ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP SLANÝ

Transkript

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY
ORP SLANÝ
3. úplná aktualizace
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
PROSINEC 2014
Objednatel:
Město Slaný
Zpracovatel datové části ÚAP:
Městský úřad Slaný
Geografický informační systém
Velvarská 136
274 01 Slaný
Zpracovatel výkresové části ÚAP:
Georeal spol. s r.o.
Hálkova 12
301 00 Plzeň
IČ: 40527514
DIČ: CZ40527514
Zpracovatel textové části ÚAP:
Ing. Martina Staňková
Leknínová 652/12
251 01 Říčany
IČ: 71423931
DIČ: CZ8057201636
SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SLANÝ
2
OBSAH DOKUMENTACE
1.
ÚVOD
7
2.
ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
10
2.1
SWOT ANALÝZA
10
2.2
VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
11
2.2.1 PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
12
2.2.1.1
Horninové prostředí a geologie
12
2.2.1.2
Vodní režim
19
2.2.1.3
Hygiena životního prostředí
22
2.2.1.4
Ochrana přírody a krajiny
24
2.2.1.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí
52
2.2.2 PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ – SOCIÁLNÍ
2.3
53
2.2.2.1
Veřejná dopravní a technická infrastruktura
53
2.2.2.2
Socio-demografické podmínky
61
2.2.3 PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – EKONOMICKÝ PILÍŘ
63
VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
64
2.3.1 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
64
2.3.2
POPIS INDIKÁTORŮ PRO VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO
3 PILÍŘE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
64
2.3.2.1
Pro příznivé životní prostředí
64
2.3.2.2
Pro soudržnost společenství obyvatel
72
3
2.3.2.3
Pro hospodářský rozvoj
2.3.3 ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNICH PODMÍNEK
2.4
2.6
94
KARTOGRAM „VZTAH ÚZEMÍ OBCÍ PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK
PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ“
2.5
85
97
URČENÍ PROBLÉMŮ, ZÁVAD A STŘETŮ V ÚZEMÍ
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH
98
2.5.1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY (PÚR)
98
2.5.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE (ZÚR SK)
98
2.5.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍCH PLANECH (ÚP)
98
POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO ŘEŠENÍ ÚZEMNÍCH PLÁNŮ
113
2.6.1 OBECNÉ POŽADAVKY
113
2.6.2 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO ORP SLANÝ
114
Schémata:
Schéma č.1
Správní obvod ORP Slaný
9
Schéma č.2
Ložiska nerostných surovin
14
Schéma č.3
Poddolovaná území
16
Schéma č.4
Sesuvná území
17
Schéma č.5
Stará důlní díla
18
Schéma č.6
Chráněná oblast přirozené akumulace vod, Zranitelná oblast
20
Schéma č.7
Území ohrožené povodněmi
21
Schéma č.8
Nadregionální, regionální ÚSES
44
Schéma č.9
Významné krajinné prvky – registrované
45
4
Schéma č.10
Významné krajinné prvky – ze zákona
46
Schéma č.11
Maloplošná zvláště chráněná území
47
Schéma č.12
Přírodní park Džbán
50
Schéma č.13
Natura 2000 – Evropsky významné lokality
51
Schéma č.14
Vybavenost obcí veřejným vodovodem
58
Schéma č.15
Vybavenost obcí splaškovou kanalizací
59
Schéma č.16
Plynofikace obcí
60
Kartogram č.1
Koeficient ekologické stability
68
Kartogram č.2
Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce
70
Kartogram č.3
Podíl PUPFL na celkové výměře obce
71
Kartogram č.4
Podíl délky rychlostní silnice a silnic I. třídy na celkové výměře obce
73
Kartogram č.5
Podíl délky železnic na celkové výměře obce
74
Kartogram č.6
Index stáří
78
Kartogram č.7
Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním
79
Kartogram č.8
Trvale obydlené byty
81
Kartogram č.9
Připravenost území
84
Kartogram č.10
Míra registrované nezaměstnanosti
90
Kartogram č.11
Míra podnikatelské aktivity
91
Kartogram č.12
Funkční urbanizované území
93
Kartogram č.13
Vztah území obcí podle vyhodnocení vyvženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
97
Kartogramy:
5
Přílohy:
Příloha č.1
SWOT analýzy - 52 karet obcí
Příloha č.2
Vyhodnocení stavu územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje území - 52 karet obcí
Příloha č.3
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území - 52 karet obcí
Příloha č.4
Kartogram “Vztah území obcí podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území“
Příloha č.5
Problémy, závady a střety v území (Určení problémů k řešení v ÚPD) - 52 karet obcí
6
1.
ÚVOD
Správní obvod obce s rozšířenou působností Slaný se nachází v severozápadní části Středočeského kraje na hranicích s Ústeckým
krajem. ORP Slaný sousedí s obvody Rakovník, Kladno a Kralupy n. Vltavou. Leží na rozhraní Středočeské tabule a Brdské oblasti. Konkrétně
se jedná o celky Pražské plošiny a Dolnooharské tabule s nadmořskými výškami nejčastěji do 400 m.
ORP Slaný zahrnuje území 52 obcí a 92 katastrálních území. Slaný, Velvary a Smečno mají statut města, Vraný a Zlonice mají statut
městyse. Celková rozloha správního území ORP Slaný je 368,8 km2. Žije zde 39 580 obyvatel. Svojí rozlohou i počtem obyvatel patří Slánsko
k průměrným obvodům.
Řešené území je vymezeno územím obcí: Beřovice (Bakov), Bílichov, Černuc (Bratkovice, Miletice, Nabdín), Drnek, Dřínov (Drchkov),
Hobšovice (Skůry, Křovice), Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín (Hospozínek), Hrdlív, Chržín (Budihostice, Dolní Kamenice), Jarpice
(Budenice), Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky (Čeradice, Kobylníky, Kokovice, Páleček), Kmetiněves, Knovíz, Královice,
Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Loucká, Malíkovice (Hvězda), Neprobylice, Neuměřice , Páleč, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň
(Hřešice), Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný (Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy, Želevčice), Smečno, Stradonice,
Studeněves, Šlapanice (Budeničky), Třebíz, Tuřany (Byseň), Uhy, Velvary (Ješín, Malá Bučina, Velká Bučina), Vraný (Horní Kamenice, Lukov),
Vrbičany, Zichovec (Zichovec), Zlonice (Břešťany, Lisovice, Tmáň, Vyšínek), Zvoleněves , Želenice, Žižice (Drnov, Luníkov, Osluchov, Vítov).
Slánsko je území s bohatou historií, nepostižené velkými migračními pohyby, přirozené centrum zemědělské, a také průmyslové výroby.
Slánsko svojí historií kopíruje v malém dějiny českých zemí. Výhodná poloha na severozápadě Pražské plošiny s úrodnou půdou, v blízkosti
Prahy a na dřívější saské obchodní cestě byla a je velkým přínosem rozvoje celé oblasti. Část řešeného území ORP Slaný se nachází
v Rozvojové oblasti OB1 Rozvojová oblast Praha (Smečno), v rozvojové ose OSk1 Praha – Slaný – Chomutov (Hořešovičky, Klobuky,
Kobylníky, Hořešovice, Třebíz, Kvílice, Kutrovice, Kvíc, Netovice, Dolín, Lotouš, Trpoměchy, Otruby, Slaný, Byseň, Studeněves, Hrdlív,
Jemníky, Knovíz), v rozvojové ose OS2 Praha – Kralupy nad Vltavou – Ústí nad Labem (Sazená) a ve specifické oblasti SOBk7 –
Bílichovsko (Zichovec, Bílichov, Líský, Hřešice).
7
Slánsko je svým charakterem zemědělsko - průmyslovou oblastí. Zemědělský potenciál je soustředěn na většině území - v jižní,
východní, střední a severní části, která bezprostředně navazuje na Polabskou nížinu. Nejzápadnější část Slánska spadá do přírodního parku
Džbán, který je charakteristický vyšší lesnatostí, zachovalým krajinným rázem a hodnotným přírodním prostředím.
Celé řešené území spadá do oblasti pražského regionu. Toto se výrazně propojuje v ekonomické, sociální a demografické struktuře
území a v životě jeho obyvatel. Zároveň se výrazně projevuje i v hodnotě sídelní struktury. Vzhledem k tomu, že oblast spadající do pražského
regionu, byla výrazně industrializovaná, především v městských aglomeracích zaměřených na těžbu uhlí a těžký průmysl, došlo zde
k nadměrnému rozvoji především města Slaného a Velvar, což mělo negativní důsledky na jednotlivá venkovská sídla v zázemí těchto měst.
Zatím co se obě města intenzivně rozvíjela, docházelo v druhé polovině 20. století k vylidňování přidružených sídel (zejména mladým
obyvatelstvem).
I dnes jsou ekonomicky nejvýznamnějšími centry Slaný a Velvary, kde působí podniky se zaměřením na strojírenství, stavebnictví,
elektrotechnický a potravinářský průmysl. Z ekonomického hlediska je ve zdejším regionu perspektivní uhlonosný karbon, jehož produktem je
černé uhlí a ložiska štěrkopísků.
8
9
2.
ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
2.1 SWOT ANALÝZA
Strengths Weaknesses
Opportunities Threats
Zajištění trvale udržitelného rozvoje území vyžaduje zhodnocení silných stránek obce a jejich příležitostí a potlačení jejích slabých
stránek a hrozeb v oblasti jednotlivých přírodních a socioekonomických složek prostředí.
V této tabulce jsou používány mezinárodně uznávané termíny, které v originále znamenají:
1) Strenghts - silné stránky
2) Weaknesses - slabé stránky
3) Opportunities - příležitosti
4) Threats - hrozby
Tato tabulka vychází z požadavků vyhlášky č.500/2006 Sb., § 4, odst. 1b, kde je uvedeno, že „rozbor udržitelného rozvoje území zahrnuje
zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, v tematickém členění
zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírodního prostředí, zemědělský půdní fond a
pozemky určené k plnění funkce lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci,
hospodářské podmínky.
SWOT analýzy pro 52 obcí (karty obcí) jsou v Příloze č.1
10
2.2 VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE ÚZEMÍ
Na základě SWOT analýz bylo provedeno zhodnocení stavu a kvality územních podmínek pro jednotlivé obce správního území ORP
Slaný, pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území:
1. Podmínky pro příznivé životní prostředí – environmentální pilíř
2. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území– sociální pilíř
3. Podmínky pro hospodářský rozvoj území– ekonomický pilíř
Začlenění témat SWOT analýz do jednotlivých pilířů posouzení podmínek udržitelného rozvoje území:
1.
Podmínky pro příznivé životní prostředí – environmentální pilíř
- horninové prostředí a geologie
- vodní režim
- hygiena životního prostředí
- ochrana přírody a krajiny
- zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
2.
Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území– sociální pilíř
- veřejná dopravní a technická infrastruktura
- socio-demografické podmínky
- bydlení
- rekreace
11
Podmínky pro hospodářský rozvoj území– ekonomický pilíř
3.
- horninové prostředí a geologie
- zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
- veřejná dopravní a technická infrastruktura
- socio-demografické podmínky
- bydlení
- rekreace
2.2.1 PODMÍNKY PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ
2.2.1.1 Horninové prostředí a geologie
Horninové prostředí jako jedna ze základních složek životního prostředí ovlivňuje svojí stavbou a vlastnostmi využití území především
prostřednictvím těchto faktorů:
■ zdroje nerostných surovin (dobývací prostor, chráněné ložiskové území, ložiska nerostných surovin)
■ poddolovaná území
■ sesuvná území
■ stará důlní díla
Zdroje nerostných surovin
Významnými těžitelnými ložisky na správním území ORP Slaný jsou ložiska:
-
Ložisko černého uhlí č.3160700, č.3073000.
-
Ložisko štěrkopísků č. 3195100, č.3216501, č.3002300, č.3216500, č.3205600, č.3002800.
-
Ložisko cihlářské suroviny, nežáruvzdorných jílů č. 3185400.
-
Ložisko černého uhlí, jílů č. 3244200.
12
-
Ložisko jílů č.3073002.
-
Ložisko černého uhlí, germania č.3105600.
-
Ložisko černého uhlí, žáruvzdorných jílů č.9349300.
13
14
Na správním území ORP Slaný se nachází 4 301 ha poddolovaných území na území těchto katastrálních území::
Drnek, Hořešovice, Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Knovíz, Kutrovice, Kvílice, Libovice, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Plchov,
Podlešín, Pozdeň, Hřešice, Přelíc, Řisuty, Slaný, Lotouš, Kvíc, Kvíček, Blahotice, Netovice, Smečno, Stradonice, Studeněves, Tuřany, Byseň,
Velvary, Ješín, Zvoleněves, Želenice, Žižice, Drnov, Osluchov, Vítov.
Sesuvná území
Na správním území ORP Slaný se nacházejí sesuvy na území těchto katastrálních území:
Bílichov, Drnek, Hořešovice, Jedomělice, Jemníky, Kvílice, Ledce, Líský, Malíkovice, Podlešín, Pozdeň, Řisuty, Slaný, Smečno, Třebíz, Uhy.
Stará důlní díla
Na správním území ORP Slaný se nacházejí stará důlní díla na území těchto katastrálních území:
Hřešice, Jedomělice, Jemníky, Libovice, Neuměřice, Podlešín, Pozdeň, Slaný, Lotouš.
15
16
17
18
2.2.1.2 Vodní režim
Řešené území ORP Slaný odvodňují významné vodní toky: Vranský, Zlonický, Bakovský, Červený a Knovízský potok, které patří do
povodí Vltavy. Koryta vodních toků jsou převážně nevhodně upravená a neplní ekologickou funkci vodního toku. Vodní toky jsou relativně čisté
s četným břehovým porostem. Pro Vranský, Zlonický, Bakovský, Červený a Knovízský potok je stanoveno záplavové území Q5, Q20, Q100.
Celková výměra záplavových území Q100 v řešeném území je 1205,3 ha. Pro Bakovský, Zlonický, Vranský, Červený a Knovízský potok je
stanovena aktivní zóna záplavového území. Celková výměra aktivní zóny záplavových území v řešeném území je 571,5 ha.
Severovýchodní část řešeného území patří do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, toto území je
bohaté na podzemní vodu. Celková výměra CHOPAV na řešeném území je 3 313,2 ha. Zbylé území je naopak na podzemní vodu velmi chudé.
Severní a jižní část území ORP Slaný se nachází ve zranitelné oblasti (koncentrace dusičnanů > 50 mg/l): Zichovec, Hořešovičky,
Kokovice, Klobuky, Vrbičany, Páleč, Vraný, Lukov, Horní Kamenice, Loucká, Ledce, Přelíc, Smečno, Hrdlív, Kvíc, Netovice, Jemníky, Knovíz,
Podlešín, Želenice, Zvoleněves, Kamenný Most a Neuměřice.
19
20
21
2.2.1.3 Hygiena životního prostředí
Ovzduší
V řešeném území ORP Slaný chybí velké stacionární zdroje znečištění z průmyslové výroby. Na území celého ORP Slaný se nachází
řada zdrojů malých či středních. Imisní situaci v řešeném území nejvíce ovlivňují obecně špatné rozptylové podmínky, automobilová doprava,
lokální topeniště na tuhá paliva a dálkové přenosy škodlivin z významných zdrojů ve Středních a Severních Čechách.
Celé ORP Slaný se nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) dle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o území, v němž došlo ve sledovaném období k překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí (hodnoty
imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek).
Nakládání s odpady
V řešeném území ORP Slaný se nachází jediná skládka komunálního a průmyslového odpadu – Skládka Uhy spol. s r.o., provozovaná
společností A.S.A.
Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje stanovuje zejména tyto priority v oblasti hospodaření s odpady na území
Středočeského kraje:
-
předcházení vzniku odpadů z hlediska množství
-
předcházení vzniku odpadů s nebezpečnými vlastnostmi
-
materiálové využití odpadů
-
energetické využití odpadů
-
konečné odstranění odpadů skládkováním na skládkách s využitím energie
-
konečné odstranění odpadů formou skládkování
Hlavními cíli Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje je:
-
dosáhnout maximální výtěžnost separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, kovy)
22
-
všechny obce v kraji budou provozovat na svém území systém odděleného sběru využitelných složek komunálních odpadů ve složení
papír, plasty, sklo
-
předcházet vzniku a omezovat produkci nebezpečných odpadů u původců, zejména ve výrobních odvětvích
-
postupně zvýšit environmentální kvalitu kalů z ČOV, které jsou produkovány na území Středočeského kraje, a tím i množství kalů, které
vyhovují legislativním předpisům na využití kalů
Obecně není podporována výstavba skládek odpadů v nových lokalitách, skládkování odpadů bez jejich jakéhokoliv dalšího využití je
považováno za nejhorší možnost, jak organizovaně nakládat s odpady. Ve všech obcích nad 1 000 obyvatel je doporučena výstavba sběrných
dvorů, určených zejména ke shromažďování objemného odpadu, odpadu ze zeleně, výrobků s povinností zpětného odběru a nebezpečných
složek komunálního odpadu.
