A, L
Transkript
Textilní zkušebnictví část IV a Jiří Militký Snímky s červenou hlavičkou jsou pouze pro doplnění (nezkouší se) Testování vláken geometrie Vlastnosti vláken Geometrické vlastnosti: délka, jemnost a tvar příčného řezu, povrchová struktura… Mechanické vlastnosti : napětí při přetrhu (pevnost), deformace při přetrhu (tažnost), počáteční modul, tuhost, houževnatost, ohybová tuhost, křehkost, únava.. Tepelné a termo-mechanické vlastnosti : bod tání, přechodové teploty, tepelná vodivost, ztrátový úhel, dynamický modul, ztrátový modul,… Elektrické vlastnosti : statický náboj, povrchová rezistivita, objemová rezistivita, dielektrická konstanta… Sorpční charakteristiky: navlhavost, příčné bobtnání, podélné bobtnání, objemové bobtnání, teplo sorpce… Oděr a opotřebení Chemická odolnost, odolnost proti povětrnostním vlivům, odolnost proti hoření… Přímé stanovení délky vláken I fj nj/n lj lj Měření na třídícím kuličkovém přístroji Načítání počtu vláken v určité třídě je řešeno stisknutím klávesy 3 po vytažení vlákna ze svěru v čelisti 1. Šířka klávesy je šířka třídy Δl. Jsou načítány počty vláken ve třídách Měření na skleněné desce Používá se zejména pro stanovení délky vláken vytažených z přízí. Skleněná deska s adhesivem, na ni se natáhnou vlákna a jednotlivě se měří. Výsledky měření: L [mm] nj.........počet vláken v j-té třídě (délky lj) Přímé stanovení délky vláken II Optoelektrické měření vláken napřímených proudem vzduchu. Pro získání relevantních f (l) Chemická vlákna 500 Vlna 2 400 AFIS - Uster zdroj Přibližná délka vláken KUHN mc ls n S mc l l s ml l n S ml příjmač l = 8-12 mm urovnaný chomáček mc ml Nepřímé stanovení délky vláken I Stanovení délky vláken z hmotností Rozteč mezi hřebeny: ba 2 4 mm vl 5 10 mm lýková 25 mm Vzdálenost mezi zuby 0,5; 1; 1,3 mm Dvě hřebenová pole, v jednom je chomáč vláken uložen v původním neroztříděném stavu, do druhého se rovnají na společnou základnu. Vlákna se vytahují z hřebenů podle délek a jsou vážena na přesných vahách. Prázdné hřebeny jsou shozeny do dolní polohy. Hřebeny jsou od sebe vzdáleny o Δ. Nepřímé stanovení délky vláken II Stanovení délky vláken z třásně Uplatnění tam, kde je zapotřebí rychle a přesně změřit charakteristiky vlákenné suroviny. Pro rychlost a přesnost měření jsou tyto metody zařazeny do linek HVI ( HVI = High Volumen Instruments) Základní metodou nepřímého měření délky vláken v třásni je FIBROGRAPH. . Vytvoření třásně na zařízení FIBROSAMPLER Měření třásně ve vlastním FIBROGRAFU vytvoření grafického záznamu FIBROGRAMU (FIBROLINER) perforovaný buben stírací kartáč Nepřímé stanovení délky vláken III původní lj 0% lj 100 % l B Mechanický princip (Uster Staple Diagram) Tloušťka třásně se měří při konst. tlaku po 30 s vibraci. C. Optoelektrický princip FIBROGRAM - Wira Celková povrchová plocha úseků třásně je měřena pomocí průchodu světla fotoelektricky. světelná clona odřezané xFj xj Proměřené třásně (fibrogram) A Kapacitní princip (ALMETR, TEXTLAB, AL 100(vlna), AL 101 (bavlna)). Třáseň se pohybuje mezi elektrodami kondenzátoru (1.8 mm šířka). Jeho kapacita se měří lineárně s hmotou uvnitř. Napětí je úměrné hustotě vláken delších než lj. lj svazek fotobuňky vláken Třáseň A.....sevření a vyčesání mc Rovnoměrné rozdělení vláken po délce Lo . nj, lj................f(l) Pravděpodobnost, že vlákno délky lj bude sevřeno v místě A L0 n j n f lj lj