Metodika regenerace obytného vnitrobloku

VÝZKUMNÝ ÚSTAV SILVA TAROUCY PRO
KRAJINU A OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ, v.v.i.
252 43 Průhonice
Česká republika
Uplatněná metodika č. 6/2008-050
Výtisk číslo: 1
Metodika regenerace obytného vnitrobloku
Zpracovaná v rámci řešení výzkumného záměru č. 0002707301
V yp r a c o va l :
I n g . E va S o j k o vá
Z d e n ě k K i e s e n b a ue r
R o z d ě l o vn í k :
V Ú K O Z , v. v. i .
MŽP ČR
Ú ř a d m ě st s k é č á st i
M a g i st r á t hl . m . P r a h y
odborný oponent
o p o n e n t st á t ní s p r á v y
P r ů h o n i c e d n e 1 5 . 11 . 2 0 0 8
Ředitel:
D o c . I n g. I vo Tá b o r , C S c .
1x
1x
1x
1x
1x
1x
S t r a n : t e xt 2 9
OBSAH
1.
Cíl metodiky
2
2:
Úvod
2
3.
Vlastní popis metodiky
4
3.1.
Sběr informací a průzkumné práce
4
3.2.
Východiska tvorby vnitroblokového prostoru
7
3.3.
Analýza
8
3.4.
Návrh
8
3.5.
Přílohy
14
4.
Srovnání novosti postupů
28
5.
Popis uplatnění metodiky
28
6.
Seznam použité související literatury
28
7.
Seznam publikací, které předcházely metodice
29
8.
Dedikace
29
9.
Jména oponentů a názvy jejich organizací
29
1.
Cíl metodiky
Cílem metodiky Regenerace obytných vnitrobloků je seznámit správce a majitele
těchto objektů a projektanty s postupem prací a se specifiky, která je třeba při
plánování a zpracování projektu regenerace vnitrobloků respektovat. Většinou se
bohužel jedná o omezující limity.
Metodika vychází z vlastní zkušenosti, z průzkumných prací, přípravy a návrhů
projektu regenerace a jeho realizace.
2.
Úvod
Obytný vnitroblok je prostor obklopený úplně nebo částečně obytnou
zástavbou a využívaný především jejími obyvateli. Jeho poslání vnějšího obytného
prostoru se v současnosti pomalu vytrácí v souladu s nečinností a nezájmem správců
a potenciálních uživatelů. Nejdůležitějším prvkem vybavení parteru obytného
vnitrobloku je zeleň.
Zeleň je
(1) soubor tvořený živými a neživými (přírodními nebo umělými)
prvky zeleně, záměrně založenými nebo spontánně vzniklými, o které je zpravidla
2
pečováno sadovnicko krajinářskými metodami; výjimečně jej může tvořit i jen jeden
vegetační prvek;
(2) v územním plánování se zelení zpravidla rozumí funkční náplň
území, která je rovnocenná jiným funkcím, jako je např. doprava nebo bydlení;
rozlišuje se zeleň v hlavní, dominantní funkci, kdy je jedinou náplní území, např.
parky a zeleň v doplňkové funkci, kdy je součástí ploch s jinou hlavní funkcí, např.
s bydlením (ČSN 83 9001).
Regenerace, revitalizace, reanimace: oživení jsou úpravy objektu zeleně
směřující k obnově jeho funkcí a zvýšení obytné hodnoty, při tom musí být
respektován charakter objektu zeleně a všechny zachované hodnoty (ČSN 83 9001).
Současný stav:
Posláním vnitrobloků je nejen vytvořit vnější obytný prostor pro obyvatele
okolní zástavby bloku, ale zlepšit i vlastní kvalitu bydlení. V rámci ekologie města,
systému sídelní zeleně jsou to často poslední plošné rezervy pro zeleň. Průzkumy
pražských vnitrobloků prokázaly, že se jedná o 5,3 m² nezastavěné plochy/obyvatele,
z toho tvoří plochy zeleně 1,4 – 3,6 m²/obyvatele.
Některé charakteristiky vnitroblokových ploch není možno ovlivnit (velikost a tvar
bloku, expozici vůči světovým stranám, vztah výšky a šířky zástavby), některé
z dalších změn by byly technicky velmi náročné (dopravní přístupnost vnitrobloku,
terénní úpravy, poměr zastavěných a nezastavěných ploch). Obytnou pohodu lze
však zlepšit zvýšením podílu ploch zeleně, zvýšením její kvality, vyřešením provozu a
funkčního využití bloku, přizpůsobení současným požadavkům obyvatel bloku.
Špatný stav vnitrobloků a nezbytnost jejich regenerace dokumentují výsledky
průzkumů těchto objektů v majetku vybraných městských částí hl.m. Prahy tab.č.1
Městská část
Praha 1
Praha 2
Praha 3
Praha 5
Praha 6 ∑
Celkem sledovaných vnitrobloků
55
17
69
22
12
využívané vnitrobloky
18
2
14
4
6
vnitrobloky se stromy
29
8
36
11
11
vnitrobloky s funkční zelení
12
7
1
2
vnitrobloky se zelení v kritickém stavu
7
1
8
3
4
Vnitrobloky převážně zpevněné
21
4
6
7
1
Vnitrobloky neudržované
18
11
41
10
5
Vnitrobloky doporučené k rekonstrukci
36
13
62
19
12
(celkové, zpevněných ploch, zeleně)
Tab.č.1. Vybrané charakteristiky současného stavu pražských vnitrobloků s doporučením úprav.
175
44
95
22
23
39
85
142
%
100
25
54
12
13
22
48
81
Cílem doporučované celkové rekonstrukce vnitrobloků nebo jejich částí je změna
koncepce plochy tak, aby odpovídala v mezích možností současným potřebám
nájemníků.
Překážkami regenerace vnitrobloků, jejich využívání jako vnějšího obytného
prostředí mohou být nevyřešené majetkoprávní vztahy, nedostatek finančních
prostředků, nečinnost a nezájem správců provázená nezájem potenciálních uživatelů,
velké množství zpevněných ploch, soustředění inženýrských sítí, výšková členitost,
technická náročnost úprav daná zejména špatnou dopravní přístupností, přeplněnost
prostoru různými kůlnami a přístřešky, které jsou léta nepoužívané, ale majitelé je
odmítají odstranit, nevyhovující koncepce některých stávajících havarijních a
narušených ploch zeleně, které jsou anonymní, nevyužívané a devastované, absence
údržby.
3
Pro úspěšný projekt regenerace je nezbytné jasné zadání projektu
(požadavky na způsob využití, vyjasněné majetkoprávní vztahy, vyřešení pravidel
následného provozu a údržby, finanční zajištění, informace o budoucích uživatelích a
jejich názorech). Projekt regenerace vnitrobloku by měl být realizován až po dořešení
technického stavu vlastní zástavby bloku. Pokud domy vyžadují rekonstrukci, hrozí
nebezpečí, že se čerstvě založené sadové úpravy stanou staveništěm.
3.
Vlastní popis metodiky:
3.1.
Sběr informací a průzkumné práce:
Podklady získáváme vlastními průzkumy v terénu, z územně plánovací
dokumentace, generelu zeleně, pasportu zeleně, participací obyvatel – anketou
názorů na využívání. Vhodné jsou konzultace s úředníky dotčené státní správy o
zamýšleném projektu, o rozsahu a obsahu projektové dokumentace, zda se jedná
v rámci stavebního řízení o ohlašovanou stavbu nebo pouze o stavbu, terénní úpravu
nebo udržovací práci, která nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení (Plos,2007).
Šetření se zaznamenávají do mapových podkladů (vychází se z katastrální mapy,
zvětšené do měřítka 1:100 – 1:200), do tabulek a formulářů (hodnocení zeleně,
anketa, apod).
Zaměřují se na:
Polohu ve struktuře města (většinou se jedná o území městského centra, které
v sobě zahrnuje i bývalá předměstí) a vazbu na okolí:
Sledujeme, zda v okolí jsou:
•
frekventované komunikace a zastavěné území
•
park nebo menší parkově upravená plocha pro denní krátkodobou rekreaci
v dostupnosti 300 m. Kromě vlastních průzkumů je možno využít informací
z územně plánovací dokumentace – generelu zeleně nebo indikátoru A4 dostupnost
veřejných
prostranství
a
služeb
ze
sady
ECI
(http://www.timur.cz/indikatory.html).
Postavení vnitrobloku v rámci územního plánu:
Uvedeno na příkladu územního plánu hlavního města Prahy.
•
funkční využití území – jsou v polyfunkčním území – všeobecně smíšené
území, smíšené území městského jádra, čistě obytné území, všeobecně
obytné území..
•
ochrana – výkres č.31 – podrobné členění ploch zeleně – některé vnitrobloky
jsou podle územního plánu vedené, jako vnitrobloky se zvýšenou ochranou
zeleně.
•
regulace ve směrné části územního plánu – pro ochranu a podporu zeleně je
důležitý koeficient zeleně (KZ) stanovující min. podíl započitatelných ploch
zeleně v území. Odvozuje se z KPP (koeficient podlažních ploch) a
podlažnosti (po vypočtení zaokrouhlená na celá čísla). KZ se stanoví pro
celou vymezenou funkční plochu. Jeho výška je průměrnou hodnotou ze
součtu KZ pro každou jednotlivou parcelu (plochu územního rozhodnutí) a
případně zbývající části území, na které se nevztahuje územní rozhodnutí, a
4
které doplňuje funkční plochu do rozlohy vymezené Územním plánem
sídelního útvaru hl. m. Prahy
(http://magistrat.prahamesto.cz/uzplan/uzemni_plan_hmp/up_hmp_1999/metodicky_pokyn/2406p1.htm)
Dalšími regulativy používanými v územních plánech v souvislosti s podílem
zeleně jsou „koeficient zastavitelné plochy“, „maximálním procento zastavění“
apod., které jsou stanoveny konkrétně pro jednotlivé funkční plochy. Regulace
může být provedena i slovním komentářem.
Informace o obyvatelích bloku – uživatelích vnějšího obytného prostředí a jejich
názorech na využití vnitrobloku:
Údaje o počtu obyvatel lze zjistit na úřadě městské části. Pro získání názorů
obyvatel na současný stav a potřeby změn je nejpoužívanější, nejrychlejší a
nejméně náročná anketa. Anketu je nutno provádět se souhlasem a vědomím
vlastníka objektu. Častou metodou je distribuování dotazníků do schránek. Při
výběru lístků jsou dobré zkušenosti s umístěním označené bedny s otvorem
pro vhození lístku pod schránkami v jednotlivých domech zástavby bloku po
dobu trvání ankety (týden). Dalšími formami jsou dotazníkové akce přímo
v terénu, kdy jsou kladeny jednoduché dotazy a zaznamenávány do formulářů
nebo setkání s obyvateli formou pracovních odpolední apod.