Staré ekologické zátěže
V řešeném území ORP Slaný se nachází řada lokalit, v nichž minulosti došlo ke znečištění půdy, horninového prostředí, podzemních a
povrchových vod atd. Většinou se jedná o tzv. černé skládky, popř. obecní skládky. Staré ekologické zátěže se nacházejí na území těchto
katastrálních území:
Beřovice, Černuc, Miletice, Nabdín, Drnek, Dřínov, Hobšovice, Hospozín, Dolní Kamenice, Jarpice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky,
Kobylníky, Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Kvíc, Dolín, Smečno,
Studeněves, Třebíz, Uhy, Velvary, Vraný, Zlonice, Tmáň, Zvoleněves, Želenice, Vítov.
Objekty s umístěnými nebezpečnými látkami kategorie A a B
V řešeném území ORP Slaný se nachází dva objekty s umístěnými nebezpečnými látkami kategorie A a B – areál Velvany a.s. na
území obce Velvary, a.s. a areál centrálního tankoviště ropy Mero ČR, a.s. na území obce Uhy.
23
2.2.1.4 Ochrana přírody a krajiny
Krajina Slánska je dlouhodobě přeměňována člověkem. Většina území je zemědělsky využívána s převažujícím zorněním pozemků.
Plochy s relativně bohatší druhovou skladbou se omezují na místa, která byla vždy těžko přístupná zemědělskému obdělávání, především údolí
potoků a skalnatá místa. Tomu také odpovídá struktura chráněných území.
Oblast krajinného rázu
V řešeném území ORP Slaný se nachází 3 Oblasti krajinného rázu s těmito charakteristikami:
■ Oblast krajinného rázu Džbánsko /ObKR4/
24
Vymezení oblasti
Oblast je vymezena v prostoru mezi Slaným a Kounovem a zaujímá specifické území Džbánu především pak Řevničovské pahorkatiny a
Ročovské vrchoviny. Na západě pak přechází do Řipské tabule. Značná část oblasti spadá do stejnojmenného přírodního parku. Oblast patří ke
klimaticky teplé až mírně teplé a suché oblasti s mírnou zimou, vyznačuje se specifickou modelací terénu a uspořádáním říční sítě.
Přírodní charakteristika
Modelace terénu
Území je tvořeno převážně členitou pahorkatinou - kromě západní části, kde má reliéf charakter ploché vrchoviny. Podloží oblasti je
budováno především cenomanskými pískovci a
jílovci, spodnoturonskými slínovci a spongility (opuky). Často vystupují permokarbonské prachovce, jílovce, slepence a pískovce. Reliéf tvoří
strukturní stupňovina rozčleněná hlubokými a širokými údolími severovýchodního a západního směru, jejichž svahy jsou intenzivně modelovány
četnými sesuvy a odlamováním okrajů křídových vrstev. V západních partiích oblasti tato hluboce zaříznutá údolí izolují jednotlivé strukturní
plošiny nebo oddělují jejich úzké výběžky. Velká část džbánských plošin nemá silnější půdní pokryv, který tvoří jen tenká vrstva půdy s dosti
velkými úlomky kamenů. Převažují zde hnědé půdy. Na svazích jsou půdy méně degradované a na výchozech slínů se objevují silně vápnité
humusokarbonátové červené půdy, na kterých je často pěstován chmel. Pro tuto oblast je typická barevná kombinace červených ploch ornice,
25
rozlehlých zelených ploch lesů a luk a vystupujících bílých opukových strání. Výjimečnost území utváří rozsáhlá zdvižená a rozlámaná křídová
tabule. Tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí je erozí rozčleněna na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Přechody od
údolí do plošin často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové zlomy různé výšky.
Přítomnost složek a prvků přírodní povahy
Typické kolmé, světlé opukové stěny svítící do krajiny a patrné zdaleka jsou nazývány „bílé stráně“ a hostí ohrožené druhy flóry a fauny.
Převážná část území je zalesněná (cca 65 % plochy). Převládají borové a smrkové monokultury, avšak zastoupeny jsou i zbytky přirozených
bučin a doubrav. Celá oblast je kromě navazujícího Křivoklátska obklopena agrární plochou krajinou, což silně odlišuje lesnatou oblast Džbánu.
Údolí jsou tvořena mozaikou polí, luk a pastvin. Mimořádně cenné jsou staré sady a teplé travnaté stráně, ale i drobné mokřady a slatiny.
Stepní a teplomilná květena je typická pro bezlesou oblast Džbánu. Lokality těchto společenstev se často nacházejí na hospodářsky málo
významných stráních a dotváří tak specifický ráz odlesněných prostorů.
Kulturní a historická charakteristika
Historický vývoj krajiny
Území Džbánska bylo osídleno již v prehistorickém období, což dokládá množství archeologických nálezů a památek. Většina osídlení
však byla soustředěna zejména v okrajových částech. Množství pravěkých nálezů je tedy soustředěno zejména v okolí vlastního Džbánu, v
oblasti kolem Kounova, Kozojed, Bdína, Srbče či Mšece. Trvalejší osídlení dokládají nálezy z doby bronzové, období knovízské kultury.
Archeologické nálezy zde tedy dokládají kontinuální přítomnost Keltů, Germánů i Slovanů. Některé lokality (např. oblast Mšece) jsou nepřetržitě
osídlené více než 10 tisíc let.
Kolem 6. století našeho letopočtu se zde díky úrodné půdě a příhodným klimatickým podmínkám usídlili Slované. Slovanské osídlení
nebylo zpočátku v regionu výrazné, jeho hustota rostla až ke konci 10. století. Ze 12. století, z něhož pocházejí nejstarší zmínky o Křivoklátě,
jsou známy první písemně doložené názvy některých vesnic na Rakovnicku, které bylo poměrně hustou sítí vsí pokryto někdy do poloviny
století třináctého. To se ovšem týká zejména okrajových poloh pohoří Džbán. Vlastní jádro Džbánu nebylo nikdy souvisle odlesněno a lesy
dodnes představují téměř polovinu plochy Džbánu.
26
Hřeben Džbánu byl v pověstných časech českého dávnověku válečnou hranicí Lucka a Pražského knížectví. Dole pod hřebenem vedla
významná Erfurtská obchodní cesta z Prahy do Německa. Stezka vedla z Prahy ke Kraslici a do německého města Erfurtu a dopravovalo se
k nám po ní nejrůznější zboží, látky, kožešiny, zbraně, jantar, koření a sůl. Ze země se pak tudy vyvážely především polní plodiny a dobytek. Při
stezce byly zřizovány hospody pro pocestné a kovárny, které lidem žijícím v okolí stezky přinášely nemalé zisky. Stezky, kterých bylo v dávných
dobách málo a představovaly významné spojení Čech s okolními zeměmi, nevyužívaly jen obchodníci, přinášející prosperitu a rozvoj, ale také
armády, které při svých taženích plenily celý kraj. Díky starobylému osídlení se v území nachází množství zaniklých osad, bývalých hradišť či
zřícenin hradů.
Starobylý je pověstmi opředený hrad Džbán, který byl založen na původním pravěkém hradišti ve 13. století. Dá se předpokládat, že v
dobách svého vzniku byl pravidelný vícevěžový hrad pro zdejší nepokojný kraj velmi důležitý, jeho úkolem totiž bylo střežit přirozenou cestu
vedoucí z Rakovnicka na území rozpínavých Lučanů na sever od Džbánu. Již za hranicemi středočeského kraje se nachází zřícenina hradu
Pravda. Většina sídel na Poddžbánsku vznikala v průběhu období velké středověké kolonizace. Další vlna osidlování proběhla po třicetileté
válce a dále v 18. století, kdy byly na velkých panstvích zakládány nové osady.
Ve středověku zde sídlilo mnoho menších feudálů sedících na tvrzích ve zdejších osadách, některých alespoň částečně dochovaných.
Některé vsi na jihu přírodního parku byly součástí manského systému, který zavedl pro ochranu Křivoklátu král Přemysl Otakar II. (Kounov,
Lhota pod Džbánem). Tento systém spočíval v tom, že na obraně hradu se podílely i okolní obce, které na hrad dodávaly vše potřebné – např.
potraviny, koně nebo zbraně.
Později se majetkové poměry měnily ve prospěch větších panství a bohatých šlechtických rodů. Na území parku se vystřídalo množství
majitelů a řada panství. Jižní část Džbánska náležela ke korunnímu křivoklátsko-krušovickému panství. Roku 1685 bylo křivoklátské a
krušovické panství prodáno královskou komorou hraběti Valdštejnovi. Dcera posledního Valdštějna se provdala za knížete Fürstenberka a tím
se panství dostalo do majetku Fürstenberků, kteří zde vytvořili majorát pro sekundogeniturní linii rodu (Řevničov, Třtice). Fürstenberkům panství
patřilo až do doby, kdy bylo zrušeno poddanství.
Jihovýchodní část Džbánska náležela Kolowratům a později přešla také do rukou Fürstenberků, kteří část panství v roce 1662 prodali
Schwarzenberkům, kterým náleželo mšecké panství (okolí Mšece, Mšeckých Žehrovic, Srbečské údolí, Přerubenice, Dučice) až do zrušení
poddanství. Oblast v okolí Pozdeně (Hřešice, Hořešovice, Žichovec) náležela k panství Žďárských ze Žďáru. Tato rodina sídlila od poloviny 14.
27
století na tvrzi Žďáru u Kadaně a v roce 1543 byli také majiteli Kladna. V druhé polovině 17. století území vlastnil hrabě ze Saurau. Po jeho
smrti prodala jeho manželka celé panství hraběti z Clary – Aldringen. Později panství připadlo kapitule sv. Víta v Praze. S rodem Žďárských ze
Žďáru je spojené i území kolem Kroučové a Pochvalova. Počátkem 30-tých let 18. století se stalo majetkem rodu Clary -Aldringen, čímž spadlo
pod statek Hospozín. Roku 1765 koupil Hospozín pan František Oldřich Kinský ze Vchynic a připojil je ke svému rozsáhlému zlonickému
panství. Území kolem Lhoty pod Džbánem a Kounova bylo přičleněno k postoloprtskému panství, které po dalším střídání majitelů přešlo do
rukou Schwarzenberků (Třeboc).
Období 19. století zdejšímu kraji přineslo také rozvoj těžby kamenného uhlí – v okolí obce Mutějovice bylo přes 10 šachet, v jejichž
blízkosti byla v této době také založena malá osada Džbán. Kromě toho se zde těžila opuka, která svítí z řady venkovských chalup ve zdejších
obcích. Zarůstající lůmky doplňují ráz zdejší krajiny.
Velká část oblasti si dodnes zachovala zemědělský ráz. Příhodná klimatická poloha Podžbánska skýtala dobré podmínky pro pěstování
obilí, brambor i chmele. Pro okolní krajinu jsou zejména od 19. století typické řady chmelnic. V roce 1891 byl dokonce v Kroučové pěstiteli
chmele založen První chmelařský spolek v Království Českém. V současnosti je téměř celá oblast součástí přírodního parku Džbán.
Lidová architektura
Celek náleží k regionální lidové architektuře Džbánu a severozápadního Rakovnicka, okrajově zasahuje i region Slánska (hrázděné
konstrukce). Většina vesnic je vrcholně středověkého založení. Charakteristické jsou rozlehlé, pravidelně vyměřené obdélníkové návesní
prostory. Typické jsou přízemní i patrové domy zděné z neomítaného opukového zdiva s detaily z režného zdiva.
Opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot, ochranné podmínky
V oblasti krajinného rázu je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo
spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující zásady ochrany
krajinného rázu, z nichž některé jsou obecně použitelné pro ochranu přírody a krajiny a některé pro územně plánovací činnost:
28
• Zohlednění významu a cennosti listnatých a smíšených lesů s převahou bučin a doubrav v lesních hospodářských plánech, v technologii
údržby a managementu krajiny.
• Zachování pastvin a luk stepního charakteru (xerotermní pastviny a louky vysychavých stanovišť, suché trávníky).
• Zachování sadů jako významných prvků strukturní zeleně.
• Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků
přírodních hodnot.
• Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně
zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím.
• Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami
krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů.
• Zachování měřítka a formy tradičních staveb při novodobém architektonickém výrazu u nové výstavby v polohách mimo kontakt s cennou
lidovou architekturou. To se netýká urbanizovaných poloh okrajů Rakovníka, kde není nutno charakter zástavby omezovat.
• Omezení možnosti umístění staveb a technických zařízení výškového charakteru (výška přes 20 m na volném prostranství nebo přes 8 m
nad obklopující lesní porost) na exponovaných horizontech (do blízkosti Přílepské skály a Lovíče).
• Zachování siluet a charakteru okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou.
• Zachování historických krajinných úprav a na strukturu kulturní krajiny.
29
■ Oblast krajinného rázu Kladensko /ObKR11/
Vymezení oblasti
Oblast je vymezena v prostoru mezi Slaným, Kralupy nad Vltavou, Prahou a Kladnem a zaujímá specifické území Kladenské tabule a
souvisejících navazujících okrajů. Vyznačuje se
otevřenou zemědělskou krajinou. Převážnou část Kladenska zaujímá teplá podoblast, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem,
přecházející na západě a jihozápadě do mírně teplé podoblasti vyznačující se vlhčím létem a delším trváním sněhové pokrývky (patrný vliv na
zástavbu). Hranice vůči Slánsku je vedena po drobných krajinných předělech není však výrazná a kontrastní.
30
Modelace terénu
Území je tvořeno převážně nížinnou tabulí Pražské plošiny. Zaujímá její západní část. Celé území tvoří převážně svrchnokřídové
sedimenty. Reliéf je charakteristický mírně zvlněnou plošinou ukloněnou od jihozápadu k severovýchodu, rozčleněnou systémem údolních
zářezů, které jsou v křídové části mělké, tam kde vystupuje proterozoikum jsou svahy strmé a skalnaté a mají ráz kaňonů, např. údolí Vltavy od
Prahy po Kralupy nad Vltavou. Interiér má charakter členité pahorkatiny. Na východě území často vystupující předkřídový zarovnaný povrch
zpestřuje krajinu suky a hřbety převážně JZ. - SV. směru. Říční síť má jednostrannou orientaci přítoků Vltavy. Geologické podloží území je
tvořeno tenkou slupkou křídových sedimentů, především slínovci, arkózovými pískovci, slepenci, lupky a jílovci a nebo tvrdými horninami
proterozoika (břidlice, buližníky a spility), které tvoří výrazné skalní výchozy. Značně jsou také podél Vltavy zastoupeny kvartérní vápnité
spraše.
31
Prvky a složky přírodní povahy jsou výhradně podřízeny letité činnosti člověka, neboť celé území patří k místům s nejstarším osídlením u nás.
Již v prehistorické době bylo území odlesněno. Dodnes je území jen málo lesnaté. Přirozené teplomilné doubravy se v území vyskytují jen
výjimečně a většinu málo zastoupených lesních kultur tvoří nepůvodní porosty akátin případně borů. Trvalé travní porosty jsou zastoupeny jen
sporadicky a to především na strmějších svazích s charakterem skalních stepí, tato společenstva pak mnohdy hostí vzácnou květenu. V mnoha
případech jsou tato stanoviště vyhlášena za zvláště chráněná území. Mimolesní vzrostlá zeleň lemuje především liniové kulturní prvky krajiny,
často technicky upravené vodoteče, vytváří rozvolněné až zapojené porosty strání, dotváří obrazy sídel v krajině. Důležité jsou úzké travnaté
pásy podél dominující orné půdy. Na okrajích sídel jsou místy dochovány sady.
Oblast Kladenska je charakteristická blízkostí hlavního města Prahy a statutárního města Kladna, které tvoří její druhé spádové a správní
centrum. Díky přírodním podmínkám vhodným pro zemědělství (charakter lesostepi s typickými doubravami) se rovinaté území na východ od
Kladna řadí do staré sídelní oblasti kontinuálně osídlené již od pravěku. Osídlení oblasti probíhalo prakticky nepřetržitě po celá tisíciletí.
Západní část oblasti ovládalo ještě před třicetiletou válkou rozsáhlé panství smečenské (26 vsí, např. Hradečno, Nová Ves, Nová
Studnice, Ledce, Kamenné Žehrovice, Svinařov, Třebichovice, Hrdlív, Dobrá, Kladno, Přelíc, Vinařice, Pchery...), o jehož budování se zasloužil
především Bořita z Martinic, který přikoupil 19 vsí a v roce 1638 odkoupil od královské komory i město Slaný. Od svého povýšení na město si
Smečno udrželo charakter venkovského poddanského města a nikdy nekleslo na úroveň pouhé vsi. Na jeho významu a hospodářské prosperitě
se odrážela právě ta skutečnost, že zde do roku 1922, kdy došlo ke konfiskaci clam-martinického majetku, stálo sídlo význačného panského
rodu Martiniců (od roku 1789 Clam-Martiniců).
V průběhu třicetileté války byla mnohá panství zničena a obyvatelstvo zdecimováno.
V pobělohorském období se v oblasti mění majetkové vztahy a formují se rozsáhlá šlechtická dominia a jejich centra.
Kladensko formovala od konce 18. století těžba uhlí a hutní výroba, po nichž v krajině zbyly především odvaly hlušiny a občas i
památkově chráněné těžní věže bývalých dolů.
32
K rychlejšímu hledání dalších ložisek černého uhlí kolem Kladna a Slaného přispělo v roce 1793 zrušení dekretů, které dávaly vrchnosti
výhradní právo na těžbu v katastru jejich panství. Kolem poloviny 19. století nastal s rozvojem těžby uhlí a hutnictví bouřlivý přerod zdejší
úrodné zemědělské krajiny v průmyslovou oblast Čech.
