Cestovní ruch v opolském vojvodství a na česko

Transkript

Opolská regionální turistická organizace
Vysoká bankovní škola ve Vratislavi
Ekonomická fakulta v Opolí
Cestovní ruch v opolském vojvodství
a na česko polském pohraničí v roce 2012
Zpráva z výzkumu
dr Daniel Puciato
Vysoká bankovní škola ve Vratislavi
prof. zw. dr hab. Tadeusz Grabiński
Krakovská akademie Andrzeja Frycze Modrzewského
Opole 2012
1
Odborná redakce
Daniel Puciato
Tadeusz Grabiński
Spoluautoři
Piotr Mielec
Maria Śmigielska
Urszula Kiraga
Fotografie a grafy
Opolská regionální turistická organizace
Sazba, tisk
Komunikator PR
www.komunikatorpr.pl
Překlad do češtiny
Joanna Czaplińska
Překlad do angličtiny
Damian Niedźwiecki
2
Obsah
Úvod................................................................................................................................................................................................................4
Kapitola I. Metodologické předpoklady výzkumu............................................................................................................6
1. Cíle a rozsah výzkumu......................................................................................................................................................................6
2. Metody a výzkumné nástroje.........................................................................................................................................................7
Kapitola II. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech
1995-2011...................................................................................................................................................................................................10
1. Velikost cestovního ruchu.............................................................................................................................................................10
2. Sezónnost cestovního ruchu.........................................................................................................................................................17
Kapitola III. Struktura cestovního ruchu v opolském vojvodství v tří prvních čtvrtletích roku 2012
.........................................................................................................................................................................................................................23
1. Charakteristika přijíždějících osob...........................................................................................................................................23
2. Organizace cesty a pobytu..............................................................................................................................................................30
3. Turistické výdaje...............................................................................................................................................................................39
4. Hodnocení vybraných aspektů turistické atraktivity opolského vojvodství..........................................................42
Kapitola IV. Odhad velikosti cestovního ruchu v opolském vojvodství v roce 2012....................................49
Kapitola V. Předpoklady rozvoje turistiky v polsko-české pohraniční oblasti...............................................50
Kapitola VI. Závěry a doporučení vyplývající z výzkumu.........................................................................................56
Seznam použité literatury a zdrojů.................................................................................................................................................64
Seznam kreseb.........................................................................................................................................................................................64
Seznam tabulek........................................................................................................................................................................................65
Resumé........................................................................................................................................................................................................67
The structure of the tourist flow as a premise of the tourist economy efficiency improvement in the
Polish-Czech borderland.................................................................................................................................................................78
3
Úvod
Opolská regionální turistická organizace se v roce 2012 ujala iniciativy provedení
prvního, komplexního výzkumu cestovního ruchu v opolském vojvodství. Díky spolupráci
ORTR s Vysokou bankovní školou ve Vratislavi – Ekonomická fakulta v Opolí a Turistickým
klastrem Moravskoslezského kraje KLACR o.s. (Česká republika) se podařilo získat finanční
podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci „Operačního programu
přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013” na provedení
výzkumu turictického ruchu v opolském vojvodství.
Projekt s názvem „Výzkum cestovního ruchu na polsko-českém pohraničním území
jako šance na profesionalizaci společné nabídky regionů” byl zaměřený na racionalizaci
a profesionalizaci služeb v oblasti cestovního ruchu na polsko-českém pohraničním území.
ORTR jako organizace působící pro rozvoj a podporu turistiky v opolském vojvodství je
si plně vědomá, že bez detailních statistických a kvalitativních – zásadních údajů, týkajících
se cestovního ruchu, instituce a podniky působící v oblasti turistiky a propagace nebudou
schopny profesionalizovat svou nabídku a marketingové sdělení. Díky provedení projektu
byly získány údaje týkající se velikosti a kvality cestovního ruchu, včetně jeho lokálních
a subregionálních podmínek. Byly také vypracované závěry, pokyny a doporučení týkající se
úkolů, které by v nejbližší budoucnosti měly být řešené, aby opolské vojvodství a pohraniční
regiony v České republice mohly soutěžit se silnějšími regiony a turistickými středisky.
V důsledku bude možné zavedení opatření zaměřených na profesionalizaci turistické nabídky
a zlepšení kvality přímých služeb pro turisty navštěvující polsko-české pohraniční území
a Opolské Slezsko.
Otázka profesionalizace turistické nabídky je prvkem zlepšujícím konkurenční výhodu
subjektů v turistickém odvětví v regionu. Tento zřetel je velice důležitý, zvláště vzhledem
k velké ubytovací kapacitě a velkému počtu turistických atrakcí, které vznikly v opolském
vojvodství během posledních let v rámci „Regionálního operačního programu rozvoje
opolského vojvodství 2007-2013“ a „Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká
republika – Polská republika 2007-2013”.
3
4
Výzkum v rámci projektu byl proveden v opolském vojvodství v období březen-září
2012. Díky angažovanosti koordinátora projektu, skupiny odborníků a tazatelů byly
uskutečněny všechny předpokládané činnosti, jejichž výsledky jsou popsány v této zprávě.
Přeji inspirující četbu
Stanisław Rakoczy
Předseda Opolské regionální
Turistické organizace
4
5
Kapitola I. Metodologické předpoklady výzkumu
1. Cíle a rozsah výzkumu
Hlavním kognitivním cílem výzkumu byl odhad velikosti a struktury turistických
příjezdů do opolského vojvodství v roce 2012. Detailní kognitivní cíle výzkumu:
1. Určení počtu osob využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském
vojvodství v letech 1995-2011.
2. Předpověď velikosti turistických příjezdů v opolském vojvodství v roce 2012.
3. Charakteristika osob přijíždějících do opolského vojvodství za účelem turistiky podle
bydliště, věku, pohlaví, vzdělání, povolání, příjmů apod.
4. Charakteristika pobytu turistů v opolském vojvodství podle délky, důvodů, používaných
dopravních prostředků, nakupovaných turistických služeb apod.
5. Určení průměrné úrovně výdajů turistů během pobytu v opolském vojvodství.
6. Vytvoření žebříčku největších turistických zajímavosti Opolského Slezska.
7. Hodnocení vybraných prvků turistické nabídky opolského vojvodství.
Praktickým cílem výzkumu bylo zároveň předložení turistickým podnikům a subjektům
lokální a regionální turistické politiky doporučení umožňujících modelování rozvoje
turistiky v opolském vojvodství.
Předmětový rozsah průzkumu se vztahoval na cestovní ruch a náklady na turistiku.
Podle definice WTO turistika je „celek činností osob, které cestují a pobývají rekreačně nebo
služebně ne déle než rok bez přestávky mimo své každodenní okolí”1. Cestovní ruch je
„společenský jev spočívající v dobrovolném, prostorovém pohybování se lidí do turistických
oblastí a měst”2. V této zprávě byl brán v potaz příjezdový cestovní ruch, vztahující se jen
na osoby přijíždějící do opolského vojvodství a pocházející z jiných oblastí. Náklady na
turistiku jsou „celkové spotřební výdaje vynaložené přijíždějícím nebo na něj, na cestu
a během ní a během pobytu v cílovém místě”3.
Subjektový rozsah výzkumu jsou: návštěvníci, využívající turistická zařízení
hromadného ubytování a turisté. Návštěvníci jsou „osoby, které cestují do jiného města mimo
své bydliště, pro něž předmětem cesty není trvalé zaměstnání v navštěvovaném městě
a nevyužívající ubytování”4. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování jsou
osoby, které využívají ubytování v objektech jako jsou hotely, motely, penziony, jiné hotelové
1
Terminologia turystyczna, Zalecenia WTO, Instytut Turystyki, Warszawa 1995, s. 5-7.
A. Kornak, Ekonomika turystyki, PWN, Warszawa 1985, s. 47.
Terminologia turystyczna, Zalecenia WTO, Instytut Turystyki, Warszawa 1995, s. 22.
4
Ustawa z dnia 29 sierpnia 1997r. o usługach turystycznych (tj. Dz. U. z 2004 r. Nr 223, po. 2268 z późn. zm.).
5
2
3
6
objekty, ubytovny, noclehárny, mládežnické ubytovny, rekreační střediska, letní tábory,
konferenční a rekreační střediska, víkendová a sváteční rekreační střediska, kempy, privaty,
renče a další neklasifikované objekty. Ve zprávě se používá i synonymický pojem pro
„využívající turistická zařízení hromadného ubytování”, jímž je „využívající zařízení”. Turisté
jsou „osoby, které cestují do jiného města mimo své trvalé bydliště na dobu kratší než 12
měsíců, pro něž cílem cesty není trvalé zaměstnání a jež využívají nocleh aspoň na jednu
noc”5. V některých částech zprávy, když to mělo meritorní odůvodnění, jako turisté byli
označováni také návštěvníci a využívající turistická zařízení hromadného ubytování.
Časový rozsah zprávy se vztahoval v části týkající se využívajících turistická zařízení
hromadného ubytování na roky 1995-2011. Rozbor sezónnosti cestovního ruchu, vzhledem
k omezenému přístupu k měsíčním údajům z dřívějších období, zahrnuje roky 2009-2012.
Počet využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v poslední čtvrti roku 2012
je předpovídanou velikostí. V části práce týkající se struktury cestovního ruchu byly využity
údaje z prvních tři čtvrtin roku 2012, zatímco odhadovaná velikost cestovního ruchu
se vztahuje na celý rok 2012.
Prostorový rozsah průzkumu je totožný s administrativní oblastí opolského vojvodství.
Ve zprávě používáme i synonimy, jako např. Opolsko a Opolské Slezsko. V části zprávy
týkající se osob využívajících turistická zařízení hromadného ubytování byl brán v potaz
celek opolského vojvodství. V části zprávy týkající se rozboru cestovního ruchu byly brány
v potaz označeny odborníky turisticky nejatraktivnější místa Opolského Slezska, k nimž
zařazujeme, v abecedním pořadí,: Brzeg, Byczynu, Głubczyce, Głuchołazy, Horu svaté Anny,
Jemielnici, Kamień Śląski, Kędzierzyn-Koźle, Kluczbork, Krasiejów, Mosznu, Namysłów,
Nysu, Olesno, Opole, Otmuchów, Paczków, Pokój, Prudnik a Turawu. Na základě analýzy
cestovního ruchu v zmíněných městech bylo učiněno zevšeobecnění ve vztahu k celému
Opolskému Slezsku.
2. Metody a výzkumné nástroje
Ve výzkumu byly využívány čtyři hlavní výzkumné metody: metoda analýzy dokumentů,
heuristická metoda, metoda diagnostické sondáže a statistická metoda.
V rámci metody analýzy dokumentů (výzkum typu desk research) byly využity
informace z sekundárních zdrojů, pocházející ze zpracování (zpráva KT-1) Hlavního
statistického úřadu ve Varšavě. Touto metodou byla provedena analýza počtu a struktury
5
Tamtéž
6
7
využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 19952011.
Další výzkumnou metodou použitou během výzkumu byla heuristická (delfská) metoda.
Pro její potřeby byl jmenován panel odborníků, složený ze známých expertů zabývajících
se ekonomickými a prostorovými otázkami turistiky: prof. dr hab. Wiesław Drobek (Opolská
Vysoka škola technická), dr Bolesław Goranczewski (Vysoká bankovní škola ve Vratislavi),
dr Barbara Woś (Opolská Vysoka škola technická), dr Maria Śmigielska (Opolská univerzita),
mgr Piotr Mielec (Opolská regionální turistická organizace), mgr Bartosz Ostrowski
(Maršálský úřad opolského vojvodství), mgr Urszula Kiraga (Opolská regionální turistická
organizace), mgr Agnieszka Łoś (Opolská Vysoka škola technická), mgr Daria Hołodnik
(Opolská Vysoka škola technická). K hlavním úkolům odborníků patřily: volba a hodnocení
nejatraktivnějších míst v opolském vojvodství, pomoc v řešení stávajících problémů
vzniklých během výzkumu a porady k zprávě z výzkumu.
Hlavní výzkumnou byla metodou diagnostické sondáže, v jejíž rámci byla využívaná
technika dotazníků. Výzkumnou pomůckou byl dotazník cestovního ruchu, připravený pro
potřeby výzkumu na základě obdobných dotazníků dříve připravených v jiných oblastech
(malopolské vojvodství) a zkušenosti a znalosti autorů zprávy. Dotazník byl složen z:
- informační části vyplněné tazatelem (číslo tazatele a formuláře, datum a místo průzkumu,
symbol jazykové verze),
– meritorní části, obsahující uzavřené, polootevřené a otevřené otázky kvantitativního
rázu, na stupnicích: kontinuální (např. věk),
žebříčkové
pořadové (např. dosažené vzdělání),
(např. hodnocení podle Likertovy stupnice), nominální (ano nebo ne)
a textové (slovní názory),
– části s údaji charakterizujícími respondenta (např. věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání,
příjmy),
– doplňující části pro turisty z Česka, týkající se předpokladů pro tvoření společné
turistické nabídky na polsko-českém pohraniční území.
Sondážní průzkum byl veden v období od března do září 2012 v určených odborníky
místech opolského vojvodství. Vztahoval se jak na návštěvníky, tak turisty domácí
a zahraniční, kteří přijeli na Opolské Slezsko za účelem jiným než zaměstnání nebo vzdělání,
jejichž pobyt nebyl delší než 90 dnů. V dotazování byla využitá technika, v níž respondent
samostatně vyplňoval formulář dotazníku. Tazatel se nacházel blízko respondentů
a vysvětloval všechny případné pochybnosti. V dotazování byly využity formuláře v čtyř
jazykových mutacích: polské, české, německé a anglické.
7
8
Statistická metoda byla využita pro určení velikosti vzorku a pro provedení analýzy
získaných výsledků výzkumu. Velikost vzorku byla určena na základě dvou předpokladů:
–
řádu přesnosti vyplývajícího z velikosti vzorku vzhledem k generální populaci,
–
dostupných finančních prostředků.
K určování početnosti jednoduchého vzorku byl využít následující vzor:
N
n
1
4N  1d 2
u a2
kde:
N – odhad početnosti generální populace,
uα – distribuční funkce standardizovaného normálního rozložení pravděpodobnosti N (0,1) pro předpokládanou
úroveň závažnosti α = 5%,
d – rád přesnosti odhadu ukazatelů struktury vyjádřený v procentech.
Operát náhodného výběru byl zvolen na základě údajů Hlavního statistického úřadu
z roku 2011 vztahujících se k využití objektů hromadného ubytování (zpráva KT-1). Bylo
přijaté schéma vrstvového výběru (11 vrstev), kde vrstvou jsou chápány různé druhy
ubytovacích zařízení: hotely, motely, penziony, jiné hotelové objekty, ubytovny, noclehárny,
mládežnické ubytovny, rekreační střediska, letní tábory, konferenční a rekreační střediska,
víkendová a sváteční rekreační střediska, kempy, privaty, renče a další neklasifikované
objekty. Počet dotazníků předpokládaných k obdržení v jednotlivých městech opolského
vojvodství byl úměrný k hodnocení jejich turistické atraktivnosti podle panelu odborníků.
Po předběžné meritorní a formální selekci obdržených formulářů byly vyřazeny dotazníky,
které nesplňovaly kvalitativní požadavky. Konečně k statistické analýze byly přijaty 3 233
dotazníky. V rámci statistické analýzy výsledků průzkumu byly spočítány: početnost
a četnost volby jednotlivých odpovědí, aritmetické průměry, standardní odchylky, extrémní
hodnoty (maxima a minima), variační koeficient, Pearsonův chi-kvadrát test, koeficienty
sezónnosti, ukazatel dynamiky a trendová funkce. Vybrané výsledky statistických analýz
byly zobrazeny na kresbách a v tabulkách. Všechny statistické analýzy provedl prof. zw. dr
hab. Tadeusz Grabiński z Krakovské akademie Andrzeje Frycze Modrzewského.
Využití metod: heuristické, diagnostické sondáže a statistické sloužilo analýze velikosti
a struktury cestovního ruchu v opolském vojvodství v sledovaném období.
8
9
Kapitola II. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování
v opolském vojvodství v letech 1995-2011
1. Velikost cestovního ruchu
Velikost cestovního ruchu v letech 1995-2011, popisovaného v kontextu počtu osob
využívajících ubytovací zařízení v opolském vojvodství, se
vyznačovala velkou
proměnlivostí. V analýze počtu využívajících celkem můžeme si všimnout, že počet osob,
které využívaly zařízení hromadného ubytování stoupl z 180 462 osob v roce 1995 na 241 554
osob w roce 2011. V absolutním přístupu zvýšení počtu využívajících ubytování činil 61 092
osob, zatímco v relativním přístupu kolem 34% osob. V dalších letech byly patrné střídavé
poklesy a růsty počtu osob využívajících ubytování v ubytovacích zařízeních. Minimální
hodnota byla zaznamenána v roce 2000 (142 422 osob), zatímco maximální v roce 2008
(242 127 osob). Průměrná roční rychlost změn počtu turistů využívajících ubytování celkem
činila cca +2,3%. K těm kladným změnám velikosti cestovního ruchu přispěli zvláště domácí
turisté. Když srovnáme počet využívajících ubytování ve dvou krajních letech
v analyzovaném období, můžeme konstatovat, že jejich počet v roce 2011 byl přes 41% vyšší
od počtu domácích turistů využívajících ubytování v roce 1995. Průměrný roční růst
domácích turistů využívajících ubytování činil cca 2,7% ve srovnání s cca 0,5% v případě
turistů zahraničních. V případě této poslední skupiny, když vezmeme v potaz jedině dva
krajní roky analyzovaného období, dokonce došlo k jejich poklesu z počtu 32 521 v roce 1995
na 32 346 v roce 2011, tj. o cca 0,5%. V letech 1995-2011 domácí turisté činili průměrně cca
83%, zatímco zahraniční turisté cca 17% všech využívajících ubytovací zařízení v opolském
vojvodství (tab. 1).
Když analyzujeme krajní roky časového období ve vztahu k počtu poskytnutých noclehů,
můžeme konstatovat, že v roce 2011 bylo jich poskytnuto o 61 270 (12%) více ve srovnání
s rokem 1995. V tomto případě změna vyplývala především z růstu počtu noclehů
poskytnutých zahraničním turistům z 23 837 v roce 1995 na 79 949 v roce 2011, tj. o cca
235%. Ve dvou analyzovaných letech byl naproti tomu jen nepatrný, tj, o cca 1% nárůst počtu
noclehů poskytnutých domácím turistům z 483 556 v roce 1995 na 488 714 v roce 2011.
V celém sledovaném období průměrná roční rychlost změn v počtu poskytovaných noclehů
činila: cca +1,4% pro turisty celkem, cca +0,7% pro turisty domácí a cca +14% pro zahraniční
turisty. V letech 2003-2008 byla zaznamenána také patrná a stálá tendence nárůstu v počtu
9
10
noclehů pro využívající ubytovacích zařízení turistů celkem. Kromě toho se rok 2008
vyznačoval nejvyššími hodnotami počtu využitých noclehů vzhledem jak k využívajícím
ubytování turistům celkem, tak turistům domácím a zahraničním. Domácí turisté kupovali
průměrně cca
86%, zatímco zahraniční 14% všech noclehů poskytovaných v opolském
vojvodství v letech 1995-2011 (tabulka 2).
Kresby 1 až 6 představují dynamiku změn počtu využívajících ubytování a počtu
poskytovaných noclehů v opolském vojvodství v letech 1995-2011. Na kresbách jsou
prezentovány také čára trendů, funkce popisující kolísání časových období a hodnoty
koeficientů determinace. Představené funkce mohou být užitečné k prognózování v cestovním
ruchu v dalších obdobích.
Nejdelší průměrná doba pobytu turistů v ubytovacím zařízení činila 3,08 dne (rok 1999),
a nejkratší 2,35 dne (rok 2011). Průměrně turisté zůstávali v ubytovacích zařízeních cca 2,6
dne. V analyzovaném období průměrné pobyty v turistických zařízeních hromadného
ubytování byly delší v případě turistů domácích (průměrně cca 2,8 dne), ve srovnání s turisty
zahraničními (cca 2,1 dne). Stojí za zmínku i skutečnost, že v prvních dvou sledovaných
ve výzkumu letech průměrná délka pobytu zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních
v opolském vojvodství byla velmi krátká, protože činila jen 0,73 dne v roce 1995 a 0,64 dne
v roce 1996 (tabulka 3).
