Problematika digitalizace - Projekt oblasti podpory OP VK

Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Problematika digitalizace
Pavel Douša
metodika přednášky
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Obsah:
1. hodina: Co je digitalizace? (úvod, legislativa, situace
v ČR a v zahraničí, multimédia a vliv na muzea)
2. hodina: Základní pojmy a standardy (metadata,
xml, harvestování dat,mapování, OAI-PMH)
3. hodina: Databázové systémy (tuzemské, zahraniční,
CES)
4. hodina: Evropský digitální prostor (Europeana, harvestování dat)
5. hodina: Elektronická publikace eSbírky
6. hodina: Licencování a autorská práva (DEA, otevřená data, osiřelá díla)
7. hodina: Virtuální výstavy (autenticita, uživatel a jeho
přístup, virtuální muzeum, virtuální dědictví, nové
technologie)
8. hodina: Muzeologický projekt online (muzeum
v informační společnosti, management, evaluace,
sbírka nových médií a kurátor, sbírkotvorná činnost
online)
Co je digitalizace?
Úvod - využití a význam digitalizace při výzkumu, ochraně, interpretaci a prezentaci kulturního
dědictví
Moderní informační technologie dnes umožňují publikovat téměř jakýkoliv projev lidské aktivity a tvořivosti
milionům lidí jedním kliknutím. Každý si může vytvořit
svůj web, svůj blog, nafotit fotografie, natočit film a během chvíle je zpřístupnit lidstvu a přes noc se stát světoznámým. Práce s digitálními zdroji se stala významnou
součástí dnešní společnosti. Tento moment je základním
impulzem, který ovlivnil a ovlivňuje samotnou digitalizaci
muzejních sbírek. V popředí zájmu problematiky digitali-
zace sbírek tedy nestojí pouze konverze dat, ochrana sbírek a využití materiálu pro vědecké účely, ale především
možnost a výzva zpřístupnění digitalizovaného a digitálního obsahu široké veřejnosti a v podstatě komukoliv.
Úzké pojetí digitalizace = převod vybraných měřitelných základních veličin objektu do numerických hodnot,
jejich kódování, uložení a transport za účelem následného
vygenerování jiných fyzikálních veličin s cílem umožnit
uživateli fyziologické vjemy, obvykle nahrazující přímé
vnímání originálu.
Širší pojetí digitalizace = proces, odlišná metodologie managementu sbírky – tezaurace a prezentace.
V tomto pojetí není digitalizace jen vytvářením obrázků
a manipulace s nimi. Významnou roli zde hraje výběr
„oněch obrázků“, dodatečná informace a kontext, který
je doprovází. Termín „digitalizace kulturního dědictví“ se
v dnešním muzeu objevuje v daleko širších souvislostech
a bývají s ním spojovány i další oblasti: např. informační
technologie či audiovizuální prvky
Odlišné přístupy paměťových institucí k digitalizaci
(archiv x knihovna x muzeum).
Digitální dokumenty jsou nové objekty, rozdílné od
digitalizovaného originálu. Digitální modely především
ztrácí autenticitu, základní moment muzeální hodnoty.
Digitální dokumenty v sobě nesou jen část informací,
které představuje originál jako celek, mohou ale stejně
dokonale zpřístupnit svědectví v originálech obsažené.
Digitalizované předměty přinášejí možnost komukoliv
pracovat s informacemi obsaženými v originálech. Vznik
digitálních dokumentů je oprávněný, budou-li tyto dokumenty nyní a v budoucnu jakkoli používány.
Na první pohled samozřejmá definice smývá v oblasti
digitalizace rozdíly mezi knihovnou, archivem a muzeem.
Řadí digitalizovanou sbírku muzea mezi sbírky ostatních
paměťových institucí. U digitalizované sbírky mluvíme
Problematika digitalizace
3
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
o informační kapacitě nikoliv autenticitě. Digitalizace je
proces vytváření digitálních souborů konvertováním analogového materiálu. Výsledná digitální kopie či digitální
náhrada je pak klasifikována jako digitální materiál a setkává se stejně širokou škálou problémů spojených s jejich
zpřístupněním, stejně jako je tomu u původně digitálních
dokumentů (materiály vytvořené v digitálním formátu,
který nemá analogový ekvivalent).
Legislativa a metodické materiály
Doporučení EU ze dne 24. srpna 2006 o digitalizaci
kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů + Závěry Rady o digitalizaci
kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů
Národní strategie digitalizace
Metodický pokyn Ministerstva kultury (Koncepce
digitalizace, Směrnice, Centrální pracoviště)
Koncepce digitalizace (zhodnocení aktuálního stavu,
cíle a záměry, harmonogramu prací, zvolené postupy
a řešení, finanční náročnost)
Dotační titul MK: ISO B
Otázky:
Jak mohou být digitální technologie využity v muzeu?
Jakým způsobem digitalizace transformuje muzeum především ve vztahu k veřejnosti?
Vztah mezi „materiálními“ sbírkovými předměty a digitálními objekty (umělecká sbírka, původní artefakt)
VIRTUAL vs. REAL
Virtuální kulturní dědictví?