Důležitý nález uhlí Janem Váňou v oblasti Dříně roku 1846 přilákal na Kladno významné podnikatelské osobnosti v čele s
českobudějovickým průmyslníkem Vojtěchem Lannou, který se společníky založil roku 1848 Kladenské kamenouhelné těžařstvo, které v
následujících desetiletích otevřelo v Kladně i jeho okolí mnoho nových těžebních polí. Uvedení podnikatelé v roce 1854 vystavěli i druhý pilíř
kladenského průmyslu - odvětví železářství, Vojtěšskou huť a následně roku 1857 založili Pražsko-železářskou společnost. Zásadním krokem
k rozvoji železářství a ocelářství na území Čech a Moravy následně bylo roku 1889 založení Poldiny huti.
Od počátku 50. let 19. století nastal nebývalý růst města Kladna, doprovázený přílivem pracovních sil, který v krátké době
zněkolikanásobil počet jeho obyvatel a vedl ve 20. století ke vzniku dnešní aglomerace (1941 připojeny Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a
Újezd, 1950 Vrapice, 1980 Švermov). Bouřlivý růst města s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na
město (1898 čestný titul „královského horní město“).
Novodobý rozvoj je spojen nejen s nálezem a těžbou uhlí, ale i výstavbou železničních tratí (1852 Buštěhradská dráha, 1871 Pražsko –
duchcovská dráha )
Dnes se velká část oblasti, zvlášť po útlumu hutnictví v Kladně, ekonomicky orientuje na blízkost Prahy.
V oblasti se prolíná lidová architektura slánského, podřipského a severozápadního okolí Prahy. Kladensko a okolí Unhoště leží v tradiční
oblasti hrázděné architektury. Hrázděné konstrukce se prakticky nedochovaly. V pásmu při severozápadním okraji Prahy se objevuje starší
zděná barokní architektura. Převážná část vesnic má charakter klasicistní. Tento stavební styl sem proniká z oblasti pražské kotliny. Objevují se
i domy ve stylu geometrické secese.
33
• Situování rozvojových ploch větších sídel do kontaktu se současně zastavěným územím, nevytvářet samostatné satelitní celky
nízkopodlažní zástavby, rozvoj sídel a krajiny řešit ve vzájemných vazbách.
• Zachování historických siluet sídel.
34
■ Oblast krajinného rázu Slánsko /ObKR12/
Vymezení oblasti
Oblast je vymezena v prostoru mezi Perucem, Vodochody-Straškovem a Slaným a zaujímá specifické území Řípské tabule (pouze na jihu
přechází do Pražské tabule). Celé Slánsko spadá do teplé podoblasti, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým
přechodným obdobím a teplým až mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou.
35
Modelace terénu
Území představuje členitou pahorkatinu tvořenou především slínovci, prachovci, pískovci a jílovci. Této pahorkatině byl vtisknut základní
charakter již v předkvartérním období, kdy bylo celé území zarovnáno do rozsáhlých plošin, které byly v pozdějších geologických etapách při
tektonickém zdvihu celého území nakloněny k východu. Na jihu území je výrazný silně destruovaný povrch opukových plošin, širokých
rozvodních hřbetů, širokých údolí toků a erozních kotlinek. Geologický podklad tvoří spodnoturonské písčité slínovce a prachovce, cenomanské
pískovce a místy i permokarbonské prachovce, jílovce a pískovce. Povrch je v současnosti převážně překryt úrodnými sprašovými závějemi a
pokryvy, což spolu s teplou klimatickou oblastí podmínilo hlavně agrární využití území.
V krajině převládají pole, místy chmelnice, znaky přírodní povahy jsou přítomny ve fragmentech a jako doprovodné prvky. Oblast je téměř
bezlesá. Tyto sporadické lesní kultury jsou tvořeny zejména bory (s příměsí smrku a dubu) případně akátiny. Jen výjimečně jsou zastoupena
přirozená společenstva teplomilných doubrav a stepních trávníků. Tato ojedinělá a vzácná místa podléhají většinou územní ochraně. Mimolesní
vzrostlá zeleň doprovází místy komunikace a sporé fragmenty kulturních liniových prvků upozorňujících na původní strukturu krajiny, dále tvoří
typický doprovod některých úseků převážně technicky upravených vodních toků. Vzrostlá zeleň tvoří typický obraz mnoha sídel, zejména jejich
historických částí, a některých okrajů s loukami a pastvinami naznačujících fragmenty humen s ovocnými stromy.
Slánsko patří ke staré sídelní oblasti, kde příznivé přírodní poměry (úrodné půdy, vyhovující klima a vodní síť) vytvořily dobré podmínky k
osídlení. Slánsko se již v pravěku stalo součástí středočeské ekumeny, přičemž při formování sídelní sítě sehrály nezastupitelnou úlohu vodní
toky a starobylé stezky.
Z oblasti pochází velké množství nálezů všech archeologických kultur. Významným nalezištěm je například okolí Slánské hory, která
vystupuje jako archeologická lokalita osídlená od starší fáze pozdní doby kamenné (eneolitu - kultura nálevkovitých pohárů, polovina 4. tisíciletí
36
př. Kr.) až do novověku (stopy sezónního osídlení v 16. století). Z pravěkých kultur doložených na Slánské hoře vyniká (snad opevněná) osada
z období řivnáčské kultury (rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. Kr.) či osada, asi též opevněná, ze starší doby bronzové (únětická kultura, konec 3. a
počátek 2. tisíciletí př. Kr.). Pravěké osídlení bylo zjištěno i v nejbližším okolí Slánské hory, např. sídliště ze starší doby kamenné (konec
středního paleolitu, asi před 50 tisíci léty) na úpatí hory v blízkosti Červeného potoka, kostrové hroby z mladšího eneolitu (kultura se šňůrovou
keramikou, počátek 3. tisíciletí př. Kr.), nálezy z doby železné (1. polovina 1. tisíciletí př. Kr.) a z laténského období (3. století př. Kr.) uvnitř
Slaného. Odjinud ze Slaného pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (neolit, polovina 6. až počátek 5. tisíciletí), kdy se objevují první
zemědělci, anebo z doby kultury knovízské, nazvané tak podle Knovíze ležícího na hranicích oblasti, náležející do mladší doby bronzové
(konec 2. tisíciletí př. Kr.). Velké množství nálezů pochází i z dalších míst Slánska. U Klobuk byla nalezena keramika ze staršího období mladší
doby kamenné (6.-5. tis. př. Kr.) a osídlení je zde doloženo i ve starší době bronzové (konec 3. a počátek 2. tis. př. Kr.) a v době železné.
Nejvýznamnější prehistorickou památkou je zde „kamenný muž“ nebo také „zkamenělý pastýř“, stojící severozápadně od Klobuk. U Břešťan
byla nalezena spodní část poháru z pozdní doby kamenné (kultura se šňůrovou keramikou, 3. tisíciletí př. Kr.) a dále zde byla při hluboké orbě
porušena část sídliště z období kultury laténské (3. stol. př. Kr.). Z mladší doby kamenné (neolitu) pochází sídliště prvních zemědělců v Uhách
(lid kultury s vypíchanou keramikou 5. - 4. tisíciletí př. n. l.), z pozdní doby kamenné (eneolitu) významný nález skříňkového hrobu z období
kultury s kanelovanou keramikou objevený ve Velvarech, z doby bronzové (2. tisíciletí př. Kr.) pochází řada nálezů dosvědčujících pobyt lidu s
kulturou únětickou v Černuci, Hospozíně, Ješíně i ve Velvarech. I tato oblast byla téměř nepřetržitě osídlena i v následujících obdobích
(kostrový hrob z mladší doby železné z Nové Vsi či poklad zlatých keltských mincí tzv. duhovek objevený v Černuci).
V době stěhování národů přicházeli v několika proudech do České kotliny Slované. V jejím středu se usadil kmen Čechů, v němž
postupně nabyl největší moci rod Přemyslovců, který svou doménu s centrálními hradišti Prahou, Levým Hradcem a Budčí zabezpečil
pohraničními hrady, z nichž oblast dnešního Slánska chránil na severu Mělník, na východě Stará Boleslav a na západě Libušín. Oblastí
procházelo několik významných stezek, které se staly významnými urbanizačními koridory. Velvarskem procházela obchodní cesta z Prahy k
zemské bráně v Krušných horách, kudy kromě obchodníků táhla i vojska v době častých konfliktů českých panovníků s vládci Svaté říše římské
(Malovary). V roce 1366 nařídil Karel IV. (1346-1378) městům na obchodní trase z říše do Prahy, to jest Chebu, Lokti, Ostrovu, Kadani, Žatci,
Lounům i Slanému, aby bděla nad jejím povinným užíváním. Tím podpořil severní variantu obchodní cesty z Norimberka na Prahu a současně i
města, která na ní ležela.
37
Slovanské osídlení se uskutečnilo pravděpodobně v 11. – 13. století. Sídla byla zakládána především při vodních tocích nebo při
vydatných pramenech, neboť získávání vody ze studní bylo tehdy ještě technicky velmi náročné. Začátek 14. století byl na Slánsku dobou
značné kolonizační aktivity. Během přibližně padesáti let došlo prakticky k úplnému dosídlení celé oblasti podél Bakovského, Zlonického a
Vranského potoka. Největší počet nových osad je evidován jako vlastnictví drobných feudálů. Statky nižší šlechty sedící na zdejších tvrzích od
12. a zvláště 13. století zpestřovaly majetkovou skladbu slánského okolí (Všehluchy či Všehlušice, Lidice Menší, Kvíc, Kvíček, Byseň, Luníkov,
Osluchov, Blahotice, Hospozín, Malovary a mnoho jiných). Vedle toho zde bylo evidováno množství majetků církevních institucí. Nejvýrazněji se
na raně středověkém Slánsku prosadil ostrovský klášter, jehož zdejší proboštství (expozitura) při kostelu sv. Gotharda ve Slaném působilo jako
správní a hospodářské ústředí okolního klášterního zboží (téměř deset vsí s množstvím rozptýlených jednotek). Další statky a platy náležely
Břevnovskému klášteru (Žižice, Tmáň), klášteru sv. Jiří (Hobšovice, Želevčice), pražskému biskupství, Doksanskému klášteru (Klobuky,
Kmetiněves), Metropolitní kapitule u sv. Víta na Pražském hradě (část Klobuk) či Vyšehradské kapitule (Břešťany).
Historickým centrem oblasti bylo město Slaný. Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750
služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu knížete zde založil osadu solnařů. Město
Slaný se však začalo formovat až v 11. století, kdy se rozptýlené osídlení stahovalo ke brodu, kde obchodní a vojenská komunikace vedoucí z
pražské oblasti do Saska překračovala Červený potok. Poprvé se místo připomíná v zakládací listině Břevnovského kláštera, kterou v roce 993
údajně vydal Boleslav II. Slaný vystupuje v jedné řadě s významnými hradskými centry. Ačkoliv tu nestál „župní hrad“ a mezi správní hrady
(civitates) se Slaný nevřadil, konaly se v časně středověkém Slaném trhy a působil tu oblastní knížecí soud. Napomáhala tomu exponovaná
poloha na saské cestě. Administrativně snad Slánsko náleželo k hradu Dřevíči, po jehož úpadku na přelomu 12. a 13. století přešlo pod vliv
pražských úřadů.
Na konci vlády Václava II. (1283-1305) se Slaný zařadil do sítě královských měst. Jako královské město podléhal Slaný autoritě
panovníka a jím pověřeného podkomořího. Od českého krále získával výsady upevňující jeho právní a hospodářské pozice. Od svého počátku
se Slaný řídil právem magdeburským, jež přijala města severní poloviny Čech. Silná hospodářská pozice ze Slaného činila spádové centrum
zemědělského okolí. Kromě vesnic a jejich dílů, „přiměřených“ ke Slanému v době založení, se množily venkovské majetky městské obce i
zámožných měšťanů. Díky střediskové roli Slaného se po něm začal nazývat celý okolní region (provincia Zlanensi, slánská provincie či
38
distrikt). Vrcholně středověké Slánsko zaujímalo velkou část středních Čech zhruba mezi Louny, Litoměřicemi, Mělníkem, Prahou a dnešním
Kladnem.
Do dějin Slánska se výrazně zapsala doba husitství. V představách bojovných revolučních kazatelů se Slaný zařadil mezi města, která
jako jediná měla být spasena (Plzeň, Žatec, Louny, Slaný, Písek, Klatovy). Z okolí se hrnuly do Slaného zástupy venkovanů, které město
radikalizovaly. Příslušnost Slaného k umírněnému křídlu husitství skončila na jaře 1425, kdy táborsko-sirotčí vojska Slaný dobyla. Zpustošené
město se stalo součástí táborského městského svazu. Přes ničivé důsledky válek se město brzy vzpamatovalo a podobně jako jiným
královským městům, též Slanému přinesla husitská doba zvýšení prestiže a sebevědomí. Po zisku menších statků v okolí byly roce 1543
venkovské majetky Slaného rozšířeny na krátkou dobu o městečko Vraný.
Významně se do dějin oblasti a zejména do majetkových a správních poměrů Slánska zapsala doba pobělohorská. Slánští se účastnili
vzpoury roku 1618 a hostili ve svých hradbách rodinu „zimního krále“ Fridricha Falckého. Královský místodržící Jaroslav Bořita z Martinic, pán
na blízkém Smečně, využil této příležitosti k získání slánského panství. To mu bylo roku 1623 zastaveno a roku 1638 se stalo skutečným
majetkem Martiniců (dále Hobšovice, Tmáň). Během třicetileté války bylo město Slaný navíc téměř zničeno. Zlonické panství (Zlonice,
Břešťany, Želevčice...) se dostalo do majetku Valkounů z Adlaru (1544 -1707), pak Kolowratů a od roku 1721 Kinských ze Vchynic. V roce 1845
bylo pod Zlonice připojeno i Hospozínské panství (Hospozín, Paršenek, Horní Kamenice, Podol, Vrbice, Kroučová a dílu Žižic). Královské
město Velvary přikoupilo k Malovarům zakoupeným v roce 1526, ke dvorům v Bučině, Ješíně, Bechlíně a Předoníně, v roce 1597 část Nabdína
spolu s Bratkovicemi. Pracovalo zde několik mlýnů, zčásti držených okolními šlechtickými rody (Bořitové z Martinic, Pětipeští z Chyš).
Především šlechtické rody Martiniců a Kinských, ale i břevnovští benediktini se zasloužili o renesanční a barokní proměnu měst a obcí na
Slánsku. Zejména na zemědělském Slánsku se dochovaly i doklady venkovské architektury, ať už rozptýlené v jednotlivých obcích, nebo
nejúplněji dochované ve vesnické památkové rezervaci v Třebízi.
Od roku 1794 bylo Slaný opět svobodným městem. Krajské zřízení, které Slaný ztratilo ve prospěch Rakovníka, bylo roku 1787 opět
vráceno do Slaného (od roku 1884 opět královské město).
Dnes je oblast výrazně ovlivněna blízkostí hlavního města Prahy a sousední oblasti Kladenska.
39
Lidová architektura tohoto celku spadá do podřipského a slánského regionu. Objevují se velká vrcholně středověká návesní sídla (Černuc,
Miletice, Neprobylice, Třebíz ) a sídla s ulicovými návesními prostory (Kokovice, Královice, Sazená). Dochovala se pozdně gotická zděná lidová
architektura (Černuc, Neprobylice, Třebíz). Původní hrázděné slánské stavby zvané lepenice se dochovaly ojediněle (Hobšovice, Královice).
Okolí Velvar se vyznačuje výraznou zděnou eklektickou a historizující architekturou z přelomu 19. a 20. století. Vzhled dnešních vesnic je určen
architekturou klasicistní, pro kterou jsou charakteristické polovalbové střechy, střídmým dekor fasád, objevují se pavlače a perony.
• Situování rozvojových ploch větších sídel do kontaktu se současně zastavěným územím, nevytvářet samostatné satelitní celky
nízkopodlažní zástavby, rozvoj sídel a krajiny řešit ve vzájemných vazbách.
• Zachování historických siluet sídel.
40
Místo významné události
V řešeném území ORP Slaný se nachází tato místa významné události:
Libovice: dům č.p. 10 - rodiště MUDr. Antonína Kurky (vojensky lékař)
Vraný: smírčí kříž v lokalitě Na spravedlnosti
Zlonice: Eduard Ingriš zde složil píseň „Teskně hučí Niagara“
Významný vyhlídkový bod
V řešeném území ORP Slaný se nachází tyto významné vyhlídkové body:
Černuc: při silnici III/24041
Dolín: centrum obce (u kostela sv.Šimona a Judy)
Drnov: na západním okraji obce při silnici III/23644
Dřínov: při silnici II/118, při silnici III/23915
Hořešovice: křižovatka silnic III/23716 a II/237
Hospozínek: při silnici III/23931 na Hospozín
Chržín: areál kostela sv.Klimenta
Královice: Vrch Řipec (313 m n.m.)
Ledce: v severovýchodní části katastrálního území při polní cestě
Líský: vyhlídka naproti domu č.p. 57, rozhledna (BTS T-mobile)
Lukov: na severním okraji vsi při silnici III/2398
Malíkovice: při silnici III/23628 směrem na Malíkovice
Nabdín: při silnici III/24039 na Černuc
Slaný: SZ okraj Slánské hory
Velká Bučina: vrch Radovič (268 m n.m.)
