Steatóza jater dojnic – umíme dojnici pomoct?
Transkript
Téma: chov dojeného a masného skotu inzerce Steatóza jater dojnic – umíme dojnici pomoct? Ekonomicky maximálně efektivní výroba syrového kravského mléka je prvořadý cíl každého chovatele dojnic, a to bez ohledu na zemi, ve které vykonává svoje podnikatelské aktivity. Chovatel dojnic, pro kterého se produkce mléka stala rozhodujícím zdrojem finančních příjmů, se musí dobře „otáčet“, aby v maximálně možné míře zefektivnil výrobu mléka, a to prostřednictvím rozumné minimalizace nákladů na jedné straně a zároveň maximalizace příjmů z prodeje syrového mléka na straně druhé. Tato úloha je ještě náročnější při současné situaci na trhu se syrovým kravským mlékem v rámci EU, která je charakterizovaná zrušením národních kvót a aktuálně nízkou výkupní cenou mléka. Každý prvovýrobce je tak pod silným tlakem a jednoznačně hledá cesty, jak v těchto náročných podmínkách nejen přežít, ale i dosáhnout úspěchu. Zkušený chovatel hledá doposud nevyužité rezervy ve vlastním chovu, optimalizuje management chovu (stáda, ustájení, výživy a krmení, technologií), výrobu krmiv, zefektivňuje pracovní činnosti a postupy atd. Významným prvkem pozitivně ovlivňujícím ekonomiku chovu je zdraví stáda dojnic. Zdravá dojnice efektivněji využívá podmínky, které jí poskytuje chovatel. Mléčná žláza, která netrpí zánětem, produkuje více mléka než žláza, u které se střídá jeden zánět za druhým; zdravé pohlavní orgány vedou k lepším reprodukčním výsledkům než orgány zatěžované záněty, zpomalenou involucí a neochotně startujícím říjovým cyklem po otelení; zdravá játra snadno zvládají svůj úkol v rámci metabolismu dojnice, ať už je to přeměna živin, produkce potřebných proteinových substancí, detoxikace škodlivých látek či účast na hormonálních regulacích apod. oproti játrům, která jsou poškozena. Dobrý chovatel si je všeho toho vědom a koná tak, aby optimalizoval zdravotní stav svých dojnic. Vychází přitom ze současného stavu poznání a z vlastních vědomostí v jednotlivých oblastech zdravotní problematiky dojnic. Jak ze samotného názvu plyne, cílem tohoto příspěvku je poskytnout informace ohledně možnosti, jak pomoct dojnici lépe zvládnout tukovou zátěž jater a tím přispět ke snížení výskytu negativních důsledků tohoto onemocnění na její produkční a reprodukční výkonnost. Steatóza jater patří mezi www.profipress.cz přesměrováním toku živin. Jde o fyziologický jev upravující především využití glukózy. Ta je v poporodním období nasměrována zejména do mléčné žlázy, kde je využívána na tvorbu laktózy a s ní související tvorbu mléka, aby byla zabezpečena výživa narozeného telete. V důsledku tohoto přesměrování je využití glukózy jako energetického zdroje jinými orgány, resp. tkáněmi snížené. Organismus v tomto období „přepne“ na využití jiných energetických zdrojů, kterými jsou tuky. Pro toto období je typický snížený příjem krmiva (nejnižší je v den telení) a stoupající energetické požadavky (tvorba mléka, aktivizace imunitního systému, zbavování se lochií, involuce dělohy a rozběhnutí hormonálních funkcí pohlavního aparátu atd.). Pro ilustraci, energetická potřeba dojnice těsně před otelením je asi 14,5 Mcal/den, zatímco po otelení je to asi 29 Mcal/den. Je logické, že v této situaci se intenzívně mobilizují energetické