Fólie v šikmé střeše
Transkript
Fólie v šikmé střeše
Mate r i á l y a v ý ro b k y Fólie v šikmé střeše Přestože jsou dnes střešní fólie běžně používaným materiálem, ještě stále narážíme v praxi na nevědomost a neznalost základních aspektů této problematiky. Proč se vlastně tyto materiály aplikují? Jaké mají mít parametry a jakým způsobem má probíhat jejich montáž? Odpovědi na tyto i další otázky přinášíme v následujících řádcích. Funkce fólií ve střešní konstrukci Ochranu v oblasti izolace střešní nosné konstrukce zajišťují pojistná hydroizolace a parotěsná zábrana. Pojistná hydroizolace (PHI) nese již ve svém názvu pojistku proti povětrnostním vlivům, hlavně proti vodě, a musí tedy být z principu hydroizolační. Převážnou většinu pojistných hydroizolací dnes tvoří tzv. kontaktní difuzní fólie. Jak opět vyplývá z názvu, je možno ji bezpečně použít v celoplošném kontaktu s podkladem a má jisté difuzní schopnosti. Je samozřejmé, že difuzně propustná je tato fólie směrem ven ze stavby. Naproti tomu přes parotěsnou zábranu (tedy vrstvu v konstrukci) nesmí projít žádná vodní pára. Stejně tak jako u pojistné hydroizolace se dnes vyskytují ještě další varianty v názvosloví. Dalším často užívaným názvem bývá reflexní parotěsná zábrana (fólie odrážející vyprodukované teplo z interiéru). Vrchní část – pojistná hydroizolace – chrání střešní konstrukci před průnikem deště a nečistot do izolace a spodní část – parotěsná zábrana – ji doplňuje jako ochrana z druhé strany, aby do tepelné izolace nemohla vnikat žádná vlhkost. Správně fungující izolace ovšem jednoznačně znamená suchou a čistou tepelnou izolaci. Pokud se do střechy dostává dešťová voda nebo spíše častěji pronikající vodní páry z interiéru domu, které pak v místě setkání s chladným prostředím (v místě tzv. rosného bodu) kondenzují a zůstávají v izolaci, snižuje to efektivnost funkce tepelněizolační vrstvy, což nutí uživatele domu více topit. Střešní fólie jako systém dvou vrstev kolem tepelné izolace jsou pak přímo určující pro správnou funkci izolace i z hlediska energetické náročnosti stavby. Pro správnou funkci střešních fólií je velmi důležitý dobře propracovaný projekt, který by měl obsahovat návrhy parametrů střešních fólií, návrhy řešení problematických detailů, aby se předešlo mnoha technickým nedostatkům jak při stavbě samotné, tak při následném řešení problémů plynoucích z užívání stavby. Vlastnosti střešních fólií Funkčnost jednotlivých fólií je dána jejich vlastnostmi. U PHI je to hlavně jednostranná propustnost vodní páry, resp. nepropustnost vody v opačném směru. Důležitým parametrem pro posuzování vhodnosti je i plošná hmotnost (kontaktní PHI) či tahová pevnost (nekontaktní PHI). Nutným aspektem je označení CE certifikace, bez kterého nelze na trhu EU tyto materiály dodávat. Základní parametry k porovnávání a určení kvality a užití pro PHI jsou: • propustnost vodních par pvp (g/m2/24 hod), • ekvivalentní difuzní tloušťka sd (m), • pevnost v tahu (N/5 cm), • plošná hmotnost (g/m2), • vodotěsnost (mm), • počet vrstev, • certifikace CE (dle DIN EN 13859). Parotěsné zábrany používají k určení vlastností většinou tytéž parametry, liší se však měřenými hodnotami. Propustnost vodních par je u nich minimální a ekvivalentní difuzní tloušťka (vyjadřuje velikost vzduchového sloupce, který by byl stejně nepropustný pro