Rodina nadevše
Transkript
Rodina nadevše
Rodina nadevše Co všechno jsme sChópniudelat pro rodinu? Co všechno jsem ochotná udelat pro svého otce? To mi bles&:lohlavou, když jsem se drápala do dalšího kopce. Muj otec je turista, tak vášnivý, jak jen turista muže být. Vzal me na pochod po stopách Karla IV. Udelal chybu! Došlo mu to? Nevím. Kloužou mi boty. Bývaly bílé, tedto pod nánosy bahna ani není-poznat. Prší. Nechápu, jak jsem se mohla nechat premluvit. Náhlé pomatení mysli? Možná. Nemám deštník, nemám ani pláštenku. Ta holcicka prede mnouje má, závidtmjí. Je ztátovy skupiny malých skautíku. Ano, dala jsem se premluvit na výlet s partou malých ukricených detí. Jsem promocená a zacíná mi být zima. Premýšlím, jak vodeodolná je má rasenka. Proc jsem si jen delala takové starosti s makeupem a úcesem? Ríkám si, že jsem se ani nemusela cesat!~ Stejne vypadám jako zmoklá slepice. Holcicce v pláštence úces drží, ani nevypadá unavene. Nemámjiráda. Funím. Dochází mi dech a ujela mi noha. Muj otec me chytá za ruku a zvedá me ze zeme. Ptá se, proc nemluvím, že prý jsem dnes ~ejaká tichá. Jestli prý na Erika Cerná. Foto: Martin Lébl nej nejSem naštvaná, že me premluvil. Mám chut mu neco ríct, ale nemám dostatek sil. J sem vycerpaná a zacínám mít hlad. Porád prší a bláto mi dál cvachtá pod nohama. Vidím vesnici. Pomalu se k ní blížíme. Záchrana, hospoda! Nejdeme dovnitr. Jsem v šoku. Táta tvrdí, že je moc zakourená, a tak nevhodná pro deti. Pomalu se vzdalujeme. Chci se vrátit domu, do tepla. Necítím nohy, klopýtám. Míjí me holcicka v pláštence. Muj táta se s ní dává do reci a vypráví jí historky. Vzdalují se mi. Snažím se je dohnat. Utekli mi. Po chvíli se ocitám na nejakém stanovišti, dostávám razítko a bombon. Nesnáším bombony. Nesnáším Karla IV. Zajímalo by me, jestli tudy vážne nekdy šel. Dost o tom pochybuji! A vubec, copak z toho ty deti mají rozum? Vždyt ani nevedí, kdo to byl! Jdeme dál. Zakopla jsem o koren. Bolí me kotník: Kulhám. Prší. Všude je bahno. V dálce se objevuje Karlštejn. Utrpení pomalu koncí. Otecmi oznamuje stejne jako všem detem, že je na me (nás) pyšný. Z posledních sil ho naštvane probodávám pohledem. Po patnácti nekonecných kilometrech jsme v cíli. Dostávám diplom a tatranku. Nazpátek jedeme vlakem a já hrde trucující dcera svého otce usínám na sedacce City Elefantu. Presto, co jsem dnes zažila, si nejsem tak jistá, zda se príšte odhodlám odmítnout další nabídku na spolecný výlet. Stejne nakonec podlehnu a pojedu. Výsledek bude stejný opet se budu proklínat a litovat svého rozhodnutí. Ale na druhou stranu, strávit cas se svým tátou mi vynahradí veškeréútrapy.A to sevyplatí! No ne? Erika Cerná, sexta B, Gymná- ziumNymburk
Podobné dokumenty
Ptačí peří - astronom.cz
temným stínem prozrazuje naše výzkumná jachta. Tak sakra, co je? Tep se mi nebezpečně zvyšuje, kyslík dochází rychleji, rychleji dýchám. Notak, klid. Prásk! Něco mi
vráží do loktu! Malý žralok! Ryc...
Kniha vtipů
8. Málokdy jste úplně spokojeni s modelem, jenž zrovna máte...
Přesná demonstrace
Na stavbě řeže chlap cirkulárkou, a najednou fik, a uříznul si prst.
Strašně řve, seběhli se ostatní dělníci a ptaj...