fj(lj) P*j c l j 1 c l0 P * j xj nj Počet vláken délky lj v místě A: nj n lj Počet vláken delších nebo rovných lj v místě A : x j c n j lj H j c n j l j c n l j f l j l j k i j i Průměrné vlákno Pro stejná : Pj wj lj vj v v vj , j j Podíl zastoupení vláken v j-té třídě Objem VPj = Sj lj Hmotnost mPj = VPj * j Tj Jemnost m Pj Sj * j lj Celkem v j-té třídě: Vj = nj V Pj mj = nj mPj Převody: wj mj m Vj j V j j j n j VPj j n VPj j j vj j v j j Hmotnostní: w j Četnostní: fj Objemový: mj mc nj vj n Vj mj m j Vj V Vj Dále uvažujeme stejné n j VPj f j VPj n f j lj Sj f j l j Tj wj n V n f V f l S j Pj j Pj j j j f j l j Tj mj fj nj n j mc m Pj m m Pj j wj m Pj wj m c m Pj wj Tj l j wj T j lj 1 Zpracování dat wj Pro stejné jemnosti Tj = T: Střední četnostní délka: La l j f j wj wj lj Lw l j w j Lw La 1 V 2 l f j lj j lj wj l lj f S l H f S Barbe: f B f j j lj f j La l j2 La L w l2 f j l j2 f j l j Vl fj j Střední hmotnostní délka: f j l j2 f wj Hauter: 1 wj f j lj l La 2 j j j j S j l j2 j Sj lj Pro vlnu B H 1 VH2 l F l f t dt P l 1 F l lmax 0 Délka vláken f t dt l Variační koeficient délky vláken je pro přírodní vlákna poměrně vysoký . Pro bavlnu je to 40% a vlnu je to kolem 50%. Je tedy důležité sledovat rozdělení délek vláken a nestačí pouze výpočet průměru a rozptylu. bavlna viskóza Délka vlákna je definována jako vzdálenost konců napřímeného vlákna bez obloučků a bez napětí l P(l) diagram l0,025 l0,5 l 2,5% vláken jsou delší are longer je delších 0,025 0,5 Staplová křivka P(l) Variační koeficient délek Délka vláken – hustota CV (*100) L pravděpodobnosti Modální délka l a relativní četnost [%] lj df l Rozdělení délek vláken lze 0 standardně charakterizovat tzv. dl l l četnostní hustotou pravděpodobnosti f(l), kdy se vychází z počtu vláken nj vyskytujících se v j-tém intervalu lM j délka vláken [mm] lj [lj, lj +]. Alternativně lze n j n f l dl n * * f l j rozdělení délek vláken lj charakterizovat tzv. hmotnostní Průměrná délka La l f l dl hustotou pravděpodobnosti g(l), 0 Rozptyl délek kdy se vychází z hmotnosti wj vláken vyskytujících se v j- tém 2 2 l l - Lp f l dl intervalu [lj, lj +]. M 0 Délka vláken – histogram ˆf j ,l jd j k ....1 ˆj n ˆf j n Charakterizace délek vláken Horní kvartilová délka (UQL) 0.25 je definována jako délka, kterou převyšuje 25% vláken Mediánová délka (ME) je definována jako délka, kterou převyšuje 50% vláken f l dl P UQL UQL 0.5 f l dl P ME ME Délka „Upper Half Mean“ (UHM) UHM 2 l f l dl Průměrná délka 50% nejdelších vláken. ME Horní kvartilová průměrná délka (UQML) 1 Průměrná délka 25% nejdelších vláken UQML l f l dl P UQL UQL Procentní délka rozpětí - Span T % 1 (SL(T)) Určuje procento vláken, které P l dl dosahují alespoň předepsanou vzdálenost 100 La SL(T) T% (obyčejně 2.5% and 50% ). Charakterizace variability délek vláken Index stejnoměrnosti (UI %) La UI 100 UHM UI je poměr průměrné délky a délky UHM Podíl stejnoměrnosti (UR %) UR je podíl SL(50%) a SL(2.5% ) Je menší o faktor přibližně 1.8 než UI Obsah krátkých vláken (SFC %) Je to procento vláken kratších než jedna polovina palce (12.7 mm). ljd Disperze D lmax E 0 0,25(0J) UR 0,75(0J) J SL 2.5 100 12.7 SCF 100 f t dt 100 1 P 12.7 0 E e 100 % E e SL 50 E........ efektivní délka horní (kvartil) e......... efektivní délka dolní (kvartil) D........ interkvartilová odchylka Charakterizace délek vláken pro normální rozdělení I Chyba