Základní pojmy a standardy
Hologram – pasivní 2D fotografická konstrukce, která
vyvolává dojem, že jde o 3D předmět
Komprese dat – (také komprimace dat) je speciální
postup při ukládání nebo transportu dat. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok nebo zmenšit potřebu zdrojů
při ukládání informací. Rozlišujeme ztrátovou a bezeztrátovou kompresi. Při ztrátové kompresi jsou některé
informace nenávratně ztraceny a nelze je zpět rekonstruovat. Bezeztrátová komprese obvykle není tak účinná jako
ztrátová. Velkou výhodou je, že komprimovaný soubor
lze opačným postupem rekonstruovat do původní podoby.
To je nutná podmínka při přenášení počítačových dat, výsledků měření, textu apod., kde by ztráta i jediného znaku
mohla znamenat nenávratné poškození souboru.
Metadata – definice nebo popisy dat. Na webu jsou
metadata používána k poskytování informací o dokumentech a datech, které nemusí být zobrazeny na obrazovce.
Tyto informace mohou být potom využity softwarovými
nástroji, jako jsou např.vyhledávací stroje nebo řídící
systémy. Příkladem informací, které jsou ukládány jako
metadata, může být autorství, datum publikování, datum
změny, copyright a vlastní klíčová slova. Za základní
metadatovou sadu jako standard pro popis informačních
zdrojů je považován Dublin Core.
Multimédia – koordinované sloučení textu, zvuku
(řeči, hudby), obrazu, pohybu, animace a videa na obrazovce pomocí počítače za účelem zprostředkování informací a jejich sloučení do jediného kompaktního celku
uloženého v digitální podobě, obvykle na disku CD-ROM.
Pod pojmem časově nezávislá (statická) média se rozumí
texty, grafika a nepohyblivé obrázky, pojem časově závislá
(dynamická) média obsahuje pohyblivé obrázky, animaci,
zvuky. Důraz je však kladen nejen na užívání různých
médií k efektivnímu zprostředkování informací pomocí
Problematika digitalizace
4
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
počítače, ale zejména na podílu uživatele na vytváření
a na průběhu aplikace podle svých požadavků. V současné době kladen další požadavek na multimediální systémy, kterým je možnost komunikace na velké vzdálenosti
pomocí sítí.
Web 2.0 – ustálené označení pro etapu vývoje webu,
v níž byl pevný obsah webových stránek nahrazen prostorem pro sdílení a společnou tvorbu obsahu. Tento moment
hraje rozhodující roli při interaktivním zapojení návštěvníka např. do virtuální výstavy.
Podcast – složenina slova (iPOD broadCAST).
V podstatě jde o audio průvodce, který je dostupný na
internetových stránkách institucí, které tuto službu poskytují. Zde si může uživatel stáhnout audio či video soubory
do svého počítače či iPODu. Nahrávku, která se vztahuje
k tomu kterému exponátu tak může návštěvník vzít s sebou
do muzea a poslechnout si ji během návštěvy. Prvotním
cílem této novinky (podcasting muzea využívají zhruba
dva roky) bylo poskytnout alternativního audio průvodce,
dnes se však podcast objevuje v mnoha formách. Může
jít o odborný výklad odborníka, samotného autora, diskuzi
specifické skupiny nebo komentář podstatě kohokoliv.
3D objekt – předmět prezentovaný ve třech dimenzích
– šířka, délka a hloubka.
Sémantický web – je rozšíření současného webu,
v němž informace mají přidělen dobře definovaný význam,
který počítačům a lidem umožňuje lépe spolupracovat.
Sémantický web představuje reprezentaci dat na webu.
Je založen na technologii Resource Description
Framework (RDF), která integruje širokou škálu aplikací
využívajících syntaktický zápis v XML a identifikátory
URI pro pojmenovávání
Virtuální muzeum – muzeum v reálném světě neexistující, představuje „nový“ prostor a nové formy zprostředkované interakce a kontextu sbírek
Virtuální návštěva – zkušenost prostřednictvím internetové stránky (muzea), virtuální návštěvník je ten, kdo
navštěvuje internetové stránky muzea
Virtuální výstava – výstava, která splňuje všechny
formální znaky výstavy reálné, zpřístupněna a vytvořena
je prostřednictvím moderních komunikačních technologií
Nástroje, doporučení a pravidla, se zaměřením
na vícejazyčnost, sémantiku, metadata a slovníky,
strukturu dat a problematiku ochrany práv k duševnímu vlastnictví
Digitální data
(digitalizované předměty x born digital x evidence)
Digitální repozitář - organizace lidí a systémů
Infrastruktura repozitáře
Digitální knihovna – aplikace nad daty v repozitáři
Metadata - standard pro metadatový popis digitálních
objektů např. Dublin Core
Otevřená data
Data provider, service provider, agregátor
XML,CSV,API, OAI-PMH
MARC, Z39.50
Object-ID (UNESCO, Getty Trust)
Harvestování dat – mezinárodní nástroje pro harvestování
– LIDO, Spectrum, Museumdat
Cloud computing, cloud hosting
Digitalizační postup
Pracovní postup je definován účelem digitalizace.
