá ské práce.
Dále pak d kuji i celé rodin za psychickou a finan ní podporu.
3
Abstrakt
P edm tem této práce jsou možnosti využití ernobílých a barevných ortofotomap
pro lesnické ú ely, vyhotovených v n kolika asových termínech pro danou lokalitu,
vybranou ve spolupráci s Ústavem pro hospodá skou úpravu les , pobo ka Plze .
Bakalá ská práce je zejména zam ena na dokumentaci následk
p írodních kalamit,
odhalování holin a nepovolených t žeb porovnáním a odhalením zm n pomocí jednoduché
multitemporální analýzy obrazových dat.
Abstract
The object of this thesis are possibilities of using BW and color ortophoto maps for forest
purposes, taken in several time periods for certain localities, which were selected in
cooperation with the Forest Management Institute in Plze . Bachelor thesis is especially
focused on documentation of natural disaster consequences, detection of unstocked areas
and illegal cuts by means of comparing and unfolding the changes through the simple
multitemporal analysis of image data.
Klí ová slova
Ortofotografické zobrazení
eské republiky, ortofotomapa, lesnické tématické mapy,
ÚHÚL, multitemporální analýza.
Key words
Ortophoto imagery of the Czech Republic, ortophoto map, forest thematic maps, Forest
Management Institute, multitemporal analysis
4
Seznam obrázk
Obrázek 1
- Použití jednotlivých metod p i mapování území eskoslovenska v letech
1953-1957
Obrázek 2
- Lokality snímkované v letech 2003-2005 na území R a podíl na
zpracování digitálních ortofotomap
Obrázek 3
- Obrazová kolerace
Obrázek 4
- Sí GPS družic
Obrázek 5
- Centrální ást leteckého m ického snímku
Obrázek 6
- Vzniklá radiální odchylka
Obrázek 7
- Maximální radiální odchylka pro normální kameru
Obrázek 8
- P ehledka zájmového území
Obrázek 9
- Ukázka porostní mapy
Obrázek 10 - Barevné rozlišení v kových t íd v porostní map
Obrázek 11 - Text v porostní map
Obrázek 12 - Kartografické zna ky pro linie porostní mapy
Obrázek 13 - Kartografické vyjád ení bodových objekt na porostní map
Obrázek 14 - Nastavení sou adnicového systému
Obrázek 15 - Nastavení editace
Obrázek 16 - Zalesn né plochy u les soukromých
Obrázek 17 - Porostní mapa s identifikovanými zm nami
5
Seznam použitých zkratek
DMR
- Digitální model reliéfu
ÚHÚL
- Ústav pro hospodá skou úpravu les
ZABAGED - Základní báze geografických dat
R
- eská republika
Z U
- Západo eská univerzita
IACS
- Integrovaný administrativní kontrolní systém
ÚZK
- eský ú ad zem m ický a katastrální
A R
- Armáda eské republiky
EU
- Evropská unie
LMS
- letecké m ické snímky (snímkování)
LPIS
- Land parcel identification system (systém pro identifikaci pozemk )
Mze
- Ministerstvo zem d lství
DMÚ 25
- digitální model území v m ítku 1:25 000
VGO
- Vojenský geografický obzor
VZÚ
- Vojenský zem pisný ústav
VTÚ
- Vojenský topografický ústav (býv.)
VTOPÚ
- Vojenský topografický ústav
SM5
- Státní mapa 1:5000
LHP
- Lesní hospodá ský plán
DOOL
- Dlouhodobé opat ení ochrany lesa
OPRL
- Oblastní plán rozvoje lesa
HÚL
- Hospodá ská úprava les
6
Obsah
0
Úvod
1
Periodické letecké m ické snímkování území R v t íletém intervalu
2
8
s rozlišením 0.5m v území
9
1.1
Historie leteckého snímkování na území R
9
1.2
Parametry LMS a ortofotomap
12
Vlastnosti ortofotomapy v zalesn ném území
14
2.1
14
Vliv p esnosti použitého DMR
2.1.1 Digitální modely terénu – len ní
14
2.2
19
Vliv výšky porostu a umíst ní objektu na p ekreslovaném snímku
2.2.1 Vliv umíst ní objektu na p ekreslovaném snímku vzhledem
k výšce porostu
22
2.2.2 Celková úvaha o polohové p esnosti lomových bod hranic
lesních porost na ortofotomap
3
4
5
6
24
Výb r zkušební lokality ve spolupráci s ÚHÚL, pobo ka Plze
26
3.1
Zájmové území
26
3.2
Použitá data
27
3.3
Lesnické mapy
31
3.3.1 Prostorové rozd lení lesa
32
3.3.2 Majetkové rozd lení lesa
36
3.3.3 P ehled zna ek použitých u porostní mapy
38
Návrh jednodušší multitemporální analýzy ernobílých a barevných
ortofotomap pro lesnické ú ely
40
4.1
40
Postup zpracování
Možnosti využití výsledk multitemporální analýzy pro odhalení holin,
nepovolených t žeb, dokumentaci p írodní kalamity
44
Záv ry z provedeného pr zkumu
46
Literatura
47
P ílohy
48
7
0 Úvod
V sou asnosti je již b žn dostupná technologie digitálního zpracování leteckých snímk .
Barevné digitální ortofotomapy poskytují množství detailních geoprostorových a
kvalitativních informací s rozlišením ádu decimetr
až metr
v závislosti na m ítku
leteckého snímkování. Využití leteckého snímkování pro získávání informací o lesních
celcích má již delší historii, avšak nové perspektivy v souvislosti s periodickým leteckým
snímkováním celého území eské republiky.
Cílem bakalá ské práce je multitemporální analýza vybrané oblasti, pomocí které lze
identifikovat n které
zm ny v lesních
porostech s využitím ortofotomap periodicky
vyhotovovaných v resortu eského ú adu zem m ického a katastrálního ( ÚZK).
V první kapitole bakalá ské práce je popsána historie leteckého m ického snímkování a
d ležité parametry leteckého m ického snímkování a ortofotomap. Druhá kapitola se
zabývá digitálním modelem terénu, jeho
len ním a zdrojem vstupních dat. Dále
pojednává o vlivu p esnosti digitálního modelu terénu a umíst ní objektu na
p ekreslovaném snímku. T etí kapitola je v nována vybranému zájmovému území a popisu
dostupných lesnických map. Ve
tvrté kapitole je navržen postup jednodušší
multitemporální analýzy. Pátá kapitola se zabývá možnostmi využití multitemporální
analýzy pro vybrané lesnické ú ely. Záv ry z provedeného pr zkumu v zájmovém území
jsou popsány v šesté kapitole.
8
1 Periodické letecké m ické snímkování území R v t íletém intervalu
s rozlišením 0.5m v území
1.1
Historie leteckého snímkování na území R
Letecké m ické snímky (LMS) na území eské republiky byly poprvé po ízeny roku 1936
Vojenským zem pisným ústavem (VZÚ) na ploše p es 67 000 km 2 . Ješt p ed rokem 1936
byly provedeny v r. 1934 ú ední zkoušky leteckého m ického snímkování a následn
technologie využití letecké fotogrammetrie pro pot eby vojenského mapování. Bylo
zjišt no, že fotogrammetrická metoda je pro mapování ve st edním m ítku svou p esností
pln vyhovující. V letech 1945 až 1950 nalezly uplatn ní zejména pohotov po ízené
letecké snímky p i aktualizaci map, tvorb fotoplán a fotoschémat. P estože již byly
k dispozici již moderní vyhodnocovací p ístroje, letecká fotogrammetrie se p i novém
topografickém mapování významn prosadila až v roce 1952. V roce 1951 byl VZÚ
rozd len na 1.VZÚ Praha, 2.VZÚ Dobruška, a ten byl v roce 1952 p ejmenován na
Vojenský topografický ústav (VTOPÚ) a 3.VZÚ Bánská Bystrica.
Pro tvorbu vojenského mapového díla v m ítku 1:25 000, které bylo zahájeno v roce
1953, byly stanoveny tyto zásady:
• použít d ív jších topografických vym ování v r zných m ítkách a doplnit je podle
obsahu archálních leteckých m ických snímk (LMS),
• ostatní území mapovat fotogrammetrickými metodami, pop ípad použít stolové metody
v místech, kde nebylo možné vyhotovit LMS (podél hranic s kapitalistickými státy)
• topografické mapy celého území SR vyhotovit do roku 1958.
Od roku 1954 se na této práci podílela krom VTOPÚ i civilní fotogrammetrická
pracovišt
Úst ední správy geodézie a kartografie. Pro tvorbu topografických map
v m ítku 1:25 000 byly použity ty i metody (obr.1) :
kombinovaná metoda = pro polohopis se používalo p ekreslování jednotlivých snímk
(fotoplán ), výškopis byl po ízen stolovou metodou,
metoda univerzální = polohopis i výškopis byl vyhodnocen z dvojic stereoskopických
leteckých m ických snímk ( nejp esn jší a nejvíce používaná
metoda),
9
revize d ív jších m ení = pokladem pro mapování byla modrokopie montáže starších
map,
metoda stolová = klasické mapování eklimetrem na m ickém stole [2].
Obr.1 Použití jednotlivých metod p i mapování území eskoslovenska v letech
1953-1957 [1]
Od roku 1957 do roku 1965 p evažovalo LMS pro topografické mapování v m ítku
1:10 000 a z ídka též v m ítku 1:5 000. Od r. 1964 pak bylo využito pro systematickou
údržbu a obnovu topografických map v m ítku 1:10 000. Soub žn s topografickým
mapováním bylo provád no letecké snímkování i pro další ú ely (nap . pro mapování les ,
tvorbu d lních map, mapování vodních tok
i tvorbu Jednotné železni ní mapy). Do
po átku roku 1989 byly letecké snímky utajovány, cenzurovány a výhradn poskytovány
pouze státním orgán m a organizacím.
Po roce 1989 se zm nila politická situace a došlo k vytvo ení n kolika soukromých
firem zam ených na LMS a analogová fotogrammetrie se využívala ve státních orgánech
ve stále menším rozsahu (pouze pro údržbu Základní mapy R 1:10 000). Ve 2. polovin
90. let došlo k rozvoji digitální fotogrammetrie a v dnešní dob se snímky zpracovávají
tém
výhradn digitálními technologiemi pomocí speciálního technického a
10
programového vybavení. V roce 2000 byla vytvo ena skupina pro ešení problematiky
spole ného využití leteckého m ického snímkování v resortech eského ú adu
zem m ického a katastrálního a Ministerstva obrany. Od roku 1999 jsou v obou resortech
vytvá eny digitální ortofotomapy, které mají sloužit jednak pro vybudování a plošné
zavedení Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) v R, jednak pro
aktualizaci základních bází geografických dat (ZABAGED a DMÚ 25).