aproximace kolem 1% Z experimentálních dat se spočítá četnostní průměr La a rozptyl l2 resp. variační koeficient CV. Jako f(l) se pak uvažuje hustota pravděpodobnosti normálního rozdělení. Pro různé (kvantilové) délky a index stejnoměrnosti pak platí Horní kvartilová délka (UQL) Mediánová délka (ME) Me La Index stejnoměrnosti (UI %) Délka „Upper Half Mean“ (UHM) UQL 0.6745 l + La La 1 0.6745 CV La UI 100 0.6745 l + La UHM La 1 0.8 CV Horní kvartilová průměrná délka (UQML) UHM La 1 1.27 CV Charakterizace délek vláken pro normální rozdělení II Chyba aproximace kolem 1% 1 12.7 / La SCF % 50 100 erf Obsah krátkých vláken (SFC %) CV 2 Procentní délky rozpětí - Span (SL(T)) nelze vyjádřit v analytickém tvaru. Na základě numerického řešení byly sestaveny diagramy jejich závislosti na průměrné délce La = ML a rozptylu 2 Podíl stejnoměrnosti (UR %) Příklad Chyba aproximace kolem 1% Brazilské bavlny četnostní hustota pravděpodobnosti La 20.7 mm CV 49.2 % hmotnostní hustota pravděpodobnosti Lw 25.7 mm CVw 34 % Délka vláken – distribuční funkce F(l) [%] x Fx F x f l dl 0 lM x Modální délka d2 F l 0 2 dl l lM l [mm] Pro normální rozdělení je f l l La exp 2 2 2 l 1 l 2 2 l La l L 1 1 a F x exp erf 2 l 2 l 2 2l l 2 x Délka vláken – diagram P l 1 F l lmax f t dt normální rozdělení l experimentální Pro normální rozdělení je P x 1 l La erf 2 l 2 1 l Hmotnostní diagram Délka vláken P l dl – fibrogram I l 0 T 0 T T 1 T l La T(l) T y 0 l T lmax l f l dl l experimentální P normální rozdělení y T T l T(0) T(0).....podíl vláken delších než T() l......průměrná délka vláken delších než l l Hmotnostní fibrogram Pro normální rozdělení je 2 l L l L l L l L a a a a 1 T l l erf exp 2 2 Lp 2l 2l 2 2 l l Délka vláken fibrogram II Na úrovni 50 % se odečítá délka vláken přináležející 50 % -nímu dělicímu bodu. Tyto délky se odečítají také na úrovních 25 % a na 2,5 %. Z délek SL(50) a SL (2,5) se vypočte stejnoměrnost staplu ( UR): SL 50 UR SL 2,5 Dobrá stejnoměrnost staplu je více než 0,45 (45%) - Seřízení pracovních orgánů přádelnické technologie - Délka vláken – staplová křivka I Staplová křivka je inverzní funkce k diagramu Kladený stapl l f(l) ˆf n j j n lj k j 1 P(l) n j k 1 k ˆ ˆx j fi n i , n i j1 j1 ljd Křivka: l j l jd La ˆx j ,l jd j k ....1 k x̂ j 1 x̂ l Délka vláken – staplová křivka II Hmotnostní stapl Křivka: ˆx jw ,l jd j k ....1 Hmotnostní hustota pravděpodobnosti ljd g(l) ˆg j Lw mj........hmotnost pro délky lj+ mj m j l x̂ G(l) m jw 1 ˆ i mi n i li ˆx jw g Vztah mezi f (l) a g (l): m i j1 j1 n j resp. m m l S mj j j j j j a také f j Platí g j m n l* f l lj 1 n j lj g l a nakonec g f j j Pak E l nl l jk k Rozbor staplové L ..střední délka (mediánová) křivky L .... průměrná délka s a ljd La ls S 0Z S 0 0,5*(0Z) Z ljd Krátká vlákna lmax l1 JZ K * 100 0Z lmax/2 1/2l1 0 ( 0,25*(0P)) PJZ % Pro spřadatelnost je kritická délka kolem 10 mm. Kritická délka kritická délka Lc je délka vlákna v matrici, pro kterou je síla potřebná Vlákna s délkou vyšší než Lc k jejich udržení v matrici Fs právě mají tendenci prasknout při deformaci příze a využití jejich rovna jejich pevnosti Fv pevnosti je tedy úplné. Vlákna s Fv Av f Fs Ai délkou menší než Lc mají tendenci k vytažení z matrice Ai je povrchová plocha mezi bez prasknutí. vláknem a matricí Av je plocha příčného řezu vlákna je smykové napětí mezi vláknem a matricí f je napětí do přetrhu vlákna. Pro