Skaut Junák Sobíňov

~.-o···.
fv·;
··'
,, "j·./
.
l
I''
.
.
1, ._ .._
"
.
1995
ZPRAVY OST~f~
xxxxxxxxxxxxxx
~asopis SKAUT-JUNAK SOBfNOV, c. 2.-unor i 995
V obsahu:
Proc vymreli dinosauri Mirek Jagr
Vzpominky na cinnost Junaka v Sobinove,za valky- K.J
o Sobinove - 5.pokrecovani
K.J.
Skautska lilie, Zime - K.J.
Planek tvrziste Sobinov
Foto z r. 1945 - Proslav
Starj,dosef Dvorak,Mirek
Zvolenek
Rtizne
X.
Zirnni tabor . kmene
.. f}.._~M. J:«!q/_~' .
r
-:9 ~I_U/.({
;.
.8fti!U:.4
-~). 1/!f.O!!_t/t ~/Y<:t~</_-:: ~~IYIJ/}
1-
_flM~ _ //_q~-/:./H
;.
§) :ttifl#a/fJ -#.{v_k.
7-
--~/Y./Jll _ 1'~- ~~ii~
3
_ ( / b<;.t):.f v-?_IIPUPV,</ "
r
... !.)lt1?1/ft1 ltft111~CJ#f_~lf1'1'l../
f
- r; J'f_JIIJ
/p)
ft-~tPJ
~a---Za:tt~ k.tN>~
?
/'I/It>'"?~ .P//81
l-
. ("jT~. 1.P?'fWJq~N.t::
l-
j.l) /lunt~Y ""'~
:;..
__!J) ht.,._qf/~ . .f:/>"f"74N~.,·
J
_ 1•} J:-t-ea ~IJ"-'"~~
- /~) L"""fV~ H.ft##~
7
__{'!). _fJ'fv£Z. _Kp-<'t1C--Vr '-l'~o4
J
~~~~:wll _1f).;t1tl 1/rJW~> -l..R-1r'ft
I")
.l.o)
/f fl8l<.
I''":1 ~
{-;7}(/~ _1?'/Y~J'
%:;:;: t:;!;r
.tJ)
}flt.qj .8'-1_~i::Jc.
.t r) l'tmt
l?~":f?Y _
r
.~'t) /'~.f'- /'9-V'-'k_
;z.
3
3
3
3
.:!
S
-?
. __ ltlt-'t' /7jl.!):fiYc
1
/JI'tiT
.PltJY
..rcr IY4~
/7p"· -9 ~oc.
... d .. Z..1~LOf/P4H6
___ ... . WN/N
<l't
L-/8tL o
.!E!!.!P
I . P0 N,/77' .R.o-"- !
P.£e.:reNe Zl . J<reCI/No Mi:t1 P_Gv/I~' _.i:L>.L-11/'' t?
(<,5 p~(l1{:t! ' fohc!V _:f./:t<'r.r'4'fr?. <f'~, __
~</a; "'"...,..~~~·
v knize n'vstev:
Pobyt Junackeho oddilu -Praha 3 26. 12.1994- 2.1.1995.
Z~pis
Kresby: K. Slama, Fr . Starj
Jos. ~apek, Miki-Svetla n/S
Redakce: Tarzan, Mirek , Karel, Vrata, Lukas
v unoru Leta Pane 1995
Proc vymreli dinosauri
- Pripravil Mirek Jagr
+++++++++++++++++++++++
Na tuto otazku je nekolik nejasnych odpovedi. Podle nekterych odborniku zahubil obri jestery vybuch supernovy a
s nim spojene smrtici zareni, podle jinych se stali obetmi
padu v·elikych meteori tu a jimi vyvolene "atomove zimy", dalsi sazeji na oblaky kosmickeho prachu ci jedovatych plynu,
jimiz v urcitem obdobi zeme prosla.Vysvetleni se nabizi cela
rada, ale prece jen z nich neni ~adne prokazane.
Dinosauri vznikli na zacatku druhohor v obdobi triasovem, ted'y v dobe pred 225 az 190 miliony roky. Vyvinuli se z malych
jesterkovitych tekodontu a vytvorili pestrou skalu forem.
Prinesli i radu vyvojovych novinek napriklad "behove koncetina"
ktera se podsunuje pod telo/kosti ramenni a stehenni jsou v
vzprimene poloze/.Je to velka vyhoda, protoze v klidu nepotrebuje zi vocich ~adnou energii, .a by se udrzel na nohou. Jini plezy /treba i dnesni krokodyli nebo zelvy/ maji tyto kosti vodorovne, tekze vstani je pro ne velmi narocne, a proto v klidu
leheji na bricho. Nekteri dinosauri zaceli behat pouze po zadnich koncetinach, tekze dosahovali vys~i rychlosti a prednimi
koncetinami si mohli podavat potrevu, nebo je pouzit k obrane,
utoku. Dulezite bylo i hospoder~ni s telesnou teplotou /termoregulaci/. Dinoseuri byli, jeko vetsina plezu, zivocichove s
nestalou teplotou. Byla to pro ne v·y hoda. Zaviseli sice na teplote okoli, ale protoze bylo podnebi teple nijak to nevedilo.
Prehrivani vlivem pohybu se branili vytvorenim vyrustku, ktere slou~ily jako chladice- ne povrehu se zachovaly otisky krevnich vlasecnic, proto je zrejme, ze neslo 0 obranna zrizeni,
jek mnozi paleontologove se drive domnivali. Opatrenim proti
snizeni teploty byly j,ejich obri tela.