Příklady mohou být: poskytování přístupu k málo využívaným jednotkám, ochrana exemplářů, vytváření virtuální
sbírek/expozice, orientace na specifickou skupinu uživatelů,
přispívání do regionální, národní či mezinárodní sítě.
Problematika digitalizace
5
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Postup je stanoven základě zodpovězení následujících
otázek: Co má být digitalizováno?, Kdo bude provádět
práci?, Kde bude práce prováděna?, Jak bude prováděna?,
Strategie uchovávání?, Legislativní otázky, autorská práva,
výběr digitálního formátu, hardware apod…
Ať již pro digitalizaci zvolíme jakýkoliv přístroj,
je v každém případě žádoucí předmět na digitalizaci připravit. Měl by být zbavený nečistot a v případě poškození
i konzervován/restaurován. Výstupem snímání by měla
být maximální dosažitelná kvalita obrazu, kterou použitý
hardware a software umožňuje. Tento přístup předchází
možnému opakování digitalizačního procesu v případě,
že bude v budoucnu požadována vyšší kvalita digitalizovaného objektu. Po konverzi je vhodné provést kontrolu
vzniklého dokumentu, a ten popřípadě dodatečně upravit
v grafickém editoru, tedy provést tzv. postprocessing.
Vzniklé soubory se obvykle označují inventárním číslem,
které je jedinečné a umožňuje lehké propojení digitalizovaného objektu s databází. Digitalizované objekty bývají
ukládány do důvěryhodných digitálních uložišť, externích
disků, na pásky, CD, DVD nebo mikrofilmy. Formáty
pro uchování obrazu jsou nejčastěji JPG a TIFF, často
využívané jsou také DjVu, PDF, BMP, JBG, GIF a PNG.
Pro uchování zvuku bývají užívané formáty MP3, WAV,
WMA, AIFF nebo RealAudio. Video využívá formáty
AVI, FLV, MOV, MP4, MPG-2, RM, WMV (Windows
Media Video). Některé doporučené formáty souboru obrazové, video a audio dokumentace určené pro archivaci
jsou specifikovány příslušnými normami ISO (http://www.
iso.org), (dále například: http://www.jpeg.org pro JPEG,
ISO 12639:2004 pro TIFF, http://www.chiariglione.org/
mpeg/ pro MPEG).
Formát elektronické databáze pro ukládání a správu
digitalizované dokumentace by měl obsahovat následující
popisné atributy (vychází z RLG REACH Element Set) –
EVIDENČNÍ ČÍSLO PŘEDMĚTU, DRUH PŘEDMĚTU
(plastika, rytina, malba etc.), NÁZEV PŘEDMĚTU,
AUTOR PŘEDMĚTU, DATACE (v libovolném rozsahu
přesnosti), MEŘITELNÝ ATRIBUT (tuto položku lze
asociovat s některou z fyzikálních měřitelných veličin
charakterizujících předmět – nejčastěji rozměry, u hudebních a zvukových záznamů délka stopáže, počet listů
v případě knihy apod.), TECHNIKA A MATERIÁL,
MÍSTO ULOŽENÍ PŘEDMĚTU, VLASTNÍK PŘEDMĚTU,
POPIS PŘEDMĚTU, DOKUMENTACE PŘEDMĚTU
(foto a video dokumentace, zvukový záznam).
Elektronická databáze (jakákoliv) musí umožňovat
import a export do nejběžnějších formátů (např. XML).
Standardů popisujících dokumentaci a digitalizaci
v oblasti muzejnictví je celá řada. Nejobsáhlejší a nejvíce propracovaný je SPECTRUM. Jedná se o standard,
který vznikl ve Velké Británii a pokrývá veškeré muzejní
aktivity, které se věnují správě a dokumentaci sbírkových
předmětů. Metadatová schémata pro popis jsou Dublin
Core, CDWA, CDWA Lite, Museumdat apod. Ontologií
v popise se zabývá CIDOC/CRM.
Digitální objekty, tedy textová data, statická obrazová data, videosekvence a zvuk je vhodné propojit
s informacemi v databázové aplikaci. Pro evidenci bývají
v českém prostředí nejčastěji užívané databáze Demus
nebo ProMuzeum, některé instituce pak využívají vlastní
databáze připravené jim na míru.
Repozitář
Data je vhodné ukládat vždy nejméně na dvě různá
místa v systému důvěryhodného digitálního úložiště
(repozitáře). Takové úložiště musí dle Trusted Digital
Repositories: Attributes and Responsibilities přijmout
odpovědnost za dlouhodobou péči o svěřené digitální
dokumenty, navrhnout systém pro jejich správu, zpřístupnit a zabezpečit uložiště v souladu s platnými konvencemi
a standardy a prokázat jeho současné i budoucí finanční
zajištění. Je nutné vyškolit odborný personál, který bude
celý proces digitalizace a následnou úpravu dat provádět.
Kvalitu archivovaných digitálních dat je také nutné pravidelně kontrolovat.
Problematika digitalizace
6
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Digitalizační pracoviště
Proces digitalizace sestává z celé řady po sobě následujících činností, které v paměťových institucích zajišťují
a metodicky vedou tzv. digitalizační pracoviště. Je vhodné,
aby činnost pracoviště byla upravena digitalizační směrnicí,
jež jasně určí pracovní úkoly a kompetence, harmonogram
činnosti pracoviště a postup jednotlivých prací.
