povrchová úprava

povrchová úprava
NEGATIVNÍ VLIVY POVRCHOVÝCH ÚPRAV
NA KONSTRUKČNÍ
MATERIÁLY
PDF ČASOPIS
■
SYSTÉM MANAGEMENTU KVALITY
Z POHLEDU INTEGROVANÉHO MANAGEMENTU A JEHO UPLATNĚNÍ V
OBLASTI POVRCHOVÝCH ÚPRAV
NORMY NEELEKTROLYTICKY NANÁŠENÝCH MIKROLAMELOVÝCH POVLAKŮ
ZINKU A HLINÍKU
NOVÉ PŘÍPRAVKY - TECHNOLOGIE - SLUŽBY
■
TECHNOLOGIE FLUORACE PLASTŮ PRO
ZVÝŠENÍ ADHEZE PŘI
LAKOVÁNÍ
ROČNÍK III.
■
DUBEN 2006
Vážení přátelé povrcháři,
říká se, že v životě je důležité zdraví a především ten život. A když nejde o něj, tak… tak se to vždy dá jistě vyřešit. Jde jen o to vědět jak.
Toto jednoduché a základní si uvědomujeme ještě více tehdy, když se těchto základů lidského snažení nedostává.
Pokud jde o zdraví či životní rozhodnutí, tam je to vědět jak opravdu těžké a chce to mít jistě ještě trochu toho štěstí.
Lehčí, i když kolikrát nesnadné, bývá rozhodování v práci a ve firmách. Zde je odpověď na to vědět jak ve vhodných a smysluplných technologiích,
nápadech a informacích.
Jedním z rychlých způsobů získání přehledu jsou bezesporu setkávání na řadě odborných akcích a výstavách.
Osobní kontakty a prezentace dotazů jsou stále přes všechny výhody všudy přítomnému internetu a informačních technologií nezastupitelné.
V technologiích je dokonce velice obtížná jiná forma jejich prodeje, neboť jsou to hodnoty myšlenek, zkušeností, výzkumu a vzdělanosti.
Na slovo úvodem je to již moc dlouhé a tak co jsem Vám to vlastně chtěl? No přeci pozvat Vás na Top technology Brno 2006 a akce pořádané Centrem technologických informací a vzdělávání.
Duben 2006
Tak hodně zdraví.
Viktor Kreibich
ZPRÁVY
NEGATIVNÍ VLIVY POVRCHOVÝCH ÚPRAV NA KONSTRUKČNÍ MATERIÁLY
DOC.ING. VIKTOR KREIBICH, CSC., ING. JAN KUDLÁČEK – FS ČVUT V PRAZE
Vzhledem k rozdílným způsobům zhotovování povrchových úprav a
především k negativním vlivům některých operací na upravovaný materiál je nezbytné velmi obezřetně rozhodovat o technologickém provedení
zvolené povrchové úpravy. Je nutné posoudit možná negativní ovlivnění
materiálů předúpravami povrchů (odmašťování, moření, tryskání) i parametry vlastní povrchové úpravy.
K častým potenciálním nebezpečím pro upravovaný materiál
v povrchových úpravách patří především poškození vodíkem. Ten vniká
do upravovaného materiálu při operacích moření a při všech katodických
procesech v elektrolytech. Atomární vodík difunduje do materiálu a pokud nedojde k jeho bezprostřednímu odstranění způsobuje zkřehnutí
tohoto materiálu.
K dalším negativním jevům patří teplotní ovlivnění materiálů. Pokud
teplota procesů povrchových úprav ovlivňuje upravovaný materiál (např.
žárové pokovení vysokopevnostních ocelí) může dojít ke změně jejich
mechanických vlastností ale i k deformacím.
Podstatně ovlivnit vlastnosti materiálu může jejich vnitřní pnutí (např.
procesy tryskání, návary, smaltováním). Především tvar tryskacího prostředku a parametry tryskání ovlivňují zpevnění povrchových vrstev, ale i
negativní iniciaci trhlin i deformace materiálu.
Přihlédnout je nutné i k nebezpečí plynoucí z nedokonalého odstranění chemikálií a vody po procesech povrchových úprav, ale i k možnému
koroznímu poškození nevhodnou povrchovou úpravou.
POŠKOZENÍ OCELÍ VYVOLANÉ VODÍKEM
Při procesech povrchových úprav především při moření v kyselinách
nebo při galvanických procesech vzniká následkem chemických, resp.
elektrochemických procesů vodík, jehož určitá část může difundovat do
materiálu. Vodík může vnikat do materiálu i při použití nevhodných procesních kapalin (omílání, obrábění), ale i při korozi materiálu.
DUBEN 2006
Vodíkové poškození se může objevit jako důsledek působení jednak
plynného prostředí, jednak elektrolytů. Při korozi v elektrolytech na katodických místech vzniká vodík ve stavu zrodu, který může difundovat do
krystalové mřížky kovu (na rozdíl od molekulárního vodíku, který difunduje do kovu velmi obtížně), kde způsobuje tzv. vodíkové zkřehnutí materiálů (obr. č. 1). Příčinou je pružná deformace mřížky intersticiálním vodíkem. Někdy bývá zkřehnutí připisováno tvorbě nestabilních a křehkých
hydridů.
Vedle zkřehnutí materiálu se navodíkování může projevit vznikem tzv.
zbržděných lomů, ke kterým dochází náhle po určité době zatížení při
napětí nižším než mez kluzu. Vodíkové ionty (protony) jsou v kovu zachycovány v tzv. vodíkových pastech (fázová rozhraní, vměstky, shluky
dislokací, vakance, mikropóry apod.), kde rekombinují na molekulární
vodík. Objem molekuly vodíku je však podstatně větší něž celkový objem
obou atomů vodíku. Protože molekulární vodík nemůže z materiálu difundovat, jeho tlak stoupá a vznikají stále se zvětšující dutiny. Tento
proces končí tvorbou puchýřů nebo delaminací celých velkých ploch
kovu. V místech lomu jsou póry, které rozrušení materiálu způsobily,
vyznačeny bílými kruhovými skvrnami s hladkou a lesklou vnitřní plochou
(„rybí oka“).
Vedle teploty a množství pronikajícího vodíku je
intenzita zkřehnutí závislá i na chemickém složení a struktuře kovové
matrice.
U materiálu za předpětí (např. u předepnutého šroubu) se nejprve vytvoří mikrotrhlinka na povrchu. Vysoká koncentrace napětí na špičce
trhlinky přitahuje atomy vodíku. Trhlinky za působení síly předpětí a
působení vodíku se dále zvětší. Vzniká nová špička napětí, která způsobuje zkřehnutí materiálu. Pokud již zbývající průřez materiálu sílu předpětí neunese, dochází k náhlému lomu. Atom vodíku je podstatně menší
než atom železa, proto velice dobře proniká do mřížky a má tendenci
dostávat se do míst s vnitřním tahovým napětím. Tam pak může koncentrace vodíku kohezi kovové mřížky místně oslabit nebo tvorbou hydridů
způsobit zkřehnutí materiálu. ►
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 1
VLIV ÚPRAVY POVRCHU ELOXOVÁNÍM NA PEVNOSTNÍ
Ohřátím,
které
rychlost
difuze
atomů vodíku do
kovové
mřížky
urychlí, lze určité
rozdíly koncentrací
vyrovnat, nebezpečí
zkřehnutí materiálu
se sníží a vodík
může dokonce z
kovu uniknout.
HODNOTY MATERIÁLŮ
Obr. č. 1. Schematické zobrazení dějů v mikrostruktuře materiálu při
poškozování vodíkem.
Vodíkovou křehkost lze odstranit vyžíháním po dobu 1 – 8 hodiny na
teplotě 200 - 230 °C. Teplota 150 - 200 °C je i limitní teplotou pro vznik
vodíkové křehkosti. Vodík rekombinovaný ve vodíkových pastech již
nelze žádným způsobem odstranit.