Vraný: smírčí kříž v lokalitě Na spravedlnosti
Vrbičany: při silnici III/2397 z Vrbičan do Vraného
Vyšínek: při silnici III/23915, při silnici III/2399
41
Územní systém ekologické stability
V řešeném území ORP Slaný se nachází prvky nadregionálního ÚSES (NC 21, NK 54, NK 57), regionálního ÚSES (RC 1490, RC 1506,
RC 1489, RC 1487, RC 1488, RC 532207, RK 1101, RK 1102, RK 1112, RK 1116, RK 1117, RK 1119) a lokálního ÚSES.
Celková výměra ÚSES v řešeném území je 6896,9 ha.
Registrovaný významný krajinný prvek
V řešeném území ORP Slaný se nachází tyto registrované významné krajinné prvky:
Vraný:
VKPr - mokřad a mokřadní louky, porostlé vlhkomilnou vegetací
VKPr - pískovcová stráň a bývalá pískovna (astragalus)
Kokovice:
VKPr - „Lipová alej“ (při silnici Klobuky – Kokovice)
Klobuky:
VKPr - „Alej vzrostlých lip“ (při silnici Klobuky – Čeradice)
Jarpice:
VKPr - „Zlonická alej“ (podél JV hranice k.ú).
Šlapanice:
VKPr - „Zlonická alej“ (podél JZ hranice k.ú.)
Zlonice:
VKPr – „Zlonická alej“
Beřovice:
VKPr – břehový porost bývalého koryta Bakovského potoka ve V části řešeného území
Bakov:
VKPr - hájky, remízky, křovité terasy, travnaté stráně, pastviny (devětsil, podběl) v JZ části řešeného území
Slaný:
VKPr – Lesopark Háje (zelený pás na S okraji města Slaný)
VKPr - skupina vzrostlých stromů okolo bývalého zahradnictví (Z část k.ú.Slaný)
Dolín:
VKPr - hájky, remízky, křovité terasy, travnaté stráně, pastviny - devětsil, podběl (S část k.ú.Dolín)
Netovice:
VKPr - teplomilná travnatá společenstva na opuce
VKPr - opuková stráň Na Těhuli (les)
Kvílice:
VKPr - lužní les, mokřad a rákosiště v nivě Pozdeňského potoka
Kutrovice:
VKPr - lužní les, mokřad a rákosiště v nivě Pozdeňského potoka
Malíkovice:
VKPr - „Hlinská stráň“ – ochozy opuky, bývalé sady, teplomilné keře, kleč
Ledce:
VKPr - porosty podél Šternberského potoka
42
VKPr – Smečenská alej
Smečno:
VKPr – Smečenská alej
Želenice:
VKPr – stráně se zpustlými sady (smíšená zeleň keřů, zpustlé sady, nálety)
Podlešín:
VKPr - travnatý svah u Knovíze (travnatý svah s rozptýlenou zelení) v Z části řešeného území
VKPr - strmá stepní stráň ve V části řešeného území
VKPr - stráň se zpustlými sady na jižní hranici řešeného území
Luníkov:
VKPr – Hájek u Červeného potoka
Významný krajinný prvek ze zákona
V řešeném území ORP Slaný se nachází řada významných krajinných prvků ze zákona. Významný krajinný prvek je v zákoně č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (§ 3, odst. 1, písm. b)) definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky
hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, bažiny a
močály, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
Maloplošná zvláště chráněná území
V řešeném území ORP Slaný se nachází tato maloplošná zvláště chráněná území:
Národní přírodní památka - NPP Bílichovské údolí (Bílichov), NPP Cikánský dolík (Bílichov).
Přírodní památka - PP Na Pilavě (Bílichov), PP Ostrov u Jedomělic (Jedomělice), PP Bohouškova skalka (Klobuky), PP Podlešínská skalní jehla (Podlešín),
PP Smečenská rokle (Smečno), PP Smečno (Smečno), PP Mokřiny u Beřovic (Beřovice), PP Hradiště (Dřínov), PP Slánská hora (Slaný), PP Pod Šibenicí
(Velvary), PP Červené dolíky (Malíkovice).
43
44
45
46
47
Přírodní park
V řešeném území ORP Slaný se nachází přírodní park:
Přírodní park Džbán - Drnek, Hořešovice, Jedomělice, Ledce, Líský, Malíkovice, Plchov, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Smečno, Zichovec.
Památný strom
V řešeném území ORP Slaný se nachází tyto památné stromy:
Černuc – kleny u Černuce (3ks)
Drnek – duby u Martinic (5ks)
Dřínov – lípa (1ks)
Chržín – lípa (1ks)
Jarpice – lípy (2ks)
Klobuky – dub letní (1ks), lípa Svatopluka Čecha, duby v Kokovicích (2ks), duby u Kobylníků (2ks)
Královice – Koulova lípa (1 ks)
Kvílice – buk lesní(1ks)
Ledce – lípa malolistá (1ks), lípy v Ledcích (2ks), dub na valu (1ks), duby na Šternberku (2ks)
Loucká – jírovec maďal (1ks)
Malíkovice – dub letní (1 ks) - zaniklý
Neprobylice – lípa na dlouhém (1ks)
Podlešín – dub letní (1ks), lípa malolistá (1ks)
Poštovice – dub letní (1ks)
Pozdeň – duby u Pozdně (3ks), duby v Pozdni (3ks)
Řisuty – lípa malolistá (1ks)
Trpoměchy – topol černý (1ks)
Slaný – dub letní na zadních lužích (1ks), lípa malolistá (1ks)
Otruby – dub letní u Otrub (1ks), duby letní (4ks)
Kvíc – hrušeň – Zelenka (1ks)
48
Lotouš – lípa malolistá (1ks)
Smečno – duby na kopanině (12ks), lípa malolistá (1ks)
Uhy – vrba v Uhách (1ks)
Velvary – lípa u Horova mlýna (1ks), lípy u sv.Trojice (3ks)
Vraný – lípa (1ks)
Tmáň – Jasan (1ks)
Vyšínek – Duby (11 ks)
Vítov – Lípa (1ks)
Želenice – dub letní (1ks), lípa malolistá (1ks), lípa velkolistá (1 ks)
Natura 2000 – Evropsky významná lokalita
V řešeném území ORP Slaný se nachází tyto Evropsky významné lokality:
EVL Slánsko - Byseňský potok (Trpoměchy, Otruby, Dolín, Slaný)
EVL Smradovna (Bílichov, Zichovec)
EVL Červené dolíky (Drnek, Malíkovice)
EVL Smečno (Smečno, Ledce, Přelíc)
EVL Malíkovická stráň (Drnek, Malíkovice, Řisuty)
EVL Milská stráň (Bílichov, Hřešice)
EVL Bílichovské údolí (Bílichov, Líský)
EVL Vápnomilný bor u Líského (Hořešovice, Líský)
Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
V řešeném území ORP Slaný se nachází tato lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů:
Smluvně chráněné území Červené dolíky - ochrana střevíčníku pantoflíčku (Malíkovice, Drnek)
49
50
51
Koeficient ekologické stability
Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území ORP Slaný poskytuje koeficient ekologické stability KES tj. podíl výměry
ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních.
Průměrný koeficient ekologické stability (KES) řešeného území je 0,35, tj. území intenzivně využívané, zejména zemědělskou
velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady
dodatkové energie.
2.2.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
Zemědělská půda
V řešeném území ORP Slaný se nachází 29 343 ha zemědělské půdy – z toho je 27 038 ha orné půdy, 362 ha chmelnic, 30 ha vinic,
574 ha zahrad, 888 ha ovocných sadů, 451 ha trvalých travních porostů. Podíl zemědělské půdy z celé výměry ORP Slaný je 73,3%.
Na území ORP Slaný byly provedeny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti v těchto katastrálních územích:
Beřovice, Bílichov, Černuc, Dřínov, Hobšovice, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hrdlív, Chržín, Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most,
Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Plchov,
Podlešín, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Smečno, Stradonice, Studeněves, Třebíz, Tuřany, Uhy, Velvary, Vrbičany, Zichovec, Zlonice,
Žižice.
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
V řešeném území ORP Slaný se nachází 3 617 ha lesní půdy. Podíl lesní půdy z celé výměry ORP Slaný je 9,8%. V řešeném území
jsou zastoupeny lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů je 1,91. Stupeň
přirozenosti určuje do jaké míry je reálná druhová skladba odpovídající stanovištním podmínkám. Se zvyšujícím se stupněm přirozenosti se
příznivě modifikuje autoregulační schopnost porostních typů a odolnost před působením stresových faktorů.
52
2.2.2 PODMÍNKY PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ – SOCIÁLNÍ PILÍŘ
2.2.2.1 Veřejná dopravní a technická infrastruktura
Veřejná dopravní infrastruktura
Rychlostní komunikace
Jihovýchodním okrajem řešeného území prochází rychlostní silnice R7, která pokračuje jako silnice I/7 (Praha – Chomutov – hranice
s Německem). ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru rychlostní silnice R7 Jemníky – Hořešovice
(hranice Ústeckého kraje) /D010/.
Silnice I. třídy
Správním územím ORP Slaný prochází silnice I. třídy: I/7 (Jemníky – Louny – Chomutov – hranice s Německem), I/16 (Řevničov –
Slaný – Velvary – Mělník – Mladá Boleslav – Sobotka – Jičín – Nová Paka – Trutnov – Královec).
ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru silnice I/16: úsek Slaný – Ješín /D032/. Jedná se o
přeložku úseku silnice mimo zastavěné části území.
Silnice II. třídy
Správním územím ORP Slaný prochází silnice II třídy: II/118 (Beroun – Kladno – Slaný – Zlonice – Budyně nad Ohří – dálnice D8),
II/236 (Slaný – Lány – Písky), II/237 (Třebíz - Klobuky – Peruc – Libochovice – Třebenice), II/239 (Černuc – Vraný – Peruc – Černčice), II/240
(Praha - Kralupy nad Vltavou – Velvary – Černuc – Roudnice nad Labem – Liběšice – Valkeřice), II/616 (Velvary – silnice I/16).
ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrh koridoru silnice II/118: Zlonice, obchvat /D098/, návrh koridoru
silnice II/236: Smečno, obchvat /D130/ a návrh koridoru silnice II/240: Velvary, přeložka /D133/. Jedná se o přeložky úseků silnic mimo
zastavěné části území.
53
Silnice III. třídy
Zbylá část správního území ORP Slaný je obsloužena silnicemi III. třídy: III/00712, III/00724, III/00725, III/10142, III/10144, III/23628,
III/23629, III/23630, III/23636, III/23637, III/23638, III/23639, III/23640, III/23641, III/23643, III/23644, III/23645, III/2372, III/23712, III/23713,
III/24039, III/24040, III/24041.
Místní a účelové komunikace
Obce správního území ORP Slaný jsou obslouženy místními a účelovými komunikacemi. Tyto komunikace mají většinou nevyhovující
směrové a šířkové poměry, komunikace mají úzký průjezdný profil, často také nekvalitní povrch.
Železniční dráha
Správním územím ORP Slaný prochází železniční tratě: č.096 (Roudnice nad Labem – Zlonice), č.110 (Kralupy nad Vltavou – Slaný –
Louny - Most), č.111 (Kralupy nad Vlatvou – Velvary), č.121 (Hostivice – Podlešín).
Železniční vlečka se nachází v obcích: Zlonice, Lisovice, Slaný, Zvoleněves, Velvary, Kmetiněves, Hospozín.
Letiště
Letecká doprava je na správním území ORP Slaný zastoupena sportovním letištěm ve Slaném, další letiště je v Sazené. Do řešeného
území zasahuje ochranné pásmo letiště Panenský Týnec, Vodochody, letiště Praha – Ruzyně a ochranné pásmo radaru Kbely a Lažany.
54
Cyklostezky, cyklotrasy, hipostezky a turistické trasy
Ve správním území ORP Slaný se nachází značená cyklostezka v obcích Zvoleněves, Podlešín a Neuměřice. Značená cyklotrasa
prochází obcemi: Želenice, Zvoleněves, Žižice, Vítov, Dolín, Beřovice, Bakov, Zloncie, Vyšínek, Páleč a Vraný.
V řešeném území je navržena cykloturistická trasa „Slaný – PP Džbán“, cykloturistická trasa „Slaný – Nelahozeves“ a dopravněobslužná cyklostezka „Slánsko-sever“.
Hipostezka je na řešeném území zastoupena Středočeskou koňskou stezkou, která propojuje koňské stezky v Ústeckém a Jihočeském
kraji. Hlavní stezka je v řešeném území vedena obcemi: Lukov, Horní Kamenice, Jarpice, Zlonice, Lisovice, Dřínov, Královice, Neprobylice,
Kutrovice, Lotouš, Libovice, Byseň, Studeněves, Řisuty, Ledce a Smečno. Podružná stezka je vedena obcemi: Královice, Drchkov, Bakov,
Beřovice, Hobšovice, Dolín, Slaný, Vítov, Blahotice, Knovíz, Jemníky, Netovice, Kvíc, Studeněves, Libovice, Byseň, Řisuty, Ledce, Drnek,
Smečno.
V řešeném území se nachází několik značených turistických tras ve správě a evidenci KČT:
Zelená trasa: Třebíz – Kvílice – Kutrovice – Neprobylice – Královice – Lidický Dvůr – Slaný – Přelíc – Ledce – Obora.
Žlutá trasa: Kačice – Obora – Smečno.
Zelená trasa: Kralupy nad Vltavou – Velká Bučina – Vevary – Chržín – Sazená – Ouholice.
Žlutá trasa: Slaný – Studeněves – Tuřany – Libovice – Kejkol, rozcestí.
Veřejná technická infrastruktura
Vybavení řešeného území technickou infrastrukturou není rovnoměrné v celém území ORP Slaný.
Návrhem na zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod se zabývá Plán rozvoje vodovodů a kanalizací
Středočeského kraje. Stanovení koncepce technické infrastruktury v rámci všech médií patří k hlavním úkolům územního plánování obcí.
Zásobování pitnou vodou
Řešené území je součástí vodárenské soustavy KSKM (Kladno – Slaný – Kralupy nad Vltavou – Mělník). Místní části, které nejsou
napojeny na veřejný vodovod jsou zásobovány vodou individuálně z domovních studní. Vydatnost studní je nedostatečná. Kvalita vody
55
nevyhovuje Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. v ukazatelích na železo, dusičnany, těžké kovy a v ukazatelích
bakteriologického znečištění. Obecní studny jsou využívány pouze jako zdroje užitkové vody.
Zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu má vyřešeno 72,8% obcí ORP Slaný.
Odkanalizování a čištění odpadních vod
Kanalizační síť zakončená ČOV je pouze v malé části správního území ORP Slaný. Kanalizační siť úplně chybí v obcích severně od
Slaného, v obcích západně od Velvar a v obcích při jihozápadní hranici ORP Slaný. Zde je odvádění a likvidace odpadních vod řešeno
individuálně (septiky, žumpy, apod.).
Odkanalizování a čištění splaškových odpadních vod má vyřešeno 30,4% obcí ORP Slaný.
Elektrická energie
Zásobení správního území ORP Slaný elektrickou energií je na dobré úrovni. Řešeným územím prochází venkovní vedení elektrické
energie VVN 400 kV, VVN 110 kV, VN 22 kV a podzemní vedení elektrické energie VN 22 kV. Nachází se zde četné množství trafostanic.
ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrhy koridorů nadzemního vedení elektizační soustavy: E01 – vedení
VVN 400 kV: TR Výškov – TR Řeporyje, E02 - vedení 400 kV: TR Výškov – TR Čechy Střed.
Plyn
Správním územím ORP Slaný jsou vedeny VVTL plynovody, VTL plynovody a STL plynovody. Vedení plynovodu chybí v obcích
západně, severně od Slaného a západně od Velvar.
Plynofikaci má 36,9% obcí ORP Slaný.
Dálkovody
Správním územím ORP Slaný prochází ropovod Družba, který je veden obcemi v severní části řešeného území a ropovod Ingolstadt,
který vede souběžně s ropovodem Družba a v obci Kmetiněves se stáčí směrem na jihozápad.
56
Řešeným územím prochází produktovody hořlavých kapalin, které jsou vedeny obcemi v severní části správního území ORP Slaný.
ÚAP přebírají ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje návrhy koridorů ropovodu R01 – přípolož a zkapacitnění v koridoru
(ropovod Družba) a R02 – koridor dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění).
Komunikační vedení
Ve správním území ORP Slaný jsou provozovány tyto telekomunikační systémy: Telefonica O2 (klasický drátový systém s přenosem po
kabelech, ústřednami), bezdrátové telefony operátorů Telefonica O2 , T – mobile, Vodafone.
Řešeným územím prochází několik radioreléových tratí, které jsou vedeny obcemi v jižní, západní a východní části správního území
ORP Slaný.
57
58
59
60
2.2.2.2 Socio-demografické podmínky
Socio-demografické podmínky
Na území ORP Slaný se počet obyvatel od roku 1961 snižuje, až v 90.letech dochází k pozvolnému nárůstu vlivem jedné z nejvyšších
měr přírůstku stěhováním v kraji, ovšem na řádově nižší úrovni než v obvodech v přímém sousedství s Prahou. Věková struktura obvodu je
celkově mladší, než je průměr v kraji, vlivem vyššího podílu dětské složky. To odpovídá jedné z nejvyšších průměrných měr porodnosti v kraji
během 90.let. Kvůli vysoké hrubé míře úmrtnosti (v roce 2008 devátý nejvyšší počet zemřelých na 1000 obyvatel v kraji) však obyvatelstvo
přirozenou měnou ubývalo.
