Odpovězte kladně a záporně na otázky: Wayk`ushanchu Luisacha

Odpovězte kladně a záporně na otázky: Wayk`ushanchu Luisacha

3. lekce – cvičení
Odpovězte kladně a záporně na otázky:
Wayk'ushanchu Luisacha? Sarata mikhushankichu? Manachu Pedro machasqa kashan? Wawa llant'ata
apamushanchu? Juancha yachachiqchu kashan? Qanri yachachiqchu kashanki? Aqhata
munashankichu? Irqikuna puñushankuchu? Runasimipichu kutichishan chay wayna? Karupichu
tiyashanki? Pichashankichischu? Yupashanchu pay?
Tvořte otázky na jednotlivá slova vět (podle smyslu):
Pablochaqa yachachiqmi. Yachay wasipi runa simitan yachachin. Payqa Qusqumantan. Yachay waspin
kashan. Mariyaqa papatan kayman apamushan chakramanta. Llakisqan kashan. Samaytan munashan.
Kisuqa ñukñumantan ruwakun. Ñukchu t'ikaqa pukatan t'ikan. Wawakunaqa usqhayllan phawanku.
Yachachiqqa runa simipi tapushan. Qhatuta rishani runtumanmi. Chaymantan rimashani.
Pisqukunatan qhawashani. Kaypin qhipakushani. Chay runaman qulqitan qushani. Vladycha
Pawqartanpumantan, ichaqa Qusqupin tiyashan. Runakunamantan qilqashani. Kay wasiqa
rumimantan.
Odpovídejte na otázky a požívejte příslovce místa:
Maytan rishanki? Maymantan kashanki? Maytan apashanki? Maypin kashan Luisacha? Kaypichu
tiyashanki? Maymanmi rishan kay ñan? Maypin estudiashankichis? Haqaypichu suyashanku?
Maymantan hamushan chay tayta? Maypin michishanku wakata? Chaypichu qhipakunki? Maypin
kawsan quwi? Maymantan apamushankichis chaykunata? Kaypichu wiñashan sara? Haqaypichu
pukllanku wawakuna? Kaypichu puñunki?
Tvořte otázky se sufixy RI a případně
větou předchozí):
TAQ,
podle potřeby použijte také jiné sufixy (některé věty souvisí s
ima – kay runacha – ruway; ima – sutiyki; maypi – kay (qan); pay; qan – hamuy; takiy (qan); tusuy
(qan); maymanta – kay (qan); maymanta – Juancha – kay; sara – chay wawa – mikhuy; papa; ñawinchay
– yachay (qan); qilqay; maymanta – ch'arki – ruwakuy; ch'ullu; imayna – puñuy (pay); qan; Qusqu – riy
(qan); imapi; manachu – hamuy (qan)
Odpovězte na otázky podle skutečnosti:
Pin kanki? Iman kanki? Imatataq ruwashankiri? May llaqtamantan kanki? Qilqayta yachankichu?
Pragaman ñanta riqsinkichu? Chakipichu yachay wasita rishankichu? Qhatumanri? Llakisqa
kashankichu? Kisuta mikhunkichu? Quwitari? Karupichu tiyashanki? Pukatachu ñukchu t'ikan?
Imamantan ruwakun siyaru? Aqhari? Ch'uñuri? Allintachu takinki? May suyumantan wiraqucha
Alejandro Toledo? Inka Juan Carlosri? Allintachu runasimita rimashanki? Manachu pantashanki?
Samayta munashankichu?
Přeložte:
Ahoj, jak se máš? Dobře. Jak se jmenuješ? A jak ty? Odkud jdeš? Kam jdeš? A pro co tam jdeš? Chci tam
studovat kečuánštinu. Mluvíš dobře kečuánsky. Odkud jsi? Z České republiky. Je to daleko? Ano, je. A
odkud jsi ty? Z Cuska. Cusko je blízko. Co dělá tamten mladík? Pase ovce na hoře. Nepřijde sem? Ne,
zůstane tam. Co je to? To je chuño. A z čeho se to dělá? Z brambor. Kouříš? Chceš cigaretu? Ne,
nekouřím. Nedáš si chichu? Ano, dám. Jaká je? Je dobrá. Dobře ji děláš. Nejsi smutná? Ano, chci
odpočívat. Jdu pěšky z daleka, z města Chinchero. Prodávám tam na trhu čepice. Nashledanou. Měj se.
1