Pokrecovani
OOOOOOOOOOOOOQO_QO_OQQ_O_D_OOO
OBRAZO~A
f
SKOLA
13/35
280
mil. let
.
2
0
ca
~
<t
~
'
'
,
.
Otisky Casu IV
Vzpominky na cinnost JUNAKA za valky v Sobinov~
00000000000000000000000000000000000000000000000
Zepsano v dubnu 198Ts Karel Janacek
roce 1938 jako desetilety chlepec jsem vstoupil do
nov~ zalo~eneho oddilu Junaka v Sobinov~. Oddil byl pod strediskem Chot~bor. Zakladetelem byl Rudolf Krauskopf ucitel
ze sopotske skoly . Vedoucimi oddilu se stali Jiri Stary, Jiri Kafka a Ladislev Janacek ve stari 17 - 18 let. Klubovni
mistnost jsme meli v byvale evangelicke skole, kde se konaly
schuzky a vyuka junacke znalosti. Do prichodu okupantu jsme
chodil i ns vylety do okolnich lesu a provadeli podle instrukci prot i letecka a brenna cvi~eni, nebot se stale mluvilo o val=
ce . Nedseni bylo velike a zajemcu do oddilu mnoho . Oddil mel
27 clenu organizovanych a jak pamatuji, bylo hodne tech, kte t i se nemohli sta t cleny proto, !e nemeli penize na zapisn e a
prispevky . Byly to tehdy pro vesnickeho chlapce velke peniz e 5 korun, ale ja jsem si penize usetril. Roznasel jsem rohliky
oe mistniho pekare Oulickeho lidem ve vsi, a~ do chalupy. Taky
nam tatinek daval "pla t " 1 Kc za "ofranclovani" souprevy prikryvek, ktere utkal na stave.
Kratce pre vstupem Nemc~ do nasi vlasti jsme obdr~eli od
strediska Chot~bor nove kroje. Bylo z nich hodne radosti. Tesili jsme se jak v nich vyjdeme na verejnost. Bohu~el, prisel
nestastny 15. brezen 1939. Po nasi vlasti se rozlezli jake svabi Nemci a netrvelo dlouho e vedouci naseho oddilu Jiri Kafka a
Ladislev Janacek byli odvezeni nemeckou policii do Pardubic.
Jak vzpominal Kafka, byl to tvrdy vyslech.
Nas oddil nemel ~adny mejetek, nevlestnil ani klubovnu,
mel jen nejake kroje dosud vonici novotou. Tyto obleky musely
byt vydany N~mcum a nesim vudcum bylo receno, ~e nesmi pokre covet v dalsi oinnosti.
Ale hodn~ chlapcu se nedalo zestresit. Udrzoveli skeutskou cinnost po celou valku. Bretr Firkusny - Orion z Chotebo~e pusobil
na mnohe chlepce v Sobinov~, udelovel jim ntrukce jek meji jit
del tejne e nenapedne po jun~cke stezce. Utvofily se skupiny dru~iny z peti a~ sedmi chlapca e ti ke~dou nedeli odch,zeli do
l es~, kde ~ili skeutskym ~ivotem. Pozoroveli zver e ptaky, uci li se milovet prirodu e vlest. Rozmlouveli o valecnem deni.
V
Jak valke pokra~ovela vzrdstal v nas odpor a nenavist vd~i neprateldm. Kdyz po~alo v nasem kraji pertyzanske hnuti, touzili
jsme vsichni sejit se s pertyzany a pokud mozno, pomahat jim.
00000000
Prvni stretnuti se tremi
Hitler~iky
z Hitlerjugen
+++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++
Nekteri z nasi druziny jezdili do mestanske skoly v Chote bori. Jednoho dne, bylo to v roce 1942, nase petice nestoupila
do vozu vleku. V otevrenem oddile v~gonu byli rozlozeni s batohy tri kluci z Hitlerovy mladeze. Meli na sobe kratke kalhoty
a kosili s odznaky hakoveho krize. Na opasku mel ka~dy v pouzdre dyku.
Jak jsme vstoupili do vegonu po~ali ne nas cesky
rvat - ai mazeme del, do uli~ky, tady ze je jejich misto. By li z nektere vesnice od Jihlavy.
My se vsek nedali a po~ali se s nimi hadat a nakonec se mezi
nami strhla bitka. Name ten nejsilnejsi vytahl dyku a tou me
ohrozoval a kri~el:" Az vyhrajeme valku, budete nam delat celediny na statcich na Ukrajine, ktere tam dostaneme!"
Vlak jiz vjizdel do nadrazi, kdyz jsem mu kudlu aktovkou
z ruky vyrazil a vsichni ze zastavujiciho vlaku jsme chvetne
vyskakovali a prcheli do mesta. Meli jsme obavu, ze ti fasouni
taky vystoupi a budou z nadrazi volet gestapo. Na stesti se tak
nestalo - pokre~oveli dale v jizde k Brodu.
000000000
Protinemecka cinnost
+++++++++++++++++++++
v roce 1942, kdyz me koncile skola
ma touha dal studovet
se nesplnila pro ztratu otce a pro spatne socialni pomery v nasi rodine - byli mime me jeste dome ~tyri sourozenci a stare
babi~ke - dele me tedy meminke do ~ceni ke kovari Daleckemu v
Libici ned Doubrevou. Pri tezke praci od pondelka do soboty
jsem nezapominel na domov a kazdou sobotu neve~er spechal k
Sobinovu, kde jsem mel kemerapy a oblibena mista v lesich.