10
11
Tabulka 1. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství
v letech 1995-2011
Rok
Počet využívajících
[%]
Celkem
Domácí
Zahraniční
Domácí
Zahraniční
1995
180 462
147 941
32 521
81,98
18,02
1996
199 712
164 083
35 629
82,16
17,84
1997
178 727
149 917
28 810
83,88
16,12
1998
190 871
158 512
32 359
83,05
16,95
1999
170 185
135 964
34 221
79,89
20,11
2000
142 422
111 444
30 978
78,25
21,75
2001
149 292
118 668
30 624
79,49
20,51
2002
144 837
117 522
27 315
81,14
18,86
2003
166 503
137 311
29 192
82,47
17,53
2004
190 973
155 668
35 305
81,51
18,49
2005
189 099
156 056
33 043
82,53
17,47
2006
195 974
162 743
33 231
83,04
16,96
2007
218 663
182 062
36 601
83,26
16,74
2008
242 127
207 196
34 931
85,57
14,43
2009
230 249
199 265
30 984
86,54
13,46
2010
224 531
193 376
31 155
86,12
13,88
2011
241 554
209 208
32 346
86,61
13,39
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu
Kresba 1. Využívající celkem turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství
v letech 1995-2011
11
12
270000
250000
y = 780,19x2 - 9911,2x + 166513
R² = 0,7763
230000
210000
190000
170000
150000
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
110000
1995
130000
Kresba 2. Domácí turisté využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství
v letech 1995-2011
39000
y = 54,64x + 31817
R² = 0,0116
37000
35000
33000
31000
29000
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
25000
1995
27000
Kresba 3. Zahraniční turisté využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství
v letech 1995-2011
12
13
Tabulka 2. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování v opolském
vojvodství v letech 1995-2011
Rok
Počet poskytnutých noclehů turistům
[%]
Celkem
Domácím
Zahraničním
Domácím
Zahraničním
1995
507 393
483 556
23 837
95,30
4,70
1996
476 793
454 018
22 775
95,22
4,78
1997
527 432
458 306
69 126
86,89
13,11
1998
573 204
493 496
79 708
86,09
13,91
1999
524 078
444 914
79 164
84,89
15,11
2000
374 653
310 793
63 860
82,95
17,05
2001
387 262
323 447
63 815
83,52
16,48
2002
367 694
313 101
54 593
85,15
14,85
2003
410 415
349 487
60 928
85,15
14,85
2004
486 625
417 486
69 139
85,79
14,21
2005
497 556
424 672
72 884
85,35
14,65
2006
523 867
447 810
76 057
85,48
14,52
2007
584 917
488 945
95 972
83,59
16,41
2008
635 988
535 788
100 200
84,24
15,76
2009
570 653
489 935
80 718
85,86
14,14
2010
552 041
480 569
71 472
87,05
12,95
2011
568 663
488 714
79 949
85,94
14,06
Kresba 4. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím celkem
13
14
660000
y = 2020,1x2 - 32631x + 517157
R² = 0,4757
610000
560000
510000
460000
410000
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
310000
1995
360000
Kresba 5. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím domácím
105000
y = 2691,9x + 44255
R² = 0,4383
95000
85000
75000
65000
55000
45000
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
25000
1995
35000
Kresba 6. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím zahraničním
14
15
Tabulka 3. Průměrný počet noclehů poskytnutých jednomu využívajícímu turistická zařízení hromadného
ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011
Rok
Průměrný počet noclehů poskytnutých využívajícímu
Celkem
Domácímu
Zahraničnímu
1995
2,81
3,27
0,73
1996
2,39
2,77
0,64
1997
2,95
3,06
2,40
1998
3,00
3,11
2,46
1999
3,08
3,27
2,31
2000
2,63
2,79
2,06
2001
2,59
2,73
2,08
2002
2,54
2,66
2,00
2003
2,46
2,55
2,09
2004
2,55
2,68
1,96
2005
2,63
2,72
2,21
2006
2,67
2,75
2,29
2007
2,67
2,69
2,62
2008
2,63
2,59
2,87
2009
2,48
2,46
2,61
2010
2,46
2,49
2,29
2011
2,35
2,34
2,47
15
16
2. Sezónnost cestovního ruchu
Sezónnost je jednou z důležitějších vlastností turistické poptávky, která má veliký význam
pro fungování turistického trhu. Na kresbách 7 až 12 je uvedený počet využívajících
turistická zařízení hromadného ubytování a počet poskytnutých noclehů v jednotlivých
měsících v letech 2009-2012. Údaje týkající se posledního čtvrtletí jsou odhadovanou
velikosti na základě specifikovaných funkcí trendů. Hodnoty měsíčních a čtvrtletních
ukazatelů sezónnosti jsou prezentovány v tabulkách 4 až 7. Když analyzujeme měsíční
údaje týkající se počtu využívajících ubytovací základnu, lze konstatovat, že tento počet
měl hodnoty vyšší než měsíční průměrný počet využívajících ubytování v měsících od
května do října v každém analyzovaném roce. Nejvyšší průměrné hodnoty ukazatelů se
týkají července a srpna, a nejvyšší individuální hodnota ukazatele (163,15%)
byla
zaznamenána v červenci 2011. Toto znamená, že počet využívajících turistická zařízení
hromadného ubytování byl tehdy vyšší o 63,15% od měsíčního průměrného počtu
využívajících zařízení tohoto typu. V letech 2009-2012 ukazatelé sezónnosti měly nejnižší
hodnoty v lednu a prosinci. Nejnižší individuální hodnota ukazatele byla zaznamenána
v prosinci 2012 (64,29%), což znamená, že počet využívajících ubytovací zařízení byl
tehdy nižší o 35,71%, od měsíčního průměru. Pozoruhodná je také skutečnost, že větší
rozdíl mezi maximálními a minimálními hodnotami ukazatelů sezónnosti, s výjimkou
roku 2011, byl zaznamenán v případě zahraničních turistů. Sezónnost poptávky po
noclehách nakupovaných zahraničními turisty byla tudíž, v sledovaném období, větší.
Obdobné pravidelnosti, spojené s měsíční sezónností, byly zaznamenány také v případě
počtu poskytovaných noclehů. V případě čtvrtletní sezónnosti hodnoty ukazatelů měly
hodnoty vyšší než čtvrtletní průměry v druhých a třetích čtvrtletích sledovaných let,
zatímco hodnoty nižší než průměr v čtvrtletích prvních a čtvrtých. Nejvyšší průměrné
hodnoty ukazatelů sezónnosti se objevovaly v třetím, zatímco nejnižší v prvním čtvrtletí
v letech 2009-2012. Obdobné zákonitosti byly zaznamenány i v případě počtu
poskytnutých noclehů, ovšem s takovým rozdílem, že ukazatelé sezónnosti měly hodnoty
vyšší než průměr jen v třetím čtvrtletí, s výjimkou roku 2012, když tento jev byl
pozorovatelný i v druhém čtvrtletí.
16
17
Kresba 7. Počet využívajících turistická zařízení hromadného ubytování celkem v opolském vojvodství v letech
2009-2012 podle měsíců
Kresba 8. Počet domácích využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství
v letech 2009-2012 podle měsíců
17
18
Kresba 9. Počet zahraničních využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství
v letech 2009-2012 podle měsíců
Kresba 10. Počet poskytnutých noclehů využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování celkem
v opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců
18
19
Kresba 11. Počet poskytnutých noclehů domácím využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování
Kresba 12. Počet poskytnutých noclehů zahraničním využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování
19
20
21
Měsíce
2009
73,63
75,67
82,03
92,12
117,80
118,52
136,21
137,24
103,54
106,92
86,24
70,08
20
Využívající celkem
Domácí využívající
Zahraniční využívající
2010
2011
2012
2009
2010
2011
2012
2009
2010
2011
Leden
64,78
64,75
64,29
76,71
66,31
65,80
64,45
53,80
55,27
57,91
Únor
75,66
66,10
62,71
78,27
79,15
67,41
65,05
58,99
53,96
57,61
Březen
80,94
70,61
73,21
81,71
83,02
69,77
71,62
84,08
68,02
76,05
Duben
93,66
83,92
83,27
91,25
88,52
78,35
80,94
97,71
125,57
119,94
Květen
104,39
106,20
106,41
114,90
101,99
104,12
103,23
136,41
119,25
119,68
Červen
119,22
123,38
129,01
116,78
118,69
122,08
127,36
129,74
122,56
131,81
Červenec
145,83
163,15
155,50
134,03
146,16
166,67
156,74
150,23
143,78
140,35
Srpen
135,04
145,77
155,55
136,83
132,35
145,14
155,46
139,85
151,76
149,84
Září
113,89
111,29
108,37
102,05
112,85
110,10
106,93
113,13
120,33
119,05
Říjen
109,41
105,13
100,80
106,28
108,31
105,69
102,67
111,08
116,24
101,54
Listopad
88,48
91,02
92,64
87,86
89,69
92,90
94,95
75,83
80,96
78,80
Prosinec
68,71
68,68
68,23
73,34
72,97
71,97
70,58
49,15
42,29
47,41
Tabulka 5. Hodnoty měsíčních ukazatelů sezónnosti počtu poskytnutých noclehů v ubytovacích zařízeních opolského vojvodství v letech 2009-2012 [%]
Měsíce
2009
2010
2011
2012
2009
2010
2011
2012
2009
2010
2011
Leden
83,54
56,62
59,79
65,66
87,00
57,10
61,59
68,77
62,57
53,39
48,83
Únor
75,21
79,95
81,52
61,92
76,81
83,92
86,61
64,73
65,49
53,26
50,46
Březen
75,52
66,37
64,66
68,07
73,22
67,51
64,03
66,81
89,47
58,70
68,53
Duben
80,72
82,50
76,00
75,62
79,26
79,10
71,26
73,44
89,60
105,37
104,99
Květen
105,02
85,30
96,68
102,89
99,98
80,83
90,87
98,44
135,66
115,33
132,20
Červen
113,40
111,91
118,10
122,89
110,51
109,34
112,17
122,69
130,97
129,20
154,37
Červenec
173,22
181,74
174,34
195,01
175,80
184,98
181,71
202,14
157,59
159,97
129,31
Srpen
167,87
180,41
188,52
190,25
170,49
181,35
191,67
192,39
151,95
174,08
169,23
Září
93,70
107,67
104,09
98,02
91,28
106,46
102,14
93,66
108,44
115,83
116,01
Říjen
89,04
97,43
94,31
88,94
87,48
95,10
91,95
85,00
98,52
113,06
108,76
Listopad
71,47
81,15
80,38
77,53
73,06
81,90
80,56
75,79
61,83
76,11
79,27
Prosinec
71,28
68,96
61,60
53,19
75,13
72,42
65,45
56,13
47,91
45,70
38,03
Tabulka 4. Hodnoty měsíčních ukazatelů sezónnosti počtu využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 [%]
2012
45,85
44,09
76,08
89,50
131,19
124,15
149,61
176,65
125,78
114,01
88,60
34,48
2012
63,23
46,84
83,99
99,06
127,96
140,23
147,04
156,19
118,14
88,08
76,96
52,29
22
41 420
59 364
73 862
49 885
73,79
105,76
131,58
44 386
63 018
72 335
50 510
77,11
109,48
125,66
87,75
I
II
III
IV
I
II
III
IV
87,22
139,81
106,23
66,74
56 733
90 937
69 099
43 409
2012
2010
39 303
36 818
43 667
63 065
49 826
35 388
47 170
73 555
53 095
89,16
124,30
107,64
78,90
90,33
130,45
103,07
76,16
90,19
140,64
101,52
67,66
Ukazatelé sezónnosti [%]
44 415
61 924
53 623
2011
2009
89,40
139,71
103,85
67,04
50 673
79 188
58 859
37 998
2012
88,28
140,07
104,50
67,15
53 309
84 586
63 107
40 552
2011
78,69
134,40
121,29
65,62
6 095
10 411
9 395
5 083
2009
79,83
138,62
122,46
59,09
6 218
10 797
9 538
4 602
2010
75,92
136,41
123,81
63,86
6 139
11 031
10 012
5 164
2011
93 356
113 876
67,64
93,24
156,61
111 406
142 256
206 765
110 226
78,09
99,71
144,93
77,26
I
II
III
IV
I
II
III
IV
82,51
216 133
128 676
2010
161,10
100,47
65,22
110 072
242 180
151 038
98 044
2012
2010
96 774
83 508
99 887
189 338
107 836
86 431
96 913
193 659
111 711
145,86
96,58
79,01
157,59
89,76
69,51
158,50
91,43
70,74
Ukazatelé sezónnosti [%]
96 217
178 650
118 294
2011
2009
162,73
98,19
66,77
93 939
211 421
127 573
86 747
2012
139,32
118,74
72,51
14 009
28 115
23 962
14 632
2009
78,76
73,22
78,55
83,14
79,32
72,31
69,42
21
155,65
96,93
68,66
111 974
221 278
137 799
97 612
2011
2009
Čtvrtletí
78,29
149,96
116,63
55,12
13 989
26 795
20 840
9 848
2010
75,35
138,18
130,52
55,94
15 061
27 619
26 088
11 181
2011
5 411
2012
79,03
150,68
114,95
55,34
16 133
30 759
23 465
11 297
2012
72,44
140,45
122,41
64,69
6 060
11 749
10 240
Tabulka 7. Počet a ukazatelé sezónnosti počtu poskytnutých noclehů v ubytovacích zařízeních opolského vojvodství v letech 2009-2012 v čtvrtletním vyjádření
88,87
2010
2009
Čtvrtletí
Tabulka 6. Počet a ukazatelé sezónnosti využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012 v čtvrtletním vyjádření
Kapitola III. Struktura cestovního ruchu v opolském vojvodství
v tří prvních čtvrtletích roku 2012
1. Charakteristika přijíždějících osob
Sondážního výzkumu se zúčastnily 3 233 osoby, z čehož 2 246 osob (69,47%) byli
domácí turisté a 987 osob (30,53%) zahraniční turisté. Mezi zahraničními turisty
jednoznačně převažovali: Němci (52,71%) a Češi (20,21%). Méně opolské vojvodství
navštěvovali obyvatelé zemí jako: Velká Británie (6,88%), Holandsko (2,81%), Spojené
státy americké (2,40%), Francie (1,88%), Rakousko (1,77%), Ukrajina (1,25%), Itálie
(1,25%) a Španělsko (1,15%). Mezi turisty byli také obyvatelé: Irska, Norska, Belgie,
Kanady, Turecka, Švýcarska, Řecka, Ruska, Slovenska, Saudské Arábie, Švédska,
Austrálie, Běloruska, Japonska, Lucemburku, Hongkongu, Maďarska, Portugálie, Dánska,
Turkmenistánu, Bulharska, Chorvatska, Singapure, Číny, Rumunska a Kostariky. Kromě
toho 27 respondentů nedeklarovalo zemí, v níž bydlí (tabulka 8).
Tabulka 8. Zeměpisný původ zahraničních respondentů podle zemí bydliště
Název země
Počet respondentů
[%]
506
194
66
27
23
18
17
12
12
11
9
8
7
7
5
4
4
4
3
2
2
2
2
52,71
20,21
6,88
2,81
2,40
1,88
1,77
1,25
1,25
1,15
0,94
0,83
0,73
0,73
0,52
0,42
0,42
0,42
0,31
0,21
0,21
0,21
0,21
Německo
Česko
Velká Británie
Holandsko
USA
Francie
Rakousko
Ukrajina
Itálie
Španělsko
Irsko
Norsko
Belgie
Kanada
Turecko
Švýcarsko
Řecko
Rusko
Slovensko
Saudská Arábie
Švédsko
Austrálie
Bělorusko
22
23
Japonsko
Lucemburk
Hongkong
Maďarsko
Portugalsko
Dánsko
Turkmenistán
Bulharsko
Chorvatsko
Singapure
Čína
Rumunsko
Kostarika
Dohromady
2
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
960
0,21
0,21
0,10
0,10
0,10
0,10
0,10
0,10
0,10
0,10
0,10
0,10
0,10
100,00
Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu
Kresba 13. Země původu zahraničních respondentů
Mezi dotazovanými domácími turisty převažovaly osoby z vojvodství: slezského
(37,80%), dolnoslezského (24,31%), malopolského (9,57%), velkopolského (6,41%),
loďského (4,67%) a mazověckého (4,59%). Obyvatelé dalších polských vojvodství činili:
23
24
pomořského 2,23%, svatokřížského 1,69%, podkarpatského 1,56%, lubuského 1,47%,
kujavsko-pomorského 1,42%, podlaského 1,34%, lubelského 1,16%, západopomořského
1,11% a varminsko-mazurského 0,67% (tabulka 9).
Kresba 14. Bydliště respondentů podle vojvodství
Tabulka 9. Původ respondentů podle vojvodství bydliště
Název vojvodství
slezské
dolnoslezské
malopolské
velkopolské
loďské
mazověcké
pomořské
satokřížské
pdkarpatské
lubuské
kujavsko-pomorské
podlaské
24
25
Počet respondentů
[%]
849
546
215
144
105
103
50
38
35
33
32
30
37,80
24,31
9,57
6,41
4,67
4,59
2,23
1,69
1,56
1,47
1,42
1,34
lubelské
západopomořské
varminsko-mazurské
Dohromady
26
25
15
2 246
1,16
1,11
0,67
100,00
Dotazovaní domácí turisté nejčastěji bydleli v městech s počtem obyvatel 20 až 100 tisíc
(24,07%) a v největších, s počtem obyvatel přes 500 tisíc (21,27%). Velké aglomerace byly
bydlištěm také pro větší část zahraničních turistů (22,88%). Cizinci také často bydleli ve
městech s počtem obyvatel 20 až 100 tisíc (19,92%) a v malých městech s počtem obyvatel
pod 20 tisíc (19,49%). Dotazovaní turisté z Polska minimálně bydleli na venkově (9,23%),
a turisté z ciziny ve městech s počtem obyvatel 200 až 500 tisíc (10,17%). Údaje o bydlištích
dotazovaných turistů se nachází v tabulce 10.
V obou skupinách turistů převažovaly osoby ve věku 21 až 30 let (32,44% domácích
turistů a 21,52% zahraničních turistů) a 31 až 40 let (28,54% domácích turistů a 18,65%
zahraničních turistů). V obou skupinách nejmenší počet představovaly dvě krajní věkové
skupiny. Turistů ve věku nad 70 let bylo 1,29% mezi dotazovanými Poláky a 6,40% mezi
dotazovanými cizinci, zatímco turistů ve věku do 20 let bylo analogicky: 6,77% a 9,05%
dotazovaných. Pozoruhodná je i skutečnost, že pokud mezi polskými turisty osoby ve věku
nad 60 let představovaly jen 8,25% všech dotazovaných, v případě zahraničních turistů toto
procento bylo mnohem vyšší a činilo 22,29% (tabulka 11).
Když vezmeme v úvahu pohlaví respondentů, analyzovaný vzorek měl dost typickou
strukturu. Jak mezi domácími, tak zahraničními turisty minimálně větší skupinu tvořily ženy
(52,17% a 53,93%) ve srovnání s muži (47,83% a 46,07%). Mezi domácími turisty největší
skupinu tvořily osoby v svobodném stavu (52,94%), a mezi zahraničními turisty osoby
vdané/ženaté (53,01%). V domácnostech dotazovaných Poláků bydlely převážně tři osoby
(25,61%), dvě osoby (24,72%) anebo čtyři osoby (23,78%), mezi cizinci: dvě osoby
(35,27%), tři osoby (20,43%) nebo čtyři (19,46%). V obou skupinách turistů nejméně bylo
dotazovaných bydlících v domácnostech s počtem větším než pět členů (tabulky12-14).