vodní páru jako daná fó- 42 R E A L I Z AC E S TAV E B 1/2008 • ochrana tepelné izolace • ochrana nosné konstrukce • zamezení průniku vlhkosti, sněhu a nečistot • odvedení přebytečné vlhkosti ze systému • zamezení průniku vodní páry • zamezení infiltrace (úniku) tepelné energie • odraz tepelné energie pomocí reflexe • úspora, energie resp. nákladů na vytápění • zvýšení komfortu bydlení lie) je u nich v řádu stovek až tisíců metrů. I u parotěsných zábran je nutná CE certifikace. Základní parametry k porovnávání a určení kvality a užití pro parotěsné zábrany jsou: • propustnost vodních par pvp (g/m2/24 hod), • ekvivalentní difuzní tloušťka sd (m), • pevnost v tahu (N/5 cm), • plošná hmotnost (g/m2), • reflexivita (%), • certifikace CE (dle DIN EN 13859). Doporučené minimální parametry Kategorie fólií Doporučené rozmezí parametrů pevnost v tahu nad 250 N/5 cm propustnost mezi 40 až 60 g/m2/den Nekontaktní PHI ekvivalentní difuzní tloušťka kolem 1 m hmotnost nad 100 g/m2 UV stabilní minimálně 3 měsíce hmotnost nad 100 g/m2 propustnost mezi 200 až 2 000 g/m2/den Kontaktní PHI na tepelnou izolaci ekvivalentní difuzní tloušťka mezi 0,2 a 0,02 m vodotěsnost nad 1 000 mm UV stabilní minimálně 3 měsíce hmotnost nad 130 g/m2 propustnost mezi 200 až 2 000 g/m2/den Kontaktní PHI na bednění ekvivalentní difuzní tloušťka mezi 0,2 a 0,02 m UV stabilní minimálně 3 měsíce Stavební fyzika v rodinném domě V zateplené konstrukci stavby (v každém rodinném domě) probíhá několik fyzikálních procesů, které určují správnou a dlouhodobou funkci zateplených konstrukcí, tedy přímo ovlivňují energetickou náročnost stavby pro uživatele. Na následujících schematických obrázcích jsou popsány základní principy a ochrana před negativními vlivy. Funkce střešních fólií vodotěsnost nad 1 000 mm pevnost v tahu nad 150 N/5 cm Parobrzdy ekvivalentní difuzní tloušťka 50 až 100 m propustnost mezi 0,8 až 0,4 g/m2/den pevnost v tahu nad 250 N/5 cm Parotěsné zábrany ekvivalentní difuzní tloušťka nad 100 m propustnost méně než 0,4 g/m2/den hliníková vrstva Materiály a v ýrobky Typy střešních fólií Zpracování fólií, typy těsnosti Fáze pokládky PHI nebo aplikace parotěsné zábrany je velmi důležitá pro její funkčnost. U podstřešních fólií je základním pravidlem dodržet těsnost fólie proti stékající vodě. V případě standardního použití se řeší veškeré spoje volným vodorovným přesahem, protože hlavní „práci“ obstarává střešní krytina a dostatečný sklon střechy. Při použití u střechy s nízkým sklonem se pak již přistupuje ke slepování přesahů a podlepování kontralatí proti kapilárnímu vzlínání vlhkosti kolem hřebíků. Je nutné vodotěsné napojení na prostupující kon- strukce, ovšem často bývá řešeno pouze střešními doplňky. Pravidla pro navrhování a provádění střech stanovují tři hlavní kategorie těsnosti střešního pláště: 1. stupeň je nejjednodušší způsob pokládky nekontaktní PHI na krokve, 2. stupeň již pracuje s kontaktními fóliemi a má kategorii s neslepenými přesahy (na tepelné izolaci) a se slepenými přesahy (na bednění). 