V příloze č.1 je příklad dotazníku zpracovaného ve spolupráci s
PhDr. Ludmilou Kašparovou z Ústavu územního rozvoje Brno.
Majetkoprávní vztahy: formu vlastnictví domů a přilehlých vnitrobloků (domy
v majetku městské části, soukromých vlastníků, stavebního bytového družstva
apod.)
Přírodní podmínky: nadmořská výška, množství srážek, průběh teplot během roku,
hodnoty slunečního svitu, geologická a pedologická skladba podkladu
(většinou narušená stavebními úpravami), vodní režim.
Charakteristiku zástavby bloku – podmínky pro vytvoření kvalitního vnějšího
obytného prostředí:
•
tvar zástavby bloku (vnitrobloky, uzavřené, částečně otevřené, otevřené,
neúplné, tvar čtverce, obdelníku, lichoběžníku apod.)
•
podlažnost zástavby bloku
•
poměr výšky a šířky zástavby bloku
•
velikost vnitrobloku
•
reliéf terénu (rovný terén, svažitý terén, výšková členitost)
•
orientace ke světovým stranám
•
světelné poměry – rozložení doby oslunění v ploše vnitrobloku, minimální
hranici trvalého stínu (v létě), vymezení ploch příznivě osluněných – po
5
většinu dne, ploch osluněných pouze část dne, průběh bloudivého stínu
(vestavba vnitrobloku, vysoká zeleň apod.).
•
tepelné poměry, provětrávání a vzdušná vlhkost – velikost a materiálové
složení zpevněných ploch, ploch rostlého terénu, ploch zeleně, přítomnost
vodních ploch, převládající směr větru ve vztahu k otevřeným rohům bloku,
vertikální členění vnitrobloku (vestavba vnitrobloku, vysoká zeleň apod.),
srážkový stín.
•
hygienické poměry – vymezit plochy s nedostatečným osluněním a
provětrávání, přehříváním, špatnou kvalitou vzduchu (prach, exhaláty,
pachy) a znečištěné hlukem.
Členění vnitrobloku:
•
prostor vnitrobloku není rozdělen (společné využívání a přístup ze všech
domů)
•
prostor je zčásti nebo úplně rozdělen podle příslušnosti parcel
k jednotlivým domům. Rozdělení je ploty, zdmi, vestavbami, členitostí
terénu. Možnou variantou je i přístup z jednotlivých oddělených
hospodářských dvorků na společnou centrální plochu.
Dopravní přístupnost a provoz ve vnitrobloku:
•
celý prostor vnitrobloku nebo jeho část je dopravně přístupný nebo
vnitroblok není dopravně přístupný s vjezdem
•
zachycení vstupů a vjezdů z ulice do domu a z domu do vnitrobloku
s vyznačením náročnosti (počet schodů, rampa apod.)
•
trasy pěšího a motorového provozu ve vnitrobloku
Současné využívání:
•
Hospodářské a obytné funkce – situování a kvalita sušáků na prádlo,
klepadel na koberce, kontejnerů na odpadky, situování dětských hřišť a
odpočívadel a dalšího vybavení pro krátkodobou rekreaci
•
Parkování a garážování – lokalizace parkování a vestaveb garáží
Podíl a lokalizace zpevněných ploch, ploch zeleně a vedení podzemních
inženýrských sítí:
•
podíl rostlého terénu a zpevněných ploch (již byl zjišťován v rámci
mikroklimatických poměrů)
•
vedení podzemních inženýrských sítí, které je jedním limitujících faktorů
pro uplatnění zeleně, zejména pro výsadby stromů, protože je nutno
dodržovat ochranná pásma.
6
Hodnocení zeleně:
•
lokalizace ploch zeleně s vymezením ploch trávníku, květinových záhonů a
keřů a stromů
•
hodnocení stromů:
– mapová část – lokalizace dřeviny, označení pořadovým číslem,
šířka koruny (jako kružnice), sadovnická hodnota (odlišně
barevně)
– tabulková část:
•
identifikační údaje dřeviny (evidenční číslo, název dřeviny)
•
základní biometrické údaje (věková kategorie, průměr
kmene – ve výšce 1,3 m od jeho báze, výška stromu, šířka
koruny)
•
bonitační údaje (vitalita, zdravotní stav, poškození koruny,
kmene, kořenů, provozní bezpečnost, pěstební stav, biologická
perspektiva, sadovnická hodnota) (Bulíř, 2008):
3.2.:Východiska tvorby – řešení hlavních charakteristik vnitroblokového
prostoru:
•
Mikroklimaticko-hygienické poměry ve vnitrobloku:
jsou ovlivněny tvarem bloku, jeho velikostí, poměrem výšky a šířky, uzavřeností,
reliéfem terénu, orientací ke světovým stranám (viz průzkumy).
Ideálním prostorem je vnitroblok s větší plošnou rozlohou, tvarem blízkým čtverci
s optimálním poměrem výšky a šířky a bloku (1:2,5 a vyšší), což umožňuje optimální
oslunění a provětrávání během dne. Ale i u vnitrobloků malých a zastíněných, které
pro zhoršené mikroklimaticko-hygienické podmínky nejsou schopny dosáhnout
kvalitního vnějšího obytného prostředí je možno vhodnými úpravami s využitím
zeleně výrazně zlepšit obytnou pohodu jejich i vlastních bytů. Při sledování
pražských vnitrobloků se rozloha nejmenších vnitrobloků v pražské památkové
rezervaci pohybovala kolem 150 m², největší vnitrobloky byly v Dejvicích s rozlohou
kolem 0,5 ha, průměrná velikost nezastavěné plochy vnitrobloku byla 0,3 ha. Často
se podaří připravit k rekonstrukci pouze část vnitrobloku, která je vymezena
majetkoprávními vztahy a příslušností k jednotlivým domům, bývá oddělena ploty
nebo zdmi a její parametry musíme posuzovat v kontextu celého vnitrobloku.
Mikroklima ovlivňuje oslunění a teplota, proudění vzduchu, vzdušná vlhkost. Zdi
domů, zpevněné povrchy a střechy rychle přijímají teplo a pak je v noci vyzařují.
Pozitivní je působení zeleně, která zvyšuje vzdušnou vlhkost transpirací a
spotřebovává energii, čímž upravuje tepelné podmínky ve vnitrobloku. Kontrast
rozpálených betonových ploch a zeleně nebo vodních ploch podporuje vertikální
proudění vzduchu. Poměry ve vnitrobloku zhoršuje nedostatečné oslunění nebo
naopak přehřívání prostoru a nedostatečné provětrávání. Nepříjemný je také větrný
efekt v otevřených rozích vnitrobloku, když budovy svírají pravý úhel a směr větru
tvoří jeho osu. Při nízké zástavbě a velké ploše může nastávat blokový efekt
způsobený padáním větru do vnitroblokového prostoru (Horký 1984).
7
Mikroklima ovlivňuje i druh a barva materiálů povrchů a prvků vybavení, které mají
odlišnou schopnost odrazu, pohlcení, akumulace tepla a různou tepelnou vodivost.
Světlé předměty dobře odráží paprsky, tmavé předměty je odráží málo a silně se
ohřívají. Ploty a zdi z betonu a cihel mají vysokou schopnost akumulace tepla,
ohřátím vzduchu pak snižují vzdušnou vlhkost. Propustné zdi z prken a tvárnic
s otvory mají malou akumulaci tepla a podporují výměnu vzduchu, brzdí vítr
turbulencemi (Fischbacher, Dröge, 1966).
• Členění vnitrobloku a dopravní přístupnost:
Nejčastějším způsobem využití je členění vnitroblokových ploch podle příslušnosti k
jednotlivým domům, oddělené ploty a zdmi. Lepší pro vytvoření komfortních
podmínek pro rekreaci je samozřejmě společné využívání bez rozdělení –větší
prostor nabízí více možností využití a zvyšuje jeho kvalitu. Problémem však bývá
anonymita, chybějící provozní řád, pravidla využívání a absence kvalitní a pravidelné
údržby. Bezpečnostním rizikem bývá při nedůsledném zamykání vstupů do domů
z ulice a vstupů z domů do vnitrobloku následné vykrádání všech domů přístupných
ze společného prostoru vnitrobloku. Vnitrobloky a sklepní prostory domů se pak také
stávají útočištěm problematických sociálních a rizikových skupin lidí.
Dopravní přístupnost vnitrobloku ovlivňuje způsob využití vnitrobloku a určuje
náročnost a možnosti realizace projektu regenerace. Často je vjezd jenom do části
vnitrobloku, přes který je přístup do ostatních ploch, který může být znesnadněn
výškovou členitostí, vestavbami a hraničními ploty a zdmi. Těmto podmínkám je
nutno přizpůsobit technickou náročnost budoucích úprav i ve fázi rozpočtu
(navyšování cen za vyvážení a dopravu kolečkem, vynášení ručně po několika
schodech apod.). Přístupnost snižuje výškově členitý a svažitý terén.
Výhodou dopravně nepřístupného vnitrobloku je zamezení využívání prostoru ke
garážování a parkování na úkor obytných funkcí.
3.3.: Analýza dat vyúsťuje:
•
stanovení požadovaných obytných a hospodářských aktivit na základě zadání
projektu (požadavku investora) a názorů obyvatel (anketa), posouzení
možnosti využití stávajícího vybavení a prostorových kapacit vnitrobloku
•
podklad pro rozmístění požadovaných funkcí a aktivit a uplatnění zeleně na
základě vymezení ploch příznivě osluněných a naopak trvale zastíněných,
chráněných před větry (po zachycení vzdušných proudů, jimiž je vnitroblok
odvětráván a převládajících směrů větru)
•
podklad pro stanovení aktuálních tras pěšího, případně motorového provozu
•
posouzení stávajícího podílu ploch zeleně, zhodnocení možností jeho
navýšení. Zhodnocení současného stavu dřevin a možnosti jejich využití
v nových úpravách.
3.4.
Návrh:
Na základě zadání projektu s požadavky na využívání, průzkumů v terénu, následné
analýzy současné situace, podkladů územně-plánovací dokumentace a názorů
obyvatel lze přistoupit k vlastní práci na projektu regenerace – provozní řešení,
rozmístění jednotlivých požadovaných funkcí a koncepci výsadeb zeleně.
8
Výrazně větší význam estetické působnosti (příjemnost, obytnost)) půdorysného
členění, než u běžných sadovnicko krajinářských úprav na otevřených prostranstvích
je dán pohledem z oken domů. Estetika nesmí být na úkor kvality provozního řešení.
•
Provoz:
Cestní síť má za úkol zajistit dostupnost jednotlivých aktivit z domů, propojovat je
a umožnit požadovaný pěší pohyb po vnitrobloku.
