ZAčÍNALA JSEM JAKO VELKÁ HOLKA

V í t e j t e v k lu bu
Bibiána Krejčová
Začínala jsem
jako velká holka
Potkaly jsme se na hřišti, na jednom ze slapských turnajů, ve společném flightu. Drobná,
sympatická a pořád se usmívající blondýna, které to na začátku moc nešlo. Byla ale
zaťatá a nechtěla to vzdát. Za zády kamarádku, zkušenou golfistku, která ji povzbuzovala
a dodávala kuráž. Nedaly se přehlédnout, jejich hlasitý smích a pozitivní energie sálaly
daleko kolem nich. Šárka a Bibiána. To bylo někdy v létě 2011.
A
pak přišel podzim, mistrovství klubu, a mně spadla čelist – Bibiána
Krejčová stanula na stupních vítězů,
v klubové kategorii byla první! Za tři
měsíce skočila z HCP 54 na 34. Ředitelka nedalekého hotelu rovnýma nohama na greenu…
Co nebo kdo tě přivedl ke golfu?
Byla to shoda několika šťastných náhod. Obchodní partner a zároveň majitel golfového
hřiště u Liberce mě pozval na den otevřených
dveří devítijamkového golfového hřiště a adventure golfu. Byl krásný podzimní víkend a já
na Ještědu byla vždy jen v zimě na lyžích…,
a tak jsme si s kamarádkou vyrazily na příjemný
víkend spojený s pobytem na golfovém hřišti,
v bazénu a samozřejmě taky v baru (smích).
Netušila jsem, že pár odpalů neodpalů a pochvala od místního trenéra, který to jistě měl
v popisu práce, nás natolik nabudí, že už cestou do Prahy jsme se rozhodly, že se určitě zapíšeme do kurzu Hraj golf, změň život. Další
šťasnou náhodou bylo nově otevřené hřiště
Golf Park Slapy sv. Jan na Slapech, kam to obě
máme kousek a kde jsme měly štěstí na báječného, noblesního a trpělivého trenéra Karla
Šímu. Ten – a to musím zdůraznit –, má největší zásluhu na tom, že se golf stal mou novou
láskou. Zatím jednostrannou, já golf miluju,
ale on si toho zatím statečně nevšímá.
V kolika letech jsi začínala?
Začala jsem hrát v roce 2011, na jaře, po složení
zkoušek golfové způsobilosti, a to po dovršení
26
třiačtyřiceti let. Takže už jsem byla dost „velká
holka“. Dva měsíce jsem vytrvale trénovala a odvážila se pouze na akademii a driving, protože,
abych se přiznala, strach a obavy mi nedovolovaly vstoupit na hřiště mezi opravdové golfisty.
Zase to byl trenér Karel, který mi dodal odvahu a já se poprvé přihlásila na turnaj, na HCP
středu (Slapy Tour 2011) na domácím hřišti na
Slapech. Taková tréma, s jakou jsem dorazila
s bagem na start, ta se nedá popsat. To se musí
zažít. Doteď, i po několika desítkách startů, si
před prvním odpalem popojíždím s vozíkem
a houpu bag, snad abych uchlácholila hole tím,
že dneska to bude určitě lepší (smích).
Jak dlouho ti trvalo přehoupnout se přes hranici HCP 36?
napsala Pavla Charvátová foto archiv
Odpočinek v New Portu
Proč sis jako svého koníčka vybrala právě golf?
Protože ho můžu hrát i ve stáří. Protože nerada skáču a mizerně házím míčem. Protože neumím bruslit a na tenisovém kurtu vypadám
legračně. Bojím se výšek a hluboké vody. V letních měsících se u nás špatně lyžuje. Protože
ho můžu hrát i sama.
Golf se mi líbí, je to sport. Golf vás donutí
plně se koncentrovat a zapomenout na všechno ostatní. Není to lehké a tvrzení, že golf není
adrenalinový sport, je úplně mimo. Tolik adrenalinu jako golf mnoho sportů nemá. Není to
procházka po hřišti s bagem a svačinou. Psychická i fyzická únava, která následuje po odehraných 18 jamkách, je jedním z těch důvodů,
proč právě golf.
Tělo je příjemně unavené a hlava důkladně
vyčištěná.
