10 »14 »15 »16 kulturní

kultura
&|téma|
názory
»
umění
& galerie
hudba
umění
kluby
&&galerie
6
22
»
7
22
film
umění
kino
&&galerie
»
9
22
ekologická
ekologická
Štěpánská
Stíny Black
Fotografie
Black
metal Black
metal Black
metal Black metal
metal
architektura:
street
art současného
mimo
vs. gangsta architektura:
vs. gangsta
vs.
gangsta
vs. gangsta
vs. gangsta
Aktivní
rap.
Co dům
mají Dřevostavby
rap. Co mají rap. Co mají rap.čínského
Co mají rap. Co mají
umění společného?
společného? společného? společného? společného?
společného společného společného společného společného
prezentační
čísloněco
| zdarma
| k dostání
od X1.»4
12. 2009 | + MEDIAKIT 2010
téma
Něco něco
»3 | rozhovor
Xindl
k u lt u r n í
PECKA
a lt e r n a t i v n í m ě s í č n í k
Dřevostavby
téma:
ekologická
architektura
Architektonický skvost, ekologický zázrak
či návrat do minulosti?
S
oučasná architektura dřevostaveb
nabízí atraktivní
a elegantní modely, které mohou
konkurovat
klasickým zděným stavbám.
Využití dřeva pro stavbu má
jisté ekologické, technologické
i funkční výhody. Z podstaty
dřeva jako přírodního materiálu ovšem plynou i mnohá negativa. Ta spočívají především ve
změnách jeho vlastností vli-
vem fyzikálních jevů, které je
nutno brát při realizaci stavby
v úvahu se všemi důsledky.
Produkt sluneční energie
Dřevo vzniká činností
mízového pletiva (kambia)
dřevnatých rostlin. Je výsledným produktem asimilačního
procesu a v podstatě jej můžeme označit za transformovanou sluneční energii.
recenze Androidi v Japonsku » 12 | comics Já řadim, ty řídíš… » 16
hudba
& kluby
»
10
Radiohead
film
& kino
»
12
Svět anime
inscenace
& divadlo
»
14
DJ v Soho
aneb
Jste k ojetí
či nejste
k ojetí?
design
& technologie
»
15
»
4
|glosa|
»
16
Na čem O očekávání,
jezdit
překvapení
po Praze
a jiných
věcech
|
»
4
1
»
3
1
| vydavatelství
kultura
&|téma|
názory
Úvodník
Hana Šnajdrová
_________________________
Každých deset minut mě
jeden ze tří bláznů (přímo
boss nejvyšší) osloví. Nikdy
dostává se vám do rukou
se ale už nedozvím za jakým
prezentační číslo nového
účelem. Jde jen o vzpomekulturního měsíčníku, který
nutí mé přítomnosti na
vychází ve vydavatelství
schůzi. Tito blázni, jak se
media4free. Součástí čísla
sami nazvali, mě přizvali
jsou návrhy inzertního prok účasti na svém projektu –
storu na jednotlivých stránjehož výsledek máte právě
kách. Z druhé strany časopisu před sebou. Ano, rozhodli se
je pak MEDIAKIT s inforvydávat časopis. Ale víte, co
macemi, ceníkem inzerce a
ještě? On je to nejen časopis
díle logo KULTURNÍ PECKA,
kulturní, ale navíc bude
jehož vylepením na viditelné
zdarma! A nekončíme. Zalomísto nás můžete podpořit
žili si i své vydavatelství. Co
v naší činnosti.
si o nich myslíte teď vy? Že
V obsahu naleznete článek to jsou blázni?! Svět se zmítá
Fotografie mimo, z výstavy
v křečích krize, zaměstnav galerii Langhans. V rubrice
vatelé utahují opasky, firmy
Vážení a milí,
film & kino je recenze na anime film Vexille 2077, dále taky
rozsáhlá recenze na inscenaci spolku Kašpar DJ v Soho.
Hlavním tématem
tohoto vydání je ekologická
architektura, a tak položím
několik otázek. Budeme brát
ekologickou architekturu
jako návrat ke kořenům, nebo
jako pohled do budoucnosti? Budeme stavět moderní
budovy plně recyklovatelné,
nebo technologicky dokonalé
organizmy šetřící všechno na
co si jen vzpomeneme? Jaká
bude budoucnost architektury? Na tyto otázky si můžete
zkusit odpovědět po přečtení
článku o dřevostavbách
a o aktivních domech.
Příští číslo se objeví
v distribuční síti v kavárnách,
barech, restauracích a kulturních zařízeních na přelomu
roku.
Lubor Čížek
šéfredaktor
propouštějí, revidují náklady
a do toho všeho si přijdou
tři kluci s tím, že se rozhodli
vydávat časopis.
Úmysl mají jistě úctyhodný. Vždyť psát o krásném
– je krásné! Chtít zprostředkovat část krásy zdarma
všem je hodno úcty, ať už
s nápadem založení časopisu souhlasíme, nebo ne.
Mít možnost si v kavárně
či baru číst nejen o politicích a jiných hvězdách, ale
třeba o umění a designu, je
příjemné. A tak hned zrána
nám bude milou zpráva, že
zajímavý muzikant a deejay
přijel, aby nám zahrál. Smysly ukojíme také návštěvou
divadla. Přejete si vidět velký
ansámbl nebo je vám milejší
představení komorní? Pecka
nezklame a představí obě.
Také krásné obrazy, různé
výstavy a expozice, konfrontace a instalace! Dozvíme
se, že je možné shlédnout
v galeriích, muzeích či
dalších institucích určených.
A na ulici. Ano, i tam kultura
a umění prosakují. Již není
úniku. Ale nebraňme se.
Kultura nám neublíží. Opak
je pravdou. Kulturou naše
duše i mysl živy jsou.
Tak jsem se zasnila,
až jsem u stolu v kavárně
zůstala sama. Není úžasné,
co kultura dovede? Možná že
ty blázny nakonec potřebujeme. 
«
Sedím
v kavárně
se třemi
blázny
partneři
KULTURNÍ PECKA, ALTERNATIVNÍ MĚSÍČNÍK,
http://www.kulturnipecka.cz
vydává media4free s.r.o.
Nad topoly 382/12, Praha 10
http://www.media4free.cz
[email protected]
Inzertní oddělení [email protected]
Distribuční oddělení [email protected]
[email protected]
HR oddělení [email protected]
přesné podmínky partnerství se dozvíte prostřednictvím
e-mailu [email protected]
tisková produkce Sitcon Média, s. r. o.
tisk Unipress spol. s r. o.
pokud se stanete partnerem časopisu, bude v této sekci
umístěno logo vaší společnosti
tiráž
úvodník
2
|téma|
3
umění
& galerie
ekologická
architektura:
Aktivní dům
»
6
Štěpánská
street art
referát
Katarína Marešová
FLASH
Věc Makropulos
2 hodiny a 15 minut slibné podívané. Janáčkovskočapkovská filosofická
opera o smyslu života, když
nesmrtelnost je možná.
Janáček vyhrocuje erotické motivy opery a dává
více prostoru Emílii Martě,
kterou s bravurou ztělesňuje německá sopranistka
Gun-Brit Barkmin.
Již druhou sezónu – v té
loňské se odehrála premiéra.
Pouze 4 představení začátkem roku 2010, v koprodukci s National English Opera.
Revoluce
v bydlení
Katarína Marešová
_________________________
Nacházíme se v době, kdy
ekologické jde ruku v ruce
s ekonomickým. Stále více
uvědomělých lidí hledá
odpověď na nepříznivou
finanční situaci v nízkoenergetických produktech
a právě bydlení a stavitelství zaznamenává v tomto
směru velké změny. Domy,
které nejen šetří energii,
ale stávají se energeticky soběstačné, již dávno
nejsou námětem sci-fi.
Chceme být ekologičtí,
nezatěžovat životní prostředí, ale přesto žít pohodlně
a neztratit životní standard.
Chceme šetřit peníze, ale
zároveň požadujeme maximální výkon. Nejsme příliš
nároční? Možná. Ne však, co
se týče bydlení.
Počátky eko domů
Nahlédneme-li do minulosti, ocitáme se na vědecké
konferenci na švédské univerzitě v Loudnu. Právě zde
přichází Dr. Wolfgang Feist
se svým kolegou na myšlenku
domu, který se může díky
dokonalé tepelné izolaci
a dalším technologickým
vymoženostem zcela oprostit od aktivního vytápění.
Takový dům, který si vytváří
teplo v podstatě sám a přesto
nepředstavuje pro své obyvatele žádné vysoké nároky na
údržbu, si získal pozornost
nejen ve vědeckých kruzích,
ale také u ekologicky zaměřené veřejnosti. Téměř nulová
spotřeba fosilních paliv pro
vytápění a provoz budovy
totiž znamená také minimální zatížení atmosféry škodlivými látkami. Tak se zrodil
pasivní dům, jež odstartoval
revoluci v bydlení.
První domy pasivního
typu už znají své obyvatele.
A to samozřejmě také u nás,
ačkoliv jsou Češi známí svou
nedůvěrou k novotám. Dům,
který je téměř nezávislý na
neustále rostoucích cenách
energií, je zkrátka skvělým
řešením i pro ty největší
pochybovače. V zimě teplo
a v létě příjemný chládek jsou
zajištěny systémem rekuperace, neboli zpětného získávání
tepla, které ohřívá. Čerstvý
vzduch je ohříván teplem ze
vzduchu odpadního, případně
ochlazován pomocí zemních
výměníků. Zároveň tak máme
zajištěný neustálý přívod
čerstvého vzduchu, a to bez
větrání, které má, jak známo,
na svědomí největší tepelné
ztráty. Takže čerstvý vzduch
bez prachu a alergenů a teplo.
Žádné plísně, žádné tepelné
ztráty. V domě není zima ani
se nepřehřívá a náklady na
kvalitní materiály a technologie se majiteli mnohonásobně vrátí ve formě ušetřené
energie.
Dá se vůbec jít ještě dál?
Odpovědí je aktivní dům,
který nejen, že dosahuje
všech nízkoenergetických
standardů, ale navíc může
vyrobit energie více, než
sám potřebuje, a tak je
schopen zásobovat energií
domy v okolí. Tajemstvím
jsou solární panely na střeše
domu a samozřejmě i zde
hraje svou roli technologický pokrok. Investice do
izolací nejsou tak vysoké jako
u pasivního domu. Mnohem
větší důraz je kladen na
technologie vytápění a chlazení, které mají přes nízké
provozní náklady dostatečný
výkon, aby vytopily dům, a to
na rozdíl od domů pasivních,
ve velmi krátkém čase. Chla-
foto: Adam Mørk
Aktivní dům
PHOTO : ADAM MØRK
zení je stropní. Za klasickou
klimatizaci je dnes ochoten
platit neúměrně vysoké
náklady málokdo, ty zde
vyjdou asi jen na desetinu.
Zrovna tak použití tepelného
čerpadla místo klasického
vytápění plynem zaručí svému majiteli až 80% úspory,
dokáže plně zajistit vytopení
domu a ohřev vody je pak
zajištěn příjmem solární
energie. Právě solární panely
jsou srdcem aktivního domu,
protože pokud díky ostatním
technologiím aktivní dům
spotřebuje pouze 5 kW na
metr čtvereční za rok, panely
jej zásobují až 20 kW, čímž
umožňují prodávat přebytečnou energii do rozvodové sítě
a v podstatě tak na aktivitách
svého domu vydělat. Na
základě tohoto fungování je
návratnost vyšších investic
do stavby domu vypočítána
odborníky na cca pět let.
Přes nesporné výhody,
které aktivní domy přinášejí nejen svým majitelům,
ale také okolí, jich stojí
v ČR zatím jen několik.