Požadované vjezdy, potřeba dopravní obsluhy a trasování pěšího provozu jsou
zčásti vymezeny členěním vnitrobloku v souvislosti s majetkoprávními vztahy. Šířku
cest a jejich materiál určuje intenzita pěšího provozu. Často postačí pouze zpevnění
hlavního tahu pro kočárky, tříkolky (mlat, dlaždice) a ponechání volného pohybu po
kvalitně založeném rekreačním (zátěžovém) trávníku, popřípadě zdůraznění šlapáky.
•
Obytné funkce:
Prostorové a kvalitativní parametry vnitrobloku determinují možnost jeho využití
(hřiště, odpočívadla apod.). Dáváme přednost aktivitám pro méně mobilní skupiny
obyvatel – senioři a matky s malými dětmi (předškolní věk). Základními informacemi
jsou poznatky z ankety a věková struktura obyvatel a možnost tohoto typu rekreace
v dostupnosti 300m.
Pro obytné funkce využíváme prostory příznivě osluněné a zčásti osluněné, ale
chráněné před přehříváním, větrem, hlukem a exhaláty. Nezbytná je důsledná
separace od nepříznivého vlivu parkování (10 m) a skladování domovního odpadu
(8 m). Vhodné je využití živých plotů nebo kombinace dělících technických plotů a zdí
s rostlinami. Počítáme s využíváním v dopoledních i odpoledních hodinách. V letních
měsících se příznivě projeví bloudivý stín opadavých stromů a popínavých rostlin na
pergolách.
Dětská hřiště – kladou zvýšené nároky na hygienickou a mikroklimatickou
kvalitu. Hřiště většinou mohou vzhledem k omezeným možnostem prostoru
vnitrobloku uspokojit pouze nároky nejmladších věkových kategorií. Hlučné hry a
sportovní aktivity dětí starších věkových kategorií vadí a jsou často předmětem
stížností seniorů, kteří jsou citliví a tráví větší část dne doma. Nezbytná je domluva a
stanovení pravidel využívání již ve fázi přípravy a zpracovávání projektu.
Dětem do tří let vyhovuje trávník, pískoviště, houpačky a hrací domečky, plochy pro
kreslení. Pokud je možno uspokojit i starší děti, zvyšují se nároky na prostor na
pobíhání, skákání, a druh vybavení – prolézačky, šplhadla. Příjemným doplňkem
mohou být vodní prvky – brouzdaliště, prameníky, fontány. V rámci výsledků anket
v pražských vnitroblocích byly nejoblíbenějšími prvky vybavení pískoviště, houpačky,
lavičky se stolky a rozstřikovače.
Bezpečností dětských hřišť se zabývají předpisy zejména z hlediska požadavků na
hygienu, technickou kvalitu herních prvků a povrchu hřiště, bezpečnostních zón
kolem jednotlivých prvků.
Provozovatelům dětských hřišť jsou určeny „Metodické doporučení k zajištění
ochrany zdraví a zvýšení bezpečnosti mládeže na dětských a sportovních hřištích i
v tělocvičnách“
(http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/puda/legislativa_venkovni_hraci_plochy/
MD2007.pdf), které mimo jiné uvádí zásady provozu volných hracích ploch a
9
podmínky k bezpečnému provozování zařízení dětských a sportovních hřišť,
tělocvičen a souborů určených k provozování sportovní činnosti. Venkovní hrací
plochy musí splňovat základní hygienické požadavky pro provoz venkovních hracích
ploch ve smyslu zákona č.285/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Provozovatel je
povinen různými opatřeními bránit kontaminaci pískoviště a venkovní hrací plochy.
Tento problém je většinou řešen oplocením (zábrana proti vstupu psů) nebo
zakrýváním dřevěnými poklopy nebo plachetkami. V současné době je na našem
trhu nepřeberné množství výrobců a distributorů herních prvků pro dětská hřiště.
Jejich technickou bezpečností se zabývají zejména normy ČSN EN 11 76 Zařízení
dětských hřišť a ČSN EN 1177 Povrch hřiště tlumící náraz (podrobně o této
problematice Hrubá, 2006).
Odpočívadla – Vybavení by mělo podle situace poskytovat odpočinek na
slunku i ve stínu, v intimitě i s možností kontaktu a sledování veškerého provozu i
dění. Častým požadavkem je zamezení nebo aspoň zmírnění přehlednosti prostoru
odpočívadla z oken bytů (požadavek rekreace v soukromí). Odpočívadlo musí být
dobře přístupné. Jednoduchý a účelný design by měl být řešen v souladu
s architekturou zástavby bloku a být přizpůsoben způsobu využívání a možnostem
údržby. Oblíbené jsou lavičky se stolky, slunečníky, přístřešky, altánky, venkovní
šachy, venkovní grily, hřiště pro petangue apod. Plochu je vhodné zpevnit
propustnými materiály – kamennou, cihlovou, betonovou dlažbou, mlatem, dřevem.
Sportoviště – připadají v úvahu pouze u rozlehlejších vnitrobloků a jako u
dětských hřišť platí nezbytnost domluvy všech obyvatel, případně pravidel využívání.
Příkladem mohou být hřiště pro míčové hry – košíková, házená, tenis apod.
Venčení psů – je činností, která při neukázněnosti majitelů způsobuje
hygienické problémy znečištěním psími exkrementy. Při pozorování v terénu je to
jeden z nejčastějších způsobů využívání, v anketě z pražských vnitrobloků to uvedlo
pouze 11% respondentů. V provozním řádu je třeba jasně stanovit pravidla pro toto
využití. Venčení psů je možné pouze v rozlehlých vnitroblocích s převažujícím
podílem zeleně. Je nezbytné oplocení dětských hřišť a instalování stojanů se sáčky
na exkrementy a pravidelně vyprazdňovanými odpadkovými koši.
•
Hospodářské činnosti:
Sušení prádla vyžaduje slunné provětrávané plochy, které by mohly být využity
k jiným (např. obytným) aktivitám. Úprava povrchu pod sušáky je dána intenzitou
využívání – trávník, zatravňovací dlaždice, dlažba. Sušáky s prostou, funkční a
designově zvládnutou konstrukcí není nutno masivně oddělovat od ostatních
obytných aktivit, spíše je citlivě zakomponovat na okraj příznivě osluněných částí, ale
na místo přehledné z oken domů. Je nutno zjistit skutečný zájem obyvatel (anketa),
aby nezbývala smutná torza opuštěných konstrukcí, totéž platí u klepadel.
Klepání koberců je nutné v bezprostřední blízkosti vchodů a oddělené od okolí
(nejlépe živým plotem pro izolační a sedimentační funkci).
Stanoviště kontejnerů na domovní odpad (pokud nejsou v průjezdu) musí být
v blízkosti domů a zároveň přístupné pro odvoz. Z hygienických i estetických důvodů
je vhodná zpevněná plocha a izolace od okolního prostředí formou konstrukcí
s popínavými rostlinami, zídek, přístřešků, živých plotů. Oddělení stanoviště nesmí
bránit manipulaci s kontejnery. Problémem jsou nevyužívané přístřešky a ohrady na
popelnice, které jsou zdrojem živelných skládek a degradace prostoru.
10
Garážování a parkování. Garážování a parkování se přesunuje do prostoru
vnitrobloku z ulice a následně zhoršuje jeho kvalitu a obytnost. Problém částečně
řeší podzemní garáže, které však také zvyšují podíl zpevněných ploch. Jejich stavba
bývá často spojena s likvidací stávající vzrostlé zeleně a náhradou ploch tzv. zeleně
na konstrukci o různé mocnosti (limitem je nosnost konstrukce), které jsou
přizpůsobeny typy výsadeb (trávník, trvalky, nízké keře, malokorunné stromy).
Limitujícím faktorem jsou také možnosti následné údržby (extenzivní, intenzivní).
•
Zeleň:
Zeleň je nejdůležitějším prvkem vybavení parteru obytného vnitrobloku. Městskou
obytnou zástavbu charakterizuje vysoký podíl zastavěných a zpevněných ploch,
velká hustota inženýrských sítí. Zeleň je vytvářena na zbytkových plochách, je málo
vitální, živoří a tím se zpětně snižuje její vliv na kvalitu prostředí
Stanovištní podmínky pro zeleň, které nelze ovlivnit, jsou dané tvarem a
velikostí vnitrobloku, expozicí ke světovým stranám, výškou zástavby bloku, podílem
zpevněných ploch. Může zde být několik stanovištních typů: stěna s jižní expozicí v
severní části vnitrobloku je nejdéle osluněna, je nejteplejší. Stále zastíněná je stěna
se severní expozicí v jižní části, je nejchladnější a má nejvyrovnanější průběh teplot.
Největší srážkový stín má stěna s východní expozicí, na kterou svítí slunce ráno a
dopoledne. Odpoledne osluněná stěna se západní expozicí může mít největší počet
srážek vzhledem k převládajícím větrům. Náměty na výběr sortimentu podle
použitých forem zeleně (keře opadavé, stálezelené, vřesovištní a pnoucí,
malokorunné stromy a vzrůstné keře, trvalky, okrasné trávy a kapradiny pro plošné
výsadby s nízkými nároky na údržbu) v závislosti na typu stanoviště jsou uvedeny
v příloze č.2. Výběr je zaměřen na rostliny do menších vnitrobloků. Záměrně jsou
uvedeny i málo známé ale perspektivní taxony, které by vzhledem ke svým
vlastnostem zasloužily větší pozornost.
Vlastní koncepce ploch zeleně musí být vytvářena zároveň s provozním řešením a
vymezením ploch pro obytné a hospodářské funkce. Snahou je při uspokojení všech
požadavků na provoz a vybavenost pro jednotlivé aktivity utvořit ucelené plochy
zeleně, které svou působností (mikroklimatická, architektonická, psychohygienická,
estetická) dotváří kvalitu i obytnost prostředí.
Dominantní působnost mají stromy, které jsou nejvýznamnějším prvkem
sadovnické kompozice. Výběr je limitován plošným a prostorovým omezením
vnitrobloku. Z hlediska zastoupení stromů ve vnitrobloku se jeví jako nejvhodnější
zastoupení: 0,5 – 1ks stromů/100 m² (Souček, Štencel, Krešlová, 1985). Zvlášť
v menších vnitroblocích jsou vhodnější listnaté stromy s menší korunou (viz příloha
č.2). Jehličnaté stromy lze doporučit pouze v rozlehlých vnitroblocích na oživení
kompozice. Druhy s lehkou texturou, která propustí více světla navrhujeme zejména
v blízkosti domů. Při nerespektování stanovištních nároků jednotlivých druhů,
například při nedostatku světla, může dojít k deformaci koruny světlomilných dřevin.