Ze spetneho pocesi jsme meli moznost se schazet u truhlare
Filipa Kafky, jehoz syn Stands byl take nadseny skaut a i jeho
schovanec Josef Henzl. U Kafkd bylo tajne shromazdiste skautd
a i chlepcd uprchlych z nucene prace z rise. Truhlar Kafka uprchliky - rikali jsme jim cernousci -, zamestnaval, tekze si mohli nakoupit potreviny, kdyz listky nedostavali. U Kafkd se svobodne hovorilo vsichni 'sme si navza·em sdelovali z rav z front.
8
Kdyz sesko~ili ne ~eleznych horach rusti parasutiste ns podzirn
roku 1944, vstoupilo do partyzanskych fad i n~kolik t~ch, ktefi
u Kafk~ nachazeli praci a utocist~. Musim se jest~ zndnit o cchrane vsech shromazd~nych u Ka:rk~, hlevne cernouskt~. V Krucemburku byl ne ~etnicke stanici vrchn:l strazmistr, velky vlestene c
Hol i k . Ten v~ ~dy po spojce vzkazal do Sobinova, ze tam prijde kontrola. Chlapci pak prchali k lesu a tam cekali az bude z:ase po
prohlidce. SV!QU sta t e~nost a cinnost proti okupant~m zapl etil
Holik koncem ledna 1945 zivotem. Po zatcen:l mel v Fraze spachat
s ebevrazdu.
z predv'alecnych skaut~ byl mezi prvnimi pnvn:lmi partyzany z
r ed Cechll Jiri Stery a dalsi se steli spoj,kami e pomocn:lky partyzan~ oddilu Mistr Jan Hus9 Frantisek Stary, jenz mel dva bra ~
t ry u partyzanO se stal d~lezitou spojkou a pfenasel vzkazy a
zpravy~ Proslav Stary - Jecminek, kdyz se u nich partyzani s travovali a prespavali, hlidal pred domem, aby k nim nevstoupi l ne kdo nepovolany.
U mistra Daleckeho jsem brzy ziskal d~v~ru, takze me pocal
pov~rovat ukoly, v ktere v te dob~ byly velmi nebezpecne.
Ve vecern:l dob~ jsem musel z~stavat v d:lln~ a m~l ukol zezvonit
na kovadlinu, kdyby nekdo cizi chtel vstoupit do kovarny, nebo
domu. K Daleckemu casta prichazeli muzi, ktefi meli spojeni s
ilegalni organizeci Reda tfi /drivejsi Obrana naroda/. U neho,
byl sklad protinemeekych letak~ s obsahem promluv a vyzev ze
Z'a hranicniho rozhlasu a odtud byly roznaseny dal. Po mem zvoneni meli muzi cas, aby se z domu ztratili zadem. Dalecky mel t aky zarizeni na kratke vlny, ktere ze vsech pfijimac~ bylo na rozkaz N~mc~ odstreneno. Ze poslouchani zprav z Londyne, hrozil
t~zky trest. Tedy i prichazejici muzi u kovare posloucheli cizinu a rozebirali udalosti.
Od dubne roku 1944 az do dubne 1945 z Deleckovy skryse ne
pud~ jsem pfenesl desitky letak~. Ty jsem siril v truhlarne U
Kefk~ a devel je tez bratrovi Josefovi, ktery je zese dave! cist
svym kamaradum.
~innost libicke ilegalni organizace neby1a
do konce valky prozraz,ena .. Hlavnim orgenizatorem byl Josef Pavlis skladnik pivoveru. Ten mel spojeni i s generalem Jenackem,
bratrem Gabriela Janecka hostinskeho. Pavlis rozvazel pivo po
hospodach v okoli a tak se pri te prilezitosti setkavel i gener alem Janackem v hospode v Sobinove, ale i s dalsimi odbojari
z sireho okrunu.
Letaky jsem prevazel v kostre kola pod sedlem, nebo jenom
pod kosili na holem , t~le. Vykoneval jsem tuto praci . bez bazne
e s dOkladnou poctivosti. Neuv~domovel jsem si, co by me ~ekalo,
kdyby me N~mci chytili a letaky um~ nesli.
00000000
Malem ve sparech gestapa
++++++++++++++++++++++++
Kdyz byl v roce 1942 spachen atentet na Heydricha nastaly po
celdm protektorate ddkladnd prohlidky. Jel jsem z Chotebore vlakem. Lide se vraceli z renni sm~ny z tovarny Eckhardt, vozy byly
plne obsazeny. Do vozu, v kterem jsem stal v ulicce nahle vstoupili dva n~mecti vojeci s jednim protektoretnim ~etnikem. Nastala
prohlidka dokladO. Ja jsem zadny nemel. Vojak me hrub~ priredil k
nekolika dalsim, ktere hlidal druhf vojak. ~esky ~etnik delal
tlumocnika. To uz v~ak za~al zastavovat vlak v Sopotech a lide
jiz kontrolovani se tlacili kolem nes k vychodu. Ja cely schliply stojim tesne vedle ~etnika. V tom citim kopnuti do nohy a u der do boku. Podivam se ~etnikbvi do tvare, ten ne mne mrka a
dave mi najevo, abych utekl. Prima~knul jsem se tedy k vystupujicim, vyskocil na peron a prchal domO, ani jsem se neohledl.
Potom jsem se dovedel od jednoho zaji~teneho, ktery taky nemel zadny prOkaz, kolik dostal v Pardubicich na gestapu facek,
nezli prijel starosta z jeho obce a potvrdil jeho totoznost.