tukové rezervy, což znamená velký příliv uvolněných volných mastných kyselin (VMK/ NEFA) do jater, resp. jaterních buněk. Osud VMK v játrech je následující: 1. část se oxiduje, resp. spaluje za účelem získání energie; 2. část podléhá esterifikaci, tj. tvoří se triacylglycerol, který se prostřednictvím především lipoproteinů velmi nízké hustoty (Very Low Density Lipoproteins) VLDL exportuje z jater, anebo při nedostatečné tvorbě VLDL zůstává v játrech a kumuluje se v nich (steatóza); 3. část přispívá ke tvorbě ketolátek (za normálního stavu je tvorba ketolátek v rovnováze s jejich rozkladem v periferním tkanivu). Je zajímavé, že v čím vyšší kondici je dojnice, tím je příjem krmiva v tomto období nižší, a tím je lipomobilizace intenzivnější a časově delší. Tím je i množství VMK vstupujících do jaterních buněk větší. Čím větší množství VMK do produkční onemocnění dojnic, které (v závislosti na stupni postižení samotného orgánu, resp. počtu postižených zvířat ve stádě) má negativní dopad na ekonomiku chovu. Ztučnělá játra nesou s sebou potenciálně výskyt následujících zdravotních komplikací: ketóza, poporodní paréza, dislokace slezu, pokles výkonnosti imunitního systému, metritida, mastitida, poporodní anestrie s prodloužením servis periody atd. Jak je vidět, zdravotních poruch majících souvislost s deficitní funkcí jater z titulu jejich steatózního poškození je opravdu hodně a všechny představují problémy, kterým by se každý chovatel rád co největším obloukem vyhnul. Co steatóza jater vlastně je? Steatóza je patologický stav charakterizovaný nadměrnou přítomností lipidů, především triacylglyceridů (TAG) v buňkách jater. Za normální hranici se považuje méně než 1% TAG v játrech; lehká steatóza je v rozmezí 1–5 %, střední 5–10 % a těžká nad 10 % TAG. Jako příčiny vzniku steatózy se uvádějí: zvýšená lipomobilizace (uvolňování volných mastných kyselin – VMK) rovněž označovaných jako neesterifikované mastné kyseliny – NonEsterified Fatty Acids (NEFA) z tukové tkáně při snížení příjmu krmiva – krátkodobé hladovění, resp. bílkovino-energetická nerovnováha před porodem a na začátku laktace, při bachorových disfunkcích, lokomočních poruchách, nedostatcích ve welfare zvířat, nedostatku místa v krmištích; nedostatku bílkovin v krmné dávce, deficience cholinu a metioninu, vliv hepatotoxických látek, jako jsou např. mykotoxiny, anorganické či organické jedy apod. Nejkritičtějším obdobím pro vznik steatózy je období těsně před otelením a časný začátek laktace. Pro toto období je charakteristický nástup lipomobilizace související s homeorhetickým 1 Obr. 1 – Steatóza jater těžkého stupně. Celkové zvětšení, zaoblené okraje, žlutohnědá barva, struktura na povrchu a v řezu zastřená a mastná, křehká konzistence jater vstoupí, tím větší je jejich tukové zatížení. Když v takové situaci játra nedokážou v dostatečné míře exportovat, resp. „spalovat“ přijaté VMK, začnou se ve zvýšené míře tvořit a kumulovat ketolátky (betahydroxymáselná kyselina, aceto-octová kyselina a aceton) a vyvíjí se ketóza se všemi jejími negativními důsledky pro organismus zvířete a v konečném důsledku i pro chovatele (pokles produkce mléka až o 3 kg/ks/den u subklinické ketózy, 4–10 u klinické ketózy; snižuje se produkce mléčného proteinu, zvyšuje se výskyt mastitid, stoupá výskyt