Celkový počet obyvatel k 31.12.2013 na území ORP Slaný byl 39 580. Průměrný přirozený přírůstek je +1 obyvatel, průměrné saldo
migrace je +3 obyvatele. Průměrný index stáří je 100,30, průměrný věk obyvatel na území ORP Slaný je 40,5 let.
Bydlení
Intenzita bytové výstavby na území ORP Slaný vykazuje nízkou hodnotu, což se odráží ve skutečnosti, že na Slánsku je průměrně
nejstarší domovní fond v kraji.
V centrech měst Slaný a Velvary převládá středněpodlažní a vysokopodlažní bytová zástavba (městské bytové domy, panelové domy),
na okrajích měst, v dalších obcích a sídlech převládá nízkopodlažní venkovská zástavba (rodinné domy, statky s hospodářskými objekty).
Z hlediska aktuálního stavu domů na Slánsku je většina z nich v dobrém stavebním i architektonickém stavu. V některých sídlech se
však nacházejí i objekty v nevyhovujícím stavebním a architektonickém stavu vyžadující výraznější úpravy nebo asanaci (částečně Slaný montované RD při silnici II/118 v S části města, objekty při silnici II/236 v J části města, Zlonice, Bakov). Na tento stav měly vliv pravděpodobně
události po roce 1950, kdy začaly menší obce silně demograficky klesat a v důsledku toho se výrazně zhoršil i stavební stav jednotlivých
obytných a nebytových objektů. Ve většině obcí je vysoký podíl neobydlených bytů z celkového počtu bytů.
61
Rekreace
Na Slánsku je rekreace převážně soustředěná do západní části území, které je součástí přírodního parku Džbán. Vzhledem k
hodnotnému přírodnímu prostředí jsou zde vhodné podmínky pro krátkodobou i dlouhodobou rekreaci. Zbylé území je k rekreaci využíváno
minimálně.
Města Slaný, Smečno, Velvary mají vyhlášenou městskou památkovou zónu, Třebíz je vesnickou památkovou rezervací. V celé řešené
oblasti se nacházejí četné nemovité kulturní památky, urbanistické hodnoty, architektonicky cenné stavby a historicky významné stavby. Celé
území ORP Slaný se nachází ve III. zóně území s archeologickými nálezy.
Celé území má potenciál v rozvoji turistiky, cykloturistiky a agroturistiky - vznikající cykloturistické trasy „Slaný - PP Džbán“, „Slaný –
Nelahozeves“, dopravně-obslužná cyklostezka „Slánsko-sever“, cyklostezky (Zvoleněves, Podlešín, Neuměřice), cyklotrasa (Želenice,
Zvoleněves, Žižice, Vítov, Dolín, Beřovice, Bakov, Zloncie, Vyšínek, Páleč a Vraný), značené turistické trasy, koňské stezky Středočeského
kraje a údolím Bakovského potoka.
Ke zvýšení rekreačního využívání území je dále třeba vytvořit a zlepšit služby - ubytování, stravování apod.
Občanská vybavenost
Úroveň občanské vybavenosti na Slánsku v podstatě odpovídá velikosti měst a ostatních sídel.
Ve Slaném je občanská vybavenost a úroveň služeb nadstandardní, v některých dalších obcích uspokojivá, v ostatních menších sídlech
je však na velmi nízké úrovni.
Slaný je přirozeným kulturním centrem slánského regionu. Slaný disponuje touto občanskou vybaveností a službami: školství – MŠ, ZŠ,
SŠ, ZUŠ, zdravotnictví – nemocnice, poliklinika, soukromé lékařské praxe, kultura – vlastivědné muzeum, knihovna, divadlo, kino, galerie, sport
– víceúčelová sportovní hala, plavecký bazén, koupaliště, tělocvičny, hřiště, plochodrážní stadion, letiště atd., další služby – dům
s pečovatelskou službou, domov důchodců, pošty, peněžní ústavy, obchody atd.
V Černuci, Dřínově, Hobšovicích, Kmetiněvsi, Kvílicích, Uhách, Velvarech, Zlonicích, Jedomělicích, Klobukách, Ledcích, Malíkovicích,
Podlešíně, Pozdni, Řisutech, Smečně, Tuřanech, Vraném, Zvoleněvsi je tato základní občanská vybavenost odpovídající velikosti obce: MŠ,
ZŠ, zdravotnická zařízení, pošta, knihovna, hřiště, tělocvičny, obchody.
62
V následujících sídlech je občanská vybavenost na velmi nízké úrovni: Bakov, Břešťany, Budenice, Budeničky, Budihostice, Byseň,
Čeradice, Dolín, Dolní Kamenice, Drchkov, Drnov, Horní Kamenice, Hřešice, Ješín, Kobylníky, Kokovice, Páleček, Libovice, Lisovice, Líský,
Lotouš, Loucká, Lukov, Luníkov, Malá Bučina, Netovice, Osluchov, Otruby, Stradonice, Šlapanice, Tmáň, Trpoměchy, Velká Bučina, Vítov,
Vyšínek, Želenice.
2.2.3 PODMÍNKY PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – EKONOMICKÝ PILÍŘ
Zaměstnanost v jednotlivých odvětvích se výrazněji neodchyluje od krajského průměru. Díky existenci kvalitních půd a téměř nejvyššímu
podílu zemědělské (a zároveň orné) půdy v kraji, vykazuje obvod nadprůměrnou zaměstanost v zemědělství.
Také zaměstnanost ve službách se pohybuje nad průměrem kraje. Mezi největší zaměstnavatele patří ve Slaném Bateria Slaný CZ spol.
s r.o., Battex spol. s r.o., Českomoravský beton, Grafobal spol. s r.o., MCE Slaný spol. s r.o., Palaba spol. s r.o, F.X.MEILLER Slaný spol. s r.o.,
Vorlíček – Plast, Nouemont spol. s r.o., Balstar spol. s r.o., Mitsubischi Electric Automotive Czech spol. s r.o., ve Velvarech Metal Trade Comax
a.s., Velvana a.s. Dalšími významnými podniky v menších sídlech jsou: LINET spol. s r.o. v Želevčicích, fa. Kuchyně Libovický ve Zlonicích,
Hella-Plast spol. s.r.o. v Dřínově. V ostatních obcích a sídlech jsou přítomny menší firmy a drobní podnikatelé (zemědělství, lesnictví,
stavebnictví, průmysl, obchod, služby, doprava). Díky poměrně široké hospodářské základně je na většině území dostatečný počet pracovních
příležitostí v místě nebo v blízkém okolí. Přesto většina občanů za prací vyjíždí.
Problém představuje vysoká míra nezaměstnanosti (v roce 2008 jedenáctá nejvyšší v kraji), v roce 2008 nejvyšší podíl dlouhodobě
nezaměstnaných v kraji a poměrně vysoký počet uchazečů (žen) na 1 volné pracovní místo.
Podíl samostatně výdělečně činných osob a s tím související intenzita podnikatelské aktivity patří k nejnižším v kraji. Průměrná míra
podnikatelské aktivity (počet podnikatelů, resp. fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel) na území ORP Slaný je 210,8.
Průměrná míra registrované nezaměstanosti na území ORP je 9,2%, což převyšuje celorepulikový průměr (7,3%).
Vyhodnocení stavu územních podmínek podle pilířů udržitelného rozvoje území pro 52 obcí (karty obcí) je podrobně uvedeno
v Příloze č.2
63
2.3 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ
ROZVOJ ÚZEMÍ
2.3.1 STANOVENÍ INDIKÁTORŮ PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí [Z], pro soudržnost společenství obyvatel
[S], pro hospodářský rozvoj [H] byly vybrány s cílem v maximálně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem
na bezproblémovou dostupnost dat.
V následujích kapitolách je uveden detailní popis jednotlivých indikátorů, kde je popsán způsob hodnocení indikátoru, včetně nastavení
hodnotících škál a bodových zisků.
2.3.2 POPIS INDIKÁTORŮ PRO VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO 3
PILÍŘE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
2.3.2.1 Pro příznivé životní prostředí
Název indikátoru
Popis
Nastavení intervalů pro hodnocení
Poddolovaná území vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
5,01% a více
Velmi špatné
-1
1,01 – 5,00%
Špatné
0
0,51 – 1,00%
Průměrné
1
0,21 – 0,50%
Dobré
2
do 0,20%
Velmi dobré
64
Název indikátoru
Popis
Vysoké radonové riziko
Podíl ploch s vysokým radonovým rizikem na celkové výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
50,01% a více
Velmi špatné
-1
30,01 – 50,00%
Špatné
0
20,01 – 30,00%
Průměrné
1
10,01 – 20,00%
Dobré
2
do 10%
Velmi dobré
Vodní režim
Název indikátoru
Popis
Vodní plochy
Podíl vodních ploch na celkové výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
-2
do 1,000%
-1
1,001 – 3,500%
0
3,501 – 5,000%
1
5,001 – 20,000%
2
20,001% a více
Název indikátoru
Popis
Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV)
Podíl plochy CHOPAV na celkové výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
0%
Velmi špatné
-1
0,001 – 18,000%
Špatné
0
18,001 – 28,000%
Průměrné
1
28,001 – 60,000%
Dobré
2
60,001% a více
Velmi dobré
Hodnocení
Velmi špatné
Špatné
Průměrné
Dobré
Velmi dobré
65
Název indikátoru
Popis
Záplavová území
Podíl plochy záplavových území Q100 na celkové výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
20,001% a více
Velmi špatné
-1
4,501 – 20,000%
Špatné
0
2,501 – 4,500%
Průměrné
1
1,501 – 2,500%
Dobré
2
do 1,500%
Velmi dobré
Hygiena životního prostředí
Název indikátoru
Popis
Oblasti s překročením cílového imisního limitu TV
Podíl plochy oblasti s překročením cílového imisního limitu na celkové
výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
10,01% a více
Velmi špatné
-1
1,51 – 10,00%
Špatné
0
0,71 – 1,50%
Průměrné
1
0,05 – 0,70%
Dobré
2
do 0,05%
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Produkce komunálního odpadu
Produkce komunálního odpadu vyjádřená na 1 osobu [kg/osobu/rok]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
700,1 a více kg/osobu/rok
Velmi špatné
-1
450,1 – 700 kg/osobu/rok
Špatné
0
Průměrné
1
Dobré
2
do 50 kg/osobu/rok
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Skládky
Existence/neexistence skládek odpadu na území obce (řízené skládky)
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-1
Ano
Špatné
1
Ne
Dobré
66
Název indikátoru
Popis
Staré ekologické zátěže a kontaminované plochy
Počet starých ekologických zátěží ve správním území jednotlivých obcí
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
21 a více
Velmi špatné
-1
11 - 20
Špatné
0
6 - 10
Průměrné
1
1-5
Dobré
2
0
Velmi dobré
Ochrana přírody a krajiny
Název indikátoru
Popis
Název indikátoru
Popis
Území zvýšené ochrany přírody
Podíl plochy území zvýšené ochrany přírody, která je tvořená
souhrnným průmětem ploch přírodních parků, lokalit Natura 2000 –
EVL, přírodní památky a rezervace, národní přírodní památky a
rezervace na celkové výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 5,00%
Velmi špatné
-1
5,01 – 30,00%
Špatné
0
30,01 – 40,00%
Průměrné
1
40,01 – 70,00%
Dobré
2
70,01% a více
Velmi dobré
Koeficient ekologické stability (KES)
KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv.stabilních a
nestabilních krajinotvorných prvků v území
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 0,300
Velmi špatné
-1
0,301 – 1,000
Špatné
0
1,001 – 2,000
Průměrné
1
2,001 – 3,000
Dobré
2
3,001 a více
Velmi dobré
67
68
Název indikátoru
Popis
Územní systém ekologické stability (ÚSES)
Podíl ploch ÚSES na celkové výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
-2
do 2,000%
-1
2,001 – 8,000%
0
8,001 – 11,000%
1
11,001 – 30,000%
2
30,000% a více
Název indikátoru
Popis
Krajinná památková zóna
Podíl plochy krajinné památkové zóny na celkové výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-1
do 0,1%
Špatné
0
0,11 – 7,0%
Průměrné
1
7,01 – 50,00%
Dobré
2
50,01% a více
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Zemědělská půda
Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 20,000%
Velmi špatné
-1
20,001 – 40,000%
Špatné
0
40,001 – 55,000%
Průměrné
1
55,001 – 70,000%
Dobré
2
70,001% a více
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Lesní plochy
Podíl ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa na celkové výměře
obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 15,000%
Velmi špatné
-1
15,001 – 30,000%
Špatné
0
30,001 – 40,000%
Průměrné
1
40,001 – 50,000%
Dobré
2
50,001% a více
Velmi dobré
Hodnocení
Velmi špatné
Špatné
Průměrné
Dobré
Velmi dobré
69
70
71
Název indikátoru
Popis
Stupeň přirozenosti lesních porostů
Obce s průměrnou hodnotou přirozenosti na svém správním území
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 2,000
Velmi špatné
-1
2,001 – 2,700
Špatné
0
2,701 – 3,300
Průměrné
1
3,301 – 5,500
Dobré
2
5,501 a více
Velmi dobré
2.3.2.2 Pro soudržnost společenství obyvatel
Název indikátoru
Popis
Název indikátoru
Popis
Silniční doprava
Podíl délek rychlostní silnice a silnic I. třídy na celkové výměře obce
2
[km/km ]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
2
-2
do 0,010 km/km
Velmi špatné
2
-1
0,011 – 0,054 km/km
Špatné
2
0
0,055 – 0,100 km/km
Průměrné
2
1
0,101 – 0,400 km/km
Dobré
2
2
0,401 a více km/km
Velmi dobré
Železniční doprava
Podíl délek celostátních a regionálních železnic na celkové výměře
2
obce [km/km ]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
2
-2
do 0,010 km/km
Velmi špatné
2
-1
0,011 – 0,080 km/km
Špatné
2
0
0,081 – 0,115 km/km
Průměrné
2
1
0,116 – 0,400 km/km
Dobré
2
2
0,401 a více km/km
Velmi dobré
72
73
74
Název indikátoru
Popis
Vodní a letecká doprava
Obce, kterými prochází vodní cesta a existence evidovaných i
neevidovaných letišť, vzletových a přistávacích ploch a heliportů na
území obce
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-1
Žádný jev se nevyskytuje
Špatné
1
Jeden jev se vyskytuje
Dobré
2
Dva jevy se vyskytují
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 95,000%
Velmi špatné
-1
95,001 – 98,000%
Špatné
0
98,001 – 99,000%
Průměrné
1
99,001 – 99,700%
Dobré
2
99,701% a více
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Zásobování plynem
Podíl obyvatel zásobovaných plynem [%]
Body
Hodnotící škála
-2
do 1,00%
-1
1,01 – 10,00%
0
10,01 – 40,00%
1
40,01 – 60,00%
2
60,01% a více
Název indikátoru
Popis
Napojení na veřejnou kanalizaci
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 10,00%
Velmi špatné
-1
10,01 – 40,00%
Špatné
0
40,01 – 80,00%
Průměrné
1
80,01 – 90,00%
Dobré
2
90,01% a více
Velmi dobré
Hodnocení
Velmi špatné
Špatné
Průměrné
Dobré
Velmi dobré
75
Název indikátoru
Popis
ČOV v obci
Obec má či nemá na svém území ČOV
Body
Hodnotící škála
-1
Ne
1
Ano
Hodnocení
Špatné
Dobré
Sociodemografické podmínky
Název indikátoru
Popis
Název indikátoru
Popis
Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel
Dlouhodobý trend vývoje počtu obyvatel zjištěný jako změny počtu
obyvatel za posledních 15 let vztaženo na 100 obyvatel, přičemž
celkový počet obyvatel je brán jako průměrná hodnota z uvažovaných
let. Dlouhodobá změna počtu obyvatel je zjištěna jako součet
celkového přírůstku za všechny uvedené roky, tedy přírůstek
přirozenou měnou a migrací (záporná hodnota – úbytek obyvatel /
kladná hodnota – přírůstek obyvatel)
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
x < -50
Velmi špatné
-1
-50 ≤ x ≤ -5
Špatné
0
-5 ≤ x ≤ 5
Průměrné
1
5 ≤ x ≤ 50
Dobré
2
50 ≤ x
Velmi dobré
Krátkodobý trend vývoje počtu obyvatel
Krátkodobý trend vývoje počtu obyvatel vyjadřuje změnu počtu
obyvatel za poslední rok, tedy přirozenou měnou a migrací, vztaženo
na 100 obyvatel v daném roce (záporná hodnota – úbytek obyvatel /
kladná hodnota – přírůstek obyvatel)
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
x < -10
Velmi špatné
-1
-10 ≤ x ≤ -2
Špatné
0
-2 ≤ x ≤ 2
Průměrné
1
2 ≤ x ≤ 10
Dobré
2
10 ≤ x
Velmi dobré
76
Název indikátoru
Popis
Název indikátoru
Popis
Index stáří
Index stáří je vyjadřován počtem seniorů (nad 65 let) na 100 dětí (do
14 let). Index infomuje o procesu stárnutí obyvatelstva (záporná