Sbírkové předměty je možné snímat prostřednictvím digitálního fotoaparátu, skeneru, popř. 3D skeneru.
Digitální fotoaparát je zpravidla užívaný k dokumentaci
prostorových sbírkových předmětů, ale i pro záznam
krátkodobých jevů formou reportážní fotografie nebo
momentky. Pro pořízení tzv. mikrofotografie se užívá
mikroskop. Pokud snímáme sbírkový předmět digitálním
fotoaparátem v ateliéru, je vhodné aranžovat jej před
pozadí a upravit nasvícení. Do záběru se obvykle umisťuje měřítko, kalibrační tabulka, popř. identifikační číslo
předmětu. V případě, že chceme snímat prostorový objekt,
je vhodné zachytit jej z více pohledů, aby výsledek co nejvíce odpovídal originálnímu předmětu. Skener pracuje na
systému odražení světla od předlohy, které se proměňuje
na elektrický proud, jehož intenzita odpovídá množství
odraženého světla. Pomocí systému RGB (zkratka s anglických názvů Red, Green a Blue) pro reprodukci barev je
následně vytvořen barevný obraz. Skenery se dělí na ruční, knižní, bubnové, speciální a robotické. Pro digitalizaci
citlivých materiálů je nutné sledovat výši UV záření, které
by mohlo negativně ovlivnit jejich životnost. V muzejnictví bývají nejčastěji využívané ruční a stolní skenery, které
umožňují snímat dokumenty velikosti A4 a A3. Využívají
se ke skenování textu nebo obrazových dokumentů.
Skenovat je možné i průhledné předlohy, které představují například fotografické filmy. Robotické knižní skenery se užívají pro hromadnou digitalizaci knih zejména
20. století, naopak zcela nevhodné jsou k digitalizaci
velmi křehkých, poškozených nebo starých knih. Tyto
skenery tvoří kolébka, na které je kniha položena, robot
otáčející stránky a kamera, jež snímá stránky. 3D skenery
umožňují převést prostorový předmět do trojrozměrné
digitální podoby tím, že snímají poziční značky na povrchu předmětu a vytvářejí tzv. mračna bodů.
Databázové systémy
Česká republika:
DEMUS (CITEM)
BACH
IMBUS
ESMUS
Strada
I3S
Muzejní databázový a archivační systém
Digitální galerie (Logica)
MUSEION (Musoft)
Zahraniční:
PastPerefect 5.0 (USA)
Vernon CMS (Austrálie)
TMS 2010 - GallerySystems (USA, Evropa)
Mimsy XG (Kanada)
EMu (Přírodovědná muzea)
MOSAIC
ADLIB Museum (UK, Evropa)
Open Source
CollectiveAccess
ColletionSpace
Madrona
Jednotná informační brána: www.jib.cz
Problematika digitalizace
7
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Systém managementu sbírky
Systém managementu sbírky obvykle zaznamenává:
administrativní data, pohyb předmětu, nabytí, výpůjčka,
deakcese), popisné/evidenční údaje, podmínky uložení/vystavení, konzervátorskou kartu, autorská práva/copyright,
jiné podmínky (informace o dárci), inventury, lokace.
Požadavky na databázový systém: mezinárodní standardy (CIDOC, SPECTRUM), všechny sbírky, vyhledávání, otevřený systém, velká/malá muzea, publikování
dat, nejen evidenční katalog, vícejazyčnost, API, tiskové
sestavy, bezpečnost, výběr databázové platformy, workflow, podpora pro čárové kódy, QR, RFID.
OAI: Open Archives Initiative
Smyslem platformy otevřených archivů je zpřístupnění
na webu dostupných materiálů prostřednictvím vzájemného sdílení metadat mezi repozitáři, jejich publikování
a archivace. OAI platforma vzešla z komunity institucí zabývajících se publikováním vědeckých prací v elektronické podobě (e-prints), kde narůstala potřeba nalézt snadné
a efektivní řešení pro zpřístupnění různorodých elektronických úložišť. OAI vyvíjí a prosazuje snadno použitelný
výměnný rámec a připojuje k němu standardy, původně
pro účely zpřístupnění vědeckých prací.
Evropský digitální prostor
Projekty na podporu digitalizace
ACTIVATE, AGAMEMNON, CALIMERA, CASPAR,
CIPHER, COINE, CULTIVATE, DigiCULT, DPE,
EDL, EVA, ERPANET, MENHIR, MESL, MICHAEL,
MICHAELplus, MINERVA, NINCH, OPENHERITAGE,
RAMA, VITRA, EUROPEANALOCAL, EFG, ATHENA,
APENET, BHL – EUROPE, EUROPEAN FILM
GATEWAY, GAMA, EUROPEANA TRAVEL.
Europeana
EUROPEANA je tematická síť financována Evropskou
komisí v rámci programu eContent plus, který je součástí
politiky iniciativy i2010. Původně známá jako Evropské
digitální knihovny (EDLnet) 2007-2009.