kruhová vlákna poloměru r je Lc r f 2 70 d [mikrometr] Ohebnost vláken Vztah mezi počátečním modulem a průměrem vlákna s flexibilitou jako má polyesterový monofil o průměru 56 m a modulu 12 GPa. 60 50 40 30 20 10 0 100 200 300 400 500 600 700 800 E [GPa] Ohebnost vláken závisí na počátečním modulu v tahu E a plošném momentu setrvačnosti I. Pro kruhová vlákna průměru d je I d 4 / 64 Mírou ohebnosti vláken je parametr Fe = 1/(M R), kde M je ohybový moment a R je poloměr křivosti vlákna. Pro ohyb nosníku obecně platí: MR = E I. Pak pro kruhová vlákna poloměru d platí, že 64 Vlákna s vysokým modulem tedy Fe musí mít dostatečně malý průměr E d4 aby byla ohebnější Geometrické vlastnosti -význam Ohebnost je nepřímo úměrná čtvrté mocnině průměru kruhových vláken (resp. jejich tloušťky). Pro vlákna s tloušťkou nad 40 µm jsou již vlákna příliš tuhá, a nejsou vhodná pro výrobu staplových přízí. Tloušťka přírodních vláken je kolem 10–40 µm a tloušťka syntetických vláken je kolem 10–25 µm. Příčné rozměry PRŮŘEZ Kruhový vl, syntet.vlákna Podélný pohled (tloušťka) d Jemnost jako průměr vlákna d Nekruhový ba, ph Příčný řez Jemnost jako lineární hmotnost T m l Vlákna: Délka l [m] Měrná hmotnost [kg.m-3] (9001560) Lineární hmotnost T [tex] Hmotnost m [kg] Objem V [m3] Povrch (bez konců) P [m2] Měrný povrch S = P/m [m2.kg-1] Charakterizace příčného řezu: Plocha S [m2] Obvod O [m] Vztahy pro kruhová vlákna Obvod příčného řezu T Oo 2 r d 2 106 Plocha příčného řezu Oo d πd2 T A 6 4 4 ρ 10 Průměr vlákna Ao T do 2 2 106 l Povrch vlákna T Po d l 2 l 106 Objem vlákna lT Vo Ao l 106 Hmotnost vlákna lT mo Ao l 6 10 Měrný povrch vlákna Po 2 103 4 Oo 4 S 2 mo d d T Příklad Pro vlákno délky l = 10 cm, jemnosti T = 1 dtex, a měrné hmotnosti = 1000 kg. m-3 vyjde: Oo = 35 m; do = 11,3 m; Ao = 100 m2; Po = 0.035 cm2; Vo = 10-5 cm3; m = 10 g; SP = 3544.9 cm2.g-1 = 0.354 m2.g-1. Povrchová plocha vláken Plocha Av Obvod Ov Měrná povrchová plocha Sp, je definována jako povrch vlákna (bez povrchu konců) vztažený na jeho hmotnost. Pro kruhová vlákna poloměru r platí 2 r l 2 4 Sp 2 r l r T Pro vlákna nekruhového průřezu lze použít informace o jejich obvodu Ov a ploše příčného řezu Av. Využívá se plochy ekvivalentního kruhového vlákna Ae majícího stejný obvod Ov Ae Ov2 / 4 Platí, že Ov l Ov 4 4 (q 1) 2 Sp Av l Av Ov c Ov Povrchová plocha a poloměr vláken 10 10 4 3 Povrchova plocha [m2/g] Nylon 1140 kg/m3 10 2 Uhlik 1800kg/m3 10 1 Konvencni vlakna 10 0 Mikrovlakna Nano vlakna 10 -1 -2 10 -3 10 10 -2 -1 0 10 10 polomer vlakna [mikrometr] 10 1 10 2 Tvar příčného řezu I Kruhovost c je poměr plochy příčného řezu vláken Av a plochy ekvivalentního kruhového vlákna Ae stejného obvodu Pro čtvercový příčný řez Ae 4c2 / resp Av c2 Ekvivalentní průměr z obvodu de (průměr kruhového vlákna se stejným obvodem) O O de de Ekvivalentní plocha: d e2 O 2 Ae 4 4 c = /4 = 0,785. Av Av 4 1 Pro obdélníkový příčný řez se c 2 stranami Ae Ov (q 1) 2 b=2 a je c=0,698. Peirce ( cirkularita vlákna) O V Příklad Vlákno čtvercového průřezu Vepsaná kružnice Ekvivalentní průměr dR z plochy Ovk a dvk a (průměr kruhového vlákna se stejnou plochou). Opsaná kružnice 2 Oo 2 a Čtverec Ov 4 a Kruhovost Av a 2 do a 2 1,41 a 4a de 1,27 a 4a d R2 4 a2 C 0,785 2 16 a 4 dR A 4 Av dR 2 d R2 C de2 C1 d 2R A C 2 de Ae 2 4 Ae O 2 de 2 Tvar příčného řezu II Ovalita ck. je rovna poměru Rozvinutost tvaru (Malinowska) obvodu vlákna Ov a obvodu q je často používána v textilních ekvivalentního kruhového aplikacích. Platí, že vlákna Oe (se stejnou plochou O de 1 q 1 1 1 příčného řezu) C Ov Ov dR dR ck tedy c 1/ck 2 Oe 2 * A v q=0 q = 0,09–0,12 q = 0,45–0,5 1 c q ck 1 c Výhoda : (q + 1) je korekční faktor O q 1 ON OR q 1 d R q 1 4 dR S N S R q 1 A N A R q 1 Porovnání charakteristik tvaru rozvinutost tvaru Pro k=1 je rozvinutost tvaru kruh 0 obdélník 0,128 trojúhelník 0,286 Strany (osy): x a kx. Pro různé tvary příčných řezů může vyjít stejný tvarový faktor Tvar příčného řezu III Tvar příčného řezu vláken má výrazný vliv na lesk, omak, drsnost objemnost, transportní vlastnosti textilií atd. Lesk vláken závisí na podílu odraženého světla R. 2 Fresnelova rovnice (n l ) n .. index lomu vlákna R (n l ) l .. Index lomu vzduchu Světlo se odráží od povrchu zrcadlením nebo difúzním rozptylem. Drsné a složité povrchy odrážejí světlo zejména difúzním rozptylem. To se projeví na vzniku světlejších odstínů a snížení lesku. Vlákna s komplexnějším povrchem se tedy jeví jako matovaná. U vláken s vysokým leskem (kruhový příčný řez) se provádí matování pomocí TiO2 (má vysoký index lomu). O OD AV AD Dutá vlákna O vnější obvod vlákna, OD obvod dutiny, AD plocha dutiny, AV plocha hmoty vlákna A = AV + AD celková plocha vlákna. Koeficient plnosti vláken Fp Pro kruhová vlákna Fp A AD A Fp 4 A AD O2 4 A Koeficient zralosti (AV u bavlny souvisí se zralostí! ) AV Z A AV 4 Z Fp 2 d Pro kruhová vlákna je tedy F Z. V O2 Vztahy pro dutá vlákna Hmotnost vlákna 1 mD * A V * l Z * A * * l Z * * * d 2 * l 4 Objem vlákna 1 S Měrný povrch vlákna d m 1 VD Z * A * l Z * * d 2 * l 4 Povrch vlákna PD O * l * d * l Jemnost vlákna mD TD Z * A * l PD O 4 SD mD Z * * A Z * d 1 SD Pro kruhové vlákno plné d 1 Pro kruhové vlákno duté S D Zd souvisí s průměrem i „zralostí“ Stupeň zralosti Bavlna Náhrada reálného příčného řezu válcovou trubicí Plocha sekundární stěny Zesílení sekundární stěny P2 je vnější obvod vlákna v mikrometrech Modif. jemnost Hs v mtex hustota sekundární stěny v g/cm3 = 1.52 g/cm3 Jemnost H v mtex Vnější obvod vlákna v mikrometrech Měření průměru vláken 10 µm Objektiv 20x: 10 dílků = 20 dílky µm => 1 dílek = 2 µm Přímá metoda: projekční mikroskop (LANAMETR) Krátké úseky vláken 2 mm (cca 500). Při pevném zvětšení 500 x odpovídá 1 mm na matnici 2 m tloušťky vlákna ve skutečnosti. Měří se tloušťka vláken dj a zařazuje se do tříd nj, dj, j = 1 . . . M. A. Náhodný výběr ( konce ležící v místě X) d n j d j f d j j n j B. Lanametrický výběr Pravděpodobnost výběru závisí na délce vláken mikrotomem Lanametrický průměr d MA (průměru vláken) (moyenne arithmetique). B Vlákna hodnoty: lj, nj, dj, (Aj), j = 1...M Počet vláken délky lj takto vybraný xj x j cn j l j Vztah mezi : dB j j j 2 l dB k j j l j j j 2 j l l 2 Délkově vážený průměr! j j l lj 2 j Vl l f j l f j l j 2 l j dB k f j * l 2j dB n l d f d l n l f l k l V a d j k *lj d k * l Nechť: Lanametrický průměr x d x d 2 1 d Vl 2 1 Gravimetrická metoda - kruhová vlákna lj Vlákna j tá třída : Aj (plocha příčného řezu), lj, nj, dj, . Hmotnost vláken j tá třída Postup a) určení průměrné délky l f j l j m j Aj l j n j n f j l j jedno vlákno b) určení počtu vláken n n j Aj c) zvážení všech vláken m m j m n l A d) výpočet průměrné plochy příčného řezu A f j l j Aj f j l j Aj m A nl l f j lj A d R2 / 4 4A 4 f j