Čtyři měsíce jsem se dost trápila, z HCP 54
jsem poskakovala na turnajích o jeden nebo
dva body a nebylo málo chvilek, kdy se mi
chtělo i brečet. Ale ty čtyři měsíce tréninku,
turnajů a obrovské chuti a lásky ke hře nakonec přinesly ovoce. Takže v kostce – v dubnu
zkoušky, v září vytoužené a snad i zasloužené
snížení na HCP 34.
Tak to můžu potvrdit, začátečnické trápení je
k breku. Na turnaji, který jsme šly spolu s Bibi,
jsme si to obě vyzkoušely dosyta. Jen kamarádka Šárka držela glanc a hrála krásně…,
ale když jsme konečně „dolezly“ do klubovny,
stejně jsme si s chutí daly něco dobrého k jídlu
a k pití a své neschopnosti se smály. Bibiána je
velká sportovkyně a hlavně se nevzdává, což
bylo jasně vidět i při naší poslední společné
hře. Po zimních radovánkách na lyžích, kdy si
utrhla kolenní vazy, ještě po pěti měsících chodila s ortézou a před sebou měla transplantaci
vazů. Přesto vyrazila na hřiště. Sedět doma na
zadku ji prostě nebaví.
Co se ti na golfu líbí nejvíc?
To je ta pravá otázka. Máme dost času? Líbí
se mi prostředí, krásná příroda, inteligence
golfu, jeho řád, gentlemanství při hře, pravidla
Adrenalin na horách
27
V í t e j t e v k lu bu
Bibiána Krejčová
Klub: Golf Club Slapy sv. Jan
HCP: 34,2
Datum a místo narození:
2. 11. 1967 v Prešově
Profesní obor: gastronomie, hotelnictví
Místo bydliště: Praha
Hobby a koníčky: lyžování, cestování,
cyklistika, knihy, pes... – a hlavně golf
Domácí zvířata: boloňský psík Harry
Potter, suchozemská želva Hera
Nejoblíbenější spoluhráč ve flightu:
kamarádka Šárka
Nejoblíbenější hůl v bagu: 8 železo
Nejméně oblíbená hůl v bagu: 5 dřevo
Nejoblíbenější jamka: 4. jamka, Rabyňská
hora, Slapy
Phil Mickelson. Dá se to nějak zařídit? Fascinuje mě jeho krátká bezchybná hra a agresivní
puttování, soustředění, vstřícnost k divákům
a navíc ten jeho úsměv (smích). Tolik jsem
mu letos přála zelené sako v Augustě, tak snad
příští rok.
Hraje u vás doma golf ještě nějaký jiný člen
rodiny?
Bohužel ne, jsem „sám voják v poli“, a proto
moje dcera moc dobře nechápe, jak můžu často
od čtvrtka do neděle sedět dlouhé hodiny před
TV a koukat na chlápky s holí v ruce (smích).
fair play, slušnost, poznávání nových lidí a jejich charakterů. Schopnost golfu přinutit vás
myslet jen na míč, hůl a úder, protože když to
neděláte, hned vás potrestá. Možností každou
dobrou ranou dostat se zpátky do hry, i možností jednou ranou prohrát. Je to sport, který
vás pohltí, věnujete mu spousty času, ale on
vás za to jednou odmění. Odměnou je zvuk
dobrého odpalu, pýcha po přesně zahrané
krátké hře a neskonalé štěstí, když se míč otáčí
v jamce. A absolutní předností tohoto sportu
je to, že starší, tím myslím služebně starší, spoluhráči ve flightu podporují začátečníka, nekážou a nováčka neodradí. Tolik chvály a podpory při podařeném úderu a naopak klidného
mlčení při nepodařeném, toho se vám u jiného
sportu nedostane. A nesmím zapomenout na
velice důležitou věc. Tak hezky upravené a oblečené sportovce jen tak neuvidíte. Jsem ženská, takže, když už se hra nedaří, tak ať mi to
aspoň sluší (smích).
Co naopak považuješ za nejhorší rys golfu
(nebo golfistů)?
Golfu nemohu nic vytknout, ta hra je časem
prověřená a stojí na pevných základech. Ani
počasí vám ho nepokazí, není totiž špatného
počasí, pouze špatně oblečený golfista…, to
znáte, že. Golf může pokazit jen lidský element.
Hlučný, nerudný nebo nečestný spoluhráč vám
může pokazit hru a tím pádem celý den. Já osobní zkušenost nemám, měla jsem velké štěstí na
spoluhráče a mám jen pozitivní vzpomínky.