Naproti tomu okolní státy
jako Německo a Rakousko,
které se těší velkému rozvoji
nízkoenergetického stavitelství, jich mají již několik
desítek a co se pasivních
domů týče, nabídka mnohonásobně převyšuje poptávku.
U nás lze předvídat situaci
podobnou, protože Evropská
unie se chystá nízkoenergetický boom silně podporovat. V současné době je již
připravována nová podoba
směrnic, které by měly zajistit, aby všechny nově stavěné
domy dosahovaly standardů
pasivních, tzn. nulových
či plusových a staly se tak
aktivním přínosem pro své
obyvatele, pro ekonomiku,
pro okolí... 
Dřevostavby
Architektonický skvost,
ekologický zázrak či návrat
do minulosti?
»
foto: Jussi Tiainen
1
Dřevo základ všeho
Lidé využívají dřevo pro
jeho vlhkostní, tepelné,
akustické, hustotní, elektrofyzikální a povrchové
vlastnosti již od počátků své
existence. Představuje jeden
z nejvšestrannějších a nejpoužívanějších materiálů s celou
řadou předností i nedostatků.
Obecně mezi jeho přednosti
patří dobré izolační a rezonanční vlastnosti, pevnost, ale
zároveň lehkost, opracovatelnost či estetická působivost.
Nedostatky jsou způsobeny
změnami strukturních vlastností dřeva v průběhu času.
Dále v přítomnosti individuálních vad a disproporcí
a v důsledcích některých fyzikálních jevů jako je bobtnání,
borcení, sesychání, praskání,
hoření či hnití.
Dřevo a kámen jsou
nejstaršími prostředky,
které člověk využíval pro
stavbu obydlí. Vývoj kultury
lidského bydlení od pravěku do moderní doby nelze
spolehlivě doložit, nicméně
existují nálezy, pomocí kterých
můžeme alespoň částečně
rekonstruovat některé zásadní
tendence. Nejstarší doklady
o lidských příbytcích na bázi
dřeva pochází ze starší doby
kamenné v podobě pozůstatků
přístřešků a stanových obydlí
lovců a rybářů. Dřevěná obydlí
procházela vývojem od staveb
na kůlech, přes stavby palisádové či pletivové až k různým
typům hrázděných, rámových,
skeletových či srubových
staveb se složitými konstrukčními systémy. Jejich vývoj vedl
až k moderním komplexům
dřevostaveb dnešní doby.
Idylické roubenky – předchůdkyně dřevostaveb
Dřevo je tradičním stavebním materiálem v Českých
zemích již od pradávna.
Primárním důvodem byl jeho
nadbytek v kolonizovaných
oblastech, kde se stromy
kácely pro získání zemědělské
půdy. Tak se ze dřeva, původně
chápaného jako „odpad“, stala
neobyčejně užitečná surovina,
sloužící pro stavbu primitivních obydlí.
Za první typ konstrukční stavby bývá označována
sroubená stavba z neotesaných klád spojených pomocí
konstrukčního spojení na
přeplátování. Tato stavba je
jakýmsi předstupněm roubenky a tím pádem i moderních dřevostaveb. Dřevěné
domy se s oblibou stavěly na
místech s dostatkem dřeva až
do 18. století, kdy přišel zlom
v podobě mnohých zákonů
a opatření, zakazujících stavbu
dřevěných domů z požárních
důvodů. V souvislosti s vydanými dekrety došlo ke změnám v názoru na dřevostavby;
začaly být považovány za
něco horšího, s nižší užitnou
hodnotou. Tento názor se razil
po mnoho generací. Zejména
v období komunismu byla
posilována tendence využití
dřevěných domů pouze jako
rekreačních objektů, upředňostňovaly se stavby panelákovitého typu a všeobecně
železobetonové budovy. I dnes
mnozí lidé považují dřevostavbu za nedostečně trvanlivou,
levnou a nepohodlnou alternativu bydlení. A tak existuje
struktura dřeva
borka
lýko a kamb
ium
dřeňová trhli
na
jádrové dřevo
střed
kruhová trh
lina
falešné jádro
bělové dřevo
4
|téma|
5
hudba
& kluby
»
10
ekologická
architektura:
Dřevostavby
Radiohead
své dobré i stinné stránky,
a tak je nutné při výběru optimální varianty výstavby zvážit
všechna kritéria.
Obecně je důležitým
Ano či ne dřevostavbě?
předpokladem kvalitní
O dřevostavbách koluje
dřevostavby použití výhradně
mnoho předsudků a nepřescertifikovaných materiálů.
ností. „Jedním z mýtů je v této Nezbytná je realizace zkušesouvislosti hořlavost dřevěným odborníkem, správný
ných konstrukcí. Z vyhodnoce- návrh, odpovídající realizace
ní požáru různých staveb u nás a řešení konstrukčních detailů
i v zahraničí plyne, že správně přímo na místě v kontextu
navržené a provedené dřevěné celé stavby.
konstrukce odolávají požáru
lépe než například konstrukce Trendy dřevostaveb u nás
ocelové. Zuhelnatělá povrchoPožadavky na rodinné
vá vrstva nosných prvků ze
domy se oproti nedávné minudřeva chrání tyto konstrukce
losti zásadně změnily. Je patrpřed dalším odhoříváním.
ný ústup „generačních domů“
a změna požadovaných atributů, spočívající hlavně v montážní jednoduchosti, časové
přizpůsobivosti a přestavbové
nenáročnosti objektu. Jelikož
těmto požadavkům vyhovují
lehké konstrukční systémy na
bázi dřeva, je v současné době
relativně značné množství
zájemců, kteří tento typ stavby preferují.
Konstrukčních systémů
dřevostaveb existuje v Česku
více forem, ale nejvíce se pro
účely bydlení využívá lehkého
srubového a rámového
typu stavby. Nosný systém
srubové stavby je tvořen
otesanými a na sebe naskládanými kmeny či masivními
hranoly. V dnešní době je
v Česku i v celé střední Evropě
nejvíce rozšířena plošná
„Pokud jsou dimenzovány tak, prefabrikace, tedy panelový
aby zbylá neporušená část
způsob výstavby dřevostazabezpečila jejich únosnost,
veb. Stavby jsou montovájsou schopny odolávat požáru ny z průmyslově předem
30 i více minut.“ říká nezávislý zhotovených velkoplošných
architekt Josef Smola, jenž se konstrukčních dílů, v nichž
specializuje kromě projektové jsou často již zakomponovány
a inženýrské činnosti na oblast elektrické rozvody či povrchostavebního práva, nízkoenervá úprava interiérové strany
getického bydlení a dřevostěn i s keramickými obklady.
stavby. Další předsudky, které Naopak systém prostorové
je nutno zvážit, pak panují
prefabrikace u nás zatím není
o krátké životnosti, ekologické tak rozšířen. Tento způsob,
problematice v souvislosti
typický pro severské země, je
s těžbou dřeva či neseriózní
založen na výrobě prostoroestetice vzhledu dřevěných
vých buněk často ztužených
obydlí. Stavby ze dřeva mají
ocelovou konstrukcí.
Technologie udávají směr
Za posledních třicet let
se v Evropě zásadně změnily
technologie užívané v souvislosti s moderními dřevostavbami. Podstata pozitivního
vývoje v tomto směru tkví
zejména v používání různých typů aglomerovaných
dřevěných desek, dřevovláknitých tepelných izolací
a spřažených dřevo-betonových konstrukcí. Dále jsou
bezkonkurenční a momentálně velmi používané panelové
dřevostavby z prvků z vrstvených lepených dřevěných
desek. Trendy jsou patrné
také v rozvoji ochranných
nátěrových prostředků,
glazur a impregnací na bázi
přírodních olejů. Zmiňované komponenty zvýšily
mnohonásobně technické
parametry stavebních konstrukcí a staveb a v důsledku
je zvýšena úroveň užitné
hodnoty, prostorové tuhosti,
požární odolnosti, akustických vlastností, spolehlivosti
a trvanlivosti dřevostaveb.
ekologická
architektura:
Dřevostavby
foto: archiv
Pozvánka na veletrh
DŘEVOSTAVBY
2010:
Ve dnech 25. 2.–28. 2.
2010 se v hale PVA Letňany v Praze uskuteční již
pátý mezinárodní veletrh
dřevěných staveb, střešních
konstrukcí a dřevovýroby.
referát
Eva Ječmínková
zájem a snaha o zvýšení podílu
dřevostaveb u nás po vzoru
severských a západoevropských států.
FLASH
Evropský styl dřevostaveb
Za mekku dřevostaveb
v Evropě jsou pokládány
severské země, Finsko
a Švédsko. Zde se ve velkém
realizují jak rodinné domy,
bytové komplexy, administrativní a sportovní budovy, tak
školy nebo kostely. Dřevostavby v těchto zemích jsou
nezbytnou součástí přírodních scenérií.
Švýcarsko je další zemí
využívající staveb na bázi dřeva a to ojedinělým způsobem
se smyslem pro preciznost
a detail.
Nelze opominout Holandsko, které vyniká zejména
použitím dřeva v sociální
výstavbě a Rakousko zaměřující se na stavby bytů a školní
střediska. V souvislosti
s Rakouskem stojí za zmínku
pokročilá úroveň legislativy
pro energeticky úsporné
stavby, ze které by si Česko
mohlo vzít příklad. 
Součástí akce je rozsáhlý
doprovodný program, slavnostní předání cen vítězům
soutěže „Dřevěný dům 2010“
a odborné přednášky o aktuálně realizovaných projektech v Česku a zahraničí.
Info: www.idrevostaby.cz
foto: Jussi Tiainen
|téma|
Pozitiva
• Šetrnost k životnímu prostředí během celého životního cyklu
stavby, tedy od těžby suroviny, jejího zpracování, dopravy na
stavbu, zabudování a případnou recyklací
• Snadná likvidace odpadu z použitých materiálů, nižší náklady
na jeho odstranění
• Suchá metoda výstavby odlehčuje životnímu prostředí, radikálně snižuje objem odpadu a umožňuje pracovat i v zimě
• Rychlá výstavba (rodinný dům za 13 měsíců)
• Lehčí materiál – nižší nároky na přepravu, zemní práce
a použití strojů, konstrukce stavby méně zatěžuje podloží,
není potřeba masivních základů
• Dobré tepelně izolační vlastnosti – energetická úspora při
dostatečné dimenzi tepelných izolací
• Bezkonkurenční z hlediska vlivu na životní prostředí a z hlediska svázaných emisí CO2 a SO2 (skleníkových plynů)
• Větší prostor díky menší tloušťce obvodových stěn
• Využitím místních zdrojů dřeva může působit i na regionální
aspekty (např. zaměstnanost)
• Ideální do seismických a povodňových oblastí – dřevěné
domy vysychají rychleji než zděné stavby s nesrovnatelně
menšími škodami
Negativa
• Vyšší nároky na projektovou část stavby i na realizaci stavby
• Náročnost na zkušené profesionály – architekty z oblasti
konstrukce dřevostaveb
• Náročnější řešení statiky, protipožárního a akustického řešení
• Vyšší míra citlivosti na vlhkostní režim, při nerespektování
principů „konstrukční ochrany dřeva“ mohou dům napadnout parazitující organismy
• Pořizovací náklady dřevostaveb v Česku jsou o 10–15 % vyšší
než u zděných staveb (v Rakousku či Švýcarsku je tomu
naopak)
• Horší tepelné akumulační vlastnosti (při použití pružného
otopného systému a vyšším tepelném odporu konstrukce
lze využít i ve prospěch staveb, akumulační vlastnosti mohou
být posíleny pomocí betonových a zděných prvků či ekologických omítek)
• Vyšší riziko neprofesionálního provedení (nerespektování
konstrukčních detailů, certifikovaných materiálů, principů
ochrany dřeva atd.) a z toho plynoucí omezená životost
a prudké snížení hodnoty domu
• V Česku je stále relativně málo odborných firem se zkušenými profesionály
Štěpánská
street art
foto: Lubor Čížek
J
e s podivem, že se
street art přesunul do prostoru
galerie v době,
kdy ho v pražské
metropoli není
ani tolik, kolik by běžný chodec mohl zaznamenat. Plně se
tak ztotožňuji s větou Milady,
která do návštěvní knihy
napsala: „Škoda, že podobný
věci není vidět ve štrýtu“.