25
26
Tabulka 10. Respondenti podle bydliště v sídelní jednotce
Venkov
204
9,23
[%]
Zahraničních
12,50
< 20 tis. obyvatel
263
184
447
11,90
19,49
14,17
20-100 tis. obyvatel
532
188
720
24,07
19,92
22,83
405
142
547
18,33
15,04
17,34
336
96
432
15,20
10,17
13,70
> 500 tis. obyvatel
470
216
686
21,27
22,88
21,75
2 210
944
3 154
100,00
100,00
100,00
Místo bydliště
Dohromady
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
118
322
Domácích
Domácích
Celkem
10,21
Tabulka 11. Struktura dotazovaných navštěvujících opolské vojvodství podle věku
6,77
[%]
Zahraničních
9,05
21-30
681
195
876
32,44
21,52
29,15
31-40
599
169
768
28,54
18,65
25,56
41-50
294
135
429
14,01
14,90
14,28
51-60
210
123
333
10,00
13,58
11,08
61-70
146
144
290
6,96
15,89
9,65
≥ 71
27
58
85
1,29
6,40
2,83
2 099
906
3 005
100,00
100,00
100,00
Celkem
Věk [roky]
≤ 20
Dohromady
Počet respondentů
ZahraničDomácích
Celkem
ních
142
82
224
Domácích
Celkem
7,45
Tabulka 12. Struktura dotazovaných podle pohlaví
Žena
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
1 167
515
1 682
52,17
[%]
Zahraničních
53,93
Muž
1 070
440
1 510
47,83
46,07
47,31
Dohromady
2 237
955
3 192
100,00
100,00
100,00
Celkem
Pohlaví
Domácích
Domácích
52,69
Tabulka 13. Struktura respondentů podle stavu
6enatý/vdaná
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
1 050
502
1 552
47,06
[%]
Zahraničních
53,01
Svobodný
1 181
445
1 626
52,94
46,99
51,16
dohromady
2 231
947
3 178
100,00
100,00
100,00
Stav
Domácích
Domácích
Zdroj: vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu.
26
27
48,84
Tabulka 14. Struktura respondentů podle počtu členů v domácnosti
1
266
12,50
[%]
Zahraničních
12,80
2
526
328
854
24,72
35,27
27,93
3
545
190
735
25,61
20,43
24,04
4
506
181
687
23,78
19,46
22,47
5
204
81
285
9,59
8,71
9,32
6
52
25
77
2,44
2,69
2,52
7
18
5
23
0,85
0,54
0,75
≥8
11
1
12
0,52
0,11
0,39
2 128
930
3 058
100,00
100,00
100,00
Počet osob
Dohromady
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
119
385
Domácích
Domácích
Celkem
12,59
V rozboru úrovně vzdělání respondentů můžeme konstatovat, že nejpočetnější skupinu
tvořili turisté s vysokoškolským vzděláním: 55,88% polských a 46,20% zahraničních turistů.
V obou skupinách turistů většinu tvořily osoby se stupněm magistra. V případě dotazovaných
Poláků jich bylo cca 2,5krát zatímco v případě cizinců cca 1,2krát více než osob se stupněm
inženýra nebo bakaláře. Osoby se středoškolským vzděláním činily: 26,95% zkoumaných
domácích turistů a 26,47% zahraničních turistů, zatímco střední odborné vzdělání analogicky:
13,05% a 20,69%. Nejméně početnou skupinou respondentů byli turisté se základním
vzděláním Mezi domácími turisty to bylo 4,13%, mezi zahraničními 6,65%. Analýza
zaměstnání respondentů dovedla k zjištění, že nejpočetnějšími skupinami byly: osoby
profesionálně aktivní (54,27% domácích turistů a 47,19% turistů zahraničních), důchodci
(11,89% domácích turistů i 23,77% turistů zahraničních) a studenti (14,57% domácích turistů
a 12,40% turistů zahraničních). Nejméně v analýzovaném vzorku bylo osob nezaměstnaných
(3,79% domácích turistů i 4,36% turistů zahraničních). Mezi turisty aktivně pracujícími
nejpočetnější skupinou byly osoby s profesí: učitele (14,60% domácích turistů i 14,88%
turistů zahraničních), prodavače (13,09% a 9,52%), pracovníka služeb (8,66% a 10,42%),
ekonoma (9,04% a 8,63%), stavebního pracovníka (8,76% a 4,17%), zaměstnance
zdravotnictví (6,50% 10,42%), úředníka (6,40% a 9,82%) a inženýra (7,44% a 5,65%).
Nejméně početnou skupinu tvořili zemědělci, jichž v obou skupinách bylo méně než 1%.
Téměř polovina dotazovaných domácích a zahraničních turistů označovala svoje příjmy jako
průměrné, zatímco příjmy velice nízké a nízké a vysoké nebo velmi vysoké deklarovala asi
čtvrtina respondentů. Subjektivní hodnocení vlastních příjmů bylo podobné mezi
dotazovanými turisty jak domácími, tak zahraničními (tabulky 15 až18).
27
28
Tabulka 15. Struktura respondentů podle dosaženého vzdělání
Základní
92
4,13
[%]
Zahraničních
6,65
Střední odborné
291
193
484
13,05
20,69
15,30
Středoškolské
601
247
848
26,95
26,47
26,81
Vysokoškolské odborné
365
192
557
16,37
20,58
17,61
Vysokoškolské magisterské
881
239
1120
39,51
25,62
35,41
2 230
933
3 163
100,00
100,00
100,00
Vzdělání
Dohromady
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
62
154
Domácích
Domácích
Celkem
4,87
Tabulka 16. Struktura respondentů podle zaměstnání
Zaměstnání
Profesionálně aktivní
Důchodce
Student
V domácnosti
Žák
Nezaměstnaný
Dohromady
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
1 132
411
1 543
248
207
455
304
108
412
221
52
273
102
55
157
79
38
117
2 086
871
2 957
Domácích
Domácích
54,27
11,89
14,57
10,59
4,89
3,79
100,00
[%]
Zahraničních
47,19
23,77
12,40
5,97
6,31
4,36
100,00
Celkem
52,18
15,39
13,93
9,23
5,31
3,96
100,00
Zdroj:vlastní zpracování na základě sondážního výzkumu
Tabulka 17. Struktura respondentů podle profese
Profese
Učitel
Prodavač
Zaměstanec služeb
Ekonom
Stavební pracovník
Pracovník zdravotnictví
Úředník
Inženýr
Technik
Dělník
Na volné noze
Pracovník výroby
Podnikatel
Uniformované služby
Právník
Vedoucí
Počet respondentů
ZahraničDomácích
Celkem
ních
155
50
205
139
32
171
92
35
127
96
29
125
93
14
107
69
35
104
68
33
101
79
19
98
36
12
48
42
5
47
33
10
43
26
16
42
33
9
42
28
7
35
23
8
31
22
9
31
28
29
Domácích
14,60
13,09
8,66
9,04
8,76
6,50
6,40
7,44
3,39
3,95
3,11
2,45
3,11
2,64
2,17
2,07
[%]
Zahraničních
14,88
9,52
10,42
8,63
4,17
10,42
9,82
5,65
3,57
1,49
2,98
4,76
2,68
2,08
2,38
2,68
Celkem
14,66
12,23
9,08
8,94
7,65
7,44
7,22
7,01
3,43
3,36
3,08
3,00
3,00
2,50
2,22
2,22
Vědec
Zemědělec
Dohromady
20
8
10
3
30
11
1,88
0,75
2,98
0,89
2,15
0,79
1 062
336
1 398
100,00
100,00
100,00
60
% osob
48,2747,13
50
40
30
21,06
20
10
16,57
13,3812,51
9,58
12,7414,21
4,55
0
Velmi nízké
Nízké
Průměrné
Vysoké
Domácí respondenti
Zahraniční respondenti
Velmi vysoké
Kresba 15. Struktura respondentů podle příjmů
2. Organizace cesty a pobytu
Většina respondentů, 37,86% domácích turistů a 63,02% zahraničních turistů, uskutečnila
různé formy příjezdové turistiky do opolského vojvodství na přinejmenším několik dnů.
Průměrný polský turista, který přicestoval na Opolské Slezsko na alespoň 24 hodiny
deklaroval, že zůstane zde na 5,6 dne, a zahraniční turista na 9,7 dne. Osob, které
pobývaly v opolském vojvodství jeden den bez noclehu bylo mezi domácími turisty
36,70%, a mezi zahraničními turisty 22,92%. Jeden den s noclehem v opolském
vojvodství strávilo 16,93% dotazovaných Poláků a 7,29% cizinců, zatímco méně než tři
hodiny analogicky: 8,51% a 6,77% dotazovaných z obou skupin. Analýza získaných
výsledků vede k zjištění, že mezi dotazovanými Poláky bylo 45,21% jednodenních
návštěvníků, zatímco 54,79% turistů. V případě dotazovaných cizinců 29,69% můžeme
označit jako jednodenní návštěvníky, a 70,31% jako turisty (tabulka 19). Poprvé
do opolského vojvodství přicestovalo 28,66% domácích turistů a 42,92% zahraničních
turistů, a několikrát zde bylo 31,12% dotazovaných turistů z Polska a 21,62% turistů
29
30
z ciziny. Podruhé do opolského vojvodství přijelo 22,10% dotazovaných domácích turistů
a 15,63% zahraničních turistů, zatímco respondentů přijíždějících zde často bylo
analogicky 18,13% a 19,83%. Mezi těmito posledními největší procento tvořila skupina
přijíždějící do opolského vojvodství průměrně sedm- a vícekrát do roka (38,19% Poláků
a 13,56% cizinců), dva (11,0% turistů z Polska a 27,7% turistů z ciziny) a třikrát do roka
(14,8% domácích turistů a i 16,4% turistů zahraničních). Podrobná charakteristika délky
a četnosti turistických pobytů respondentů je prezentována v tabulkách 18 až 20.
Tabulka 18. Plánovaná délka pobytu respondentů v opolském vojvodství
Délka pobytu
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
65
256
Domácích
Pod 3 hodiny
191
Jeden den bez noclehu
824
220
1044
Celkem
8,51
[%]
Zahraničních
6,77
36,70
22,92
32,57
Domácích
7,99
Jeden den s noclehem
380
70
450
16,93
7,29
14,04
Nekolik dní
850
605
1455
37,86
63,02
45,40
2 245
960
3 205
100,00
100,00
100,00
Dohromady
100,00%
90,00%
80,00%
70,00%
60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00%
Turisté
Jednodenní návštěvníci
Poláci
Cizinci
Kresba 16. Struktura respondentů podle rozdělení na turisty a jednodenní návštěvníky
Tabulka 19. Četnost příjezdů respondentů do opolského vojvodství
Poprvé
642
28,66
[%]
Zahraničních
42,92
Podruhé
495
149
644
22,10
15,63
20,17
Několikrát
697
206
903
31,12
21,62
28,28
Četnost příjezdů
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
409
1051
Domácích
Domácích
Celkem
32,92
Často
406
189
595
18,13
19,83
18,63
Dohromady
2240
953
3193
100,00
100,00
100,00
30
31
Tabulka 20. Počet příjezdů respondentů do opolského vojvodství
1
16
4,40
[%]
Zahraničních
28,81
2
40
49
89
10,99
27,68
16,45
3
54
29
83
14,84
16,38
15,34
4
48
18
66
13,19
10,17
12,20
5
50
3
53
13,74
1,69
9,80
6
17
3
20
4,67
1,69
3,70
≥7
139
24
163
38,19
13,56
30,13
364
177
541
100,00
100,00
100,00
Počet příjezdů
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
51
67
Domácích
Dohromady
Domácích
Celkem
12,38
Dotazované turisty během pobytu v opolském vojvodství doprovázely nejčastěji: jejich
rodiny (41,67% domácích turistů a 41,16% zahraničních turistů), organizované skupiny
(15,63% domácích turistů a i 24,74% zahraničních turistů) anebo přátelé (15,85% domácích
turistů a 11,89% zahraničních turistů). Osaměle cestovalo 19,98% dotazovaných domácích
turistů a 14,63% zahraničních turistů. Turisty cestující ve skupinách nejčastěji doprovázely:
jedna, dvě nebo tři osoby. Osoby, které deklarovaly příjezd s dětmi, nejčastěji cestovaly
s jedním, dvěma nebo třemi dětmi (tabulky 21 až 23).
Tabulka 21. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle doprovázejících osob
Osoby doprovázející v cestě
Rodina
Organizovaná skupina
Nikdo
Přátelé
Rodina a přátelé
Jiní
Dohromady
Počet respondentů
ZahraničDomácích
Celkem
ních
928
391
1 319
348
235
583
445
139
584
353
113
466
108
55
163
45
17
62
2 227
950
3 177
Domácích
41,67
15,63
19,98
15,85
4,85
2,02
100,00
31
32
[%]
Zahraničních
41,16
24,74
14,63
11,89
5,79
1,79
100,00
Celkem
41,52
18,35
18,38
14,67
5,13
1,95
100,00
Tabulka 22. Počet osob doprovázejících respondenty v cestě do opolského vojvodství
1
520
36,72
[%]
Zahraničních
35,99
2
322
109
431
22,74
19,33
21,77
3
307
147
454
21,68
26,06
22,93
4
137
40
177
9,68
7,09
8,94
5
50
13
63
3,53
2,30
3,18
Počet osob
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
203
723
Domácích
Domácích
Celkem
36,52
6
20
14
34
1,41
2,48
1,72
≥7
60
38
98
4,24
6,74
4,95
1 416
564
1 980
100,00
100,00
100,00
Celkem
50,91
[%]
Zahraničních
43,30
Dohromady
Tabulka 23. Počet dětí doprovázejících respondenty
Počet dětí
1
Počet respondentů
ZahraničDomácích
Celkem
ních
251
42
293
Domácích
49,66
2
192
42
234
38,95
43,30
39,66
3
40
11
51
8,11
11,34
8,64
4
9
1
10
1,83
1,03
1,69
5
1
1
2
0,20
1,03
0,34
493
97
590
100,00
100,00
100,00
Dohromady
Většina dotazovaných, tj. 64,03% domácích turistů a i 65,97% turistů zahraničních, přijela
do opolského vojvodství přímo ze svého bydliště (tabulka 25). Nejraději využívaným turisty
zdrojem informací o Opolsku byla rodina (43,84% domácích turistů a 47,59% zahraničních
turistů). Mezi dotazovanými populární byl také internet, propagační materiály (letáky,
informační brožury), turistické průvodce, škola a turistické veletrhy. Je pozoruhodné, že
velice omezenou úlohu v procesu předávání turistické informace hrály tradiční sdělovací
prostředky jako jsou: rozhlas, tisk a televize. Nejčastěji respondenty uváděnými motivy
příjezdu do opolského vojvodství byly v pořadí: rekreace (26,82% domácích turistů a 20,32%
zahraničních turistů), prohlídka historických památek (13,57% a 12,20%), návštěva rodinných
míst (5,34% a 13,10%), účast na akcích (7,25% a 8,37%), návštěva známých (5,92%
a 9,36%), zábava (7,03% a 4,38%), přírodní atrakce (6,05% a 5,33%) a návštěva příbuzných
(4,99% a 5,18%). V případě jiných, méně jmenovaných důvodů příjezdu, byly také: vzdělání,
32
33
zdraví, náboženství, tranzit, byznys, sportovní aktivity, nákupy, účast v školeních
a integračních akcích, pobyt na venkově a umělecká činnost (tabulky 24 až 26).
Tabulka 24. Struktura respondentů podle příjezdu do opolského vojvodství přímo z bydliště
Ne
805
35,97
[%]
Zahraničních
34,03
Ano
1 433
628
2 061
64,03
65,97
64,61
Dohromady
2 238
952
3 190
100,00
100,00
100,00
Příjezd z bydliště
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
324
1 129
Domácích
Domácích
Celkem
35,39
Tabulka 25. Zdroje informací respondentů o opolském vojvodství
43,84
[%]
Zahraničních
47,59
Internet
290
93
383
9,81
7,86
9,25
Brožury a letáky
268
106
374
9,07
8,96
9,04
Turistické průvodce
227
94
321
7,68
7,95
7,76
Škola
184
83
267
6,22
7,02
6,45
Zaměstnání
204
48
252
6,90
4,06
6,09
Turistické veletrhy
175
43
218
5,92
3,63
5,27
Jiné
Katalogy cestovních
kancelárí
Televize
85
52
137
2,88
4,40
3,31
52
52
104
1,76
4,40
2,51
89
13
102
3,01
1,10
2,46
Tisk
51
23
74
1,73
1,94
1,79
Rozhlas
35
13
48
1,18
1,10
1,16
2 956
1 183
4 139
100,00
100,00
100,00
Zdroj informací
Rodina
Dohromady
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
1 296
563
1 859
Domácích
Domácích
33
34
Celkem
44,91
Tabulka 26. Důvody pro příjezd respondentů do opolského vojvodství
26,82
[%]
Zahraničních
20,32
Prohlídka historických památek
612
245
857
13,57
12,20
13,15
Návštěva rodinných míst
241
263
504
5,34
13,10
7,73
Účast v akcích
327
168
495
7,25
8,37
7,59
Návštěva známých
267
188
455
5,92
9,36
6,98
Zábava
317
88
405
7,03
4,38
6,21
Poznání přírodních atrakcí
273
107
380
6,05
5,33
5,83
Návštěva příbuzných
225
104
329
4,99
5,18
5,05
Vzdělání
182
63
245
4,03
3,14
3,76
Důvody pro příjezd
Rekreace
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
1 210
408
1 618
Domácích
Domácích
Celkem
24,82
Zdráví
186
54
240
4,12
2,69
3,68
Náboženství
151
57
208
3,35
2,84
3,19
Tranzit
90
69
159
2,00
3,44
2,44
Byznys
117
30
147
2,59
1,49
2,25
Sportovní aktivita
94
35
129
2,08
1,74
1,98
Nákupy
54
62
116
1,20
3,09
1,78
Účast v školeních
50
25
75
1,11
1,25
1,15
Účast v intehračních setkáních
67
6
73
1,49
0,30
1,12
Pobyt na venkově
29
34
63
0,64
1,69
0,97
Umělecká činnost
Dohromady
19
2
21
0,42
0,10
0,32
4 511
2 008
6 519
100,00
100,00
100,00
Většina dotazovaných turistů (65,53% domácích a 54,20% zahraničních) si své příjezdy
do opolského vojvodství organizovala samostatně. Méně populárními organizátory cesty byly:
rodiny (9,31% domácích turistů a 12,61% zahraničních turistů), známí (7,39% a 11,66%),
zaměstnavatel (7,21% a 4,41%) a školy (4,30% a 6,83%). Dotazováni uváděli také takové
subjekty jako: jiní pořadatelé (odborové organizace, zdravotní pojišťovna, sdružení, lokální
samospráva nebo sportovní kluby) a farnosti. Respondenti nejméně využívali služeb
cestovních kanceláří, jak tradičních, tak virtuálních. Rozhodně nejpopulárnějším turistickým
dopravním prostředkem bylo auto, které používalo 69,65% domácích turistů a 58,20%
zahraničních. Relativně často respondenti uváděli také autobus (10,37% a 18,91%) a vlak.
(12,38 a 6,06%). Méně často turisté deklarovali cestování jinými dopravními prostředky
(kolo, motor, autostop) a pěšky, mikrobusy a linkovými autobusy (tabulky 27 až 28).
34
35
Tabulka 27. Organizátor příjezdu respondentů do opolského vojvodství
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
1 464
516
1 980
65,53
[%]
Zahraničních
54,20
Rodina
208
120
328
9,31
12,61
Známí
165
111
276
7,39
11,66
8,66
Zaměstnavatel
161
42
203
7,21
4,41
6,37
Organizátor příjezdu
Domácích
Přijíždějící osoba
Domácích
Celkem
10,30
62,15
Škola
96
65
161
4,30
6,83
5,05
Jiný
57
23
80
2,55
2,42
2,51
Farnost
51
28
79
2,28
2,94
2,48
Cestovní kancelář
26
43
69
1,16
4,52
2,17
Virtuální cestovní kancelář
Dohromady
6
4
10
0,27
0,42
0,31
2 234
952
3 186
100,00
100,00
100,00
Tabulka 28. Dopravní prostředky využívané respondenty
Dopravní prostředek
Počet respondentů
[%]
Poláci
Cizinci
Celkem
Poláci
Cizinci
1 558
557
2 115
69,65
58,20
66,22
Autobus
232
181
413
10,37
18,91
12,93
Vlak
277
58
335
12,38
6,06
10,49
Jiný
49
70
119
2,19
7,31
3,73
Mikrobus
51
59
110
2,28
6,17
3,44
Linkový autobus
70
32
102
3,13
3,34
3,19
2 237
957
3 194
100,00
100,00
100,00
Auto
Dohromady
Celkem
Mezi turisty trávícími v opolském vojvodství alespoň 24 hodiny, největší skupinu tvořily
osoby deklarující nocleh v hotelích (33,55% Poláků a 30,10% cizinců). Nejčastěji volenými
objekty tohoto typu byly třihvezdičkové hotely (89,54% Poláků a 84,91% cizinců).