Nesouvis1 sice tento pripad nijak s ~innosti skautskou, ale
vlozil jsem jej proto, ze bylo hodn~ vlastencO mezi protektoratnimi cetniky, kteri riskovali zivoty a snazili se pomoc, kde jen
mohli. Jednim z nich byl i tento neznamy cetnik, ktery me uchranil od vyprasku.
00000000000000
Doba partyzanskych akci
++++++++++++++++++++++++
Vyhazovan1 vlakO, lokomotiv, mostO pomoc1 vybusnin na treti
Havl. Bred - Pardubice nejvice zesililo v poslednich m~s1c1ch
velky.
V prvni polovin~ dubne nase druzina: La<!e Pech, Frantisek Stery, Jiri Janacek, Miloslav Zvolanek a je usoudile, ze je
treba vykonet n~jeky zB'skodnieky cin. Naplanovali jsme vykolejeni vlaku u Dolecka, blizko Sopot. Jako kovar jsem dostel ukol
vykovat velike zelezne kliny. Cht~li jsme je zatlouci do mezer
koleji a tim docilit vysinuti vlakove soupravy.
Nevim jestli by se nam to povedlo, ale takovy plan jsme meli.
Potajmu, kdyz mistr odeje·l na nakup do Chotebore jsem kliny
zhotovil a v sobotu dopravil dom~. Akci jsme chteli provest
hned ten vecer, v sobotu. Kolem desate jsme se proplizili Doleckem k trati s tezkym kladivem a nekolike kliny.
se
v pfikope naspu lezime, blizko u sebe a je~te
dohadujeme jak to vykoname. Jeden rika - rany kladivem budou
sly~e t , druhy previ - a co tomu feknou partyzani?
I ja jsem vyslovil svou my~lenku: " Co kdyz ne na§i nastrahu
v j ede osobak a vagony se pfevrati se strane, a kdo jezdi ve
vleku - nasi lide - jiste pek budou zranen!!"
Nakonec jsme sv~j plan zruAili. Stahli jsme se zese ddolim
zpatky do Sobinova.
Byle to nahoda? Za par dni, presne na tom miste, kde jsme
chteli provest vykolejeni, najeloaobni vl.ek obsezeny delniky
na naloz a vyjel z koleji. Na Atesti se vagony ani lokomotiva
nezvratily e nespadly s pr:!kreho srazu. Jen nektefi cestujici
byli lehce zraneni padejicimi zavezedly e prudkymi narezy na
steny voz~. Naloz byla nastrazena ne nakladni vlak, ale stale
se, ze osobni byl pusten drive.
0000000000000
Kvetnova revoluce 1945
+++++++++++ +++++++++++
Z 30. dubne na 1. kveten 1945 zevesili chlepci Oldfich Jeska
uprchlik z rise e Miroslav Zvolanek, clen pfedvalecneho oddilu
Junake na triengulacni vez, tycic:! se na Brezince ned Sobinovem
ceskoslovenskou statni vlajku. Vlala tam po celou dobu revoluce
e je~te nejaky cas po pfichodu ruske ermady.
5. kvetne 1945 pfi~li z les~ do Sob:!nova rust:! a cesti partyzani. Byl mezi nimi i bratr Jiri Stery. Po vyhlaseni mobilisace
Revolucnim okresnim narodnim vyborem v Chotebori e po vyzve vsem
vojak~m j:.Ct osvobodit vojenske objekty v Bilku se prihlasili 1
skauti. Uvadim je na zaver vzpominek.
Ponevadz nakladni auto vsechny pfihlasene nemohlo pojmout,
vydel jsem se s bretry Josef'em a Milosem Uchytilovymi, Zdenkem
Barborkou, Jirim Janackem a Antoninem Vltevskym /ten nebyl skaut/,
k vojenskemu prostor~ k brane cislo dve u Sopot. Tonde mel tezky
bubinkovy revolver se tfemi naboji a byl z nas nejstarsi, tedy
j'sme si ho vyvolili za velitele. Na straznici u Sopot jsme odzbrojili tri star§:! nemeck~ strazne, ukoristili. sedm pistol! a
Tyto zbran~ n~m kr~tce potom odebrali star§:! mu!i civilist~,
kteri prisp~chali od vesnice, prilakani nasi kontrolni strelbou.
Nase skupina pokrecovala po silnici do prostoru, kde
hned u prvniho skladu jsme vyvratili vrete. V n~m jsme nesli
spousty grenatO e bodaku. Nekteri chlapci a mu~i se grenaty
ov~sili .. Postupoveli jsme k ubykecim, kde jest~ vsechno ne meeke vojsko bylo ozbrojeno. Ve velitelske budov~ probihalo
jedn~ni partyzanu e ceskjch dustojnikO s n~meckjmi veliteli
posadky, o kepitulaci. Po dohode ~e Nemci slo~i zbrene, do~lo
k rychlemu odzbroj:ovani a obsazovani vsech skledu 8 vratnic ..
z revolucionahi byly vytvoreny cety, nevojakum zbran~ ode
lt>rany, i me puska, kterou jsem sebrel jednomu vojaku .. Kdy~
pak byle vyhlasene ekce k osvobozeni ~dirce a Krucemburku,
prihlasili jsme se s bratrem Josefem jeko pomocnici ke kulo metum. Ke ~dirci jsme vyjeli ne dvou naklednich eutech.