metritid, prodlužuje se interval, zvyšuje se inseminační index, ...). Dalším negativem je už zmíněné ukládání TAG do jaterních buněk do „zásoby“ čili rozvoj steatózy, jejíž negativa ve vztahu ke zdraví, produkční a reprodukční výkonnosti dojnice jsme už uvedli výše. Co však s tím? Co máme v rukou, abychom pomohli dojnici? Uvedu několik doporučení, shrnujících jednak preventivní, ale i „terapeutické“ kroky vedoucí 9/2015 Téma: chov dojeného a masného skotu k minimalizaci výskytu steatózy a jejího negativního dopadu ve stádech dojnic: 1.Za základní krok lze stále považovat snahu udržet optimální kondiční stav dojnice při telení. Není tomu dávno, co za optimální skóre kondičního stavu dojnice se podle pětibodové stupnice považovala hodnota 3,5. V současnosti se tato hodnota posunula na 3,25. Pointa je v tom, že dojnice s nižším kondičním skóre dříve začne přijímat krmivo po otelení než kondičně silnější dojnice, což vede k nižší mobilizaci tukových zásob a menšímu ohrožení jater steatózou. 2.Správným managementem zvířat, ustájením, krmením a welfare předcházet poklesu příjmu krmiva a zabránit tak v maximální možné míře lipomobilizaci. 3.Optimalizací bílkovino-energetických složek podávaných v krmné dávce ve skupině příprava na porod a ve skupině včasné laktace zabezpečit potřebné množství: a) prekurzorů glukózy (zejména kyseliny propiónové) a pomáhat tak udržovat dostatečné spalo- vání VMK; b) dusíkatých látek, aby játra měla k dispozici dostatek potřebných aminokyselin na tvorbu transportních bílkovin (apoproteinB), které jsou důležitou součástí VLDL; bez transportních bílkovin totiž VLDL nevzniknou a TAG se udržuje v játrech místo toho, aby z nich byl exportován = steatóza. 4.Podávat cholin a metionin. Cholin je ve vodě rozpustná látka obvykle zařazovaná do skupiny B-vitamínů. Je součástí fosfolipidů, které tvoří významnou složku VLDL, jejichž úkolem je exportovat tuky z jater. Metionin je esenciální aminokyselina, která podobně jako cholin hraje významnou úlohu v metabolismu tuků, jeho zařazením se zvyšuje tvorba apoproteinu, což napomáhá spolu s cholinem k vyššímu exportu TAG z jater a snižuje tak jejich steatózní zatížení. vyhovující. Doporučuje se podávat 30–60 dní po otelení a vhodné je podávat ho i v období přípravy na porod. Jeho použití však značně prodražuje denní krmnou dávku, což výrazně komplikuje jeho zařazení. Kdybychom podpůrně přidali i metionin (kvůli degradaci v bachoru musí být také ve chráněné formě), cena takové dvojkombinace se ještě výrazně navýší. To většinu chovatelů odradí. Existuje však alternativa, díky které jsou věci řešitelné a přitom finančně přijatelné. Na Slovensku firma Sigi Trade, s. r. o. začala v minulém roce chovatelům, ve snaze pomoct řešit problémy se steatózou jater a následně i související ketózou dojnic, resp. dalšími souvisicími zdravotními problémy, jako výhradní zástupce firmy Hypred na Slovensku dodávat bolusy pod názvem Bolifast®Physiologic. Jde o bolusy obsahující cholin a metionin chráněné před degradací v bachoru; jednu dávku tvoří dva bolusy (s okamžitým a s pozvolným uvolňováním aktivních látek). Účel jejich podání spočívá v podpoře exportu TAG z jater prostřednictvím Praktická poznámka: Obyčejný cholin je v bachoru degradovatelný, takže v této podobě je jeho zařazení do krmné dávky