Máš nějaký golfový cíl nebo sen?
Mým cílem je hrát golf ještě dlouho, dosahovat malých, ale pro mě významných úspěchů.
Jako třeba naučit se konečně odpalovat driverem, zkrotit pětku dřevo nebo výrazně zlepšit
krátkou hru… plány mám obrovské.
Do koho bych ráda náhodně narazila v klubovně na Slapech?
28
Ano, i to je jedna z vlastností, které tuhle „blondýnu“ přesně vystihují – zapálenost a nadšení.
Je v tom možná trochu něco mužského, něco
„neholčičího“, ale já osobně tenhle rys považuju
rozhodně za pozitivní. Silná žena, která si umí
poradit a nebojí se skočit rovnýma nohama do
něčeho nového. Jako když na podzim 2011 odjela na měsíc do Ameriky. Její dcera tam studuje
a Bibiána se rozhodla, že si udělá volno a pozná trochu svět za „velkou louží“. Procestovaly
mnoho míst, nejvíc vzpomíná na Los Angeles,
obrovské město a nádherné pláže, zvláštní klima
a neskutečné freewaye. Pak San Francisco, dlouholetý sen vidět Lombard Street, Golden Gate
Bridge a Alcatraz. Las Vegas, kde vždy vyhrává
kasino, a tak mu celkem rozumně věnovala jen
50 dolarů. A v Beverly se mohla jen za plotem
obdivovat soukromému golfovému klubu, kam
chodí hrát jen vyvolení, aby zjistila, že pohodlný
Američan svoje hřiště zásadně jen projíždí na
káře a nikdy je neprojde.
Zpátky do Čech, kam chodíš hrát nejraději?
Nejradši mám první devítku ve svatém Janu,
tu druhou mám v plánu oblíbit si v letošní
sezoně. Sice nevím, jak se mám spřátelit s 18.
jamkou, s biozónou a fairwayí strmou tak, že
vozík s bagem můsíte prosit, aby vás nevracel zpátky do údolí, ale hozená rukavice se
má přece zvednout! Konopiště je také velice
krásné hřiště. Slapské hřiště mi pomohlo orientovat se ve světě golfu, bylo velice milé pro
začátečníka jako jsem byla já, že se první jarní
sezona odehrávala v zahradním domku, v domácí atmosféře, kde se všichni znali křestním
jménem.Na to lepší si má člověk zvykat pomalu, a tak, i když na zahradní domek nedám
dopustit, krásná nová klubovna s perfektním
servisem a báječným jídlem mi vůbec nenarušila tu příjemnou domácí a přátelskou atmosféru.
Dosáhla jsi nějakého neopakovatelného soutěžního úspěchu?
Nikdy na ten den nezapomenu. Otevřené mistrovství klubu na Slapech, 30stupňové vedro,
modrá obloha, ve flightu já s HCP 47, moje
kamarádka s HCP 30 a dva pánové s HCP od
12 do 15! To byla výzva, první jamku jsem
škrtla, ostatně to nebyla zase až taková novinka, ta mě trápí a ještě asi trápit dlouho bude,
a u druhé jsem měla dvě možnosti. Začít se
litovat, jak mi to zase nejde, nebo si ten
krásný den užít a prostě jen hrát, jak
umím nejlíp. A já si vybrala tu druhou.
Nervozita zůstala na greenu první jamky
a já si poprvé báječně užila každou ránu.
Prostě to fungovalo, myslet na příští
ránu a okamžitě zapomenout na tu předešlou, zvlášť nepovedenou. Nakonec
z toho bylo nečekané 1. místo v klubové
kategorii. Byl to moc dobrý den, snížit
ze 47 na 34, a na domácím hřišti, vlastně
doma (smích).
A jak jde vůbec golf dohromady s hotelnictvím?
Dvacet let strávených v gastronomii a hotelnictví na každém zanechá následky.
Je to velice těžký a náročný obor, ale někdo, kdo to nezkusil, neuvěří. Naučí vás
se rozhodovat v minutě, přemýšlet dopředu a celoplošně, věnovat pozornost
detailům, dotahovat věci do konce, kontrolovat věci 10x zkontrolované, komunikovat, udržovat pracovní morálku, dokonce zjistíte, že někdy zaskakujete i za
zpovědníka a terapeuta… – to všechno
se vlastně člověku hodí i na golfu!
INZERCE