Street artu snese člověk
víc, než kolik může spatřit
v galerii G35 v budově Francouzského institutu v Praze.
Jeho posláním je osvěžit
prostor ulice, přimět kolemjdoucího k (bezděčnému)
zamyšlení, probudit chodce
k vnímání jeho běžného,
každodenního okolí jinak. Přesunutí děl některých (českých
a francouzských) legend street
artu do interiéru tedy vnímám
trochu jako násilí, ačkoliv mě
výstava potěšila.
Česká strana je mj. zastoupena dvěma známými jmény;
jsou to Epos a Pasta. Epos
uvádí Urban Paintings – obří
abstraktní plátna v městském prostředí, která stvořil
střelbou paintballovou pistolí
na bílé plochy billboardů.
Na výstavě jsou představena
v podobě fotografií hotových
děl a videem (v době mé
návštěvy byla ale obří Tesla
vypnutá). Pasta prezentuje
svou pop artovou podobu,
která se, upřímně řečeno, hodí
do galerie více než na ulici
(alespoň v případě portrétu
zmrzlinového muže). Naopak
jeho obří černou tubu by ven-
kovní prostor vděčně pohltil;
jako alternativní lavičku
pro pokuřující teenagery,
atraktivní prolézačku pro děti
či jen jako zajímavý, náhodně
pohozený objekt. Pastův retro
rukopis sdělující divákovi
„fast food is my life“ by na
zdi ulice mohl být stejně tak
reklamou, jako glosou na současný životní styl mnohých
z nás. A co víc, jeho čisté, až
pastelové provedení by mohlo
zaujmout i chodce, kteří ve
street artu vidí vandalství.
jeden z mála zde vystavuje
své obrazy na plátně, což
ideu street artu trochu stírá.
Ale jeho portréty starých lidí
či vousatých bezdomovců
jsou technicky pozoruhodné
a efektní.
Guru street artu
Posledním street artovým
guru přehlídky, narozeným
v roce 1961 a provázejícím
tak celou francouzskou street
artovou historii, je Speedy
Graphito. Jakožto pravověrný,
obsadil většinu galerijní zdi
svými kolážemi parodujícími
spotřebu, např. symbol dolaru
umisťuje mezi své bláznivě
barevné komiksové figurky. Je
také autorem koláže utvořené
ze všeobecně známých ikon,
jako jsou loga Google, Visa,
Fuji, Milky Way a dalšími.
Speedy Graphito se nestydí,
tvoří vášnivě a hravě.
Úžasně streetově působí
zeď, na jejíž vizuální podobě
se podíleli všichni zúčastnění. Vyjadřuje tak jakousi
nepsanou ideu street artu:
toleranci, spolupráci, kreativitu a svobodu. Stejný pocit,
který mě provázel cestou
z galerie, bych chtěla prožívat
i při střetu s odvážnými,
barevnými, tvůrčími podobami současného umění přímo
na ulici. V místech, která
jsou mi natolik známá, že je
přehlížím. Protože uměním je
možné sdělit leccos.
Rue art
Produkce francouzských
umělců je možná ještě
zajímavější. Žena tvořící pod
jménem YZ, ve světě známá
především svými nejasnými,
angažovanými portréty (např.
muže s označením „born in
slavery“), vytvořila v prostoru galerie útulný pokojíček. Pohled do půvabného,
vytapetovaného interiéru,
v němž si čte knihu papírová
holka s „afrem“, by rozněžnil
i zarputilé. YZ je esteticky
střídmá, avšak její práce rozhodně nadchnou.
Díla umělce tvořícího pod
zkratkou C215 jste si jistě již
někde všimli; C215 hodně
cestuje a značkuje teritorium
svými výtvory (např. na zdi
parku De les aigües v Barceloně – street artové zdi par
excellence). Populární a zároveň odstrašující je trojrozměr___
ný objekt nabouraného auta,
kterým se v galerii prezentuje Tereza Lapáčková
(v odkazu na známého bristolského Banksyho). Navíc jako
servis galerie
Narušitelé hranic
Městská knihovna, 2. patro,
Mariánské náměstí 1, Praha 1
2. 10.–10. 1.
út–ne 10:00–18:00
120 / 60 Kč
Josef Čapek – retrospektiva
Jízdárna Pražského hradu
– Pražský hrad, U Prašného
mostu 55, Praha 1
7. 10.–17. 01.
denně 10:00–18:00
180/110/250 Kč (každé
pondělí akce: plné 110 Kč /
snížené 90 Kč)
Trafačka (SK) – Roman Bicek,
Ludka Hrachovinová, Hana
Mikulenková, Palo Čejka
a další
Trafo galerie,
Kurta Konráda 1, Praha 9
21. 11.–5. 12.
út–ne 15:00–19:00
vstup zdarma
1/8 strany 115 x 70 mm + 5 mm spad
6x
otištění
___________
4 500 Kč bez DPH za jedno otištění
umění
& galerie
6
Štěpánská
street art
umění
& galerie
7
Stíny
současného
čínského
umění
»
film
FLASH
1/8
strany 115FLASH
x 70
mm spad
S mm +& 5kino
12
3x
otištění
Androidi
Věc Makropulos
___________
2 hodiny a 15 minut slibné
podívané. Janáčkovskočapkovská filosofická opera
o smyslu života, když nesmrtelnost je možná. Janáček
vyhrozuje erotické motivy
opery a dává více prostoru
v Japonsku
5 500 Kč bez DPH za jedno otištění
Stíny současného čínského umění
demytizovat pověst zprofanované kultury a dokazovat za
každou cenu, že se komunistická společnost nebrání
novým vlivům, je znatelná na
každém kroku.
V Malé dvoraně otevírá
expozici hodnotově neutrální blok s názvem PoeticKlára Čikarová
ké povahy, který se opírá
__________________________ o rozsáhlou čínskou kulturní
U příležitosti 60. výročí
tradici. Převažují zde střízlivá,
navázání diplomatických
avšak emocionálně nabitá díla
styků s Čínskou lidovou
s přírodní tematikou. Strohé,
republikou pořádá Národní mnohdy pouze černobílé zpragalerie v Praze ve spoluprá- cování, dává vyniknout preci s Národní galerií v Pekin- cizním liniím. Mohutné, od
gu ve Veletržním paláci dvě stropu až k podlaze zavěšené
výstavy čínského umění.
svitky papíru s jednoduchými
Výstava s názvem Otevřená motivy stromů, připomínají
vize představuje návštěvtradiční formu svitkových
níkovi současné čínské
obrazů. Najdeme zde jak absvýtvarné umění, zatímco
trakci, zastoupenou výrazně
ojedinělá expozice Stíny
barevným obrazem s výmluvna jevišti nás seznamuje
ným názvem Nefritové
s nepříliš známou oblastí
absolutno, tak tušové malby
tradiční čínské kultury,
krajin, které je možné shlédstínovým divadlem.
nout na přilehlé videoinstalaci
i rozanimované.
Současné čínské umění
je nejen u nás, ale po celém,
Tvář městského světa
řekněme západním světě
Výstava pokračuje v mezav poslední době velkým hitem. ninu. Kontrastem ke klidným,
V posledních letech proběhpřírodním výjevům, je druhá
lo několik výstav čínských
část výstavy s podtitulem
avantgardních umělců, v létě
Tváří městského světa. Úvodjsme jich mohli několik vidět
ní fotografie dokumentují
i na přehlídce Prague Biennale urbanistické trendy současnév Karlíně. Kdo by ale čekal, že ho Pekingu a s nimi spojenou
v Národní galerii najde podob- nutnost změny tradičního
né expresivní, divoké a križivotního stylu. Náladu tohotické obrazy, ten bude možná to přerodu dobře dokumentuzklamán.Výstavu samostatně je snímek zachycující dvě holpřipravila Národní galerie
čičky školního věku nechápavě
v Pekingu a česká strana se na zírající na stavbu mrakodrapů.
výběru exponátů podílela jen
Následuje série až budovaokrajově.
telsky laděných údernických
obrazů z prostředí staveb
Vystavuje se liberálnost
a továren. Překvapením této
Název výstavy, Otevřená
sekce byla videoinstalace
vize, má evokovat liberaliZhan Tao s názvem 1.2.3.4.
zující se politické a kulturní
(2006), která v krátkých proprostředí současné Číny a její
střizích dokumentuje denní
otevírání se světu. Snaha
rituál čínských zaměstnan-
ců – něco mezi rozcvičkou,
vojenským cvičením a stranickou schůzí – který je povinný
v každém podniku. Zaměstnanci, oblečeni v uniformách,
stojí v řadách jako vojáci,
poslouchají povely, vykřikují
naučené slogany a odpočítávají se: prvý, druhý, třetí...
Do této sekce spadají
i obrazy s tématikou konzumní společnosti. První dvě
fotomontáže, ve kterých je
idylická krajina zobrazena
jako skládka, místo hor jsou
nánosy suti, místo lesů odpadky zelených hadrů, má jasné
kritické poselství. V dalších
dílech, zobrazujících reklamní
poutače na panelácích nebo
ve skupinové malbě s názvem
„Série krajin“, zachycující
nepřeberný výběr zboží na
pultech obchodů, není jasné,
zda jde o oslavu nebo o kritiku. Blok uzavírají velkoformátové fotografie mladých lidí
v městském prostředí.
Obrázky bytí
Třetí oddíl výstavy, Obrázky bytí, má jasně existenciální
podtext. Motivy úvodních
obrazů jsou například: portrét
za kapkami vody nebo dav lidí
se stejnými obličeji připomínající poutač k filmu V kůži
Johna Malkoviche. Rozebírá
se zde ale i náboženská otázka; v instalaci Svatá úmluva
namluvil mladý umělec čínský
překlad Bible na 119 DVD,
svázal je v deskách jako knihy,
umístil do polic a vystavuje je
spolu s filmem, dokumentujícím postoje ke křesťanství
v současné Číně.
V poslední části výstavy
vychází malba z techniky fotografie. Působivé byly nejvíce
dvě série He Jinwei s názvem
„Cena života“ představující
sekvenci šesti desek. První
přechází od celku k detai-
lu a zobrazuje přibližující
se portál katedrály, druhá
naopak postupuje od detailu
k celku a je na ní namalován
muž připomínající Milana
Kunderu. Zda to je skutečně
on, se nepodařilo zjistit.
Oficialita v oficiálním
prostoru
Ačkoliv expozice představuje několik odlišných trendů
v současné čínské malbě, je na
ní znát, že je koncipována oficiální čínskou nomenklaturou.
Odráží tedy jen jednostranný
pohled na čínskou malbu –
představuje to, jak by vypadat
měla a ne to, jak doopravdy
vypadá. Zastoupeni jsou pouze oficiální umělci. Můžeme si
zcela oprávněně klást otázku,
jak je tomu u nás v případě
Národní galerie ve vztahu
k ostatním, okrajovým uměleckým tendencím v souvislosti se zastoupením určitých
jmen a děl na jejích stěnách.