Sou ástí IACS je geografický informa ní systém LPIS, který slouží k identifikaci
obd lávaných zem d lských pozemk
a následn
k administraci a kontrole dotací
poskytovaných z fond Evropské unie (EU) v zem d lství. Povinnost z ídit tento systém
vyplývá z p edpis EU. Pomocí IACS musí lenské státy EU administrovat p ímé platby a
platby v rámci horizontálních opat ení rozvoje venkova. Projekt LPIS je realizován
Ministerstvem zem d lství.
Jedním ze základních nástroj pro efektivní pln ní výše uvedeného úkolu je bezešvé
ortofotografické
zobrazení
území
R,
které
slouží
k vyhodnocování
skute n
obd lávaných pozemk a tím i k evidenci zp sobu využití dotací zem d lc m pro pot eby
obd lávání p dního fondu. K tomu ú elu byla podepsána dohoda Ministerstva zem d lství
R, eského ú adu zem m ického a katastrálního a Ministerstva obrany R, že na území
našeho státu bude provád no systematické LMS a tvorba digitálních ortofotomap
v intervalu 3 let, které mají sloužit jak pro ú ely IACS, tak i pro tvorbu a aktualizaci
ZABAGED v resortu
MO
ÚZK a obdobného Digitálního modelu území (DMÚ 25) v resortu
R. Snímkování zajiš ují eské firmy, které byly vybrány na základ výb rového
ízení.
11
Obr. 2 Lokality snímkované v letech 2003-2005 na území R a podíl na zpracování
digitálních ortofotomap [4]
1.2 Parametry LMS a ortofotomapy
Pro zpracování LMS v letech 2003-2005 byla p ijata následující Technicko-organiza ní
opat ení (TOO):
• LMS jsou snímkovány v intervalu t í let.
• Území R je rozd leno do t í p ibližn stejných pásem (obr.2), takže každý rok by m la
být snímkována asi jedna t etina území státu.
• Použití adové letecké m ické komory o konstant f = 152 mm. Formát snímku je
23 x 23 cm. Snímky se po izují na barevný nesrážlivý negativní filmový materiál.
• M ítko snímku mS je 1:23 000, kdy do roku 2002 v etn bylo použito ernobílé LMS
v adách po osách mapových list
Základní mapy R 1:10 000. Od roku 2003 se
používá barevné LMS a snímkuje se po severních rámech sudých ad SM5. Podélný
p ekryt v ad leteckých m ických snímk je p = 60 %. P í ný p ekryt mezi sousedními
adami LMS vychází q = 24,6 %.
• D ležitým prvkem je i doba leteckého m ického snímkování. Nejlepší období k
snímkování pro ú ely IACS je kv ten až zá í.
• Provedení p ednáletové signalizace v terénu, (pouze vybraných trigonometrických a
zhuš ovacích bod ).
12
Z t chto snímk se vyhotovují bezešvá barevná ortofota území
R s rozlišením 0.5 m v
území, která jsou distribuována po mapových listech Státní mapy 1:5000 (SM5).
13
2 Vlastnosti orofotomapy v zalesn ném území
2.1 Vliv p esnosti použitého digitálního modelu reliéfu
Pro realizaci analýz v oblasti životního prost edí, zem d lství, vodního hospodá ství a také
lesního hospodá ství je nutná znalost reliéfu krajiny. Za tímto ú elem jsou zpracovány
digitální modely terénu. Je t eba rozlišit pojmy digitální model terénu, digitální model
reliéfu a digitální model krajiny.
V definici digitálního modelu terénu panuje zna ná nejednotnost.
2.1.1 Digitální modely terénu - len ní
• Digitální model terénu (DMT) – angl. Digital Terrain Model (DTM) je obecné
ozna ení všech digitálních model terénu, a již jsou rastrové i vektorové nebo se liší
zp sobem vzniku. Pro modelování pr b hu povrchu reliéfu využívá body nesoucí n kdy
krom nadmo ské výšky ješt informaci o pr b hu reliéfu v tomto bod , linie popisující
pr b h reliéfu, linie popisující náhlé zm ny pr b hu reliéfu, linie popisující zvláštní
liniové prvky povrchu reliéfu a plochy popisující zvláštní plošné prvky povrchu reliéfu [7].
•
Digitální model reliéfu (DMR) je dle Terminologického slovníku zem m ictví a
katastru nemovitostí [5] „digitální reprezentace reliéfu zemského povrchu v pam ti
po íta e, složená z dat a interpola ního algoritmu, který umož uje mj. odvozovat výšky
mezilehlých bod “.
• Digitální model krajiny (DMK) – angl. Digital Landscape Model (DLM) rozumíme
minimáln
t í- až
ty rozm rné, po íta em generované schéma vybraného segmentu
krajinné sféry Zem zachycující ve zjednodušené, avšak integrované podob jeho základní
strukturní a v optimálním p ípad
také dynamické rysy. První t i rozm ry modelu
(prostorové sou adnice) popisují strukturní aspekt modelu, zatímco
tvrtý rozm r
podchycuje aspekt asový. Jinými slovy - DMK reprezentuje komplexní mapu sou asné
krajiny ve 3-4D.
•
Digitální model povrchu – angl. Digital Surface Model (DSM) - je zvláštním
p ípadem digitálního modelu terénu, který je konstruován zpravidla s využitím
automatických prost edk (nap . obrazové korelace ve fotogrammetrii) tak, že zobrazuje
povrch terénu a vrchní plochy všech objekt na n m (st echy, koruny strom a pod.) [5].
Obrazová korelace p edstavuje automatické nalezení polohy dvou odpovídajících si
bod na sousedících snímcích. Lze íci, že se hledají maxima kolera ní funkce pro
14
p íslušný bod a jeho okolí v jednom snímku k vyhledávacímu okolí ve druhém snímku.
Hodnota korela ní funkce (korela ní koeficient) nabývá hodnot v intervalu (-1;1). Když se
koeficient rovná jedné, nastává úplná shoda (zákryt).
Obr. 3 Obrazová korelace [6]
• Digitální model území (DMÚ) je komplex dat a programových prost edk pro sb r,
zpracování, aktualizaci a distribuci digitálních informací o území ; model je strukturován
pomocí katalogu druh objekt a napln n topologickovektorovými daty a atributy. [5]
• Digitální výškový model – angl. Digital Elevation Model (DEM) je digitální model
reliéfu pracující výhradn s nadmo skými výškami bod [5].
Zdroje dat:
Pro kvalitu výsledného DMR je velmi d ležitý výb r zdrojových dat a technologie
získávání terenních dat. Data jsou získávána r znými zp soby.
1) Pozemní m ení
• klasická geodetická m ení
• globální naviga ní satelitní systém
2) Fotogrammetrické metody
• stereoskopická interpretace digitálních leteckých obrazových záznam
• laserové snímání
15
• radarové snímání
3) Digitalizace topografických map
• ru ní digitalizace
• poloautomatická digitalizace
• automatické rastrové skenování
• vektorizace
Geodetická m ení
Pomocí elektronické tachymetrie jsou zam ovány jednotlivé význa né body terénního
reliéfu, sou asn jsou ur ovány výšky (trigonometricky) i poloha (vyjád ena polárními
sou adnicemi). P esnost ur ení polohy a výšky uzlových bod reliéfu teoreticky dosahuje 1
až 2 cm. Metoda je vhodná pro práce menšího rozsahu a s vysokými nároky na p esnost.
Globální naviga ní satelitní systém
V sou asné dob fungují t i satelitní a družicové systémy. Jedním z nich je globální
polohový systém GPS ( angl. Global Positioning System), který vznikl v USA, druhým
projektem je ruský naviga ní systém GLONASS (rus. GLObalnaja NAvigacionnaja
Sputnikova Sist ma). T etí systém Galileo je ve stádiu budování a je financován
Evropskou unií a pr myslovými subjekty. Do provozu by m l být uveden v roce 2010.
S velkou p evahou je dosud používán pouze systém GPS. Systém GPS se skládá ze t í
podsystém (segment ):
• kosmický
• ídící
• uživatelský
Kosmický segment je tvo en 24 opera ními družicemi, které krouží kolem Zem na
šesti tém
kruhových drahách se sklonem 55 stup
km a doba ob hu kolem Zem je tém
k rovníku, ve výšce p ibližn 20 000
12 hodin.
16
Obr. 4 Sí GPS družic [7]
ídící segment se skládá z monitorovacích stanic rozmíst ných po celém sv t a hlavní
ídící stanice (MCS) do které jsou p edávána data z družic. Tato data jsou zpracována, poté
jsou vypo teny p esné údaje o ob žných drahách a nakonec i zajišt ní chodu atomových
hodin na družicích.
Uživatelský segment se skládá z široké palety GPS p ijíma . Krom speciálních
p ijíma
ur ených pro vojenské ú ely, existuje dnes ada dalších typ GPS p ijíma
–
geodetické, naviga ní (letecké, námo ní, turistické) a aplika ní.
P esnost ur ení polohy a výšky bod
na zemském povrchu lze charakterizovat
sm rodatnou odchylkou 3 až 5 cm, pokud byla zpracována dvoufrekven ní fázová m ení.
Stereoskopické interpretace digitálních leteckých obrazových záznam
Tato metoda je pom rn p esná, levná a rychlá pro získání DMR. P esnost metody je
zna n závislá na m ítku snímkování. P ed stereoskopickým vyhodnocením je nutno
provést snímkové orientace, pomocí jejichž prvk se definuje prostorová poloha snímku
v sou adnicovém referen ním systému. P i automatizovaném digitálním zpracování se
snímky vyhodnocují metodou obrazové korelace (viz výše) dvou odpovídajících si
obrazových záznam . Cílem je automaticky zjistit polohu dvou homologických bod ,
zaregistrovat jejich snímkové sou adnice a vypo íst horizontální paralaxu, (p i znalosti
prvk
vnit ní orientace kamery), která umožní stanovit výšku p íslušného bodu nad
17
srovnávací rovinou. Polohová i výšková p esnost je p ímo úm rná m ítku snímku.
P esnost ur ení výšky bod je od 10 cm do 80 cm podle výšky letu.
