stáhnout tabuli ve formátu

Brnûnská pfiehrada, jak ji neznáte … 4
NEzávislé Sociálnû Ekologické HNUTÍ – NESEHNUTÍ
NESEHNUTÍ je nevládní neziskovou organizací, jejímÏ hlavním posláním je ochrana pfiírody a lidsk˘ch práv. Vzniklo v fiíjnu 1997 v Brnû
a sídlí na ulici Údolní 44. V souãasné dobû má kromû Brna své místní skupiny také v Bystfiici pod Host˘nem, Napajedlech, Kojetínû
a Vysokém M˘tû. Aktivisty NESEHNUTÍ spojuje pfiesvûdãení, Ïe ekologické problémy mají své sociální pfiíãiny a dÛsledky, a proto je nutné konflikty ve vztahu lidí a pfiírody fie‰it s ohledem na tyto souvislosti.
NESEHNUTÍ se pfii své ãinnosti zamûfiuje na tfii hlavní oblasti:
● Ochrana pfiírody a krajiny
JiÏ od svého vzniku vedeme kampaÀ proti v˘stavbû rychlostní komunikace R43 v blízkosti Brnûnské pfiehrady, neboÈ se domníváme, Ïe
Ve spolupráci se spoleãností âlovûk v tísni pofiádáme kaÏd˘ rok
v brnûnsk˘ch kinech festival dokumentárních filmÛ o lidsk˘ch právech
Jeden svût. SnaÏíme se tak o to, aby i brnûn‰tí zájemci o problematiku
lidsk˘ch práv mûli moÏnost shlédnout ty nejlep‰í filmy z celosvûtové
produkce v místních kinech.
Od podzimu 1999 vedeme kampaÀ proti ruské agresi v âeãensku,
kde vojensk˘mi operacemi trpí pfiedev‰ím civilisté. Uspofiádali jsme
sérii protestních akcí pfied budovou ruského konzulátu v Brnû. âeãensk˘m uprchlíkÛm se snaÏíme pomoci i formou vefiejné sbírky.
Zab˘váme se monitoringem obchodu se zbranûmi. UpozorÀujeme
na souvislosti tohoto typu obchodu s poru‰ováním lidsk˘ch práv
a podporou totalitních a diktátorsk˘ch reÏimÛ. PfiíleÏitostí ke zvefiej-
Lesy v âeské republice
Les je nejsloÏitûj‰ím suchozemsk˘m ekosystémem. Îivoãichové, rostliny a mikroorganismy jsou v nûm vzájemnû propojeny nesãetn˘mi
vazbami, které udrÏují ekologickou rovnováhu lesního prostfiedí.
Neb˘t vlivu lidské spoleãnosti, rozkládal by se les prakticky na celém
území na‰í republiky. Dnes lesy pokr˘vají 1/3 území âR a na kaÏdého z nás tak pfiipadá zhruba 1/4 hektaru lesa. Lesy mají pro ãlovûka
nesmírn˘ v˘znam a plní fiadu nezastupiteln˘ch funkcí. AÏ donedávna
byla za hlavní funkci lesa povaÏována produkce dfieva jakoÏto obnovitelného zdroje. S obecn˘m zhor‰ováním stavu Ïivotního prostfiedí
a globální ekologickou krizí v‰ak dnes na v˘znamu získávají tzv.
mimoprodukãní funkce lesa. Jsou to zejména funkce klimatické, vodohospodáfiské, pÛdoochranné, pÛdotvorné, krajinotvorné, rekreaãní
a estetické. Kvalitní les dokáÏe dobfie hospodafiit s vodou a sniÏuje
riziko povodní. Málokdo z nás si svÛj smyslupln˘ Ïivot umí pfiedstavit bez existence lesa – z historie je známo mnoho kultur, které zanikly poté, co si vydrancovaly svoje lesy.
Na území âR patfií 63 % lesÛ státu a stará se o nû státní podnik
Lesy âR, soukromé lesy pfiedstavují 23 % rozlohy lesa a zbyl˘ch 14 %
náleÏí obcím.
Stav na‰ich lesÛ a jeho pfiíãiny
Zdravotní stav na‰ich lesÛ zdaleka není uspokojiv˘. PotíÏ není v odlesÀování jako v mnoha jin˘ch zemích (rozloha lesÛ v na‰í republice
dokonce dlouhodobû narÛstá), ale v jejich stavu a kvalitû.