absolutně bez významu. Naopak, jeho chráněná forma je podpory tvorby VLDL. Chráněný cholin a metionin jsou zárukou toho, že (při adekvátní bilkovino-energetické výživě) ke zvýšené tvorbě VLDL a tím i zvýšenému exportu tuků prostřednictvím těchto komplexů z jater dochází. Původní doporučení výrobce, aby bolusy Bolifast®Physiologic byly podány zhruba jeden až dva týdny před otelením a potom byly okolo porodu případně opakovány, jsme modifikovali tak, že se podávají v den telení krátce po otelení, kdy se kráva ošetřuje (podání nápoje, odběr mleziva apod). V té době je zvíře relativně lehce manipulovatelné (což není pravda u suchostojného jedince ve skupině příprava na porod), je v omezeném prostoru – porodní box (není nutno ho stresovat manipulací a fixací kvůli podání bolusu); termín podání je jednoznačně zapamatovatelný, přesný a nezmýlitelný (pokud by se bolusy podávaly ve skupině příprava na porod, bylo by potřeba pro každé zvíře sledovat datum kvůli načasování podání bolusů); největší příliv VMK do jater (a tedy i jejich ohrožení z pohledu Bolusy jako prevence pro zdravé a vysokoprodukční dojnice Pro chovatele dojnic poskytují HY-DIET bolusy podporu prevence produkčních chorob dojnic ZASUŠENÍ OTELENÍ Dlouhodobý přísun stopových prvků a vitamínů v období zasušení - bohatý na biotin Snížení rizika acidózy - obsahuje betain, cholin a metionin, chráněný před rozkladem v bachoru PŘÍPRAVA K OTELENÍ REPRODUKCE Výživová podpora funkcí jater - bohatý na cholin a metionin chráněný před rozkladem v bachoru Podpora přípravy říje a zabřeznutí, vyšší úspěšnost první inseminace - vysoký obsah selenu, vitamínu A, vitamínů E, D3, betakarotenu OTELENÍ Doplňkové krmivo - bohatý na vitamíny A, D3, E, B2, kyselinu listovou (vitamín B9), cholin a selen Snížení rizika poporodní parézy - obsahuje několik forem vápníku NOVINKA PHYSIOLOGIC Aplikace bolusu: • Jistota Jistota příjmu příjmudávky dávky • Rychlé Rychlé osvojení osvojení techniky technikyaplikace aplikace stres pro zvířat • Minimální Minimální stres zvířata 9/2015 www.hypred.cz www.hypred.cz 2 PHYSIOLOGIC HYSIOLOGIC www.profipress.cz ztučnění) je obvykle v den telení a následně ve dnech po otelení, tj. v časném začátku laktace; když je potřeba, dávka bolusu se může zopakovat asi 7–10 dní po otelení (tím se pokryje potřeba chráněného cholinu a metioninu na dalších asi 7–10 dní, což je z časového hlediska sumárně 7–20 dní po otelení, během kterých chovatel významně pomáhá dojnici zvládat steatózní ohrožení jako i snížení výskytu ketóz. Výsledkem této aplikace bolusů Bolifast®Physiologic vedle ozdravení jater je i prevence snížené výkonnosti imunitní soustavy, snížení výskytu zánětů pohlavních orgánů a mléčné žlázy, dřívější nástup obnovení pohlavních funkcí, celkové zlepšení zdraví a produkční výkonnosti dojnice. Podávání bolusů, na rozdíl od podání chráněného cholinu a metioninu prostřednictvím premixů, resp. do vozu, je cílené, tzn. že chovatel se může zaměřit na ohrožené jedince (na ty s vyšším BCS) a nemusí tyto drahé látky podávat paušálně všem zvířatům. V tomto kontextu tak cílená aplikace vybraným zvířatům představuje pro chovatele finanční úsporu a zároveň i aktuální řešení problému. Výhodou podání bolusu je i to, www.profipress.cz Obr. 2 – Dojnice v období stání na sucho. Vysoké kondiční