V tomto ohledu výstava
otevřela oči a pomohla více
pochopit důvod, proč se u nás
pořádají podobné akce, jako je
již zmiňované „vzdorobienále“
v karlínských průmyslových
halách. 
Otevřená vize;
Stíny na jevišti
Národní Galerie
v Praze, Veletržní
palác, Dukelských
hrdinů 47, Praha 7.
9. 10. 2009–10. 01.
2010, otevřeno
denně mimo
pondělí,
10:00–18:00
Stínové
divadlo
Co bylo napsáno o výběru děl pro výstavu Otevřená
vize, zcela určitě neplatí
pro souběžnou výstavu
s názvem Stíny na jevišti. Ta
českému divákovi představuje málo známý čínský
kulturní fenomén stínového
divadla. Traduje se, že vzniklo ve 2. století před naším
letopočtem, když císaři Wu
Dimu zemřela jeho oblíbená konkubína Li. Aby mu
nebylo smutno, šaman mu
vyrobil její figurku. Jak se
stín figurky promítal na vlnící se závěs, měl císař pocit,
že je stále s ním.
Stínové divadlo, vycházející z pověstí a mytologie, představuje v čínské
kultuře lidovou tradici už od
pradávna. Jeho rozšíření je
dáno jednak oblibou útvaru
a jednak tím, že loutky jsou
malé a snadno přenositelné.
Skládají se z hlavy a těla
a jejich různými kombinacemi je možno vytvářet
množství postav. Zastoupeny jsou archetypální
role ženy, muže, malovaný
obličej a šašek. Dochovaly
se i ostatní rekvizity, jako
židle, kulisy znázorňující
prostředí paláce, lesa, dvora,
předměty denní potřeby aj.,
které jsou také hodnotným
historickým pramenem.
Součástí této lidové
zábavy byla i hudba, která
divadlo doprovázela, a tak
lze na vlastní oči vidět a slyšet čínský tradiční strunný
nástroj hüquin, gong a různé bubínky.
___
Klára Čikarová
názor a bez možnosti porovnání ztrácí naše postoje váhu.
Stejně tak nejsme schopni
posoudit co je dobro, když
nevíme, kde je hranice zla.
Dalším avšak zcela odlišným případem je multimegalerii by se výstava udržela
diální galerie Meet Factory.
třeba o pár hodin déle, ale
Ta je podle Dariny Alster
Na začátek si pojďjelikož je zřizovatelem galerie odsouzená ke zkrachování
me ujasnit, z čeho je taková
Linhartova nadace, je pobou- kvůli zamítnutému grantu,
současná galerie živa. Žije
ření více než pochopitelné.
tedy nedostatku peněz na její
tedy buď díky prodeji uměPobouření ano, ale následná
další provoz. Díky bohu ani
leckých předmětů, nebo ze
destrukce výstavy už nikoliv.
jedno není pravda. Ovšem jissponzorských darů či granto- Fuss svoji výstavu obhajuje
té změny v galerii nastanou.
vým dotacím. Nutno dodat,
v jednom internetovém rozHlavní město Praha sice
že v dnešní době je potřeba
hovoru otázkami typu: „Jak si schválila grant pro Meet
počítat se všemi zdroji. Na
mohou lidé a židé obzvláště,
Factory, ale jedná se o podtěchto stránkách jste mohli
kteří pamatují uzavření za
statně menší částku. Instituce
zaznamenat naše pobouření
zdmi ghetta, dovolit obklopit tedy nebude bez prostředků
nad zánikem ojedinělé galezdí jiný národ? Jak mohou
a bude žít dál. Jen kvalita
rie v centru Prahy. Muzeu
lidé, jejichž příbuzní byli
jejího života tím zřejmě utrpí.
výtvarného umění v Praze
vyvražďováni jen kvůli židov- Jako první se omezí hudební
přestěhováním do Kutné
skému původu, ospravedlnit
produkce, které jsou podle
Hory magistrát odsoudil
vraždu žen a dětí jen proto,
slov ředitelky galerie Jindry
k provinční galerii. A že měla že se narodili jako Palestinci?“ Zemanové velmi nákladné.
galerie jen pár skalních přízTakové otázky ve vás rezonu- Změny se ale pravděpodobnivců - návštěvníků? Zkuste
jí, ať chcete nebo ne, a nutí
ně dotknou celé koncepce
se jít podívat do Národní
vás se zamyslet. Co jiného je
galerie, ovšem zatím se ještě
galerie a sami posuďte. (čtěprostředkem k sebereflexi než neví v jak míře. Další vývoj
te více - Husovka do Kutné
právě provokace. Pokud chobude záležet na tom, jaké
Hory) Po takové prapodivné
díte okolo zrcadla, aniž byste nové zdroje a dárce Meet
deportaci, kterou nejeden
se do něj podívali, pak škodíte Factory najde. Doufejme, že
milovník umění oplakal, se
hlavně sobě a zrcadlo postrá- vám budeme moci co nejdříve
mohlo zdát, že si bude na
dá smyslu. Samozřejmě, že
přinést rozhovor s Jindrou
nějaký čas umění v klidu dále část viny leží i na MikuláštíZemanovou, která nejlépe ví,
vegetovat. Leč podpora kulkovi. Tvrdil, že nevěděl, jak
jak to s galerií vypadá.
tury a současného umění, ať
přesně bude výstava vypadat,
Musíme si přiznat, že
je jakkoliv provokující, slábne namísto aby se snažil výstavu se nacházíme v době, kdy
a prostor dostávají jen líbivé
obhájit. Troufám si tvrdit,
každý z nás řeší na prvním
záležitosti. V galerii NoD pod že výsledek by to stejně neomístě cenovky a je jedno na
vedením kurátora Milana
vlivnilo.
čem nebo kde jsou umístěné.
Mikuláštíka, který působí
A tak díky jednomu
Tolik toužíme po blahobytu,
v umělecké skupině GUMA
zveřejněnému názoru je
že jsme schopni se zadlužit
GUAR, se letos v dubnu obje- galerie NoD bez kurátora,
do konce života. Co se týká
vila kontroverzní výstava
a tím pádem i bez konkrétní
každého z nás je vztah ke
Petera Fusse s názvem Achdramaturgie výstav. Správně
kultuře, a způsob, jak jsme
tung! Na velkoformátových
by se mělo říci, že je tomu tak ji schopni vnímat. Galerie
černobílých fotografiích byli
jen dočasně.
a muzea totiž stále prohrávají
zobrazeni příslušníci jednotek
V současné době totiž
souboj s televizí. Obzvláště
SS a na ramenou měli pásky
vyhlásila Roxy / NoD výběro- pokud nás televize zahrnuje
s Davidovou hvězdou. Jednot- vé řízení na pozici kurátora
převážně mainstreamovými
livé momentky byly upravené galerie. Ten bude zřejmě pod
paskvily a hrozí nám tak
záběry scén z filmů Schindle- dozorem a ve volbě dalších
naprosté vytrženíz okolního
rův seznam a Pianista. Vysta- výstav bude muset být velmi
dění. Doufejme, že jsou mezi
vené reprodukce pobouřily
opatrný. To, na co se díváme, námi stále ještě kulturní
židovskou obec natolik, že
nemusí být vždy pouze pěkné Češi, kteří se nenechali z dění
výstava zmizela během půl
a příjemné. Ani v životě se
kolem sebe vytrhnout. Snad
hodiny a výsledkem bylo
takovým věcem nevyhneme
se z NoDu nestane jen příjemodvolání Mikuláštíka z pozice a zavírat před nimi oči nic
ná kavárna a z Meet Factory
kurátora k 1.6. 2009. V jiné
neřeší. To, co musíme mít, je
další hala.
Pražské galerie v proměnách
»
1
1/1 strany
230 x 310 mm + 5 mm spad
25% sleva
pro distributory
___________
30 000 Kč bez DPH
__
|inzerce|
8
umění
& galerie
9
Fotografie
mimo
inscenace
& divadlo
»
14
DJ v Soho
aneb
Jste k ojetí
či nejste
k ojetí?
Fotografie
mimo
Tereza Lapáčková
_________________________
Po výstavě všestranného,
ironicky vtipného a bizarně
groteskního Švéda Ervina
Olafa se otevírá přehlídka
fotografických děl českých
umělců. Výstava úsporná
obsahem, avšak rozmanitá
formou. Langhans Galerie
Praha, Mimo zónu: fotografie
z let 1970–1989. Fotografie
mimo zónu tehdejší oficiální
tvorby.
Kurátor výstavy Dušan
Šimánek, sám aktivní
fotograf (jeho práce jsou
zastoupeny například
v Centre Pompidou v Paříži
či v JCA v Tokiu), vybíral
vystavené autory na základě
svého subjektivního obdivu,
svých vlastních uměleckých
sympatií. Všem šestnácti
prezentovaným autorům
(a autorkám) je tak společná
nefigurální, nemanipulativní
tvorba: všichni představují
svůj jedinečný pohled na
okolní svět. Je až s podivem,
o jak nadčasová zobrazení
jde; trvanlivost a zároveň
aktuálnost zachycených
momentů možná ovlivnila
kurátorův výběr.
rem asi nejminimalističtějších fotografií celé přehlídky.
Jeho „Pokus o ideální proporci III“ zachycuje okenní rámy
opřené o zeď. Přestože jde
o zobrazení velmi jednoduché, dojem z díla je harmonický. Zdání náhodnosti snímku
je vyvráceno zažloutlými,
okousanými rohy fotografie –
Mnoho autorů, divákova
radost
Miroslav Machotka na
rozdíl od Marie Kratochvílové geometrii ve svém
okolí nehledá, ale nachází.
Škoda jen, že své kompozice
ponechal bez názvů; mohly
by obohatit jeho okleštěný
fotografický svět. Příběhy uli-
__________________________________________________
Výstava je určena nejen
pamětníkům, ale také těm, jejichž
paměť je krátká
__________________________________________________
dodávající obrazu důstojnost.
Subtilní, abstraktní „Růžová krajina“ v černobílém
provedení je dalším (úsměvným) vystižením Svobodova
(a Šimánkova) přístupu.
Cyklus „Ma France“ Marie
Kratochvílové připomíná
obrázky z reklamních katalogů. Její drobné fotografie asociují pohled do (vydařeného)
alba z dovolené; zaměřují se
na detail, na zachycení jedinečnosti okamžiku. Vzniklé
mikropříběhy pohlcují dychtivého diváka silnou atmosférou místa. Některé momenty
jsou jakoby „ukradené“,
Minimalismus až na dřeň
jiné vyjadřují statičnost
Dušan Šimánek preferuje
zachycených objektů. Marie
minimalistickou formu, kteKratochvílová je skutečným
rou, podle svých slov, chápe
estétem, hraje si s písmeny,
jako „omezení obrazové
s nápisy, s přirozenou geomeskladby na co nejnižší počet
trií okolních předmětů. Právě
prvků“. Hned první fotografie ona je Šimánkovi způsobem
divákovi nabízí příklad této
svého zobrazování velice
definice: Jan Svoboda je auto- blízká.
ce Vratislava Hůrky vynikají
kontrastní dynamikou; autor
v každém momentu zachycuje svět betonu či cihel na
jedné straně a pohyb, život
(či stopy po něm) na straně
druhé. Pomíjivost života
koreluje s pevností, daností
a trváním kamene. Název
cyklu „Narušení“ ilustruje
zmíněnou ideu.
„Záznamy“ Bořivoje
Hořínka jsou barevné, prapodivně rozostřené, fantazii
podněcující plošné fotografie.
Pokud bychom hovořili o ideji
plynoucího času, pak právě
zde je vystižena nejpatrněji.