Lesy âeské republiky jsou ve své vût‰inû lesy umûlé (90 %), pfieváÏnû jehliãnaté monokultury (les je tvofien pfieváÏnû jedním druhem
dfieviny). Pfiirozené a pfiírodû blízké lesy tvofií pouh˘ch 10 %, ãasto
jsou chránûny jako lesní rezervace. Známky po‰kození vykazují zhruba dvû tfietiny jehliãnat˘ch stromÛ a polovina listnat˘ch stromÛ. Dochází k degradaci lesních pÛd, klesá zásoba Ïivin, stále se drÏí vysoké koncentrace síry, stoupá zatíÏení tûÏk˘mi kovy, pfiedev‰ím olovem.
Z prostfiedí na‰ich lesÛ v posledních desetiletích ubylo mnoho druhÛ
rostlin a ÏivoãichÛ, a tak snadno podléhají rÛzn˘m kalamitám.
Demonstrace NESEHNUTÍ pfied konzulátem Ruské federace v Brnû.
dÛvody k její stavbû nejsou natolik závaÏné, aby ospravedlnily likvidaci rekreaãní oblasti takového v˘znamu. V rámci této kampanû jsme
téÏ vypracovali a nyní prosazujeme alternativní Aktivní nulovou variantu, která fie‰í problémy s dopravou v Brnû bez v˘stavby R43. Zab˘váme se také dal‰ími pfiipravovan˘mi dopravními stavbami v Brnû.
niωích a stfiedních poloh, pouÏíváním nepÛvodních druhÛ pfii v˘sadbách a neadekvátními zpÛsoby lesního hospodafiení, pfii nichÏ stále
pfievládají naprosto nevhodné holoseãné zpÛsoby. V˘sledkem je v˘raznû sníÏená ekologická stabilita lesÛ v âR. Necitlivé lesní hospodafiení v horsk˘ch oblastech se pak spolupodílelo na vzniku tragick˘ch
povodní minul˘ch let.
Stromy v okolí Brnûnské pfiehrady
Lesy v okolí Brnûnské pfiehrady ani zdaleka neodpovídají pÛvodní
druhové skladbû. NepÛvodní jehliãnaté dfieviny zde byly povût‰inou
umûle vysazeny. Zdej‰í lesy v‰ak na‰tûstí nebyly zcela pfiemûnûny
v jehliãnaté monokultury. Kromû dubu, buku a habru zde najdeme
pestrou ‰kálu dal‰ích listnat˘ch dfievin (lípa, javor, bfiíza…) i cel˘ch
lesních spoleãenstev (napfi. pfiírodní rezervace Jelení Ïlíbek). BrÀané
tak mají unikátní moÏnost aktivního odpoãinku v lesích blízk˘ch
pfiírodnímu stavu, coÏ dnes bohuÏel neb˘vá v‰ude pravidlem. VaÏme
si proto lesÛ v okolí pfiehrady a chraÀme je.
Dub zimní
Quercus petraea
Takto vypadá smrková monokultura … a takto pfiirozen˘ les.
Z pfiím˘ch ‰kodliv˘ch vlivÛ na na‰e lesy zasluhují vût‰í pozornost
pouze dva: imise a pfiemnoÏená spárkatá zvûfi. K prvnímu jevu dochází vinou vypou‰tûní exhalací pfiedev‰ím z prÛmyslov˘ch podnikÛ.
Emise oxidÛ síry a dusíku ve vzduchu zreagují a vzniklá kyselina sírová a dusiãná dopadá ve formû kysel˘ch de‰ÈÛ (imisí) na stromy, které umírají. Druh˘ negativní jev mají na svûdomí hlavnû myslivci. Ti
spárkatou zvûfi (zejm. jeleny, muflony a srnce) pfiikrmují se sobeck˘m
cílem – aby bylo na honitbách co stfiílet. PfiemnoÏená zvûfi pak plo‰nû likviduje pfiirozené zmlazení a nechránûné sazeniãky. Takto je
po‰kozen kaÏd˘ pát˘ strom a náklady na ochranu stromkÛ pfied zvûfií a celkové ‰kody zpÛsobené spárkatou zvûfií dosahují roãnû stovek
milionÛ korun.
Bez vlivu lidské spoleãnosti by na na‰em území rostly listnaté
a smí‰ené lesy s pfievahou buku, dubu a jedle. Smrky bychom nalezli jen v nejvy‰‰ích polohách.
Strom stfiedních rozmûrÛ
s ponûkud zproh˘ban˘m
kmenem a protáhlou, nepravidelnû utváfienou korunou, dosahující v pfiíhodn˘ch podmínkách aÏ
30 m v˘‰ky a prÛmûru
kmene 1 m. DoÏívá se
nûkolika set let, av‰ak ne
takového vûku jako dub letní – Quercus robur, kter˘ mÛÏe rÛst
400–500 let. Oba druhy dubÛ se od sebe dají dobfie rozeznat napfiíklad podle délky fiapíku (krátk˘ – dub letní, dlouh˘ – dub zimní), nebo
stopek od ÏaludÛ (dlouze stopkaté Ïaludy – dub letní, pfiisedlé Ïaludy
– dub zimní).