3. stupeň těsnosti střešního pláště požaduje nejen vodotěsné slepení přesahů, ale například i vedení fólie přes kontralatě. (Pokračování textu na s. 45) Obr. 1 Nekontaktní (mikroperforovaná) PHI Obr. 2 Kontaktní (vysocedifuzní) PHI – třívrstvé a vícevrstvé Obr. 3 Kontaktní (vysocedifuzní) PHI – jednovrstvé Nejčastěji třívrstvé sendviče PP a PE materiálů. Vrchní a spodní netkaná textilie slouží jako ochrana před mechanickým poškozením a svou gramáží dodává materiálu houževnatost a možnost použití i na bednění. Vnitřní vrstva bývá jednostranně otevřená molekulární struktura, kterou díky rozdílu tlaků mohou procházet molekuly vodní páry v předem stanovených množstvích. Tato fólie je i vodotěsnou membránou. Mezi nové technologie u kontaktních PHI patří jednovrstvé nebo tzv. povrstvené fólie. Jedná se většinou o silnou fólii s vlastnostmi, jako tenká membrána u třívrstvých, která svou masivností sama dokáže odolávat mechanickému poškození a nepotřebuje tak dodatečnou ochranu. U povrstvených (viz obr.) je na nosnou fólii nanešena speciální hustá kapalina, která po zaschnutí a zaválcování utvoří v několika tenkých vrstvičkách jednostranně propustnou/ nepropustnou vrstvu. Obr. 4 Parotěsná zábrana – parobrzdy Obr. 5 Parotěsné zábrany povrstvené hliníkem Obr. 6 Reflexe Podobně jako u mikroperforovaných PHI se jedná o mřížkou zpevněné PE fólie, ovšem bez mikroperforace. V dlouhodobém aspektu působení vodní páry jsou tyto fólie nevhodné pro obytné domy a jiné prostory se zvýšenou vlhkostí (vaření, mytí, praní atd.), jelikož pro molekuly vodní páry hnané velkým tlakovým rozdílem (nesené proudícím vzduchem) dokáží v ne nepodstatných množstvích procházet skrz fólii a vnikat do tepelné izolace. Na nosné PE zpevněné fólii je nanešena Al vrstva, která díky větší hustotě molekul nepropustí téměř žádnou vodní páru (resp. vzduch – jsou tzv. vzduchotěsné). Tyto typy parotěsných zábran je nutné vzduchotěsně spojovat a napojovat na konstrukční prvky, jinak by netěsnostmi pronikalo o to větší množství vzduchu jako z děravého míče. Infračervené sluneční záření lze účinně odrážet a nepřehřívat tak vnitřní prostory v letních měsících. Podobně i reflexní povrch parotěsné vrstvy vrací zpět do interiéru podstatné množství vyprodukovaného tepla (úspory cca 15–20 %). V obou případech nesmí být před odrazovou vrstvou celoplošně materiál blíže než 3 cm, aby mohlo k odrazu dojít. Pro jednoduché členění postačí vědět, že PHI mají dvě základní kategorie, a to již zmiňované nekontaktní (mikroperforované) fólie a kontaktní (vysoce difuzní) fólie. U parotěsných zábran lze u základních typů bez povrstvení hliníkem hovořit o parobrzdách a fólie s povrstvením jsou pak parotěsné zábrany, neboť právě povrstvení kovem jim dodává náležitý parametr neprostupnosti pro vodní páru. Principy fungování jednotlivých fólií ukazují podrobněji obrázky na straně 43. Standardně PE mřížkou zpevněná dvouvrstvá PE fólie s mikroperforací ve tvaru obráceného trychtýře. Menším průměrem nesmí protéct voda, ale vodní pára musí mít cestu skrze fólii. Množství takto odvedené vodní páry je pro střešní konstrukci jen doplňkové. Hlavní odvod vlhkosti ze střešního pláště musí nastat odvětrávanou mezerou pod mikroperforovanou fólií. V případě pokládky na celoplošný podklad (tepelná izolace, bednění) dochází ke kapilárnímu vzlínání vody do konstrukce, tedy k poruše funkce. R E A L I Z AC E S TAV E B 1/2008 43 Mate r i á l y a v ý ro b k y Obr. 7 Zateplený dům Obr. 8 Vytápění versus zima Obr. 9 Proudění vzduchu, transport vlhkosti Pro popsání fyzikálních jevů probíhajících ve stavbě je třeba začít od základního požadavku na bydlení – minimálních