23 milionů předmětů (17 763 muzeí v EU)
28 agregátorů
21 projektů
1 500 spolupracujících institucí
36 000 předmětů z paměťových institucí ČR
Problematika digitalizace
8
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Contribution by country
Europeana.eu Content Types
Problematika digitalizace
9
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Virtuální výstavy Europeany
Metodika sběru dat
Příručka pro použití volných děl (Europeana usage
guide for public domain works)
Creative commons licence
DEA - Data Exchange agreement
Creative Commons
Evropské projekty v rámci programu Europeana
a muzejním sbírkám:
ATHENA (Access to cultural heritage network across
Europe) a ATHENA PLUS
Cíle: Sběr digitálního muzejního obsahu a jeho
umístění v Europeaně, Problematika mapování metadat,
Ontologie v popisu kulturního dědictví, Technické normy
související s digitalizací, Protokoly pro výměnu dat,
Analýza problémů autorského práva.
Licencování a autorská práva (DEA, otevřená data,
osiřelá díla)
Legálně digitalizovat a zpřístupnit jednotlivý obsah
veřejnosti či jednotlivému uživateli je možné jenom
za předpokladu, že na něm neváznou právní překážky
pro takový způsob použití. (zákon č. 121/2000 Sb.).
Obsah určený k digitalizaci by měl splňovat tyto
podmínky:
- není předmětem autorskoprávní ani jiné ochrany
(nesplňuje zákonná kritéria pro poskytnutí takové
ochrany, a to jako celek, ani jeho část)
- je volný (trvání autorskoprávní ochrany nebo obdobné
ochrany již uplynulo)
- zákonná omezení/výjimky z autorskoprávní ochrany
nebo jiné ochrany umožňuje takovéto použití
- autorská nebo obdobná práva jsou prokazatelně
vyrovnaná (autor/nositel práv souhlasil s takovýmto
použitím
Europeana využívá Creative Commons licence a jejich
prostřednictvím může instituce zvolit, zda může a chce
uvolnit digitalizované objekty k dalšímu užití. Ty jsou
rozděleny do několika stupňů.
Digitalizované objekty, které nejsou chráněny autorským právem, jsou v Europeaně označeny známkou volné
dílo.
Pokud je poskytovatel dat také držitelem práv a chce,
aby byl digitální objekt k dispozici pro opětovné použití,
může použít CC licenci Zero Public Domain.
Poskytovatel dat je také držitelem práv a chce využít
informaci o vyhrazení práv. V tomto případě může zvolit
čtyři varianty ochrany svých informací.
Problematika digitalizace
10
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Práva vyhrazena – volný přístup, uživatelé mohou
využívat digitalizované objekty zdarma.
Práva vyhrazena – placený přístup, Volí se v případě,
že uživatelé dat musí poskytovateli pro získání přístupu
k digitalizovanému dílu například na týden.
Práva vyhrazena – omezený přístup, Používá se v případě, kdy je k přístupu k digitalizovanému objektu nutná
například registrace nebo jsou k dispozici jen náhledy
nebo úryvky.
Digitální objekty, k nimž je stav autorských práv
nejasný – může se například jednat o osiřelá díla.
Elektronická publikace eSbírky
Portál eSbírky je on-line aplikace, která umožňuje
představit reprezentativní výběr muzejních či galerijních
kolekcí, a to i takových, které v posledních letech neprošly žádnými expozicemi ani výstavami. Touto cestou
je tedy možno přiblížit veřejnosti i méně známé kulturní
fondy. Esbírky zároveň umožňují předávání informací
do Europeany popř. dalších prezentačních projektů.
Národní agregátor muzejních sbírek do Europeany.
Referenční místo digitalizovaného kulturního dědictví na internetu. Posun od centralizovaného modelu
k rozptýlenému.
Nástroj managementu sbírky, prostředí pro prezentaci
sbírek paměťových institucí.
Problematika digitalizace
11
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Cíle:
- zprostředkování kulturního dědictví široké veřejnosti
- popularizace zastoupených institucí
- zlepšení komunikace mezi muzeem a návštěvníkem
- zastřešení digitalizačních aktivit
- zvyšování kvality digitalizace
- podpořit vznik on-line služeb (nejen muzeí)
- inspirovat tvorbu nového obsahu (UGC - user generated content)
- nové formy přístupu ke kulturnímu dědictví
- diskuze
eSbírky splňují veškeré podmínky pro publikování
do Europeany, nově i prostřednictvím protokolu OAI –
PMH (Open Archive Initiative – Protocol for Metadata
Harvesting). eSbírky také využívají poslední verzi prvků
Europeana Semantic Elements, které říkají, jakým způsobem se budou na stránkách Europeany popisné informace k předaným sbírkám zobrazovat. eSbírky zároveň
umožňují bezplatné využívání databázového evidenčního
systému Museion pro malá muzea do 3.000 sbírkových
předmětů, ovšem s tou podmínkou, že tyto musí být zároveň prezentovány veřejnosti.
Licencování a autorská práva (DEA, otevřená data,
osiřelá díla)
Problematika digitalizace
12
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Problematika digitalizace
13
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Virtuální výstavy
První virtuální výstavy v souvislosti s výstavami 1492:
Plavba pokračuje, Svitky od Mrtvého moře, Odhalení
Ruských archivů. Psal se rok 1992 a k zpřístupnění obrázků a textů byl používán protokol FTP.