hodnota – úbytek obyvatel / kladná hodnota – přírůstek obyvatel)
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
120,01 a více
Velmi špatné
-1
110,01 – 120,0
Špatné
0
100,01 – 110,00
Průměrné
1
90,01 – 100,00
Dobré
2
do 90,00
Velmi dobré
Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu
obyvatel ve věku alespoň 15 let, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je
vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu obyvatel ve věku
alespoň 15 let [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 3,00
Velmi špatné
-1
3,01 – 6,00
Špatné
0
6,01 – 8,00
Průměrné
1
8,01 – 10,00
Dobré
2
10,01 a více
Velmi dobré
77
78
79
Bydlení
Název indikátoru
Popis
Celkový počet dokončených bytů
Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 0,20
Velmi špatné
-1
0,21 – 0,30
Špatné
0
0,31 – 0,40
Průměrné
1
0,41 – 1,00
Dobré
2
1,01 a více
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Trvale obydlené byty postavené v letech 1991 - 2001
Podíl počtu trvale obydlených bytů v domech postavených nebo
naposledy rekonstruovaných mezi roky 1991 až 2001 na celkovém
počtu trvale obydlených bytů [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 5,0%
Velmi špatné
-1
5,1 – 8,0%
Špatné
0
8,1 – 10,0%
Průměrné
1
10,1 – 40,0%
Dobré
2
40,1% a více
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Trvale obydlené byty
Podíl počtu trvale obydlených bytů na celkovém počtu bytů [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 50,0%
Velmi špatné
-1
50,1 – 70,0%
Špatné
0
70,1 – 80,0%
Průměrné
1
80,1 – 90,0%
Dobré
2
90,1% a více
Velmi dobré
80
81
Rekreace
Název indikátoru
Popis
Kapacity hromadných ubytovacích zařízení
Počet hromadných ubytovacích zařízení bez rozlišení druhu zařízení
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-1
0 ubytovacích zařízení
Špatné
0
1 – 2 ubytovací zařízení
Průměrné
1
3 – 20 ubytovacích zařízení
Dobré
21 a více ubytovacích
2
Velmi dobré
zařízení
Název indikátoru
Popis
Kapacity lázeňských zařízení
Počet lůžek v lázeňských zařízeních
Body
Hodnotící škála
-1
0 lůžek
1
1 – 500 lůžek
2
501 a více lůžek
Název indikátoru
Popis
Rekreační oblasti
Obec je či není v oblasti s celoročním nebo sezónním využitím
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
Obec není součásí ani
-1
Špatné
sezónní ani celoroční oblasti
Obec je součástí sezónní
1
Dobré
oblasti
Obec je součástí celoroční
2
Velmi dobré
oblasti
Hodnocení
Špatné
Dobré
Velmi dobré
82
Název indikátoru
Popis
Cyklotrasy a hipostezky
Podíl součtu délek cyklotras a hipostezek na na celkové výměře obce
2
[km/km ]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
2
-2
0 km/km
Velmi špatné
2
-1
0,01 – 0,50 km/km
Špatné
2
0
0,51 – 0,60 km/km
Průměrné
2
1
0,61 – 2,00 km/km
Dobré
2
2
2,01 a více km/km
Velmi dobré
Hospodářské podmínky
Název indikátoru
Popis
Obec má či nemá platnou územně plánovací dokumentaci, případně ji
právě pořizuje
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
Obec nemá platný územní
-2
Velmi špatné
plán
Obec právě pořizujeúzemní
0
Průměrné
plán
Obec má platný územní
2
Velmi dobré
plán
83
84
2.3.2.3 Pro hospodářský rozvoj
Název indikátoru
Popis
Ložiska nerostných surovin
Podíl ploch ložisek nerostných surovin (bez rozlišení) na celkové
výměře obce [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-1
0,0 – 0,50%
Špatné
0
0,51 – 2,00%
Průměrné
1
2,01% - 10,00%
Dobré
2
10,01% a více
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Název indikátoru
Popis
Silniční doprava
Podíl délek rychlostní silnice a silnic I. třídy na celkové výměře obce
2
[km/km ]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
2
-2
do 0,010 km/km
Velmi špatné
2
-1
0,011 – 0,054 km/km
Špatné
2
0
0,055 – 0,100 km/km
Průměrné
2
1
0,101 – 0,400 km/km
Dobré
2
2
0,401 a více km/km
Velmi dobré
Železniční doprava
Podíl délek celostátních a regionálních železnic na celkové výměře
2
obce [km/km ]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
2
-2
do 0,010 km/km
Velmi špatné
2
-1
0,011 – 0,080 km/km
Špatné
2
0
0,081 – 0,115 km/km
Průměrné
2
1
0,116 – 0,400 km/km
Dobré
2
2
0,401 a více km/km
Velmi dobré
85
Název indikátoru
Popis
Vodní a letecká doprava
Obce, kterými prochází vodní cesta a existence evidovaných i
neevidovaných letišť, vzletových a přistávacích ploch a heliportů na
území obce
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-1
Žádný jev se nevyskytuje
Špatné
1
Jeden jev se vyskytuje
Dobré
2
Dva jevy se vyskytují
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 95,000%
Velmi špatné
-1
95,001 – 98,000%
Špatné
0
98,001 – 99,000%
Průměrné
1
99,001 – 99,700%
Dobré
2
99,701% a více
Velmi dobré
Název indikátoru
Popis
Zásobování plynem
Podíl obyvatel zásobovaných plynem [%]
Body
Hodnotící škála
-2
do 1,00%
-1
1,01 – 10,00%
0
10,01 – 40,00%
1
40,01 – 60,00%
2
60,01% a více
Název indikátoru
Popis
Napojení na veřejnou kanalizaci
Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 10,00%
Velmi špatné
-1
10,01 – 40,00%
Špatné
0
40,01 – 80,00%
Průměrné
1
80,01 – 90,00%
Dobré
2
90,01% a více
Velmi dobré
Hodnocení
Velmi špatné
Špatné
Průměrné
Dobré
Velmi dobré
86
Název indikátoru
Popis
ČOV v obci
Obec má či nemá na svém území ČOV
Body
Hodnotící škála
-1
Ne
1
Ano
Hodnocení
Špatné
Dobré
Sociodemografické podmínky
Název indikátoru
Popis
Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu
obyvatel ve věku alespoň 15 let, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je
vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu obyvatel ve věku
alespoň 15 let [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 3,00
Velmi špatné
-1
3,01 – 6,00
Špatné
0
6,01 – 8,00
Průměrné
1
8,01 – 10,00
Dobré
2
10,01 a více
Velmi dobré
Bydlení
Název indikátoru
Popis
Celkový počet dokončených bytů
Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 0,20
Velmi špatné
-1
0,21 – 0,30
Špatné
0
0,31 – 0,40
Průměrné
1
0,41 – 1,00
Dobré
2
1,01 a více
Velmi dobré
87
Rekreace
Název indikátoru
Popis
Kapacity hromadných ubytovacích zařízení
Počet hromadných ubytovacích zařízení bez rozlišení druhu zařízení
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-1
0 ubytovacích zařízení
Špatné
0
1 – 2 ubytovací zařízení
Průměrné
1
3 – 20 ubytovacích zařízení
Dobré
21 a více ubytovacích
2
Velmi dobré
zařízení
Název indikátoru
Popis
Kapacity lázeňských zařízení
Počet lůžek v lázeňských zařízeních
Body
Hodnotící škála
-1
0 lůžek
1
1 – 500 lůžek
2
501 a více lůžek
Název indikátoru
Popis
Rekreační oblasti
Obec je či není v oblasti s celoročním nebo sezónním využitím
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
Obec není součásí ani
-1
Špatné
sezónní ani celoroční oblasti
Obec je součástí sezónní
1
Dobré
oblasti
Obec je součástí celoroční
2
Velmi dobré
oblasti
Hodnocení
Špatné
Dobré
Velmi dobré
88
Hospodářské podmínky
Název indikátoru
Popis
Název indikátoru
Popis
Název indikátoru
Popis
Míra registrované nezaměstnanosti
Podíl počtu nazaměstnaných registorvaných úřady práce na počtu
ekonomicky aktivních osob [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
12,01% a více
Velmi špatné
-1
10,01 – 12,00%
Špatné
0
8,01 – 10,00%
Průměrné
1
6,01 – 8,00%
Dobré
2
do 6,00%
Velmi dobré
Dlouhodobá nezaměstnanost
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (jsou vedeni v evidenci
déle než 12 měsíců) na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání [%]
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
20,01% a více
Velmi špatné
-1
17,01 – 20,00%
Špatné
0
15,00 – 17,00%
Průměrné
1
10,01 – 15,00%
Dobré
2
do 10,00%
Velmi dobré
Míra podnikatelské aktivity
Míra ekonomické aktivity je vyjádřena počtem podnikatelů, resp.
fyzických osob, kteří připadají na 1000 obyvatel
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
do 50,00%
Velmi špatné
-1
50,01 – 90,00%
Špatné
0
90,01 – 110,00%
Průměrné
1
110,01 – 200,00%
Dobré
2
200,01% a více
Velmi dobré
89
90
91
Název indikátoru
Popis
Název indikátoru
Popis
Název indikátoru
Popis
Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání
Saldo vyjadřuje rozdíl mezi denně vyjíždějících osob do zaměstnání a
počtem osob do zaměstnání denně dojíždějících vztažené na počet
zaměstnaných ekonomicky aktivních osob. Kladná hodnota –
převažující dojížďka, záporná hodnota – převažující vyjížďka.
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
-2
x < -0,8
Velmi špatné
-1
-0,8 ≤ x ≤ -0,5
Špatné
0
-0,5 ≤ x < 0
Průměrné
1
0 ≤ x < 1,0
Dobré
2
1,0 ≤ x
Velmi dobré
Funkční urbanizované území
Obec je či není součástí funkčního urbanizovaného území (FUA) a je
či není pracovištním centrem
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
Obec není zařazena mezi
-1
Špatné
FUA
Obec je zařazena mezi
0
Průměrné
FUA
Obec je pracovištním
2
Velmi dobré
centrem
Obec má či nemá platnou územně plánovací dokumentaci, případně ji
právě pořizuje
Body
Hodnotící škála
Hodnocení
Obec nemá platný územní
-2
Velmi špatné
plán
Obec právě pořizujeúzemní
0
Průměrné
plán
Obec má platný územní
2
Velmi dobré
plán
92
93
2.3.3 ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNICH PODMÍNEK
V každém pilíři je obsažen určitý počet indiktorů s bodovým ziskem:
Body
-2
-1
0
1
2
Hodnocení
Velmi špatné
Špatné
Průměrné
Dobré
Velmi dobré
Závěrečné hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Z celkového součtu bodového zisku a počtu indikátorů v každém
pilíři je vyjádřen „průměrný bodový zisk“.
Výsledné hodnocení pro zhodnocení pozitivního a negativního stavu:
■ negativní hodnocení (-): záporný bodový zisk
■ pozitivní hodnocení (+): kladný bodový zisk (včetně 0)
Dle metodického sdělení Odboru územního plánování MMR k aktualizaci ÚAP, části RURÚ zde dne 31.5.2010 se na základě
kombinace vyhodnocení územních podmínek každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro
udržitelný rozvoj území:
94
PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ [Z]
NÁZEV
OBCE
PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ
[H]
PRO SOUDRŽNOST
SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL
[S]
Výsledné
Průměrný
hodnocení
bodový
pozitivního a
zisk
negativního
stavu
Průměrný
bodový
zisk
Výsledné
hodnocení
pozitivního a
negativního
stavu
Průměrný
bodový
zisk
Výsledné
hodnocení
pozitivního a
negativního
stavu
Ledce
0,06
+
0,11
+
-0,16
Jemníky
Knovíz
Královice
Slaný
Studeněves
Tuřany
Velvary
Žižice
Bílichov
Drnek
Kmetiněves
Líský
Šlapanice
Hořešovice
Řisuty
Smečno
Beřovice
Hrdlív
Třebíz
Zichovec
Zvoleněves
Černuc
Dřínov
Hobšovice
Hořešovičky
Hospozín
Chržín
-0,75
-0,63
-0,19
-0,56
-0,63
-0,50
-0,38
-0,69
0,44
0
0
0,06
0,13
-0,13
-0,50
-0,06
- 0,63
-0,06
-0,31
-0,13
-0,69
-0,06
-0,25
-0,06
-0,25
-0,06
-0,13
+
+
+
+
+
-
0
0,37
0
0,84
0,05
0,11
0
0,11
-0,74
-0,16
-0,47
-0,47
-0,95
0,21
0,11
0
-0,16
-0,11
-0,11
-0,05
-0,16
-0,42
-0,42
-0,47
-0,37
-0,63
-0,68
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
0,16
0,26
0,21
0,58
0,21
0,11
0,16
0,21
-0,84
-0,47
-0,37
-0,89
-0,84
-0,16
-0,16
-0,11
0
0,16
0,11
0
0
-0,32
-0,37
-0,42
-0,52
0,32
-0,68
KATEGORIE
VYJÁDŘENÍ V
KARTOGRAMU
-
2a
S
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-
2c
2c
2c
2c
2c
2c
2c
2c
3a
3a
3a
3a
3a
3b
3b
3b
3c
3c
3c
3c
3c
4
4
4
4
4
4
Z
H, S
Z, S
Z, H
Z, H, S
95
Jarpice
Jedomělice
Kamenný
Most
Klobuky
Kutrovice
Kvílice
Libovice
Loucká
Malíkovice
Neprobylice
Neuměřice
Páleč
Plchov
Podlešín
Poštovice
Pozdeň
Přelíc
Sazená
Stradonice
Uhy
Vraný
Vrbičany
Zlonice
Želenice
-0,31
-0,13
-
-1,00
-0,47
-
-0,63
-0,37
-
4
4
-0,50
-
-0,47
-
-0,53
-
4
-0,56
-0,50
-0,56
-0,25
-0,06
-0,06
-0,50
-0,63
-0,06
-0,06
-0,06
-0,25
-0,06
-0,38
-0,31
-0,25
-0,56
-0,19
-0,06
-0,38
-0,44
-
-0,53
-0,16
-0,84
-0,58
-0,58
-0,79
-0,68
-1,00
-0,95
-0,68
-0,37
-0,84
-0,79
-1,00
-0,47
-0,74
-0,68
-0,79
-0,68
-0,42
-0,74
-
-0,42
-0,21
-1,00
-0,32
-0,58
-0,89
-0,53
-0,37
-0,68
-0,84
-0,21
-0,79
-0,79
-0,47
-0,42
-0,63
-0,58
-0,74
-0,74
-0,11
-0,68
-
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
4
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území pro 52 obcí (karty obcí) je podrobně uvedeno
v Příloze č.3
96
2.4 KARTOGRAM „VZTAH ÚZEMÍ OBCÍ PODLE VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH
PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ“
97
2.5 URČENÍ PROBLÉMŮ, ZÁVAD A STŘETŮ V ÚZEMÍ
URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍCH DOKUMENTACÍCH
Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu
podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Územní plánování chrání a
rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
2.5.1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY (PÚR)
Problémy k řešení v Politice územního rozvoje České republiky (PÚR) nebyly zjištěny.
2.5.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE (ZÚR SK)
Problémy k řešení v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR SK) nebyly zjištěny.
2.5.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNÍCH PLANECH (ÚP)
Každá obec ma kartu (list) – tabulka „Problémy, závady a střety v území“. Karta obce je rozdělena na:
■ Problémy a závady
■ Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území
■ Střety záměrů s limity využití území
Tabulka obsahuje typ problému (střetu), označení, popis a úroveň řešení poblému (střetu).
Problémy jsou označeny jednotně v tabulce i grafické dokumentaci (v Problémovém výkrese): barvou, číslem, kódem.
98
99
V následující tabulce je znázorněn souhrn problémů a závad k řešení nástroji územního plánování:
PROBLÉMY A ZAVADY
TYP
U
U
U
U
U
D
D
POPIS
Omezení výstavby
v městské památkové
zóně
Omezení výstavby ve
vesnické památkové
rezervaci
Území s archeologickými
nálezy
Větší počet objektů
v nevyhovujícím
stavebním a
architektonickém stavu
Plochy k obnově nebo
opětovnému využití
znehodnoceného území
Průtah silnice I. třídy
zastavěným územím obce
(hluková zátěž, zhoršená
kvalita ovzduší)
Průtah silnice II. třídy
zastavěným územím obce
(hluková zátěž, zhoršená
kvalita ovzduší)
ŘEŠENÍ V ÚP
LOKALIZACE
ZDROJ
VÝVOJ V
ČASE
Stanovení regulativ pro výstavbu
v MPZ.
Slaný, Smečno, Velvary
NPÚ
Přetrvávající
Stanovení regulativ pro výstavbu ve
VPR.
Třebíz
NPÚ
Přetrvávající
Jelikož většina prováděných zemních
prací podléhá odbornému
archeologickému dozoru nebo vyvolá
potřebu záchranného
archeologického výzkumu, bude
nutné oznámit jakýkoliv záměr
na výstavbu Archeologickému ústavu
Akademie věd ČR.
Celé ORP Slaný
NPÚ
Přetrvávající
Rekonstrukce nebo přestavba
objektů (původní nebo nové funkční
využití).
Bakov, Líský, Slaný, Zlonice
Vlastní šetření
Přetrvávající
Rekonstrukce nebo přestavba
objektů (původní nebo nové funkční
využití).
Slaný, Hořešovice, Páleč, Vyšínek,
Klobuky, Hořešovičky, Zichovec, Řisuty,
Hrdlív, Vrbičany
Vlastní šetření
Přetrvávající
Návrh přeložky silnice I. třídy mimo
zastavěné území obce.