U příbuzných přespávalo 14,80% domácích turistů a 18,94% zahraničních turistů, v jiném
ubytovacím zařízení (mj. v: rytířském hradě, domu poutníka, lázních, studentských kolejích)
9,57% domácích turistů a 12,92% zahraničních turistů, v bytě známých 10,94% domácích
turistů a 9,54% zahraničních turistů a na ranči 9,81% domácích turistů a 2,06% zahraničních
turistů. Téměř každý čtvrtý domácí turista a každý pátý přespával v Opolí. V případě turistů
z Polska nejraději volenými městy byly: Nysa, Turawa, Paczków, Namysłów, Otmuchów
a Kamień Śląski, a v případě zahraničních turistů: Paczków, Hora svaté Anny, Głubczyce,
35
36
Nysa, Brzeg a Kluczbork. Turisté dost často také uváděli města: Kamień Śląski, Pokrzywna,
Byczyna, Moszna a Prudnik. Téměř každý čtvrtý dotazovaný turista trávil noc v jiných
městech, Rozhodná většina dotazovaných (74,99% domácích turistů a 70,51% zahraničních
turistů) nevyužívala žádné další turistické služby lokálních subjektů, kromě ubytování
a stravování. Relativně velká část respondentů, 16,88% Poláků a 18,89% cizinců, využívala
služby průvodců. Méně často byly využívány jiné turistické služby (turistická informace,
animace volného času) a služeb poskytovaných instruktory pohybové rekreace a průvodců
zájezdů (tabulka 29 až 32).
Tabulka 29. Struktura ubytovací základny využívané respondenty v opolském vojvodství
Místo noclehu
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
205
622
Domácích
Hotel
417
Byt příbuzných
184
129
313
Celkem
33,55
[%]
Zahraničních
30,10
14,80
18,94
16,27
Domácích
32,33
Jiné ubytovací zařízení
119
88
207
9,57
12,92
10,76
Byt známých
136
65
201
10,94
9,54
10,45
Agroturistika
122
14
136
9,81
2,06
7,07
Kemp
80
35
115
6,44
5,14
5,98
Penzion
53
59
112
4,26
8,66
5,82
Privat
37
27
64
2,98
3,96
3,33
Turistická chata
37
18
55
2,98
2,64
2,86
Rodinný dům
18
27
45
1,45
3,96
2,34
Motel
26
11
37
2,09
1,62
1,92
Ubytovna
14
3
17
1,13
0,44
0,88
1 243
681
1 924
100,00
100,00
100,00
Dohromady
36
37
40
35
30
% osob
33,55
30,1
25
18,94
20
14,8
15
10
12,92
10,94
9,57
9,54 9,81
5
2,06
8,66
6,44
5,14 4,26
3,96
2,982,64
2,98
0
3,96
2,091,62 1,13
1,45
0,44
Kresba 17. Struktura ubytovací základny využívané respondenty v opolském vojvodství
Tabulka 30. Standard hotelů, v nichž přespávali respondenti
Kategorie hotelu
*
**
Počet respondentů
ZahraničDomácích
Celkem
ních
8
2
10
26
22
48
Celkem
2,46
[%]
Zahraničních
1,26
8,00
13,84
9,92
Domácích
2,07
***
291
135
426
89,54
84,91
88,02
Dohromady
325
159
484
100,00
100,00
100,00
37
38
Tabulka 31. Struktura měst, v nichž přespávali respondenti v opolském vojvodství
Opole
316
23,30
[%]
Zahraničních
20,89
Nysa
97
40
137
7,15
5,76
Paczków
65
66
131
4,79
9,51
6,39
Góra Świętej Anny
46
55
101
3,39
7,93
4,93
Název města
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
145
461
Domácích
Domácích
Celkem
6,68
22,49
Turawa
77
18
95
5,68
2,59
4,63
Namysłów
61
23
84
4,50
3,31
4,10
Kluczbork
39
30
69
2,88
4,32
3,37
Kamień Śląski
55
13
68
4,06
1,87
3,32
Brzeg
30
34
64
2,21
4,90
3,12
Głubczyce
17
47
64
1,25
6,77
3,12
Otmuchów
55
6
61
4,06
0,86
2,98
Pokrzywna
36
8
44
2,65
1,15
2,15
Byczyna
22
21
43
1,62
3,03
2,10
Moszna
39
2
41
2,88
0,29
2,00
Prudnik
35
6
41
2,58
0,86
2,00
366
180
546
26,99
25,94
26,63
1 356
694
2 050
100,00
100,00
100,00
Jiné
Dhromady
Tabulka 32. Spotřeba turistických služeb navštěvujícími opolské vojvodství
Využití turistických služeb
Žádné
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
1 670
672
2 342
Domácích
Turistický průvodce
376
Jiné turistické služby
Instruktor rekreace
Zájezdovvý průvodce
Dohromady
Celkem
74,99
[%]
Zahraničních
70,51
16,88
18,89
17,48
Domácích
73,65
180
556
105
46
151
4,71
4,83
4,75
37
31
68
1,66
3,25
2,14
39
24
63
1,75
2,52
1,98
2 227
953
3 180
100,00
100,00
100,00
3. Turistické výdaje
Mezi různými kategoriemi výdajů nejpočetnější skupina respondentů uváděla výdaje na:
stravování (62,78% domácích turistů a 49,79% zahraničních turistů), nákupy (39,27%
a 40,52%), památky (41,90% a 37,50%), ubytování (30,63% a 27,50%), turistické atrakce
(17,72% a 27,81%) a zábavu (21,50% a 22,92%). Další v pořadí byly: sport, kultura, léčba
a jiné výdaje. Průměrné výdaje za den mezi turisty, kteří uváděli výdaje na turistiku, činily
552 PLN mezi domácími turisty a 741 PLN mezi turisty zahraničními. Rozbor průměrné
38
39
částky peněz, kterou dotazováni utráceli za den, vede k zjištění, že domácí turisté nejvíce
utráceli za ubytování – 94 PLN, léčbu – 88 PLN, stravování – 60 PLN, zábavu a jiné
výdaje – 51 PLN každý, nákupy – 48 PLN, kulturu - 39 PLN, turistické atrakce – 36
PLN, sport – 32 PLN a památky – 25 PLN. Žebříček průměrných turistických výdajů za
den u zahraničních respondentů činil: nákupy – 149 PLN, ubytování – 114 PLN, turistické
atrakce – 94 PLN, léčba – 72 PLN, stravování a zábava 59 PLN, jiné výdaje – 56 PLN
každý, sport – 53 PLN, kultura – 50 PLN a památky – 35 PLN. Téměř tři z čtyř
dotazovaných turistů neviděli možnost utrácet větších částky peněz během pobytu
v opolském vojvodství. Osoby, které deklarovaly takovou možnost, v případě zlepšení
nabídky, nejraději by utratily větší částku za zábavu, turistické atrakce, potraviny, nákupy,
kulturu a památky (tabulky 33 až 35).
Tabulka 33. Druhy výdajů respondentů v opolském vojvodství
Druh výdaje
Počet respondentů
uvádějících výdaje
[%]
Průměrné výdaje
deklarované respondenty
(v PLN)
Domácích
Zahraničních
Domácích
Zahraničních
Domácích
Zahraničních
Ubytování
688
264
30,63
27,50
94
Léčba
89
38
3,96
3,96
88
72
Nákupy
882
389
39,27
40,52
48
149
94
Atrakce
114
398
267
17,72
27,81
36
1 410
478
62,78
49,79
60
59
483
220
21,50
22,92
51
59
Jiné
63
19
2,80
1,98
51
56
Kultura
200
80
8,90
8,33
39
50
Sport
259
115
11,53
11,98
32
53
Památky
941
360
41,90
37,50
25
35
×
×
×
×
525
741
Stravování
Zábava
Dohromady
39
40
160
Průměrně PLN
149
140
114
120
94
100
94
88
72
80
60
60 59
48
51
59
51
56
39
36
40
53
50
32
25
35
20
0
Ubytování
Léčba
Nákupy
Atrakce Stravování Zábava
Jiné
Kultura
Sport
Památky
Kresba 18. Struktura výdajů respondentů v opolském vojvodství
Tabulka 34. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle ochoty utrácet větší částky
v případě zlepšení nabídky
Možnost utrácení větších
částek
Ne
Ano
Dohromady
Počet respondentů
ZahraničCelkem
ních
1 607
635
2 242
74,61
[%]
Zahraničních
72,41
547
242
789
25,39
27,59
26,03
2 154
877
3 031
100,00
100,00
100,00
Domácích
Domácích
Celkem
73,97
Tabulka 35. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle druhu možných výdajů
v případě zlepšení nabídky
Zábava
Počet dotazovaných turistů
ZahraničCelkem
ních
92
16
108
21,05
[%]
Zahraničních
10,32
Turistické atrakce
76
19
95
17,39
12,26
16,05
Potraviny
59
27
86
13,50
17,42
14,53
Nákupy
33
31
64
7,55
20,00
10,81
Kultura
36
20
56
8,24
12,90
9,46
Památky
39
15
54
8,92
9,68
9,12
Prohlídky
31
9
40
7,09
5,81
6,76
Rehabilitace
26
7
33
5,95
4,52
5,57
Druh možných výdajů
Domácích
40
41
Domácích
Celkem
18,24
Rekreace
24
6
30
5,49
3,87
Ubytování
21
5
26
4,81
3,23
5,07
4,39
Dohromady
437
155
592
100,00
100,00
100,00
4. Hodnocení
vojvodství
vybraných
aspektů
turistické
atraktivity
opolského
Pro domácí respondenty největšími turistickými atrakcemi byly: zámek v Moszné,
JuraPark v Krasiejowě a Hora svaté Anny, zatímco v případě zahraničních turistů to byly:
Hora svaté Anny, město Opole a JuraPark v Krasiejowě. Pro obě skupiny turistů dalšími
v pořadí nejatraktivnějšími místy v opolském vojvodství byly: Nysa, rytířský hrad v Byczyně,
Kamień Śląski, Muzeum opolské vesnice v Opolí-Bierkowicích, zoologická zahrada v Opolí,
Nyské jezero, kostely v Nyse, Zámek slezských Piastů v Brzegu, Amfiteátr v Opolí, náměstí
v Opolí, Biskupská kupa, Zlatohorská vrchovina, palác v Kamieni Śląském, Paczków –
včetně hradeb v Paczkowě a kostel v Kamieni Śląském (tabulka 36). Domácí a zahraniční
respondenti jako nejatraktivnější města opolského vojvodství označili: Opole, Nysu, Mosznu,
Krasiejów, Horu svaté Anny, Otmuchów, Brzeg, Kamień Śląski, Głuchołazy, Prudnik,
Paczków, Byczynu, Kluczbork, Pokrzywnu, Turawu, Krapkowice, Strzelce Opolskie,
Kędzierzyn-Koźle, Gogolin a Olesno (tabulka 37).
Tabulka 36. Žebříček 20 největších turistických atrakcí opolského vojvodství podle respondentů
Pořadí
Počet doporučení respondentů
Název turistické atrakce
Domácích
Zahraničních
Celkem
1
Zámek v Moszné
437
79
516
2
JuraPark v Krasiejowě
414
101
515
3
Hora svaté Anny
232
140
372
4
Opole
230
116
346
5
Nysa
134
58
192
6
Rytířský hrad v Byczyně
114
61
175
7
Kamień Śląski
136
32
168
8
Muzeum opolské vesnice v Opolí
89
49
138
9
Zoologická zahrada v Opolí
103
32
135
10
Nyské jezero
107
10
117
11
Kstely v Nyse
76
35
111
12
Zámek slezských Piastů v Brzegu
83
24
107
13
Amfiteátr v Opolí
81
24
105
14
Náměstí v Opolí
61
31
92
41
42
15
Biskupská kupa
79
13
16
Zlatohorská vrchovina
61
11
92
72
17
Palác v Kamieni Śląském
62
3
65
18
Paczków
36
23
59
19
Hradby v Paczkowě
30
25
55
20
Kostel v Kamieni Śląském
37
12
49
Tabulka 37. Žebříček 20 turisticky nejatraktivnějších měst opolského vojvodství podle respondentů
Počet doporučení respondentů
Název města
Pořadí
Domácích
Zahraničních
Celkem
1
Opole
592
289
881
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
Nysa
Moszna
Krasiejów
Hora svaté Anny
Otmuchów
Brzeg
Kamień Śląski
Głuchołazy
Prudnik
Paczków
327
194
159
148
123
107
72
94
90
72
115
70
53
38
39
52
46
24
12
18
442
264
212
186
162
159
118
118
102
90
12
13
14
Byczyna
Kluczbork
Pokrzywna
63
57
51
20
21
23
83
78
74
15
16
17
18
19
20
Turawa
Krapkowice
Strzelce Opolskie
Kędzierzyn-Koźle
Gogolin
Olesno
52
40
20
27
26
17
14
22
34
17
12
16
66
62
54
44
38
33
42
43
Kresba 19. Dvacet turisticky nejatraktivnějších měst opolského vojvodství podle respondentů
Dotazovaní turisté přijíždějící do opolského vojvodství jako silné stránky regionu uváděli
hlavně: přírodní turistické hodnoty (17,74% domácích turistů a 18,55% zahraničních turistů)
a antropogenické hodnoty (20,02% domácích turistů a 11,88% zahraničních turistů),
pohostinnost (13,36% domácích turistů a 26,47% zahraničních turistů), dopravní přístupnost
(13,18% domácích turistů a 8,71% zahraničních turistů), turistické atrakce (8,62% domácích
turistů a 8,03% zahraničních turistů) a pořádek (7,46% domácích turistů a 3,39% zahraničních
turistů). Plný seznam silných stránek Opolského Slezska uváděných turisty je představený
v tabulce 39. Rozhodně nejslabší stránkou opolského vojvodství podle respondentů je špatný
rozvoj a kvalita dopravní infrastruktury. Takový názor vyjádřilo až 41,60% dotazovaných
domácích turistů a 41,07% zahraničních turistů. Další v pořadí byly: špatný stav regionálního
hospodářství (např. relativně vysoká úroveň nezaměstnanosti, depopulace) 13,02% a 9,65%,
nepořádek 7,91% a 10,88%, vysoké ceny 6,93% a 4,11%, špatně rozvinutá turistická
infrastruktura 5,43% a 5,95%, špatná turistická propagace 5,23% a 3,90%, nedostatek
43
44
veřejných záchodků 3,27% a 6,78%, špatně rozvinutá ubytovací základna 3,79% a 1,44%
a omezený přístup k bezdrátovému internetu 2,68% a 2,87% (tabulka 38).
Tabulka 38. Seznam silných stránek opolského vojvodství z pohledu turistické atraktivnosti podle respondentů
Silné stránky
Přírodní hodnoty
Antropogenické hodnoty
Pohostinnost
Dopravní přístupnost
Turistické atrakce
Pořádek
Regionální kuchyně
Bezpečí
Tradice
Regionální hospodářství
Turistická infrastruktura
Blízkost státních hranic
Zajímavé akce
Hlavní město regionu
Atraktivní ceny
Ubytovací zařízení
Dohromady
Počet odpovědí respondentů
ZahraničCelkem
ních
428
164
592
483
105
588
329
234
563
318
77
395
208
71
279
180
30
210
58
68
126
103
13
116
52
37
89
66
12
78
57
19
76
36
18
54
40
4
44
35
7
42
16
23
39
4
2
6
Domácích
2 413
884
3 297
17,74
20,02
13,63
13,18
8,62
7,46
2,40
4,27
2,15
2,74
2,36
1,49
1,66
1,45
0,66
0,17
[%]
Zahraničních
18,55
11,88
26,47
8,71
8,03
3,39
7,69
1,47
4,19
1,36
2,15
2,04
0,45
0,79
2,60
0,23
100,00
100,00
Domácích
44
45
Celkem
17,96
17,83
17,08
11,98
8,46
6,37
3,82
3,52
2,70
2,37
2,31
1,64
1,33
1,27
1,18
0,18
100,00
Kresba 20. Seznam silných stránek opolského vojvodství z hlediska turistické atraktivity podle respondentů
Tabulka 39. Seznam slabých stránek opolského vojvodství z pohledu turistické atraktivnosti podle respondentů
Slabé stránky
Dopravní infrastruktura
Stav regionální ekonomiky
Nepořádek
Vysoké ceny
Turistická infrastruktura
Špatné propagování
Nedostatek veřejných
záchodků
Ubytovací základna
Internet
Turistické atrakce
Nedostatek pohostinnosti
Antropogenické hodnoty
Málo zajímavých akcí
Bezpečí
Stravovací zařízení
Přírodní hodnoty
Dohromady
Počet odpovědí respondentů
ZahraničDomácích
Celkem
ních
636
200
836
199
47
246
121
53
174
106
20
126
83
29
112
80
19
99
41,60
13,02
7,91
6,93
5,43
5,23
[%]
Zahraničních
41,07
9,65
10,88
4,11
5,95
3,90
Domácích
Celkem
41,47
12,20
8,63
6,25
5,56
4,91
50
33
83
3,27
6,78
4,12
58
41
44
14
30
26
22
11
8
7
14
8
25
6
5
7
10
4
65
55
52
39
36
31
29
21
12
3,79
2,68
2,88
0,92
1,96
1,70
1,44
0,72
0,52
1,44
2,87
1,64
5,13
1,23
1,03
1,44
2,05
0,82
3,22
2,73
2,58
1,93
1,79
1,54
1,44
1,04
0,60
1 529
487
2 016
100,00
100,00
100,00
45
46
Tabulka 40 představuje průměrné aritmetické hodnocení dotazovanými turisty vybraných
prvků turistické nabídky v opolském vojvodství na stupnici 1 až 6 (kde 1 je hodnocení
nejhorší, 6 nejlepší). Nejvýše byly hodnoceny: pohostinnost (průměrné hodnocení 5,0 mezi
domácími turisty a 5,1 mezi zahraničními), celková atmosféra (5,0 a 5,0) a vstřícnost obyvatel
(4,9 a 5,0). Dalšími v pořadí byly: gastronomická zařízení (4,6 a 4,7), ubytovací základna (4,5
a 4,8), bezpečí (4,6 a 4,4), kvalita turistických služeb (4,3 a 4,6), čistota na ulicích (4,4 a 4,2),
turistická informace (4,1 a 4,6), příjezdové možností do opolského vojvodství (4,2 a 4,3),
dostupnost bankovních služeb (4,1 a 4,3), služby průvodců (4,1 a 4,3), turistické označení (4,1
a 4,3), zábava (4,0 a 4,2) a hromadné akce (3,8 a 4,3). Nejhůře respondenti hodnotili:
dostupnost a čistotu veřejných záchodků (3,2 a 3,4), možnost využívání bezdrátového
internetu (3,6 a 4,1) a regionální a lokální dopravu (3,7 a 3,9). Rozhodná většina
dotazovaných turistů (93,95% domácích turistů a 94,02% zahraničních turistů) prohlásila, že
doporučí svým známým a rodině příjezd do Opolského vojvodství (tabulka 42). Téměř 40%
domácích turistů a cca 36% zahraničních turistů také hodlá zase přijet do opolského
vojvodství. Obdobné procento respondentů prohlásilo, že spíše neplánuje opětovný příjezd na
Opolské Slezsko. Přes 20% turistů z Polska a 27% turistů ze zahraničí ještě v tomto ohledu
neměla názor (tabulka 41).
