Knihovna Katolické univerzity v Ružomberku

Knihovna Katolické univerzity
v Ružomberku
Katolická univerzita v Ružomberku vznikla v roce 2000 a jejímu
založení předcházela řada diskuzí, kde by mělo nové vzdělávací
centrum vzniknout. Třicetitisícový Ružomberok býval významným
finančním a průmyslovým centrem, v socialistických časech se však
dostal na okraj dění. Na jeho urbanismu a architektuře se podepsala
nejen tato éra, ale také nekoncepční stavební činnost v posledních
dvaceti letech. Jedním z největších nedostatků je zde absence
ústředního náměstí jako centra městského života. Univerzitní
kampus je proto budován s cílem vytvořit kromě budov též potřebný
veřejný prostor. Součástí areálu, jehož pojetí vychází z průmyslové
tradice místa a jenž se snaží naznačit směr možného urbanistického
vývoje sídla, je také nová knihovna. Objekt navazuje na stávající
budovy kampusu, jeho proporce odpovídají sousedním univerzitním
křídlům. Je založen na půdorysu tvaru L, otevřeného do náměstí.
Z elementárního objemu jsou vysunuty menší bloky, které naznačují
návaznost na současné i budoucí přilehlé stavby. Multifunkční
centrum slouží jako knihovna a archiv, jsou zde knihkupectví
a kavárna, konají se tu veřejné přednášky a společenské akce. Archivy
a volný výběr pojmou až 700 000 svazků. Součástí knihovny jsou
studovny, oddělení vzácných svazků, badatelny a galerijní prostory.
Jádrem stavby je železobetonový skelet a zdivo z Ytongu.
„Protože zde byl navržen odlehčený stropní systém a velké světlé
výšky podlaží, hledali jsme pro dělicí zdivo materiál s nízkou
objemovou hmotností. Ytong je ideálním řešením pro stavby
s takovými požadavky. Při projektu jsme také brali ohled na rychlost
a flexibilitu práce s pórobetonovými tvárnicemi. Protože investoři
často tlačí na rychlé zrealizování stavby, bylo nutné použít materiál,
se kterým se rychle manipuluje a snadno se tvoří drážky pro rozvody
elektroinstalace, vytápění a zdravotechniky. S pórobetonovými
tvárnicemi je rychlejší i provedení finální povrchové úpravy, protože
je zde navrženo méně vrstev než u cihlových materiálů,“ říká k použití
stavebního materiálu Ján Potoma z projekční kanceláře A-Projekt
Ružomberok.
Venkovní plášť kombinuje zasklené plochy a metalický obklad.
V industriálním interiéru se uplatňuje pohledový beton, ocel, sklo,
cementovláknité podhledy a průmyslová podlaha. Roli oživujícího
prvku na sebe berou barevné podlahy, které tónují odražené
přirozené i umělé světlo a přenášejí barevný nádech na okolní
monochromatické konstrukce.
Schodišťová hala s hlavním vstupem a foyer návštěvnické části; barevnost a zároveň charakter každého patra zajišťují syté barvy průmyslových
podlah (žlutá, červená, modrá).
Volný výběr ve 3. NP.
Pohled od severovýchodu, z nádvoří kampusu; technicistní kovovou fasádu ukotvuje do zpevněných ploch nástupní plató z cedrového dřeva.
62
ERA21 #03 2014 Návrat domů
místo stavby: Hrabovská cesta, Ružomberok, SK; autoři: Stanislav Šutvaj /
a02 architektonický ateliér, Ján Potoma / A-Projekt; soutěž: 2006; projekt:
2009; realizace: 2011–2013; zastavěná plocha: 2 066 m2; užitná plocha:
9 265 m2; náklady: 9 mil. EUR; foto: Vladimir Yurkovic
Informace společnosti Xella CZ
Hlavní vstup; při umělém osvětlení se vnitřní
barevnost propíše i do exteriéru.
63