Laserové snímání
Letecké laserové skenování je ú inné pro rychlé mapování rozsáhlých území a získávání
dat pro velké projekty (stavby p ehrad, sledování elektrického vedení
i
vzrostlou
vegetaci). Celý systém se skládá z laserového skeneru pro který se používá zkratka LIDAR
(angl. Light Detection and Ranging), naviga ního systému IMU (angl. Inertial
Measurement Unit) a diferenciálního GPS. Z laseru na palub letadla je vysílán paprsek
k Zemi a sou asn je zaznamenávána jeho aktuální poloha v prostoru pomocí diferenciální
GPS a inerciální navigace. Tento paprsek je odražen zp t k senzoru a poté je vypo tena
vzdálenost k míst jeho odrazu. Laserový paprsek dokáže prostoupit n kterými materiály
(jako nap íklad listy strom ) a na senzor pak dopadá ada díl ích odraz tak, jak procházel
paprsek vegetací. Z t chto n kolikanásobných odraz jsou nejd ležit jší první a poslední.
První poskytuje informaci o vegeta ním krytu, poslední je pak odrazem od rostlého terénu.
Pokud laserový paprsek dokáže projít korunou strom až na terén a je registrován první a
poslední odraz, lze odvodit výšku strom z rozdílu obou hodnot. P esnost ur ení výšky
bod se m že p ijatelný pr m r pohybovat od 10 cm n kdy až do 4 metr podle výšky
letu.
Radarové snímání
K radarovému snímání se využívá interferometrie. Je to metoda p esných výškových
m ení na základ rozdílu ve fázi odezvy dvou radarových signál vysílaných z odlišné
pozice nosi e radaru. Rozdíl (interference) fází je nositelem informace o výšce daného
místa. Zpracováním hodnot korespondujících obrazových prvk z obou radarových snímk
se vytvá í tzv. interferogram. Z n j lze zjistit relativní výškové rozdíly bod na snímcích.
Využitím vlícovacích bod lze relativní hodnoty p evést na hodnoty absolutní. P esnost
ur ení výšky bod
se ádov pohybuje kolem 4-5 metr . U diferen ní interferometre
ádov centimetrové výškové rozdíly (nap . Systém TOPSAR má vertikální p esnost 1-3
m, horizontální 5-10 m z plochy 10x50 km. Systém IFSARE je pro zvýšení p esnosti
dopln n diferen ním GPS a laserem, z výšky 12 km snímá území o ší ce 10 km s
rozlišením 2,5 m).
18
2.2 Vliv p esnosti DMR a umíst ní objektu na p ekreslovaném snímku
Jedním z nejv tších p ínos digitální fotogrammetrie je tvorba digitálního ortofota neboli
ortogonáln
p ekresleného digitálního leteckého m ického snímku.
Na ortofoto je
obvykle p ekreslena centrální ást každého snímku po ízeného s podélným p ekrytem
60 % v ad , a to o rozm rech a × b , kde a je vzdálenost sousedních ad a b je délka
vzdušné základny, umíst ná symetricky kolem hlavního bodu snímku H‘. P í ný p ekryt
mezi jednotlivými adami se obvykle volí q = 30 %.
Obr. 5 Centrální ást leteckého m ického snímku
P i diferenciálním p ekreslování snímk
výškov
lenitého terénu dochází k radiálním
posun m. Maximální radiální vzdálenost p ekreslovaného pixelu od st edu snímku pak
bude
rmax =
a
2
2
b
+
2
2
V p ípad barevných ortofot ÚZK , kdy rozlišení ortofotomapy je 50 cm v území, je
vzdálenost sousedních ad rovna 4000 m a délka vzdušné základny iní 2116 m. Potom
19
rmax = 2262,6 m
Tomu m ítku snímku 1:23 000 odpovídá maximální využitelná radiální vzdálenost na
snímku
/
rmax
= 98,37 mm
V rohu p ekreslovaného území by p i chyb ∆z digitálního modelu reliéfu (DMR) vznikla
maximální radiální odchylka (viz obr.6)
∆rmax = ∆z ∗ tgα
P i použití širokoúhlé kamery s ohniskovou vzdáleností f = 152 mm platí vztah
∆rmax = ∆z ∗
/
rmax
= ∆z ∗ 0,647171
f
V zalesn ném terénu definujeme st ední chybu DMR ∆z jako 2 m, takže maximální
radiální odchylka by byla rovna
∆rmax = 2 ∗ 0,647171
∆rmax = 1,29 m
Takto
ur ená
maximální
radiální
odchylka
.
ovšem
nebude
p ekro ena
pouze
s pravd podobností 68 %. Aby nebyla p ekro ena s pravd podobností až 95,5 %, je lépe
uvažovat dvojnásobek st ední chyby DMR ∆z ( 2 ∗ ∆r = 2 ∗ 1,29m = 2,58m ). Tato hodnota
m že být p ekro ena jen v 4,5% p ípad . Pr m rná odchylka bude pak rovna polovin
maximální odchylky a st ední hodnota bude p ibližn rovna 1,25x pr m rné.
1
∆rst = ∆rmax ∗ ∗ 1,25 = 1,61 m
2
Firma GEODIS Brno rovn ž diferenciáln p ekresluje všechny snímky s 60% podélným
p ekrytem a 30 % p í ným p ekrytem, pouze m ítko snímk je 1: 20 000 (ohnisková
vzdálenost f = 153mm ), takže st ední hodnota odchylky nabývá pon kud menších hodnot
( ∆r = 1,61 ∗
20 000
23 000
= 1,40 m ).
20
Obr.6 Vzniklá radiální odchylka
P i diferenciálním p ekreslování leteckých snímk vyšších lesních porost je výhodné
po izovat LMS s normální (f = 305 mm) namísto obvyklou širokoúhlou kamerou. Pak je
tedy
tgα =
98,37
= 0,322525
305
a ∆rmax = 2 ∗ 0,322525 = 0,645 m
Podle p edchozí metodiky dosadíme st ední chybu DMR 2 ∗ 2 ∗ 0,322525 = 1,290 m a
1
∆rst = 1,290 ∗ ∗ 1,25 = 0,806 m
2
21
Obr.7 Maximální radiální odchylka pro normální kameru
Letecké snímky po ízené normální kamerou a výsledné digitální ortofotomapy
s rozlišením 20 cm v území vyhotovila firma GEODIS Brno v letech 2004-2007 na celém
území
R, jejich další periodicita je však nejistá. ÚHUL tímto produktem dosud
nedisponuje.
2.2.1 Vliv umíst ní objektu na p ekreslovaném snímku vzhledem k výšce porostu
Tento vliv lze posuzovat podobn jako vliv DMR. Vždy záleží na radiální vzdálenosti ∆r
od st edu snímku a na obrazovém úhlu (u širokoúhlé kamery je vliv radiálního posunu
výrazn jší). Pouze ve vzorci pro výpo et dosadíme za ∆z st ední výšku v p íslušného
porostu za zjednodušeného p edpokladu, že jde o terén s 0° sklonem:
∆rmax = v ∗ tgα = v ∗ 0,647171 m pro kameru s f = 152 mm
∆rmax = v ∗ tgα = v ∗ 0,322525 m pro kameru s f =305 mm
22
výška porostu
3m
10 m
20 m
maximální polohová
odchylka
1,94 m
6,65 m
13 m
4
v pixelech[50 cm]
13
26
Tab. 1 Maximální radiální odchylky vlivem výšky porostu na širokoúhlých snímcích
Pot ebujeme ovšem vyjád it st ední hodnoty, které vypo ítáme podobn jako pro vliv
DMR :
1
∆r = ∆rmax ∗ ∗ 1,25
2
výška porostu
3m
10 m
20 m
st ední odchylka ∆r
1,21 m
4,16 m
8,31 m
V pixelech[50 cm]
2
8
17
Tab.2 St ední radiální odchylky vlivem výšky porostu na širokoúhlých snímcích
Pro použití kamery f = 305 mm a ortofotomapu s rozlišením 20 cm v území platí
následující tabulka:
výška porostu
3m
10 m
20 m
maximální polohová odchylka
0,97 m
3,22 m
6,44 m
v pixelech [20 cm]
5
16
32
st ední polohová odchylka
0,61 m
2,01 m
4,02 m
v pixelech [20 cm]
3
10
20
Tab.3 Maximální a st ední radiální odchylky vlivem výšky porostu na normálních
snímcích
23
2.2.2 Celková úvaha o polohové p esnosti lomových bod hranic lesních porost na
ortofotomap
Úvaha platí pro ortofotomapy, které jsou po ízeny ze snímk
v m ítku 1:23 000
širokoúhlou kamerou s ohniskovou vzdáleností f = 152 mm s rozm rem pixelu 0,50 m
v území.
Cílem je stanovit úplnou st ední polohovou chybu, která je výsledkem souhrnu díl ích
st edních chyb.
1) P esnost polohového ur ení dob e identifikovatelných bod v digitální fotogrammetrii
se obvykle uvádí ve vztahu k rozm ru pixelu v území:
1
mxy = 0,7 pixelu = 0,7 ∗ 0,50 m = 0,35 m
V lesních celcích je však identifikace nejist jší a proto je vhodné uvažovat hodnotu
dvojnásobnou, tj. 1mxy = 0,70 m .
2) Vliv nep esnosti DMR je vhodné uvažovat s pravd podobností alespo 95% (st ední
výšková chyba DMR se v zalesn ném území zvolí mz = 4,00 m ). Z výpo t v
odstavci 2.2 vychází:
2
mxy = 2,58 m
3) Vliv p esnosti nastavení kurzoru na lomový bod hranice lesního porostu
U tohoto výpo tu postupujeme stejn jako v bod 1) takže
3
mxy = 0,70 m
Ze zákona hromad ní chyb vyplývá celková st ední polohová chyba lomového bodu
v zalesn ném území :
mXY =
1
2
2
2
mxy + 2mxy + 3mxy = 2,76 m (5 pixel )
Pokud budou hranice lesních odd lení identifikovány na ortofotu pouze podle vrchol
strom o výšce 3 m, resp. 10 m a 20 m, dosáhne st ední polohová chyba hodnoty:
24
2
M XY = mXY + ∆r 2
Výška porostu
3m
10m
20m
st ední odchylka ∆r
1,21m
4,16m
8,31m
st ední polohová chyba
3,01m
5,00m
8,76m
v pixelech[50 cm]
6
10
17
Tab. 4 St ední polohové chyby v lesních porostech
Jako typickou st ední polohovou chybu v lesních porostech prom nlivé výšky lze uvést
M XY = 5,00 m ,
která m že být teoreticky dosažena až v 68 % p ípad . Chyba do 10 m se pak vyskytne
pouze v dalších 27,5 % p ípad a chyba v tší než 15 m pouze v 0,5 % p ípad .