Dostatečně využívána není funkce bloudivého stínu stromů, která umožňuje pobyt a
hry v době méně intenzivního slunečního záření na slunku a v době slunečního žáru
ve stínu.
Při rekonstrukcích stávající vnitroblokové zeleně je nezbytné citlivé řešení
s maximálním využitím soliter a porostů v nových úpravách.
11
V současné době dochází pro nedostatek parkovacích míst v uličním prostoru
k budování podzemních garáží ve vnitrobloku a tím následně k úbytku zeleně.
Snahou by mělo být zachovaní rostlého terénu aspoň v centrální části vnitrobloků,
který je základní podmínkou pro růst a vývoj stromů. Kvalita a působnost výsadeb na
vrstvě zeminy oddělené stavební konstrukci nikdy nemůže být adekvátní zeleni na
rostlém terénu. Při výsadbě nových stromů je omezujícím faktorem také ochranné
pásmo u podzemního vedení inženýrských sítí.
Keře se mají v sadových úpravách vnitrobloků variabilní použití nejen
v kompozici, ale i ve nepříznivých stanovištních podmínkách. V menších prostorách
mohou robustnější solitérní keře přejímat dominantní úlohu stromů. Oblíbené jsou
zejména výrazně kvetoucí druhy. Do nevyrovnaných světelných poměrů se hodí
druhy, které pochází v přírodě ze stanovištního okruhu okraj lesa – snáší přistínění i
přísušek. V plném stínu najdou uplatnění stálezelené keře. Při nedostatku vláhy
končí růst na konci léta a pak jsou odolnější vůči mrazům. Na malých nebo příliš
zastíněných plochách, kde není možno založit trávník lze použít jako náhradu
půdopokryvné nebo podrostové keře.
Různorodost a variabilita způsobu použití popínavých rostlin a minimální
stanovištní nároky jim umožňují proniknout i tam, kde jiný druh zeleně nelze vysadit.
Tyto rostliny potřebují pro svůj růst převážně opěrnou konstrukci. Podle způsobu
přichycení ke konstrukci – ovíjí se šlahouny kolem konstrukce, přidržují se tenkými
úponky nebo se přichytávají adhezivními terčíky nebo příchytnými kořínky volíme typ
opěrné konstrukce – zdi, lana, treláže, pergoly apod.
Trávník se uplatní pouze ve větších vnitroblocích. Malé oddělené plochy
bývají devastovány a údržba je problematická. Má pozitivní vliv na mikroklima, proto
je snaha o ucelené plochy. Oblíbený je rekreační trávník pro slunění nebo hry malých
dětí.
Jako náhrada trávníku u ploch dostatečně velkých, ale s nevyhovujícími
stanovištními podmínkami nebo ploch malých, se špatně přístupným, svažitým
terénem nebo problematickou likvidací posečené trávy lze použít pokryvné trvalky a
keře. Mají schopnost souvisle pokrývat půdu, jsou nízkého vzrůstu. Díky širokému
sortimentu zvládají i extrémně osluněná nebo naopak zastíněná stanoviště, snáší
řez. U trvalek dáváme přednost stálezeleným, s působností po celý rok.
Typologie vnitrobloků podle podílu zpevněných ploch:
• Ve vnitroblocích převážně zpevněných s minimálním podílem rostlého
terénu je samozřejmě použití zeleně omezené a náročné na investice,
techniku zakládání a údržbu, ať mobilní zeleně nebo ve formě zvýšených
záhonů – bez spojení s rostlým terénem. Příkladem jsou také střešní zahrady
na podzemních garážích. Typ výsadeb je dán maximální hloubkou půdního
profilu. Jako členící prostorové prvky při absenci stromů poslouží konstrukce
s popínavými rostlinami-pergoly, mříže, treláže. Zpevněné plochy lze
samozřejmě využít pro zřízení odpočívadel a dětských hřišť.
•
Vnitrobloky, kde se podíl ploch zeleně pohybuje mezi 30% – 60%, jsou
často rozdělené podle příslušnosti k jednotlivým domům. Přístup z domu bývá
na zpevněný dvorek, spojený několika schody se záhonem nad úrovní
zachyceným zídkou a obklopený dělícími zdmi a ploty. Způsob osázení je dán
velikostí, stanovištními podmínkami a nároky uživatelů. Menší plochy
umožňují pouze osázení půdopokryvnými keři a trvalkami oživené soliterními
keři nebo stromy s malou korunou. Větší rozloha dovoluje vytvoření koutku pro
posezení. Kompozici zpříjemní popnutí zdí a plotů rostlinami.
12
•
Nejperspektivnější pro regeneraci v kvalitní vnější obytné prostředí je velký
osluněný, provětrávaný vnitroblok, kde podíl ploch zeleně překračuje 60 %,
který není rozdělen výškově ani majetkoprávně ploty a zdmi. Podle přání
uživatelů je možno po obvodu ponechat u jednotlivých vstupů do domů
„předzahrádky“ vybavené zahradním nábytkem. Provozně může propojit celý
prostor zpevněná komunikace, která umožňuje přístup na společný rekreační
trávník s jasně definovanými prostory pro odpočinek dospělých a hry dětí.
Možnosti uplatnění ekologických principů při regeneraci vnitrobloku:
• snížení podílu zpevněných ploch, minimálně náhrada nepropustných (asfalt,
beton) dlaždicemi s propustnými spárami nebo trávníkem zpevněným
umělohmotnými rohožemi
• v prostorách, které umožňují uplatnění trávníku vytvořit podmínky pro zvýšení
vsakování místo jejich odvádění kanalizací ve sníženinách v trávníku,
štěrkových rigolech. Další možností je zachycování vody spojené s výsadbou
rostlin, které zvládnou nevyrovnané, občas zvýšené vlhkostní podmínky
• ozeleňování střech s využíváním extenzivního způsobu – suchomilné trvalky
na nízké vrstvě substrátu s minimálními nároky na následnou údržbu. Využití
zdí a fasád jako opory pro popínavé dřeviny a byliny (zvyšování vlhkosti a
snižování teploty viz. kap. 3.4.).
• výběr rostlin přesně podle stanovištních nároků, ne „univerzální sortiment“,
který následně vyžaduje pravidelnou zálivku apod. (využívání rostlin původem
ze sušších a teplejších stanovišť) a tím i zvyšování druhové rozmanitosti.
• využití trvalkových záhonů, které při zachování estetické působnosti a stabilní
struktury po celý rok, splňují principy trvale udržitelného rozvoje s nízkými
nároky na zakládání a údržbu
Provoz vnitrobloku:
Je dán přístupností vnitrobloku:
• Vnitroblok neúplný a otevřený, přístupný bez omezení z ulice bývá využíván
jako veřejné prostranství, také údržba je prováděna jako na ostatních
veřejných prostranstvích. Měl by mít svůj návštěvní řád i svého správce.
• Vnitroblok uzavřený (zástavbou bloku) a uzavíraný, má jasně vymezený okruh
uživatelů, ještě před započetím projektu regenerace by měl mít vyřešeno, kdo
bude provádět údržbu, na jaké úrovni, případně, kdo ji bude zajišťovat a
financovat. Musí mít svůj řád a správce, bývá spojeno se správou domu. Do
prostoru musí být umožněn přístup všem obyvatelům, pro které je určen.
Návštěvní řád může být vydán na základě obecně závazné vyhlášky města (pokud
správu provádí úřad města) by měl obsahovat: kdo je správce, kontakt na správce,
provozní dobu, co je povoleno, co je zakázáno, jak se chovat v případě porušení
provozního řádu, apod.
13
3.5. Přílohy:
Příloha č.1.:
Anketa názorů obyvatel na využívání vnitrobloku:
Datum konání:
Dům - adresa
Počet rozdaných dotazníků:
Počet vrácených dotazníků::
Podíl domácností, které v anketě odpověděly:
1. Chodíte na Váš dvůr ?
a) Chodím tam denně
b) Chodím tam nejméně 1x týdně
c) Chodím tam velmi zřídka
d) Dvůr nevyužívám
2. Jste spokojeni s jeho úpravou ?
a) Úprava mi (nám) vyhovuje
b) Jsou potřeba drobná zlepšení
c) Je potřeba zcela nová úprava
3. Má dvůr sloužit krátkodobé rekreaci obyvatel ?
a) Je to vhodné využití
b) Pro krátkodobou rekreaci by měla být vyhrazena jen část dvora
c) Dvůr by měl být využívám pro jiné účely
4. Má dvůr sloužit parkování aut ?
a) Na dvoře by žádná auta parkovat neměla
b) Část dvora by mohla být vyhrazena pro parkování
c) Dvůr by měl zajišťovat dostatek prostoru pro parkování aut nájemníků
5. Vlastníte auto?
a) Auto vlastním(e) a parkujeme na dvoře
b) Auto vlastním(e) a parkujeme mimo dvůr
c) Auto nevlastním(e), ale počítám s jeho zakoupením
d) Auto nevlastním(e) a nehodlám(e) si ho pořizovat
6. Domníváte se, že dvůr má sloužit raději ke komerčnímu využití
krátkodobou rekreaci obyvatel ?
/ kanceláře, dílny, sklady/, přesto že znemožní
a) Takové využití by bylo nevhodné a vadilo by mi (nám)
b) Takové využití by mi (nám) nevadilo
c) Takové využití by bylo dobré
7. Uveďte, pro které činnosti Váš dvůr využíváte:
a) Sušíte tam prádlo ?
pravidelně
b) Klepete tam koberce ?
pravidelně
c) Venčíte tam psa ?
pravidelně
d) Myjete na dvoře auto?
pravidelně
8. Chtěl(a) byste, aby byla na dvoře možnost umývat auto?
někdy
někdy
někdy
někdy
nikdy
nikdy
nikdy
nikdy
a) Ano, chtěl(a)
b) Takové využití by mi nevadilo
c) Ne, nechtěl(a)
9. Měli byste zájem o následující vybavení dvora?
a) Pískoviště zabezpečené proti znečištění pejsky
ano
b) Houpačky, prolézačky, šplhadla
ano
c) Kreslící plochy
ano
d) Ohniště
ano
d) Zahradní rozstřikovač
ano
e) Lavičky
ano
f) Lavičky se stolky
ano
10. Jaký je váš názor na hry mládeže, případně dospělých dvoře?
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
a) Takový prostor by byl vítaný
b) Takové využití by mi nevadilo
c) Hry na dvoře by mě (nás) rušily
11. Jaké by mělo být vybavení dvora pro hry mládeže, případně dospělých?
a) Měl by tam být stůl pro stolní tenis ?
b) Mělo by tam být další sportovní vybavení?