Velikost vnitřního napětí je v přímé souvislosti s mechanickými vlastnostmi kovové součásti. Zkušenost ukazuje, že oceli od pevnosti 1000
N/mm2 mohou pronikajícím vodíkem zkřehnout. V této kritické oblasti se
nacházejí např. pevnostní šrouby, podložky z pružinové oceli, pojistné
kroužky hřídelí a nábojů, ale i ocelové součásti, které byly zpracovány
tvářením za studena extrémním způsobem.
Vodíkové poškození je nebezpečné nejen pro vlastní upravovaný materiál ale zpětně i pro samotné povrchové úpravy. Při nižších teplotách je
vodík méně rozpustný a tak se volné atomy či ionty začnou z materiálu
částečně uvolňovat. Na obr. č. 2 jsou zobrazena poškození povlaku
galvanického zinku a práškového plastu vlivem úniku vodíku z materiálu.
Některé povlaky propouštění vodíku při odvodíkování zpomalují (Zn) a
některé mu zcela zabraňují (smalty, plasty).
Anodická oxidace hliníku zásadně mění vlastnosti materiálu na jeho
povrchu a umožňuje hliník použít za podmínek, kdy by jeho aplikace
v základním stavu bez povrchové úpravy nebyla možná. Jde především
o zvýšení korozní odolnosti i výrazné změny vzhledu (barevné eloxování), pozitivní změny otěruvzdornosti, tvrdosti a elektroizolačního odporu.
Vliv anodické oxidace jako povrchové úpravy na hliníkových slitinách
se však projevuje negativně z hlediska snížení pevnostních hodnot
materiálu a to především v aplikacích, kde je výrazný vliv povrchu součásti. Parametry meze kluzu, meze pevnosti, modulu pružnosti jsou
ovlivněny poměrně málo (do 3%), zato parametry únavové pevnosti jsou
ovlivněny výrazně (až o 25%).
Z těchto důvodů byl sledován vliv eloxování na pevnostní (statické a
únavové) hodnoty materiálů. Zkušební tyče byly podrobeny pevnostní
zkoušce materiálu tahem a zkouškám cyklickým. Ploché zkušební vzorky
vyrobené v souladu s normou z pevnostní slitiny hliníku 2024-T3 byly
rozděleny do čtyř skupin. Prvá skupina byla ponechána bez povrchové
úpravy. Druhá skupina byla eloxována v kyselině chromové na tloušťku
povlaku 2 µm. Třetí a čtvrtá skupina byla eloxována v kyselině sírové na
tloušťku povlaku 10 a 2µm.
Některé z výsledků sledování vlivu různých lázní i různých tloušťek při
eloxování na vlastnosti materiálů jsou zobrazeny na následujících grafech.
Na obr. č. 3. graf ukazuje na nepatrné snížení pevnosti eloxovaných
vzorků při tahových zkouškách. Na obr. č. 4. je patrné podstatnější snížení pevnosti eloxovaných vzorků při únavovém namáhání.
pevnost v
tahu
[MPa]
500
490
480
470
Některá z opatření k odstranění příčin vodíkové křehkosti:
změna polarity při elektrolytickém odmašťování, resp. zavedení reverzních zdrojů (zboží je střídavě anodou / katodou)
náhrada elektrolytického odmašťování čištěním za pomoci ultrazvuku
omezení doby moření (z cca 3 – 4 hodin na 10 minut) otryskáním okují
před mořením před žárovým zinkováním
změna elektrolytů v galvanotechnice (nebezpečí navodíkování je menší u elektrolytů kyanidových, velké u elektrolytů slabě kyselých)
460
450
440
430
420
410
400
bez úpravy
kys. chromová kys. s?rov? 10µmkys. s?rov? 2µm
2µm
povrchová úprava
Obr. č. 3. Grafické porovnání změny pevnostních vlastností materiálů
po eloxování.
(Ověřeno na zkušebním zařízení UTS 250.4 Aero Vodochody).
mez únav y
[MPa]
140
130
120
110
100
a)
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
bez úpravy
kys. chromová kys. s?rov? 10µm kys. s?rov? 2µm
2µm
pov rchov á úprav a
b)
Obr. č. 2. Ukázky vlivu vodíku unikajícího z materiálu na destrukci povlaků:
a) z práškového plastu při vytvrzování – polymeraci při 200 °C/ 20 min.
b) z galvanického zinku po odvodíkování - při 200 °C/1 hod
DUBEN 2006
Obr. č. 4. Grafické porovnání změny únavových vlastností materiálu
po eloxování.
(Měřeno na pulsátoru VFP 20, SVUM Praha σn= 2 MPa, Fn= 111N,
ƒ= 106Hz).
Provedené zkoušky (ve spolupráci s podniky z letecké výroby) potvrdily nutnost eloxování v chromových eloxačních lázních u materiálů cyklicky namáhaných, přestože tato lázeň představuje větší zátěž pro životní i
pracovní prostředí. Na základě potvrzení těchto zjištění a v souladu
s vývojem této technologie u předních světových firem byly zavedeny
tyto technologie i u leteckých výrobců v ČR. █
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 2
SYSTÉM MANAGEMENTU KVALITY Z
POHLEDU INTEGROVANÉHO MANAGEMENTU A JEHO
UPLATNĚNÍ V OBLASTI POVRCHOVÝCH ÚPRAV
ING. JAROSLAV SKOPAL, CSC. – ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT
ÚVOD
Uplatnění základní obecně platné technické
normy kterou je ČSN EN ISO 9001:2001 „Systémy managementu jakosti – Požadavky“, se
v organizacích setkávalo a setkává s řadou
specifických problémů.
Specifičnost je nejen v chápání výrazů a
termínů uvedených v jednotlivých technických
normách řady ISO 9000:2000, ale i v obsahu
naplnění jednotlivých kapitol a článků uvedených v základní technické normě.
STAVBA A ČLENĚNÍ ISO
9001:2000
Lokální pohled na ISO 9001:2000 vedl její
tvůrce, což je mezinárodní technická komise
ISO/TC
176
„Prokazování
kvality“
k vypracování technických norem podpůrných
technologii, které jsou obecně označovány
jako technické normy řady 10000.
Tyto technické normy stanovují v návaznosti
na ISO 9001:2000 metodiku pro oblast metrologické konfirmace, statistických metod, programu kvality, příručku kvality, spokojenosti
zákazníka, ekonomických přínosů kvality a
řady dalších možno říci vertikálně uspořádaných požadavků.
STRATEGICKÉ DÍLČÍ CÍLE A NÁSTROJE STRATEGIE UDRŽITELNÉHO
ROZVOJE V
ČR
• rozvíjet a všestranně podporovat ekonomiku založenou na znalostech a dovednostech a zvyšování konkurence schopnosti průmyslu, zemědělství a služeb,
• zajistit na území ČR dobrou kvalitu všech
složek životního prostředí a fungování jejich základních vazeb a harmonické vztahy mezi ekosystémy, v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat
přírodní bohatstvím ČR tak, aby mohlo
být předáno příštím generacím a zachovat a nesnižovat biologickou rozmanitost,
• systematicky podporovat recyklaci, včetně stavebních hmot (snižujících exploataci krajiny a spotřebu importovaných surovin),
• podporovat rozvoj veřejných služeb a sociální infrastruktury.
KVALITA Z
POHLEDU UDRŽITELNÉ-
HO ROZVOJE
Kvalita definovaná jako stupeň splnění požadavků, (potřeb nebo očekávání, které jsou
stanoveny, obecně se předpokládají nebo jsou
závazné) souborem inherentních charakteristik
(rozlišujících vlastností) vstupuje stále více do
oblasti systémů managementu. Tento vstup,
vytváří předpoklady pro systémové využití
kvality, na všech úrovních managementu
organizací. Technickou normou vymezená
forma přístupu k systémům managementu
kvality umožňuje nastavit univerzální kontrolní
mechanizmus kvality, integrovat jednotlivé
managementy a sledovat synergetické efekty,
které je možné integrací dosáhnout.
Základní požadavky na systémy managementu kvality jsou náplní technických norem
určených pro tento obor a dokumentů vydávaných v působnosti mezinárodní ISO a evropské EN.