Tak neuchopitelný, abstraktní
a fantastický čas je. Štěpán
Grygar mistrně vytváří napětí – hrou se stíny, zachycením
pohybu. Jiří Poláček ve svých
fotografiích provokuje zdáním lacinosti. Svým nevybíravým zobrazením obnažuje
na kost městská nároží – což
FLASH
Pornohvězdy
Text: Petr Kolečko a Tomáš
Svoboda
Hudba: Petr Wajsar
Režie: Tomáš Svoboda
Hrají: Jakub Prachař / Jaromír
Nosek, Vojtěch Dyk / Lukáš
Příkazký, David Kraus / Michal
Slaný, Martha Issová / Jana
je tísnivé. „Cesty“ Bohdana
Holomíčka rozehrávají motiv
ubíhajícího času (silnice
v zúžené perspektivě, šmouhy stromů podél cest). Záběry
fotografované z interiéru
auta jsou samovolně orámovány, z fotografií tak čiší
intimnost přímo pokojová.
A tak dále; nehodlám
prozrazovat vše. Výstava je
určena nejen pamětníkům,
ale také těm, jejichž paměť je
krátká. Mnohá díla na diváka
zaútočí naturalistickou ponurostí doby ne tolik vzdálené.
Přináší hrozivá svědectví
o necitlivosti komunistického
režimu, připomínají absurditu autority, proti které nebylo
odvolání. Motiv času tedy
není pouze abstraktní; v době
výročí sametové revoluce
podněcuje k zamyšlení nad
otázkami aktuálními a nutí
k oživení paměti.
Všem fotografiím je
společný výrazný moment
zakonzervování času;
moment, který je obtěžkán
osobitou interpretací. Každý
z autorů samozřejmě vnímá
svět jinak; všichni ale pro nás
zaznamenali zlomek světa,
ukrojili realitu (místa a času)
tak, že se jim podařilo přenést diváka právě do dimenze
svého vnímání. Exkurz
zajímavý, vynikající i strašný.
Bez ohledu na počet cvaknutí
spouště se písek v hodinách
sype dál… 
MIMO ZÓNU
fotografie z let
1970–1989
LANGHANS
GALERIE PRAHA
Vodičkova 37,
Praha 1
4. 11. 2009–31. 1.
2010, otevřeno
denně mimo
pondělí,
13:00–19:00
Stryková, Petr Opava / Pavel
Klečka, Zdena Hadrbolcová /
Alena Štréblová, Jana Stryková / Monika Zoubková
ROXY / NOD, Dlouhá 33,
Praha 1
1. premiéra 15. 12. 2009
2. premiéra 16. 12. 2009
180 / 350 Kč
Na okraji
Musa v Tribo
Jak většina pražské
smetánky již dobře ví, v Tribu
se objevil (staro)nový tatér
s charakteristickým stylem.
Mnoho těch, kterí již pokérovaní jsou, uvažují o novém
přírůstku. Jeho obrazy hovoří
samy za sebe:
Je libo
kolibříka
na
rameno?
1/2 strany
205 x 140 mm
3x otištění
___________
15 000 Kč
bez DPH
za jedno
otištění
Radiohead
Petra Ďurčíková
_________________________
Radiohead je britská
alternativní rocková skupina
z Oxfordshire řadící se k nejznámějším kapelám současnosti. Je držitelem mnoha
další nástroje), Ed O'Brien
(kytara, doprovodné vokály),
Colin Greenwood (basová
kytara, syntezátor) a Phil
prestižních cen a nominací
Selway (bicí, perkuse). Od
od Grammy přes BRIT
roku 1993 vydali Radiohead
Awards až po ceny MTV.
sedm studiových alb. Do roku
Skupinu tvoří Thom Yorke
2007 se jich prodalo přes 30
(hlavní vokály, rytmická kyta- milionů kusů.
ra, klavír, elektronika), Jonny
V Praze vystoupili poprvé
Greenwood (hlavní kytara,
23. srpna pod širým nebem
jako čerství držitelé Grammy
v kategorii „Nejlepší alternativní album“ za desku „In
Rainbows“. Albem, za které
získali prestižní ocenění,
rozvířili vody hudebního
průmyslu, když desku nechali
za libovolný poplatek volně
ke stažení z internetu.
«
Datum vydání: 22. února 1993 13. března 1995 16. června 1997 2. října 2000
4. června 2001
9. června 2003
Název alba: Amnesiac
Hail to the Thief In Rainbows
Pablo Honey
The Bends OK Computer Kid A
10. října 2007
servis kluby
MEOW BENEFICE – Mac
of Mad, Pohřebni kapela,
Raveboy, Aztek a další...
Cross club
Plynární 23, Praha 7
út 1. 12.
do 21:00 zdarma / po 80 Kč
TOXIQUE
Palác Akropolis
Kubelíkova 27, Praha 3
čt 10. 12. 19:30
190 / 160 Kč
MC DADDY FREDDY
(UK) + Damalistik (FR),
Nattynational Rockers, Irie
Memba, Roots and Future
Junglist Posse
Cross club
Plynární 23, Praha 7
pá 11. 12.
do 21:00 90 Kč / po 120 Kč
REGGAE AND DUB SPECIAL
– Cocoman and the Solid
Vibes + Chaotic + Bug n
Dub + Freaky Art + The
Dandelions + Vepřové
Komety / Afterparty: Dj Swan
(drum&bass).
Matrix club
Koněvova 13, Praha 3
čt 17. 12.
100 Kč
ZERO T (UK) + Brooklyn,
Akira, Beast 67, Ahz),
AIRCROSS STAGE (Makaton
live (UK), Daho, Ginger,
Dialect, Monotype, Awacs
Cross club
Plynární 23, Praha 7
pá 18. 12.
do 21:00 50 Kč / po 90 Kč
YELLOW SISTERS & MAGIC
BAND + DJ Admirál Kolíbal
a další hosté + křest singlu
Tubab Woman
Lucerna Music bar
Vodičkova 36, Praha 1
ne 20. 12. 20:00
v předprodeji LMB 150 Kč
10
11
Žlutá ovce
reggae scény:
King
Yellowman
FLASH
Lydia Lunch v Praze
„To je ale dáma!“, ozvalo se
z publika, když Lydia Lunch
vešla na pódium v Arše.
Pokud si pod dámou nepředstavujete pouze onu strnulou
důstojnost, ale schopnost
životem proplouvat se vzty-
FLASH
LP
čenou hlavou, pak jsem si
jistá, že byste souhlasili.
Decentní show zahrnovala pouze písně z nového
alba Bix Sexy Noise, které
nahrála spolu s Gallon Drunk.
A Lydiin hlas, tak báječně
chraplavý a ostrý, plavně pře-
cházel od sprostých urážek,
které zněly lehce komicky
v kombinaci s tyrkysovým
fiží, k temným baladám. Kdo
nebyl, ať si poslechne její
poslední album. Je dobré.
Lydia Lunch + Gallon
Drunk, 8. 11. 2009, Archa
ukončila roku 1985 přestřelka na Floridě.
Kromě množství alb
s Fatheadem (Bad Boy
Skanking, Supermix, One
Yellowman) se v Yellowmanově kariéře objevila i další
významná jména, například
Purpleman, jamajská perla
Sister Nancy, Lord Sassafrass, Ninjaman a mnoho
dalších.
Asi nejpopulárnější
Yellowmanova deska je
Zungguzungguguzungguzeng natočena v roce 1983
a proslavila se zejména díky
stejnojmennému pilotnímu
singlu.
uzdravení, ale jeho život byl
plný malých šancí, ze kterých
dokázal udělat zázraky. Po
náročné operaci mu byla odebrána půlka čelisti, což jeho
vzhledu zrovna nepomohlo,
ale žil a bojoval dál. Vrátil
se do hudebního průmyslu
a v jeho písních se začala čím
dál tím víc objevovat vážnější
témata. Přes všechno, co si
kdy prožil, neztratil životní
optimismus a na pódiích je
stále King of the Dancehall
a srší energií a sexuálními
narážkami jako za mlada.
Pokud chcete tuto Osobnost s velkým O vidět naživo,
máte šanci 6. 12. v pražské
Lucerně. S ním zahraje The
Sagittarius Band a jako předskokani Peeni Walli Crew
feat. Mr. Cocoman. Lístky
jsou k dostání v Lucerna
Music Baru za 450 Kč nebo
v sítích Ticketpro a Ticketportal. 
Drsné začátky
Začátky nebyly jednoPokud jste pohledný dreduché, producenti neměli
datý černoch, disponující
o takový „odpad“ zájem
špetkou exhibicionismu,
a publikum jakbysmet. Ale
trochou rytmiky a správně 80. léta byla krušná a Jamaj„vykouřeným“ hlasem,
ka se chtěla bavit. A Yellownebudete mít pravděpoman zábavný byl. Nejprve
dobně problém stát se
za Aces Disco sound system,
reggae zpěvákem. Je však
poté za Gemini hrál v dancedobré vědět, že někdo došel hallových tančírnách, zpíval
ještě mnohem dál, ačkoliv
o současném dění, milostbyl snad ten nejnepravděných eskapádách a především
podobnější.
o svých sexuálních úspěších.
Je až skoro k neuvěření, že
Winston Foster je černošpřestože se mu děti ve škole
ský albín. Co víc, je hubený
smály a černé krasavice nad
a nepříliš hezký černošský
ním zhnuseně ohrnovaly
albín. V 80. letech na Jamajce nos, zanedlouho se stal sexto znamenalo posměšky,
symbolem. Své první album
vyloučení ze společnosti
nazvané Mister Yellowman
a doživotní post outsidera.
vydal v roce 1982. Fanynky
Možná právě tato nespravedl- šílely a producenti se zastynost vybičovala Yellowmana
děli, jaký talent si to málem
k maximálnímu využití svého nechali proklouznout. Nutno
talentu, aby se časem stal
říci, že Yellowman na ně
uznávaným zpěvákem, DJem nezanevřel a singly i elpíča po smrti Boba Marleyho
ka chrlil v neuvěřitelném
doslova jamajskou jedničkou. množství. Texty vymýšlel
Eva Stříbrná
_________________________
Žlutá ovce reggae scény:
foto: Bob Gruen
Radiohead
hudba
& kluby
díky svému mimořádnému
talentu rovnou ve studiu „na
koleni“, hostoval kde se dalo
a kompiloval s kým se dalo.
Brzy vznikla alba jako Duppy
or Gunman, Jack Sprat nebo
populární Them A Mad Over
Me.
Šedá emnince Fathead
Ačkoliv byl díky svému
charisma a exhibicionismu
zvyklý hrát na podiu hlavní
roli, nesmíme zapomenout
na jeho šedou eminenci jménem Fathead. Tento chlápek,
vlastním jménem Vernon
Rainford, se narodil v Kingstonu a s Yellowmanem spolupracoval déle než půlku jeho
kariéry. Poznali se již v Aces
disco soundu a jejich první
společné album se jmenovalo
Live at Aces. Fathead krom
Yellowmana spolupracoval
i s dalšími zpěváky, například
s Beenie Man nebo Ranking
Toyan. Sólovou desku však
nikdy nevydal a jeho kariéru
Pád a vzestup
Hvězdnou kariéru žlutého
muže narušila po roce 1986
nová generace mladých zpěváků. Zájem o něj postupně
upadal a do toho mu lékaři
diagnostikovali vážnou chorobu – rakovinu dutiny ústní.