ano
ano
12. Zájem o další sportovní vybavení:
14
ne
ne
13. Měli byste zájem o psí dvorek na venčení psů, který by se udržoval na náklady majitelů psů?
a) Ano, měli
b) Záleží na výši příspěvku
c) Ne, nechtěli
Přijatelný příspěvek:
6x 100
14. Jaká je na vašem dvoře zeleň?
a) Zeleň na dvoře je vhodná
b) Zeleň na dvoře je nevyhovující
c) Na dvoře není žádná zeleň
15. Jaká úprava by měly podle Vašeho názoru vhodná?
a) Dvůr by měl být upraven tak, aby ho mohl využívat každý
b) Dvůr měl být rozdělen pro všechny zájemce na pěstit. záhony
16. Jaká zeleň a by byla Vašeho názoru vhodná?
ano
ano
ne
ne
a) Stromy velikého vzrůstu
b) Stromy malého vzrůstu
c) Kvetoucí keře
d) Jehličnaté keře
d) Pnoucí keře
e) Květinové záhony
f) Trávník na sezení, ležení
g) Dvůr by měl mít zpevněný povrch a zeleň pouze
v nádobách nebo zvýšených záhonech
17. Jsou nádoby na odpad umístěné ve Vašem dvoře ?
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ne
a) Ano, jsou
b) Ne, nejsou
18. Pokud jsou umístěné ve dvoře, vyhovuje Vám to z hygienického i estetického hlediska ?
a) Vyhovuje mi to
b) Nevadí mi to
b) Vadí mi to
19. Jak byste pravděpodobně využívali nově upravený dvůr?
a) Pouštěli bychom na upravený dvůr hrát si děti samotné
b) Dvůr by využívali i dospělí členové domácnosti
c) Oceňovali bychom upravený dvůr pouze pohledem
z okna bytu či chodby
20. Jaký je Váš postoj k údržbě dvora?
a) účastnil(i) jsme se na údržbě dvora již za stávajícího stavu ?
b) účastnil(i) bychom se na údržbě nově upraveného dvora
c) byli bychom ochotni přispívat na mzdu osoby pověřené
údržbou dvoru ?
Přijatelný měsíční příspěvek:
3x 100,- Kč (respondenti současně nejsou proti zřízení psího dvorku)
21. Pohlaví:
a) Muž
b) Žena
22. Věk:
a) 18 - 24
b) 25 - 39
c) 40 - 60
d) 60 a více
23. Žijí s Vámi v domácnosti (bytě) děti?
a) Ano, 1 dítě
b) Ano, 2 děti
c) Ano, 3 a více dětí
d) Nežijí
24. Domácnosti s dětmi
do 8 let
8 - 13 let
14 let a více
15
ano
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ano
ne
ne
ano
ne
Příloha č.2. – zpracoval Zdeněk Kiesenbauer:
Sortiment vybraných skupin dřevin a trvalek pro výsadby
zeleně ve vnitroblocích:
16
Keře
●
●
● ●
● ●
●
●
●
● ●
● ● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
půdní nároky
podzimní barva
stálezelený,opadav
ý, pnoucí
barva plodu
květ
poznámka
Actinidia arguta
8
bílá
VI
žlotohnědá
PN
žlutá
normální-čerstvé
jedlé plody
Actinidia kolomikta
4
žlutobílý
V-VI
zelenohnědá
PN
žlutohnědá
normální-čerstvé
jedlé plody
Akebia quinata
10
vínově červený a růžový
IV-V
modrá
PN
normální-čerstvé
někdy stálezelená
Akebia trifoliata
6
vínově červený
IV-V
modrá
PN
normální-čerstvé
někdy stálezelená
Ampelopsis aconitifolia
10
zelený
VII-VIII kovově modrá
PN
žlutá
normální-čerstvé
Ampelopsis brevipedunculata
10
zelený
VII-VIII kovově modrá
PN
žlutá
normální-čerstvé
8
žlutá
Ampelopsis megalophylla
zelený
VII-VIII kovově modrá
PN
Arctostaphyllos uva-ursi
0.2
bílá/růžový
IV-VI
červená
SZ
Aristolochia macrophylla
10
zelený
V-VI
zelená
PN
Berberis × stenophylla
●
●
●
●
●
období květu
latinský název
výška
jižní expozice
severní expozice
západní expozice
východní expozice
zahrnují keře listnaté opadavé (OP), stálezelené, vřesovištní (SZ), a pnoucí (PN).
2-2,5
normální-čerstvé
suché až normální
žlutá
normální-čerstvé
žlutý
V
modrá
SZ
suché-normální
Berberis buxifolia ‘Nana’
0.4
oranžový
V
černé-červené
SZ
suché-normální
Berberis candidula
0.4
žlutý
V-VI
modrá
SZ
suché-normální
Berberis ×frikartii
suché-normální
0.6
žlutý
V
modrá
SZ
Berberis gagnepainii var. lanceifolia
2
žlutý
V-VI
modrá
SZ
suché-normální
Berberis julianae
2
žlutý
V-VI
modrá
SZ
suché-normální
0.4
žlutý
IV
červená
OP
červená
suché-čerstvé
Berberis thunbergii ‘Bagatelle’
Berberis thunbergii ‘Green Carpet’
do 1.5
žlutý
IV
červená
OP
červená
suché-čerstvé
Berberis thunbergii ‘Harlequin’
1.5
žlutý
IV
červená
OP
červená
suché-čerstvé
Berberis thunbergii ‘Kobold’
0.4
žlutý
IV
červená
OP
červená
suché-čerstvé
Berberis thunbergii ‘Red Chief’
1.6
žlutý
IV
červená
OP
červená
suché-čerstvé
Berberis thunbergii
‘Atropurpurea Nana’
0.6
žlutý
IV
červená
OP
červená
suché-čerstvé
●
●
●
●
●
●
●
●
●
● ●
●
●
●
● ●
● ●
●
●
●
●
●
● ●
●
●
●
●
●
Berberis verruculosa
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Buxus microphylla a odrůdy
Buxus sempervirens a odrůdy
Calluna vulgaris v cv.
půdní nároky
podzimní barva
stálezelený,opadav
ý, pnoucí
barva plodu
období květu
žlutá
V-VI
modrá
SZ
suché-normální
0,5-1
bez významu
IV-VI
bez významu
SZ
suché-normální
0,6-6
bez významu
IV-VI
bez významu
SZ
suché-normální
bílý,růžový-purpurový
VII-IX
bez významu
SZ
suché-normální
0,2-0,5
Campsis radicans
10
oranžový a červený
VII-IX
zelená
PN
žlutá
normální-suché
Celastrus orbiculatus
12
zelený
VI
žlutá a červená
PN
žlutá
suché-normální
Celastrus scandens
8
zelený
VI
žlutá a červená
PN
žlutá
suché-normální
Clematis × jouiniana
3
světle modrý
VIII-X
PN
žlutě-zelená
normální-čerstvé
Clematis alpina
2
modrý-červený
V-VII
PN
žlutě-zelená
normální-čerstvé
Clematis jackmannii
růžový-purpurový
VII-X
PN
žlutě-zelená
normální-čerstvé
Clematis montana cv.
8
růžový, bílý
V-VI
PN
žlutě-zelená
normální-čerstvé
Clematis paniculata
10
bílý
IX-X
PN
žlutě-zelená
normální-čerstvé
Clematis tangutica
3-4
žlutý
VIII-IX
PN
žlutě-zelená
normální-čerstvé
Clematis vitalba
12
bílý
VII-IX
PN
žlutě-zelená
suché-normální
Clematis viticella cv.
3-5
růžový, červený, fialový
VI-VIII
PN
žlutě-zelená
normální-čerstvé
Cornus stolonifera ‘Kelsey’
0.6
bez významu
V-VI
bez významu
OP
purpurová
suché-čerstvé
3
bez významu
V-VI
bez významu
OP
žlutá
suché-čerstvé
bílý-růžový
V-VI
červená
SZ
normální
Cornus stolonifera ‘Winter Beauty’
Cotoneaster dammeri
3-4
0.1
Cotoneaster dammeri ‘Coral Beauty’
0.5
bílý-růžový
V-VI
červená
SZ
normální
Cotoneaster dammeri ‘Klampen’
0.2
bílý-růžový
V-VI
červená
SZ
normální
Cotoneaster dammeri var. radicans
0.1
bílý-růžový
V-VI
červená
SZ
Cotoneaster dielsianus
2.5
bílý, růžový střed
VI
červená
OP
bez významu
suché-normální
2
bez významu
suché-normální
Cotoneaster franchetii
●
●
●
●
●
0.5
květ
●
●
●
výška
severní expozice
●
●
●
jižní expozice
západní expozice
východní expozice
●
●
●
latinský název
rašelina
plevelí se
oranžové větve
normální
bílý, růžový střed
VI
oranžová
OP
Cotoneaster microphyllus
0.05
bílá-růžová
V-VI
červená
SZ
Cotoneaster multiflorus
2-3
bílý, růžový střed
V-VI
červená
OP
bez významu
suché-normální
normální
Cytisus × kewensis
0.5
světle žlutý
IV-V
bez významu
OP
bez významu
suché-normální
Cytisus purpurascens ´Erectus´
0.4
růžově nachový
V
bez významu
OP
bez významu
suché-normální
Daboecia cantabrica v odrůdách
0,3-0,5
bílý-purpurový
VI-IX
bez významu
SZ
18
poznámka
normální
rašelina
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
● ● ● ●
● ● ● ●
● ● ● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
půdní nároky
podzimní barva
stálezelený,opadav
ý, pnoucí
jižní expozice
● Daphne mezereum
● Deutzia × hybrida ‘Mont Rose’
● Deutzia ×kalmiiflora
růžově nachový
III-IV
červená
OP
žlutá
suché-normální
1.5
růžový
VI
bez významu
OP
žlutá, nachová
normální-čerstvé
výška
1.5-1.8
barva plodu
severní expozice
●
●
●
období květu
západní expozice
●
●
●
květ
východní expozice
●
latinský název
1.5
růžový
VI
bez významu
OP
červenozelená
normální-čerstvé
Deutzia gracilis ‘Nikko’
0.4
bílý
V-VI
bez významu
OP
žlutá, nachová
normální-čerstvé
Deutzia magnifica
1.8
Deutzia scabra ‘Plena’
2.5
žlutozelená
normální-čerstvé
Erica carnea v cv.