skóre vysoká pravděpodobnost ztučnění jater že chovatel si je jistý, že ohrožené zvíře potřebné látky a v plné dávce doopravdy dostalo. Při aplikaci chráněného cholinu a metioninu prostřednictvím TMR toto není, v případě sníženého příjmu sušiny (což u zvířat se steatózou jater bývá pravidlem) vůbec zajištěno. Bolusy Bolifast®Physiologic svým složením a účinky pomáhají exportovat TAG z jater. Víme, že játra dojnic jsou v období kolem porodu, resp. na začátku laktace (ale pozor, to se děje kdykoliv, kdy dojnice výrazně sníží příjem krmiva, k čemuž může dojít v kterékoliv fázi laktace a to z různých důvodů – např. onemocnění končetin, nedostatek prostoru u krmného stolu, prudké změny ve výživě apod.) vystavena v důsledku lipomobilizace velkému přílivu VMK/NEFA. Vzhledem k tomu, že játra prežvýkavců v porovnání s játry monogastrů nedokážou v krátkém časovém úseku efektivně zvládnout vysoký příjem tuků, jsou 3 v takových momentech steatózně silně ohrožena. Toto ohrožení se týká všech dojnic bez ohledu na jejich kondiční stav (kromě zvířat vysloveně hubených, u kterých jsou zásoby potenciálně mobilizovatelného tuku prakticky nulové). Samozřejmě, jak už bylo řečeno dříve v tomto příspěvku, čím je kondiční stav dojnice vyšší, tím jsou její játra více ohrožena steatózou. Je proto na každém chovateli, aby si, když se rozhodne ve svém chovu používat na ochranu jater bolusy Bolifast®Physiologic, stanovil kondiční skóre dojnic, při kterém bude bolusy aplikovat. Použití bolusů Bolifast®Physiologic je v každém případě přínosem pro zdraví vašich dojnic. V případě zájmu o bližší informace ohledně zkušeností s používáním bolusů ®Physiologic ve slovenských chovech dojnic kontaktujte autora na tel.: +421 905 938 027; resp. e-mailové adrese: [email protected] Marian Fabiš, MVDr., PhD., SigiTrade, s. r. o., Dvory nad Žitavou, SK Foto Marian Fabiš 9/2015
Podobné dokumenty
management zdraví pohybového aparátu v chovech skotu
Dobrá ventilace má velký význam pro udržení nízké vlhkosti stájového prostředí a suché podestýlky a výměny
vzduchu v prostoru. Telata by měla být ustájena pouze ve
skupinách stejného věku. Vhodnějš...
FDS TRANSNET SHINE CS_přeloženo
Vzhledem k tomu, ¾e TRANSNET SHINE není nebezpeèným pøípravkem, nevy¾aduje
se ¾ádné zvlá¹tní opatøení.
Zvlá¹tní hygienická opatøení :
Sprcha a zaøízení na oplach oèí v blízkosti pracovi¹te.
Stahuj ve formátu
Tento List o bezpeènostních údajích, jejich prezentace a redakce jsou v souladu s naøízením è.
Mg - Ústav Patologické fyziologie
osteoporózu), železem (léky na chudokrevnost), antibiotiky ze
skupiny tetracyklinů
FDS TRANSNET BACTIMOUSS CS
S23b : Nevdechujte páry.
S23d : Nevdechujte aerosoly.
S26 : V pøípadì zasa¾ení oèí dùkladnì vypláchnì te vodou a vyhledejte lékaøskou pomoc.
S36/37/39 : Pou¾ívejte vhodný ochranný odìv, ochranné ru...
Návrh systému volitelných předmětů CELKEM 33 hodiny
Úkolem semináře je zopakovat, prohloubit a zaktualizovat učivo z předchozích ročníků a seznámit studenty
s novými tématy jako politická geografie, globální problémy, trvale udržitelný rozvoj, ochra...
BÍLKOVINNÁ DIETA - Farmi
• energetick( obsah stravy musí b(t ni)+í ne) energetick( v(dej, kter( se
pohybuje mezi 7000-15000 kJ dle váhy a pohybové aktivity jedince
• sní)ení energetického p%íjmu na 6000 kJ vede k pomalé re...