Otázky
Co je online výstava?
Je soubor obrázků na internetových stránkách muzea
výstavou?
Je ze strany veřejnosti zájem o takový druh prezentace?
Virtuální výstava vs. Výstava kamenná
Virtuální výstava není výstavou stejného druhu jako
výstava „kamenná“. Virtuální výstava je však nástrojem interpretace sbírek a jejich zpřístupnění veřejnosti.
Umožňuje muzeu komunikovat s veřejností a pokrývá
jeho další funkce. Je veřejnou službou.
Pro online výstavu platí stejná kritéria:
Muzejní výstava je vždy jen jednou z forem interpretace svázané s naší přítomností. Muzejní výstavu musíme
chápat jako poselství. Rozlišujeme výstavy estetické, emotivní, didaktické, systematické a konceptuální. Výstavy
mohou být založeny na vystavování objektů, sdělování
informací a idejí, určitého příběhu.
Charakteristickým rysem všech online výstav je míra
jejich zábavnosti (otevřenost a dynamický rozvoj, prostor
pro interakci, zpětná vazba)
Návštěvník či uživatel
Návštěvník výstavy je chodec, kterého bolí nohy,
je unavený, zamyšlený nad svými problémy a je na cestě
někam jinam, naopak návštěvník virtuální výstavy hledá
odreagování.
Statistika zájmu uživatelů muzejních internetových
stránek: 15 % virtuální prohlídka (75 % návštěvníků předpokládá online výstavu na internetových stránkách muzeí,
52 % návštěvníků předpokládá, že si bude moci stáhnout
obrázky). Průměrný věk návštěvníků internetových stránek muzea je 40 – 60 let.
10 % cena vstupenky
10 % popis výstavy
8 % zajímavosti
Při otevření portálu www.24hurmuseum.org.uk bylo
zaznamenáno v prvním měsíci 1,5 milionu vstupů, Tate
Gallery – 200 000 vstupů denně.
Digitální sbírka a online výstava
Nevystavují se digitální sbírky, ale připravují se virtuální / online výstavy. Vždy je nutné digitální obsah zařadit do kontextu. Stejně jako u výstavy skutečné. Výstavy
umístěné na webu by neměly nabízet samostatné obrázky.
Online výstava přetrvává „kamennou výstavu“ a žije svým
životem.
Výhody online výstavy jsou zřejmé:
Možnost ukázat předměty, které bychom jinak ukázat
nemohli (poškození, cena, manuskript ukazujeme jen
z jedné stránky, cena, zpřístupnění širokému publiku)
Virtuální výstava může propojit obraz výjimečného - nadčasového – předmětu s tím co člověk běžně zná
Zapojení uživatele do procesu přetváření digitálního obsahu: Virtuální výstava aktivuje návštěvníka. Podle
odborníků si pamatujeme 10 % z toho, co si přečteme,
90 % však z toho co říkáme či děláme.
Virtuální prezentace nemá nahradit skutečný prožitek
výstavy, ale různým způsobem je doplnit a rozšířit.
Zásady tvorby virtuální výstavy:
Je interaktivní – nemá tedy před definovaný konec.
Má otevřené zakončení, sleduje různé cíle. Není reaktivní – návštěvník něco zmáčkne a ono se něco objeví.
Virtuální výstava má edukativní cíle.
Je připravena pro návštěvníky rozdílného věku
a schopností.
Problematika digitalizace
14
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Její prohlídka je intuitivní.
Funguje na různých úrovních.
Podporuje sociální interakce.
Poskytují zábavu a zanechávají v něm dojem, že návštěvník pochopil více než při minulé návštěvě.
Splňují návštěvníkovo očekávání.
Vzbuzuje zvědavost a fantazii.
Online prezentace neovlivňuje hodnotu (autenticitu)
sbírkového předmětu, naopak umožňuje nalézat nové
významy a kontexty. Tím nám zprostředkovává přístup
k autentickému předmětu. Online prezentace / virtuální
expozice využívající moderních technologií odpovídají
způsobu vnímání dnešní společnosti.
Virtuální výstava rozvíjí a posouvá interpretační funkci muzea. Nejde již jen o reprezentaci a komunikaci, ale
tvorbu nových objektů, významů a kontextů. Je významným katalyzátorem interaktivity a je výzvou pro interpretační funkci muzea.
To, co stimuluje rozvoj prezentace digitálního obsahu
muzeí je rozvoj informačních technologií, které přímo vyhledávají řečeno pohledem z (jejich) druhé strany zdroje
dat - digitální obsah (muzeum a jeho sbírky) za obchodovatelnou komoditu.
Uplatnění digitálního obsahu: Digitální média, E-knihy,
E-seriály, Vizualizace, Internet, GIS, Kiosky, Animace,
3D vizualizace a modelování, PDA, iPOD, Mobilní telefon, Podcast
Moderní technologie
nový rozsah komunikace, který pomáhá zasáhnout na
nové publikum.