DUBEN 2006
STRUKTURA TECHNICKÝCH NOREM
A JEJICH PODPORA UDRŽITELNÉMU
ROZVOJI V OBLASTI KVALITY
Technické normy představují vždy optimální
a všeobecně přijatelné technické řešení, přirozeně s ohledem na dosažený stupeň rozvoje
vědy a techniky.
Technické normy jsou obecně nezávazné
dokumenty, ale jejich nerespektování může
vést ke ztrátě konkurenceschopnosti produktů.
Přispívají
• k udržitelnému rozvoji optimalizací procesů, spotřeby surovin, energie, práce,
• významně přispívají k rozvoji hospodářství a tím i ke zvyšování ekonomické
úrovně společnosti,
• vymezují současně prostor pro bezpečné
podnikání ochraňující společnost před
nepříznivými účinky lidské činnosti.
•
Tím pomáhají k vytváření a udržování rovnováhy ve společnosti a jsou jedním
z prostředků zvyšování odpovědnosti celé
společnosti ve vztahu k budoucím generacím.
Pro úplnost uvedeného přehledu je možné
dodat.
Kvalita definovaná jako stupeň splnění požadavků (potřeb nebo očekávání, které jsou
stanoveny, obecně se předpokládají nebo jsou
závazné) souborem inherentních charakteristik
(rozlišujících vlastností) vstupuje stále více do
oblasti systémů managementu. Tento vstup
vytváří předpoklady pro systémové využití
kvality na všech úrovních managementu
organizací. Technickou normou vymezená
forma přístupu k systémům managementu
kvality umožňuje nastavit univerzální kontrolní
mechanizmus kvality, integrovat jednotlivé
managementy a sledovat synergetické efekty,
které je možné integrací dosáhnout.
Základní požadavky na systémy managementu kvality jsou náplní technických norem
určených pro tento obor a dokumentů vydávaných v působnosti mezinárodní ISO a evropské EN (technických norem kvality).
Postupné uplatňování technických norem
vymezujících požadavky na kvalitu v řadě
organizací s různým oborovým zaměřením,
bylo zdrojem řady podnětů při jejich pravidelných revizích a zároveň vytvořilo předpoklady
pro tvorbu dokumentů a technických norem
kvality pro jednotlivé obory. Příkladem je automobilový průmysl, zdravotnictví, potravinové
řetězce, vzdělávání atp.
Využívání technických norem kvality,
zejména při certifikaci systému managementu
kvality, která je základním předpokladem při
odstraňování chaotičnosti při řízení organizací,
je možné považovat ze jeden z příspěvků
k udržitelnému rozvoji.
Dalším
stejně
důležitým
příspěvkem
k udržitelnému rozvoji je, sledování spokojenosti zákazníka s produktem, na základě
důsledně uplatňovaného procesního přístupu
ve výrobě, který současná koncepce technických norem kvality sleduje. Požadavkem na
produkt, který je výsledkem procesu, pokud
je hodnocen z pohledu kvality je nejen technologičnost jeho konstrukce, přesnost, spolehlivost, ale i jeho optimální životnost s ohledem
na předpokládaný průběh technického rozvoje
v oboru v kterém je realizován.
Nelze opomenout přínos technických norem
podpůrných technologii systému managementu kvality, které byly vypracovány s cílem
sledování spokojenosti zákazníka jsou jedním
z nástrojů při jejím prokazování shody a to ať
jsou vypracovány mezinárodní technickou
komisí „Management kvality“ nebo komisí
„COPOLCO“. Tyto technické normy se na
udržitelném rozvoji podílejí nezbytně nutnou
nejen dynamikou svoji obsahové náplně, ale i
detailností propracovanosti svoji informační
základny.
Zbývá dodat ještě několik slov k mezioborovému uplatnění technických norem kvality.
Jednotlivé kapitoly těchto technických norem
doplňují obsah nejen řady výrobkových technických
norem ale i technických norem
určených pro Posuzování shody, které určují
základní požadavky pro umístění značky CE
na výrobek a konečně jsou nedílnou součástí
některých Směrnic EU.
Z uvedeného je zřejmé, že jedním z přínosů
technických norem k udržitelnému rozvoji je
jejich kompatibilita. Jako příklad je možné
uvést technické normy kvality
a posuzování shody. Tvorba souboru technických norem pro posuzování shody
ISO/CASCO je založena nejen na terminologické základně technických norem kvality, ale i
na obsahové náplni výchozí technické normy
pro posuzování kvality, kterou je ISO
9001:2000.
SYNERGIE V
OBLASTI TECHNIC-
KÝCH NOREM GEOMETRICKÝCH
SPECIFIKACÍ PRODUKTŮ
(GPS) A
POVRCHOVÝCH ÚPRAV
Pro tuto oblast jsou vymezeny technické
normy v Masterplánu GPS a to mezi doplňujícími technickými normami v části 6 a 7. Jsou
to následující technické normy:
POKOVOVÁNÍ
A NANÁŠENÍ POVLA-
KŮ
ISO 4524-1:1985 zavedena jako ČSN ISO
4524-1:1994 (03 8519) Kovové povlaky. Zkušební metody pro elektrolyticky vyloučené
povlaky ze zlata a jeho slitin. Část 1: Stanovení tloušťky povlaku
ISO 7668:1986 dosud nezavedena: Anodized
aluminium and aluminium alloys – Measurement of specular reflectance and specular
gloss at angles of 20 degrees, 45 degrees, 60
degrees or 85 degrees
ISO 7759:1983 dosud nezavedena: Anodizing
of aluminium and its alloys –Measurement of
reflectivity characteristics of aluminium surfaces using abridged goniophotometer or goniophotometer
ISO 9220:1988 zavedena jako ČSN EN ISO
9220:1997 (03 8187) Kovové povlaky - Měření
tloušťky povlaku - Metoda rastrovacím elektronovým mikroskopem ►
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 3
NÁTĚRY
ISO 8503-2:1988 zavedena jako ČSN EN ISO
8503-2:1996 (03 8323) Příprava ocelových
podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Charakteristiky drsnosti
povrchu otryskaných ocelových podkladů
- Část 2: Hodnocení profilu povrchu
otryskané oceli komparátorem
ISO 8503-3:1988 zavedena jako ČSN EN ISO
8503-3:1997 (03 8323) Příprava ocelových
podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Charakteristiky drsnosti
povrchu otryskaných ocelových podkladů
ISO 2808:1997 zavedena jako ČSN EN ISO
2808:2000 (67 3061) Nátěrové hmoty - Stanovení tloušťky nátěru
ISO 8503-1:1988 zavedena jako ČSN EN ISO
8503-1:1996 (03 8323) Příprava ocelových
podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Charakteristiky drsnosti
povrchu otryskaných ocelových podkladů
- Část 1: Specifikace a definice pro hodnocení otryskaných povrchů s pomocí ISO
komparátorů profilu povrchu
- Část 3: Postup kalibrace ISO komparátorů profilu povrchu a stanovení drsnosti profilu povrchu mikroskopem
ISO 8503-4:1988 zavedena jako ČSN EN ISO
8503-4:1997 (03 8323) Příprava ocelových
podkladů před nanesením nátěrových hmot a
obdobných výrobků - Charakteristiky drsnosti
povrchu otryskaných ocelových podkladů
- Část 4: Postup kalibrace ISO komparátorů profilu povrchu a stanovení drsnosti profilu povrchu profilometrem. █
NORMY NEELEKTROLYTICKY NANÁŠENÝCH MIKROLAMELOVÝCH POVLAKŮ ZINKU A HLINÍKU
ING. VRATISLAV HLAVÁČEK, CSC., SVÚM A.S. PRAHA
NEELEKTROLYTICKY NANÁŠENÉ POVLAKY S
MIKROLAMELAMI
ZINKU A HLINÍKU
V Evropě se nejčastěji používají technologie Delta-MKS (MikroschichtKorrosionsschutz-System) a Delta-Protekt německé firmy Dörken MKSSysteme GmbH & Co. KG (skupiny Ewald Dörken AG) původem od
Magni Industries (USA) a technologie Dacromet a Geomet francouzské
firmy Dacral S.A. (Dacromet pro obsah CrVI již nevyhovuje směrnici EU)
původem od Metal Coatings International (USA). Dále se používají technologie Zintek a Techseal od německé firmy Kunz GmbH. Ve Francii
působí ještě firma Magni Europe, pobočka již zmíněné Magni Industries.