Srovnání rekonstruované pfiirozené / souãasné skladby lesÛ
v âeské republice v %:
nûní alarmujících informací o praktikách zbrojafisk˘ch firem bylo
napfi. konání veletrhu IDET 99 na brnûnském v˘stavi‰ti.
● Ochrana práv zvífiat
NESEHNUTÍ se zasazuje o postupné odstraÀování zneuÏívání zvífiat. Vedli jsme kampaÀ proti zabíjení a t˘rání zvífiat pro úãely v˘roby
koÏe‰in, stejnû tak usilujeme o to, aby zvífiata pfiestala b˘t t˘rána
v cirkusech a na dostizích, vydali jsme informaãní materiál o zneuÏívání zvífiat k laboratorním pokusÛm (testování kosmetiky, cigaret).
Propagujeme vegetariánství a veganství jako plnohodnotné alternativní zpÛsoby stravování, které nejsou vykoupeny zbyteãn˘m utrpením zvífiat.
● smrk: 11,2 / 54,3 • jedle: 19,8 / 0,9 • borovice: 3,4 / 17,6 • modfiín:
0,0 / 3,7 • ostatní jehliãnany: 0,3 / 0,2 • jehliãnany celkem: 34,7 / 76,7
● dub: 19,4 / 6,4 • buk: 40,2 / 5,7 • habr: 1,6 / 1,2 • jasan: 0,6 / 1,0 •
javor: 0,7 / 0,8 • jilm: 0,3 / 0,0 • bfiíza: 0,8 / 2,9 • lípa: 0,8 / 0,9 • ol‰e:
0,6 / 1,4 • ostatní listnáãe: 0,3 / 1,5 • listnáãe celkem: 65,3 / 21,6
MoÏnosti nápravy
¤e‰ením souãasné situace je obnova pfiirozen˘ch, popfi. pfiírodû blízk˘ch lesÛ. K tomu má smûfiovat tzv. trvale udrÏitelné lesní hospodafiení. Pfiírodû blízké lesní hospodafiení budoucnosti by se mûlo pokou‰et napodobovat procesy probíhající v pfiírodû a z lesa brát jen tolik,
kolik toho dlouhodobû snese. Základní kroky k obnovû by mûly b˘t:
Je to dfievina evropského roz‰ífiení, chybí ale na chladném severu
a vynechává zejména celou v˘chodní, kontinentální ãást Evropy. Roste
v nadmofisk˘ch v˘‰kách od 200 do 750 m n. m.
Dub zimní je svûtlomilná dfievina. Vût‰inou roste v podmínkách
znaãného nedostatku vláhy. MÛÏeme jej ale spolu s bfiízou najít i na
místech zabahnûl˘ch, s hladinou spodní vody blízko povrchu.
Buk lesní
Fagus sylvatica
● Pfii obnovû lesa pouÏívat v˘hradnû tzv. stanovi‰tnû pfiirozen˘ch dru-
hÛ dfievin, tzn. takové druhy stromÛ, které v dané lokalitû pfiirozenû
rostly (ponejvíce buk, dub a jedle).
● SníÏit stavy spárkaté zvûfie na únosnou míru. Za únosn˘ lze oznaãit
takov˘ stav, kdy odrÛstá pfiirozené zmlazení a sazenice bûÏn˘ch dfievin bez ochrann˘ch opatfiení proti zvûfii. Optimálním fie‰ením je návrat
pfiirozen˘ch predátorÛ (rys, vlk) do oblastí, kde naleznou podmínky
k trvalému v˘skytu. Tomu zatím brání pfiedev‰ím myslivci, ktefií je
ilegálnû loví.
● Zmûna zpÛsobu hospodafiení – pfiírodû blízké hospodafiení v pfiirozeném lese zaji‰Èuje trvalost a vyrovnanost dfievní produkce, v dlouhodobé perspektivû je dokonce ekonomicky v˘hodnûj‰í.
Informaãní stánek pfied zahájením kaÏdoroãní cyklistické jízdy.
Na jafie 2000 jsme zahájili kampaÀ, která upozorÀuje vefiejnost na
negativní ekologické a sociální dopady v˘stavby hypermarketÛ – zv˘‰ení dopravní zátûÏe, likvidace mal˘ch místních prodejcÛ, vylidÀování center mûst… Úãastníme se povolovacích správních fiízení u tûchto staveb, pfiipravili jsme putovní fotografickou v˘stavu a na toto téma
pofiádáme také odborné semináfie.