Proměňuje se i prostředí: stoupá počet návštěvníků
a především jejich požadavky, muzea nabízejí interaktivní
vzdělávání, je podporováno zapojení návštěvníka
Zapojení moderních – digitálních technologií je jak všeprostupující tak permanentní. Moderní technologie nejsou
izolovaným nástrojem k realizaci specifických úkolů. Staly
se infrastrukturou. Jsou nezbytné k vykonávání muzejních
činností. Stejně jako infrastruktura musí být podporovány,
udržovány a nahrazovány, pokud se stanou zastaralými
Moderní (digitální) technologie nejsou statické a muzeum musí rozvíjet svou adaptaci – odpověď na tyto stále
se měnící nástroje
Tradiční prostor muzea umožňuje znázornit jen tradiční
kontext (provenience a chronologie – např. Neústupného
expozice pravěku) Multimédia a moderní technologie nabízí příležitost zařadit exponát do více kontextuálních rovin umožňujících srovnání, interpretaci a kontextulalizaci
(případně rekontextualizaci)
Autenticita versus smyslová simulace a dva paradoxy:
nová média zastiňují velikostí tak charakterem sbírkové
předměty, nová média reprezentují simulace a ne opravdové věci
Proměna muzea jako společenské instituce
Moderní technologie posunuly muzeum jako institucí od:
Věcí k lidem
Od jednoho klasifikačního systému k mnohovýzamovosti
Od předmětů vystavených expozici ke sbírkám otevřeným
veřejnosti
Od prostorově vymezených organizací k znalostně orientovaným institucím
Od ústředních/centrálních institucím k rozčleněným
institucím
Od autoritativní správy/řízení sbírek k demokratizaci a
kreativitě
Stále jde o klasifikaci obsahu, ale do popředí se dostalo
vyhledávání (digitalizované obrazy, virtuální realita,
personifikace (avatar, tourbot - interactive TOUr-guide
RoBOT)
Moderní technologie jako příslib demokratizace znalostí,
nabídky kontextové informace, zvýšení návštěvnosti
muzeí, zvýšení flexibility, oživení výstav, různost výkladů , podpora sociální interakce mezi návštěvníky
Problematika digitalizace
15
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Zapojení moderních technologií klade větší nároky na
strategické plánování instituce
Není naším cílem využívat nejmodernější a nejnovější
technologie – obava návštěvníka prd něčím, čemu nerozumí. Otázka nesmí znít: „Jak můžeme využít moderní
technologie a multimédia na výstavě/v muzeu?“ ale např.“
„Jaký druh interakce podpoří vztah mezi návštěvníky
a tímto předmětem?“
Muzeologický projekt online
Výchozí stav: sdílení informací je normou, online přístup je dnes je jednou ze základních cest jak prezentovat
kulturní dědictví.
výhody pro uživatele: důvěryhodný zdroj, jednoduchý
nástroj, opakované využití
výhody pro poskytovatele: viditelnost, služby, příjem,
součást workflow
Příklady:
Živé virtuální muzeum online - Německé historické
muzeum.
Maxwell museum of Antropology – Nové Mexiko (http://
americanimage.unm.edu).
ČMVU (GASK):“Sbírky online“: http://sbirky.cmvu.cz/
Sbírky Regionálního muzea v Litomyšli online: http://
www.sbirky.rml.cz/historicke-sbirky.php
Příkladem uplatnění digitálních sbírek v oblasti profesionální vizuální tvorby, publikace, médií a tisku: www.
museum-images.com (soukromé využití je možné
zdarma), s respektem k obrazu a k hodnotě sbírkového
předmětu, portál si klade za cíl zvýšit hodnotu (muzejní) sbírky – na první pohled jde o hodnotu finanční, ale
zvyšuje se i povědomí o muzeu a sbírce.
Jedna z největších vzdělávacích on-line služeb na světě:
SCRAN – Scotish Cultural Resources Acces Network:
www.scran.ac.uk. Služeb využívají školy, knihovny,
univerzity, 300 kulturních institucí, 360 000 obrazů,
zvukových a video nahrávek, 14 milionů přístupů za
měsíc.
Podcast
Podcast je krkolomnou složeninou slova (iPOD broadCAST). iPod je velmi populární multimediální přehrávač,
který nachází uplatnění i v muzeích a galeriích prostřednictvím jevu nazvaného broadcast. V podstatě jde o audio
průvodce, který je dostupný na internetových stránkách
institucí, které tuto službu poskytují. Zde si může uživatel stáhnout audio či video soubory do svého počítače či
iPODu. Snahou muzeí a galerií poskytujících tyto služby
je oslovit především mladé publikum, pro které se prostředí internetu zdrojem informací a v podstatě způsobem
orientace ve světě. Nahrávku, která se vztahuje k tomu
kterému exponátu tak může návštěvník vzít s sebou do
muzea a poslechnout si ji během návštěvy. Prvotním cílem
tohoto nástroje (podcasting muzea využívají zhruba čtyři roky) bylo poskytnout alternativního audio průvodce,
dnes se však podcast objevuje v mnoha formách. Může
jít o odborný výklad odborníka, samotného autora, diskuzi
specifické skupiny nebo komentář podstatě kohokoliv.
Podcasting v současné době umožňuje Museum
of Modern Art v New Yorku, Tate Modern v Londýně,
Victoria and Albert Museum v Londýně či Anglesey
Abbey v Cambridge. Uplatňuje se tedy především v galeriích, která jsou zaměřena na moderní umění.