V poslední době dochází k velkému rozšíření povlaků s neelektrolyticky nanášenými mikrolamelami zinku a hliníku. Tento druh povrchové
úpravy je zvláště rozšířený u spojovacích součástí, různých drobných
součástí, pružin a tvářených dílů (výlisků a výkovků) především pro
automobilový průmysl. U odlitků je tato povrchová úprava méně užívaná.
MEZINÁRODNÍ A NÁRODNÍ NORMY
Uvedená povrchová úprava je v současné době již normalizovaná.
V roce 2000 byla vydána mezinárodní norma a v roce 2001 byla tato
norma přijata jako národní. Jedná se o normu ČSN EN ISO 10683 Spojovací součásti - Neelektrolyticky nanášené povlaky ze zinkových mikrolamel. Dále byla v roce 2003 vydána evropská norma a v roce 2004 byla
přijata jako národní, norma ČSN EN 13858 Ochrana kovů proti korozi Neelektrolyticky nanášené mikrolamelové povlaky zinku na součástech
ze železa nebo z oceli. Pro vojenské účely existuje norma MIL-C-87115A
Coating, Immersion Zinc Flake / Chromate Dispersion. Dále existují
předpisy VDA (Svazu německého automobil. průmyslu) a výrobců automobilů a příslušenství.
Tato povrchová úprava zároveň vyhovuje směrnici EU 2000/53/EC,
zabývající se výrobou a recyklací automobilů s ohledem na ochranu
zdraví a životního prostředí. Jedná se o používání těžkých kovů – olova,
rtuti, kadmia, niklu a šestimocného chromu.
Předmětem norem ČSN EN ISO 10683 a ČSN EN 13858 je stanovení
požadavků na tlouštku, odolnost proti korozi a mechanické a fyzikální
vlastnosti neelektrolyticky nanesených povlaků ze zinkových mikrolamel
na ocelových spojovacích součástech s metrickými závity.
Neelektrolyticky nanášený povlak ze zinkových mikrolamel (s nebo
bez integrovaného maziva) je povlak, který se vytváří nanášením suspenze zinkových a hliníkových mikrolamel a vhodného pojiva na povrch
spojovací součásti. Působením tepla (vytvrzováním) dochází ke spojování mezi mikrolamelami a pojivem, čímž se vytváří anorganický povlak
povrchu, který je dostatečně elektricky vodivý pro zajištění katodické
ochrany. Povlak nemusí obsahovat chromáty.
Charakteristickým jevem u tohoto povlaku je to, že během procesu povlakování se nevyvíjí žádný vodík, který by mohl být absorbován spojovacími součástmi. Proto mají být k předběžné úpravě čištěním použity
metody, které nevyvíjí vodík ve stavu zrodu (např. čištění tryskáním),
čímž je zamezeno v postupu přípravy povrchu vzniku nebezpečí vodíkové křehkosti.
Jestliže jsou použity metody čištění, které by mohly vést k absorpci
vodíku do upravovaného povrchu (elektrolytické odmašťování, moření),
pak pro spojovací součásti s tvrdostí nad 365 HV musí být potvrzeno, že
proces je řízen z hlediska vodíkové křehkosti. Toto může být zjištěno na
základě zátěžové zkoušky podle ISO 15330.
Je třeba poznamenat, že neelektrolyticky nanesený povlak ze zinkových mikrolamel má vysokou propustnost vodíku. Ten je, pokud byl
absorbován před procesem povlakování, vylučován v průběhu vytvrzování, resp. odvodíkování.
Tloušťka povlaku, která může být nanesena na metrický závit,
v závislosti na závitu spojovací součásti a poloze tolerančního pole (g, f,
e pro vnější závity, G pro vnitřní závity) je uvedena v tabulce 1.
Tab. 1 Maximální tloušťky povlaku metrických závitů šroubů a matic M 6 až M 33
Rozteč
závitu
P
Jmenovitý
průměr závitu
d
[mm]
1
1,25
1,5
1,75
2
2,5
3
3,5
[mm]
6, 7
8
10
12
14, 16
18, 20, 22
24, 27
30, 33
Vnitřní závit
Toleranční pole
G
[µm]
6
7
8
8
9
10
12
13
Povlak nesmí způsobit překročení nulové čáry (základní rozměr)
v případě vnějších závitů, ani nesmí klesnout pod tuto čáru v případě
vnitřních závitů.
Jestliže mají být povlakovány spojovací součásti s metrickým závitem
se stoupáním menším než 1 mm (< M6), je požadována zvláštní dohoda
mezi dodavatelem a odběratelem.
DUBEN 2006
Maximální tloušťka povlaku
Vnější závit
Toleranční pole
Toleranční
g
pole f
[µm]
[µm]
6
10
7
10
8
11
8
12
9
13
10
14
12
15
13
17
Toleranční
pole e
[µm]
15
15
16
17
17
20
21
22
Tloušťka povlaku může být měřena magnetickými nebo rentgenovými
metodami. V případě sporu musí být referenční zkouškou mikroskopická
metoda popsaná v normě EN ISO 1463. Měřené plochy, které mají být
použity pro měření tloušťky, jsou uvedeny na obrázku 1. ►
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 4
NORMY A SPECIFIKACE VÝROBCŮ AUTOMOBILŮ A
Obr. 1 Měřené plochy
pro měření tloušťky povlaku
na závitových spojovacích
součástech
PŘÍSLUŠENSTVÍ
K hodnocení jakosti povlaku se používá zkouška neutrální solnou mlhou podle ISO 9227. Zkouška se provádí na povlakovaných součástech.
Po této zkoušce s dobou trvání podle tabulky 2 nesmí být viditelné napadení základního kovu (červenou) korozí železa.
Tab. 2 Doba trvání zkoušky ( zkouška neutrální solnou mlhou)
Minimální místní tloušťka povlaku
(jestliže je stanovena odběratelem)
Doba
trvání
zkoušky
[h]
Povlak s chromátem
(flZnyc) [ µm ]
Povlak bez chromátu
(flZnnc) [ µm ]
240
480
720
960
4
5
8
9
6
8
10
12
Označení povlaku spojovacích součástí a součástí ze železa nebo
oceli s neelektrolyticky naneseným povlakem ze zinkových mikrolamel je
uvedeno na následujících příkladech.
A)
PŘÍKLADY OZNAČENÍ POVLAKŮ SPOJOVACÍCH SOUČÁSTÍ
PODLE ČSN EN ISO 10683
Šroub se šestihrannou hlavou dle ISO 4014 o velikosti M12, dlouhý 80
mm, třídy pevnosti 10.9 bez povrchové úpravy je označen následovně:
Šroub se šestihrannou hlavou ISO 4014 - M12 x 80 - 10.9
Stejný šroub se šestihrannou hlavou ISO 4014 - M12 x 80 - 10.9, s
neelektrolyticky naneseným povlakem ze zinkových mirolamel - flZn, s
požadovanou dobou trvání zkoušky solnou mlhou 480 h, je označen
následovně:
Šroub se šestihrannou hlavou ISO 4014 - M12 x 80 - 10.9 - flZn - 480
h
Jestliže je požadován povlak s integrovaným mazivem, k označení
musí být po značce pro povlak ze zinkových mikrolamel doplněno písmeno L následovně:
Šroub se šestihrannou hlavou ISO 4014 - M12 x 80 - 10.9 - flZnL - 480
h
Jestliže je požadován povlak s dodatečně přidaným mazivem (vnější
mazivo), písmeno L musí být doplněno na konec označení následovně:
Šroub se šestihrannou hlavou ISO 4014 - M12 x 80 - 10.9 - flZn - 480
h-L
Je-li to nutné, používá se pro povlak ze zinkových mikrolamel - flZn
upřesňující označení flZnnc (bez chromátu) nebo flZnyc (s chromátem).