Měl velmi malou šanci na
King Yellowman
hudba
& kluby
Androidi v Japonsku
Píše se rok 2067. Japonsko, země vycházejícího
slunce a neomezených
technologických možností. Japonská firma Daiwa
Heavy Industry pracuje
na vývoji dalšího stupně
lidské evoluce. Za pomoci
bio-kovu zahlédne světlo
světa nový druh – android. Tento výzkum je však
proti mezinárodní úmluvě
Spojených národů, a tak se
Japonsko na dalších 10 let
úplně izoluje od okolního
světa. Během několika dnů
jsou z ostrovů vyhoštěni
cizinci a nad Japonskem se
zatáhne opona v podobě
energetického pole, které
nepustí živáčka dovnitř, ani
ven.
Na druhé straně Tichého
oceánu dostává americká
špionážní služba znepokojivé informace. Japonsko pracuje na ničivé zbrani, která
může představovat smrtící
hrozbu pro celý svět. Je rozhodnuto, na scénu vstupuje
vojenská jednotka S.W.O.R.D.
pod vedením dívky jménem
Vexille. Členové SWORDu se
vydávají na nebezpečnou
misi do neznáma…
Autorům tohoto snímku
se podařilo do díla vměstnat
několik příjemných překvapení. Po animační stránce je
sci-fi Vexille poměrně dobře
propracované, napínavé
a milovníkům mecha anime
dopřeje nevídanou podívanou. Robotů a strojů je
v tomto snímku nespočet.
U některých záběrů máte
chvílemi pocit, že se vlastně
na anime nedíváte. Zpracování postav připomíná
film Temný obraz, v němž je
podoba herců Keanu Reeve-
servis kino
se a Winony Ryder převedena do počítačové grafiky.
Ale i přes zajímavý námět
mi nakonec Vexille připomíná klasické akční trháky, kdy
hrdinové opakovaně vstávají
z mrtvých.
Pokud jste fanouškem anime filmů, asi vás
nenadchne jednoznačnost
a předvídatelnost děje. Přeci
jen v tomto počinu nenajdete hlubší zamyšlení nad
existencí lidstva, ani „ducha
ve stroji“.
Typický japonský kreslený film vyzdvihuje filozofické úvahy o smyslu života
a existenci člověka. Pochopení těchto snímků není
vždy jednoznačné. Z tohoto
pohledu se Vexille zdá nezajímavý, podobně jako velmi
příbuzný film Appleseed od
stejných tvůrců.
I přesto jsem se nenudila
a doufám, že se tak Vexille
zařadí mezi Final Fantasy
a několik dalších rarit v tomto žánru, které v Čechách na
DVD vyšly.
___
Petra Petržílová
«
recenze
Vexille 2077
Animované sci-fi
Režie: Fumihiko Sori
Země původu: Japonsko
Svět anime
Víte, co je to Seinen,
Šódžó nebo třeba cosplay?
Že nevíte, která bije? Nevadí.
Ráda vás seznámím.
Anime je označení animovaných filmů a seriálů,
které jsou kresleny stylem
manga. Pochází z Japonska,
kde je také nejrozšířenější,
a vyznačuje se charakteristickou kresbou postav a pozadí.
Anime pokrývá širokou škálu
žánrů, tedy například Seinen
je určeno převážně teenagerům (např. Cowboy Bebop)
a Šódžó zase teenagerkám.
Šódžó má dále podkategorii
Mahó Šódžo, což jsou příběhy
speciálně o magicky nadaných dívkách.
(a nejlépe hodnocená) díla
u nás patří třeba Ghost in the
Shell, Neon Genesis Evangelion, Hrob světlušek, Akira
nebo Federace šedokřídlých.
Každé anime se vyznačuje
specifickými rysy, které udává
sám tvůrce. A v tomto případě můžeme mluvit o tvůrci
jako o umělci.
Nejznámější animátorské
filmové studio, které se zabývá distribucí a tvorbou anime,
je určitě Studio Ghibli. Někdy
se mu přezdívá japonské
studio Disney podle podobné míry popularity jeho děl
v Japonsku. Stejně tak jako
Disney, tak i Ghibli se vyznačuje specifickou kresbou.
z období druhé světové války
Hrob světlušek. Novinkou je
Ponyo on the Cliff.
Anime je zajímavé nejen
provedením, ale hlavně
obsahem. I pohádky určené
primárně dětem dokáží oslovit dospělého. Inteligentní
příběhy s přemírou fantazijních prvků v prvotřídním
provedení, pro nás tak exotické kresby. A co teprve tvorba
určená dospělým. Úvahami
o existenci člověka se správné
japonské anime jen hemží.
Japonští tvůrci také s oblibou
používají témata nových
technologických možností
a jejich vlivu na člověka.
A cosplay? To už je jen
třešinka
na dortu pro oprav____________________________________________________
dové fajnšmekry, kteří anime
a mangou žijí. Jedná se o soutěž v převlecích oblíbených
hrdinů. Cosplay můžete vidět
třeba na Animefestu, který se
rok co rok koná v Brně. Letos
se konal Animefest 1. října
a datum Animefestu pro
____________________________________________________ rok 2010 už je také k mání.
Můžete tedy vidět anime
Z bran tohoto animátorského Pokud vás anime zaujalo
romantické, detektivního
studia spatřily světlo světa
a chcete se o něm dozvědět
nebo psychologického ražení, celovečerní filmy nejen pro
víc, určitě zavítejte ve dnech
pro děti a dokonce existuje
děti. Např. Princezna Mono7.–9. května do Brna. Třeba
i anime pro ženy v domácnoke (s českým dabingem jste se tam potkáme.
___
nosti. Stačí si jen vybrat. Ale
mohli vidět na ČT 2), Cesta
Petra Petržílová
zaměřme se na tvorbu pro
do fantazie běžela dokonce
dospělé. Mezi nejznámější
i v kinech. Nebo třeba drama
Inteligentní příběhy
s přemírou fantazijních
prvků v prvotřídním
provedení
Více info o anime na
http://www.otakuland.cz
http://www.animefest.cz
1/4 strany 230 x 70 mm + 5 mm spad
6
x
otištění
___________
Barbora Šlapetová
a Lukáš Rittstein Manop,
poslední první
Do 17. 5. 2009, DOX
Centrum současného umění,
Osadní 34, Praha 7
Erwin Olaf:
Choreografie citů
Do 7. 6. 2009, Langhans
Galerie, Vodičkova 37, Praha 1
Do 16. 8. 2009, Galerie
Rudolfinum, Alšovo nábřeží
12, Praha 1
Barbora Šlapetová
a Lukáš Rittstein Manop,
poslední první
Do 17. 5. 2009, DOX
Centrum současného umění,
Osadní 34, Praha 7
Galerie, Vodičkova 37, Praha 1
Spodní proud
Do 16. 8. 2009, Galerie
Rudolfinum, Alšovo nábřeží
12, Praha 1
Barbora Šlapetová
a Lukáš Rittstein Manop,
poslední první
Do 17. 5. 2009, DOX
Centrum současného umění,
Osadní 34, Praha 7
Erwin Olaf:
Choreografie citů
Do 7. 6. 2009, Langhans
Galerie, Vodičkova 37, Praha 1
Spodní proud
Do 16. 8. 2009, Galerie
Rudolfinum, Alšovo nábřeží
12, Praha 1
Barbora Šlapetová
a Lukáš Rittstein Manop,
poslední první
Do 17. 5. 2009, DOX
Centrum současného umění,
Osadní 34, Praha 7
Erwin Olaf:
Choreografie citů
Do 7. 6. 2009, Langhans
Galerie, Vodičkova 37, Praha 1
Spodní proud
Do 16. 8. 2009, Galerie
Rudolfinum, Alšovo nábřeží
12, Praha 1
Barbora Šlapetová
7 000 Kč bez DPH za jedno otištění
Spodní proud
Erwin Olaf:
Choreografie citů
Do 7. 6. 2009, Langhans
film
& kino
12
Svět anime
|inzerce|
13
design
& technologie
»
15
Na čem
jezdit
po Praze
FLASH
Rinaldo
„První inscenace opery
Rinaldo v historii Národního divadla je inspirována
barokním divadlem a využívá
některé jeho efekty, jako
například působivé osvětlení
svíčkami.“, tak hovoří anonce
na stránkách ND. Geor
Fridrich Händel tuto svou
operu nepojal jako příběh
zakázané lásky, připomíná
spíše touhu dvou duší být
spolu – i přes překážky, které
se zdají být nepřekonatelné.
Uvádí Stavovské divadlo
v sobotu 12. prosince a v pondělí 28. prosince 2009.
3/4 strany
230 x 240 mm + 5 mm spad
25% sleva
pro distributory
___________
21 000 Kč bez DPH
DJ v Soho
aneb Jste k ojetí či
nejste k ojetí?
recenze
Eva Ječmínková
_________________________
„A co vy? Jste k ojetí? Pro
pobavení můžeme připustit ještě jednu rozlišovací
kategorii – je k mání
a není k mání. Dobře, co
teda jsem?“ Toto je pouze
krátký úryvek z dialogu
mezi Don Juanem (Martin
Hofmann) a jeho věrně –
nevěrným sluhou Stanem
(Adrian Jastraban). Vytržená rozprava hlavních
aktérů může ovšem symbolizovat životní motto DJ,
podstatu jeho života a tím
i hry samotné.
DJ si v sexu nevybírá
Jak již bylo zmíněno, Don
Juan v Soho aneb DJ v Soho
je novodobá adaptace známé
Moliérovy barokní hry Don
Juan aneb kamenná hostina
(1665). Děj aktualizované tragikomedie je narozdíl od originálu, situován do bohémské
čtvrti Soho v Londýně. Soho,
označovaná jako „čtvrť červených světel“, byla v minulosti
centrem erotického průmyslu
Velké Británie respektující
multikulturní i sexuální odlišnosti. Lokalizace děje do této
čtvrti je tedy více než vhodná.
foto: Michal Hladík
11. října 2009 proběhla
v Divadle v Celetné premiéra
moderního zpracování Moliérovy hry Don Juan s názvem
DJ v Soho. Autorem je britský
divadelní profesor Patrick
Marber. U nás se režisérského vedení ujal Filip Nuckolls
a společně s herci spolku Kašpar byla vytvořena odvážná
verze poukazující na aktuální
skandály soudobé společnosti.
Z divadelního
představení DJ v Soho
Co s nimi? Odmrští je do
kouta. Chce být absolutně sám
a chce být absolutně svobodný. Ovšem v čem tkví důvod
a smysl jeho počínání? Vše
si divák může jen domýšlet,
neboť tímto směrem hra
orientována není.
Po celý průběh děje není
mnoho zmíněno o Don
Juanově matce. Je tedy pravděpodobné, že zde je ukryto
tajemství jeho antimorálního
chování a absence citů. Celé
zpracování pohlíží na Don
Juanovo chování jako na
Svádění, svádění – vyžaduje psychologickou obranu, kterou
určité umění
využívá mnoho krajních
DJ využívá k dosažení
ego – mechanismů, jako je
svých cílů všech prostředků.
promiskuita, citová izolace
Oběti si třídí do různých kate- či egocentrismus. Hlavní
gorií – podle vzhledu, sexuální příčina tohoto chování bývá
zdatnosti a dalších paramev psychologickém pojetí
trů. Překážkou pro něj není
nejčastěji vysvětlována
ani znesvěcení svatby pouze
nedostatkem matčiny lásky.
z důvodu svedení krásné pan- To jsou však otázky, na které
ny Elvíry (Andrea Mohylová).
v průběhu hry nedostaneme
Elvíra zjišťuje pravdu o svém
faktické konkrétní odpovědi
manželovi, zhrzení své lásky
a okno pro jejich vysvětlení
težce nese. S bratry Colmem
zůstává otevřeno.
(Petr Lněnička) a Aloysiem
(Rosťa Novák) požadují od
Srab či věrný sluha?