Ze Sob:fnovem pod prejezdem drahy jsme narazili ne 400 clenny
transport esesaku. Jednani o slo~eni zbreni bylo pf'eruseno strelbou z nemecke strany a rozpoutel se nerovnj boj. V nem pedlo
30 vlastencu, z toho 19 ze Sobinova. Mezi padljmi byl i skeut
Milos Uchytil. Ke zrenen:! pf'isel i vedouc:! odd:!lu Jiri Kef'ke
I do ruky e pety/,ke zranen:! jsem pfisel i ja. Mel jsem rozervan levj bok .. Bretr Josef pedl s prostf'elenou hlavou.
0000000000000000000
Sterost o ctyf'i Ukrajince
+++++++++++++++++++++++++
V prvem dubnovem tydnu roku 1945, pri rozchodu ze silnice,
kde se mlade~ sob:!novska shrome~oovele, priskocil ke me od plotu zehredy u hospod'y jekjsi otrheny mu~ e prosil o chlebe.
Previl le je Ukrajinec e se tf'emi kemerady, kter:! se skryvaji
na pokraji vesnice, uprchl ze zejeti Nemcu. Mnoho jsem mu ne v~ril, nebot v K'rucemburku byl protipertyzanskj odd:!l Vlesovcu,
slo~enj vetsinou z Rustl e Polaku. Kdy~ jsem vsak videl bl:!~e
steven:!, kde bylo vice sv~tla, jek je otrheni e vyhubly, dosel
jsem domtl pro poradnj kus chlebe e del mu ho. To se opekovalo
ponekolik vecertl. Kdy~ meminka zjistile ze chlebe a delsi potreviny nekam odnasim, udef'ile na me a ja musel s pravdou ven ..
Pek u nas nejakj ~as pobyli. Spali ne pOde. Brzy rano odchazeli
do lese e vecer se zese vraceli.
V napjatych dnech kamsi se ztratili, ale prisli zase po
9. kvAtnu. Sehneli jsme jim civilni oble~eni, misto jejich
hadr~. Hrozne se bali ruskych d~stojnik~. ~ikeli, ze Stalin
del rozkaz, ze kdo se Nemcdm vzda, bude tvrde potrestan8
A meli pravdu! Arnost Jeni~k~, invalids z prvn:i svetove ve.lky, nev:!m kdo bo k tomu vyzvel, prise~ pro n~ s karaba~em v
ruce a s krikem - zradci, je od nas hnal mezi Nemce, kteri
prave pod dozorem ruskych vojak\l a ~eskych ozbrojencu pochodovali pres Sobinov do zajeti na Vychod. Podle zjisteni sli
vetsinou na deset let 000000000000 do tabord nucenych praci.
Obsezovan:! Bilku a boje u Sobi~ove se zu~astnili bratri:
Jiri Stary pertyzan
Frantisek Stary partyzanska spojka
Jiri Kafka zranen u Docekalovy vody
Milos Uchytil byl zastrelen U'Sedmnactky
Miroslav Ilich straz u Sedmnactky
Ladislav Pech straz u Sedmnactky
J·iri Valenta pomahal me z boj.iste
Jiri Janacek poman~l me z bojiste
Jo~ef Uchytil na Bilku pri odzbrojovani nem. posadky
Miroslav Zvolanek zavesoval csl. vlajku na Brezince
Dalsi bratri pracovali pri sb~ru munice v okoli, odvozu vojenske techniky a odvodu ukoristen.Ych koni pro ruskou armadu.
000000000000000
Anglictf skauti
Skautska lilie - Tarzan
qqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqq
Me
srdce hori,
pro tebe - lilie bila,
tob~ se kori,
lilie mila.
Tys znakem jesu
po cele me !it1,
ty davas krasu,
ty mas me v siti.
Me cest~ !ivotni
jisty smer davas,
kdy~ znaven klesam,
ty zes me zvedas.
Z'novu s znovu
zdviham sv~j stit,
s tebou lilie,
jdu se zas bit.
Za ~isty ideal
s bratrskou laskou,
jen~ mnohe spojuje
prepevnou paskou.
199 o.
Americti skauti
Anglicke skautky
~
w
f"<t
>
(/)
-,
UJ
<I:
0
z
0
:,:.
.0 SOB!NOVJ1:
- 16 -
5. POKRA~OV J..Nf.
POZOR! P~EHOZENA STRANKA
1 5, 14
Na leve strane pomniku je vsazen pamatny kfiz z r. 1620.
Sta1 puvodne v p1ote u c. 50 v Nove Vsi asi 200 kroku od viaduktu. Roku 1911 byl opraven a zasazen do bfehu na protejM
strane. Pfed tim by1 prodan do chotebofskeho musea, ale nebylo
ho dovoleno pfevezti. Roku 1931 v srpnu by! postaven u pomniku pad1ych z I. svetove valky.
Kfiz je 98 em vysoky a je na nem tento napis:
"Leta Pane 1620, ve stfedu po Poceti Panny Marie byl zabit
tuto Jakub, syn pana Jakuba Fichmanse, mestenina mesta Chotebofe, pisafe radniho, od lidu vojenskeho".
Pod1e ustniho podani by! pry jmenovany za ziva pfefezan
drevenou piiou. Dle jine povesti prchal za hranice a byl chycen a zavrazden. Muzeme se tez domnivati, ze tudy pros1y oddily po1skeho vojska, ktere pomahaly cisarskym na Bile hore.