B)
PŘÍKLADY OZNAČENÍ POVLAKŮ SOUČÁSTÍ ZE ŽELEZA NEBO
ČSN EN 13858
OCELI PODLE
Mikrolamelový povlak zinku - flZn, odolávající solné mlze po dobu
nejméně 480 h bez vzniku rzi se označí:
flZn 480
Mikrolamelový povlak zinku, odolávající solné mlze po dobu nejméně
480 h bez vzniku rzi, který má minimální tloušťku 8 µm, se označí:
flZn 480 - 8 µm
Mikrolamelový povlak zinku, odolávající solné mlze po dobu nejméně
480 h bez vzniku rzi, u něhož se dává přednost povlaku neobsahujícímu
chrom - nc a požaduje se specifikovat minimální tloušťku povlaku 8 µm,
se označí:
flZn 480 nc - 8 µm
Pro stejný povlak obsahující chrom se se používá označení yc.
Proces povlakování nesmí nepříznivě ovlivnit mechanické a fyzikální
vlastnosti spojovacích součástí stanovené v příslušných normách ISO.
Jedná se o vzhled, teplotní odolnost, tažnost, přilnavost a soudržnost,
katodickou ochranu a vztah krut / tah (jen pro povlaky s integrovaným
mazivem nebo dodatečně přidaným mazivem). Výsledky zkoušek uvedených vlastností jsou využívány ve vztahu mezi výrobcem a odběratelem (blíže viz norma ČSN EN ISO 10683).
DUBEN 2006
Všichni přední světoví výrobci automobilů a příslušenství mají své
vlastní normy a specifikace navazující na shora uvedené mezinárodní
normy. Jako příklad lze uvést normu pro povrchové úpravy spojovacích
součástí společnosti Ford s označením WX 100 – Worldwide Fastener
Standard.
V následující tabulce jsou uvedeny specifikace výrobců automobilů,
tzv. „Velké trojky“. Jsou v ní zastoupeny mikrolamelové povlaky Zn a Al
bez šestimocného chromu Geomet od firmy Dacral S.A., Magni od firmy
Magni Europe a Delta-Tone, Delta-Seal a Delta-Protekt od firmy Dörken
MKS-Systeme GmbH & Co. KG.
Ford
WSS-M21P39-A1 (S430)
WSS-M21P39-A2
WSS-M21P39-A3
WSS-M21P36-A4
WSS-M21P36-A5
WSS-M21P36-A6
WSS-M21P13-A1
WSS-M21P178
WSS-M21P37-A1 (S439)
WSS-M21P40-A1,A2
(S440)
WSS-M21P37-A2 (S441)
WSS-M21P42-A1
WSS-M21P42-A2
WSS-M21P42-A3 (S442)
WSD-M21P11-B2 (S307)
Geomet + Plus ML
Geomet + Plus
Geomet + GeoBlack 147
Geomet + PlusML
Geomet + Plus
Geomet + Plus L
Geomet
Geomet
Magni 565
Magni 560
Magni B06 + P04
Delta Protekt KL100 + Delta Seal GZ
Silver
Delta Protekt KL100 + Delta Seal GZ
Black
Delta Protekt KL100 + Delta Protekt
VH 302 GZ
Delta Tone 9000 + Delta Seal Silver
Daimler-Chrysler
PS-5873L
PS-5873P
PS-10633 (neplatí
pro spojovací součásti)
DBL 9440 and 8440
GENERAL MOTORS
GMW 3359
GM 4707
GM 7111M
GM 7113M
GM 7114M
GME 00255
GM 273M
Geomet + Plus L nebo GeoBlack 147
Geomet + Plus nebo Plus L
Geomet + Sealer, Magni 565
Delta Protekt KL100 + Delta Protekt
VH300
Delta Protekt KL100 + Sealer
Geomet + Plus L
Magni B06 + P06 nebo A4
Geomet + Plus ML nebo GeoBlack
147, Magni 565
Delta Protekt KL100 + Delta Seal GZ
Magni 560
Magni 511, Delta Tone 9000 + Delta
Seal Silver
Magni 560
Magni 565
Delta Tone 9000 nebo Delta Protekt
KL100 + Sealer
Magni 109
Tab.3 Specifikace mikrolamelových povlaků Zn a Al bez šestimocného chromu ►
ZÁVĚR
Příspěvek byl zpracován za účelem seznámení odborné veřejnosti
s normami neelektrolyticky nanášených mikrolamelových povlaků Zn a
Al. Při jeho zpracování byly využity texty norem ČSN EN ISO 10683,
ČSN EN 13858, firemní literatura a prospekty společností Dörken MKSSysteme GmbH & Co. KG, Dacral S.A., Kunz GmbH a Magni Europe.
Autor článku, ve spolupráci s pracovníky Centra technologických informací a vzdělávání – CTIV na Ústavu strojírenské technologie FS
ČVUT v Praze, přednese další podrobnosti v rámci akce Dny nových
technologií na ČVUT – Problematika šestimocného chromu
v povrchových úpravách dne 24.4. 2006 v Praze a 17.5. 2006 v Brně. █
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 5
TECHNOLOGIE FLUORACE PLASTŮ PRO ZVÝŠENÍ ADHEZE PŘI LAKOVÁNÍ
ING. JIŘÍ LONSKÝ – LONTECH, BÝŠŤ
Firma FLUOR TECHNIK SYSTEM vyvinula a patentovala technologii
fluorace plastových materiálů a součástí pro úpravu povrchového napětí
(zvýšení adheze) nezbytnou pro další povrchové úpravy.
Zvláště v automobilovém průmyslu je běžné používání polymerních
materiálů s nízkým povrchovým napětím pro vytváření tvarově náročných
3D výrobků. Fluorace způsobila důležitou změnu v technologii povrchových úprav a umožnila zajistit vysokou kvalitu i ochranu životního prostředí při snížení výrobních nákladů.
Fluorace je metoda přípravy polyolefínů tak, že následná povrchová
úprava je provedena pouze v jedné vrstvě bez použití podkladové vrstvy,
vazebních činidel nebo podobných materiálů.
Při provádění povrchových úprav v jedné vrstvě vznikají následující
úspory:
• Úspora nákladů na podkladové vrstvy
• Snížení výrobních nákladů v lakovně vzhledem k nižším investicím
na budovy a výrobní zařízení, nižší náklady na pracovní sílu i provoz.
Neošetřená součást
Navíc je třeba vyzdvihnout aspekt ochrany životního prostředí vzhledem ke snížení potřeby barev na vytvoření podkladových vrstev.
Fluorace umožňuje použití levných a moderních polyolefínů pro širokou řadu aplikací (semišování, minimalizace kluzného tření, zabránění
permeace) a zajišťuje značné úspory při výrobě polotovarů.
Další důležitou výhodou fluorace je možnost dosažení velmi vysoké
hodnoty povrchového napětí a tím dosažení optimální smáčivosti laku.
Technologie fluorace umožňuje:
• zvýšení adheze materiálů při lakování, potiskování, laminování a
lepení
• lepší snášivost
• úpravu koeficientu tření
• úpravu bariérových vlastností, minimalizace difúze a permeace
Lakovaná součást
U lakování jsou tři veličiny, které podstatně ovlivňují výslednou kvalitu
laku na hotových konstrukčních dílech:
• smáčivost
• tvorba filmu
• přilnavost
Fluorace pozitivně ovlivňuje všechny tyto tři vlastnosti.
Při fluoraci dochází k absolutně rovnoměrné úpravě povrchu i u složitých geometrických tvarů. I u podříznutích, prohlubní a úchytů dochází k
homogenní úpravě. Výsledkem je rovnoměrně vysoká kvalita laku až do
nejskrytějšího koutu součásti.