Don Juana adekvátní omluvu
Velice rozporuplná
a vysvětlení chování vůči
a citově rozervaná je postava
Elvíře pod pohrůžkou krvavé
Don Juanova dlouholetého
pomsty.
služebníka Stana, kterému
Následuje série dějství, kde je dovoleno „sbírat zbytky“,
se střídají výjevy Don Juanos nimiž si DJ již pohrál. Stan
vých sexuálních hrátek, rozje- chce Don Juana změnit
tých alkoholových a drogových k lepšímu, stále nevěří tomu,
party v kontrastu s morálními že je opravdu tak bez citu a bez
výstupy Elvíry či jejích bratrů. skrupulí. Neustále doufá, že
Nakonec se k prosbám za
alespoň k němu, kterého má
nápravu DJ přidávají i Don
stále nablízku, něco cítí. Čeká
Juanův otec Louis (Tomáš
na jeho „probuzení“ a uvědoKarger) a sluha Stan. Výsledná mění si důsledků svých činů.
syntéza všech pokusů o Don
Nedočká se. Chce od něj utéct,
Juanovu záchranu a pokání
opustit ho, žít svůj odlišný
však končí neúspěchem.
život, ale nemůže. Nemá
sílu ani odvahu odpoutat se
Absolutní svoboda versus
od svého pána a poměrně
absolutní samota
snadného života. Zjišťuje,
Jak vysvětluje sám Don
že vlastně nikoho jiného na
Juan svému služebníkovi
světě nemá. DJ ho nakonec
Stanovi: je sobecké dítě, které vždy přesvědčí, aby zůstal po
chce a žádá, ale nijak neoplácí jeho boku a dál ho podporoval
a oplácet nechce. Jeho oběti
v jeho záměrech. Proto Stan
jsou pro něj hračky, pohraje
nadále plní úkoly, které ublisi s nimi, v tu chvíli jsou pro
žují nevinným lidem i jemu
něj vším, ale když ho omrzí?
samotnému. Stan je smutný,
nešťastný a chápe Don Juanovu smrt jako vysvobození pro
sebe i pro celý svět.
Teatr Novogo Fronta: Dias de
las Noches
Palác Akropolis, Kubelíkova
1548/27, Praha 3
po 14. 12. od 20:00
200 / 150 / 130 Kč
House of Love 1.díl – příběh
discokrále
A studio Rubín, Malostranské
nám. 9, Praha 1
ne 20. 12. od 21:30
150 / 90 Kč
Hra pojednává, stejně jako
Moliérův fenomén, o záletném, charakterově a morálně
slabém šlechtici Donu Juanovi, jehož životním krédem
je noční hýření, nespoutaný
život a především nevázaný
sex. Jak promlouvá v úvodním
monologu jeho služebník Stan,
nikdo si nemůže být před Don
Juanovým sexuálním chtíčem
jistý. Ať již svádí krásnou chorvatskou modelku či zbědovanou pouliční feťačku s jedním
uchem.
Nastavuje aktuální zrcadlo
V jednom ze svých závěrečných vrcholných monologů DJ
vysvětluje Stanovi pohnutky
svého chování a ostatně jako
vždy bez absolutní přetvářky
a neupřímnosti. V aktuálním
měřítku nastavuje stejně jako
původní Moliérova hra, zrcadlo společnosti, pokrytectví
a církvi. Soustředí se na soudobé zarážející události u nás
– návštěvu papeže, fotbalovou
korupci, sexuální skandály fotbalistů, fenomén facebooku,
na neosobní komunikaci či na
politiku. Kritizuje nepřirozený
tlak společnosti a pokrytectví
v porovnání se sebou samým,
který, za nic se neschovávajíc,
je takový jaký je.
Trošku jiný Kašpar aneb
nemocniční sex
V porovnání s jinými
dramatizacemi ztvárněnými
spolkem Kašpar je zpracování
Dona Juana trošku „jiné kafe“,
než na které jsou jeho diváci
zvyklí. Tato verze může být
označena za relativně extrémní, a proto si jistě najde mnohé příznivce, ale i odpůrce.
Některé výjevy, především
scéna z nemocnice, ve které
Lottie (Tereza Hofová) uspokojuje DJ, zatímco on svádí
Mattie (Marcela Holubcová)
ukončená Don Juanovým
vyvrcholením doprovázeným
halasným povzbuzováním
okolních pacientů, by mohla
být konzervativnějšími osobami označena jako přehnaně
vyšponovaná, místy až sexistická. Otázkou ovšem zůstává,
nakolik je scéna podstatná pro
celkové zpestření a udržení
svižnosti celé hry. Dozajista se
zmiňovaná scéna zařadí k těm
zapamatovatelným, narozdíl
od většiny výstupů s bratry či
Elvírou, ve kterých by postavy
mohly být výraznější.
Hlavní role DJ ztvárněná Martinem Hofmannem
servis divadlo
420PEOPLE: A Small Hour
Ago
Divadlo Archa
Na Poříčí 26, Praha 1
út 1. 12., St 2. 12. od 20:00
330 / 190 Kč
Buchty a loutky: Tibet –
tajemství červené krabičky
Švandovo divadlo
Štefánikova 57, Praha 5
st 2. 12. od 19:00
150 Kč
Vojta Švejda, James Donlon:
Albert se bojí
Divadlo Alfréd ve dvoře,
Františka Křížka 36, Praha 7
st 9. 12. od 20:00
150 / 90 Kč
1/8
strany
230 x 32 mm + 5 mm spad + 25% sleva pro distributory
___________
6 750 Kč bez DPH
inscenace
& divadlo
14
design
& technologie
15
Dj v Soho
aneb
Jste k ojetí
či nejste
k ojetí?
Na čem
jezdit
po Praze
a především jeho závěrečný
monolog namířený proti aktuálním neduhům doby uchvátí
a přinutí k zamyšlení. Martinu Hofmannovi alias DJovi
frajerský výraz nemorálního
lháře a sobce bez emocí opravdu sedí. Jeho macho chování
je věrohodné a v mnohých scénách až charismatické a sexy.
Trefné bylo obsazení
hlavní vedlejší role Adrianem
Jastrabanem, jehož postava
Stana je z hlediska rozpolcenosti velmi náročná na
herecký výraz.
Hra po celou dobu překvapuje svou chytrostí v rovnováze s vtipem. Obecenstvo je
postrkováno k zamyšlení, ke
kladení otázek i k pokusům
o jejich odpovědi. Diváci sami
mohou spekulovat o vlastní
morální hodnotě či upřímnosti a ptát se, co jsou oni sami,
tedy co je jejich přirozenost
a co pouze falešný produkt
tlaku společnosti. 
foto: Do Theatre
Divadlo v Celetné
DJ v Soho
Režisér: Filip Nuckolls
Vstup: 130 / 190 Kč
přístavky 290–270
CZK 1–12 řada
Premiéra: 11. 10. 2009
Další představení: od
19:30 28. 11. a 3. 12.
2009, leden 2010
Hangman
Lena Mechtchanová
_________________________
Představte si svět, kde
jste soudcem a vzápětí
se stanete obžalovaným.
Jediným trestem je smrt.
Obvinění žádná, leda že jste
naživu. Každý vás totiž chce
vidět mrtvým. A ještě se při
výkonu popravy náramně
pobaví. Vše začíná ve chvíli,
kdy Němota, Hluchota a Slepota usednou k jednomu stolu, aby si zahráli hru zvanou
Šibenice...
Postavy jako vystřižené z grotesky rozehrávají
svou hru na život a na smrt
v divadelním představení
„Hangman“, jednoho z nejlepších experimentálních
ruských souborů Do Theatre,
které bylo k vidění 11. listopadu v Paláci Akropolis. 
FLASH
designSUPERMARKET
Už potřetí můžete být
svědky prodejní přehlídky toho nejlepšího, co
vytvořily zlaté české ručičky
designem pomazané.
V polovině tohoto měsíce
totiž proběhne Supermarket. O co jde? Mladí
studující nebo už poškolní, plní elánu a čerstvých
neokoukaných nápadů se
budou rvát o vaši pozornost
a peněženku. Šperky, hrníčky, hadříky, bytové doplňky,
to vše a ještě mnohem více
bude k vidění a koupení
v galerii tranzitdisplay,
Dittrichova 9 od 10. do 13.
12. 2009. Možná pomůžete
i Ježíškovi.
Na čem
jezdit
po Praze
P
omalu ale
jistě se
rozšiřující síť
cyklostezek
v Praze,
větší zájem
o vlastní zdraví i zdravé
životní prostředí a v neposlední řadě i určitý styl. To je
jen pár hlavních důvodů, proč
v současné době zažíváme
obrovský nárůst osobní
cyklopřepravy. A to, co se
děje u nás, je jen malý výsek
toho, co se děje víc na západ.
V Paříži rozvoj cyklistiky
umocnili Veliby, kola, která si
za velice malý peníz můžete
půjčit a první půlhodinu
máte zdarma. Za tu dobu
se většinou dostanete tam,
kam potřebujete, pokud to
samozřejmě není druhý konec
města. Další půlhodina je za 1
euro, další za 2 eura. V Anglii
program Cycle-to-Work
Schneme umožňuje dostat
příspěvek na nově pořízené
kolo a jiné vybavení, což činí
až 700–800 liber tzn. kolem
20 000 Kč! V Karlíně sice fungují kola podobná Velibům,
ale ještě jsem nikoho neviděl
jet a příspěvky spíš vymámíte
se šrotovným na nové auto,
než na kolo a při rekonstrukcích vozovky nebo nábřeží,
na cyklostezku se zatím stále
zapomíná.
Ale proč tak pesimisticky?
I k nám už přilétla první
cyklistická vlaštovka, tedy
webový portál Citybikes,
který prodává kola a doplňky;
a nejsou to jen tak ledajaká
kola. Můžete si vyzkoušet
například velké tlusté pneumatiky, které daleko lépe
absorbují nerovnosti, což je
v prostředí pražských kostek
více než vítané, odpružená sedla i přední vidlice,
kryté řetězy, zkrátka vše, co
nadšený cyklista uvítá při
každodenním přemísťování po městě. Citybikes má
v nabídce také jednu specialitu. Jmenuje se Gocycle.
Gocycle
Toto futuristické kolo
navrhl Richard Thrope
po zkušenosti s ježděním
v londýnských ulicích. Thrope
tvrdí: „Snažím se přinést na
současný trh s bicykly design
firmy Apple a distribuci ve
stylu Dell.“ A proto se pustil
i do neznámých vod a své
kolo vytvořil z podobného
materiálu, jaký se používá
na obaly mobilních telefonů
a notebooků. Za desetinu
ceny tak dokáže vytvořit stejně pevný a dobře vypadající
materiál jako jeho uhlíkoví
konkurenti. A jaká že jsou
specifika? Čím osloví náročného zákazníka? Začněme
u toho, co kolo pohání: buď
budou třístupňovou přehazovačku roztáčet vaše nohy
a oblečení zůstane díky úhlednému krytu řetězu nedotčené
nebo si v případě lenivé
nálady můžete na levé straně
řidítek zmáčknout magický
červený knoflík, kterým se
spustí ukrytý elektromotor. Takže konec upoceným
a zapáchajícím „podivínům“
v pracovním kolektivu. Výdrž
elektromotoru bude větší,
když k pohybu kola přispějete, ale je možné s ním ujet
až 30 km. Nevýhodou je
neexistence dynama, které by
zpětně nabíjelo akumulátor,
takže je třeba večer vozítko
nabít v elektřině. Terénní
nerovnosti vyřeší s přehledem
přední i zadní vidlice. Přijde
vám to všechno málo? Co
kdybychom připojili možnost
složení během pěti minut do
minikufříku o rozměrech 65 x
54 x 26 cm?