25
3 Výb r zkušební lokality ve spolupráci s ÚHÚL , pobo ka Plze
3.1 Zájmové území
Pro experimentální práce bylo vybráno ve spolupráci s L. Leitnerem z Ústavu pro
hospodá skou úpravu les , pobo ka Plze , zalesn né území v okrese Plze – sever. Lesy
R s.p., Lesní správa Plasy pe uje o lesy na tomto území, které zahrnuje zhruba plochu
n kdejšího okresu Plasy. V tomto územním obvodu má 18 365 ha lesa a 600 ha ostatních
ploch. Celé území je rozd leno do 11 revír : Ne tiny, Špankov, Plachtín, Lipí, Rabštejn,
Plasy, Kamenice, Doubrava, Olšany, Zelený D l, e ín. Analyzované území sestává z p ti
sousedících revír : Ne tiny, Plachtín, Lípí, Špankov, Rabštejn (viz. obr. 8).
Obr.8 P ehledka zájmového území
Tato lokalita byla vybrána z n kolika d vod . Prvním
byla v tší plocha souvisle
zalesn ného území na kterém se daly sledovat eventuální následky p írodní kalamity a
26
identifikovat rozsah t žby d eva a postupujícího zalesn ní. Druhým d vodem bylo, že tyto
lesy byly majetkem eské Republiky a ne v soukromém vlastnictví.
3.2 Použitá data
1) Ortofotografické zobrazení území R – zhotovitel eský ú ad zem m ický a
katastrální
ernobílé digitální ortofoto s rozlišením 50 cm v území z roku 2000. Letecké m ické
snímky o formátu 23x23 cm a v m ítku 1:23 000 byly po izovány širokoúhlou
kamerou s konstantou f = 152 mm v období 1998-2002. Tehdy ješt nebyly použity
aparatury GPS/IMU ke zjišt ní prvk vn jší orientace za letu. Dráhy letu byly
vedeny v osách mapových list
ZM 10 (Z –V), podélný p ekryt p = 60 % a p í ný
p ekryt q = 30 %. Rozm r pixelu p i skenování snímk byl 21 µm, což je cca 50 cm v
území. DMR ZABAGED je charakterizován st ední výškovou chybou mZ = 0,85m v
otev eném terénu a 2 m v zalesn ném terénu. Dodací jednotkou byly listy ZM10 ve
formátu TIFF a TWF.
2) Ortofotografické zobrazení území R – zhotovitel eský ú ad zem m ický a
katastrální
Barevné digitální ortofoto s rozlišením 0,50 m v území z roku 2005. Letecké
m ické snímky o rozm rech 23x23 cm a v m ítku 1:23 000 s konstantou
f = 152 mm byly po ízeny v letech 2003-2005 na celém území R. GPS/IMU
používáno od roku 2004. Dráhy letu po severní stran sudých ad mapových list SM5,
podélný p ekryt p = 60 % a p í ný q =30 %. Rozm r pixelu p i skenování snímku byl
21 µm. Aerotriangulace provedena pomocí softwaru MATCH-AT se st ední
sou adnicovou chybou mXY = 0,23 m a st ední výškovou chybou mZ = 0,21 m .
Digitální model reliéfu ZABAGED je charakterizován st ední výškovou chybou
mZ = 0,85 m v otev eném terénu a 2 m v zalesn ném. Dodací jednotkou byly listy
SM5 ve formátu TIFF a TWF.
Seznam ernobílých digitálních ortofotomap z ÚZK, které jsou v kladu list
ZM 1:10 000 (sou adnice udávají levý horní roh ortofotomapy)
27
KLAD LIST
ZM 10
SOU ADNICE Y SOU ADNICE X
11-42-08
836966.81
1038370.89
11-42-09
832227.05
1039102.77
11-42-13
837526.31
1042129.54
11-42-14
832783.59
1042861.87
11-42-18
838085.80
1045888.18
11-42-19
833340.12
1046620.98
Tab. 5 Klad list
ernobílých ortofotomap
Seznam barevných digitálních ortofotomap z ÚZK v kladu list
SM5
(sou adnice udávají levý horní roh ortofotomapy)
KLAD LIST SM5
SOU ADNICE Y SOU ADNICE X
MANE 1-0
829999.75
1040000.25
MANE 1-1
829999.75
1042000.25
MANE 1-2
829999.75
1042000.25
MANE 1-3
829999.75
1042000.25
MANE 2-1
832499.75
1042000.25
MANE 2-2
832499.75
1042000.25
MANE 2-3
832499.75
1042000.25
MANE 2-4
832499.75
1042000.25
MANE 3-0
832499.75
1042000.25
28
MANE 3-1
832499.75
1042000.25
MANE 3-2
832499.75
1042000.25
MANE 3-3
832499.75
1042000.25
MANE 3-4
832499.75
1042000.25
MANE 4-0
832499.75
1042000.25
MANE 4-1
832499.75
1042000.25
MANE 4-2
832499.75
1042000.25
MANE 4-3
832499.75
1042000.25
Tab. 6 Klad list barevných ortofotomap ÚZK
Seznam barevných ortofotomap z ÚHÚL v kladu list
SM5 (sou adnice
udávají levý horní roh ortofotomapy)
KLAD LIST SM5
SOU ADNICE Y SOU ADNICE X
mane 1-0
829999.75
1040000.25
mane 1-1
829999.75
1042000.25
mane 1-2
829999.75
1044000.25
mane 1-3
829999.75
1046000.25
mane 2-0
832499.75
1040000.25
mane 2-1
832499.75
1042000.25
mane 2-2
832499.75
1044000.25
mane 2-3
832499.75
1046000.25
mane 2-4
832499.75
1048000.25
mane2-5
832499.75
1050000.25
29
mane 3-0
834999.75
1040000.25
mane 3-1
834999.75
1042000.25
mane 3-2
834999.75
1044000.25
mane 3-3
834999.75
1046000.25
mane 3-4
834999.75
1048000.25
mane3-5
834999.75
1050000.25
mane 4-0
837499.75
1040000.25
mane 4-1
837499.75
1042000.25
mane 4-2
837499.75
1044000.25
mane 4-3
837499.75
1046000.25
mane 4-4
837499.75
1048000.25
mane 4-5
837499.75
1050000.25
mane 5-0
839999.75
1040000.25
mane 5-1
839999.75
1042000.25
mane 5-2
839999.75
1044000.25
mane 5-3
839999.75
1046000.25
mane 5-4
839999.75
1048000.25
mane 5-5
839999.75
1050000.25
Tab. 7 Klad list barevných ortofotomap ÚHÚL
Pro multitemporální analýzu byla též použita lesnická porostní mapa (viz dále).
30
3.3 Lesnické mapy
A koliv
Zákon o lesích
. 289/1995 Sb., resp. Vyhláška
.84/1996 Sb., o lesním
hospodá ském plánování, považuje za povinnou sou ást lesních hospodá ských plán
(LHP) lesnickou mapu zahrnující všechny vylišené jednotky prostorového rozd lení v
m ítku alespo 1:10 000 (tedy mapu obrysovou bez barevného vyjád ení v ku porostních
skupin), nejb žn jší lesnickou mapou z stává i nadále tzv. mapa porostní. Vyhláška dále
vyjmenovává i další nepovinné lesnické mapy, jako je mapa t žební, typologická,
organiza ní, dopravní i mapa dlouhodobých opat ení ochrany lesa (DOOL). N které
mapy p ešly ze standardní sou ásti LHP do nového díla v oblasti hospodá ské úpravy les
(HÚL), tj. do oblastních plánu rozvoje les (OPRL).
Lesnické mapy jsou charakterizovány podle § 5 vyhlášky Ministerstva zem d lství R
. 84/1996 Sb., o lesním hospodá ském plánování, takto :
1) Sou ástí lesnických map je prostorové rozd lení lesa.
2) Závazným mapovým podkladem pro tvorbu lesnických map je katastrální mapa nebo
Státní mapa 1: 5000 – odvozená. Lesnické mapy se zpracovávají a zobrazují
v geodetickém referen ním systému Jednotné trigonometrické sít katastrální (S-JTSK).
3) Lesnickými mapami jsou mapa obrysová, porostní, typologická, t žební nebo t žebn
technologická, které se vyhotovují zpravidla v m ítku 1: 10 000 nebo v tším a ostatní
ú elové lesnické mapy, nap . organiza ní, dopravní, mapa DOOL, atd. Na lesnických
mapách, které jsou náležitostí plán , je vždy uvedeno m ítko mapy a p ehled
mapových zna ek.
4) Povinnou náležitostí plánu je lesnická mapa v m ítku alespo 1: 10 000, zahrnující
všechny vylišené jednotky prostorového rozd lení lesa, pro které je provedeno zjišt ní
stavu lesa.
Porostní mapa je nejd ležit jší provozní mapou, protože slouží denní pot eb lesního
personálu. V map se barevn vyjad uje v kové rozp tí porost a hranice kategorií les .
Dále tato mapa obsahuje zákres hranic soubor lesních typ a druh užívání. Porostní mapa
je odvozena od mapy obrysové.
31
Obr. 9 Ukázka porostní mapy [8]
3.3.1 Prostorové rozd lení lesa
Na ízením § 6 Vyhlášky . 84/1996 Sb., o lesním hospodá ském plánování [9], veškerá
porostní p da na celku musí být za azena do jednotek prostorového rozd lení lesa; bezlesí
a jiné pozemky (zpevn né lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad
horní hranicí d evinné vegetace (hole), s výjimkou pozemk
zastav ných a jejich
p íjezdních komunikací, a lesní pastviny a polí ka pro zv ) jsou v plánech ozna eny
samostatnými íselnými adami. Dále potom jednotky prostorového rozd lení lesa jsou
vytvá eny tak, aby byla usnadn na orientace v lese a také umožn na jednozna ná
identifikace
ástí lesa p i plánovacích, hospodá ských, eviden ních a kontrolních
innostech.
Jednotkami prostorového rozd lení lesa jsou: odd lení, dílec, porost, porostní
skupina a etáž, p i emž porost je základní jednotkou tohoto rozd lení, která musí
být vždy vylišena.
32
1) Odd lení jsou nejvyššími jednotkami prostorového rozd lení lesa. Jejich vým ra
nep esahuje 150 ha a ozna ují se arabskými ísly.
2) Dílce se vytvá ejí na základ podobnosti p írodních a hospodá ských podmínek
s cílem postupného dosažení jednotného zp sobu hospoda ení. Vým ra dílce
nep esahuje 30 ha. Dílce se ozna ují velkými písmeny.