bílý
0,15-0,3 bílý,růžový-purpurový
Euonymus alatus ‘Compactus’
1
Euonymus fortunei ´Coloratus´
0.4
Euonymus fortunei ´Kewensis´
VI
VI-VII
OP
bez významu
OP
I-IV
normální-čerstvé
SZ
normální-čerstvé
zelený
V-VI
oranžová a červená
OP
žlutozelený
V
bílá a oranžová
SZ
suché-normální
suché-normální
červená
0.15
žlutozelený
VI
bílá a oranžová
SZ
0,2-0,4
žlutozelený
VIII
bílá a oranžová
SZ
suché-normální
Euonymus fortunei var. vegetus
0,8-1,5
žlutozelený
VII
bílá a oranžová
SZ
suché-normální
0,6-1
purpurově-hnědý
VI
purpurová a oranžová
SZ
Exochorda macrantha ‘The Bride’
1.5
bílý
V
bez významu
OP
žlutá
suché-normální
Forsythia ×intermedia ‘Bronxensis’
0.7
žlutý
III-IV
bez významu
OP
normální-čerstvé
Fothergilla gardenii
0.8
bílý
III-V
bez významu
OP
žlutohnědá
oranžováčervená
Gaultheria procumbens
0.15
růžový
VII-VIII červená
normální
normální-čerstvé
SZ
normální
Gaultheria shallon
0,4-0,7
růžová-bílý
V-VI
černá-modrá
SZ
normální
Hedera helix cv.
do 20
zelený
IX_X
modročerná
PN
suché-normální
Hydrangea anomala
ssp. petiolaris
3-15
bílý
VI-VIII
PN
žlutá
normální-čerstvé
Hydrangea arborescebs v sortách
1.5-2
bílý
VII-X
bez významu
OP
žlutá
normální-čerstvé
Hydrangea macrophylla v sortách
1-1.5
modrá-červený
VII-X
bez významu
OP
žlutá-vínová
normální-čerstvé
Hydrangea paniculata v sortách
1.8-3
bílá-růžový
VII-X
bez významu
OP
žlutá
normální-vlhké
Hypericum ‘Hidcote’
1-1.2
žlutý
VI-X
červená-černá
OP
zelená-vínová
suché-normální
Hypericum androsaemum
1-1.2
žlutý
VI-X
červená-černá
OP
zelená-vínová
suché-normální
0.3
žlutá
VII-IX
Hypericum calycinum
19
SZ
rašelina
suché-normální
Euonymus fortunei ‘Silver Queen’
Euonymus nanus var. turkestanicus
poznámka
suché-normální
rašelina
stálezelená
●
půdní nároky
podzimní barva
stálezelený,opadav
ý, pnoucí
barva plodu
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
období květu
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
květ
severní expozice
●
●
●
●
●
●
výška
západní expozice
●
●
●
●
●
●
jižní expozice
východní expozice
●
●
●
●
●
●
latinský název
Ilex × meserveae v odrůdách
1,5-25
žlutý
VI
červená
SZ
normální-suché
● Ilex aquifolium ‘J. C. van Tol’
0,5-7
bílý
V-VI
červená
SZ
normální-suché
normální-suché
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
● ●
●
●
● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
Ilex crenata
0,5-1,5
bílý
V-VI
černá
SZ
Ilex glabra
1,5-2
bílý
V-VI
černá
SZ
normální-suché
Ilex opaca
4
bílý
V-VI
červená
SZ
normální-suché
Ilex pernyi
2.5
žlutý
V
červená
SZ
normální-suché
Jasminum nudiflorum
3-5
poznámka
žlutý
IV
PN
suché-normální
Kalmia angustifolia
1
purpurový
VI-VII
bez významu
SZ
čerstvé
rašelina
Kalmia latifolia v odrůdách
2
růžový-karmínový
V-VI
bez významu
SZ
čerstvé
rašelina
Kerria japonica ‘Pleniflora’
1.4-1.6
žlutý
VI-VIII
černá
OP
1.5
bílý
V-VI
bez významu
SZ
čerstvé
žlutobílý
VII
černá
SZ
normální-suché
Leucothoe fontanesiana
Ligustrum ovalifolium
Ligustrum vulgare ‘Atrovirens’
Ligustrum vulgare ‘Lodense’
Lonicera × brownii
4
3-4
bílý
VIII
černá
SZ
0.7-1
bílý
IV-V
bez významu
OP
oranžový
V-VIII
červená
PN
3
žlutá
suché-normální
normální-suché
žlutá-zelená
suché-normální
normální
Lonicera × heckrottii
2
smetanově bílý a purpurový VI-IX
PN
suché-normální-čerstvé
Lonicera × tellmaniana
5
oranžově červený
V
PN
normální-čerstvé
Lonicera caprifolium
5
smetanově bílý
V-VI
PN
suché-normální-čerstvé
Lonicera henryi
6
žlutý a červenohnědý
VII-VIII modrá
PN
suché-normální-čerstvé
Lonicera nitida
do 1,5
žlutobílý
V
purpurová
SZ
normální
Lonicera peryclimenum
Lonicera pileata
Mahonia × media
6
červená
bílý a červený
VI-VIII
červená
PN
normální-čerstvé
0,3-0,5
světle žlutý
V
fialová
SZ
normální
1,5-2
suché až čerstvé
světle žlutý
IV-V
modrá
SZ
1
žlutý
IV-V
modrá
SZ
suché až čerstvé
Mahonia repens
0,5
žlutý
IV-V
modrá
SZ
suché až čerstvé
Pachistima cambyi
0.3
zelený
V
bez významu
SZ
suché-normální-čerstvé
Mahonia aquifolium
20
rašelina
● ●
● ●
● ●
●
Parthenocissus quinquefolia
Parthenocissus quinquefolia
var. engelmanii
●
● Parthenocissus tricuspidata
● ● Pieris floribunda v odrůdách
● ● ● ●
● ●
●
● ● ● ●
●
●
● ● ● ●
● ● ● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
● ●
●
●
● ●
●
● ●
●
● ●
●
● ●
●
● ●
●
● ●
●
● ●
●
● ●
●
● ●
●
PN
karmínová
půdní nároky
podzimní barva
stálezelený,opadav
ý, pnoucí
barva plodu
období květu
květ
výška
jižní expozice
západní expozice
●
severní expozice
východní expozice
●
latinský název
12
zelený
VI-VII
modrá
12
zelený
VI-VII
modrá
PN
karmínová
suché-normální-čerstvé
15
zelený
VI-VII
modrá
PN
karmínová
suché-normální-čerstvé
2
bílý
IV-V
bez významu
SZ
poznámka
suché-normální-čerstvé
čerstvé
rašelina
čerstvé
rašelina
Pieris japonica v odrůdách
0,5-2
bílý
IV-V
bez významu
SZ
Potentilla fruticosa v sortách
0.5-1
bílý, žlutý, růžový
V-X
bez významu
OP
Prunus laurocerassus v odrůdách
0,7-3
bílý
V
černá
SZ
normální-suché
Pyracantha coccinea v odrůdách
3-4
bílý
V-VI
červená-žlutá
SZ
normální-suché
Reyneuteria aubertii
20
bílý
IX-X
Reyneuteria baldschuanica
15
bílý a růžový
IX-X
Rhododendron × praecox
1,5
karmínově růžový
III-IV
bez významu
SZ
mormální-čerstvé
rašelina
růžová a bílý
V-VI
bez významu
SZ
mormální-čerstvé
rašelina
Rhododendron catawbiense
Rhododendron ferrugineum
2,5-4
PN
žlutě-zelená
PN
žlutě-zelená
suché-čerstvé
normální-čerstvé
normální-čerstvé
šarlatově červený
VI
bez významu
SZ
mormální-čerstvé
rašelina
0,3-0,8
modrý
V-VI
bez významu
SZ
mormální-čerstvé
rašelina
Rhododendron makinoi
1,5
růžový
VI
bez významu
SZ
mormální-čerstvé
rašelina
Rhododendron smirnowii
2-3
růžový
IV-V
bez významu
SZ
mormální-čerstvé
rašelina
Ribes alpinum ‘Schmidt’
1.4
žlutý
IV-V
Sinarundinaria nitida
2-3
bez významu
Spiraea ×bumalda ‘Anthony Waterer’
0.7
červený
Spiraea ×bumalda ‘Dart´s Red’
0.6
Spiraea ×bumalda ‘Froebelii’
0.8
Spiraea ×bumalda ‘Pygmaea Alba’
0.6
Rhododendron impeditum
do 1
bez významu
bez významu
OP
bez významu
SZ
zelená-vínová
suché-čerstvé
VI-VIII
bez významu
OP
zelená-vínová
suché-čerstvé
červený
VI-VIII
bez významu
OP
zelená-vínová
suché-čerstvé
červený
VI-VIII
bez významu
OP
zelená-vínová
suché-čerstvé
bílý
VI-VIII
bez významu
OP
zelená-žlutá
suché-čerstvé
normální-čerstvé
Spiraea decumbens
0.3
bílý
IV-VI
bez významu
OP
zelená-žlutá
suché-čerstvé
Spiraea nipponica ‘Halward´s Silver’
0.8
bílý
IV-VI
bez významu
OP
zelená-žlutá
suché-čerstvé
Stephanandra incisa
1.5
bílý
V-VI
bez významu
OP
zlatá
suché-čerstvé
Stephanandra incisa ‘Crispa’
0.7
bílý
V-VI
bez významu
OP
zlatá
suché-čerstvé
21
bílý
V-VII
purpurová
OP
žlutozelená
suché-čerstvé
1
bílý
V-VII
purpurová
OP
žlutozelená
suché-čerstvé
modrý
V-VII
bez významu
OP
žlutozelená
bez významu
IV
červená
SZ
normální - čerstvé
bez významu
SZ
suché-normální
SZ
normální-čerstvé
normální-čerstvé
1.2
Taxus baccata cv.
0,6–2,5
● Teucrium chamaedrys
0,25
purpurový
VII-IX
●
●
●
● Viburnum × pragense
2,5
smetanově bílý
V-VI
●
●
●
●
●
●
● Viburnum rhytidophyllum
2-4
smetanově bílý
V-VII
červená,
později černá
SZ
0,15
světle modrý
IV
bez významu
SZ
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
půdní nároky
0.8
●
● Syringa meyeri ‘Palibin’
Vinca minor
podzimní barva
● ●
●
● ●
stálezelený,opadavý,
pnoucí
●
●
●
Symphoricarpos ×chenaultii
‘Hancock’
Symphoricarpos ×chenaultii
‘Magic Berry’
barva plodu
jižní expozice
●
období květu
severní expozice
●
květ
západní expozice
●
výška
východní expozice
●
latinský název
suché-čerstvé
normální
Vitis coignetiae
8
zelený
VI
modrá
PN
oranžově
červená
Vitis riparia
12
zelený
VIII
modrá
PN
žlutá
normální-čerstvé
Vitis vulpina
8
zelený
VII
modrá
PN
žlutá
normální-čerstvé
Weigela ‘Nana Variegata’
1-1.5
růžový
V-VI
bez významu
OP
žlutozelená
suché-čerstvé
Weigela florida ‘Purpurea Nana’
1-1.4
růžový
V-VI
bez významu
OP
červenozelená
suché-čerstvé
8
modrý, bílý, růžový
V-VI
PN
žlutá
normální-suché
8-10
modrý, bílý, růžový
V-VI
PN
žlutá
normální-suché
Wisteria floribunda
Wisteria sinensis
22
poznámka
normální-čerstvé
jedovatý
ve stínu řídká
koruna
Malokorunné stromy a vzrůstné keře
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
podrosty
vejčitá
3-6
1-2,5 +
IV
+
žlutá
IX-X
++
++
+
+
Acer campestre ‘Schwerinii’
vejčitá
3-7
1-2,5 +
IV
+++ žlutá
IX-X
++
++
+
+
Acer cissifolium
deštníkovitá
8
6
IV
+
X
+
+
++
+++
květ
šířka
výška
koruna
++
oranžová
vůně
Acer campestre
latinský název
plod
rychlost růstu
podzimní barva
podzimní barva
období květu
půdní reakce
●
●
rozpad listů
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
jižní expozice
severní expozice
západní expozice
východní expozice
zahrnují malokorunné stromy a vzrůstné keře, které mohou při vhodném zapěstování převzít roli stromového patra.