Tabulka 40. Průměrné aritmetické hodnocení jednotlivých prvků turistické nabídky opolského vojvodství
Prvek turistické nabídky
podle respondentů
Průměrné hodnocení na stupnici 1 až 6 podle
respondentů
Domácích
Zahraničních
Celkem
Pohostinnost
Celková atmosféra
Vstřícnost
Gastronomická základna
Bezpečí
Kvalita turistických služeb
Čistota na ulicích
Turistická informace
Příjezdové cesty
Dostupnpost bankovních služeb
Služby průvodců
Turistické označení
Zábava (např. Puby, iskotéky)
Hromadné akce (např. kulturní)
Reginální a lokální doprava
5,0
5,0
4,9
4,6
4,5
4,6
4,3
4,4
4,1
4,2
4,1
4,1
4,1
4,0
3,8
3,7
46
47
5,1
5,0
5,0
4,7
4,8
4,4
4,6
4,2
4,6
4,3
4,3
4,3
4,3
4,2
4,3
3,9
5,0
5,0
4,9
4,7
4,6
4,5
4,4
4,3
4,2
4,2
4,1
4,1
4,1
4,1
3,9
3,7
Přístup k bezdrátovému internetu
Veřejné záchodky
3,6
3,2
4,1
3,4
3,7
3,2
Aritmetický průměr
4,2
4,4
4,3
100
% osob
94,02
93,95
90
80
70
60
50
40
30
20
6,05
10
5,98
0
Ne
Ano
Kresba 21. Doporučení opolského vojvodství jiným osobám respondenty
Tabulka 41. Deklarace opětovného navštívení opolského vojvodství
Deklarace
Rozhodně ne
Počet respondentů
ZahraničDomácích
Celkem
ních
326
134
460
Celkem
14,64
[%]
Zahraničních
14,15
Domácích
14,49
Ne
564
211
775
25,33
22,28
24,42
Těžko říci
452
259
711
20,30
27,35
22,40
Ano
602
240
842
27,03
25,34
26,53
Rozhodně ano
283
103
386
12,71
10,88
12,16
2 227
947
3 174
100,00
100,00
100,00
Dohromady
47
48
Kapitola IV. Odhad velikosti cestovního ruchu v opolském
vojvodství v roce 2012
Na základě analýzy údajů z primárních zdrojů (vlastní sondážní výzkum) a sekundárních
zdrojů (údaje Hlavního statistického úřadu) byl proveden odhad celkové velikosti cestovního
ruchu v opolském vojvodství v roce 2012. Základem provedených odhadů byl počet lidí
využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v prvních devíti měsících roku 2012,
uvedený Hlavním statistickým úřadem. Dále na základě historických údajů byla udělaná
předpověď pravděpodobného počtu osob, které využijí tato zařízení v tři posledních měsících
a byly sečteny údaje ze všech měsíců roku 2012. K počtu osob využívajících turistická
zařízení hromadného ubytování v roce 2012 byly pak přičteny odhadované počty: osob
využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v rámci tzv. „šedé zóny” 6, osob
přespávajících mimo objekty ubytovací základny (např u rodiny, známých a v tzv. druhých
domech) a osob, které nepřespávají v opolském vojvodství (jednodenní návštěvníci). Tím byl
učiněn odhad, že v roce 2012 za turistickými účely opolské vojvodství navštíví cca 766 469
osob, přičemž cca 682 086 budou domácí turisté a cca 84 383 budou zahraniční turisté
(tabulka 42). Musíme však zdůraznit, že odhadovaná velikost cestovního ruchu může
obsahovat jistou odchylku.
Tabulka 42. Odhadovaná velikost příjezdového cestovního ruchu v opolském vojvodství v roce 2012
Počet domácích
turistů
Počet
zahraničních
turistů
Celkem
Předpovídaný počet osob využívajících ubytovací
zařízení
226 718
33 460
260 178
Předpovídaný počet osob využívajících ubytovací
zařízemí v tzv. „šedé zóně“
45 344
6 692
52 036
Předpovídaný počet osob přespávajících mimo
ubytovací zařízení (rodina, známí)
100 663
19 273
119 936
Předpovídaný počet tzv. jednodenních návštěvníků
309 361
24 958
334 319
Celkový počet turistů (turistů přespávajících a tzv.
jednodenních návštěvníků)
682 086
84 383
766 469
Specifikace
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Hlavního statistického úřadu a sondážního výzkumu
6
Finanční část zdravé ekonomiky státu , jejichž příjmy z podnikání, které není státem zakázano, jsou úplně nebo
částečně zatajovány před státní, berní nebo celní správou. Velikost oné „šedé zóny” v Polsku se odhaduje na cca
20-30% HDP. Ve zprávě byla přijata úroveň 20%.
48
49
Kapitola V. Předpoklady rozvoje turistiky v polsko-české
pohraniční oblasti
Většina dotazovaných turistů z České republiky hodnotí opolské vojvodství jako oblast
s vysokou (59,89%) nebo průměrnou (31,55%) turistickou atraktivitou. Velice vysoko
turistickou atraktivitu Opolska hodnotilo 5,88%, zatímco nízko 2,67% dotazovaných (tabulka
45). Největšímu počtu respondentů se oblast asociuje s krásnou přírodou (27,22%),
historickými památkami (12,22%), regionální kuchyni (10,56%), skvělými dějinami
a hromadnými akcemi (oba 9,44%) a pohostinností (7,78%). Asociace dalších respondentů
jsou: dálnice, aktivní rekreace, hospodárnost a jiné prvky (tabulka 46). Minimálně více
respondentů uvádělo neznalost opolské regionální kuchyni (56,76%) než její znalost
(43,24%). Nejpopulárnějšími, podle turistů z Česka, jídly z regionální kuchyně byly: kluski
śląskie (slezské knedlíčky), pierogi (pirožky), żurek (žurek – polévka), rolada wołowa (hovězí
roláda), bigos, kołocz śląski (slezský koláč), kotlety mielone (sekaná), makowiec (makovník)
a rosół (hovězí nebo drůbeží vývar) (tabulky 43 až 44).
120
112
100
80
59,89
59
60
40
31,55
20
5
11
2,67
5,88
0
Nízké
Průměrné
Vysoké
Počet respondentů
Velmi vysoké
% osob
Kresba 22. Hodnocení turistické atraktivity opolského vojvodství podle dotazovaných Čechů
49
50
Tabulka 43. Seznam asociací respondentů z Česka týkajících se opolského vojvodství
Specifikace
Krásná příroda
Historické památky
Kuchyně
Dějiny
Hromadné akce
Pohostinnost
Dálnice
Aktivní rekreace
Hospodárnost
Jiné
Dohromady
Počet
respondentů
[%]
49
22
19
17
17
14
10
9
8
15
180
27,22
12,22
10,56
9,44
9,44
7,78
5,56
5,00
4,44
8,33
100,00
Tabulka 44. Znalost regionální kuchyně podle respondentů z Česka
Počet
[%]
respondentů
105
56,76
80
43,24
Znalost regionální kuchyně
Ne
Ano
Dohromady
185
50
51
100,00
40
37
36
35
30
25
22,5
20
23,13
20
16
15
12,5
10
14
10
8,75
13
8,13
5
6
3,75
6
6
3,75
3,75
6
3,75
0
Počet respondentů
% osob
Kresba 23 Nejpopulárnější jídla z regionální kuchyně podle respondentů z Česka
Rozhodná většina českých turistů (85,87%) nespatřovala závažnější nedostatky
v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území. Další za nejdůležitější považovali:
nízkou kvalitu dopravní infrastruktury, špatnou turistickou informací, slabě viditelnou
turistickou propagaci, nedostatečnou turistickou infrastrukturu, malý počet turistických
atrakcí, vysoké ceny a slabou znalost cizích jazyků (tabulky 45 a 46).
Tabulka 45. Nedostatky v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka
Počet
Vyskyt nedostatků
[%]
resspondentů
Ne
158
85,87
Ano
26
14,13
Dohromady
184
51
52
100,00
Tabulka 46. Seznam nedostatků vyskytujících se v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území
podle respondentů z Česka
Počet
Druh nedostatku
[%]
respondentů
Špatná kvalita dopravní infrastruktury
6
30,00
Špatná turistická informace
5
25,00
Slabě viditelná propagace
4
20,00
Nedostatečný počet turistické infrastruktury
2
10,00
Málo turistických atrakcí
1
5,00
Vysoké ceny
1
5,00
Špatná znalost cizích jazyků
1
5,00
Dohromady
20
100,00
Většina dotazovaných turistů z Česka (87,50%) se také nevšimla jazykové bariéry na
polsko-českém pohraničním území. Pro respondenty, které si takové bariéry všimli, jejími
nejdůležitějšími projevy byly: neznalost polštiny u Čechů, neznalost angličtiny a češtiny
u Poláků a absence označení v angličtině (tabulka 47).
Tabulka 47. Existence jazykové bariéry na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka
Existence jazykové bariéry
Ne
Ano
Dohromady
Počet
respondentů
161
23
87,50
12,50
184
100,00
52
53
[%]
60
55,56
50
40
30
22,22
20
16,67
10
10
4
5,56
3
1
0
Neznalost polštiny u
Čechů
Neznalost angličtiny u
Poláků
Počet respondentů
Neznalošt češtiny u
Poláků
Absence označení v
angličtině
% respondentów
Kresba 24. Projevy jazykové bariéry na polsko-českém pohraniční území podle respondentů z Česka
přijíždějících do opolského vojvodství
Většina dotazovaných českých turistů (71,20%) nespatřovala také potřebu vytvoření
společné, polsko-české turistické nabídky. Pro dotazované, které přece jen takovou potřebu
viděli,
nejdůležitějšími
aspekty
společné
nabídky
byly:
Zlatohorská
vrchovina
a obhospodaření Biskupské kupy, společné kulturní akce, výuka jazyků obou zemí, společné
investice do oblasti turistiky (ubytovací základna, další objekty turistické infrastruktury) a do
dopravy, společné turistické akce, výstavba pěších a cyklistických turistických stezek,
společné propagování a společenské kampaně a rozvoj bezdrátového internetu (tabulky 48
a 49).
Tabulka 48. Potřeba vytvoření společné turistické nabídky na polsko-českém pohraničním území
podle respondentů z Česka
Potřeba společné nabídky
Ne
Ano
Dohromady
Počet
respondentů
131
53
71,20
28,80
184
100,00
53
54
[%]
Tabulka 49. Potenciální oblasti společné turistické nabídky na polsko-českém pohraničním území, uvedené
respondenty z Čech přijíždějícími do opolského vojvodství
Počet
Oblasti společné nabídky
[%]
respondentů
Zlatohorská vrchovina
5
11,90
Kultura
5
11,90
Výuka jazyků
5
11,90
4
9,52
Společné projekty týkající se turistické infrastruktury
4
9,52
Obhospodaření Biskupské kupy
4
9,52
Společné projekty turistických akcí
3
7,14
Cyklistické stezky
3
7,14
Doprava
3
7,14
Turistické stezky
2
4,76
Společné propagační akce
2
4,76
Internet
1
2,38
Společenské kampaně
1
2,38
Dohromady
42
54
55
100,00
Kapitola VI. Závěry a doporučení vyplývající z výzkumu
Komplexní turistický výrobek zkoumané oblasti je součtem: turistických hodnot, které
se po přizpůsobení potřebám cestovního ruchu mohou stát turistickými atrakcemi, služeb
poskytovaných různými subjekty turistického hospodářství, všeobecné infrastruktury
(technické a společenské) a dopravní přístupnosti. V důsledku toho v procesu formování
a rozvoje turistického výrobku opolského vojvodství musí se účastnit různé subjekty,
tj. turistické podniky, instituce regionální a lokální moci, turistické organizace a sdružení
a samotní obyvatelé zkoumané oblasti. Když vezmeme v potaz získané výsledky výzkumu,
můžeme se pokusit o vyjádření doporučení pro subjekty regionálního turistického
hospodářství, jejich cílem bude rozvoj turistiky na polsko-českém pohraničním území:
Turistické podniky:
1.
V letech 1995-2011 lze pozorovat dynamický (34%) nárůst počtu využívajících turistická
zařízení hromadného ubytování. Ve stejném období se objevil pokles počtu zařízení
tohoto typu a jejich ubytovací kapacita o cca 28%. Tento proces byl důsledkem
transformace polské ekonomiky, z centrálního plánování na volný trh, což bylo také
příčinou dynamických změn ovlivňujících i turistický trh. V případě turistických zařízení
hromadného ubytování důsledkem byly: změny formy vlastnictví a druhu částí objektů
a postupná modernizace a rozšíření nabídky poskytovaných služeb. Tento proces umožnil
jisté „očištění” trhu z subjektů poskytujících služby zdaleka nevyhovující současným
vymoženostem a zachování na něm těch, které se vyznačují vysokou ekonomickou
efektivitou a vhodným rozvojovým potenciálem. Ovšem v případě dalšího dynamického
růstu počtu turistů využívajících zařízení hromadného ubytování příliš malý počet tohoto
typu objektů v Opolsku může se konečně stát faktorem brzdícím rozvoj turistiky
v regionu. Takový názor je zvláště oprávněný v kontextu skutečnosti, že mezi
dotazovanými cca 55% domácích turistů a cca 70% turistů zahraničních jsou osoby
deklarující pobyt v opolském vojvodství delší než 24 hodiny. Patrná část těchto turistů
přijíždí do opolského vojvodství s dětmi, a deklarované pobyty jsou relativně dlouhé.
2.
Tato potenciální mezera v nabídce může být velmi důležitá v případě hotelů. Výzkum
prokázal, že přes 30% respondentů uvádělo noclehy v hotelích. Když vezmeme v potaz
soustavné zvyšování životní úrovně Poláků a skutečnost, že v struktuře evropského
55
56
a světového hosteliérství právě hotely jsou dominujícím druhem ubytovacích zařízení,
výhledy pro vznik nových hotelu v opolském vojvodství mohou být perspektivní.
3.
Nejvýhodnějším umístěním pro vznik nových hotelových objektů s nízkou nebo střední
kategorii jsou okolí největších turistických atrakcí regionu (rekreační hotely)
a nejdůležitějších tranzitních cest a uzlů (tranzitní hotely). Velmi dobrými potenciálními
lokalizacemi jsou také největší a nejatraktivnější města vojvodství. Z výzkumu vedeného
autory zprávy a z údajů a informací získaných od lokálních samospráv a Opolské
regionální turistické organizace vyplývá, že kromě hotelů s nízkou nebo střední kategorii
perspektivní mohou být i objekty s vyšší třídou, které nyní v regionu neexistují. Stále
totiž v opolském vojvodství chybí hotely poskytující profesionální konferenční zázemí,
jež by mohly využívat větší počty hostů, spolu s širokou nabídkou rekreačních
a léčebných služeb (např. SPA&Wellness). Toto může mít veliký význam pro rozvoj
byznysové turistiky, která je ve světě jednou z nejvýnosnějších forem turistiky.
4.
Potvrzený během empirických studií velký význam hotelů pro rozvoj regionálního
turistického hospodářství vyplývá hlavně z jejich rozšířené recepční funkci, která spočívá
v tom, že hotelovou nabídku využívají nejen přespávající hosté, ale také turisté bydlící v
jiných objektech, jednodenní návštěvníci a obyvatelé recepční oblasti. Tyto osoby kupují
služby jiné než ubytovací, hlavně gastronomické, rekreační a zdravotní. Díky tomu se
zlepšuje recepční atraktivita celé oblasti, jsou lépe uspokojené potřeby turistů a obyvatel,
což v důsledku vede i k zvýšení poptávky po jiných službách poskytovaných v opolském
vojvodství.
5.
V rámci výzkumu byla zaznamenána relativně velká sezónnost cestovního ruchu, který
měl velice nízké hodnoty v lednu a v prosinci a v celém prvním čtvrtletí v analyzovaných
letech. Přesto, že sezónnost je trvalou vlastností turistické poptávky, vzhledem k její
velmi nevýhodnému vlivu na efektivitu hospodářských subjektů je třeba učinit opatření
směřující k omezení jejích negativních důsledků. Ve vztahu k hospodářským subjektům
(hlavně hotelům a gastronomii), lokalizovaných v opolském vojvodství, lze doporučit
taková řešení jako:
a. Po-sezónní změny cen, což může účelně stimulovat poptávku ze strany,
převažujících mezi dotazovanými turisty, osob s průměrnými nebo dokonce
nízkými příjmy a osob s velkým množstvím volného času, např. důchodců.
b. Připravení speciálních nabídek, např. pro žáky a studenty, osoby v pokročilém
věku, svobodné, rodin s dětmi, zahraniční turisty, nejčastěji navštěvující Opolsko,
tj. Čechy a Němce, nebo osoby s určitým zaměstnáním (např. učitele).
56
57
c. „Mimoturistické” využití vlastněných zdrojů (např. zaměstnanců, objektů,
pozemků) mimo turistickou sezónu, např. organizováním příležitostných akcí,
kateringové nebo dopravní služby.
6.
Ve vztahu k subjektům jako: ubytovací a gastronomická zařízení a cestovní kanceláře, jak
v kontextu nabízeného výrobku, tak jeho distribuce, ceny a reklamy, je třeba zdůraznit, že
mezi zahraničními turisty navštěvujícími opolské vojvodství rozhodně převažovali Němci
a Češi. Je však třeba si pamatovat na tak perspektivní trhy jako Velká Británie,
Holandsko, USA, Rakousko, Francie, Itálie, Ukrajina, Rusko nebo Španělsko.
7.
Mezi domácími turisty rozhodně převažovali návštěvníci z sousedních vojvodství, hlavně
slezského a dolnoslezského. Je třeba spět k udržení nebo zvětšení počtu turistů z těchto
oblastí, ale také učinit opatření, aby se mezi návštěvníky ve větším počtu objevovali
turisté i z jiných, vzdálenějších oblastí, což umožní prodloužení průměrné doby pobytu
v opolském vojvodství, a v důsledku větší finanční výdaje přijíždějících turistů. .
8.
Z provedeného výzkumu vyplývá, že cca 40% domácích turistů a 60% zahraničních
turistů deklarovalo delší pobyty v opolském vojvodství. Když srovnáme průměrný počet
noclehů poskytnutých v turistických zařízeních hromadného ubytování (2,3 dne v případě
domácích turistů a 2,5 dne v případě zahraničních turistů) a deklaraci průměrného turisty
ohledně počtu dnů strávených v opolském vojvodství (analogicky 5,6 dne a 9,7 dne), lze
předpokládat, že značné procento turistů uskutečňujících nejdelší pobyty využívá byty
rodiny a známých. Potvrzují to také přímé odpovědi respondentů během provedeného
sondážního průzkumu. Je to jistý potenciál poptávky pro majitele objektů ubytovací
základny, kteří, díky speciálním nabídkám, by mohli přitáhnout část těchto turistů do
svých zařízení. Trendy v dalším okolí (zvláště kulturně-společenským) by mohly
v budoucnosti tento proces usnadnit.
9.
Téměř polovina dotazovaných turistů deklaruje, že navštívila Opolsko nejméně
několikrát. Je to velice výhodná tendence a dosvědčuje o stálosti turistických zvyků
dotazovaných. Pro udržení této kladné tendence subjekty turistického hospodářství by
měly využívat nástroje relačního marketingu, vedoucí k zvětšení loajality turistů
k regionálním subjektům.
10. Během výzkumu bylo prokázáno, že velice omezený vliv na potenciální turisty mají
tradiční sdělovací prostředky jako jsou tisk, rozhlas a televize. Je těžce jednoznačně
posoudit, zda je to výsledek nedostatečných a nefrekventovaných informací týkajících
se turistických oblastí, „informačního šumu“, vzniklého v důsledku příliš velkého počtu
různých reklam nebo stále menší účinnosti tradičních sdělovacích prostředků
57
58
v marketingu. Nejčastěji využívanými turisty zdroji informace byly proto: různorodé
formy tzv. šeptandy (rodina, přátelé, pracoviště, školy), internet, letáky a informační
brožury, turistické katalogy a turistické veletrhy. Cestovní podniky, které chtějí zvýšit
účinnost a zlepšit efektivitu marketingových činností by proto měly častěji využívat
doporučované informační kanály. Tato poznámka se týká i lokální samosprávy
a turistických organizací a sdružení.
11. Jedině cca 2,5% dotazovaných deklarovalo využití služeb cestovních kanceláři. Můžeme
to částečně vysvětlit tím, že do opolského vojvodství velice často přijížděli turisté
z nepříliš vzdálených oblastí. Není však pochyb, že existuje zde velice velká možnost
zvětšení poptávky po službách cestovních kanceláří. Je třeba proto doporučovat
sestavování speciálních nabídek pro turisty z oblastí, v nichž se nachází potenciálně
největší počet a rozvoj distribuce a promoce v těchto oblastech.
12. Cca 75% dotazovaných nevyužívalo žádné, kromě ubytovacích a gastronomických,
turistické služby. Po učinění vhodných opatření stimulujících poptávku, část těchto
turistů by měla mít zájem o mj. služby turistických průvodců, animátorů volného času
nebo instruktorů fyzické rekreace. Zdá se, že v delší časové perspektivě žádoucí výsledky
může přinést tvoření, reklama a prodej atraktivních turistických balíčků na základě
nástrojů relačního marketingu se zákazníkem. Nezbytná je proto častější spolupráce
běžně s sebou soutěžících podniků za účelem: vytvoření, reklamy a prodeje společné
nabídky, což v důsledku může přispět zlepšení jejich finančních výsledků. Stále více
turistů totiž očekává nabídku hotových balíčků, v nichž se nachází služby: ubytovací,
gastronomické, rekreační, zdravotní a týkající se volného času, jako např. prohlídky
atraktivních míst, seznamování se s kulturou a lokální tradicí. Jedním z žádoucích řešení
by mohlo být přidružování dalších subjektů k existujícím v opolském vojvodství
klastrům.