3) Porosty se vymezují jako plošn souvislé ásti lesa, odlišující se od sebe
druhovou, v kovou i prostorovou skladbou, kategorií les nebo vyžadující odlišné
hospoda ení. Vým ra porost neklesá pod 0,20 ha, nejedná-li se o les
ve vlastnictví r zných subjekt . Porosty se ozna ují malými písmeny.
4) Porostní skupiny se vylišují pro ásti porost , u nichž se v d sledku vývoje m ní
hranice a pro plošn málo významné ásti lesa nevylišené jako porost.
5) Etáže se rozlišují k vyjád ení vertikálního len ní porost a porostních skupin,
významného pro zjišt ní stavu lesa a pro plán hospodá ských opat ení. Jako
skupiny nebo etáže se vylišují ásti lesa o vým e nad 0,04 ha.
P i vylišování jednotek prostorového rozd lení lesa se respektují hranice katastrálních
území na úrovni hranic porost nebo porostních skupin.
Dalším ustanovením Vyhlášky . 84/1996 Sb., o lesním hospodá ském plánování, pro
pot eby zpracování náležitostí plán a osnov, se užívají následující údaje:
1) Plocha je íselný údaj o velikosti ásti lesa zjišt ný m ením, uvádí se s p esností na
setiny ha.
2) Vým ra je íselný údaj o velikosti ásti lesa zjišt ný na podklad katastru nemovitostí;
údaj vým ry lze pro ú el této vyhlášky nahradit plochou pouze v p ípadech, kdy rozdíl
mezi zjišt ným stavem a údajem katastru nemovitostí p ekra uje mez stanovenou podle
vzorce delta P = 5 . (0,001 P + 0,5 odmocnina P), kde P je vým ra v m². Vým ra se
uvádí zaokrouhlená na setiny ha.
3) V k porostu porostní skupiny i etáže je íselný údaj o stá í porostu. U porost um le
založených se v k po ítá od založení porostu, v k sazenic se neuvažuje. U porost z
p irozené obnovy se v k nárost stanoví odhadem. U r znov kých porost se pro
jednotku zjišt ní stavu lesa uvádí st ední v k jako plošn vážený pr m r ástí r zného
v ku.
33
4) V kový stupe je soubor jednotek zjiš ování stavu lesa spadajících do téhož
desetiletého v kového intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé v kové stupn
po ínající vždy prvním rokem v dané desítce. První v kový stupe zahrnuje porosty od
1 do 10 let v ku atd. V p ípad pot eby lze v kové stupn dále lenit. Pro sumarizaci
dat plánu se však používá len ní v kových stup
v kových stup
po deseti letech a nejvýše 17
. Nejstarší v kový stupe zahrnuje všechny porosty staré 161 let a
více.
5) V ková t ída je soubor porost spadajících do téhož dvacetiletého v kového intervalu
(viz obrázek 10). Rozlišuje se holina a dále jednotlivé v kové t ídy po ínající vždy
prvním rokem v ku porostu v dané dvacítce. První v ková t ída zahrnuje porosty od 1
do 20 let v ku atd.
Obr. 10 Barevné rozlišení v kových t íd v porostní map
6) Zakmen ní je desetinásobek pom ru redukované a skute né plochy zaokrouhlený na
celé íslo. Redukovaná plocha je sou tem podíl skute né a tabulkové zásoby d evin
hlavního porostu na skute né ploše. Redukovanou plochu lze odvodit obdobn i dle
34
vý etní kruhové základny d evin.
7) Zastoupení d evin, které udává procentuální podíl redukovaných ploch jednotlivých
d evin hlavního porostu v šet ené jednotce. Udává se zpravidla v desítkách procent
nebo podrobn ji. D eviny se zastoupením nižším než dolní vy íslená hranice se vedou
jako vtroušené.
Lesy se lení podle p evažujících funkcí do t í kategorií, a to na lesy ochranné, lesy
zvláštního ur ení a lesy hospodá ské.
1) Do ochranných les pat í
• lesy na mimo ádn nep íznivých stanovištích (sut , kamenná mo e, prudké svahy,
strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliništ , odvaly a výsypky apod.),
• vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy
na exponovaných h ebenech,
• lesy v kle ovém lesním vegeta ním stupni.
2) Lesy zvláštního ur ení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se
• v pásmech hygienické ochrany vodních zdroj I. stupn ,
• v ochranných pásmech zdroj p írodních lé ivých a stolních minerálních vod,
• na území národních park a národních p írodních rezervací.
Dále potom lesy:
• v prvních zónách chrán ných krajinných oblastí a lesy v p írodních rezervacích a
p írodních památkách
• láze ské,
• p ím stské a další lesy se zvýšenou rekrea ní funkcí,
• sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
• se zvýšenou funkcí p doochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo
krajinotvornou,
• pot ebné pro zachování biologické r znorodosti,
• v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,
• v nichž jiný d ležitý ve ejný zájem vyžaduje odlišný zp sob hospoda ení.
3) Lesy hospodá ské jsou lesy, které nejsou za azeny v kategorii les ochranných nebo
35
les zvláštního ur ení.
3.3.2 Majetkové rozd lení lesa
Státní lesy
Lesy v majetku státu, jejichž správa je sv ena r zným organizacím.
Lesy obecní a samosprávní
Zahrnují lesy obcí, m st a svazk územní samosprávy. Pat ily k nim i majetky zemí a
okres . Byly v tšinou zestátn ny zákonem . 279/1949 a vládním na ízením . 90/1950 Sb.
Obcím byly navráceny zákonem . 172/1991 Sb.
Lesy církevní
Byly za Rakouska-Uherska považovány z právního hlediska za soukromé. Pokud tyto
majetky církevních ú ad , prebend, ád , kostel , far a církevních obcí nep ešly do státní
držby podle zákona . 215/1919 Sb. a zejména podle zákona . 142/1947 Sb., byly
zestátn ny zákonem . 16/1948 Sb., nebo byly tehdy ojedin le p id leny svazk m územní
samosprávy, nebo lesním družstv m. O zp sobu restituce tohoto majetku nebylo dosud
rozhodnuto.
Lesy spole enstevní
Byly obhospoda ovány spole n singularisty. Singulární majetek byl zbytkem p vodní
rodové organizace vlastnictví k p d . Vyvinul se (na Morav ) podobn jako pozd jší
obecní statek (ob ina; v
echách). Majetek singularist
se odvozoval z ustanovení
císa ského patentu . 130/1853 . z. o vyvázání a výkupu služebností. Podle § 31 tohoto
zákona se m ly lesy jako náhrada za oprávn ní služebností odstupovat obcím nebo
“veškerenstvu oprávn ných” (singularist ), nikoliv však jednotlivým osobám. Tak vzniklo
na Morav 188 singulárních majetk o vým e 16 336 ha. Singulární lesy byly zrušeny
zákonem . 46/1948 Sb., o nové pozemkové reform . Sou asná legislativa navrácení t chto
majetk ne eší.
36
Lesy lesních družstev
Vznikly podle zákona . 70/1873 . z. z majetku osob fyzických a pozd ji i právnických
(obcí). Jejich rozloha za ala stoupat již od roku 1900. Za první republiky se lesní družstva
tvo ila p evážn p íd lem les z pozemkové reformy. Po roce 1945 vznikala bu p íd lem
z pozemkových reforem nebo dobrovolným sdružením ve v tší mí e tzv. lesní družstva
obcí. Družstevní lesy podle zákona pat ily k les m soukromým. Byly zestátn ny vládním
na ízením
. 81/1958 Sb., o správ
národního majetku. Dosud nebyly navráceny
(nezam ovat s lesy JZD).
Lesy nada ní
Byly lesy spravované zpravidla dv ma institucemi (státní, samosprávní nebo církevní).
Z hlediska císa ského patentu . 250/1852 . z. se pokládaly za lesy soukromé. Byly
zrušeny zákonem . 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy. Sou asná legislativa
navrácení t chto majetk ne eší.
Lesy ostatní soukromé
M ly do roku 1945 nejv tší vým ru. Pat ily k nim lesní majetky všech velikostních
kategorií. Do roku 1924 m ly bu
formu fideikomisní (sv eneckou), u které majetek
p echázel jen na leny ur ité rodiny (aby bylo zabrán no jeho drobení), nebo alidní
s možností volného nakládání. Podle zákona . 179/1924 Sb. p ešly fideikomisy na alidní
formu držby. Zestátn ní soukromých les prob hlo v závislosti na jejich vým e a majiteli
podle r zných zákonných p edpis . Návrat p vodním majitel m probíhá podle zákona .
229/1991 Sb. a jeho novel.
Lesy jednotných zem d lských družstev (JZD)
Za aly vznikat v roce 1949 p i socializaci vesnice z d ív jších les
soukromník
singularist
. 69/1949 Sb.
podle zákona o jednotných zem d lských družstvech
a
V sou asnosti, s vydáním zákona . 229/1991 Sb. a jeho dalších novel, byly postupn
vráceny p vodním majitel m.
Lesy singulární – viz. lesy spole enstevní
37
3.3.3 P ehled zna ek použitých u porostní mapy
Obr. 11 Text v porostní map
Obr. 12 Kartografické zna ky pro linie porostní mapy
38
Obr. 13 Kartografické vyjád ení bodových objekt na porostní map
39
4 Návrh jednodušší multitemporální analýzy ernobílých a barevných
ortofotomap pro lesnické ú ely
Vlastní analýza se skládá z n kolika krok
klasifikace. Prvním krokem je porovnání
georeferencovaných digitálních ortofotomap ze dvou asových úrovní jejich st ídavou
projekcí na monitoru a barevné vyzna ení plošného odlesn ní, odlesn ní jednotlivými
stromy a nové zalesn ní. Druhým krokem je identifikace kvalitativních parametr ploch,
za pomocí porostní mapy. K analýze bylo použito programové prost edí ArcGIS 9
spole nosti ESRI.
4.1 Postup zpracování
Nejprve byly otev eny soubory digitálních
ernobílých ortofotomap, které byly
v bezztrátovém formátu TIFF vloženy do ArcMap (p íloha B). Tyto soubory s p íponou
TFW jsou georeferencovány pomocí sou adnic levého horního rohu ortofotomapy v S –
JTSK. P ed porovnáním ortofotomap z r zných asových období se musí dosáhnout jejich
zobrazení ve stejném sou adnicovém systému. V nástrojové lišt View se vyberou Data
Frame Properties. Otev e se okno Data Frame Properties. Zde se zvolí Coordinate
Systems a dále pak Predefined – Projected Coordinate Systems – National Grids a ze
seznamu vybere S –JTSK Krovak East-North.prj a potvrdí (obr. 14).