l j Aj e) Průměrná hodnota d R dR d R RCM l ( Racine du Carré Moyenne) 2 f l d j j j f j lj Vztahy mezi lanametrickým a gravimetrickým průměrem Lanametrická variabilita (průměru vláken) 2 2 l ,d f j lj d j f j lj d j 2 Vl ,d l ,d dB f j l j f j l j d 2 R 2 l ,d f j lj d j f l j j 2 2 2 2 2 2 2 d 1 V d 1 V 1 V l l ,d B l ,d d B2 Vlna: Vl ,d 0.25 dR dB 1 V d 1 Vl 2 l ,d 2 1V 2 l ,d m l*S * T S* l l Jemnost I Pro vyjádření tloušťky vláken standardně používá jemnost (měrná lineární hmotnost) (jednotky [tex]). Jemnost T je definována jako hmotnost vlákna m[g] na jednotku jeho délky l (v jednotkách [tex] to jsou gramy na 1 km). Je zřejmé, že při stejné jemnosti T bude průměr vláken s menší měrnou hmotností (hustotou) větší než průměr vláken s vyšší měrnou hmotností. Měrná hmotnost většiny vláken je od 900 do 1600 kg/m3. Keramická vlákna 2000 až 4000 kg/m3 , kovová vlákna od 2000 do 10000 kg/m3 a uhlíková vlákna od1600 do 2100 kg/m3. Jemnější vlákna: ohebnější, větší povrchová plocha (soudržnost) jemná = 1 dtex Chemická vlákna jemnost kolem 1–5 dtex extrajemná = 0,5 dtex Superjemná = 0,1 dtex Jemnost II vlákno tloušťka d [µm] typická T [dtex] bavlna (S.I.) 10 1 bavlna (Indie) 18 3 vlna (merino 22 5 vlna (Asie) 43 19 přírodní hedvábí 12 1,6 len (fine) 10 1 len (coarse) 27 7 Přímé měření jemnosti Gravimetrická metoda Výběr několika set vláken (400 1 600) a určení jejich celkové hmotnosti m. a) společné vážení všech vláken m b) společné vážení všech vláken přibližně stejné délky lj (třídění) a generální průměr (ASTM - ba) c) vážení úseku vláken malé délky l m l Jemnost m mg 4 T dtex 10 l mm Tex = hmotnost (g) délky 1km Pro kruhová vlákna 4 m dR nl Mikroskopická metoda Projekční mikroskop s výpočtem jemnosti z tloušťky vlákna 1 – zdroj světla, 2 – kolektor, 3 – hranol, 4 – kondenzor, 5 – preparát, 6 – objektiv, 7 – hranol, 8 – zrcadlo, 9 – matnice Matnice Obrazová analýza Tv Sv vk 10 [ tex ] 6 Pro stanovení ploch příčného řezu Sv je nutno zhotovit preparát v řezu a je nutno kalibrovat systém. Při stanovení zobrazovacího modulu se počítá zobrazovací modul plošný (přes mikrometrické měřítko) Průřezy jsou d • Obkreslovány a planimetrovány • Fotografovány a planimetrovány • Přenášeny přes digitální kameru do systému obrazové analýzy : - mikroskop - makroskop - scanner - kamera Nepřímé měření jemnosti Obyčejně kalibrováno přes výsledky lanametru d B a) průchod vzduchu přes chomáč vláken měrný povrch b) difrakce světla průměr d c) radioizotopová metoda plocha P d) sedimentační metoda objem V e) volné vibrace lineární hmotnost Výsledky Kruhová vlákna ( souvisí s průměrem d) Nekruhová vlákna ( souvisí s jemností T) Pneumatické metody chomáč Q p1 L AcA Q Jsou založeny na stanovení p2 odporu chomáče vláken (vlákenné ucpávky) proti pronikání vzduchu Je nutno zajistit: Konstantní hmotnost chomáče m Konstantní tlakový spád p p 2 p1 Konstantní rozměry vlákenné ucpávky A, L Odpor proti proudění vzduchu R = p/Q (měřený) závisí na jemnosti vláken, měrném povrchu a tvaru průřezu vláken. Prostup vzduchu vlákennou ucpávkou závisí také na velikosti mezi vlákenných pórů. U dutých vláken se projeví i podíl plochy dutiny Z AV / A Propustnost vzduchu Chomáč porézní ucpávka Porozita chomáče m 1 Ac L Ac P1 m P2 L Vv objem vláken VV m Vc celkový objem V A L C KOZENY: laminární tok vzduchu přes porézní ucpávku při malém tlakovém spádu p p 2 p1 Q..objemová