nákladů spojených s vytápěním domu. Pro standardní obytný dům platí, že jeho energetická náročnost by měla být příznivá nejen z pohledu nákladů pro jeho obyvatele, ale i šetrná k životnímu prostředí. Pro optimální stav je tedy nutné zateplit nosné a obvodové konstrukce. Bydlení v domě ovšem vystavuje konstrukce různým fyzikálním jevům, které popisují následující obrázky. Hlavní energeticky náročné období je zima. V této době stavbu intenzivně vytápíme. Období, které klade na skladbu konstrukce nejvyšší nároky, je pochopitelně zima. Vytápění domu v současnosti rychle zdražuje vlivem vyšších cen nakupovaných energií. Znalostí problematiky, dostatečně dimenzovaným zateplením a kvalitním zpracováním detailů můžeme dosáhnout výrazných úspor. Peníze investované do této etapy stavby domu jsou vkladem pro budoucí ekonomické úspory. Teplý vzduch v interiéru má výrazně vyšší schopnost nasytit se vodní párou. Čím více vodní páry vzduch obsahuje, tím více je samotný plyn stlačován a v domě tak vzniká přetlak. Venkovní chladný vzduch je řidší, jelikož veškerá vodní pára ihned kondenzuje. Tento rozdíl tlaků (až 9násobný) způsobuje proudění vzduchu z interiéru ven jak otvory, tak i různě difuzně prostupnou konstrukcí. Interiérový vzduch s sebou nese veškerou vlhkost, kterou obsahuje, a transportuje ji ven nebo zanáší do konstrukce. Obr. 10 Průnik vzduchu, resp. vlhkosti Obr. 11 Rosný bod, kondenzace vodní páry Obr. 12 Rosný bod, tepelný most Vzduch z interiéru hnaný rozdílem tlaků prostupuje 24 hodin denně konstrukcemi. Porézní tepelná izolace či dřevěná konstrukce je pro molekuly vodní páry nesené prouděním vzduchu snadno prostupným materiálem. Všechna vodní pára zanesená proudícím vzduchem do konstrukce (střešní a obvodový zateplený plášť) začne v místě rosného bodu (cca 10 až 13 °C) kondenzovat. Tato kondenzace je v konstrukci přípustná jen do té míry, že množství zkondenzované páry musí být v roční bilanci menší než množství vodní páry, která je schopna se z konstrukce odpařit. V místech, kde se nadměrně kondenzuje vodní pára, vzniká tzv. tepelný most, což je místo v konstrukci, které má snížený tepelný odpor, tedy místo, kde konstrukce více chladne směrem do interiéru. V těchto místech se rosný bod posouvá taktéž směrem dovnitř konstrukce a může vést až k viditelným důkazům přítomnosti nadměrné vlhkosti v konstrukci. Obr. 13 Funkce parotěsné zábrany Obr. 14 Funkce parotěsné zábrany – stavební realita Obr. 15 Funkce pojistné difuzní hydroizolace Z výše popsaných procesů vyplývá, že je třeba zabránit proudění vlhkého vzduchu skrz konstrukce. Z toho důvodu se z interiérové strany aplikuje parotěsná zábrana, která má za úkol nepropustit do izolace nejlépe nic, v praxi co nejméně. Pro odcházející vlhký vzduch však musí být zajištěn dostatečný odvod z budovy. Musí být zajištěna dostatečná výměna za sušší venkovní vzduch. 