Na Československo byla upřena mezinárodní
Transkript
Náměstí nedaleko Eiffelovy věže v Paříži, které dříve neslo jméno „Place de Varsovie“ (Varšavské náměstí), bylo v roce 1969 přejmenováno na náměstí Jana Palacha (Zdroj: ČTK/UPI) Ohlas v zahraničí Na Československo byla upřena mezinárodní pozornost již v období pražského jara a především po 21. srpnu 1968. Okupovaný středoevropský národ si tehdy získal sympatie téměř celého světa. V lednu 1969 přitáhl čin Jana Palacha tuto pozornost zpět. Světová veřejnost byla pohnuta mimořádností jeho protestu, který neměl v Evropě obdoby. Zahraniční časopisy věnovaly činu Jana Palacha mnoho prostoru (Zdroj: ABS, Archiv UK) Soustrast nad smrtí Jana Palacha vyjádřil generální tajemník OSN U Thant, čest jeho památce vzdal italský premiér Mariano Rumor a indická předsedkyně vlády Indira Gándhíová prohlásila, že se přiřadil ke galerii světových mučedníků – po bok Mahátmy Gándhího. V den Palachova pohřbu promluvil také papež Pavel VI., který sice nesouhlasil s formou jeho protestu, ale dodal, že si můžeme vážit jeho hodnoty, protože klade na nejvyšší stupeň oběť sebe a lásku k druhým. Výtah z reakcí evropského tisku na čin Jana Palacha, týdeník Zítřek z 29. ledna 1969 (Zdroj: Národní muzeum) Římský deník Il Tempo inicioval krátce po Palachově smrti sbírku na postavení jeho pomníku. Již 18. ledna 1970 mohl primátor Clelio Darida odhalit v bývalé olympijské vesničce v Římě dílo sochaře Vittoria Colbertalda (Zdroj: ABS) V řadě západoevropských měst uspořádali studenti vzpomínkové průvody. Největší akce proběhly v Římě, Miláně, Florencii, ve Vídni a v Amsterodamu. V Itálii byla již v lednu 1969 zahájena sbírka na Palachův pomník. O rok později byla v Římě skutečně odhalena socha a náměstí, na němž pomník stojí, bylo přejmenováno na Piazza Jan Palach. Pomníky vznikaly i v jiných městech a jméno Jan Palach se ocitlo v názvech mnohých náměstí a ulic po celém světě. Jan Palach měl v zahraničí rovněž své následovníky. Již čtyři dny po jeho činu se v Budapešti před Národním muzeem upálil sedmnáctiletý student Sándor Bauer, který protestoval proti komunistickému režimu v Maďarsku i proti okupaci Československa. V dubnu 1969 se v lotyšské Rize odhodlal ke stejnému činu mladý talentovaný matematik Ilja Rips, který svůj pokus díky zásahu policistů přežil. Formu Palachova protestu později z podobných důvodů převzali například litevský student Romas Kalanta nebo východoněmecký evangelický farář Oskar Brüsewitz. Zpráva o zahraničním ohlasu smrti Jana Palacha, Svobodné slovo z 25. ledna 1969 (Zdroj: ABS) Evangelický farář Oskar Brüsewitz z východoněmecké Rippichy provokoval režim mnoha svými akcemi. Místní straníci jen těžko snášeli, že svou prací s mládeží odlákal většinu dětí z pionýrské organizace. V roce 1976 začalo Brüsewitze kárat i prorežimní vedení církve, které jej kvůli tomu chtělo přemístit na jiné působiště. Oskar Brüsewitz se rozhodl k radikálnímu protestu. Dne 18. srpna 1976 přijel na náměstí v městečku Zeitz, na střechu svého vozu umístil letáky vyjadřující protest proti východoněmeckému režimu a zapálil se. Zemřel v nemocnici 22. srpna 1976. Podobně jako Jan Palach i on se stal jedním ze symbolů opozičního hnutí (Zdroj: Robert Havemann Gesellschaft, foto: Karl Adolf Zech) Devatenáctiletý Romas Kalanta byl jako mnoho Litevců nespokojen se sovětizací své země. Ve škole otevřeně manifestoval své náboženské přesvědčení, za což byl vyloučen z Komsomolu a musel změnit denní studium na večerní. Dne 14. května 1972 se odhodlal k radikálnímu protestu: zapálil se v centru Kaunasu. Ačkoliv po sobě nezanechal žádný dopis, byl jeho čin všeobecně vnímán jako protest proti sovětizaci Litvy. Po jeho smrti se stal Kaunas ve dnech 18. až 19. května 1972 dějištěm mohutných manifestací (Zdroj: archiv autorů) Sebeupálením protestoval proti okupaci ČSSR také dvacetiletý lotyšský matematik Ilja Rips. Zapálil se 13. dubna 1969 v centru Rigy poblíž pomníku Svobody, avšak oheň na něm uhasili policisté. Po svém činu byl držen v psychiatrické léčebně a posléze vězněn. V roce 1972 mu bylo povoleno vycestovat do Izraele. Dnes je Eliyahu Rips profesorem matematiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě (Foto: archiv Adama Hradilka) Hrob maďarského studenta Sándora Bauera (Foto: Attila Lukácsi)
Podobné dokumenty
Sebeupálení jako forma radikálního politického
Jako první se zapálila 16. března 1965 dvaaosmdesátiletá mírová aktivistka Alice
Herzová v Detroitu. V dopise na rozloučenou přímo odkázala na buddhistické předchůdce. Zemřela v nemocnici deset dnů...
Tisková zpráva Platforma bude odhalovat památník Hartmutu
Platforma
klasifikuje
zabíjení
uprchlíků
na
železné
oponě
jako
zločin
proti
lidskosti
a
vyzvala
mezinárodní
společenství,
aby
pomohlo
dovést
ž...
- Knihovna Václava Havla
Výstava Židé v Gulagu, jež se koná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Ústavu pro studium totalitních režimů, je již druhým projektem autorské dvojice Adama Hradilka a Jana
Dvořáka. Navazuje tak...
Newsletter PIS - PCT březen 2014 - Cestovní ruch
Účast na zahraničních veletrzích
V letošním roce se Pražská informační služba – Prague City Tourism zúčastnila veletrhu
Ferienmesse ve Vídni ve dnech 16.- 18. 1.14. Šlo o první zahraniční představe...
Newsletter PIS - PCT leden 2014 - Cestovní ruch
Prosinec
Nově v lednu
Právě probíhá
Na co se můžeme těšit
Výluky a doprava
— Praha zvyšuje pokutu za jízdu na černo
— O svátcích můžete parkovat i v modrých zónách
— Praktické informace o možnost...
Více informací zde
Děj začíná Palachovým sebeupálením v lednu 1969 a líčením rozjitřené atmosféry v tehdejší
společnosti. Události se zdramatizují po skandálním nařčení od poslance Viléma Nového,
který Palachovo sebe...
Program: Podobojí
tak ve vícero pražských kostelích, např. u Martina ve zdi, sv. Michala, sv. Mikuláše
a v Betlémské kapli.
Požadavek, aby při křesťanském eucharistickém rituálu bylo i nekněžím podáváno
s chlebem ro...