Acer ginnala
deštníkovitá
7
7
+
V
+
oranžově červená
+
++
++
+++
Acer griseum
vejčitě kulovitá
6-10
5-7
+
IV-V
++
oranžová
++
++
+
+++
Acer maximowitzii
deštníkovitá
3-4
1-2
++
V
++
šarlatová
X-XI
++
+
++
+++
Acer platanoides ‘Lorbergii’
kulovitá
5
5
++
IV
+
žlutá
X-XI
++
++
++
++
Acer tataricum
kulovitá
5-6
4-5
++
V-VI
++
oranžově červená
IX-X
+
++
+
+++
Aesculus pavia ´Atrosanguinea´
kulovitá
3-6
2-5
+++ V
++
žlutě oranžová
X
+
++
+
+++
Amelanchier grandiflora ‘Ballerina’
široce vejčitá
5
4
+++ IV-V
+
oranžová-červená
X-XI +
+
+++ +++ +++
Amelanchier laevis
široce vejčitá
4
2
+++ IV-V
+
oranžová-červená
X-XI +
+
+++ +++ +++
Carpinus betulus
kulovitá
8-20
7-10
+
IV
+
žlutá
X-XI
++
+++ ++
+++
Carpinus caroliniana
široce vejčitá
6-10
6
+
IV
+
bronzová-červená
+
++
++
Carpinus japonica
deštníkovitá
4-10
4
++
V
+++ zlatožlutá
+
++
+
++
Carpinus turczaninowii
široce vejčitá
3-5
5
+
IV
+
bronzově červená
+
++
+
++
Catalpa bignonioides
vejčitě kulovitá
6-8
5-7
+++ VII
++
žlutá
++
+++ +++ +++ C. speciosa
X-XI +
+
Cercis canadensis
kulovitá
10
7
+++ III-IV
++
žlutá-zelená
++
+++ ++
Cercis canadensis ‘Forest Pansy’
kulovitá
10
7
+++ III-IV
++
tmavě červená
X-XI
++
+++ ++
+++
Cladrastis lutea
vystoupavá
7-10
10
++
++
žlutá
X-XI
+
+
+++
Cornus florida cv.
kulovitá
5-7
5
+++ V
++
červená
X-XI
+
+
++
+++
Cornus kousa cv.
vejčitá
7
6
+++ VI
+++ červená
+
++
++
+++
Cornus mas cv.
vejčitá
5
4
++
III-IV
++
žlutá
+
+++ ++
+++
Corylus maxima ‘Rotter Zellernuss’
široce vejčitá
5-10
5
+
II-IV
++
červená
++
++
23
V-VI
+
+++
+++ ++
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
půdní reakce
rychlost růstu
podrosty
6-8
6
+++ V-VI
+++ oranžová
X-XI ++ ++
++
++
+++
kulovitá
7
7
+++ V
+++ oranžová
X-XI ++ ++
++
++
+++
Cydonia oblonga
kulovitá
květ
šířka
vůně
kulovitá
Crataegus prunifolia
plod
rozpad listů
podzimní barva
podzimní barva
období květu
Crataegus lavallei
koruna
výška
jižní expozice
severní expozice
západní expozice
východní expozice
●
●
●
latinský název
4-6
5
+++ V-VI
+++
+++ ++
+
+++
Euonymus europaeus ‘Red Cascade’ vystoupavá až převislá
7
5
+
V
+++ žlutá-sv.červená
X-XI
+
++
++
+++
Euonymus oxyphyllus
vystoupavá až převislá
7
5
+
V
+++ žlutá-sv.červená
IX-X
+
++
++
+++
Euonymus phellomanus
vystoupavá až převislá
5
3
+
VI
+++ žlutá-sv.červená
IX-X
+
++
++
+++
Euonymus alatus
kulovitá
4
2-3
+
VII
+
karmínová
IX-X
+
++
++
+++
Fagus sylvatica ‘Cockleshell’
vejčitá
4-6
3-4
+
IV
+
žlutohnědá
XI
+++ +++ +
+
Fagus sylvatica ‘Mercedes’
vejčitá
4-7
3-5
+
V
+
žlutohnědá
XI
+++ +++ +
+
Fagus sylvatica ‘Purple Fountain’
úzce převislá
4-8
3-6
+
VI
+
hnědá-červená
XI
+++ +++ +
Fraxinus ornus ´Mecsek´
kulovitá
6-8
4-5
++
V
++
žlutohnědá
IX-X ++ +
++
+
+
Ginkgo biloba ‘Autumn Gold’
široce vejčitá
12-15 5-8
+
V
0
žluto-zlatá
X-XI
+
++
++
+++
Ginkgo biloba ‘Tremonia’
úzce pyramidální
8-10
+
V
+
žluto-zlatá
X-XI
+
++
++
+++
Ginkgo biloba ‘Fastigiata’
úzce pyramidální
10-12 1-2
+
V
0
žluto-zlatá
X-XI
+
++
++
+++
Gleditsia triacanthos
deštníkovitá
6-8
4-6
+
V
+++ žlutá
X
+
+++ +++ ++
1
+
+
Gleditsia triacanthos ´Sunburst´
deštníkovitá
6-9
4-7
+
VI
+++ bronzová
XI
+
+++ +++ ++
Halesia monticola
vystoupavá
3-10
3
++
IV-V
++
X-XI
++
+
++
Koelreuteria paniculata
kulovitá
5-6
3-4
+++ VII-VIII +++ bronzová
X-XI
++
++
+++ ++
Laburnum ×watererii
deštníkovitá
5-13
4
+++ V
+
XI
+
+
+++ +++ +++ jedovatý
Magnolia kobus
vejčitá
10
5
+++ IV
+
žlutohnědá
XI
++ +
+
+++ +++
Magnolia×loebnerii
vejčitá
6-8
4
+++ IV-V
+
žlutohnědá
XI
++ +
+
+++ +++
Malus v odrůdách
široce vejčitá až kulovitá
4-6
5-6
+++ IV-V
+++
+++
++
+++ ++
+++
+
+++ ++
+++
Photinia villosa
deštníkovitá
4-5
4
++
+++ karmínová
X
Prunus padus ‘Colorata’
vystoupavá
3-15
3-5
+++ V-VI
+
žlutá
X-XI ++ ++
+++ +++ +++
Prunus sargentii
kulovitá, ve stáří deštníkovitá 3-5
2,5-4 +++ III-IV
+
červená
X-XI +
+
++
Pyrus calleryana
vejčitá
15
9
+++ IV-V
+++ žlutá-červená
X
+
++
+++ +++ ++
Quercus petraea ‘Columnaris’
úzce pyramidální
8-10
1-2
+
IV-V
++
Žluto-hnědá
X
+
+++ +++ +++ ++
Quercus ×turneri
vejčitá
10-12 6
+
V
+
stálezelená
24
IV-V
žlutá
+++ ++
+++ +++ +
++
●
●
●
●
●
rychlost růstu
půdní reakce
rozpad listů
podzimní barva
podzimní barva
období květu
8
+
5-7
5-7
+++ VI,VIII
Sorbus aria
široce vejčitá až kulovitá
8-10
5-8
+++ V-VI
+++ sv. žlutá, nevýrazná X
+++ +++ +
Sorbus torminalis
široce vejčitá až kulovitá
6-10
6-8
++
V-VI
++
++
+++ ++
+++ Teplomilný
Tsuga canadensis
široce pyramidální
12
6
-
V
+
++
+
+
+
Viburnum lentago
široce kulovitá
7
5
+
V
+++
červeno-hnědá
++ ++
+
++
++
Zelkova serrata
široce vejčitá až kulovitá
10-20 3-5
+
IV
+
oranžová-červená
++
+
++
++
VI
+
stálezelená
++
šedozelená
oranžová-bronzová
X
iX-X
X-XI
šířka
podrosty
15
deštníkovitá
vůně
široce kulovitá
Robinia viscosa
plod
Quercus ×hispanica ‘Ambrozyana’
květ
koruna
výška
jižní expozice
severní expozice
východní expozice
západní expozice
●
●
●
●
latinský název
+++ +++ ++
++
+
+++ křehký
++
++
++
do mokra
V seznamu jsou zahrnuty i málo známé a perspektivní taxony, které dosud stojí stranou zájmu školkařů, ale vzhledem ke svým vlastnostem by měly být v
sortimentu zestoupené. Některé z nich se pěstují i nabízí ve školkařských závodech, pro jejich neznalost ale nejsou dostatečně využívány.
Půdní podmínky: + kyselé půdy, ++ neutrální půdy, +++ snášející, nebo vyžadující vápno
Plod: + nevýznamný, ++ zřetelný, +++ plodí pravidelně, výrazný plod
Trvalky
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Ajuga reptans ‘Atropurpurea’
Antenaria tomentosa
Arabis procurens
Armeria maritima cv.
Asarum europaeum
Aubrieta tauricola
Bergenia hybrida cv.