40
Obr. 14 Nastavení sou adnicového systému
Dalším krokem je vložení digitálních barevných ortofotomap (p íloha C) a následné
uložení jako CB-barevne_orto ve formátu *.mxd.
Ke zhodnocení zm n mezi ernobílým a barevným ortofotem je t eba vytvo it nové vrstvy
(shapefile) do kterých budou vektorizována data. Pomocí programu ArcCatalog, který je
sou ástí programového balíku ArcGIS, se vytvo í nová vrstva pro odlesn né plochy
s názvem LESY_vysece.shp, jako typ prvk se zvolí polygon, protože se jedná o plochu a
také se
zvolí sou adnicový systém ve kterém bude shapefile zobrazen. Výb r
sou adnicového systému bude proveden podobn
(viz. výše). Stejn tak se vytvo í nová
vrstva pro zalesn né plochy s názvem znovuzalesnene_plochy.shp. Nyní máme vytvo ené
vrstvy, které m žeme vložit do ArcMap a za ít je plnit. Následn vložíme i vytvo ený rastr
CB-barevne_orto.mxd . Pro další tvorbu je nutné zapnout panel Editor z nabídky View a
následn Toolbars . Z nástroj pro editaci vybereme Start Editing (obr. 15).
41
Obr.15 Nastavení editace
Následuje porovnávání dvou ortofotomap. Od snímku nov jšího, tedy z roku 2005, je
ode ten snímek starší z roku 2001. Na nov jším snímku je plocha sv tlejší než na starším
snímku, což je práv p ípad nov vzniklých odlesn ných ploch. P i editaci je t eba si dát
pozor na to, která vrstva je práv aktivní, abychom needitovali odlesn né plochy do vrstvy
znovuzalesnene_plochy.shp a nebo naopak. Abychom mohli za ít vektorizovat, klepneme
na symbol tužky. Po skon ení editace polygonu odlesn né nebo zalesn né plochy
klepneme pravým tla ítkem myši a z menu vybereme Finish Sketch. Následn v panelu
Editor vybereme Save Edits a Stop Edits a dané polygony budou uloženy do vrstvy, kterou
jsme již p edem vytvo ili. Ukázku identifikovaných zm n vytvo ených v ArcMap,
zobrazuje P íloha D.
Porostní mapa byla uložena ve formátu TIFF do ArcMap. Porovnání porostní mapy a
identifikovaných zm n (P íloha E) v podob odlesn ní a zalesn ní bylo provedeno po
lesních revírech (P íloha A). Každá zm na má p id lené identifika ní íslo (FID). Výskyt
42
zm n v porostní map je popsán v tabulkách (P ílohy G až K). Každá tabulka obsahuje
kde se zm na vyskytuje, tj. v jakém odd lení a dílci, a také o kterou zm nu se jedná, jestli
pat í odlesn né ploše i zalesn né.
43
5 Možnosti využití výsledk multitemporální analýzy nap . pro odhalení
holin a nepovolených t žeb resp. pro dokumentaci p írodní kalamity
Analýza byla provedena v lesních revírech, které jsou majetkem
V n kterých p ípadech došlo k identifikaci zm n i u les
eské republiky.
soukromých jako v p ípad
zalesn ných ploch s ísly 14 a 15 na obr. 16.
Obr. 16 Zalesn né plochy u les soukromých
Odlesn né plochy byly ozna eny ervenou barvou a zalesn né plochy barvou zelenou.Ve
v tšin p ípad se identifikované zm ny mezi ortofotomapami a porostní mapou plošn
dob e shodují. Jen v n kolika p ípadech nastala neshoda, která mohla být zap í in na
nep esnou vektorizací. Tento problém vzniká tím, že každý letecký m ický snímek je
snímán z odlišné polohy projek ního centra a také jiném ro ním období. Koruny strom a
jejich stíny jsou na obou pozorovaných snímcích odlišné a proto dochází k chybnému
identifikování zm n. Na obr. 17 je z eteln vid t, že zalesn ná plocha s íslem 10 není
44
zcela správn identifikována, protože ást odlesn né plochy zasahuje do 6. v kové t ídy
(121 – 140 let), avšak celá tato plocha by se m la nacházet v 1. v kové t íd .
Obr. 17 Porostní mapa s identifikovanými zm nami
45
6 Záv ry z provedeného pr zkumu
P i identifikaci holin, kontrole odlesn ní, evidenci nepovolených t žeb a ke kontrole
znovuzalesn ní byla tato jednoduchá multitemporální analýza dosti ú inná a mohla by být
používána opakovan
a rutinn
v budoucnu v širším rozsahu pro pot eby lesního
hospodá ství.
Vzhledem k mimo ádn rozsáhlým škodám, zp sobeným orkánem Kyrill v lesích R
v noci z 18. na 19. ledna roku 2007, vyhlásil ÚHÚL v Brandýse nad Labem ve ejnou
sout ž na po ízení barevných leteckých m ických snímk v m ítku 1:15 000 - 1:18 000
na ploše 30 tis. km² (tzn. všechny lesní porosty v R), v období erven – zá í 2007, a to na
film, který má být skenován s rozlišením 15 – 20 µm, p ípadn i digitální leteckou
m ickou kamerou p i rozlišení 20 – 25 cm v území. V obou p ípadech mají být též
dodány prvky vn jší orientace m ené za letu aparaturami GPS/IMU.
Tento rozsáhlý soubor georeferencovaných obrazových dat má být následn použit
k identifikaci škod na porostech, odhadu rozsahu prací na likvidaci t chto škod a jejich
prostorovému plánování. Jedním z možných zp sob
lokalizace a zhodnocení rozsahu
škod m že být i tato jednoduchá multitemporální analýza na bázi porovnávání obsahu
digitálních ortofotomap z r zných asových období, která byla navržena a vyzkoušena
v rámci této bakalá ské práce.
46
Literatura
[1]
Vojenský zem pisný ústav. Ministerstvo obrany eské republiky. dostupné z
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5602
[2]
PAVELKA, K. Fotogrammetrie 20. Praha: Vydavatelství VUT, 2003. 193 s.,
ISBN 80-01-02762-7.
[3]
PAVELKA, K. Fotogrammetrie 10. Praha: Vydavatelství VUT, 2003. 193 s.,
ISBN 80-01-02649-3.
[4]
Vojenský geografický obzor, Sborník Geografické služby A R..dostupné z
http://www.army.cz/images/id_7001_8000/7162/VGO_2_2005.pdf
[5]
Terminologický slovník zem m ictví a katastru nemovitostí. Výzkumný ústav
geodetický, topografický a kartografický[on-line]. dostupné z
http://bivoj.vugtk.cz:20080/slovnik/index.php
[6]
HODA , J. P ednášky a cvi ení pro obor IŽP [on-line]. Praha: VUT. dostupné z
http://lfgm.fsv.cvut.cz/~hodac/pedagogika/FD11/5_Stereofotogrammetrie.ppt
[7]
KLIMÁNEK, M. Digitální modely terénu [on-line]. Brno:Mendelova zem d lská a
lesnická univerzita, 2006. dostupné z
http://mapserver.mendelu.cz/wiki/index.php/DMT
[8]
Lesní taxa ní spole nost s.r.o., Hradec Králové [on-line]. 2003. dostupné z
http://www.ltshk.cz/main.php?idtext=img01
[9]
Ústav pro hospodá skou úpravu lesa [on -line]. dostupné z
http://www.uhul.cz/
47
P ÍLOHY
P íloha A
P ehledka zájmového území s kladem Základních map R 1: 10 000 a
jejich nomenklaturou
P íloha B
ernobílé ortofoto z roku 2001, vý ez ze styku mapových list 11- 42- 09,
11- 42 – 08, 11 – 42 - 14
P íloha C
Barevné ortofoto , vý ez z mapového listu MANE 2 - 1
P íloha D
Identifikované zm ny v období 2001 - 2005
P íloha E
Superimpozice porostní mapy s identifikovanými zm nami
P íloha F
Legenda porostní mapy
P íloha G
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap,
v období 2001 – 2005 v revíru Ne tiny
P íloha H
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap,
v období 2001 – 2005 v revíru Plachtín
P íloha I
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap,
v období 2001 – 2005 v revíru Špankov
P íloha J
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap,
v období 2001 – 2005 v revíru Lípí
P íloha K
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap,
v období 2001 – 2005 v revíru Rabštejn
48
P íloha A
P ehledka zájmového území
s kladem Základních map
R 1: 10 000 a jejich
nomenklaturou
49
P íloha B
ernobílé ortofoto z roku 2001, vý ez ze styku mapových list 11- 42- 09, 11- 42 – 08,
11 – 42 - 14
50
P íloha C
Barevné ortofoto , vý ez z mapového listu MANE 2 - 1
51
P íloha D
Identifikované zm ny v období 2001 – 2005
52
P íloha E
Superimpozice porostní mapy s identifikovanými zm nami
53
P íloha F
Legenda porostní mapy
54
P íloha G
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap, v období
2001 – 2005 v revíru Ne tiny
ODD LENÍ
DÍLEC
D
E
103
F
G
D
104
F
105
A
A
106
B
ODLESN NÍ
ZALESN NÍ
V ková t ída
. 340
3. v k. t ída
. 340
1. v k. t ída
. 337
6. a 1. v k. t ída
. 339
3. a 2. v k. t ída
. 456
5. v k t ída, snížené
zakmen ní
. 455
4. a 1. v k. t ída
. 454
7. v k. t ída, snížené
zakmen ní
. 303
7. a 2. v k t ída
. 324
6. a 1. v k. t ída
. 304
6. v k. t ída
. 326
6. v k. t ída
. 90
1. v k. t ída
55
(pokr.)
A
. 322
1., 2. 4. v k. t ida
B
C
D
107
E
F
. 314
5. a 1. v k. t
. 315
5. v k. t ída
. 316
5. v k. t ída
. 317
5. v k t ída
. 318
5. a 1. v k. t
. 332
5. a 1. v k. t
. 334
5. v k. t ída
. 336
5. v k. t ída
. 341
5. a 1. v k. t
. 331
5. v k. t ída
. 333
5. v k. t ída
. 335
5. v k. t ída
. 338
7. a 1. v k. t
. 342
5. a 1. v k. t
. 89
1. v k. t ída
. 86
1. a 2. v k. t ída
. 87
1. v k. t ída
. 88
1. v k. t ída
ída
ída
ída
ída
ída
ída
56
(pokr.)