rychlost průtoku vzduchu S..specifický povrch vláken (povrchová plocha /objem) ..koeficient viskozity vzduchu K..koeficient úměrnosti ( závisí na tvaru „kanálků“, orientaci kanálků, atd..) 1 Ac p 3 Q k S 2 L 1 2 Úprava KOZENY: Kruhová Dutá * ** p K S 2 m 2 L2 K K R odpor proudění 2 R K S 2 3 2 vzduchu Q d d Z Ac L m Principy měření Jemnost vláken T [tex] z odporu R proti pronikání vzduchu 3 1 Ac L m 1 K1 konst. T K1 R 2 2 2 2 K m L S A. Fibre Finenness (WIRA), Micronaire (Sheffield) Při konstantním p (adjustace manometrem). Pak Q S 2 vznáší se kovové tělísko výška Q Q ... měřeno „Rotometr“ B. Při konstantním Q se manometricky měří p p S C. Arealometer. Nastavuje se L tak, aby byla R = konst 2 LS Faktor K souvisí s uspořádáním vláken v ucpávce a charakteru jejich povrchu. Nelze tedy přímo použít KOZENY ale je nutné kalibrovat (Lanametr). Empirické modifikace LORD: Empirická modifikace KOZENY 5 1 I 0 ,903 Ac p 4 C 2 QI Plný průřez: S 2 L T 1 S Bavlna: 125 S ZT 2 K1 K2 přesněji S Z T Z T2 2 .. specifický objem vláken ( 0,75 pro ba) Plocha stěny ba vlákna: AV r12 Z 0,655 T 18 Měření zralosti a jemnosti bavlny: 2 různé porozity: 1 0,885 (m1 = 4 g) 2 0,8277 (m2 = 6 g) S1 S2 T militex 16,654 281,85 0 , 079 ZT Z T2 regrese 19,36 141,8 2 S2 2 ,14 2 ZT ZT S12 Micronaire g inch g 2,54 mm USA (ba) Vzduch o tlaku 61 lbf inch-2 ( 41,3 kPa) prochází přes vlákennou ucpávku hmotnosti 3,24 g ve válcové komůrce o rozměrech průměru d = 1 inch a délce L = 1 inch. Původní kalibrace: g.inch-1 (1 inch = 24,5 mm). Přístroje cejchovány v jednotkách micronaire. Vlna: tlak procházejícího vzduchu p = 45 lbf in-2 (31 kPa), hmotnost ucpávky m = 5,9 g. Převod mezi micronaire T dtex Micronaire/2,54 a dtex : [10-9kg/10-2m] Fibre Fineness Tester Fibre Finennes Tester Stejný princip jako Micronaire, ale vzduch se odsává. Výhodnější (teplota, vlhkost vzduchu = KONST). Otevírání V až se dosáhne úrovně B. Empirické vztahy (ba): WIRA A rotometr IM B manometr IM vlákna V čerpadlo Z * T 3,62 * I 18,16 * I M 13 2 M Oddělené měření Z a T a) Causticaire: (ASTM) Vzorek m= 3,2 g. Určení IM1. Pak botnání v NaOH a určení IM2. Zralost 100 I M 1 Z IM 2 Jemnost [mtex] T 39,4 1,185 0,00075 I 2 M2 0,02 I M 1 b) IIC Shirley Finenness and Maturity Tester. Vzorek 4g , objemová rychlost průtoku vzduchu. Q = 4 l min-1 měří se p1. Stlačení na polovinu objemu,Q = 1 l min-1 měří se p2 F Princip Arealometer vzduch D Působí stálý tlak. PORT - AR (Spinlab) vlákna m = 8 g (ba) L K S 2 * 2 vlákna volně pohyblivý píst D D D - kapiláry AREALOMETER Princip „ Wheatstonova můstku“. D vodní nádrž D vzduchový filtr čerpadlo Vyrovnání tlaku v obou větvích můstku se provádí změnou délky L (ucpávky). Průměr ucpávky = 0.8 cm. Adjustace dále tak, že korektní objem vlákenné substance je 0.1 cm3. Navážka materiálu [g] je tedy = 0.1 měrné hmotnosti [g cm-3] . Speciální příprava vzorku - vlákna tvoří smyčky orientované napříč směru průchodu vzduchu. PORT - AR: náhodné uspořádání vláken. CSIRO Sonic Fineness Tester měřicí zařízení zesilovač digitální display měřicí čidlo M p2 V M ... Piezoelektrický převodník Alternující tlak vzduchu proudí axiálně přes vlákna (zvukové vlny). p1 p0 p1 * sin t R ... odpor vůči proudění vzduchu zdroj vlna R P0 D´ Acryho zákon: objemový tok přes porézní ucpávku je úměrný tlakové ztrátě p p1 p 2 p1 oscilátor Převod hmotného toku na objemový P1 * sint p 2 R k * T dm Po úpravách: * dp 2 P0 dt Pro * * R 1 je: R * * dt zesilovač signálu generátor 50 Hz V P0 p 2 p1 * sint Měření tlakových fluktuací v nádobě je nepřímo p1 p2 * cost úměrné R ( R je přímo úměrné S2 ). * * R Vibroskopy VOLNÉ VIBRACE Nedestruktivní - v kombinaci s měřením pevnosti. Vhodné pro chemická a syntetická vlákna s nekruhovým průřezem. Princip: Vlastní kmity ideálně ohebné struny. Příčné vlastní kmity f [Hz] ohebné struny délky l [m], lineární hmotnosti ( jemnosti) T zatížené hmotností M [kg] jsou: a ..je korekční faktor. 1 M Pro (přibližně) kruhové vlákno f 1 a 2* l T r 2 E (obyčejně a 0.03 a 2 l M a zanedbává se). 1 T M 2 l f E [Pa] počáteční (Youngův) modul VIBROSCOP (SHIRLEY) Vibroskopy VIBROMAT (TEXTECHNO): měření Buzení kmitání F zvukovými vlnami. 1. Stanovení frekvence f pro zadané M a l. 2. Určení hmotnosti M při l = konst., kdy vlákno kmitá vlastní frekvencí f. VIBROSCOP (MORTON). 3. Nalezení délky l při M = konst., kdy vlákno kmitá frekvencí f. VIBROSCOP (SHIRLEY). MORTON: Nožový element kmitá konstantní frekvencí 1640 cyklů s-1. Pomocí otočného válce se uvolňuje řetěz (M). Po docílení f je vlivem resonance amplituda kmitání maximální. Sledováno mikroskopem. M F - měřič fekvence SHIRLEY: Frekvence je fixována křemíkovým oscilátorem. Vlákno kmitá vlivem elektrostatických sil (znázorněno na obrazovce přístroje). Délka l se mění tak dlouho, až je amplituda maximální (resonance mezi vlastní frekvencí vlákna a frekvencí oscilátoru). MORTON 1640 c.s-1 řetěz (M) Ostatní metody měření jemnosti Metody používané v systémech HVI: FDA 200 (Textlab - Peyer): 1,8 mm dlouhé kousky vláken v kapalině. Měření laserem: přijímač AFIS (Uster): Současné měření délky a průměru napřímených vláken v proudu vzduchu. IMAGE ANALYSIS (Obrazová analýza): Úseky vláken 0,2 0,3 mm v isopropylalkoholu. Speciální zvětšení 10 x. - automatické měření - operátor vybírá objekty Porovnání výsledků- bavlna I Uster Statistics 0,26 0,24 THVI =3,5594 T AFIS 1,722 [tex] [tex] jemnost [tex] 0,22 0,2 AFIS 0,18 HVI 0,16 Vibroskop Micronaire Spinlab HVI vs. Vibroskop 0,14 0,12 THVI = 0,6902 T vibro 0,1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 číslo vzorku [tex] [tex] Porovnání výsledků- bavlna II 0.26 fineness [tex] 0.24 0.22 AFIS HVI Vibroskop Gravimetric method LL Gravimetric method UL 0.2 0.18 0.16 0.14 0.12 0.1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 sample n. Vibroskop vs. Gravimetrická metoda Tvibro = 0,7 T gravi +0,079 [tex]
Podobné dokumenty
Díl 1.
x – posun planžety po povrchu
vzorku
X – velikost posunu – 2 cm
T – tloušťka vzorku v místě x
Fulltext - ČLS JEP
Cíl práce: Vyhodnotit diagnostický přínos vyšetřování prokalcitoninu (PCT) u kriticky nemocných. Porovnat hodnoty
PCT s nálezy dalších reaktantů akutní fáze. Vyhodnotit vztah mezi kvantitativním a ...
Laboratoř KMI
maximálního tlaku pro pomocné čerpadlo (2 MPa) nebo dříve po dosažení nastavené výšce
zálisu.. Po splnění jedné z uvedených podmínek je v činnosti pouze tlakové čerpadlo a stůl se
pohybuje malou ry...
Vliv různých způsobů lezení na životnost lana
O tom jaký poměr mezi jádrem a opletem asi bude, určuje každý výrobce sám.
A to je “umění“, které si každý výrobce chrání. Dnes jsou lana vyráběna z jemných, velmi
tenkých polyamidových vláken. Tot...
Zpracovatelské vlastnosti textilních vláken 1.
Měrný povrch: zahrnuje v ploše povrchu vlákna i póry.