Vakuové komory
PŘEDSTAVUJEME MOŽNOSTI PROGRESIVNÍCH PRÁŠKOVÝCH PLASTŮ
ING. ZDENĚK LACHMAN - ARKEMA S.R.O., PRAHA
RILSAN je registrovaná značka polyamidu 11 vyráběného firmou ARKEMA. Pro povlakování kovových součástí se používá ve formě prášku.
Na rozdíl od termosetických pryskyřic (epoxy, polyester) je RILSAN
termoplast a nevyžaduje vytvrzování. Možnost volby různé technologie
nanášení povlaků umožňuje optimální ochranu kovových povrchů :
Pod označením RILSAN T se dodávají prášky určené pro nanášení
ve fluidním loži, RILSAN ES je určen pro elektrostatické stříkání. Přípona
MAC označuje probarvení ve hmotě, AC je „dry blend“ s ochranou proti
tvoření kráterů.
Povlaky RILSAN se vyznačují zejména:
-
nanášení ve fluidním loži
elektrostatické stříkání (i tribo)
nanášení prášku na předehřátý díl
žárové nanášení
rotační povlakování
- malou absorpcí vlhkosti
- vynikající odolností proti otěru
- výbornou odolností proti nárazu
- nízkým koeficientem tření
- vynikající pružností
- dobrou odolností proti povětrnosti.
RILSAN zabezpečuje kovovým dílům různých tvarů vynikající odolnost
proti korozi a je odolný vůči :
-
DUBEN 2006
vodě, odpadním vodám, mořské vodě
solné mlze
elektrochemické korozi
uhlovodíkům, rozpouštědlům a většině dalších chemikálií ►
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 6
Povlaky RILSAN se vyznačují nízkou měrnou hmotností – 1,05 – 1,15
g/cm3. Tlouštka povlaku vytvořeného ve fludním loži se doporučuje mezi
300 – 500 µm, při elektrostatickém nanášení se vytvoří povlak tlouštky
80 – 200 µm. Pro zvýšenou adhezi a dobrou korozní odolnost povlaku se
doporučuje použití primerů. Primery jsou dostupné ve fromě roztoku i
prášku. Na trh se uvádí ekologická vodorozpustná forma primeru.
Veškeré informace v intreraktivní formě a to nejen o povlacích RILSAN
je možné získat na adrese www.coatingpowders.com. █
BÍLÁ KOROZE NA ZINKOVÝCH POVLACÍCH
ING. RADOVAN MALÍK, WIEGEL CZ ŽÁROVÉ ZINKOVÁNÍ S. R. O. ŽEBRÁK
Počasí letošní zimy s častým sněhem a častými změnami teplot nad a
pod rosný bod nadělilo žárovým zinkovnám a jejich odběratelům značné
škody způsobené tzv. bílou rzí. Za to jsou odpovědné hlavně tři příčiny:
- enormní množství sněhu nebylo často možné rychle uklidit ze dvorů
a volných skladových ploch a žárově pozinkované zboží leželo pod
uzavřenou sněhovou pokrývkou.
- časté kolísání teplot kolem rosného bodu způsobilo kondenzaci vody
na pozinkovaném materiálu
- v místech, kde se prováděla zimní údržba solí a kde se dostalo pozinkované zboží do kontaktu s prosoleným sněhem vznikly ideální
podmínky pro tvorbu bílé koroze
Protože však existuje problém bílé koroze ve větší či menší míře i
v ostatních ročních období, kdy je vlhké počasí, přijde mi vhodné, toto
téma blíže objasnit.
Bílá rez představuje dočasné kosmetické postižení povlaku ale nesnižuje odolnost proti korozi. Vlivem eroze dochází k pomalému úbytku
povrchové ochranné vrstvičky z povrchu zinkového povlaku a tento úbytek je nahrazován postupnou tvorbou nové ochranné vrstvičky ze zásoby
zinku v povlaku. Po určité době, ve venkovním prostředí zpravidla po
několika měsících expozice, přejde původní výrazný barevný odstín
zinkového povlaku dosažený při pozinkování do jednotného matného
vzhledu.
Pozinkované zboží nemůže z logistických důvodů zůstat uloženo
v krytých výrobní prostorách. Bezprostředně po pozinkování se předává
zákazníkovi nebo musí být uskladněno venku. Nebezpečí škody na zboží
v takovém případě přechází na zákazníka. Postižení zinkového povlaku
bílou rzí, která se vytvořila za dobu uskladnění v zinkovně před vyexpedováním je záležitost přechodná a nelze jej kvalifikovat jako vadu díla. Je
dáno povahou věci.
Za normálních okolností je zinkovna při výskytu bílé koroze chráněna
normou. ČSN EN ISO 1461 - Žárové povlaky zinku nanášené ponorem
říká:
„.... také skvrny způsobené skladováním ve vlhkém prostředí (bílé nebo tmavé zplodiny koroze – hlavně oxid zinečnatý – vzniklé během skladování ve vlhkém prostředí po pozinkování) nesmí být důvodem pro
zamítnutí, pokud tloušťka povlaku je nadále vyšší než předepsaná minimální hodnota.
Vzniku bílé rzi, pokud by tato měla být na závadu dalšímu použití pozinkovaného zboží, například v případě aplikace nátěrového systému na
zinkový povlak apod., lze předejít především vyloučením ovlhčení pozinkovaných součástí po dobu nejméně několika dnů až týdnů po pozinkování, než se povlak přirozenou cestou pasivuje.
Napadení zinkového povlaku bílou rzí je možné předejít vhodným
skladováním a dopravou v zaplachtovaném vozidle, nebo konzervací.
KONZERVACE
Zinek je v podstatě z hlediska korozní odolnosti méně ušlechtilý než
železo. Své dobré protikorozní účinky získá teprve tím, že dojde
k chemické reakci mezi čistým zinkem na povrchu pozinkovaných dílů
s CO2 obsaženým v atmosféře. Tak se vytvoří konzistentní a dobře
mechanicky i chemicky odolná vrstvička uhličitanu zinečnatého (zinková
patina). Tato vrstvička dosahuje dostatečné tloušťky, která spolehlivě
chrání podkladní zinkový povlak proti korozi, až v průběhu několika dnů
po pozinkování. Do té doby jsou pozinkované součásti, pokud jsou vystavené vlhkosti velmi náchylné k napadení tzv. bílou rzí.
Tato ochranná vrstva uhličitanu zinečnatého se ale nevytvoří, jestliže
je čerstvý zinkový povrch mokrý, nebo pokud chybí přístup vzduchu a tím
i CO2 nezbytného pro chemickou reakci se zinkem. Za přítomnosti vody
dochází k jiné chemické reakci: tvorbě kysličníků a hydroxidů zinku,
bílého prášku, vytvářející na pozinkovaném povrchu bílé až šedé mapy a
skvrny. Angličtina má pro tento jev výraz „wet storage stain“, což znamená zhruba skvrny z vlhkého skladování. Zabránění zamokření povrchu a
dobré větrání jsou důležitá opatření proti vzniku bílé rzi.
DUBEN 2006
Rizikové období lze překonat rovněž umělou pasivací zinkového povlaku nebo jeho konzervováním. Všechny zinkovny Wiegel tuto nadstandardní službu za příplatek provádí a své zákazníky o výhodách konzervace informují. Princip konzervace spočívá v tom, že se čerstvý zinkový
povlak pokryje tenkým ochranným organickým filmem, který povrch
součásti chrání do doby, než se na něm začne tvořit přirozená ochranná
vrstvička uhličitanu zinečnatého. Vrstva konzervace je bezbarvá, nelepkavá, nemastná a mimořádně tenká. Vůbec nezmění vzhled a charakter
pozinkovaného zboží. Nanáší se dvojím způsobem: ponorem do lázně
s konzervačním roztokem nebo nanesením konzervační mlhoviny ve
stříkací kabině. Několikaleté zkušenosti s konzervací ukazují na dobrou
účinnost prostředku proti bílé korozi, není však vhodná pro povrchy
určené k dalšímu nátěru, neboť snižuje přilnavost barev.
Samotná konzervace má oporu v normě pro žárové zinkování.