A
C
108
F
G
H
K
109
A
. 300
6. v k. t ída, snížené
zakmen ní
. 301
6. v k. t ída, snížené
zakmen ní
. 302
6. a 1. v k. t ída
. 308
6. a 2. v k. t ída
. 309
6. a 2. v k. t ída
. 310
6. a 3. v k. t ída
. 311
6., 5., 1. v k. t ída
. 306
6. v k. t ída
. 307
6. v k. t ída
. 321
6. v k. T ída
. 328
6. a 2. v k. t ída
. 329
6. a 2. v k. t ída
. 330
6. v k. T ída
. 313
6. v k. t ída, snížené
zakmen ní
. 315
6. v k. T ída
. 323
1. a 2. v k. T ída
. 319
5. v k. t ída
. 320
5. v k. t ída
. 327
5. v k. t ída
. 312
4. v k. T ída
. 84
1. v k. t ída
. 85
1. v k. t ída
. 83
1. v k. t ída
57
(pokr.)
. 20
1. v k. t ída
. 21
1. v k. t ída
E
G
114
H
B
C
115
D
E
H
. 82
7. a 2. v k t ída
. 83
7. v k. t ída
. 84
7. v k. t ída
. 85
7. v k. T ída
. 86
7. a 2. v k t ída
. 87
7. v k. T ída
. 80
7. v k t ída
. 43
6. v k. T ída
. 81
6. v k. T ída
. 425
6. v k. T ída
. 10
1. v k. t
. 12
1. v k. t
. 13
1. v k. t
. 14
1. v k. t
ída
ída
ída
ída
. 41
6. v k. T ída
. 42
6. v k. T ída
. 39
7. a 2. v k t ída
. 40
7. a 1. v k. t ída
. 63
6. v k. t ída
. 65
6. v k. T ída
. 78
6. v k t ída
58
(pokr.)
A
B
116
D
E
K
. 64
6. v k t
. 156
6. v k t
. 162
6. v k t
. 161
7. v k t
ída
ída
ída
ída
. 46
7. a 2. v k t ída
. 47
7. a 2. v k t ída
. 48
7. v k t ída
. 142
6. v k t ída
. 143
6. v k t ída
. 144
6. v k t ída
. 141
7.,2., 1. v k t ída
.8
1. v k. t ída
.9
1. v k. t ída
.7
1. v k. t ída
59
(pokr.)
B
C
D
117
E
F
G
H
J
. 54
6. v k t ída
. 55
6. v k t ída
. 56
6. v k t ída
. 59
6. v k t ída
. 52
6. v k t ída
. 53
6. v k t ída
. 77
6. v k t ída
. 79
7. v k t ída
. 57
6. v k t ída
. 60
6. v k t ída
. 62
6. v k t ída
. 158
5. v k. t ída
. 166
5. v k. t ída
. 167
5. a 7. v k t ída
. 170
5. a 7. v k t ída
. 157
5. v k. t ída
. 163
5. v k. t ída
. 165
5. v k. t ída
. 154
5. v k. t ída
. 155
5. v k. t ída
. 164
5. v k. t ída
. 169
5. v k. t ída
. 168
5. v k. t ída
60
(pokr.)
A
C
D
118
E
F
G
. 182
6. a 1. v k. t ída
. 184
6., 2., 1. v k. T ída
. 185
6. a 2. v k. t ída
. 186
6. v k t ída
. 187
6. v k t ída
. 174
6. v k t ída
. 173
5. v k. t ída
. 178
5. v k. t ída
. 179
5. v k. t ída
. 427
6. a 1. v k. t ída
. 428
6. v k t ída
. 76
6. v k t ída
. 159
6. v k t ída
. 160
6. a 3. v k. t ída
. 171
6. v k t ída
. 172
6. v k t ída
. 73
6. v k
. 74
6. a 1. v k. t ída
. 75
6. a 1. v k. t ída
. 76
6. v k t ída
. 19
2. v k. t ída
61
(pokr.)
A
C
119
D
D
120
G
131
A
139
B
A
140
C
D
. 439
1. v k. t ída
. 438
1. v k. t ída
. 175
7. a 4. v k t ída
. 176
7. a 4. v k t ída
. 177
7. v k t ída
. 181
5. v k. t ída
. 180
5., 6., 1. v k t ída
. 183
5. v k. t ída
. 437
1., 2., 6. v k t ída
. 343
7. a 2. v k t ída
. 457
6. a 2. v k. t ída
. 351
7. v k t ída
. 369
7. a 1. v k. t ída
. 370
7. v k t ída
. 344
6. v k t ída
. 345
5. a 6. v k. t ída
.346
5. a 7. v k t ída
. 352
7. v k t ída, snížené
zakmen ní
.55
1. v k. t ída
. 54
1. a 2. v k. t ída
62
(pokr.)
B
141
F
G
A
142
C
A
B
143
C
E
G
. 347
8. a 1. v k. t
. 348
8. a 1. v k. t
. 349
8. a 1. v k. t
. 350
8. a 1. v k. t
. 366
7. a 1. v k. t
. 367
7. a 1. v k. t
. 458
7. v k. t ída
. 461
7. a 1. v k. t
. 380
6. v k t ída
. 381
6. a 2. v k. t
. 460
6. v k t ída
. 362
7. a 1. v k. t
.363
7. a 1. v k. t
. 354
7. v k. t ída
. 365
7. v k. t ída
. 368
7. a 1. v k. t
. 392
7. a 1. v k. t
. 382
7. v k t ída
. 364
ída
ída
ída
ída
ída
ída
ída
ída
ída
ída
ída
ída
7. v k t ída
. 353
7. a 1. v k. t ída
. 355
7. v k t ída
. 95
1. v k. t ída
. 92
1. v k. t ída, snížené
zakmen ní
63
(pokr.)
A
C
144
D
. 403
3. v k. t ída
. 356
6. v k t ída
. 359
6. a 4. v k. t ída
. 360
6. v k t ída
. 361
6.a 1. v k. t ída
. 357
5., 4., 1. v k. t ída
. 358
5. v k. t ída
64
P íloha H
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap, v období
2001 – 2005 v revíru Plachtín
ODD LENÍ
DÍLEC
C
121
E
B
C
122
F
G
123
D
124
A
ODLESN NÍ
V ková t ída
. 202
1. v k. t ída, snížené zakmen ní
. 203
7. a 3. v k.t ída, snížené
zakmen ní
. 204
7. a 3. v k.t ída
. 201
7. a 2. v k.t ída
. 188
1. a 2. v k. t ída
. 188
7. a 1. v k. t ída
. 207
7. a 2. v k.t ída
. 208
8. a 2. v k.t ída
. 209
6. v k. t ída
. 210
6. v k. t ída
. 205
7. a 2. v k.t ída
. 206
7. a 2. v k.t ída
. 238
6. a 1. v k.t ída
. 442
6. v k. t ída
. 59
1. a 2. v k. t ída
. 69
holina
. 70
1. v k. t ída
B
126
C
ZALESN NÍ
. 218
5. a 1. v k. t ída
65
(pokr.)
B
127
C
D
. 219
6. a 2. v k. t ída
. 234
4. v k t ída
. 235
6. a 2. v k. t ída
. 241
6. a 1. v k.t ída
. 443
6. v k. t ída
. 236
1. a 2. v k. t ída
E
B
128
D
A
C
129
D
K
C
F
146
G
H
. 237
1. a 4. v k.t ída, snížené
zakmen ní
. 399
3. a 2. v k. t ída
. 441
1. v k. t ída, snížené zakmen ní
. 211
5. v k t ída
. 373
7. a 1. v k. t ída
. 371
5. v k t ída
. 211
3. a 4. v k. t ída
. 374
4. v k t ída
. 397
7. a 2. v k.t ída
. 398
3. a 2. v k. t ída
. 400
7. a 2. v k. t ída,snížené
zakmen ní
. 401
7. v k. t ída
. 375
8. v k. t ída
. 374
2. v k. t ída
. 65
1. v k. t ída
. 68
1. v k. t ída
. 66
1. v k. t ída
. 93
1. v k. t ída
. 94
1. v k. t ída
66
(pokr.)
B
C
145
D
E
. 386
7. v k. t ída
. 387
7. a 2. v k. t ída
. 388
7. v k. t ída, snížené zakmen ní
. 383
1. a 6. v k. t ída
. 384
1. a 6. v k. t ída
. 385
1. a 6. v k. t ída
. 402
6. v k. t ída
. 378
3. a 2. v k. t ída
. 379
3. v k. t ída
. 389
7. v k. t ída
. 372
7., 2. a 4. v k. t ída
. 376
7., 2. a 1. v k. t ída
. 377
7. a 1. v k. t ída
. 390
7. a 1. v k. t ída
. 391
7., 2. a 1. v k. t ída
. 97
1. v k. t ída
. 98
1. a 2. v k. t ída
67
(pokr.)
147
B
. 462
6. a 2. v k. t ída
. 463
6. v k. t ída
. 446
6. v k. t ída
C
D
149
E
. 456
6. v k. t ída
F
A
C
150
D
151
D
152
C
A
153
G
. 71
1. v k. t ída
. 96
1. v k. t ída
. 100
holina
. 100
holina
. 99
1. v k. t ída
. 101
1. v k. t ída
. 102
4. v k. t ída -chyba
. 410
7., 2. a 1. v k. t ída
. 471
7. v k. t ída
. 472
7. v k. t ída
. 411
6. v k. t ída
. 405
7. v k. t ída
. 406
7. a 2. v k. t ída
. 407
7., 2. a 1. v k. t ída
. 408
7., 2. a 1. v k. t ída
. 409
7. v k t ída, snížené zakmen ní
. 477
2. v k. t ída
. 466
3., 2. a 1. v k. t ída
. 468
5. v k t ída
. 464
1. v k. t ída
68
(pokr.)
A
154
C
D
B
155
. 380
2. v k. t ída
. 394
2. v k. t ída
. 393
7. a 4. v k. t ída
. 395
2. v k. t ída
. 413
6. a 3. v k. t ída
. 105
1. v k. t ída
C
156
B
A
166
F
168
F
A
C
201
D
E
. 394
5. a 2. v k. t ída
. 473
lesy nejsou ve vlastnictvi
. 467
5., 4. a 1. v k. t ída
. 476
6. v k. t ída
. 242
1. a 2. v k. t ída
. 449
1. a 2. v k. t ída
. 227
7. v k. t ída
. 228
7., 3. a 2. v k. t ída
. 229
7. a 1. v k. t ída
. 230
7. a 1. v k. t ída
. 231
5. v k t ída
. 232
5. v k t ída
. 233
5. v k t ída
. 243
7., 4. a 2. v k. t ída
R
69
(pokr.)