13. Na základě analýzy druhu a velikosti turistických výdajů můžeme konstatovat, že
relativně vysoká efektivní poptávka se týká nabídky hlavně takových subjektů, jako
gastronomická a ubytovací zařízení, obchod, výroba památek, subjekty nabízející
turistické atrakce (např. tematické, rekreační, vzdělávací parky), objekty poskytující
zábavu a zdravotní služby.
14. Cca 25% dotazovaných turistů navštěvujících opolské vojvodství spatřovalo možnost
zvýšení svých turistických výdajů v případě, kdyby se objevila vhodná nabídka. Tyto
osoby měly zájem o utrácení větších částek peněz především za zábavu, turistické atrakce,
stravování, obchod a kulturu a památky.
58
59
Lokální samospráva:
1.
Analýza důvodů příjezdů turistů, jejich turistických výdajů a silných stránek Opolska,
spojených s turistickou atraktivitou, poukazuje na to, že největší vývojový potenciál
v regionu mají takové formy turistiky jako jsou: rekreační, vzdělávací, kulturní, včetně
sentimentální, městská (zábava, sportovní a kulturní akce, muzea, nákupy, gastronomie
a lokální kuchyně) a náboženská, a také zdravotní a pohraniční. Tyto formy spolu
s tradičními v opolském vojvodství druhy turistiky, jako jsou turistika venkovní, aktivní,
průmyslová a ekoturistika by měly být nejdůležitějšími prvky komplexního turistického
výrobku.
2.
Jen cca 5% respondentů uvádělo důvody příjezdu do opolského vojvodství, které by
poukazovaly na to, že se jedná o jakoukoliv formu byznysové turistiky. Na jedné straně
může to být důsledek místa (turistické atrakce, dopravní uzly a stánky turistické
informace) a času (sondáž se konal také během prázdnin), na druhé straně však to může
dosvědčovat, že v opolském vojvodství úroveň rozvoje tohoto typu turistiky je velmi
slabá. Byznysová turistika je nyní ve světě jednou z nejrychleji rostoucích forem
turistiky, která generuje velkou přidanou hodnotu pro recepční oblasti. Proto je třeba
učinit opatření směřující k její dynamičtějšímu vývoji, spočívající v zavedení systému
pobídek pro potenciální investory, kteří by měli zájem o výstavbu byznysových hotelů
v regionu, Je třeba však podotknout, že rozvoj této formy turistiky je závislý především
na účinnosti aktivit zaměřených na zlepšení hospodářského potenciálu regionu, hlavně
zvětšení
hospodářské
specializace,
zvětšení
počtu
angažovaného
domácího
a zahraničního kapitálu, pobízení regionálního podnikatelství a rozvoj bankovních
byznysových služeb.
3.
Nejatraktivnější pro dotazované turisty byla taková místa v regionu, jako jsou: zámek
v Moszné, JuraPark v Krasiejowě, Hora svaté Anny, Opole, Nysa a okolí, Zlatohorská
vrchovina, Brzeg a Kamień Śląski. Tato místa se by mohla v budoucnosti stát jistými
středisky rozvoje regionálního turistického hospodářství.
4.
V rámci získaných výsledků výzkumu velice důležitá se zdají být opatření směřujících k:
a. zlepšení kvality dopravní infrastruktury a hromadné lokální a regionální dopravy.
Při dopravní infrastruktuře je si třeba pamatovat nejen na kvalitu veřejných cest
nebo výstavbu cyklistických stezek, ale také na pomocná zařízení sloužící přímé
obsluze cestujících (např. parkoviště, parkovací místa). Kromě toho nyní
individuální turisté, kteří nevlastní auto, mají velmi omezené možnosti volného
pohybování se mezi městy nebo turistickými atrakcemi. Je to velmi dobře patrné
59
60
o víkendech a svátcích, kdy možnost cestování do největších turistických atrakcí
a zpátky vlastně neexistuje (např. chybí dopravní spojení na trase Opole – Moszna
– Opole nebo Opole – Hora svaté Anny – Opole). Ze strany lokální samosprávy
zdají se proto být nezbytná opatření směřující k vytvoření systému investičních
pobídek a poskytování pomoci podnikům, které chtějí investovat do hromadné
dopravy, zavádět nová autobusová a vlaková spojení apod.
b. rozvoj regionálního hospodářství, ve směru umožňujícím zvětšení významu
byznysové turistiky v opolském vojvodství (služebních cest, veletrhů, výstav,
kongresů a konferencí),
c. zvětšení soutěžení na regionálním a lokálních trzích, což může přispět k poklesu
cen některých služeb a výrobků.
d. zlepšení turistické infrastruktury, hlavně: hotelů, zábavných a vzdělávacích parků,
rekreačních zařízení, turistických stezek (cyklistických, vodních a pro pěší),
e. intenzifikace činností spojených s oblastním marketingem, profesionální promoci,
hlavně na webových stránkách, a s výstavbou a rozvojem komplexního systému
turistické informace v regionu.
f. zlepšení turistického označení
g. zlepšení přístupnosti veřejných záchodků a bezdrátového internetu.
5.
Velkým impulzem pro rozvoj turistiky v opolském vojvodství by pravděpodobně byl
vznik lokálního letiště anebo zprovoznění ä přizpůsobení Odry k obsluze turistického
ruchu.
6.
Jednotky lokální samosprávy na různých úrovních by se měly zamyslet nad využitím
všeobecně používaných nástrojů povzbuzujících rozvoj turistiky v jednotlivých
recepčních oblastech:
a. Stimulační činnosti ze strany lokální moci směřující ke vzniku nových
soukromých turistických podniků: finanční pobídky (např. snížení sazby lokálních
daní, hlavně daně z nemovitosti a dopravních prostředků),
plánovací
a administrační pobídky (např. zavedení turistiky do lokálních strategií rozvoje,
zvětšení významu turistické funkce v územních plánech) nebo informační pobídky
(např. zvětšení výdajů na promoci nebo bezplatné poradenství pro ekonomické
subjekty),
b. Vytvoření a důsledná realizace lokálních strategií rozvoje turistiky,
c. Zlepšení efektivity v získávání finančních prostředků z vnějších zdrojů (např. EU)
na dopravní, turistické, sportovní a rekreační investice,
60
61
d. Podpora v procesu tvoření lokálních turistických organizací.
e. Monitoring turistického trhu,
f. Podpora v procesu tvoření struktur klastrů,
g. Realizace smíšených investic v rámci veřejno-soukromého partnerství,
h. Školení turistických kádrů v souladu s potřebami lokálního pracovního trhu.,
i. Rozvoj systému turistické informace,
j. Zvětšení počtu partnerských měst,
k. Oblastní marketing,
l. Turistický marketing, včetně vytvoření turistické značky Opolska..
Kromě uvedených doporučení, které mají všeobecný ráz, je třeba také uvést specifická
doporučení, týkající se stimulace polsko-českého cestovního ruchu:
1.
Perspektivním předpokladem pro rozvoj pohraniční turistiky je skutečnost, že turisté
z Česka tvoří druhou nejpočetnější skupinu zahraničních turistů navštěvujících opolské
vojvodství.
2.
Dotazovaní čeští turisté vysoce nebo průměrně hodnotili turistickou atraktivitu Opolska.
Je to velice důležité zvláště v souvislosti s možností rozvoje takových druhů turistiky
jako jsou: rekreační, poznávací, aktivní, zdravotní nebo venkovní.
3.
Rozbor uváděných nejraději uskutečňovaných turisty z Česka výdajů a průměrných
utrácených částek peněz přinesl výsledky ve formě tvrzení, že jedním z důvodů jejich
příjezdu do opolského vojvodství jsou nákupy. To vede ke zjištění, že perspektivní může
být i obchodní turistika.
4.
Z výzkumu vyplývá, že velké procento dotazovaných českých turistů jen nepatrně zná
regionální opolská jídla. Je proto potřebná intezifikace informačních a vzdělávacích akcí
za účelem zlepšení informovanosti Čechů o polských tradicích, kultuře, včetně
o regionální kuchyni, a o jazyce.
5.
Dotazovaní turisé z Česka, kteří si všimli nedostatků v polsko-české turistické nabídce,
nejčastěji uváděli: dopravní infrastrukturu, a turistickou informaci a promoci. Je proto
žádoucí intenzifikace činností zaměřených na odstranění těchto nedostatků.
6. Většina dotazovaných Čechů spatřuje nutnost uskutečnění společných polsko-českých
projektů v takových oblastech, jako jsou:
a. Turistické obhospodaření Zlatohorské vrchoviny, zvláště Biskupské kupy
b. Společné kulturní, vzdělávací, turistické a promoční akce.
c. Rozvoj dopravní, turistické a informační (internet) infrastruktury,
61
62
d. Rozvoj turistických stezek (pěších a cyklistických),
e. Společně
společenské
kampaně,
směřující
k
popularizaci
turistiky,
prozdravotního životního stylu a kulturní spolupráce na polsko-českém
pohraničním území.
7.
Je nutná intenzifikace přeshraniční spolupráce v rámci Euroregionů Praděd a Silesia,
směřující k vytvoření společného turistického výrobku na polsko-českém pohraničním
území.
8.
Během výzkumu byla patrná nutnost zavedení síťových činností, uskutečňovaných
různými subjekty z obou zemí. Týká se to jak turistických podniků, tak subjektů z jiných
oblastí, představitelů oblastní samosprávy, turistických organizací a sdružení, škol
a výzkumných pracovišť. Doporučovaným institucionální řešením v tomto případě může
být vytvoření tzv. turistického megaklastru (tzv. „klastra klastrů”). Je to řešení využívané
v některých zemích s vysokým stupněm ekonomického rozvoje, spočívající v sdružování
s sebou potenciálu různých klastrů, v tomto případě turistických, z obou stran hranic
a získání díky tomu efektů: synergie, škály a dosahu.
9.
Jak domácí, tak zahraniční (včetně českých) turisté velice kriticky hodnotili dopravní
infrastrukturu v opolském vojvodství, a dopravní přístupnost je jedním z nejdůležitějších
prvků turistické atraktivity oblasti. V této souvislosti můžeme konstatovat, že velice
důležitým stimulačním faktorem pro rozvoj turistiky na polsko-českém pohraničním
území by bylo zavedení přeshraničních autobusových a železničních spojení. Nyní, po
zrušení vlakového spojení z Opole do Jeseníka a Ramzové, turisté bez vlastního
dopravního prostředku mají velmi omezený přístup do obou zemí. Dobrým příkladem
může zde být dolnoslezské vojvodství, v němž jsou zaváděná stále další přeshraniční
železniční spojení, díky nimž je možná intenzifikace styků mezi obyvateli obou zemí,
také v oblasti turistiky.
62
63
Seznam použité literatury a zdrojů
1.
Bank Danych Lokalnych, www.stat.gov.pl.
2.
Kornak A., Ekonomika Turystyki, PWN, Warszawa 1985.
3.
Ruch turystyczny w Łodzi i województwie łódzkim w 2011 roku, pod. red. B. Włodarczyk, Łódź 2012
4.
Terminologia turystyczna. Zalecenia WTO, Instytut Turystyki, Warszawa 1995.
5.
Ustawa z dnia 29 sierpnia 1997r. o usługach turystycznych (t.j. Dz. U. z 2004 r. Nr 223, po. 2268 z późn.
zm.).
Seznam kreseb
Kresba 1. Využívající celkem turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 19952011……………………………………………………………………………….………………………………12
Kresba 2. Domácí turisté využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech
1995-2011 ……………………………………………………………………………………………….………..13
Kresba 3. Zahraniční turisté využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v
letech 1995-2011………………………………………………………………………………………………….13
Kresba 4. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím celkem v
opolském vojvodství v letech 1995-2011…………………………………………………………………………14
Kresba 5. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím domácím
v opolském vojvodství v letech 1995-2011…………………………………………………………………….…15
Kresba 6. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování využívajícím zahraničním v
opolském vojvodství v letech 1995-2011…………………………………………………………………………15
Kresba 7. Počet využívajících turistická zařízení hromadného ubytování celkem v opolském vojvodství v letech
2009-2012 podle měsíců………………………………………………………………………………………….18
Kresba 8. Počet domácích využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství
v letech 2009-2012 podle měsíců……………………………………………………………………………..….18
Kresba 9. Počet zahraničních využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v
letech 2009-2012 podle měsíců………………………………………………………………………..…………19
Kresba 10. Počet poskytnutých noclehů využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování celkem v
opolském vojvodství v letech 2009-2012 podle měsíců…………………………………………………………19
Kresba 11. Počet poskytnutých noclehů domácím využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování v
Kresba 12. Počet poskytnutých noclehů zahraničním využívajícím turistická zařízení hromadného ubytování v
Kresba 13. Země původu zahraničních respondentů………...……………………………………………….....24
Kresba 14. Bydliště respondentů podle vojvodství………………………………………………………..……..25
Kresba 15. Struktura respondentů podle příjmů………………………………………………………….……...30
Kresba 16. Struktura respondentů podle rozdělení na turisty a jednodenní návštěvníky………………………31
Kresba 17. Struktura ubytovací základny využívané respondenty v opolském vojvodství……………………38
Kresba 18. Struktura výdajů respondentů v opolském vojvodství…………………………………………..…...41
Kresba 19. Dvacet turisticky nejatraktivnějších měst opolského vojvodství podle respondentů…………..…...44
Kresba 20. Seznam silných stránek opolského vojvodství z hlediska turistické atraktivity podle respondentů...46
Kresba 21. Doporučení opolského vojvodství jiným osobám respondenty………………………………...……48
Kresba 22. Hodnocení turistické atraktivity opolského vojvodství podle dotazovaných Čechů……………..…50
Kresba 23. Nejpopulárnější jídla z regionální kuchyně podle respondentů z Česka…………………..………...52
Kresba 24. Projevy jazykové bariéry na polsko-českém pohraniční území podle respondentů z Česka
přijíždějících do opolského vojvodství…………………………………………………………………………...54
63
64
Seznam tabulek
Tabulka 1. Využívající turistická zařízení hromadného ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011.12
Tabulka 2. Noclehy poskytnuté v turistických zařízeních hromadného ubytování v opolském vojvodství v
letech 1995-2011………………………………………………………………………………………………….14
Tabulka 3. Průměrný počet noclehů poskytnutých jednomu využívajícímu turistická zařízení hromadného
ubytování v opolském vojvodství v letech 1995-2011…………………………………………………………..16
Tabulka 4. Hodnoty měsíčních ukazatelů sezónnosti počtu využívajících turistická zařízení hromadného
ubytování v opolském vojvodství v letech 2009-2012…………………………………………………………..21
Tabulka 5. Hodnoty měsíčních ukazatelů sezónnosti počtu poskytnutých noclehů v ubytovacích zařízeních
opolského vojvodství v letech 2009-2012………………………………………………………………………...21
Tabulka 6. Počet a ukazatelé sezónnosti využívajících turistická zařízení hromadného ubytování v opolském
vojvodství v letech 2009-2012 v čtvrtletním vyjádření………………………………………………………….22
Tabulka 7. Počet a ukazatelé sezónnosti počtu poskytnutých noclehů v ubytovacích zařízeních opolského
vojvodství v letech 2009-2012 v čtvrtletním vyjádření………………………………………………………….22
Tabulka 8. Zeměpisný původ zahraničních respondentů podle zemí bydliště……………………….…………23
Tabulka 9. Původ respondentů podle vojvodství bydliště…………………………………………….…………25
Tabulka 10. Respondenti podle bydliště v sídelní jednotce………………………………………….…………..27
Tabulka 11. Struktura dotazovaných navštěvujících opolské vojvodství podle věku…………….…………..27
Tabulka 12. Struktura dotazovaných podle pohlaví………………………………………….…………………27
Tabulka 13. Struktura respondentů podle stavu…………………………………………………………………27
Tabulka 14. Struktura respondentů podle počtu členů domácnosti…………………………………………….28
Tabulka 15. Struktura respondentů podle dosaženého vzdělání………………………………………………..29
Tabulka 16. Struktura respondentů podle zaměstnání…………………………………………………………..29
Tabulka 17. Struktura respondentů podle profese……………………………………………………………….29
Tabulka 18. Plánovaná délka pobytu respondentů v opolském vojvodství…………………………………....31
Tabulka 19. Četnost příjezdů respondentů do opolského vojvodství…………………………………………...31
Tabulka 20. Počet příjezdů respondentů do opolského vojvodství……………………………………………...32
Tabulka 21. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle doprovázejících osob…….32
Tabulka 22. Počet osob doprovázejících respondenty v cestě do opolského vojvodství………………………33
Tabulka 23. Počet dětí doprovázejících respondenty……………………………………………………………33
Tabulka 24. Struktura respondentů podle příjezdu do opolského vojvodství přímo z bydliště…………...……34
Tabulka 25. Zdroje informací respondentů o opolském vojvodství……………………………………………..34
Tabulka 26. Důvody pro příjezd respondentů do opolského vojvodství………………………………………...35
Tabulka 27. Organizátor příjezdu respondentů do opolského vojvodství……………………………………….36
Tabulka 28. Dopravní prostředky využívané respondenty………………………………………………………36
Tabulka 29. Struktura ubytovací základny využívané respondenty v opolském vojvodství………………….37
Tabulka 30. Standard hotelů, v nichž přespávali respondenti…………………………………………………...38
Tabulka 31. Struktura měst, v nichž přespávali respondenti v opolském vojvodství…………………………...39
Tabulka 32. Spotřeba turistických služeb navštěvujícími opolské vojvodství………………………………….39
Tabulka 33. Druhy výdajů respondentů v opolském vojvodství………………………………………………...40
Tabulka 34. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle cohoty utrácet větší částky v
případě zlepšení nabídky………………………………………………………………………………………….41
Tabulka 35. Struktura respondentů přijíždějících do opolského vojvodství podle druhu možných výdajů v
případě zlepšení nabídky………………………………………………………………………………………….41
Tabulka 36. Žebříček 20 největších turistických atrakcí opolského vojvodství podle respondentů…………..42
Tabulka 37. Žebříček 20 turisticky nejatraktivnějších měst opolského vojvodství podle respondentů……….43
Tabulka 38. Seznam silných stránek opolského vojvodství z pohledu turistické atraktivnosti podle
respondentů……………………………………………………………………………………………………….45
Tabulka 39. Seznam slabých stránek opolského vojvodství z pohledu turistické atraktivnosti podle
respondentů……………………………………………………………………………………………………….46
Tabulka 40. Průměrné aritmetické hodnocení jednotlivých prvků turistické nabídky opolského vojvodství
podle respondentů………………………………………………………………………………………………47
Tabulka 41. Deklarace opětovného navštívení opolského vojvodství………………………………………….48
Tabulka 42. Odhadovaná velikost příjezdového cestovního ruchu v opolském vojvodství v roce 2012……..49
64
65
Tabulka 43. Seznam asociací respondentů z Česka týkajících se opolského vojvodství……………………….51
Tabulka 44. Znalost regionální kuchyně podle respondentů z Česka……………………………………………51
Tabulka 45. Nedostatky v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z
Česka……………………………………………………………………………………………………………...52
Tabulka 46. Seznam nedostatků vyskytujících se v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním území
podle respondentů z Česka……………………………………………………………………………………..…53
Tabulka 47. Existence jazykové bariéry na polsko-českém pohraničním území podle respondentů z Česka…..53
Tabulka 48. Potřeba vytvoření společné turistické nabídky na polsko-českém pohraničním území
podle respondentů z Česka………………………………………………………………………………………54
Tabulka 49. Potenciální oblasti společné turistické nabídky na polsko-českém pohraničním území, uvedené
respondenty z Čech přijíždějícími do opolského vojvodství……………………………………………………..55
65
66
Resumé
Hlavním kognitivním cílem výzkumu byl odhad velikosti a struktury turistických příjezdů
do opolského vojvodství v roce 2012. Ve výzkumu byly využívány čtyři hlavní výzkumné
metody: metoda analýzy dokumentů, heuristická metoda, metoda diagnostické sondáže
a statistická metoda. Hlavní výzkumnou byla metodou diagnostické sondáže, v jejíž rámci
byla využívaná technika dotazníků. Výzkumnou pomůckou byl dotazník cestovního ruchu.