Kfiz u evange1ickeho hfbitova
Na rohu evange1ickeho hfbitova smerem k Sopotum stoji
opukovy kriz, na kterem je na p1echu ma1ba Krista. Byl ~asa­
zen v roce 1833 od Tobia~e Stareho. Letopocet a jeho podpis
je vysekan na pate -kfize. U neho sta1 rozlozity jilm, kterf
byl v roce 1957 skacen, ponevadz usch1 a na jeho miste by1y
vsazeny dva jine stromky.
Kfiz je pamatkou na nejstarsi rod v Sobinove, rod Starych,
ktery se udrze1 na svem puvodnim statku cp. 7 az do roku 1913.
Dnes majite1em tohoto statku je Rostis1av Ondracek.
Kriz na zahrade majite1e
Franti~ka
Stareho:
Frantisek Stary, obuvnik v Sobinove cp. 97 rna na sve
zahrade litinovy kriz s telem Jezi~e Krista a s napisem:
"Pochvalen bua Jezis Kristus!" Kriz pochazi z Chotebore, ze
zruseneho hrbitova u kaple. Posta~iljej F.S. v roce 1953 na
pamet• sveho bratra Jana Stareho, ktery byl krute umucen 5.
kvetna 1945 u "Zamecke cesty" od nemeckeho vojska. Jan Stary
rna tez postuven kfizek u Zamecke cesty, na miste, kde by1
- 17 nalezen ubit. Tento kfizek s t~lem Pan~ je litinovt a je
odlevan ve slevarn~ v Novem Ransku, je zasazen v opukovem
kameni a zalit olovem.
Kfiz nad kovarnou u vyvozu na Bfezinku.
Kfiz je opukovy. Podle ustniho podani m~li tam byt
pochovani vojaci, ktefi zemreli ve svedske valce na nakazlive nemoci. Do roku 1941 staly tam dve krasne rozlozite lipy,
asi 140 roku stare. Majitel pozemku Zvolanek, vyuzil valecne
doby a lipy skacel. Nebyl to p~kny cin, nebot tyto pamatne
lipy byly kazdemu, kdo sel okolo, velmi mile. v parnemlete
kazdt mohl usednout do stinu jejich korun a lipy jej ochranily. Byly z mala pamatek po nasich pfedcich v nasi obci. Po
tomto nepeknem cinu zasadil Zvolanek na ta mista tfi jilmy,
ktere vsak brzy uschly. Az v roce 1951 zasadil sem Frantisek
Stary, Sobinov cp. 97 dve lipy.
V obecni kronice uvadi Frant. Janacek, ze majitel Zvolanekpgkaceni lip vysazel jine. Pravdu viz - jak vyse uvadim.
,
Na !eve strane uvozu na kraji jsou zahrabani dva kon~.
Pri ut~ku nemeckeho vojska v kvetnu 1945 byli zastfeleni
n~mecktm vojakem.
Mohyla u "Docekalovy vody":
9. kvetna 1955 byla odhalena deska na mohyle u
"Docekalovy vody". Po stranach mohy1y jsou vsazeny dv~ lipy
a ctyfi bfizy. Na desce je vysekan tento napis:
Upominka na padle 5.5.1945 proti fasisticktm okupantum.
Nikdy nezapomeneme !
Vilem Bednaf
Bernard Hartman
Adolf Henz1
Josef Janacek
Jaros1av ~elinek
Sopoty
Sopoty
Nova Ves
Sobinov
sobinov
nar. 24.8.1915
nar. 8.1.1908
nar. 9.2.1925
nar. 12.9.1923
nar. 6.2.1916
- 18 -
Vitezs1av Jelinek
A1ois Joska
Vaclav Konfrst
Bedrich Lastovicka
Frantisek Lipa
Bohumil Motycka
Bohumi1 Oulicky
Jan Stary
Josef Stary
Josef Smejkal
Miloslav Uchytil
Emil Veprovsky
Stanis1av Zvolanek
J aros1av 2dinia 1 ·
Hendl Alois
~upi ta Karel
Kalvoda
Klinecky
Mergl Ladislav
Macourek Ant.
Kadlec Ant.
Mask a
Novotny Frant.
Odvarka
Sobinov
So pot~
Sobinov
Nova Ves
· sobinov
Sobinov
Sobinov
Sobinov
Sobinov
Sobinov
Sopoty
Nova Ves
Sobinov
Sobinov
Zdire·c
Bilek
,·,
Hlinsko
Chotebor
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
nar.
28.10.1918
17.10.1918
11. 9.1909
24. 2.1913
1.10.1906
31.12.1920
4. 8.1908
27. 3.1909
4. 4.1895
13. 2'.1915
4.12.1928
31. 3.1890
24. 7.1897
i6. 2.19 '20
1922
1915
nar.
nar.
1909
1924
Harilova ·Lhotka
Parnik u Ceske Trebove
Pocatky
nar.
f'ocatky
Lide bdete
1922
ZIMA
)en hnMe jak hroudy koroptvl~ky,
na strl\nl v snl!hu hrabaj!,
zobl\~kem zrnka a travltku,
usilovnl! a pllnl! hledajL
Krajlnu (Xlkryl b!l$' pt!krov,
vsechno se rllzem zmi!nllo co v~era jest~! vldl!t bylo,
jlsktlv$'m snl!hem se zakrylo.
Les tajemn$' a (Xlhlldkov$',
odl!ny v jasnou Mlobu v nl!m zv!l'l\tka v skr$'s!ch v zeml,
cekaj! , na prfhodnou dobu.
f
)en d1!tl z chalup vyb!hag!,
radostnl! sn1Zek vltajl, !
star! vsak cell zachumlan!.
u kamen teplo hledajl.