C
202
D
203
A
A
204
D
C
D
215
.448
2. v k. t ída
. 272
4. a 2. v k t ída
.273
4. v k t ída
. 274
1. v k. t ída
. 262
4. v k t ída
. 268
5. v k t ída
. 404
5. v k t ída
. 469
6., 3. a 2. v k. t ída
. 265
4. v k t ída
. 264
5. v k t ída
. 265
5. v k t ída
. 266
4. v k t ída
. 80
1. v k. t ída
F
G
K
L
B
216
C
H
217
J
. 75
1. v k. t ída
. 286
2. v k. t ída, snížené zakmen ní
. 263
3. a 4. v k. t ída
. 263
5. v k t ída
. 267
5. a 1. v k. t ída
. 275
6. a 1. v k.t ída
. 276
6., 3. a 1. v k. t ída
. 277
6. v k. t ída
. 450
3. a 2. v k. t ída
. 271
6., 2. a 1. v k. t ída
. 74
1. v k. t ída
. 76
1. v k. t ída
70
(pokr.)
B
218
C
D
. 244
5. a 1. v k. t ída
. 223
6. v k. t ída
. 245
6. v k. t ída
. 223
6. v k. t ída, snížené zakmen ní
B
C
. 451
7. a 1. v k. t ída
D
219
E
F
G
E
220
F
G
. 246
6. a 2. v k. t ída
. 247
6., 2. a 1. v k. t ída
. 250
6. v k. t ída
. 249
6. v k. t ída
. 248
7. a 2. v k. t ída
. 79
1. a 2. v k. t ída
. 79
1. v k. t ída
. 78
1. v k. t ída
. 72
1. a 2. v k. t ída
. 77
7. a 2. v k. t ída chyba
. 73
1. v k. t ída
. 278
6. a 1. v k.t ída
. 279
6. v k. t ída
. 257
6. v k t ída
. 258
6. v k. t ída
. 261
6. v k. t ída
. 256
6. v k.t ída
71
(pokr.)
A
B
. 132
5., 3. a 1. v k. t ída
. 125
6., 4. a 1. v k. t ída
. 46
1. v k. t
. 47
1. v k. t
. 81
1. v k. t
. 82
1. v k. t
C
D
244
E
ída
ída, holina
ída
ída
. 253
6. v k t ída
. 254
6. v k t ída
. 255
6. v k t ída
. 259
8. a 2. v k.t ída
. 260
8. a 2. v k.t ída
. 280
8. a 1. v k.t ída
72
(pokr.)
B
245
C
. 116
6. a 1. v k.t ída
. 117
6. v k t ída
. 118
6. a 1. v k.t ída
. 119
6. v k t ída
. 121
6. a 2. v k. t ída,snížené
zakmen ní
. 123
6. a 1. v k.t ída
. 116
4. v k t ída
. 117
4. v k t ída
. 119
4. v k t ída
. 48
1. v k. t ída
. 50
1. v k. t ída
. 51
1. v k. t ída
D
E
G
H
. 39
1. v k. t ída
. 48
1. a 2. v k. t ída
. 49
1. v k. t ída
. 128
6. v k t ída
. 124
6. v k t ída
73
P íloha I
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap, v období
2001 – 2005 v revíru Špankov
ODD LENÍ
DÍLEC
B
205
C
206
L
E
214
F
J
248
A
ODLESN NÍ
ZALESN NÍ
V ková t ída
. 281
6., 2. a 1. v k. t ída
.282
6. a 1. v k. t ída
. 283
6. v k. t ída
. 284
6. v k. t ída
. 452
6. v k. t ída
. 404
5. v k. t ída,snížené
zakmen ní
. 285
5. v k. t ída
. 470
5. v k. t ída
. 269
6. a 1. v k. t ída
. 285
6. v k. t ída,snížen
zakmen ní
. 269
6. v k. t ída
. 270
6. a 1. v k. t ída
. 290
6. v k t ída
. 435
5. v k. t ída,snížené
zakmen ní
74
(pokr.)
B
246
C
D
E
250
B
C
251
E
F
. 130
7. a 1. v k. t ída
. 131
6. v k. t ída
. 122
6. a 2. v k. t ída
. 120
6. v k. t ída
. 133
2. a 1. v k. t ída
. 126
5. v k. t ída
. 127
5. v k. t ída
. 126
5. a 1. v k. t ída
. 127
5. v k. t ída
. 134
5. v k. t ída
. 43
1. v k. t ída
. 44
1. v k. t ída
. 44
1. v k. t ída
. 45
1. v k. t ída
75
P íloha J
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap, v období
2001 – 2005 v revíru Lípí
ODD LENÍ
DÍLEC
B
302
D
E
303
ODLESN NÍ
V ková t ída
. 44
7. a 2. v
. 50
6. a 2. v
. 51
6. a 2. v
. 426
6. a 2. v
. 45
7. a 2. v
k. t ída
k. t ída
k. t ída
k. t ída
k. t ída
B
A
305
F
B
306
D
ZALESN NÍ
. 23
5. a 1. v k. t ída
. 430
5. v k. t ída
. 431
5., 3. a 1. v k. t ída
. 97
6. v k. t ída
. 98
6. v k. t ída
. 14
lesy nejsou majetkem
. 15
lesy nejsou majetkem
.1
1. v k. t ída
.2
1. v k. t ída
.3
1. a 2. v k. t ída
. 25
1. v k. t ída
R
R
. 27
1. v k. t ída
76
(pokr.)
309
310
311
E
. 58
7. a 1. v k. t ída
. 66
7. a 2. v k. t ída
. 67
7. a 2. v k. t ída
. 68
7., 2. a 1. v k. t ída
. 69
7. v k. t ída
. 70
2. v k. t ída
. 71
7. a 2. v k. t ída
. 72
2. a 1. v k. t ída
. 16
1. v k. t
. 17
1. v k. t
. 18
1. v k. t
. 22
1. v k. t
A
D
A
312
B
ída
ída
ída
ída
. 96
5. v k. t ída
. 99
5. v k. t ída
. 93
6. a 1. v k. t ída
. 94
6. a 2. v k. t ída
. 95
6. v k. t ída
. 96
6. v k. t ída
. 99
6. v k. t ída
. 432
6. v k. t ída
77
(pokr.)
. 28
1. v k. t ída, chyba+ 6. v k.
t ída
. 29
1. v k. t ída
. 30
1. a 2. v k. t ída
A
314
B
C
. 88
3. v k. t ída
. 92
5. a 6. v k. t ída
. 31
1. v k. t ída
D
E
316
F
G
317
A
. 194
6. a 1. v k. t ída
. 195
6., 4. a 1. v k. t ída
. 196
6. a 4. v k. t ída
. 197
4. a 2. v k. t ída
. 199
6. a 2. v k. t ída
. 200
4. v k. t ída
. 23
1. v k. t ída
. 24
1. a 2. v k. t ída
. 56
7. v k. t ída - chyba
. 57
7. v k. t ída - chyba
. 63
7. v k. t ída - chyba
. 64
7. v k. t ída - chyba
. 60
1. v k. t ída
. 61
1. v k. t ída
78
(pokr.)
A
D
318
F
A
320
B
D
E
A
B
321
C
D
. 440
5. a 1. v k. t ída
. 189
7. a 5. v k. t ída
. 190
7. a 1. v k. t ída
. 191
7. v k. t ída
. 192
7. a 1. v k. t ída
. 193
7. v k. t ída
. 226
4., 2. a 1. v k. t ída
. 240
4. a 1. v k. t ída
. 225
5. a 6. v k. t ída
. 239
4. v k. t ída
. 239
4. v k. t ída
. 215
6. a 1. v k. t ída
. 216
6. a 1. v k. t ída
. 214
6. a 1. v k. t ída
. 217
6. a 1. v k. t ída
. 212
6. a 1. v k. t ída
. 213
6. v k. t ída
. 221
6. v k. t ída
. 222
6. a 1. v k. t ída
. 220
4. v k. t ída
. 58
1. v k. t ída
. 62
1. v k. t ída
. 67
1. v k. t ída
79
(pokr.)
322
H
E
F
323
G
B
C
326
. 101
5. v k. t ída
. 102
5. v k. t ída
328
C
B
. 40
1. v k. t ída
. 41
1. v k. t ída
. 42
1. v k. t ída
. 38
1. v k. t ída
. 37
1. v k. t ída
. 35
1. v k. t ída
. 36
1. v k. t ída
. 34
1. v k. t ída
C
B
329
. 224
2. v k. t ída
. 107
5. v k. t ída
. 105
7. a 1. v k. t ída
. 106
7. v k. t ída
. 110
7. a 1. v k. t ída
. 100
7., 2. a 1. v k. t ída
. 433
8. a 2. v k. t ída
D
F
327
. 108
7. v k. t ída
. 109
7. v k. t ída
. 434
6. v k. t ída
. 434
5. v k. t ída
. 104
5. a 1. v k. t ída
. 111
2. v k. t ída
80
(pokr.)
B
330
C
331
C
332
B
333
C
A
334
. 112
6. a 1. v k. t ída
. 112
6. a 1. v k. t ída
. 113
6., 5. a 4. v k. t ída
. 114
6. a 5. v k. t ída
. 103
6. a 4. v k. t ída
. 33
1. v k. t ída
. 89
6. a 1. v k. t ída
. 115
6. v k. t ída
. 429
6. v k. t ída
. 90
5. v k. t ída
. 91
5. a 1. v k. t ída
. 32
1. v k. t ída
.4
1. v k. t ída
. 26
1. v k. t ída
D
A
335
B
A
B
336
C
D
. 17
6., 3. a 2. v k. t ída
. 20
6. v k. t ída
. 420
4. a 3. v k. t ída
. 421
4. a 3. v k. t ída
. 422
6. a 2. v k. t ída
. 423
6. v k. t ída
. 35
6. v k. t ída
. 424
5. v k. t ída,snížené
zakmen ní
81
(pokr.)
337
E
341
F
. 29
6. v k. t ída
. 30
6. v k. t ída
. 26
3. v k. t ída
82
P íloha K
P ehled zm n identifikovaných multitemporální analýzou ortofotomap, v období
2001 – 2005 v revíru Rabštejn
ODD LENÍ
DÍLEC
344
B
345
B
351
A
ODLESN NÍ
ZALESN NÍ
V ková t ída
. 27
6. a 2. v k. t ída
. 28
6. a 2. v k. t ída
. 34
6. a 2. v k. t ída
. 31
6. a 2. v k. t ída
. 32
6. v k. t ída, snížené
zakmen ní
. 33
6. a 1. v k. t ída
.0
1. v k. t ída
83