___
Vojtěch Soudný
foto: Karbon Kinetics
Limited
|glosa|
16
O očekávání,
překvapení
a jiných
věcech
|příště|
NEXT
téma:
Konec
komedie?
|příště|
NEXT
Amsterdam
|příště|
NEXT
420PEOPLE
Evropské „Las Vegas“ má
každý v paměti především
jako ráj legální marihuany a prostituce. Co může
město jako Amsterdam ještě
nabídnout?
|příště|
NEXT
rozhovor:
Sluneční
škola
v horské
ledové poušti
O očekávání,
překvapení
a jiných věcech
A je to tady! Blikající
ozdoby, šklebící se čerti
a andílci s útrpným pohledem k nebi. Prosinec je
měsícem očekávání a bilancování. Děti se těší, jestli pod
stromečkem bude vše, co si
přály, zaměstnanci nadnárodních firem dohání uzávěrky, učitelky z lidušek oblévá
horko při přípravě vánočních
besídek a bezdomovci tiše
popíjejí „krabičák“. Vysvětlujeme dětem, že Santa
Claus opravdu není příbuzný
„s tím pánem na Hradě“
comics
a jsme celí nasáklí tou voňavou atmosférou, jak rozinky
v rumovém nálevu. Jenže
nejen cukrovím živ jest
člověk a občas se i kultury
zachce. Třeba té francouzské,
která na pár dní okupovala
pražská kina. Nebo té české,
která se nabízí těm, kdo dají
přednost statickým obrazům
před pohyblivými a zavítají do Jízdárny Pražského
hradu. A počasí svádí jen tak
rozjímat, sedět, číst si, nebo
bezcílně zírat z okna. Čekat
na sněhové vločky, místo
kterých se z oblohy vytrvale
snáší jen mlha a déšť.
Ona skutečnost vždycky
pokulhává za představou,
ale fantazie, ten setrvačník
uvnitř hlavy, si stejně mele
svoje. O tom jsem se přesvědčila třeba tenkrát, když
jsme s kamarádkou seděly
v jednom baru a vsugerovaly
si, že ten večer potká aspoň
jedna z nás svou osudovou
lásku. V ten moment do
dveří vklopýtal místí opilec
a blázen. Ale kdyby takových
situací nebylo, to by byla
teprve nuda. A tak velebím
překvapení, ty výhybky
z kolejnic stereotypu. Třeba
když si zatvrzelá pejskařka
najednou pořídí kotě a pankáč čte po večerech Bibli.
A obchodní zástupce s povolenou kravatou recituje Bondyho: „k večeru na všecko
seru…“ a spolu s Miloušem
Jakešem dodávám: to všechno, co povídám, není fakt, to
se opravdu stalo.
___
Jana Julínková
FLASH
všeobecná nabídka
vydavatelství
«»›‹ˇ
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MEDIAKIT
2010
O
17
16
h
Sponzoring: Zájemcům o sponzoring nabízíme uveřejnění jejich loga v časopise, na webu časopisu a na webu vydavatelství media4free v sekci „partneři“.
Dále pak článek o sponzorovi uveřejněný v časopise a na webu a v neposlední řadě přidanou hodnotu v podobě podpory nového, kulturně založeného
média, vzniklého za účelem ZDARMA informovat veřejnost především o zajímavostech ze světa kultury originálním a osobitým způsobem.
Tištěná inzerce a PR: Pokud vaše firma sama nemůže dodat PR článek nebo již
hotový reklamní materiál určený k tisku, rádi vám poskytneme kompletní marketingový servis: mediální poradenství, grafické a textové zhotovení PR článku
či inzerce podle vašeho přání.
Inzercí v našem časopise oslovíte přímo cílovou skupinu – zásah čtenářů je
100%, protože časopis ZDARMA si vezme skutečně každý. Oproti konkurenci
nabízíme za ještě nižší cenu více jak dvojnásobnou reklamní plochu – časopis
je ve formátu větším než A4.
Kulturní pecka je nový originální měsíčník z oblasti kultury, aktivního života
a společenského dění. Zcela zdarma přináší kvalitní informace především
z oblasti alternativního, originálního a netradičního umění a kultury. Kolektiv
redaktorů spolu s šéfredaktorem dává přednost osobitým komentářům, reportážím a plnohodnotným článkům. To vše propojuje jedinečným designem
a originálním zpracováním. Pravidelná tištěná verze je úzce provázána s webovým portálem, který přináší aktuální informace, rozšířené články a především
široký multimediální obsah.
Vydavatelství media4free má za cíl vydávat tiskoviny zcela zdarma a nabízet je svým čtenářům na místech, která dobře znají, kam rádi chodí a která
korespondují s charakterem časopisu. Do budoucna připravujeme další tituly
různých žánrů.
Distribuce: Hlavní město Praha, 50–100 distribučních míst – restaurace, kluby,
kavárny, čajovny, kina, divadla, design shopy, fashion shopy, hotely, hair design
salony, knihovny, vysoké školy, příležitostně pak výstavy, festivaly, koncerty.
Web: Webové stránky umožňují především bezprostřední předávání aktuálních
informací čtenářům. Ti zde mohou nalézt rozšířené články doplněné širokým
multimediálním doprovodem (videa, fotografie, zvukové nahrávky a podobně).
Internetové stránky nabízejí také kalendář akcí, soutěže a archiv článků.
Cílová skupina: Lidé se středním a vyšším vzděláním, se zájmem o kulturu,
politiku a společenské dění, muži a ženy ve věku 15–35 let, s průměrným
a vyšším příjmem, aktivně vyhledávající společenské a kulturní akce, se
zajmem o moderní technologie, zboží luxusní, originální povahy a kvalitní
značky, za které jsou ochotni si připlatit.
redakční obsah:
- články, rozhovory
- recenze, reportáže
- komentáře, glosy
- fejetony, úvahy
- soutěže, ankety, fotoreporty
- cestopisy
Kreativní inzerce: Způsobů, jak oslovit čtenáře je mnoho, a proto vybíráme jen
některé. Pokud máte speciální požadavek, rádi vám vyjdeme vstříc.
- možnost vložit do časopisu letáky, plakáty, samolepky (např. logo) a jiné
- převázání časopisu páskou 230 x 60 mm s vaším logem nebo inzerátem
- product placement: prostřednictvím fotografie nabízíme zveřejnění vašeho
podniku či produktu v rámci našich článků, do rohu fotografie je možné
uvést i odkaz na váš podnik či produkt; př.: použití vašich produktů při focení modelek, použití vaší fotografie produktu jako ilustrační v článku
- vložení inzerce na pozadí textu článku – čtenář si nemůže vaší inzerce
nevšimnout – 100% zásah
Pokud máte vlastní netradiční a kreativní nápad na umístění vaší inzerce,
neváhejte a kontaktujte nás.
Slevy a bonusy:
- jakýkoli veřejně přístupný podnik, který bude naše stálé distribuční místo,
získá 25% slevu na inzerci
- sleva 5 % z ceny inzerce při zaplacení zálohy do doporučeného data
- podnik jako stálé distribuční místo + 3x otištění inzerce získá držák na umístění časopisu
- podnik jako stálé distribuční místo + 6x otištění inzerce získá stojan na
umístění časopisu
Ceny PR, sponzoringu, webové a kreativní inzerce a ostatních služeb jsou
stanoveny dohodou, na základě smluvního jednání.
Kontakty
Specifikace
periodicita: měsíčník
formát:: 230 x 310 mm
barevnost:: 4C (plnobarevný)
Webová inzerce: Webový portál umožňuje doplňkovou či bonusovou inzerci
k inzerci tištěné. Jakoukoli inzerci je tedy možné doplnit o multimediální
inzerci na webových stránkách: zvukové a obrazové spoty, bannery, flash
animace atd.
vazba: V1
počet stran: 20 – 40
uzávěrka: 2 týdny před koncem měsíce
- stálé rubriky: kultura & názory
umění & galerie
hudba & kluby
film & kino
inscenace & divadlo
design & technologie
časopis KULTURNÍ PECKA,
ALTERNATIVNÍ MĚSÍČNÍK
http://www.kulturnipecka.cz
vydává media4free s.r.o.
Nad topoly 382/12, Praha 10
http://www.media4free.cz
[email protected]
Inzertní oddělení
[email protected]
Distribuční oddělení
[email protected]
[email protected]
HR oddělení
[email protected]
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MEDIA
KIT
2010
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
++ CENÍK INZ E RC E plat ný od 1 . 1 2. 2009 ++
design
18
19 |akce|
& technopočet otištění 1x otištění 2x otištění
design
& technologie
logie
A
FLASH
A
|akce|
A
3x otištění
4x otištění
5x otištění
6x otištění
ceny jako
3x otištění
+
inzerce
na webu
30 dní
zdarma
ceny jako
3x otištění
+
inzerce
na webu
60 dní
zdarma
20 000
ceny jako
3x otištění
+
inzerce
na webu
30 dní
zdarma
15 000
3 500
3 000
25% sleva
pro
distributory
na 1x otištění
Jablko!
formát inzerce
1/1 strany
40 000
30 000
28 000
2/1 strany
70 000
52 500
46 000
1/1 přední strany obálky
90 000
67 500
62 000
1/1 zadní strany obálky
50 000
37 500
34 000
1/2 přední strany obálky
48 000
36 000
32 000
3/4 strany
28 000
21 000
18 000
1/2 strany
24 000
18 000
15 000
1/3 strany
18 000
13 500
11 000
1/4 strany
14 000
10 500
8 500
1/8 strany
9 000
6 750
5 500
ceny jako
3x otištění
+
inzerce
na webu
15 dní
zdarma
zápatí
6 000
4 500
4 000
3 800
40 000
56 000
30 000
28 000
12 000
9 000
7 000
4 500
Ceny inzerce jsou stanoveny dohodou, na základě smluvního jednání. Ceny jsou uvedeny v CZK bez DPH za jedno otištění inzerce. Při umístění na konkrétní
stranu účtujeme + 10 % z ceny.
1/1 strany
1/2 strany
1/1 strany
zrcadlo
205 x 290 mm
spad
230 x 310 mm + 5 mm spad
1/2 strany
zrcadlo
205 x 140 mm
spad
230 x 150 mm + 5 mm spad
1/3 strany
zrcadlo
205 x 80 mm
spad
230 x 90 mm + 5 mm spad
1/3 strany
2/1 strany
1/4 strany
1/4
strany
1/8
strany
1/4 strany
zrcadlo
205 x 60 mm
100x 145 mm
spad
230 x 70 mm + 5 mm spad
115 x 150 mm + 5 mm spad
1/8 strany
zrcadlo
80 x 80 mm
spad
230 x 32 mm + 5 mm spad
115 x 70 mm + 5 mm spad
2/1 strany
zrcadlo
430 x 290 mm
spad
460 x 310 mm + 5 mm spad
OSTATNÍ FORMÁTY:
1/1 přední strany obálky
zrcadlo
205 x 170 mm
spad
230 x 170 mm + 5 mm spad
1/1 zadní strany obálky
zrcadlo
205 x 170 mm
spad
230 x 170 mm + 5 mm spad
1/2 přední strany obálky
zrcadlo
205 x 170 mm
spad
230 x 170 mm + 5 mm spad
zápatí
spad
230 x 16 mm + 5 mm spad
3/4 strany
páska
3/4 strany
zrcadlo
205 x 225 mm
spad
230 x 240 mm + 5 mm spad
páska
složená
230 x 60 mm
rozložená
460 x 60 mm + 40 mm spad
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
a lt e r n a t i v n í m ě s í č n í k
PECKA
k u lt u r n í