Ješín, Luníkov, Malíkovice, Slaný, Tuřany,
Uhy, Velvary, Vítov, Žižice
ŘSD
Přetrvávající
Návrh přeložky silnice II. třídy mimo
zastavěné území obce.
Bakov, Černuc, Horní Kamenice,
Hořešovice, Hospozín, Hrdlív, Hřešice,
Jarpice, Klobuky, Kmetiněves, Poštovice,
Pozdeň, Slaný, Smečno, Šlapanice, Uhy,
Velvary, Vraný, Zlonice, Želevčice
ŘSD
Přetrvávající
100
D
D
D
D
D
Navrhovaný koridor ze
ZÚR D032 - silnice I/16:
úsek Slaný – Ješín
zasahuje do zastavěného
území obce
ZÚR D010 - rychlostní
silnice R7 Jemníky –
Hořešovice (hranice
Ústeckého kraje) zasahuje
do zastavěného území
obce
ZÚR D130 – koridor silnice
II/236: Smečno obchvat
území obce
ZÚR D133 - silnice II/240:
Velvary, přeložka zasahuje
obce
ZÚR D098 – silnice
II/118:Zlonice, obchvat
území obce
Vyplývá ze ZÚR – řešit v ÚP
zpřesněním a vymezením trasy
koridoru mimo zastavěné území
obce.
Slaný, Žižice
ZÚR
Nové
obce.
Kutrovice, Slaný, Studeněves, Třebíz
ZÚR
Nové
obce.
Smečno
ZÚR
Nové
obce.
Velvary
ZÚR
Nové
obce.
Zlonice
ZÚR
Nové
Generel
cyklostezek
Středočeského
kraje, vlastní
průzkum
Přetrvávající
Vlastní šetření
Přetrvávající
D
Chybí cykloturistická trasa
Návrh cyklostezek a cykloturistických
tras.
D
Nedostatečné šířkové
parametry a nekvalitní
povrch místních
Návrh na zlepšení šířkových a
směrových parametrů a povrchu
místních komunikací.
Bílichov, Drnek, Hořešovice, Hořešovičky,
Hospozín, Hrdlív, Chržín, Jarpice,
Jemníky, Kamenný Most, Klobuky,
Kmetiněves, Knovíz, Kutrovice, Kvílice,
Ledce, Líský, Loucká, Malíkovice, Plchov,
Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená,
Smečno, Stradonice, Studeněves,
Šlapanice, Třebíz, Uhy, Vrbičany,
Zichovec
Beřovice, Bílichov, Černuc, Drnek, Dřínov,
Hobšovice, Hořešovice, Hořešovičky,
101
komunikací
Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most,
Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Královice,
Kutrovice, Kvílice, Ledce, Libovice, Líský,
Loucká, Malíkovice, Neprobylice,
Neuměřice, Páleč, Plchov, Podlešín,
Blahotivce, Dolín, Netovice, Otruby,
Trpoměchy, Smečno, Stradonice,
Studeněves, Šlapanice,Třebíz, Tuřany,
Uhy, Vraný, Vrbičany, Zichovec, Zlonice,
Zvoleněves, Želenice, Žižice
OP Přírodní památky
Slánská hora zasahuje do
zastavěného území obce
území obce
Stanovení regulativ pro výstavbu,
resp. rekonstrukci objektů v OP
Přírodní památky Slánská hora.
resp. rekonstrukci objektů
v Přírodním parku Džbán.
ŽP
Investice do půdy za
účelem zlepšení půdní
úrodnosti (meliorace)
Navrhnout taková opatření, kterými
by se zabránilo zvýšenému
povrchovému odtoku z území (orná
půda) a došlo ke zvýšení retenční
schopnosti krajiny (pozemkové
úpravy – agrotechnická opatření,
zvýšení podílu lesů a krajinné
zeleně).
ŽP
Staré ekologické zátěže
Navrhnout likvidaci starých
ekologických zátěží a rekultivaci
území.
ŽP
Skládky
Navrhnout taková opaření, aby se
snížily negativní vlivy skládky (hluk,
ŽP
ŽP
Slaný
Zichovec, Bílichov, Pozdeň, Líský,
Hřešice, Malíkovice, Drnek, Ledce, Přelíc,
Řisuty, Smečno
Bakov, Bílichov, Černuc, Dřínov,
Hospozín, Hrdlív, Chržín, Jedomělice,
Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice,
Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Malíkovice,
Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Plchov,
Podlešín, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená,
Slaný, Smečno, Stradonice, Studeněves,
Třebíz, Tuřany, Uhy, Velvary, Vrbičany,
Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Žižice
Beřovice, Černuc, Miletice, Nabdín, Drnek,
Dřínov, Hobšovice, Hospozín, Dolní
Kamenice, Jarpice, Jemníky, Kamenný
Most, Klobuky, Kobylníky, Kutrovice,
Kvílice, Ledce, Libovice, Neprobylice,
Neuměřice, Páleč, Pozdeň, Přelíc, Řisuty,
Sazená, Slaný, Smečno, Studeněves,
Třebíz, Uhy, Velvary, Vraný, Zlonice,
Tmáň, Zvoleněves, Želenice, Vítov
Uhy
Městský úřad
Slaný
Přetrvávající
AOPK
Přetrvávající
Povodí
Vltavy,st.p.,
územní plány
obcí
Přetrvávající
Ministerstvo
životního
prostředí
Přetrvávající
Ministerstvo
životního
Přetrvávající
102
ŽP
Objekty s umístěnými
nebezpečnými látkami
kategorie A a B
prašnost, emise, vibrace) na životní
prostředí (navržení protihlukových
opatření, monitoring podzemních
vod, emisí ovzduší, navržení
opatření proti prašnosti, zápachu či
úletům ze skládky)
Navrhnout nezbytná opatření k
prevenci závažných havárií a
omezení jejich následků na zdraví a
životy lidí, hospodářská zvířata,
životní prostředí a majetek.
prostředí
Sazená, Uhy, Velvary
Ministerstvo
životního
prostředí
Přetrvávající
Povodí
Vltavy,st.p.,
Přetrvávající
Povodí
Vltavy,st.p.
Přetrvávající
Vranský potok
Vraný, Horní Kamenice, Jarpice,
Šlapanice, Poštovice, Kmetiněves,
Hospozín, Černuc
Bakovský potok
Budihostice, Chržín, Sazená, Velvary,
Bratkovice, Nabdín, Drchkov, Královice,
Kutrovice, Kvílice, Neprobylice, Plchov,
Pozdeň
ŽP
Záplavové území Q100
území obce
resp. rekonstrukci objektů
v záplavovém území Q100.
Zlonický potok
Bílichov, Bratkovice, Skůry, Hořešovice,
Tmáň, Břešťany, Zlonice, Lisovice,
Páleček, Čeradice, Kobylníky, Klobuky,
Skůry, Stradonice
Knovízský potok
Jemníky, Knovíz, Podlešín, Zvoleněves,
Kamenný Most, Neuměřice
ŽP
Aktivní zóna záplavového
území zasahuje do
resp. rekonstrukci objektů v aktivní
zóně záplavového území.
Červený potok
Malíkovice, Řisuty, Slaný, Studeněves,
Ješín, Vítov, Žižice, Luníkov
Vranský potok
Vraný, Horní Kamenice, Jarpice,
Šlapanice, Poštovice, Kmetiněves,
Hospozín, Černuc
103
Knovízský potok
Jemníky, Knovíz, Podlešín, Zvoleněves,
Kamenný Most, Neuměřice
Červený potok
Malíkovice, Řisuty, Slaný, Studeněves,
Ješín, Vítov, Žižice, Luníkov
Zlonický potok
Hobšovice, Hořešovice, Klobuky,
Stradonice, Zlonice
ŽP
Nízký podíl vodních ploch
Návrh zvýšení podílu vodních ploch.
ŽP
Nízký podíl lesů
Návrh zvýšení podílu lesů.
Bakovský potok
Drchkov, Hobšovice, Královice, Kutrovice,
Kvílice, Neprobylice, Plchov, Pozdeň
Slaný, Smečno, Stradonice, Studeněves,
Šlapanice, Třebíz, Tuřany, Uhy, Velvary,
Vraný, Vrbičany, Zichovec, Zlonice,
Beřovice, Černuc, Dřínov, Hobšovice,
Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín,
Hrdlív, Chržín, Jarpice, Jemníky, Kamenný
Most, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz,
Královice, Kutrovice, Kvílice, Ledce, Líský,
Loucká, Neprobylice, Neuměřice, Páleč,
Plchov, Podlešín, Poštovice, Přelíc,
Řisuty, Sazená, Slaný, Stradonice,
Studeněves, Šlapanice, Třebíz, Tuřany,
Uhy, Velvary, Vraný, Vrbičany, Zichovec,
Český statistický
úřad
Přetrvávající
úřad
Přetrvávající
104
ŽP
Nízký koeficient
ekologické stability (KES ≤
1,00)
Návrh ekologicky stabilních ploch –
krajinotvorných prvků (lesy, louky,
pastviny, zahrady, ovocné sady,
vinice, rybníky, ostatní vodní
plochy, doprovodná a rozptýlená
zeleň, přírodní plochy)
ŽP
Není vybudovaný veřejný
vodovod
Návrh zásobování pitnou vodou vybudování veřejného vodovodu.
ŽP
Není vybudovaná
splašková kanalizace
s napojením na ČOV
Návrh odvádění a likvidace
odpadních vod – vybudování
splaškové kanalizace s napojením na
ČOV.
Zlonice, Zvoleněves, Želenice, Žižice
Beřovice, Černuc, Dřínov, Hobšovice,
Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín,
Hrdlív, Chržín, Jarpice, Jedomělice,
Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice,
Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Loucká,
Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice,
Páleč, Plchov, Podlešín, Poštovice,
Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný,
Drchkov, Křovice, Hospozínek, Čeradice,
Kobylníky, Klobuky, Páleček, Kutrovice,
Kvílice, Líský, Loucká, Neprobylice, Páleč,
Plchov, Pozdeň, Hřešice, Lotouš,
Netovice, Stradonice, Malá Bučina, Horní
Kamenice, Břešťany, Lisovice, Tmáň,
Vyšínek
Beřovice, Bakov, Bílichov, Černuc,
Bratkovice, Miletice, Nabdín, Drnek,
Dřínov, Drchkov, Hobšovice, Skůry,
Křovice, Hořešovičky, Hospozín,
Hospozínek, Chržín, Budihostice, Jarpice,
Budenice, Jedomělice, Jemníky, Klobuky,
Čeradice, Kobylníky, Kokovice, Páleček,
Kmetiněves, Královice, Kutrovice, Kvílice,
Líský, Loucká, Malíkovice - Hvězda,
Neprobylice, Páleč, Plchov, Poštovice,
Hřešice, Blahotice, Lotouš, Netovice,
Otruby, Trpoměchy, Stradonice,
Šlapanice, Budeničky, Třebíz, Řisuty,
Byseň, Ješín, Malá Bučina, Velká Bučina,
Horní Kamenice, Lukov, Vrbičany,
Břešťany, Lisovice, Tmáň, Vyšínek,
Želenice, Drnov, Osluchov, Vítov
úřad
Přetrvávající
Obec
Přetrvávající
Obec
Přetrvávající
105
ŽP
Není plynofikace
Návrh plynofikace obcí.
GH
Poddolované území
území obce
Výstavbu na poddolovaných územích
podmínit inženýrsko-geologickým
průzkumem nebo statickým
posudkem.
GH
Sesuvy
Výstavbu v sesuvných oblastech
průzkumem.
GH
Staré důlní dílo
SO
Nepříznivý index stáří
SO
Záporný přirozený
přírůstek
Výstavbu na starých důlních dílech
průzkumem.
Návrhem zastavitelných ploch pro
bydlení uspokojit poptávku mladých
rodin po bydlení v individuálních
rodinných domech a navrhnout
základní veřejnou občanskou
vybavenost (mateřská škola,
základní škola, zdravotnictví,
obchod, služby). Atraktivita území
bude mít pozitivní vliv na strukturu
obyvatelstva.
Zajistit pomocí ÚP koordinovaný
rozvoj sídelní struktury pro vytvoření
předpokladu stabilizace lidských
Bakov, Bílichov, Bratkovice, Nabdín,
Drnek, Dřínov, Drchkov, Skůry, Křovice,
Hospozínek, Hořešovice, Hořešovičky,
Jarpice, Budenice, Jedomělice, Čeradice,
Kokovice, Páleček, Královice, Kutrovice,
Kvílice, Libovice, Líský, Loucká,
Malíkovice, Hvězda, Neprobylice, Páleč,
Plchov, Pozdeň, Hřešice, Řisuty,
Blahotice, Kvíc, Lotouš, Netovice, Otruby,
Trpoměchy, Stradonice, Studeněves,
Šlapanice, Budeničky, Tuřany, Byseň,
Ješín, Malá Bučina, Horní Kamenice,
Lukov, Zichovec, Lisovice, Vyšínek,
Želenice
Kvílice, Plchov, Jedomělice, Hřešice,
Malíkovice, Tuřany, Studeněves, Slaný,
Lotouš, Libovice, Smečno, Jemníky,
Knovíz, Podlešín, Kamenný Most,
Neuměřice, Zvoleněves
Bílichov, Drnek, Hořešovice, Jedomělice,
Jemníky, Kvílice, Ledce, Líský, Malíkovice,
Podlešín, Pozdeň, Řisuty, Slaný, Smečno,
Třebíz, Uhy
Hřešice, Jedomělice, Jemníky, Libovice,
Neuměřice, Plchov, Podlešín, Pozdeň,
Slaný, Lotouš
Obec
Přetrvávající
Česká geologická
služba
Přetrvávající
Česká geologická
služba
Přetrvávající
Česká geologická
služba
Přetrvávající
Bílichov, Drnek, Hořešovice, Hořešovičky,
Kamenný Most, Knovíz, Královice, Kvílice,
Ledce, Líský, Loucká, Malíkovice,
Neprobylice, Páleč, Podlešín, Poštovice,
Přelíc, Řisuty, Slaný, Smečno, Velvary,
Zichovec, Zvoleněves, Kamenný Most,
Kvílice, Ledce, Líský, Malíkovice, Plchov,
Poštovice, Řisuty, Slaný, Smečno,
Velvary, Vraný, Zichovec, Zvoleněves
úřad
Přetrvávající
Bílichov, Hobšovice, Hořešovičky,
Hospozín, Hrdlív, Kamenný Most, Knovíz,
Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Malíkovice,
úřad
Přetrvávající
106
SO
Nepříznivé saldo migrace
zdrojů a sil. Atraktivita území bude
mít pozitivní vliv na strukturu
obyvatelstva.
Zajistit pomocí ÚP koordinovaný
rozvoj sídelní struktury pro vytvoření
předpokladu stabilizace lidských
zdrojů a sil. Atraktivita území bude
mít pozitivní vliv na strukturu
obyvatelstva.
Vysoká nezaměstnanost
( >7,3% )
Návrh nových rozvojových ploch pro
občanskou vybavenost a výrobní
funkce pro vytvoření pracovních
příležitostí, popř. formou regulativů
v rámci ploch jiného funkčního využití
(bydlení, smíšené obytné).
SO
Převažuje vyjížďka do
zaměstnání a škol mimo
obec
(bydlení, smíšené obytné) a ploch
veřejné infrastruktury (mateřská a
základní škola).
SO
Špatná vybavenost obce
z hlediska služeb a
občanské vybavenosti
občanskou vybavenost, popř. formou
regulativů v rámci ploch jiného
funkčního využití (bydlení, smíšené
obytné).
SO
Neprobylice, Sazená, Smečno, Uhy,
Velvary, Zichovec, Zlonice
Beřovice, Dřínov, Hořešovice, Hospozín,
Chržín, Jarpice, Jedomělice, Kutrovice,
Kvílice, Ledce, Libovice, Líský, Loucká,
Malíkovice, Plchov, Podlešín, Poštovice,
Pozdeň, Sazená, Studeněves, Šlapanice,
Uhy, Vraný, Vrbičany, Želenice
Beřovice, Bílichov, Černuc, Dřínov,
Hořešovičky, Hobšovice, Hospozín, Hrdlív,
Chržín, Jarpice, Jemníky, Kamenný Most,
Klobuky, Kmetiněves, Královice, Kutrovice,
Kvílice, Malíkovice, Neprobylice,
Neuměřice, Páleč, Poštovice, Pozdeň,
Řisuty, Sazená, Slaný, Smečno,
Stradonice, Šlapanice, Třebíz, Vrbičany,
Kutrovice, Ledce, Libovice, Líský, Loucká,
Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Smečno,
Stradonice, Studeněves, Šlapanice,Třebíz,
Tuřany, Uhy, Velvary, Vraný, Vrbičany,
Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice,
Žižice
úřad
Přetrvávající
úřad
Přetrvávající
úřad
Přetrvávající
úřad
Vlastní šetření
Přetrvávající
107
SO
Vysoký podíl
neobydlených bytů na
celkovém fondu
Preferovat přestavbu domů a bytů
před návrhem zastavitelných ploch
pro bydlení na ZPF.
SO
Nepříznivá poloha obce
k významné dopravní
cestě
Návrhem přeložek silnic I. a II. třídy
umožnit snazší napojení více obcí na
významnou dopravní cestu – silnici
I/7, resp.R7.