V informativní příloze C.4 normy se uvádí věta:
„ Aby se zpomalila možná tvorba skvrn způsobených skladování ve
vlhku (bílá rez), může se po pozinkování ponorem provést vhodná povrchová úprava“ ►
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 7
ZABRÁNĚNÍ BÍLÉ RZI BĚHEM SKLADOVÁNÍ
Čerstvě pozinkované součásti určené k dalšímu prodeji by měly být
uloženy na suchém, dobře větraném místě, pokud možno tak, aby nemohlo docházet ke kondenzaci vlhkosti na plochách, kterými se součásti
vzájemně dotýkají. Uskladnění dílů na volné nekryté ploše a jejich vystavení povětrnostním vlivům může vést k progresivnímu napadení korozí
zejména částí, které jsou uloženy v tajícím sněhu u země nebo jsou
v kontaktu s vodou nasáklými dřevěnými proklady. Doporučené skladovací podmínky:
- materiál chránit před deštěm
- nepokládat díly na struskou nebo starým zdivem zpevněné plochy
- skladovat tak, aby voda mohla volně stékat, ne vodorovně, ale se
sklonem
- dřevěnými proklady oddělit jednotlivé vrstvy a plochy, aby nedocházelo ke kapilárnímu vzlínání vody mezi styčné plochy
- nečistoty a chemikálie, obzvláště chloridy, neskladovat společně
s pozinkovaným materiálem
o duplexním systému (žárový zinek + nátěr). Získáme tak povrchovou úpravu s velmi dlouhou životností, která se rovná zhruba součtu
životností obou povrchových úprav.
- chemicky – lze koupit různé profesionálně vyráběné čističe a odstraňovače bílé rzi. Amatérsky lze použít slabý roztok čpavkové vody
(ca. 5 %). Všechny tyto roztoky se po nanesení a několikaminutovém
působení musí opláchnout čistou vodou. Je třeba počítat s tím, že
všechny chemické prostředky na odstranění bílé rzi jsou více či méně leptavé a/nebo jedovaté a je třeba dbát zásad bezpečné práce a
ochrany životního prostředí.
ZÁVĚR
Žárové zinkování je protikorozní systém, u něhož není možno garantovat dekorativní účinek. Základním technickým požadavkem, který musí
být splněn je schopnost zinkového povlaku účinně chránit takto ošetřené
součásti proti korozi.
ZABRÁNĚNÍ BÍLÉ RZI BĚHEM DOPRAVY
Pozinkované díly by měly být převáženy při nepříznivém počasí pouze
na vozidlech s plachtami. To platí zejména v zimním období, kdy na
otevřených vozidlech přichází převážené zboží do kontaktu s vodní tříští
obsahující rozpuštěnou posypovou sůl. Balení do umělohmotných folií
by mělo být vyloučeno, neboť zabraňují přístupu vzduchu k povrchu a
mají sklony zadržovat vlhkost.
OŠETŘENÍ POZINKOVANÝCH PLOCH S
VÝSKYTEM BÍLÉ RZI
V závislosti na intenzitě bílé rzi lze volit k nápravě různé postupy:
- dohoda se zinkovnou o přezinkování – jedná se pravděpodobně o
nejnákladnější možnost, jak se zbavit bílé koroze, neboť díly je třeba
odzinkovat a znovu pozinkovat. Zákazník musí počítat zhruba
s třínásobnými náklady na cenu povrchové úpravy.
- lehké napadení bílou korozí lze odstranit mechanicky – ručně drátěným či nylonovým kartáčem nebo rotačním kartáčem ve vrtačce nebo flexce. Uvolněný prášek je třeba opláchnout čistou vodou
- jemné tryskání – sweeping (oxid hlinitý, 0,2-0,5 mm, tlak v trysce 0,20,3 MPa, vzdálenost trysky 300-500 mm, úhel tryskání 30-60 stupňů)
- Sweeping se kombinuje zpravidla s nanesením barvy. Barva zakryje
barevné odstíny skvrn po bílé korozi a sjednotí vzhled. Pak mluvíme
Požadavek zákazníků na garanci vytvoření jednotného světlého a
lesklého odstínu povlaku a na jeho zachování až do okamžiku, kdy své
zboží realizuje na trhu, je nadstandardní a může být potvrzen pouze po
předchozí dohodě se zinkovnou. Taková dohoda musí být podložena
buď aplikací konzervačního prostředku nebo spolehlivou ochranou před
zamoknutím pozinkovaného zboží. █
DE N NOVÝ CH TE CH NO LOG IÍ N A ČV UT V PRAZE
00
00
12. dubna 2006, 10 – 13 hod.
Program:
PŘEDVEDENÍ LASEROVÉHO
KONFOKÁLNÍHO MIKROSKOPU LEXT OLYMPUS
•
měření drsnosti ve 3D
•
měření tenkých povlaků
Informace:
Doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc.
tel: 602 341 297
přihlášky zasílejte na e-mail:
[email protected]
Vstup volný
00
00
13. dubna 2006, 10 – 13 hod.
Program:
PŘEDVEDENÍ PRŮMYSLOVÝCH ENDOSKOPŮ - OLYMPUS
přihlášky zasílejte na e-mail:
[email protected]
Vstup volný
DUBEN 2006
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 8
Vítejte v centru!
Na základě požadavků technické veřejnosti a především strojírenských firem, zahajuje na Ústavu strojírenské technologie, Fakulty strojní ČVUT
v Praze provoz:
Centrum technologických informací a vzdělávání
Smyslem tohoto vzdělávacího centra je volně a neformálně sdružovat progresivní firmy v oblasti technologií a strojírenství. Poskytovat informace potřebné pro technologický rozvoj, zvýšit technologickou úroveň ve společnosti a napomoci vrátit strojírenství v našich zemích
svoji tradiční úroveň a prestiž.
Hlavním cílem tohoto pracoviště je sdružit materiální prostředky i odborný potenciál pro vytvoření špičkového centra, které by bylo k dispozici výuce a především potřebám firem.
Vybudováním laboratorního zázemí na špičkové úrovni bude umožněno splnit požadavky kladené především zahraničními firmami na vybavenost našich firem zařízeními, která by nebyla u
jednotlivých firem plně využívána a vyžadovala by opakované náklady na kvalifikovaný personál.
Vzhledem k zaměření těchto pracovišť na oblast:
• svařování
• povrchových úprav
• slévání
• tváření
• obrábění
• metrologie
je toto centrum schopno podpořit vzdělávání v rozhodujících strojírenských technologiích v rámci celoživotního vzdělávání zájemců ze strojírenských
firem na všech stupních odborného i technologického vzdělání, ale i v dalších souvisejících oblastech zájmu (marketing, reklama, výpočetní technika či
simulace).
Vstup do tohoto centra je otevřen všem zájemcům o vzdělávání a současně i všem firmám, které mají zájem o využití prostor centra pro svoje odborné akce a ke své prezentaci.
Významným aspektem spolupráce je nejen pomoci firmám v rychlém získávání informací, obchodně výrobních podnětů, ale i v daňových úlevách na
základě vzdělávání v disciplínách potřebných ve sféře podnikání i v oblasti daňového poradenství. Příkladem může být využití znásobení odpisovaných
daní z částky věnované na vzdělávání svých pracovníků i na podporu školství obecně.
V neposlední řadě toto centrum chce napomoci vychovávat mladé a perspektivní absolventy fakulty strojní z oblasti strojírenských technologií, kteří
by byli k dispozici firmám požadujícím vzdělané odborníky s technickým zaměřením.
V zhledem k tradici pořádaných vzdělávacích celoživotních a postgraduálních studií na Ústavu strojírenské technologie FS ČVUT v Praze a spolupráci s řadou dalších specializovaných pracovišť v této oblasti je zajištěna odborná úroveň i certifikace vzdělání dle mezinárodní legislativy.
DUBEN 2006
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 9
C
maaccíí aa vvzzdděělláávváánníí PPrrooggrraam
Ceennttrruum
m tteecchhnnoollooggiicckkýýcchh iinnffoorrm
m
dduubbeenn –– kkvvěětteenn
11.4.2006
Metalografický kurz SUM-MET
(firma HANYKO Praha s.r.o.)