Sondážní průzkum byl veden v období od března do září 2012 v určených odborníky místech
opolského vojvodství. V dotazování byla využitá technika, v níž respondent samostatně
vyplňoval formulář dotazníku. Po předběžné meritorní a formální selekci obdržených
formulářů byly vyřazeny dotazníky, které nesplňovaly kvalitativní požadavky. Konečně
k statistické analýze byly přijaty 3 233 dotazníky. Odhad příjezdů turistů do opolského
vojvodství v roce 2012 činí cca 766 469 osob, z čehož cca 682 086 domácích turistů a cca
84 383 zahraničních turistů. Mezi účastníky sondážního průzkumu bylo cca 69% domácích
turistů a cca 31% zahraničních turistů. Mezi zahraničními turisty převažovali Němci a Češi,
a mezi domácími turisty obyvatelé vojvodství: slezského, dolnoslezského, malopolského,
velkopolského, loďského a mazověckého. Mezi dotazovanými domácími turisty bylo cca 45%
jednodenních návštěvníků a cca 55% turistů přespávajících v opolském vojvodství, zatímco
mezi zahraničními turisty cca 30% tvořili jednodenní návštěvníci a 70% turisté. V zkoumané
skupině převažovaly několikadenní pobyty a respondenti nejčastěji byli v Opolsku poprvé.
Převažujícími důvody pro příjezd byly: rekreace, prohlídka historických památek, návštěva
rodinných míst, účast v akcích a návštěva známých. Dotazováni většinou přijeli do Opolska
vlastním autem, autobusem nebo vlakem a přespávali v hotelích nebo u příbuzných. Domácí
turisté uváděli, že utrácejí průměrně 525 PLN za den, nejvíce za: ubytování – 94 PLN, léčbu –
88 PLN, stravování – 60 PLN, zábavu – 51 PLN, nákupy – 48 PLN. Zahraniční turisté
uváděli, že utrácejí průměrně 741 PLN za den, přičemž nejvíce za nákupy – 149 PLN,
ubytování – 114 PLN, turistické atrakce – 94 PLN, léčbu – 72 PLN, stravování a zábavu 59
PLN, Jako největší turistické atrakce Opolska byly uváděny domácími turisty zámek
v Moszné, JuraPark v Krasiejowě a Hora svaté Anny, zatímco v případě zahraničních turistů
to byly: Hora svaté Anny, město Opole a JuraPark v Krasiejowě. Nejatraktivnějšími městy
byly: Opole, Nysa, Moszna, Krasiejów a Hora svaté Anny. K silným stránkám opolského
vojvodství
z hlediska
turistické
atraktivity
patří:
turistické
hodnoty
(přírodní
a antropogenické), pohostinnost, dopravní přístupnost, turistické atrakce a pořádek.
66
67
Nejslabšími stránkami regionu jsou: dopravní infrastruktura, špatný stav regionální
ekonomiky, velmi vysoké ceny a špatně rozvinutá turistická infrastruktura. Dotazovaní turisté
z Česka nejčastěji vysoko nebo průměrně hodnotili turistickou atraktivitu Opolska.
Nejpopulárnějšími jídly byly podle nich: kluski śląskie (slezské knedlíčky), pierogi (pirožky),
żurek (žurek – polévka), rolada wołowa (hovězí roláda) a bigos. Většina českých turistů
nespatřovala závažnější nedostatky v turistické nabídce na polsko-českém pohraničním
území. Dotazovani, které přece jen takové nedostatky viděli, nabízeli společné projekty
týkající se Zlatohorské vrchoviny, kulturních akcí, výuky jazyků obou zemí, společných
investic do oblasti turistiky a do dopravy. Na základě analýzy provedeného výzkumu byla ve
zprávě představena doporučení pro turistické podniky a představitele lokální samosprávy.
Doporučení se týkala činností
umožňující využití silných a zmenšení slabých stránek
Opolska, z hlediska její turistické atraktivity. Jejich zavedení může přispět k vytvoření
komplexního turistického výrobku opolského vojvodství, důsledkem čehož bude zlepšení
atraktivity a zvýšení turistické poptávky (ruchu a výdajů) v opolském vojvodství. Má to velký
význam v souvislosti se stimulováním procesu rozvoje turistiky na polsko-českém
pohraničním území.
67
68
Konference zahajující realizaci projektu „Výzkum cestovního ruchu na polsko-českém pohraničním území jako
šance na profesionalizaci společné nabídky regionů”
69
70
Pracovní setkání se zahraničním partnerem projektu, Turistickým klastrem moravskoslezského kraje KLACR
o.s. z Ostravy
Pracovní setkání se zahraničním partnerem projektu, Turistickým klastrem moravskoslezského kraje KLACR
o.s. z Ostravy
71
Kontrola tazatelů v Brzegu
Kontrola tazatelů v Paczkowě
72
Kontrola tazatelů u Niského jezera
Kontrola tazatelů v Glucholazích
73
Kontrola tazatelů v JuraParku v Krasiejowě
Kontrola tazatelů: v Kluczborku
74
Kontrola tazatelů v rytířském hradě v Biskupicích
Kontrola tazatelů v Zámku v Moszné
75
Kontrola tazatelů v Prudniku
Kontrola tazatelů: v Kędzierzynie - Koźlu
76
Kontrola tazatelů v Kamieniu Śląským
77
Daniel Puciato, PhD
Wyższa Szkoła Bankowa we Wrocławiu (Wrocław School of Banking)
Tadeusz Grabiński, Professor
Krakowska Akademia im. Andrzeja Frycza Modrzewskiego (Cracow Academy of Andrzej
Frycz Modrzewski)
Piotr Mielec, M.A.
Opolska Regionalna Organizacja Turystyczna (Opole Silesia Regional Tourist Organization)
Urszula Kiraga, M.A.
Opolska Regionalna Organizacja Turystyczna (Opole Silesia Regional Tourist Organization)
The structure of the tourist flow as a premise of the tourist economy
efficiency improvement in the Polish-Czech borderland
Summary
The increase of the tourist economy of the reception areas, requires monitoring of the
demand for tourism. The analysis of the size and structure of the flow and expenditures on
tourism is the basics of the correct identifying of the needs of tourists and creating a complex
and complementary tourist offer in the Polish-Czech border. The cognitive aim of this
research was to define the structure of the arrivals of the Czech tourists to opolskie
voivodeship in 2012. In this research three methods have been applied: heuristic, a diagnostic
survey, and statistical. The main method of research was the diagnostic survey, a
questionnaire technique, based on a survey on the tourist flow. The survey was carried out
between March and September 2012, in twenty most attractive touristy places of the Opole
region. 194 correctly completed surveys were collected. During the course of the research it
was established that most of the surveyed tourists were one day visitors. The Czech
respondents arrived most frequently from : Olomouc region or Moravian-Silesian region. The
most popular purposes for arrivals of the surveyed to Opole region were: leisure, knowing
tourist values and entertainment. The surveyed most frequently spent money on: food,
shopping, tourist attractions and souvenirs. On average they spent about 394 zlotys daily. The
best tourist attractions the respondents considered: JuraPark in Krasiejów, Knights’ Town in
Byczyna and harvest festival in Opole region. From the point of view of tourist attractiveness
the Czech tourists regarded as the strong sides of the Opole region the following: hospitality,
transport access and natural environment, while tourist infrastructure, disorder and high prices
were found as the weak sides. Most of the surveyed were satisfied with their stay in opolskie
78
voivodeship and declared that they would recommend this region as a place worth visiting. In
this research also recommendations for tourist companies and territorial self-government units
have been presented, which implementation would enable stimulating processes of
development of tourism in the Polish-Czech borderland.
Key words: efficiency, tourist flow, survey, tourism economy, Polish-Czech border
Introduction
The tourism economy covers these areas of activity which are determined by tourist
demand in its wide range. This demand does not only refer to goods and services which are
directly used for consumption, but also to such areas of business activity which are tightly or
partly dependent on the travellers’ flows and which development would not be possible if not
tourism1. The peculiarity of the spatial structure of tourism cause that the problems of its
development should be considered mainly at local and regional level. It is in specific places or
regions where the biggest tourist consumption takes place. It requires from the representatives
of territorial self-governments taking actions connected with management of the tourist
reception area. This process is, however characterised by a big complexity which results
mainly from the necessity of simultaneous execution of targets: the tourism economy of the
area itself (local or regional), autonomic business and social units (companies, organisations,
associations), and also the spatial units in which it functions (commune, poviat, or
voivodeship). In economy practice function two approaches to tourist area management:
spontaneous approach and planned approach2.
The spontaneous approach is a sign of
economic liberalism and is based on the game of market forces. Its effect can be a
spontaneous development of tourism economy and emerging products of tourism. The
unreliability of the market mechanism is connected even with occurrence of the external
effects (costs), e.g. ecological, it causes that the planned approach3 plays the dominating role
in the contemporary world. Within its boundaries the intentional and purposeful tourist policy
at the local and regional level is carried out.
1
A. Panasiuk, Ekonomika turystyki, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2007, p. 49.
E. Dziedzic, Obszar recepcji turystycznej jako przedmiot zarządzania strategicznego, Oficyna Wydawnicza
Szkoły Głównej Handlowej w Warszawie, Warszawa 1998, pp. 35-38.
3
J. Stiglitz, Ekonomia sektora publicznego, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2008, pp. 79-91;
D. Puciato, Rola turystyki w realizacji koncepcji zrównoważonego rozwoju w gminie Głuchołazy,
w: Zrównoważony rozwój turystyki, red. S. Wodejko, Oficyna Wydawnicza Szkoły Głównej Handlowej
w Warszawie, Warszawa 2008, pp. 279-290; D. Puciato, B. Goranczewski, Systemy zarządzania
środowiskowego jako narzędzie budowania świadomości ekologicznej u interesariuszy przedsiębiorstw
turystycznych, w: Turystyka wobec nowych zjawisk w gospodarce światowej, red. E. Dziedzic, Szkoła Główna
Handlowa w Warszawie, Warszawa, pp. 533-554.
2
79
Its main task is modelling processes of tourism development in the direction which enables
increase of the effectiveness of the whole tourist economy of the reception area 4. It is not
possible however, without carrying out analytical activities, connected mainly with defining
the size, the structure and the expenditures of the tourism. Only such approach can enable
creating a competitive tourist offer, and as a consequence optimisation of the size and the
structure of the tourism flow and increase of effectiveness of the whole tourism economy. It
will enable generating excess revenues over finance costs for places and their region. It is
especially important with respect to the reception areas which are in the direct neighbourhood
of the state borders. The tourism is currently one of the most important areas of the transborder cooperation between neighbouring countries, and the development of the tourism
itself intensifies very often economic cooperation and contributes to the development of the
borderland spatial units5.
1. Methodological aims of the research
As we have already stated the main problem of the research is the structure of the tourist
arrivals from the Czech Republic to opolskie voivodeship. Apart from the existing multiple
earlier researches about the tourist flow, there is lack of those which deal with tourism in the
Polish-Czech border. In the previous researches the problem was not also dealt with respect to
the opolskie voivodeship. The main aim of this research is to fill in this research gap. The
following detailed problems will be solved based on empirical research:
1. What is the characteristics of the Czech tourists coming to Opole region, with
respect to such socio-economic factors like: place of residence, age, sex,
education, or professional status?
2. What is the characteristics of the stay of the surveyed in opolskie voivodeship
with respect to such factors like: length, purposes, used means of transport, or
purchased tourist services?
4
B. Goranczewski, D. Puciato, Zastosowanie analizy SWOT w formułowaniu strategii rozwoju turystyki na
obszarach recepcyjnych, „Turyzm” 2010, nr 20, s. 45-55.
5
D. Puciato, Współpraca transgraniczna w obszarze turystyki na terenie Euroregionu Pradziad, w: Społecznogospodarcze aspekty turystyki regionów przygranicznych, red. J. Rut, A. Nizioł, Uniwersytet Rzeszowski,
Rzeszów, s. 23-30; B. Woś., Problemy zagospodarowania turystycznego Gór Opawskich, „Infrastruktura
i Ekologia Terenów Wiejskich” 2008, nr 8, pp. 115-122.
80
3. What was an average level of expenditures bore by the respondents during they
stay in Opole Silesia?
4. Which places were the most interesting for the respondents?
5. What was an average evaluation grade of the respective elements of the tourist
offer of the Opole region?
6. What activities stimulating the development of the borderland tourism should
be taken by the Polish tourist companies and territorial self-governments?
The object range of the research covers tourist arrivals, the subject range are the Czech
tourists, the spatial range is covered by the administrative borders of the opolskie
voivodeship, and the time range are the first three quarters of 2012.
The information presented in the article is a part of the tourist flow research in opolskie
voivodeship in 2012 which was carried out by Wyższa Szkoła Bankowa we Wrocławiu
Wydział Ekonomiczny w Opolu (Wrocław School of Banking the Department of Economics
in Opole) and Opolska Regionalna Organizacja Turystyczna (Opole Regional Tourism
Organisation). The project titled “The research of the tourist flow in the Polish-Czech
borderland a chance for professionalization of the common offer of the Regions” was cofinanced from the funds of the European Regional Development Fund and the state budget.
In the research the three research methods were applied: heuristic, diagnostic survey, and
statistical. Within the framework of heuristic method (Delphic) a panel of experts was called
which included recognized specialists dealing with economic and spatial aspects of tourism.
The main tasks of the experts were: to select and evaluate the most attractive tourist places in
opolskie voivodship and help to solve the current problems arising during the research.
The main research method was the diagnostic survey method in which a questionnaire
technique was used. The research tool was a survey on tourism flows prepared for the purpose
of the research based on: similar questionnaires prepared previously in other areas of Poland
(Małopolska) and experience and knowledge of the researchers. The survey was carried out
between March and September 2012 in selected by the experts places of the opolskie
voivodeship. Both the visitors and home and foreign tourists arriving to Opole region for the
purposes other than permanent work and studies whose stay did not exceed 90 days were
covered in this research. The auditorium survey technique was applied, which was based on
individual self-reliant completion of the survey by the respondents. The pollster was nearby
the respondents to explain any possible doubts. During the research a questionnaire in Czech
language was used.
81
The statistical method was used to define the size of sampling and to carry out analysis of
the results of the research. While defining the simple sampling the following formula was
applied:
N
n
1
4N  1d 2
(1)
u a2
where:
N – estimated number of general population,
uα – value of the cumulative distribution function of the standard normal distribution N(0,1) for a given level of
significance α = 5%,
d – precision level of the estimates of the structure indices (percentage)
The sampling was defined based on the GUS (Central Statistical Office) data from 2011
which referred to the use of collective accommodation places (Report KT-1). Stratified
sampling (11 strata), where the stratum were different accommodation places was applied.
The number of questionnaires which were to collect in respective places was proportional to
the evaluation of their tourist attractiveness carried out by the experts included in the panel.
After the initial content-related and formal selection of the questionnaires, those which did not
come up to quality standards were eliminated. Finally to the statistical analysis 194
questionnaires were accepted which were completed by the tourist from Czech Republic, from
3233 which were collected during the whole research. Within the framework of statistical
analysis the following were calculated: the number and the frequency of selecting respective
answers and average arithmetic values of respective elements of the tourist offer in Opole
region.
2. The characteristics of the surveyed tourists from the Czech Republic
In the surveyed group the similar percentage of the representatives of both sexes was
observed. There were slightly more men (51,03%), as compared to women (48,97%). More
than half of the surveyed (56,70%) were people between 21 and 40. More or less every sixth
respondent was at the age between 41 and 50, and every tenth below 20 and between 51 and
60. The smallest number in the surveyed group (6,70%)constituted people at the age between
61 and 70 (tables 1-2). The surveyed tourist from the Czech Republic came to Opole region
most frequently from the following regions: Olomouc (43,30%) and Moravian-Silesian
(37,11%). Significantly less people came from other Czech regions i.e.: Zlin region (5,67%),
82
Pardubice region (4,64%), Middle Czech region (3,61%), South-Moravian region (2,58%) and
Prague (1,55%). The smallest number came from the following regions: Hradec, Karlovy
Vary and Usti regions (0,52% each). Among the surveyed dominated people from: small,
counting below 20 thousand inhabitants towns (36,08%), villages (23,20%) and towns from
20 to 100 thousand inhabitants (21,65%). There was 7,73% of tourists from towns between
100 to 200 thousand inhabitants, however only 5,67% tourists came from cities between 200
and 500 thousand and more than 500 thousand inhabitants (tables 3-4).
Table 1. The structure of the surveyed according to sex
Sex
Number of surveyed
Percentage of surveyed [%]
Woman
95
48,97
Man
99
51,03
Total
194
100,00
Source: own research based on the survey.
Table 2. The structure of the surveyed according to age
Age [years]
Number of surveyed
≤ 20
20
10,31
21-30
52
26,80
31-40
58
29,90
41-50
31
15,98
51-60
20
10,31
61-70
13
6,70
Total
194
100,00
Table 3. The structure of the surveyed according to the region of residence
Number of surveyed
Olomouc
Region name
84
43,30
Moravian-Silesian
72
37,11
Zlin
11
5,67
Pardubice
9
4,64
Middle Czech
7
3,61
South-Moravian
5
2,58
Prague
3
1,55
Hradec
1
0,52
Karlovy Vary
1
0,52
Usti
1
0,52
Total
194
100,00
83
Table 4. The structure of the surveyed according to the place of residence in which they lived
Number of surveyed
tourists
Percentage of surveyed
tourists [%]
Countryside
45
23,20
< 20 thousand inhabitants
70
36,08
20-100 thousand inhabitants
42
21,65
15
7,73
11
5,67
> 500 thousand inhabitants
11
5,67
Total
194
100,00
Place of residence
In the surveyed groups slightly dominated (51,55%) people living in permanent
relationship as compared to those who were single (48,45%). In households of the
respondents mostly lived: four (29,38%), three (25,77%), two (17,01%) or five people
(15,46%). The biggest group of the respondents were people with secondary education
(42,78%). 27,32% of the respondents had higher education (M.A.), while 15,46% had higher
vocational education (B.A. level), vocational 10,31%, and 4,12% of the respondents had
basic education (tables 5-7).
Table 5. The structure of the surveyed according to marital status
Number of surveyed
In a relationship
Marital status
100
51,55
Single state
94
48,45
Total
194
100,00
Table 6. The structure of the surveyed according to the number of people living in the household
Number of people
Number of surveyed
1
14
7,22
2
33
17,01
3
50
25,77
4
57
29,38
5
30
15,46
6
8
4,12
7
2
1,03
194
100,00
Total
84
Table 7. The structure of the surveyed according to education level
Education
Percentage of surveyed
[%]tourists
Number of surveyed tourists
Basic and junior secondary
8
4,12
Vocational
20
10,31
Secondary
83
42,78
Higher vocational (B.A. level)
30
15,46
Higher (M.A. level)
53
27,32
Total
194
100,00
Almost
60% of the surveyed were people professionally active. Most frequently they
represented the following professions: teacher, service sector employee, state clerk, health
service employee, economist and seller. There were 18,04% of students, 8,76% of retired
people , 6,19% of housewives , 5,15% of unemployed, and 4,12% of secondary school
students. Almost half of the respondents evaluated their incomes as average, 25,77% as low,
14,95% very low, 7,22% very high, while 5,67% as high (tables 8-10).
Table 8. The structure of the surveyed according to professional status
Professional status
Number of surveyed
Professionally active
112
57,73
Retired
17
8,76
Students
35
18,04
Housewife
12
6,19
Secondary school students
8
4,12
Unemployed
10
5,15
Total
194
100,00
Table 9. The structure of the surveyed according to profession
Profession
Number of surveyed
Teacher
18
23,68
Service sector employee
9
11,84
State clerk
7
9,21
Health Service employee
6
7,89
Economist
6
7,89
Seller
5
6,58
Entrepreneur
4
5,26
Technician
4
5,26
Engineer
4
5,26
85
Uniformed services
4
5,26
Manager
3
3,95
Construction worker
2
2,63
Production worker
2
2,63
Lawyer
1
1,32
Freelancer
1
1,32
Total
76
100,00
Table 10. The structure of the surveyed according to the evaluation of their own income
Number of surveyed
Very low
Income evaluation
29
14,95
Low
50
25,77
Average
90
46,39
High
11
5,67
Very high
14
7,22
Total
194
100,00
3. The organisation of the trip and stay in opolskie voivodship
Among the surveyed 70% were one day visitors, and 30% were visitors spending in
opolskie voivodship at least 24 hours. Among one day tourists dominated people who spent
one day in Opole region without lodging for the night (58,25%), and among tourist lodging
for the night who spent here a few days it was (22,16%). The representatives of the latter
group of the surveyed spend in opolskie voivodeship on average around 6,35 nights. 31,94%
of the respondents were in opolskie voivodeship for the first time,
28,27% were here
previously a few times, 24,08% came for the second time, and 15,71% of the respondents
often visited Opole region. Among those people dominated tourists who came to Opole
Silesia more than 7 times. (Tables 11-13).