'
'
Mraztvy vl!ttlk koruny techrl\,
snl!~~ve.. vlotl{y zchlazujl tvllr kdy~' slunko ·svltne nad b!lou plllnl,
vytvotl fJ krajlnl! Kouzelnou zllt.
_.-.,:
PustA jsou pole bez Zlvota,
nespaWs srnku, zajlce -;
snad v lese, u kotce je n'il:'j des,f
kam hajn$' vloW jim pice.
'.
Verse-
()
To ~~uzlo zlmy .n'espatr!S' okne111;.)
-~u~f~ VEin k lesu, do P.Dll,
·'
·.na ·ka:Mi§m . kroku je pjho krl\sy,
~· az' tl z' n1 otl czaboll.
K.~r.
;
,j
I
}
+
=-::-
_--::=::::: - -
---·-----------------:=:: __:::
- - ;:::-:::..-:::-
---
-)
+
Arch~vni podkl~dy o So.b inove ,: Markvarticich
a
Sopotech
----·---------~------------------~--------~---------Archidiakonaty I mistopi.s cirkevni do r • . 1421 I Josef' Kurka f'ar.
A~ ·.· Sedlacek: Hrady. zamky a tvrze krs1ovstvi Ceskeho
~£~~~£~ - XII, str. 171
Nedaleko Sopot je ves Sobinov. Na jejim jiznim konci u SZ
druhy je videt tvrziSt·~ ,. pole 1UC(lim ptlkopem otocene. Nejstarsi znamy drzite1 byl Jesek .Kokot ze Sobinova, jenz byl
v lctech 1358 ~ 1367 patronem kostola donotsk~ho.Ondtej ~e
Sobinova podava1 r. 1373 kn~ze k Bcstvinskemu koste1u. Kdyz
Jan, syn Ondrej~v, okolo 1384 zemrel. tah1 se k Sobinovu
_
Stosek, sY. n n. Mstislav~v z Dolan, a dosahl ho moci s!'olku. ~,,...,:;,;":.;;.tiiiill-i~-;~.
ktery miH otec
zemhl;(m. Tyz Stosek .rripom:ine se r.ak /14051
•' '
~ako panna Sobinove, tusim, posledni ze zdejsich vladyk.
•
s~.
.
)
j.
Lib. con:f. D.D. 13, f. 152
;
A. Profoq,s :, Mi-etni jmena v Cechach
S~bui~;·(lid...Sobiiov, · v-s~·~!il~ve,
do Sobiil.ova.), vea 7 km vych. cd Olw·
tlboft: 1358 a.d prea. J eaconis dicti
I Kokot de Sobyenow a.d. E. in Sopot,
LC. I. 75; 1363 a.d. prea. Johs.nnia dicti
Kokot de Sobienow a.d E. in Sopot,
LC. I,, 2; 1384. in villia Sobyenyowie ot
in Beatwynyo Ja.n filiua olim ~dree
'1 de Sobyenow deceaait, proola.m. in ·Cza.·
· . s!a.wia.m, .. ~ Sobyenyewye curiam a.ra.t.
• villam int., .A.C. 31/231 o. 23; ·1547
Polna.u hrn.d ..• hra.d puaty Przlbi.sla.w . ..
vea Sobinow, :Mn.rkwa.rticze, DZ. 8 ·D
24; stejne r. 1597 v DZ. 128 D 19'; 1787
Hit Polna.: Sobina.u von 41 N., Scha.J..
VI, .134; 1843 Sobina.u, Sobinow, •Df
1/4 St. no. von Sopoth, Som. XI, 171;
ur. 1854 Sob!nov, Sobenov, 1886 Sob!nov.
Jm. Sob~nou > Sobh'lou ... Sobiiluv,
t. stll.tek, srov. jm. Sobei:uco a. SobEl·
nov.
I
1. Markvart!,~ &4- M-o!rltva!ice i
;c/',!.!
·~··- ;, •
••••
. .. ""···-'
~
--:
ltlf
.:··
, ..'
~
.~ llJ~•-B)
--·......
Mar-
kovatice, v MUkVatidcli atd.). v~ · (m.
o. Sobillov) 6}l k.m vjy. q~_<.(M,.~~: 12~
.usque ad villaS Biaclsow
Marewartic,
RB. I, 504; 1257 Bcn~;.d.J de ,.M.a,rq\lllfdic:,
et
c.
n. 66; 1278 'B: de M.arciuaitirz. t. 48o;
1314 Vlr. de Marf;Warti~. ; Ill,. 92,; 1415
Jan z Markvartic, AC.. 3f18~; ~547 folnau
hra.d .....:;. Sobili.ciw. Markwarticze. PZ. ~
D ~; 1787 Hft Polna.: ~kwartic;! M,uill&tit:z (I) von 4 N •• Schal. VI. 133; 1~
Markwatic:. MarkWaticc. t)!ch. vck 5 l j
mi.t 32 B:. licit ~ St. n. von Sopoth; Som.
XI. 171; Uf. 1854 Markvatice.
Dissim.ilacl civou r vc jmen~ druhe r ·
· zanildo,
Sopoty.
1352 Sopol. ) gr.
Podoci meli drzitele Sobenovo o Drichodu
ncj~piS
obou, /viz 140.5.
6.58 Jcsck, rcc. Kokot zc Sobenovo · M i k o Ios. po t
Martino (v Bestvine, kdc.mel tez podoci. jmcnuje z Prichodu)
I 363 Jcsck. rec. Kokot ze Sobenovo = Roc e k. po res.
Mikolose:
1)67
= Mi koiOS. pot
.