10
5-15
8-20
10-20
10
5-10
15-35
30
20-30
15-20
15-20
IV-V
VII-VIII
IV-V
V-VI+VIII
modrá
bílá
bílá
růžová, bílá, červená
hnědě-červená
stříbřitá
zelená
zelená
tmavě zelená
30-50
IV-V
III-IV
růžová, bílá, červená
zelená
25
poznámka
barva listů
barva květu
květ
šířka
latinský název
výška
jižní expozice
severní expozice
východní
expozice
západní
expozice
V následujícím seznamu jsou navrženy takové druhy trvalek, okrasných trav a kapradin, které jsou vhodné k zakládání plošných výsadeb a svým charakterem
růstu patří k druhům které nevyžadují žádnou zvláštní péči a působí efektně i při nedostatečné údržbě.
ne příliš vlhké
Carex caryophylla ‘The Beatles’
Carex comans ‘Frosted Curls’
Carex digitata
Carex hachijoensis ‘Evergold’
10
20
10-15
15-20
25
30
20
30
zelená
světle zelená
zelená
zelená
●
●
●
Carex humilis
15
25-30
středně zelená
podzimní barva bronzová
●
●
●
Carex morrowii ‘Ice Dance’
20-25 25-30
středně zelená
panašovaný list
●
●
●
Carex pendula
40-60 60-80
zelená
barva listů
květ
šířka
výška
●
●
Cerastium biebersteinii
10-15 40-60+ V-VII
bílá
stříbřitá
●
●
Cotula dioica
3-7
VII-VIII
žlutá
tmavě zelená
●
Dianthus plumarius cv.
15-30 20-30
VI-IX
bílá, růžová, karmínová stříbřitá
●
5-10
20-30
IV-V
bílá
zelená
15-25 20-35
IV-V
žlutá
zelená
15-20
poznámka
severní expozice
●
●
●
●
barva květu
západní expozice
●
●
●
●
●
jižní expozice
východní expozice
●
●
latinský název
rozrůstá se
●
●
●
Dryas ×suendermannii
Epimedium ×perralchicum
‘Frohnleiten’
●
●
●
Epimedium ×versicolor ‘Cupreum’
15-25 20-35
IV
měděná
zelená
podzimní barva bronzová
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Epimedium ×versicolor ‘Sulphureum’
Euphorbia amygdaloides ‘Purpurea’
Geranium ×cantabrigiense cv.
Geranium dalmaticum cv.
Geranium macrorrhizum cv.
Geranium ×magnificum
15-25
25-35
15-20
5-10
20-25
25-30
20-35
30-40
30-40
15-20
30-40
30-40
IV
IV-V
VI-VIII+IX
VI-VIII
V-VIII
V-VII
zelená
červená
zelená
zelená
zelená
zelená
podzimní barva bronzová
●
●
●
●
●
●
●
Helianthemum ×hybridum
Helleborus niger cv.
Heuchera brizoides cv.
Iberis sempervirens
Lavandula angustifolia cv.
15-20
15-25
15-35
15-30
20-45
25-35
20-35
20-30
30-40
40-60
V-VII
I-IV
V-VII
IV
VII-VIII
žlutá
žlutá
růžová, bílá, červená
bílá, růžová
bílá, růžová, purpurová
modrá
růžová, žlutá,
oranžová, červená
bílá
růžová, červená
bílá
modrá, bílá, růžová
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
26
zelená
zelená
zelená
zelená
stříbřitá
podzimní barva bronzová
ve stínu je řídká
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
Luzula nivea
Luzula sylvatica ‘Wintergold’
Lysimachia nummularia
Pachysandra terminalis
Phlox subulata cv.
Polystichum setiferum cv.
Santolina chamaecyparissus
Saxifraga arendsii cv.
Saxifraga umbrosa
Sedum album cv.
Sedum spurium cv.
15-25
30-40
1-5
20
10-15
45
30-40
5-10
10-15
5-15
5-15
30-40
30-50
25-30
25-35
25-30
40-60
30-40
15-25
15-20
20-30
20-30
IV
IV
V-IX
V
V-VI
zelená a hnědá
zelená a hnědá
žlutá
bílá
bílá, růžová, karmínová
VII-VIII
IV-V
V-VI
VI-VIII
VI-VIII
žlutá
bílá, růžová, červená
bílá
růžová, karmínová
růžová, karmínová
Sempervivum druhy
Thymus serpyllum cv.
Tiarella cordifolia
Vinca minor cv.
5-15
5-15
10-20
15-20
10-15
15-30
20-30
20-30
VII-VIII
VI-VIII
IV-V
III-IV
růžová, bílá, červená
růžová, karmínová
bílá
modrá, bílá, fialová
27
zelená
žlutě-zelená
zelená
zelená
zelená
zelená
stříbřitá
zelená
zelená
zelená, červená
zelená, červená
zelená, stříbřitá,
růžová
zelená, žlutozelená
zelená
tmavě zelená
poznámka
barva listů
barva květu
●
květ
●
šířka
severní expozice
●
●
●
●
výška
západní expozice
●
●
●
●
jižní expozice
východní expozice
●
●
●
●
●
●
latinský název
4. Srovnání novosti postupů
Dosud byly publikovány pouze dílčí části této problematiky jako součást
modernizace starší městské blokové zástavby s postupem průzkumných prací a
příkladů rekonstrukce, nejnověji v roce 1990. Předkládaná metodika navazuje na tyto
zkušenosti, podává ucelený souhrn problematiky regenerace obytného vnitrobloku
na základě studia zahraničních periodik, studijní cesty, vlastních průzkumů v terénu a
zpracování studií a projektů regenerace vnitrobloku. V rámci výzkumného záměru
byly provedeny průzkumy 175 pražských vnitrobloků a jejich částí. Zeleň vnitrobloku
je brána jako součást systému zeleně, její tvorba hledá oporu v územně plánovací
dokumentaci. Předkládaná metodika upozorňuje na ekologicky šetrné způsoby
obnovy a zakládání úprav zeleně ve vnitrobloku, uvádí zásady výběru rostlinného
materiálu a doporučený sortiment rostlin pro tato specifická stanoviště. Práce reaguje
na změnu v trendech využívání vnitroblokového prostoru.
5. Popis uplatnění metodiky
Metodika je určená pro všechny správce a majitele vnitrobloků a projektanty.
Seznamuje je s postupem prací a se specifiky, která je třeba při plánování a
zpracování projektu regenerace vnitrobloků respektovat. Cílem je ukázat možnosti
využití těchto nedoceněných prostor jako vnějšího obytného prostředí, na omezující
limity a na podmínky úspěšné regenerace. Má upozornit na nástroje ochrany
stávající zeleně a obrany proti aktivitám, které kvalitu prostředí mohou výrazně snížit
– vestavby, zpevňování povrchu pro parkování apod.
Metodika byla zpracována pro úřad městské části, kde již byly u části vnitrobloků
na základě analýzy současného stavu doporučeny potřebné úpravy. Na základě této
metodiky bude projekt pokračovat.
6. Seznam použité související literatury
Bulíř P.(2008): Jakou hodnotu a cenu mají okrasné stromy okolo nás? –
Zahradnictví, 4: 56-59, ISSN 12123781
Engelhardt K. (2008): Der Klimawandel ist da – kommt der mediteráne Garten? –
Neue Landschaft, 1: 33-36
Ellermann U., Rommelfanger S.(1992): Die Erneurung von Hinterhöfen in Dortmund.
– Das Gartenamt, 7: 472-476.
Fischbacher – Dröge (1966): Gartenhöfe, Callwey, München
Giseke U., Renker U. (1997): Biotopflachenfaktor für die Innenstadt.–Garten und
Landschaft, 7: 21-23.
Horký I. (1984): Tvorba obytného prostředí. SNTL, Praha
Hrubá, T. (2006): Dětská hřiště a legislativa. Několik poznámek k veřejným dětským
hřištím ve správě obcí a jejich případné (ne)bezpečnosti. – Zahrada-Park-Krajina,
16/3, příl.: 1–11.
Luther M., Gruehn D. (2001): Putting a price on urban green spaces.- Landscape
Design, 303: 23-25
Pejchal M. (2003): Inventarizace a klasifikace dřevinných vegetačních prvků – teze
přednášky, MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně, Lednice
Plos J. (2007): Nový stavební zákon s komentářem , Grada Publishing, Praha
Spalink J. (1982): Umgestaltung von Block 17. – Garten und Landschaft, 2: 106–110
Spalink J. (1983): Chronologie einer Hofgestaltung in Selbsthilfe. – Garten und
Landschaft, 7: 536-540.
Strothmann, K (2001): Freianlagengestaltung für Regenwasserversickerung – Neue
Landschaft, 7: 453-461
Wékel J., Renker U. (2000): Strategische Bedingungen nachhaltiger Entwicklung des
Stadtgrüns.- Stadt + Grün, 49/13: 10 -14
Wenz H.(1993): Blockinnenhöfe in Köln –über Förderprogramm begrrünt. –
Landschaftsarchitektur, 1: 34-36.
Wolf Ch.(1993): Hofraume lebens–und massstabsgerecht.–Landschaftsarchitektur, 1:
21-24.
ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a
definice 1999
http://magistrat.prahamesto.cz/uzplan/uzemni_plan_hmp/up_hmp_1999/metodicky_pokyn/2406-p1.htm)
ze 4.11.2008
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/puda/legislativa_venkovni_hraci_plochy/
MD2007.pdf z 6.11. 2008
6. Seznam publikací, které předcházely metodice.
Souček V., Štencel V., Krešlová E. (1985): Uplatnění zeleně ve starší obytné
zástavbě, sborník ÚVTIZ – Zahradnictví,12, 1,: 22 –31
Šubr J. a kol. (1990): Zeleň obytných vnitrobloků, VŠÚOZ Průhonice, 169 stran
Sojková E.(2003): Rehabilitace zeleně veřejných prostorů. In: Veřejné prostory a
život města-sborník VUT Brno,str.48-52
Sojková, E. (2005): Zeleň a sídliště. – Zahradnictví, 8/9: 32–33, ISSN 12123781
Sojková, E. (2007): Obytné soubory v systému sídelní zeleně. – In: Strom a květina –
součást života = The Tree and Flower – a Part of Life. Sborn. vědec. konf., 4.–5. 9.
2007, Průhonice. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, s. 61–64.
7. Dedikaci (§ 8, odst. 2, zákona č. 130/2002 Sb.):
Metodika byla zpracována ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a
okrasné zahradnictví, v.v.i. v rámci řešení výzkumného záměru Výzkum
neproduktivních rostlin a jejich uplatnění v krajině a sídlech budoucnosti (Kód
poskytovatele: MZP, Identifikační kód VZ: 0002707301), předmětu činnosti 1.
Analýza a koncepce řešení systémů vegetace v mezích trvale udržitelného rozvoje
v urbanizované, kulturně historické, zemědělské a postindustriální krajině, úkolu 03
Ochrana, obnova a rozvoj zeleně v současném urbanizovaném prostoru. Cílem úkolu
bylo zhodnocení možnosti regenerace zeleně ve stávajících strukturách města a
nového využití stávajících nefunkčních ploch s respektováním provozních a
sociálních potřeb, ekologických a kulturně-historických kritérií.
8. Jména oponentů a názvy jejich organizací:
odborný oponent z oboru: Ing. Drahoslav Šonský, CSc, autorizovaný architekt pro
zahradní a krajinářskou tvorbu
oponent ze státní správy: Ing. Martina Pásková, PhD, MŽP ČR
29