Table 11. The structure of the surveyed according to the lenghth of stay in opolskie voivodship
Number of surveyed
Up to 3 hours
Length of stay
20
10,31
One day without lodging
113
58,25
One day with lodging for the night
18
9,28
A few days
43
22,16
194
100,00
Total
86
Table 12. The structure of the surveyed according to the frequency of visits in Opole region
Frequency of visits
Number of surveyed
For the first time
61
31,94
For the second time
46
24,08
I was here a few times
54
28,27
I often come here
30
15,71
191
100,00
Total
Table 13. The structure of the surveyed according to the number of arrivals to Opole region
Number of arrivals
Number of surveyed
Percentage of surveyed[%]
3
4
14,81
4
3
11,11
5
1
3,70
6
2
7,41
≥7
17
62,96
27
100,00
Total
During the stay in Opole region the respondents were most frequently accompanied by the
members of their family (42,55%), organised groups (23,40%) or friends (13,30%). 17,55%
of the Czech respondents came to opolskie voivodeship alone. The respondents who travelled
in a group were most frequently accompanied by: from one to three people (on average 2,60),
or / and one or two children (on average 1,73) (tables 14-16).
Table 14. The structure of the surveyed according to the number of people accompanying them
during the stay in Opole region
Number of surveyed
Family
People accompanying during travel
80
42,55
Organised group
44
23,40
Nobody
33
17,55
Friends
25
13,30
Family and friends
5
2,66
Others
1
0,53
Total
188
100,00
87
Table 15. The structure of the surveyed according to the number of people accompanying them
during the stay in Opole region
Number of surveyed
1
Number of people
28
25,69
2
25
22,94
3
32
29,36
4
17
15,60
5
3
2,75
6
2
1,83
≥7
2
1,83
109
100,00
Total
Table 16. The structure of the surveyed according to the number of children accompanying them
during they stay in opolskie voivodeship
Number of children
Number of surveyed
1
9
40,91
2
10
45,45
3
3
13,64
Total
22
100,00
The most frequently used sources of information about opolskie voivodeship were:
families (39,66%), Internet and leaflets and brochures (10,97% each), school (7,59%) and
guidebooks (7,17%). The least popular sources of information were traditional media, such as
TV and radio (2,11% each). The most frequent purposes for respondents’ arrival to opolskie
voivodeship were: rest (23,10%), exploring tourist anthropogenic attractions (11,81%)
natural environment attractions (10,50%), entertainment (8,92%), shopping (8,14%), visiting
friends (7,87%), taking part in events (6,56%) health (5,77%). Rarely, the respondents gave
other purposes. (tables 17-18).
Table 17. The structure of the surveyed according to the used sources of information about opolskie
voivodeship
Number of surveyed
Family
Source of information
94
39,66
Leaflets and brochures
26
10,97
Internet
26
10,97
School
18
7,59
Guidebooks
17
7,17
Others
12
5,06
88
Work
10
4,22
Press
9
3,80
Tourism fair
8
3,38
Travel catalogues
7
2,95
Radio
5
2,11
TV
5
2,11
237
100,00
Total
Table 18. The structure of the surveyed according to the most important purpose for arrival
Number of surveyed
Rest
Purpose of stay
88
23,10
Sightseeing
45
11,81
Exploring natural environment
40
10,50
Entertainment
34
8,92
Shopping
31
8,14
Visiting friends
30
7,87
Taking part in events
25
6,56
Health
22
5,77
Agritourism
10
2,62
Transit
9
2,36
Visiting relatives
9
2,36
Sport activities
9
2,36
Taking part in training
8
2,10
Education
8
2,10
Religion
4
1,05
Taking part in integration events
3
0,79
Business
3
0,79
Visiting family places
2
0,52
Other
1
0,26
Total
88
100,00
Source: own research based on the survey
More than half of the respondents organised their stay in opolskie voivodeship on their
own. Friends organised arrivals for 10,82% of the respondents, families for 9,79%, while
work places and schools for 8,25% of them. Only 6,70% of the Czech respondents used
services of travel offices. More than 60% of the respondents came to Opole region by their
own car, 14,95% by coach, by bike or on foot 8,25%, while 6,19% came by transport van.
Rarely the tourists used other means of public transport such as: a regular city bus, or a train.
(tables 19-20).
89
Table 19. The structure of the surveyed according to the stay organiser
Organiser of arrival
Number of surveyed
Arriving person himself/herself
100
51,55
Friends
21
10,82
Family
19
9,79
Work place
16
8,25
School
16
8,25
Travel office
13
6,70
Other
8
4,12
Parish church
1
0,52
194
100,00
Total
Table 20. The structure of the surveyed according to the used means of transport
Means of transport
Number of surveyed
Car
122
62,88
Coach
29
14,95
Other
16
8,25
Transport van
12
6,19
City bus
8
4,12
Train
7
3,61
Total
194
100,00
The Czech tourists coming to opolskie voivodeship spent at least one night at different
hotel facilities such as: hotel (24,14%), lodging house (22,41%) and camp site (17,24%). A
very popular accommodation facility among the respondents was also the Knights’ Town in
Byczyna which was chosen by 5,52% of the respondent. Rarely the tourist chose: agritourism
farm, family or friends’ flat, family house, motel or a youth hostel. The places in which the
Czech tourists spent nights were most frequently located in: Opole, Nysa and Byczyna.
Almost 70% of the respondents did not use any local tourist services apart from,
accommodation facilities and restaurants. The others used services of experienced tourist
guides, recreation instructors, leisure time all-round entertainers, tourist information
employees and tour guides. (tables 21-24).
90
Table 21. The structure of the surveyed according to the used accommodation facilities
Accommodation facility
Number of surveyed
Hotel
14
24,14
Lodging house
13
22,41
Camp site
10
17,24
Knights’ Town
9
15,52
Agritourism
3
5,17
Family flat
3
5,17
Family house
2
3,45
Motel
2
3,45
Friends
2
3,45
Youth hostel
1
1,72
Total
58
100,00
Table 22. The structure of the surveyed tourists staying at hotels according to the hotel category
Number of surveyed
**
Hotel category
3
25,00
***
9
75,00
Total
12
100,00
Table 23. The structure of the surveyed tourists according to the accommodation places
Place
Number of surveyed
Opole
20
32,79
Nysa
9
14,75
Byczyna
9
14,75
Otmuchów
3
4,92
Kolonowskie
3
4,92
Głubczyce
3
4,92
Namysłów
3
4,92
Głuchołazy
2
3,28
Jarnołtówek
2
3,28
Turawa
2
3,28
Grodziec
2
3,28
Paczków
2
3,28
Krasiejów
1
1,64
61
100,00
Total
91
Table 24. The structure of the surveyed according to the used local tourist services
The use of tourist services
Number of surveyed
No tourist service used
133
69,63
Tourist guide
28
14,66
Recreation instructor
18
9,42
Other
10
5,24
Tour guide
Total
2
1,05
191
100,00
4. Expenditures of the Czech tourists
The surveyed declared that they spent money most frequently on: food (62,37%), shopping
(45,88%), tourist attractions (37,63%), souvenirs (30,93%), accommodation (21,65%),
entertainment (18,56%) and sport (12,37%). The biggest average amounts of money the
respondents spent on: accommodation 75 zlotys, food 71 zlotys, shopping 60 zlotys, tourist
attractions 47 zlotys and souvenirs 35 zlotys. On average each Czech tourist spent in opolskie
voivodeship 394 zlotys daily (table 25). Most of the respondents did not see a possibility of
spending bigger amounts of money, in case the tourist offer in the region is broadened. Those
who could see such a possibility would spend extra money on: shopping, food, souvenirs,
health, culture, tourist attractions, sightseeing, entertainment, recreation, and accommodation
(tables 25-27).
Table 25. The structure of the surveyed according to the types and average amount of expenditures in opolskie
voivodeship.
Type of expenditure
Number of surveyed
declaring
expenditures
Percentage of the
surveyed declaring
expenditures [%]
Average expenditures
declared by the
surveyed [zlotys]
Food
121
62,37
71
Shopping
89
45,88
60
Tourist attractions
73
37,63
47
Souvenirs
60
30,93
35
Accommodation
42
21,65
75
Entertainment
36
18,56
30
Sport
24
12,37
29
Culture
17
8,76
27
Health treatment
6
3,09
10
Others
6
3,09
10
Total
×
×
394
92
Table 26. The structure of the surveyed according to the potential of spending bigger amount of money during
the stay in Opole region
Possibility of spending bigger
amount of money
Number of surveyed
No
116
68,24
Yes
54
31,76
Total
170
100,00
Table 27. The structure of the surveyed declaring possibility of spending bigger amounts of money on tourist
expenditures, according to their types
Types of potential expenditures
Number of surveyed
Shopping
13
32,50
Food
8
20,00
Souvenirs
4
10,00
Health treatment
4
10,00
Culture
3
7,50
Tourist attractions
2
5,00
Sightseeing
2
5,00
Entertainment
2
5,00
Recreation
1
2,50
Accommodation
1
2,50
Total
40
100,00
Source: own research based on the survey
5. The evaluation of selected elements of tourist offer of the Opole region
The respondents from the Czech Republic found the following tourist attractions of the
Opole region as the biggest: JuraPark in Krasiejów, Knights’ Town in Byczyna, harvest
festival in Opole region. Among other tourist attractions were also: the city of Opole, the
Opole Open-Air Museum of Rural Architecture in Opole-Bierkowice, the castle in Moszna,
the city of Nysa, Opawskie mountains, the Zoo in Opole, the city of Paczków, St. Ann’s
mountain (Góra Świętej Anny), Jarnołtówek, Głuchołazy, the city walls in Paczków, lakes:
Nyskie and Otmuchowskie, the city of Otmuchów, Amphitheatre in Opole, churches in Brzeg
and the Museum of Gas industry in Paczków (table 28).
93
Table 28. Ranking of 20 best tourist attractions of Opole region according to the surveyed
Ranking position
Name of the tourist attraction
Number of
surveyed tourist
1
JuraPark in Krasiejów
24
2
Knights’ Town in Byczyna
21
3
Harvest festival in Opole region
20
4
Opole
16
5
The Opole Open-Air Museum of Rural Architecture
in Opole
15
6
The castle in Moszna
12
7
Nysa
11
8
Opawskie mountains
10
9
Zoo in Opole
9
10
Paczków
9
11
Góra Świętej Anny (St. Ann’s mountain)
6
12
Jarnołtówek
6
13
Głuchołazy
5
14
City walls in Paczków
5
15
Nyskie lake
4
16
Otmuchowskie lake
4
17
Otmuchów
4
18
Amphitheatre in Opole
3
19
Churches in Brzeg
3
20
The Museum of Gas Industry in Paczków
3
Among the strong sides of the Opole region, from the point of view of tourist
attractiveness, the tourists included: hospitality, transport access, natural environment, tourist
attractions, anthropogenic attractions, close distance to the country borders, and regional
cuisine. (table 29). As the weakest sides, in this context, the respondents found: tourist
infrastructure, disorder, high prices, bad condition of regional economy (table 30). Evaluating
respective elements of the tourist offer of the voivodeship the respondents found the following
elements as the strongest sides: hospitality, good atmosphere, quality of tourist service, tourist
information and security, while the following were evaluated as the weakest; public toilets,
regional and local transport, clean street and marking of tourist facilities (table 31).
94
Table 29. The strong sides of the Opole region according to the surveyed
Strong sides
Number of surveyed
Hospitality
27
19,0
Transport access
20
14,1
Natural environment attractions
20
14,1
Tourist attractions
16
11,3
Anthropogenic attractions
12
8,5
Close to the country borders
11
7,7
Regional cuisine
10
7,0
Tourist infrastructure
9
6,3
Attractive prices
7
4,9
Tradition
4
2,8
Security
2
1,4
Order
2
1,4
Regional economy
1
0,7
The capital of the region
1
0,7
142
100,0
Total
Table 30. The weak sides of the Opole region according to the surveyed
Weak sides
Number of surveyed
Transport infrastructure
33
34,02
Disorder
17
17,53
High prices
10
10,31
Condition of regional economy
9
9,28
Tourist infrastructure
6
6,19
Lack of hospitality
5
5,15
Eating out
4
4,12
Weak promotion
4
4,12
Few interesting events
4
4,12
Lack of public toilets
3
3,09
Internet
1
1,03
Natural environment attractions
1
1,03
Total
97
100,0
95
Table 31. Arithmetic mean of respective elements of the tourist offer of the region according to the surveyed
Element of the tourist offer
Average grade from 1 to 6
Kindness
5,00
General atmosphere
4,86
Hospitality
4,82
Quality of tourist service
4,80
Tourist information
4,78
Security
4,77
Eating out
4,71
Accommodation
4,64
Tourist guide services
4,63
Access to bank services
4,60
Mass events (e.g. cultural)
4,57
Access to wireless Internet
4,54
Travelling to Opole region
4,50
Entertainment (e.g. pubs, clubs)
4,44
Marking of Tourist facilities
4,42
Clean streets
4,37
Regional and local transport
4,22
Public toilets
3,86
Arithmetic mean
4,59
The majority of the respondents was satisfied with their stay in Opole region (96,91%) and
declared that they would recommend opolskie voivodeship to their relatives as a place worth
visiting. However, a numerous group did not see the need of coming to opolskie voivodeship
again (28,35%), or did not have their own opinion on this issue yet (21,65%). The intention to
visit the region again was declared by 19,59% of the respondents, while 15% definitely said
yes and no. (tables 32-33).
Table 32. The structure of the surveyed according to the declaration of recommendation of the Opole region to
their relatives
Recommendation of the Opole
region
Number of surveyed
No
6
3,09
Yes
188
96,91
194
100,00
Total
96
Table 33. The structure of the surveyed according to the intention to visit opolskie voivodeship again
Coming to Opole region again
Number of surveyed
Definitely not
28
14,43
No
55
28,35
Hard to say
42
21,65
Yes
38
19,59
Definitely yes
31
15,98
Total
194
100,00
6. The proposed directions for improvement of the tourist economy efficiency
in the Polish-Czech borderland
Analysing the results of the carried out survey the following recommendations can be
formulated for the Polish tourist companies and territorial self-governments, which
implementation can contribute to improvement of the quality of service for the Czech tourists
coming to Poland, and as result to improvement of the tourist economy efficiency in the
Polish-Czech borderland:
I. Tourist companies
1.
The carried out survey shows that most of the respondents from the Czech Republic are
one day visitors. On one hand appropriate offers should be prepared for such tourist,
however on the other hand measures should be taken to prolong the average stay of the
Czech tourists in opolskie voivodeship. It will enable to increase tourist expenditures and
may result in increasing the efficiency of economic units, described as the relation of the
efficiency of business activity to the expenditures invested in its course.
2.
The most frequently used sources of information about opolskie voivodeship by the
respondents : different forms of the so called word of mouth marketing (family, friends,
work places, schools), leaflets brochures and the Internet. Moreover more than 80% of
the respondents came to Opole region from Olomouc region and Moravian-Silesian
region. If the tourist companies want to increase the effectiveness and improve efficiency
of marketing activities, they should use the most popular information channels and direct
the message mainly to people from the named Czech regions. Apart from the tourist
companies it also refers to the territorial self-government units, and trade organisations
and associations.
3. Very few respondents declared using services of travel offices. It can be, to some extent,
explained by the fact that very often to opolskie voivodeship came tourists from the
97
neighbouring Czech regions. There is no doubt, that there is here a big possibility of
increasing the demand for services of the tourist organisers and middlemen. Hence, it
should be recommended to travel offices to create a special offer for tourists from the most
popular Czech emission markets and development of distribution and promotion on these
markets.
4. Most of the respondents did not use any local tourist services, apart from accommodation
and eating out. After taking special stimulating demand activities, some of these people
should be interested, among other things, in services provided by: tourist guides, tour
guides, leisure time all-round entertainers, or fitness and recreation instructors. It seems
that in the long run, the demanded effect can be achieved by: creating, promoting and sales
of attractive tourist packages, created by cooperating entities of tourism economy. This
type of net activities could be implemented, for example, based on the so called mega
tourist cluster (“the cluster of the clusters”). This is a solution applied in some countries
with a high level of economy development, based on linking the potential of a few clusters
together, in this case linking tourist cluster on both sides of the border, and achieving the
effects of: synergy, scale, and range.
5. During the course of the analysis of the types and amount of tourist expenditures, it must
be stated that relatively high effective demand refers to the offer of such economic entities
like: restaurants and eat out points, shops, entities offering tourist attractions (e.g. theme
parks, recreation and education places), and companies dealing with production and sales
of souvenirs.
6. Every third respondent notices the possibility of increasing the tourist expenditures, in case
new and appropriate offers appear. The people were interested in spending bigger amounts
of money mainly on: shopping, food, souvenirs and medical treatment.
II. Territorial self-government units
1.
The analysis of the main purposes for arrival of the respondents to opolskie voivodeship
shows, that most frequently their favourite forms of tourism are: rest, learning, and
culture. Hence, the above mentioned types of tourism should constitute the most
important elements of mutual Polish-Czech offer.
2.
The most attractive for the respondents were: JuraPark in Krasiejów, Knights’ Town in
Byczyna, harvest festival in Opole region, the city of Opole, the Opole Open-Air
Museum of Rural Architecture in Opole, the castle in Moszna, the city of Nysa, and
Opawskie mountains.
98
3.
The respondents were very critical about the transport infrastructure in Opole region. In
this context it must be stated, that a very important factor stimulating the process of the
development of tourism in Polish-Czech borderland would be launching new train and
bus services linking both bordering countries.
4.
The analysis of the research results entitles to state that, the following areas are especially
important in implementing mutual Polish-Czech projects:
a) Tourist management and development of the Opawskie mountains, with special
emphasis on the Kopa Biskupia (the “Bishop’s mountain”)
b) Mutual ventures: cultural, educational, tourist, promotional.
c) The development of transport, tourist and IT (Internet) infrastructure.
d) The development of tourist routes (for walkers, bikers and water routes).
e) Mutual social campaigns aiming at popularisation of: tourism, healthy lifestyle , and
cultural cooperation in Polish-Czech borderland.
5. There i also the necessity of intensifying of the trans-border cooperation within
Euroregions : Praded (the ”Grandfather”) and Silesia, aiming at creating mutual PolishCzech tourist product of the Polish-Czech borderland.
99
Literature
Dziedzic E., Obszar recepcji turystycznej jako przedmiot zarządzania strategicznego, Oficyna
Wydawnicza Szkoły Głównej Handlowej w Warszawie, Warszawa 1998.
Goranczewski B., Puciato D., Zastosowanie analizy SWOT w formułowaniu strategii rozwoju
turystyki na obszarach recepcyjnych, „Turyzm” 2010, nr 20, pp. 45-55.
Panasiuk A., Ekonomika turystyki, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2007.
Puciato D., Rola turystyki w realizacji koncepcji zrównoważonego rozwoju w gminie Głuchołazy, w: Zrównoważony rozwój turystyki, red. S. Wodejko, Oficyna Wydawnicza Szkoły
Głównej Handlowej w Warszawie, Warszawa 2008, pp. 279-290.
Puciato D., Współpraca transgraniczna w obszarze turystyki na terenie Euroregionu
Pradziad, w: Społeczno-gospodarcze aspekty turystyki regionów przygranicznych, red. J. Rut,
A. Nizioł, Uniwersytet Rzeszowski, Rzeszów 2009, pp. 23-30.
Puciato D., Goranczewski B., Systemy zarządzania środowiskowego jako narzędzie budowania świadomości ekologicznej u interesariuszy przedsiębiorstw turystycznych, w: Turystyka
wobec nowych zjawisk w gospodarce światowej, red. E. Dziedzic, Szkoła Główna Handlowa
w Warszawie, Warszawa 2011, pp. 533-554.
Stiglitz J., Ekonomia sektora publicznego, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2008.
Woś B., Problemy zagospodarowania turystycznego Gór Opawskich, „Infrastruktura i Ekologia Terenów Wiejskich” 2008, nr 8, pp. 115-122.
100

Cestovní ruch v opolském vojvodství a na česko

Transkript

Podobné dokumenty

Turistické zajímavosti

POČÁTKY NAŠICH DĚJIN – PRVNÍ STÁTNÍ ÚTVARY U NÁS

zde… - skokynydek.cz

do Vzovic světové hvězdv

didaktická příručka - Ústav sociálních inovací

Musil, M. a kol. Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v

Goleszow-Wisla 2.5.2016