● Ochrana lidsk˘ch práv
Od svého vzniku vedeme kampaÀ za svobodu pro Tibet, v rámci níÏ
upozorÀujeme na bezprecedentní poru‰ování lidsk˘ch práv ãínskou
státní mocí na území okupovaného Tibetu. Usilujeme o to, aby zkou‰enému tibetskému lidu byla vyjadfiována solidarita, napfi. vyvû‰ením
tibetské vlajky na brnûnskou radnici dne 10. bfiezna, v den v˘roãí povstání TibeÈanÛ proti agresorovi.
Beseda o ochranû zvífiat v Knihovnû J. Mahena v Brnû-Bohunicích.
Ke v‰em uveden˘m tématÛm pofiádáme besedy a pfiedná‰ky na ‰kolách ãi v poboãkách Knihovny Jifiího Mahena a vydáváme informaãní
materiály. Organizujeme také semináfie a ‰kolení k jednotliv˘m
problémÛm.
Pro sympatizanty a zájemce o ãinnost NESEHNUTÍ vydáváme
dvoumûsíãník ALARM, kter˘ si mÛÏete objednat na na‰í brnûnské
adrese. Zde se také v pfiípadû zájmu dozvíte bliωí informace o termínu konání pravideln˘ch schÛzek NESEHNUTÍ Brno.
Krajina po holoseãné tûÏbû na Lysé hofie.
Pfiíãinu velmi ‰patného stavu je tfieba vidût nejen ve ‰kodliv˘ch
ãinitelích, jako jsou vítr, námraza, imise, hmyz apod., ale pfiedev‰ím
v celkovû v˘raznû sníÏené odolnosti lesních porostÛ tûmto vlivÛm
ãelit. To je zapfiíãinûno zejména sníÏením druhové rozmanitosti vytváfiením monokultur, vysazováním smrku v nevhodn˘ch podmínkách
Nejpotfiebnûj‰í zmûnou je ov‰em zmûna náhledu na‰í spoleãnosti na
les. Zatímco lesní hospodáfiství se podílí pouh˘mi 0,6 % na tvorbû
hrubého domácího produktu, mimoprodukãní funkce lesa nelze vyãíslit. K lesu proto musíme zaãít pfiistupovat jako k nenahraditelnému
daru a nikoli pokraãovat v souãasném kofiistnickém pfiístupu, kter˘m
sniÏujeme sami sobû ‰anci na zdravou budoucnost.
Dfievina velk˘ch rozmûrÛ, s rovn˘m válcovit˘m
kmenem a nápadnû hladkou, tenkou ‰edou kÛrou.
Buk dosahuje v˘‰ek kolem 35 m a prÛmûru kmene 1,5 m. DoÏívá se vûku
200–400 let. Jeho kofienov˘ systém je srdãitého
tvaru, v pÛdû b˘vá proto dobfie zakotven, a tak u nûj dochází mnohem ãastûji ke zlomÛm neÏ k v˘vratÛm.
Buk je dfievina evropská, roz‰ífiená pfiedev‰ím v západní, stfiední
a jihov˘chodní ãásti kontinentu. Ve v˘chodní ãásti úplnû chybí. Ve
stfiední Evropû je jeho pfiirozené optimum od 400 do 1000 m n. m.
Jedná se o dfievinu, která dobfie sná‰í i velk˘ stín, a málokterá
z na‰ich stromov˘ch dfievin se jí v tomto ohledu vyrovná. Buk má
stfiední nároky na vláhu v pÛdû. Vyh˘bá se obûma extrémÛm a chybí
jak na pÛdách vysychav˘ch, tak na pÛdách zamokfien˘ch.
Habr obecn˘
Carpinus betulus
Strom stfiedních rozmûrÛ
se ‰tíhlou korunou a nápadnû hladkou kÛrou na
svalovcovitém kmeni.
Dosahuje aÏ 25 m v˘‰ky
a prÛmûru kmene 0,75 m.
âasto v‰ak habr b˘vá
mnohem men‰ího vzrÛstu a nûkdy má i kfiovit˘ vzhled. DoÏívá se asi
150 let, jen v˘jimeãnû více.
Habr je evropská dfievina s centrem roz‰ífiení v západní, stfiední
a jihov˘chodní Evropû. Nenajdete ji na chladném severu a severov˘chodû kontinentu a neroste ani ve v˘chodní, kontinentální ãásti
Evropy. Na území âR se vyskytuje od níÏin aÏ do v˘‰ky 800 m n. m.
Jde o dfievinu sná‰ející stín, nikoli v‰ak v takové mífie jako buk.
Vût‰inou dává pfiednost vlhãím stanovi‰tím, jako jsou dna údolí, okraje luhÛ a stinné svahy. Nechybí ani na such˘ch, slunn˘ch a v létû
vysychav˘ch podkladech.