44 R E A L I Z AC E S TAV E B 1/2008 Stavební realita bohužel znamená, že v parotěsné vrstvě zůstávají neslepené otvory (napojení fólie na fólii, prostupy stavebních prvků, napojení na okolní konstrukce zdí, oken, trámů apod.), které se dříve či později mění v místa tepelných mostů, kde kondenzuje velké množství vodní páry a snižují se lokální tepelněizolační vlastnosti konstrukce. Ať už je zvolena PHI nekontaktní či kontaktní, její základní funkce je hydroizolační (pravá strana obr.). Ve spojení se střešní krytinou musí zamezit průniku povětrnostních vlivů do konstrukce. Do konstrukce se ovšem může dostávat vlhkost z interiéru (viz výše) nebo může být tzv. zabudovaná (vlhkost z přepravy, vlhkost dřeva). Tuto vlhkost je pak nutné dostat ze střechy ven (levá strana obr.). Materiály a v ýrobky Obr. 16 Funkce systému střešních fólií Obr. 17 Výměna vzduchu v domě Kombinace střešní difuzní hydroizolace a parotěsné zábrany zabezpečuje ideální prostředí pro správnou funkci tepelné izolace a nosné střešní či obvodové konstrukce. Minimum vlhkosti v zateplení má přímý vliv na úspory energií, resp. skýtá finanční úsporu provozovateli stavby. Znemožnění proudění vzduchu obsahujícího vlhkost skrz zateplené konstrukce musí být nutně doplněno starostí o náležitou výměnu vlhkého interiérového vzduchu za venkovní suchý. K tomu je třeba plánovat adekvátní větrací otvory či manuální větrání pro přirozenou výměnu, případně výměnu zajistit technologicky ventilací, rekuperací apod. Obr. 19 Reflexe sálavého tepla – úspory energie Obr. 20 Reflexe slunečního záření – úspory energie, zvýšení komfortu Doplňujícím prvkem pro snížení energetické náročnosti budovy je aplikace hliníkem povrstvených parotěsných zábran doplněných o konstrukční mezeru v síle kolem 3 cm před reflexní stranou otočenou do interiéru. Sálavá složka tepla tvoří cca 70 % a jediná je schopna se odrážet od reflexních povrchů. Kvalitní parotěsné zábrany se pohybují s reflexí nad 90 % a lze tím tedy zásadně snížit průnik tepla konstrukcí. Nutností je „odrazová“ mezera. V případě použití fólie přímo pod sádrokartonem je efekt téměř nulový. Speciální typy reflexních difuzních fólií umí v letních slunných dnech aktivně zabránit prostupu infračervených slunečních paprsků, které ohřívají tuhé konstrukce a přehřívají pak interiérový vzduch. Zvláště v podkrovních místnostech tak potom vzniká neobyvatelné teplo. Reflexní PHI umí odrážet až přes 70 % tepla a dokáží tak i bez použití klimatizace udržet dostatečný komfort pro bydlení a tepelnou pohodu v domě. V praxi je nejvíce využíván 2. stupeň, tj. systém užití kontaktních fólií na tepelnou izolaci nebo na bednění s případným těsněním spojů lepicími páskami a tmely. U parotěsných zábran je velmi důležitá správná aplikace a precizní vzduchotěsné spojení a napojení. Při pokládce fólie je také nutné pracovat tak, aby fólie nebyla mechanicky poškozena. Slepení přesahů jednotlivých pásů fólie by se mělo provádět na tuhém podkladu (lať, SDK rastr apod.), aby bylo možné zajistit 100% zamezení vzniku mezer. Velmi důležité je správné napojení na obvodové konstrukce zdí, nosné prvky tesařské nebo ocelové, ale i napojení u střešních oken a všech prostupů (antény, komín, instalace). Velkou chybou bývá umístění parotěsné zábrany přímo na konstrukci pod interiérový obklad (fólií tak projde každá instalace TZB – voda, topení, elektroinstalace – a v konstrukci pak není mezera pro reflexi tepla). K lepení a napojování střešních fólií je nutné používat minimálně střední, raději však vyšší kvalitu spojovacích pásek, lepidel a tmelů. Lepicí a těsnicí doplňky je vhodné používat na základě doporučení renomovaných dodavatelů fólií. Jak vybírat Výše uvedené informace mohou být dosti odborné pro laiky, ale pro odborníky, jimiž by měly v této úrovni být i stavební firmy, je toto