Rockovi.
1384- eo t Jonu ze Sobenovo o Bestviny hojili no soude
dvorskcm S!osek. Vi! o Mochno. sirolci z Dolon zboZ.i po
onom Jonovi pozuslole: v Sobenove ves o dvur. v Prichode
dvur s !'ekou, v Sopolech podoci koslelni (pouze). v Strhove
(StriZovc 7) 2 lony dediny. vc Sludenci I dvorec kmeci. ')
Podle n6sledujiciho podovoni vyhrali lito napodnici :
.
139)· Stosek z Dolan ., Motej. po t Mikolose:
Brzy no to nosloupil jiny rod, caslecne. nejspis Od Prichode.
viz 1'1-05.
') Soud. Ak. Ill. 121.
') Lib. E.r. IV. :>oo.
*) P"U•I•t. Dnk. Zemak. I. 400.
. 1401 Jon o bro1Fi z Morkvortic • M o u r us (od sv. Kriie
~ Chrudimi. Li!omysl. diec.) ss. M i k o lose m:
)4{)) Jon o bro!Fi z Morkvorlic ,.. c P e! r (z Teleci. Lito~ysl. dice. ss. Mikoloscm):
14{)5 Jon z Morkvorlic o Stosek ze 5obenovo (viz
·1)&.4---:,h~) ·'·· Marti~~ po res. Petro):
1407 7 = ~tr:· po r~s~ ~1'Jtno (Scud. Ak. Vl.'f35).
i /lf'!.t.-..,_ ~ - ;::;:
--~:· · - : ....~·· .·
~
'""· .. .
.
I
..4
J
UN
AC K A
H. L f D K A
++ ++ + ++++++++++++++ ++ +++++ ++ +
Pllze_nl provadlme: 1. ~t?je •. pi'i cemz opatrnc klademe nohy na spici, hranu a patu, bed live
vy~ybaJfce hluku a vetevkam, ktere zlomenlm zapraskajl .a jsou daleko slysitelne. V lese
pllzlme od stromu ke stromu, od kei'e ke kei'i, v teremu od kamene ke kameni a pod.
Vyzaduje-li toho teren , pllzfme se v di'epu, to je vsak znacne obtlzne, nebo po ctyi'ech.
V lehu , a to plazenfm se podobne jako had.
.
Zakladatel skautingu sir gen. Baden-Powell nakreslil v knlzce ,Scouting for boys" nekolik
obrazku zpusobu pllzenf a krytl se, kdy juml.k napodobuje zvei'. Snad vam obrazky povl vfce.
se
se
2.
3.
NON SCHOLAE,
SED VITAE DISCIMUS
Ne pro skolu, ale pro .fivot se ucfme. Jak
stare a pritom stale platne pnslovl... Mnobe
gener a ce s e mobly presvedcit o jebo
mo udros ti. Zda semi vsak, ie dnesek toto
pifslovi ponekud upravil: "Ne pro iivot, ale
pro karicru se ucime." Nebo spl! smyslem
Zivota se sta va kariCra?
Ukladni skola je povinnost, gymnazium jc chapano jako jakysi pnpravny ustav
p ro v ysokou skolu a vysoka skola je
nu tnost , nezbytna pro ziskani titulu . Titul, ta
hrda zk ra tka pied jmenem nam otevira
bra ny zivo ta a cestu k uspecbu . Byt In g.,
Mgr. nebo Dr. - to ui neco znamena . Zni to
piece jen Jcpe.
KJa sicke vzdelani se jevi jako jarysi poZlista te k da vnycb dob, na ktery je v poclta-
4
cove ere nejlepe zapomenouL Ale coipak se
da jen tak zapomenout na odkaz minulosti?
Cozpak se da budovat ncco novebo a pozitivnibo, aniz bycbom na nic nenavazovali?
Podle mebo nazoru rna skola v cloveku
pi'edevsim probouzet touhu po.vi!denl, nutit
cloveka premyslet, rozbodovat se, pt.it se,
hledat souvislosti, vnlmat krasu, vytvaret
bodnoty. To proto, a by si vazil svebo lidstvl,
a by se stal celym a opravdovym clovekem a
a by se ucil vnimat svi!t, ktery nas obklopuje.
Tobo vsak steif.dosabneme bez klasickebo
vzdc13ni, ktere difve poskytovala gynma-
rozmeru . Stejne tak matematika neni od
toho, abych si spnivne spocital vyplatu . Ta
me piece rna nutit logicky uvazovat. v prirodnich vedach mam zas odbalit ~,lespon
stffpky z uZ.sneho radu veskerebo stvoreni,
z radu, bez kterebo neni lidsky iivot n10zny.
A takto by se dalo pokra ~ ovat dal. Naco
nam jsou viiecbny nase skoly a tituly, kd yz
necbceme bledat neco vic , co dava smysl
ndi existenci?
zia .
Jak muieme pocbopit evropskou kulturu, aniz bycbom pronikli k jejim koi'eniun.
Bez znalosti dcjin, filozofie , umeni, literatury a mnobycb dalsicb oboru se z nasebo
vzdelanl vytnici jed en z jebo podstatnycb
Ondrej Doskocil, swdent seprimy A
Biskupskelw gymnazia v Hradci Krd/ove
n<n c.22/94
JUNACKA
HL!DKA
11 1 11 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 11 1
,
VYSTROJ
•
na tabor
•
fl!!!l
1
9
9·
5
..Bud~_e chytf[
.Jake
. .•,
_
· ··• ·· ·
na pfenocovani