Výhodou podcastingu, který pracuje se systémem
iTunes, je to, že je velmi levný a tak jako blog může být
vytvořen a publikován v podstatě kýmkoliv. Učitelé i studenti tak mohou vytvářet jejich vlastní „neautorizované“
výklady uměleckých děl, které jsou díky rozšířenosti mp3
přehrávačů přístupné kdekoliv. Sami návštěvníci muzeí
Problematika digitalizace
16
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
si pak mohou vytvořit vlastního audio průvodce pro svou
příští návštěvu muzea. Na internetových stránkách Tate
modern je možné nalézt fotografii sbírkového předmětu
a vyslechnout si komentář, který by měl – podle přání
autorů projektu – inspirovat k návštěvě muzea spolu
s iPodem a nahrávkou v kapse. Podle statistik MoMA
si podcast stáhne měsíčně okolo 1 500 uživatelů. Není
průkazné, že všichni pak galerii navštíví, ale je zřejmé,
že podcasting má budoucnost. Podcast je zaměřen na
interaktivitu.
již dnes ve virtuálním světě pořádá nejrůznější vzdělávací
interaktivní akce.
Alternative museum, Digital Art museum – muzea,
která nemají kamennou podobu a jsou celá digitální .
Doporučená literatura:
Second Life – virtuální muzea ve virtuálním světě
Současná postmoderní fascinace virtuálnem donutila
některá světová muzea postoupit o krok dál. „Běžná“ virtuální muzea obvykle prezentují své sbírky na internetu
v podobě speciálních webových stránek. Nedávno ale muzea pronikla i mimo naši běžnou realitu - do virtuálních
světů on-line her.
On-line hry jsou vlastně obrovskými smyšlenými
světy, kde žijí a komunikují desítky lidí představovaných fiktivními postavami – avatary, které ovládají přes
obrazovky a klávesnice svých počítačů. Jedním z těchto
virtuálních světů-her je i projekt Second Life. Jde o 3D
virtuální svět, který se každým dnem rozrůstá a má miliony obyvatel. Virtuální prostředí umožňuje nejen pohybovat se ve fiktivním elektronickém světě, ale i vytvářet
jakékoliv objekty od židlí, domů až po věci, na které
v normálním životě nenarazíte. Do virtuálního světa pronikají i muzea (Exploratorium, Drážďanská galerie)
Jedním z těchto „virtuálních muzeí ve virtuálním
světě“ je i International Spaceflight Museum. Společný
projekt lidí z celého světa zahrnuje exponáty a akce z našeho reálného světa, týkající se kosmonautiky a cestování
do vesmíru.
Druhým muzeem je pak plánovaná „virtuální pobočka“ kamenného muzea Exploratorium ze San Franciska
v USA zaměřeného na popularizaci vědy a techniky, které
Barrett, E.: Sociomedia. Multimedia, Hypermedia and
the Social Construction of Knowledge. MIT Press:
Cambridge, 1992.
Jones-Garmil, K. (ed.): The Wires museum. Emerging
Technology and changing paradigma. Američan
Association of Museum: Washington, 1997.
Keene, S.: Digital Collections: Museum and the Information
Age, Butterworth and Heinemann : Oxford, 1998.
Kesner, L.: Marketing a management muzeí a památek.
Grada: Praha, 2005.
Quality Principles for Cultural Websites: a Handbook.
Minerva Working Group 5: Řím, 2005.
Stiff, M.: Managing new technology projects in museum and
galleries. Mda: Cambridge, 2002.
Still, J. M.: Creating Web-Accesible Databases. Information
Today : New Jersey, 2001.
Technical Guidelines for Digital Cultural Content Creation
Programmes. UKOLN : Řím, 2005.
Thomas, S. – Mintz, A. The Virtual and the Real (Media
in the museum). American Association of Museum:
Washington, 1998.
Wallace, M.A.: Museum Branding. Altamira: New York,
2006.
Zorich, D. M.: Introduction to Managing Digital Assets.
Gatty Information Institute, 1999.
Problematika digitalizace
17
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Odkazy:
http://www.europeana.eu
http://www.esbirky.cz
http://www.michael-culture.org/cs/home
http://www.digitalpreservationeurope.eu/
http://www.ukoln.ac.uk/
http://www.wepreserve.eu/
http://www.youtube.com/watch?v=AqsxTgUJepw
http://dublincore.org/
http://www.cidoc-crm.org/
http://www.citem.cz
http://www.collectionstrust.org.uk
http://www.getty.edu/
http://www.museumdat.org
http://www.museum-images.com
http://www.scran.ac.uk
Problematika digitalizace
18
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Problematika digitalizace
19
Problematika digitalizace
metodika přednášky
PhDr. Pavel Douša, Ph.D.
ředitel Historického muzea Národního muzea
Národní muzeum
Václavské nám. 68, 115 79 Praha 1
tel.: +420 224 497 276
e-mail: [email protected]
www.nm.cz, www.esbirky.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1
tel.: +420 495 512 391, +420 495 512 392
e-mail: [email protected]
www.muzeumhk.cz