základ znalostí. Při výběru prováděcí firmy byste měli mít pocit, že deklarovaná odborná znalost této problematiky působí seriózně a není od věci vyžádat si konzultaci s technickým zástupcem některých dodávaných materiálů. Žádejte zdůvodněný návrh zvolených materiálů a doplňujících lepicích prostředků. V této kategorii materiálů platí jednoznačně pravidlo, že za více peněz více muziky. Rozdíl mezi levným a kvalitním materiálem je v řádu desetiko- Obr. 18 Ochrana skladby před vlhkostí – úspory energie Kombinace všech prvků ochrany tepelného pláště budovy a kontrolované výměny vzduchu vede přímo k úsporám energií, tedy nákladů na vytápění. Při dostatečném zateplení pak snižuje i případné náklady na chlazení v letním období. Nelze také nezmínit ekologický aspekt. run na m2 a při ploše okolo 300 m2 střešní konstrukce je „ušetřená“ částka ve výsledku drahým luxusem, který v podobě špatně fungující stavby řádně prodražuje její provozování. Je dobré brát v potaz fakt, že tyto zabudované materiály, které tak výrazně ovlivňují správné fungování domu, nelze později opravovat, resp. vylepšovat. Jakákoliv následná oprava znamená rozebrání střešní krytiny či vnitřní konstrukce. V současné době je v České republice dostupná rodina všech hlavních evropských i tuzemských výrobců a dodavatelů zastupujících širokou škálu technologií. Na trhu je také ovšem nabídka firem, u kterých je nutné si dávat pozor na poskytování předprodejního, ale také poprodejního servisu. Na tuto informaci je vhodné se ptát obchodní firmy, která bude materiál dodávat vaší prováděcí firmě a která by měla se zástupcem výrobce či distributora běžně komunikovat. Každý materiál deklarovaný, prodávaný a použitý jako podstřešní fólie (PHI i parotěsné zábrany) musí mít na obalu viditelné logo CE certifikace pro EU. Bez tohoto nelze materiálu důvěřovat. S výběrem střešní fólie je lepší se obracet na firmy s letitou tradicí, u kterých je záruka dlouholeté kvality a vstřícného a kvalitního servisu jak v přípravě stavby, tak v případném řešení problémů. Dobrým hlediskem pro výběr značky fólie bývá i šíře poskytovaného sortimentu fólií a jejich doplňků. Fólii je důležité vybírat v první řadě s dostatečnými parametry a prokazatelnou zkušeností s aplikací od prováděcí firmy. Pro základní vhled do problematiky postačí tabulka doporučených parametrů střešních fólií uvedená na začátku textu. TEXT: David Kilingr FOTO: archiv společnosti P. K. Technické textilie, s. r. o. Autor je vedoucím prodeje divize Stavebních fólií a textilií ve společnosti P. K. Technické textilie, s. r. o. R E A L I Z AC E S TAV E B 1/2008 45
Podobné dokumenty
Katalog difúzních fólií proclima
Měřeno při rozdílu teploty vzduchu uvnitř +20° C
a venku -10° C, rozdílu tlaku 20 Pa= síla větru 2-3
za použití konvenční, vláknité izolace a parobrzdy,
sd –hodnota = 30m.
Transfer - 27/2016 (2 756 kB) - Výzkumný a zkušební letecký ústav
do formy. Do této kategorie lze zařadit i některé typy solných a sádrových
jader, které lze po vytvrzení dílu z jeho dutiny také vyplavit pomocí vody,
vodní páry nebo rozpouštědel. V případě vodou ...
K15 Fasádní deska - Kingspan Izolace
Výrobek Kingspan Kooltherm® K15 Fasádní deska je díky vysoké
termoizolační hodnotě a vrstvě odpuzující vodu mimořádně
vhodným izolačním materiálem pro provětrávané fasády.
Izolační desky jsou při d...