H
Vysoká nezaměstnanost
( >7,3% )
H
Nedostatek pracovních
příležitostí v obci =
převažuje vyjížďka do
zaměstnání mimo obec
Stradonice, Studeněves, Šlapanice,
Třebíz, Tuřany, Uhy, Vraný, Vrbičany,
Zichovec, Zlonice, Želenice, Žižice
Dřínov, Hobšovice, Hospozín, Chržín,
Jarpice, Kamenný Most, Kmetiněves,
Královice, Loucká, Neuměřice, Páleč,
Poštovice, Stradonice, Šlapanice, Vraný,
Vrbičany, Lisovice, Vyšínek, Břešťany,
Tmáň, Zvoleněves
Hořešovičky, Hobšovice, Hospozín, Hrdlív,
Chržín, Jarpice, Jemníky, Kamenný Most,
Klobuky, Kmetiněves, Královice, Kutrovice,
Kvílice, Malíkovice, Neprobylice,
Neuměřice, Páleč, Poštovice, Pozdeň,
Řisuty, Sazená, Slaný, Smečno,
Stradonice, Šlapanice, Třebíz, Vrbičany,
Kutrovice, Ledce, Libovice, Líský, Loucká,
úřad
Přetrvávající
Vlastní šetření
Přetrvávající
úřad
Přetrvávající
úřad
Přetrvávající
108
Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Smečno,
Stradonice, Studeněves, Šlapanice,Třebíz,
Tuřany, Uhy, Velvary, Vraný, Vrbičany,
Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice,
Žižice
H
O
O
O
O
Nedostatek ploch výroby
ZÚR E01 – vedení VVN 400
KV TR Výškov – TR
Řeporyje zasahuje do
ZÚR E02 - vedení 400 kV:
TR Výškov – TR Čechy
Střed zasahuje do
ZÚR R01 – přípolož a
zkapacitnění v koridoru
(ropovod Družba) zasahuje
obce
ZÚR R02 – koridor
dálkovodu IKL (přípolož a
zkapacitnění) zasahuje do
výrobní funkce, návrh drobné
řemeslné výroby, např. formou
regulativů v rámci ploch jiného
funkčního využití (bydlení, smíšené
obytné).
Bílichov, Nabdín, Drnek, Drchkov, Skůry,
Kutrovice, Libovice, Líský, Loucká,
Neprobylice, Plchov, Hřešice, Přelíc,
Studeněves, Vrbičany, Zichovec
Vlastní šetření
Přetrvávající
obce.
Hořešovice, Hořešovičky, Kvílice, Lotouš,
Studeněves,Třebíz, Tuřany
ZÚR
Nové
obce.
Černuc, Dřínov, Chržín, Uhy
ZÚR
Nové
obce.
Hospozín, Dolní Kamenice, Uhy
ZÚR
Nové
obce.
Hospozín, Dolní Kamenice, Uhy
ZÚR
Nové
109
VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMEN V ÚZEMÍ
TYP
ŘEŠENÍ V ÚP
POPIS
ZxZ
Navrhovaný koridor ze ZÚR E01 – vedení VVN 400
KV TR Výškov – TR Řeporyje zasahuje do
zastavitelného území obce
ZxZ
Navrhovaný koridor ze ZÚR E02 - vedení 400 kV: TR
Výškov – TR Čechy Střed zasahuje do
zastavitelného území obce
ZxZ
Navrhovaný koridor ze ZÚR D098 – silnice
II/118:Zlonice, obchvat zasahuje do zastavitelného
území obce
ZxZ
Navrhovaný koridor ze ZÚR D130 – silnice II/236:
Smečno obchvat zasahuje do zastavitelného území
obce
ZxZ
Navrhovaný koridor ze ZÚR D010 – rychlostní
silnice R7 Jemníky – Hořešovice (hranice
Ústeckého kraje) zasahuje do zastavitelného území
obce
ZxZ
Navrhovaný koridor ze ZÚR D133 - silnice II/240:
Velvary, přeložka zasahuje do zastavitelného území
obce
ZxZ
Navrhovaný koridor ze ZÚR D032 – koridor silnice
I/16: úsek Slaný - Ješín zasahuje do zastavitelného
území obce
koridoru mimo zastavitelné území
obce.
obce.
obce.
obce.
obce.
obce.
obce.
LOKALIZACE
ZDROJ
VÝVOJ V
ČASE
Hořešovice, Hořešovičky,
Studeněves, Tuřany
ZÚR
Nové
Křovice, Zlonice
ZÚR
Nové
Dolín, Zlonice
ZÚR
Nové
Smečno
ZÚR
Nové
Studeněves
ZÚR
Nové
Velvary
ZÚR
Nové
Žižice, Slaný
ZÚR
Nové
110
STŘETY ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
TYP
ŽP
ŽP
ŽP
ŽP
POPIS
Vzdálenost 50 m od
okraje lesa zasahuje
do zastavitelného
území obce
VKP ze zákona
zasahuje do
zastavitelného území
obce
Regionální,
nadregionální ÚSES
zasahuje do
obce
zasahuje do
obce
LOKALIZACE
ZDROJ
VÝVOJ V
ČASE
Stanovení regulativ pro
výstavbu, která zasahuje do
vzdálenosti 50 m od okraje
lesa.
Beřovice, Bakov, Dřínov, Hrdlív, Jarpice, Kamenný Most,
Klobuky, Kobylníky, Kmetiněves, Knovíz, Ledce, Líský,
Malíkovice, Neuměřice, Páleč, Poštovice, Sazená, Kvíc,
Lotouš, Slaný, Dolín, Stradonice, Studeněves, Šlapanice,
Vraný, Zichovec, Zlonice, Břešťany, Vítov, Drnov
ÚHÚL
Přetrvávající
výstavbu ve významných
krajinných prvcích ze zákona.
Ledce, Slaný, Neuměřice, Tuřany – Byseň, Kokovice
VÚV, ÚP
Přetrvávající
výstavbu v regionálním,
nadregionálním ÚSES.
Klobuky, Kobylníky, Kmetiněves, Vraný
ZÚR
Nové
výstavbu v Přírodním parku
Džbán.
Drnek, Ledce, Líský, Malíkovice, Řisuty, Smečno,
Zichovec
AOPK
Přetrvávající
Povodí
Vltavy,st.p.
Nové
Přetrvávající
Povodí
Vltavy,st.p.
Nové
ŘEŠENÍ V ÚP
Červený potok
Řisuty, Studeněves, Slaný, Žižice
Zlonický potok
Skůry, Hořešovice, Zlonice, Tmáň
ŽP
Záplavové území Q100
zasahuje do
obce
výstavbu objektů
v záplavovém území Q100.
Knovízský potok
Knovíz, Neuměřice, Podlešín
Vranský potok
Poštovice
ŽP
Aktivní zóna
záplavového území
zasahuje do
výstavbu objektů v aktivní
zóně záplavového území.
Bakovský potok
Dřínov, Královice, Plchov, Pozdeň, Sazená
Červený potok
Řisuty, Slaný, Žižice
111
obce
Knovízský potok
Knovíz, Neuměřice
Bakovský potok
Dřínov, Hobšovice, Královice, Plchov, Pozdeň
ŽP
ŽP
GH
O
OP ropovodu zasahuje
do zastavitelného
území obce
OP vodních zdrojů
zasahuje do
obce
Poddolované území
zasahuje do
obce
Ochranné pásmo
hřbitova zasahuje do
obce
výstavbu objektů v OP
ropovodu.
Zlonický potok
Hobšovice, Zlonice
Ropovod Družba – Černuc
Mero a.s.
Přetrvávající
ÚP
Přetrvávající
Ropovod Ingolstadt – Poštovice, Pozdeň
výstavbu objektů v OP
vodních zdrojů.
Vraný, Smečno, Kvíc, Studeněves
Výstavbu na poddolovaných
územích podmínit inženýrskogeologickým průzkumem
nebo statickým posudkem.
Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Libovice,
Malíkovice, Neuměřice, Plchov, Podlešín, Pozdeň, Slaný,
Lotouš, Studeněves, Tuřany, Zvoleněves
Česká
geologická
služba
Přetrvávající
výstavbu v OP hřbitova.
Beřovice, Dřínov, Hobšovice, Skůry, Hořešovice,
Hospozín, Klobuky, Knovíz, Slaný, Smečno, Tuřany,
Vraný, Břešťany, Zvoleněves
Městský
úřad Slaný
Přetrvávající
Problémy, závady a střety v území pro 52 obcí (karty obcí) jsou podrobně uvedeny v Příloze č.5
112
2.6 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO ŘEŠENÍ
ÚZEMNÍCH PLÁNŮ
Územně plánovací dokumentace musí vytvořit předpoklady pro zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a
kulturních hodnot území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí.
Územně plánovací dokumentace má také za úkol stanovit limity využití území a zásady pro regulaci jeho funkčního a prostorového
uspořádání. Lze tedy konstatovat, že tyto úkoly, dané stavebním zákonem, plně pokrývají současné hlavní cíle a základní potřeby nutné pro
koordinaci dalšího rozvoje řešeného území. Zároveň by se tak mělo předejít chybám při realizaci nevhodné investiční výstavby, jejichž náprava
mnohdy znamená nadměrné náklady, event. trvalé ztráty.
2.6.1 OBECNÉ POŽADAVKY
■
Navrhnout zachování a respektování současného urbanisticko - architektonického výrazu existující zástavby v historických jádrech obcí,
která má všechny předpoklady, aby získala jako celek po citlivé obnově ještě větší estetickou hodnotu a možnosti využití.
■
Řešit architektonické a výtvarné uspořádání veřejných ploch ve městech a obcích.
■
Navrhnout opatření pro zlepšení stavu historicky a architektonicky cenných objektů.
■
Lokalizovat nové plochy pro bytovou výstavbu (individuální rodinné domy) v návaznosti na stávající zastavěné území měst a obcí.
■
Lokalizovat nové plochy pro služby a občanskou vybavenost.
■
Navrhnout zvýšení rekreačního využívání řešeného území formou turistiky, cykloturistiky, agroturistiky, rozvoj podnikatelských aktivit se
zaměřením na služby a cestovní ruch (ubytování, stravování).
■
Posoudit možnosti lokalizace nových ploch pro výrobu, sklady, služby a drobné podnikatelské aktivity, v rámci podpory rozvoje
podnikatelských záměrů velkých podnikatelských subjektů i drobných podnikatelů (využít pro tyto aktivity především stávající
zemědělské a průmyslové areály).
■
Řešit nevyhovující dopravní obslužnost některých stávajících obytných ploch.
113
■
Rozšířit stávající uliční systém o nové místní komunikace v kategorii C, tj. obslužné místní komunikace MO 8, MO 7, MOK 7,50 a MO 5,
a řešit možnosti pěší dopravy na stávajících místních komunikacích.
■
Navrhnout lokalizaci nových veřejně prospěšných staveb, zejména těch, které vyplývají z návrhu na řešení technické infrastruktury
(komunikace, vodovodní řady, kanalizační řady, plynovodní řady, trafostanice a další) a těch, které slouží jako nekomerční občanská
vybavenost.
■
Zachovat a začlenit chráněná území, územní systém ekologické stability, krajinnou, doprovodnou a liniovou zeleň v rámci programu
ochrany přírody a životního prostředí do celkové obnovy a budoucí tvorby krajiny v řešeném území.
■
Navrhnout možnost těžby v chráněných ložiskových území (jíly, štěrkopísky, černé uhlí, stopové a vzácné prvky).
2.6.2 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO ORP SLANÝ
Respektovat limity využití území:
Limity dopravní infrastruktury:
-
rychlostní silnice R7 s ochranným pásmem
silnice I. třídy s ochranným pásmem
silnice II. třídy s ochranným pásmem
silnice III. třídy s ochranným pásmem
místní a účelové komunikace
železniční tratě s ochranným pásmem
železniční vlečky
ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah letiště „Praha-Ruzyně“, „Panenský Týnec“, „Sazená“, „Vodochody“, „Slaný“
ochranné pásmo radaru Kbely, Lažany
cyklostezky, cyklotrasy, turistické trasy, hipostezky
Limity technické infrastruktury:
-
venkovní vedení elektrické energie VVN 400 kV s ochranným pásmem
venkovní vedení elektrické energie VVN 110 kV s ochranným pásmem
114
-
venkovní vedení elektrické energie VN 22 kV s ochranným pásmem
podzemní vedení elektrické energie VN 22 kV s ochranným pásmem
trafostanice s ochranným pásmem
VVTL plynovod s ochranným a bezpečnostním pásmem
VTL plynovod s ochranným a bezpečnostním pásmem
STL plynovod s ochranným pásmem
TGN kabely s ochranným pásmem
ochranné pásmo anodového uzemnění
ochranné pásmo katodové ochrany
technologické objekty zásobování plynem s ochranným a bezpečnostním pásmem
ropovod Ingolstadt s ochranným pásmem
ropovod Družba s ochranným pásmem
technologické objekty zásobování jinými produkty s ochranným pásmem
radioreléové trasy s ochranným pásmem
komunikační vedení s ochranným pásmem
vodovodní řady s ochranným pásmem
technologické objekty zásobování vodou s ochranným pásmem (vodojemy, úpravny vody)
kanalizačních řady s ochranným pásmem
technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod s ochranným pásmem (čistírny odpadních vod, čerpací stanice)
Limity vodohospodářské:
-
záplavová území Q005, Q020, Q100 (Vranský, Bakovský, Zlonický, Knovízský, Červený potok)
aktivní zóny záplavových území (Vranský, Bakovský, Zlonický, Knovízský, Červený potok)
manipulační plochy podél vodních toků
chráněná oblast přirozené akumulace vod
zranitelná oblast
vodní útvary povrchových, podzemních vod
vodní nádrže
povodí vodního toku, rozvodnice
vodní zdroje povrchové, podzemní vody s ochranným pásmem
Limity přírodní:
-
nadregionální biocentrum (NC 21)
nadregionální biokoridor (NK 54, NK 57)
115
-
regionální biocentrum (RC 1490, RC 1506, RC 1489, RC 1487, RC 1488, RC 532207)
regionální biokoridor (RK 1101, RK 1102, RK 1112, RK 1116, RK 1117, RK 1119)
lokální ÚSES
významné krajinné prvky (registrované, ze zákona)
oblast krajinného rázu
oblast krajinného typu
národní přírodní památka (NPP Bílichovské údolí, NPP Cikánský dolík)
přírodní park (Džbán)
přírodní památka (PP Na Pilavě, PP Ostrov u Jedomělic, PP Bohouškova skalka, PP Podlešínská skalní jehla, PP Smečno, PP
Smečenská rokle, PP Mokřiny u Beřovic, PP Hradiště, PP Slánská hora, PP Pod Šibenicí)
památné stromy
NATURA 2000 – Evropsky významná lokalita (EVL Byseňský potok, EVL Smradovna, EVL Červené dolíky, EVL Smečno, EVL
Malíkovická stráň, EVL Milská stráň, EVL Bílichovské údolí, EVL Vápnomilný bor u Líského)
lokalita výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (Smluvně chráněné území Červené dolíky - ochrana střevíčníku
pantoflíčku)
lesy ochranné, zvláštního určení, hospodářské
vzdálenost 50 m od okraje lesa
Limity zemědělské:
-
investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
bonitované půdně ekologické jednotky
biochory
Limity geologické:
-
dobývací prostory
chráněná ložisková území
ložiska nerostných surovin
poddolovaná území
sesuvná území
stará důlní díla
Limity hygienické:
-
oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší
staré zátěže území a kontaminované plochy
116
-
objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami
skládka
vymezené zóny havarijního plánování
Limity kulturní:
-
památková rezervace s ochranným pásmem (vesnická památková rezervace Třebíz)
památkové zóny s ochranným pásmem (městská památková zóna Slaný, Smečno, Velvary)
nemovité kulturní památky
urbanistické hodnoty
historicky významné stavby
architektonicky cenné stavby
významné stavební dominanty
území s archeologickými nálezy
místa významné události
významné vyhlídkové body
Limity ostatní:
-
objekty civilní ochrany
objekty požární ochrany
objekty důležité pro plnění úkolů Policie ČR
ochranné pásmo hřbitova
Zohlednit záměry ze Zásad územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje:
Koridory dopravy:
-
D010 – koridor rychlostní silnice R7 Jemníky – Hořešovice (hranice Ústeckého kraje)
D032 - koridor silnice I/16: úsek Slaný – Ješín
D098 – koridor silnice II/118:Zlonice, obchvat
D130 – koridor silnice II/236: Smečno obchvat
D133 - silnice II/240: Velvary, přeložka
117
Koridory nadzemního vedení elektrizační soustavy:
-
E01 – vedení VVN 400 kV TR Výškov – TR Řeporyje
E02 - vedení VVN 400 kV TR Výškov – TR Čechy Střed
Koridory ropovodu:
-
R01 – přípolož a zkapacitnění v koridoru (ropovod Družba)
R02 – koridor dálkovodu IKL (přípolož a zkapacitnění)
Zohlednit záměry z platné ÚPD města Slaný a platných ÚPD obcí ve správním území ORP Slaný.
118

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP SLANÝ

Transkript

Podobné dokumenty

zde ke stažení - Obec Stráž nad Nisou

Příroda a změny klimatu Já si dobře pamatuji půvabnou českou

Pozvánka - Náměšť nad Oslavou

Zamer prodeje pudy fodor