12.4.2006
Den nových technologií
Předvedení laserového konfokálního mikroskopu LEXT - Olympus
- měření drsnosti ve 3D
- měření tenkých povlaků
13.4.2006
Den nových technologií
Předvedení průmyslových endoskopů - Olympus
24.4.2006
Den nových technologií
Problematika šestimocného chrómu v povrchových úpravách
25.4.2006
Přednáška o metalografii nástrojových ocelí – Georgie F. Vander Voort
26.4.2006
Den nových technologií
Progresivní trendy ve svařování
3.5.2006
Úspory financí z pohledu daňových poradců
- investice do školství a výzkumu
- daňové poradenství
10.5.2005
Den nových technologií
Konstruování pomocí CAD/CAM systému v konstrukční práci
- propojení práce konstruktéra a technologa
17.5.2006
Nové trendy v technologiích povrchových úprav
(BVV Brno, pavilon A3, 10:00 hodin)
31.5.2006
Integrovaná prevence a integrované povolení ve strojírenství
- enviromentální politika EU a ČR
Kontaktní adresa:
DUBEN 2006
CTIV - Centrum technologických informací a vzdělávání
Doc.Ing.Viktor Kreibich, CSc.
Ústav strojírenské technologie
Fakulta strojní ČVUT v Praze
Technická 4
166 07, Praha 6
Tel: +420 224 352 630
Fax: +420 224 310 292
Mobil: +420 602 341 597
e-mail: [email protected]
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 10
VELETRH FINTECH FINIŠUJE
Mezinárodní veletrh technologií pro povrchové úpravy FINTECH se nezadržitelně blíží. Přicházíme proto s poslední pobídkou pro případné vystavovatele.
6. dubna 2006 je poslední uzávěrka katalogu - kdo se přihlásí po tomto termínu, bude uveden pouze v informačním systému ELIS.
•
I n z er c e
• Koupíme omílací vibrační zařízení typu Spiratron, strší i k opravě.
Zn.: 01.01
• Hledáme volnou kapacitu pro Cu-Ni-Cr nejlépe včetně leštění. Zn.:
01.02
• Odkoupíme starší galvanovnu i mimo provoz. Odměna i za upozornění. Zn.: 01.03
• Černíme ocel i korozivzdornou, levně, rychle. Zn.: 01.04
• Nabízíme technologii Dakromet, Geomet, Delta i malá množství (od
III. čtvrtletí 2006). Zn.: 01.05
• Hledáme kapacitu niklování Zn slitiny – u profil 20 x 20 – 350 (1/2
milionu kusů ročně) Zn.: 01.06
• Hledáme volnou kapacitu pro Cu-Ni-Cr pro automobilové hlavové
opěrky 20 000 ks/týden – celoročně Zn.: 01.07
• Hledáme volnou kapacitu drobných součástí ocelových a ze Zn slitiny cca 5 tun/týden – celoročně Zn.: 01.08
• Nabízíme náhradu zinkování povlaky z práškového plastu s vysokým
obsahem zinku, vysoká kvalita povrchu, nulová vodíková křehkost,
vysoká korozní odolnost, nízká cena. Zn.: 01.09
Informace na tel.: 602 341 597
DUBEN 2006
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 11
P řehl ed poř ádaných odborný ch akcí
Podrobné informace najdete v odborném serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA nebo na webových stránkách pořadatelů
1. MEZINÁRODNÍ VELETRH TECHNOLOGIÍ PRO POVRCHOVÉ
ÚPRAVY
16. - 19. 5. 2006, výstaviště BVV Brno
Kontakt: [email protected], tel.: 541 153 020
37. Konference o nátěrových hmotách
22. – 24. května 2006, Junior centrum Seč u Chrudimě
Kontaktní adresa: Doc.Ing. Petr Kalenda, CSc., Fakulta chemickotechnologická, Univerzita Pardubice, Nám. Čs. Legií 565, 532 10 Pardubice
Tel: 466 037 277, Fax: 466 037 068, e-mail: [email protected]
48. Medzinárodná galvanická konferencia
27. – 28. června 2006, Bratislava
Kontaktní adresa: Eva Dekanová, Ústav anorganickém chemie, technologie a materiálov FCHPT STU v Bratislavě, Radlinského 9, 812 37
Bratislava
Tel: +421252963637, +421259325459, Fax: +421252920171
e-mail: [email protected], [email protected]
www.chtf.stuba.sk/katedry/kant/rozne/sspu.html
PROJEKTOVÁNÍ A PROVOZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV
Ve dnech 8. - 9. března 2006 se v hotelu Pyramida v Praze konala 32. konference s mezinárodní účastí Projektování a provoz povrchových úprav. Setkali se zde staří známí, ale
přišly i nové firmy a přibyli noví posluchači.
Dvoudenní obsažný program přinesl legislativní
aktuality, technické i technologické novinky,
poznatky z praxe a výsledky výzkumu vysokých
škol. Tomuto širokému spektru projednávané
problematiky odpovídalo i složení čestného
předsednictva (zastoupené předsedy AKI,
ČSPÚ, AČSZ, AVNH ČR, ze Slovenska SSPÚ).
Letos se konference zúčastnilo 286 osob a
prezentovalo 48 firem českých i zahraničních (z
Německa, Nizozemí, Rakouska, Slovenska),
které obsáhly širokou škálu výrobků. Nabídka
přinesla bohatý zdroj informací o stavu trhu v
oblasti povrchových úprav a vyvolala zájem
klientů.
Legislativní blok byl přehledem aktuálního
stavu předpisů, které se týkají jak výrobců, tak
provozovatelů, uživatelů nátěrových hmot.
Prezentace měly vysokou úroveň a přinesly
novinky od inovačních předúprav, snižování
emisí těkavých látek, filtrace, vzduchotechniky,
až po nejnovější lakovací techniku. Přednášející předali své zkušenosti o lakovnách, autolakovnách, práškových nátěrových hmotách,
hygienických nátěrech, galvanických a chemických povrchových úpravách kovů.
Druhý den dopoledne posluchači vysoce
hodnotily odborné přednášky o korozi, zinkování, hygienických požadavcích na nátěrové
hmoty i provozy.
Náročné odborné jednání bylo ve středu
zpestřeno společenským večerem v historických prostorách Strahova se zajímavým programem. Na večeru i v kuloárech bylo dost
příležitostí k neformální výměně zkušeností,
dotazům, úspěšným obchodním jednáním a
přátelským setkáním.
Velký zájem byl o exkurzi. Díky dobré spolupráci, na pozvání společnosti Aero Vodochody,
mohlo více než 80 účastníků navštívit závod,
vyslechnout odborný výklad pracovníků závodu.
Podrobnější informace o konferenci s fotodokumentací jsou uvedeny na internetových stránkách http:///sweb.cz/JelinkovaZdenka/.
Sborník na dobírku lze objednat na adrese:
PhDr. Zdeňka Jelínková - PPK, Korunní 73, 130
00 Praha3, tel./fax: 224256668,
e-mail: [email protected]
Registrován pod ISSN 1801-707X
Elektronický časopis je uchováván a archivován v rámci projektu WebArchiv Národní knihovny a je poskytnutý k Online přístupu Internetovým uživatelům.
Redakce elektronického časopisu POVRCHOVÁ ÚPRAVA
Doc. Ing. Viktor Kreibich, CSc., šéfredaktor, mobil : 602 341 597, E-mail: [email protected]
Ing. Ladislav Pachta, Pachta-IMPEA Hradec Králové, tel.: 495 215 297, mobil: 603 438 923, E-mail: [email protected]
Přihlášení k zasílání elektronického časopisu a prohlédnutí nebo stažení jednotlivých vydání je možno
z http://www.povrchovauprava.cz/casopis.php.
Copyright © 2006, Pachta-IMPEA, Hradec Králové
DUBEN 2006
povrchová úprava (http://www.povrchovauprava.cz)
strana 12